Řízení zásob ve firmě ŽĎAS, a.s.

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV MARKETINGU A OBCHODU Řízení zásob ve firmě ŽĎAS, a.s. Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martin Přibyl Vypracoval: Marek Vomela Brno 2007

2 2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Řízení zásob ve firmě ŽĎAS, a.s. vypracoval samostatně a použil jsem pouze pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. V Brně dne

3 3 Děkuji panu ing. Martinu Přibylovi, za odborné vedení a cenné rady poskytnuté při vypracování bakalářské práce. Také děkuji vedení firmy ŽĎAS, a. s. a vedoucímu odboru Plán a ekonomika ve firmě ŽĎAS, a. s. panu Ing. Róbertu Veselému za pomoc a odbornou spolupráci. V neposlední řadě děkuji také svým rodičům a blízkým za veškerou pomoc.

4 4 Abstract Vomela, M. Inventory management in the company ŽĎAS, a. s. Brno 2007 The thesis deal with inventory management in the company ŽĎAS, a.s. It describes functions, aims and implements of logistics in the company practice. On the basis of analyses ABC and EW it purveys recommendations for inventory ordering system functioning in the company. Abstrakt Vomela, M. Řízení zásob ve firmě ŽĎAS, a. s. Brno 2007 Práce se zabývá řízením zásob ve firmě ŽĎAS, a. s. Popisuje funkce, cíle a nástroje logistiky v podnikové praxi. Na základě analýz ABC a EW poskytuje doporučeni pro objednací systém zásob fungující ve firmě.

5 5 OBSAH 1. Úvod Cíl práce, metodika, omezení práce Cíl práce Metodika Omezení práce O firmě ŽĎAS, a.s Důležité momenty historie Předmět podnikání společnosti Seznámení s logistikou Základní pojmy Historie logistiky Zásoby Co je to zásoba Druhy zásob Bod rozpojení objednávkou Řízení zásob Logistické náklady na zásoby Systém tahu, systém tlaku Nezávislá poptávka Závislá poptávka Objednací systémy Teoretická východiska analýz ABC, XYZ, EW matice Analýza ABC Analýza XYZ EW matice Vlastní práce Současný systém objednávání ve firmě ŽŠAS, a.s ABC analýza...42

6 ABC analýza dle spotřeby v Kč ABC analýza dle spotřeby v Kg XZY analýza EW matice Návrh objednacích systémů Návrh pro segment A-X Návrh pro segment A-Z Návrh pro segment A-Z Návrh pro segment B-X Návrh pro segment B-Y C-Y Návrh pro segment B-Z Návrh pro segment C-X Návrh pro segment C-Z Doporučení Prognózování Sofistikovaný informační systém JIT Závěr Literatura: Přílohy...69

7 7 1. Úvod Bouřlivý rozvoj světových ekonomik, informačních technologií a dopravy umožnil velký rozvoj i logistice. Při obrovské konkurenci na trzích, kde existuje pro zákazníky velká škála zboží, které si je svoji cenou, provedením, kvalitou a propagací velice podobné, rozhoduje často právě logistika o tom, které zboží si zákazník odnese domů a které naopak zůstane v obchodě. Logistika doprovází výrobek po celou dobu jeho existence. Vše začíná výrobou, kde zajišťuje její spojitý a efektivní průběh surovinami a materiálem. V rámci logistického řetězce je výrobek přepravován, manipulován, skladován. Logistika pomáhá výrobek prodat, protože klasické pojetí marketingového mixu (4P) je dnes už nedostačující. Logistika se podílí na tvorbě přidané hodnoty zboží tím, že zajišťuje transfer výrobku na správné místo a ve správný čas. To znamená na to místo a v ten okamžik, kdy je vyžadován zákazníkem. V poslední době přibyl logistice další důležitý úkol. Rostoucí tlak veřejnosti na šetrné chování firem k životnímu prostředí nutí vedoucí logistiky zabývat se efektivním fungováním provozních činností v souladu s ekologickými pravidly. Většinu lidí logistika ovlivňuje větší měrou, než si skutečně uvědomují. Každému z nás zajišťuje dostatečnou šířku a hloubku nákupního sortimentu. Pro firmy znamená dobře provedená logistika často rozhodující konkurenční výhodu. Na logistiku musíme pohlížet, jako na velice obsáhlý systém. Systém, který se skládá z mnoha prvků a vazeb. Vazby spojují prvky uvnitř systému a zároveň propojují logistický systém s okolím. Vazby představují toky materiální, ale i velice důležité toky informační. Je důležité, aby celý systém fungoval efektivně a správně, Řízení zásob je jedním ze subsystémů logistického systému. Zásoby jsou velice důležitou součástí každé výroby, protože zajišťují její plynulost ve stanovené kvalitě a rozsahu. Na druhou stranu váží kapitál firmy a tím významně

8 8 ovlivňují finanční situaci podniku. Proto je efektivní řízení zásob velikou zbraní v konkurenčním boji.

9 9 2. Cíl práce, metodika, omezení práce 2.1. Cíl práce Zásoby jsou velkou zátěží pro podnik, protože váží provozní kapitál. Na druhou stranu výroba se bez nich neobejde. Proto je velice důležité řídit zásoby efektivně s ohledem na finanční situaci podniku a zároveň šetrně, aby nebyl narušen výrobní proces. Hlavním cílem této bakalářské práce je navrhnout optimální systém řízení zásob ve firmě ŽĎAS, a.s. Tohoto hlavního cíle dosáhneme splněním několika dílčích úkolů: 1. Potřebné teoretické znalosti byly čerpány z literatury uvedené na konci této práce a také z materiálů firmy ŽĎAS. 2. Ze začátku praktické části popsat stávající systém. 3. Na základě dat poskytnutých firmou ŽĎAS, a.s provést ABC analýzu zásob podle množství, účetní hodnoty a analýzu XYZ podle obrátkovosti. 4. Výsledků získaných splněním třetího úkolu využít při sestavení EW matice. Tato matice nám rozdělí skladované zásoby do několika skupin na základě stanovených kriterií za určité období. 5. Rozdělení zásob pomocí EW matice je důležité pro diferenciaci řízení těchto skladových položek. EW matice rozdělí celé skladované portfolio na devět segmentů. Pro každý z nich určit optimální objednací systém. 6. V závěru vyhodnotit celou práci a doporučit několik možných směrů budoucího rozvoje podniku.

10 Metodika Při vypracování této práce vycházíme z teoretických znalostí týkajících se logistické problematiky. Tyto znalosti čerpáme z publikací, které jsou uvedeny v literárním přehledu. Teoretické znalosti aplikujeme na konkrétní situaci ve strojírenském podniku ŽĎAS, a.s., který má své sídlo ve Žďáře nad Sázavou. Ze svého informačního systému nám podnik poskytl potřebné informace, které jsou nezbytné ke stanovení optimálního modelu řízení zásob. Nejprve se v krátkosti seznámíme s fungováním podniku ŽĎAS. Popíšeme historický vývoj společnosti a její současný výrobní sortiment. Hlavní pozornost bude zaměřena na systém objednávání zásob. Data společnosti o spotřebě zásob za šestiměsíční období druhé poloviny roku 2006 využijeme při vypracování analýz ABC, XYZ a EW matice. EW matice rozdělí a přehledně zobrazí veškeré zásoby do devíti segmentů. Pro tyto navrhneme optimální objednací systémy. Hlavní pozornost budeme věnovat prvnímu sloupci EW matice, kde se nacházejí zásoby s největší obrátkovostí a dobře předvídatelnou poptávkou. V závěru vytvoříme několik možných doporučení pro firmu. Tato doporučení by měla umožňovat další rozvoj organizace a měla by být zaměřena na budoucí vývoj podniku při využití nových trendů a technologií Omezení práce V každodenní podnikové praxi se většina zaměstnanců setkává s řadou problémů, komplikací a omezujících faktorů které prověřují jejich kompetence, schopnosti a dovednosti. Úkolem každého z nich je, poradit si s těmito událostmi pokud možno co nejlépe. Také v této práci jsme se museli vypořádat s několika omezeními, které zásadně ovlivnily zvolené postupy a výsledky analýz.

11 11 Těmito omezeními máme na mysli hlavně: Skladové položky byly sledovány pouze 6 měsíců, což k dostatečné analýze nestačí, protože ve strojírenském průmyslu, je období 6 měsíců velice krátké období, v práci nebyly brány v úvahu vlivy související se sezónním kolísáním poptávky po jednotlivých položkám zásob, dále vlivy velkých zakázek, nebylo možné zohlednit, díky malé predikční schopnosti, v neposlední řadě sama složitost skladovaného sortimentu. Při vypracování práce bylo bráno na všechny omezení ohled, přičemž jsme se snažili minimalizovat negativní vlivy související se všemi jmenovanými problémy, prostřednictvím konzultací s logistickým vedením firmy ŽĎAS, a.s.

12 12 3. O firmě ŽĎAS, a.s Důležité momenty historie: Firma ŽĎAS, a.s. (Žďárské strojírny a slévárny, a.s.) má sídlo ve Žďáře nad Sázavou. Existence a celé fungování firmy je s tímto městem, jakožto s celým Žďárskem úzce spjato. Žďár nad Sázavou je okresní město, ležící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Jeho historie je spojena s rozvojem žďárského cisterciánského kláštera a sahá až do poloviny 13. století. Mimo kláštera se zde také nachází poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře. Tato architektonická památka, je od prosince roku 1994 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. Tradice zpracování železné rudy je ve Žďáře velice bohatá. První zmínky o provozu vysoké pece jsou již z roku V průběhu staletí procházelo toto průmyslové odvětví velkým rozvojem, v té době se samozřejmě jednalo o rozvoj cechů a později manufaktur. Na začátku devatenáctého století sice vznikla válcovna na výrobu železničních kolejnic v nedaleké Polničce, ale ještě v témže století je však v důsledku vleklé krize železářská výroba zastavena. Obrat k lepšímu přichází s dvacátým stoletím, kdy prochází Žďár většími stavebními změnami a je postavena železnice. Po 2. světové válce dochází v celém komunistickém Československu k rozvoji průmyslové výroby. Žďárské strojírny a slévárny vznikají v 50. letech. V roce 1951 byla odlitím zvonu obnovena historická tradice a byla zahájena výroba v největším podniku Českomoravské vysočiny, dnešní ŽĎAS, a.s. Podnik se rychle rozvíjel a již v roce 1956 je zahájena výroba mechanických lisů vlastní konstrukce. V souvislosti s výstavbou Žďárských strojíren a sléváren dochází k prudkému růstu počtu obyvatel. Ráz města i celé krajiny se výrazně změnil. Byla

13 13 zahájena rozsáhlá přestavba města, vzniklo moderní, správní a obchodní centrum, na obvodu města vyrostla nová sídliště. V novodobé historii firmy je velice důležitý rok V tomto roce dochází k privatizaci podniku. V roce 2002 vstupuje do firmy strategický partner slovenská firma Železiarne Podbrezová a.s. V roce 1996 firma ŽĎAS, a.s. obdržela certifikaci systému jakosti ISO 9001, tento certifikát vypovídá o velmi dobré kvalitě výroby, o čemž svědčí také získání 21. zlaté medaile za Kontejnerové hydraulické nůžky na šrot na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce Předmět podnikání společnosti Předmět podnikání firmy je velice široký a odpovídá její velikosti. Firma se zabývá metalurgií. V rámci této části produkce vyrábí ocel, odlitky, ingoty, volně kované výkovky a modely. Součástí resortu metalurgie jsou také laboratoře, které kontrolují kvalitu výrobků. Další oddělení tvářecích strojů se orientuje na výrobu různých lisů, kovacích souborů, zařízení pro zpracování kovového šrotu včetně provádění rekonstrukcí strojů. Velice důležitou částí produkce firmy je výroba nástrojů. Úspěšné referenční dodávky nástrojů pro přední evropské výrobce automobilů prověřily schopnosti techniků a dělníků provozu. Nástroje ŽĎASu umožnily vstup i do této vysoce specializované oblasti výroby. Vedle nástrojů pro drobnější typy výlisků se firma zabývá kompletním vybavením tvářecích linek pro nejsložitější díly automobilových karosérií, dále se provádí doprovodné služby jako montáže a samozřejmě i servis. Výrobní základna strojíren je technologicky uzavřený komplex pro těžkou kusovou a malosériovou výrobu. K dispozici je široký okruh středně velkých a velkých strojů pro všechny potřebné výrobní operace. Vedle klasických strojních operací je dlouhodobě budován strojní park na výrobu nejnáročnějších součástí.

14 14 Posláním společnosti je vyrábět a dodávat výrobky a polotovary vysoké užitné hodnoty v požadované kvalitě, poskytovat odpovídající služby a dodržovat příslušné bezpečnostní a ekologické předpisy.

15 15 4.Seznámení s logistikou 4.1.Základní pojmy Logistika Logistika je považována za integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli. (Schulte, 1994, s.13) Definic logistiky existuje celá řada. Tyto definice se od sebe liší převážně v úhlu pohledu na logistiku, odchylky jsou způsobeny hlavně specializací autorů. Logistický řetězec Logistický řetězec je chápán jako řetězec hmotných a nehmotných vztahů. Základem hmotných toků je přemisťování a uchovávání předmětů uspokojujících potřeby konečného spotřebitele. Součástí jsou i předměty s tímto uspokojením potřeb související, např. obaly, nedokončené výrobky, materiál či osoby. Nehmotné toky představují informace potřebné k realizaci toků hmotných. (Svoboda, Latýn, 2003, s. 11) Aktivní a pasivní prvky logistického řetězce Objekty, které se v logistickém řetězci vyskytují, je možné rozdělit na aktivní a pasivní. Pasivní prvky představují objekty (jak hmotné tak nehmotné), které tvoří vlastní prvky procházející logistickým řetězcem. Patří mezi ně suroviny, materiál, nedokončené a hotové výrobky, osoby, odpad a informace. Aktivní prvky slouží k přemisťování pasivních prvků. Mezi tyto prvky spadají prostředky pro manipulaci s hmotnými předměty, např. dopravní prostředky, nakladače, vykladače, skladovací zařízení apod., jakož i informační technologie a informační systémy pro

16 16 zpracování informací (např. zařízení pro automatické vážení, čtení čárových kódů apod.). Logistický systém Logistický systém lze podle literatury (Svoboda, Latýn, 2003, s. 22) charakterizovat jako množinu uzlů a hran, které je spojují. Uzly jsou pevná zařízení, jako továrny, sklady, terminály, odběratelé s pevně definovanými místy odběru zakázek, hrany představují cesty pro fyzické a informační toky. Jestliže mluvíme o logistickém systému, setkáváme se často s dvěma důležitými pojmy: 1) synergický efekt znamená, že jednotlivé subsystémy pracují společně na jednom cíli. Výsledek společného snažení je mnohem lepší, než kdyby pracovaly samostatně. Na logistické problémy nemůžeme pohlížet izolovaně, ale globálně v rámci celého logistického systému, popřípadě celého podniku, protože jako na každý systém i na logistický systém působí celá řada okolních činitelů a naopak také on ovlivňuje své okolí. Při řešení těchto problému se snažíme najít optimální řešení. Např. mezi výší pojistné zásoby pro zajištění plynulé výroby a množstvím kapitálu vázaného v zásobě. Proto musí všechny složky logistiky mezi sebou komunikovat a spolupracovat. 2) pružnost podmínky v podniku i na trzích se velice často mění. Podniky se snaží na ně včas zareagovat. Cílem logistiky by mělo být splnění přání zákazníků, proto musí být logistický systém nastaven tak, aby dovedl pružně reagovat na změny na trhu, nebo v podniku samotném. Logistické cíle Jelikož se logistika skládá z celé řady někdy velice odlišných činností, můžeme jmenovat velkou řadu dílčích cílů, které jsou někdy spolu ve vzájemném protikladu. Řešením by byl kompromis. Podle literatury (Pernica, 1995, s. 100) úloha logistiky nespočívá ve zprostředkovávání kompromisů, nýbrž v nahrazení

17 17 této tříště cílu jedním společným, kooperativním cílem pro všechny útvary podniku jím je úplné uspokojení potřeb zákazníka (zákazníků) (jako vnější cíl), dosažitelné při současném splnění výkonového (technického) cíle a ekonomického cíle (vnitřních cílů). Stanovení společného logistického cíle musí být samozřejmě v souladu s celopodnikovým cílem a strategií. Jelikož stanovení celopodnikového cíle předchází dalšímu plánování v rámci podnikových sekcí, měl by se tohoto prvotního plánování zúčastňovat také zástupce logistiky, aby se předešlo následným komplikacím např. při zavádění nového produktu na trh Historie logistiky Logistika dle literatury (Lambert a kol., 2000, s. 5) existuje již mnoho století. Její vznik je podle literatury spojen se vznikem organizovaného obchodu. Předmětem zkoumání se stala až počátkem tohoto století, a to v souvislosti s distribucí zemědělských produktů, jako způsob podpory obchodní strategie a jako způsob dosahování užitné hodnoty času a místa. Pro rozvoj logistiky je velice důležitý rozvoj vojenství. Přelom znamenala 2. světová válka, kdy vojenští logisté řešili problémy se zásobováním vojsk materiálem i lidskými zdroji na frontách celého světa. Dalo by se říci, že logistika rozhodovala o vítězi v mnoha bitvách 2. světové války. Po 2. světové válce se postupně logistice začala věnovat stále větší pozornost. Pojetí hospodářské logistiky bylo zformulováno v USA v 60. letech. Během několika desetiletí se z nepříliš sledovaného odvětví podnikového rozhodování stal zcela zásadní konkurenční faktor. K této velké změně došlo v důsledku těchto nejvýznamnějších příčin: 1. Rozvoj tržní ekonomiky Po roce 1989 přešlo i české hospodářství od centrálně plánovaného k tržnímu pojetí. V rámci tohoto systému se podílí na ekonomickém

18 18 řízení všechny subjekty veřejné i soukromé. Tržní mechanizmus zaručuje konkurenci, která nutí podniky hospodařit efektivně. Podle literatury (Schulte, 1994, s. 13): velký rozvoj tržních ekonomik, který se vyznačuje prudkým růstem podniků a jejich expanzí na různé trhy, vyvolal silný tlak na koordinovaný a sledovaný pohyb všech hmotných a hodnotových toků. Tím se otevřel vstup logistických úvah do podniků, které rozšířily své činnosti na komplexní řetězec základních funkcí od nákupu přes výrobu po odbyt. 2. Deregulace dopravy Podle literatury (Lambert a kol., 2000, s. 6): uvolnění dopravy přineslo mnohem více možností, co se týkalo způsobu dopravy a zvýšila konkurenci v rámci i mezi jednotlivými druhy dopravy navzájem. Následkem toho se přepravci, aby byli úspěšní, stali mnohem kreativnější, pružnější, zákaznicky orientování a konkurenceschopnější. Firmy mohly těchto nových služeb plně využívat, ale na druhou stranu musely také řešit nové logistické otázky, spojené např. s mírou zásob, dopravními tarify, nebo s termíny dopravy, aby tuto novou výhodu dovedly plně využít. 3. Růst konkurence globalizace Globalizace, jako celosvětový trend, s sebou přináší mnoho výhod i nevýhod. Jako výhodu lze uvést větší možnost uplatnění výrobku na trzích po celém světě. Na druhou stranu nevýhodou je větší konkurence nadnárodních i místních podniků. Např. domácí podniky se snaží nabídnout lepší zákaznický servis na domácím trhu než konkurence ze zahraničí a tím si prostřednictvím logistiky udržet své místo na trhu. 4. Řízení nákladů pozitivní vliv na zisk Dalším faktorem, který významně přispěl ke zvýšení významu logistiky, je neustále se zvyšující důraz na řízení nákladů. Podle

19 19 literatury (Lambert a kol., 2000, s. 6) je s prodejem spojeno mnoho druhů nákladů, např. náklady na prodané zboží nebo náklady spojené s logistikou. Z toho vyplývá, že zvýšení prodeje o 1 Kč nemá za následek zvýšení zisku o 1 Kč, protože roste jak výnos, tak i náklad na prodej. Na druhé straně 1 Kč ušetřená v rámci logistických nákladů přímo ovlivňuje zvýšení zisku o 1 Kč. Z tohoto vyplývá, že je mnohem výhodnější zaměřit své úsilí na minimalizaci nákladů v rámci logistického řetězce, protože efekt ze snížení těchto nákladů je mnohem větší, jak u jiných nákladů v rámci prodeje. 5. Informační technologie Podle literatury (Lambert a kol., 2000, s. 7) Rozvoj informačních technologií ovlivnil nejen logistiku. Převratné změny proběhly prakticky v každém odvětví lidské činnosti. Informační technologie poskytly logistice mocný nástroj pro zvládnutí operací náročných na počet transakcí jako objednání, pohyb materiálu, skladování zboží Pomocí informačních a komunikačních technologií jsou podniky schopny vytvořit a spravovat kvalitní logistické řetězce, jejichž články mezi sebou dokáží dostatečně rychle komunikovat a spravovat rozsáhlé databáze potřebné pro výrobu skladování nebo distribuci, proto umějí rychle reagovat na potřeby zákazníka. Poznání logistiky, její funkce, přínosů a požadavků v podniku a v celé ekonomice, je velice důležité pro plné využití výhod, které nabízí. Obrázek 1 zobrazuje složky logistického řízení. Názorně ukazuje jak vstupy poskytované dodavateli ve formě surovin, zásob ve výrobě a hotových výrobků jsou prostřednictvím logistických činností na výstupu obohacovány přidanou hodnotu zboží. Takto získaná přidaná hodnota může znamenat pomyslný krok navíc v konkurenčním boji, tudíž může být rozhodující při výběru zboží zákazníkem.

20 20 Tento proces je zapotřebí provádět na základě řídících činností, jako jsou plánování, řízení a implementace, které jsou zobrazeny v horní části obrázku. Předmětem tohoto řízení jsou suroviny, zásoby ve výrobě a hotové výrobky. Jsou to vlastně přeměněné vstupy od dodavatelů. Obrázek č. 1 Složky logistického řízení (Lambert a kol., 2000, s. 5) Řídící činnosti Plánování Implementace Řízení Logistické vstupy Logistické výstupy Přírodní zdroje (půda,zařízení, vybavení) Lidské zdroje Finanční zdroje Informační zdroje Dodavatelé Logistické řízení suroviny Zásoby ve výrobě Hotové výrobky Zákazníci Orientace na marketing Využití času a místa Efektivní zásobování zákazníka Majetkové přínosy Logistické činnosti Zákaznický servis Prognózování poptávky Distribuční komunikace Řízení stavu zásob Řízení pohybu materiálu Vyřizování objednávek Zajištění servisu Výběr lokalit skladu Řízení nákupu Balení zboží Řízení pohybu vráceného zboží Recyklace Doprava a přeprava skladování

21 21 Na obrázku č. 1 je dobře patrné, že jednou z důležitých logistických činností je řízení zásob. Stejně tak je tomu i ve firmě ŽĎAS, a.s. V následujících řádcích se budeme věnovat hlavně problematice řízení zásob. 5. Zásoby Zásoby ovlivňují hospodářský výsledek každého podniku i jeho pozici na trhu. Velikost zásob by měla být na jedné straně co nejmenší kvůli vázání kapitálu, ale na druhé straně co největší kvůli dostatečné pohotovosti dodávek. Obě hlediska jsou ovšem protichůdná. Vedení podniku musí nalézt optimální řešení mezi těmito dvěma hledisky, aby řešení vyhovovalo podnikovým cílům. Investování do zásob mnohdy představuje jednu z největších finančních položek podniků Co je to zásoba? Podle literatury (Kubíčková, 2006, s. 28): je zásoba jakýkoli produkt ve výrobě, jedná se o produkty, které byly nakoupeny nebo vyrobeny a nebyly doposud prodány (spotřebovány). Předmětem řízení zásob jsou dle literatury (Kubíčková, 2006, s. 28): Zásoby surovin, základních a pomocných materiálů, paliva, polotovarů, nářadí, náhradních dílů a obalů, které přicházejí do podniku k zajišťování základních, pomocných a obslužných procesů, Zásoby rozpracované výroby (zásoby polotovarů vlastní výroby a zásoby nedokončených výrobků), Zásoby hotových výrobků (v obchodních podnicích jsou to zásoby zboží). Podle literatury (Lambert a kol., 2000, s. 112) existuje pět hlavních důvodů, proč udržovat v podniku určitou hladinu zásob:

22 22 1. Efekt úspor z rozsahu Tento efekt vzniká při velkých objednacích množstvích, při nákupu surovin, materiálu, nebo výrobků, protože kupující může čerpat množstevní slevy. Také přepravní a administrativní náklady jsou klesající s velikostí objednávky. Jestliže např. výrobní podnik nakoupí ve velkém suroviny pro výrobu, vznikají mu na skladě zásoby této suroviny, protože podnik není schopen zpracovat celou dodávku. 2. Vyrovnání poptávky a nabídky V určitých odvětvích, není poptávka po produktech stejně velká po celý rok, nýbrž podléhá sezónnosti. Velice patrné je to např. v poptávce po vánočních ozdobách. Aby podniky zajistily plynulou nepřerušovanou výrobu a nemusely vždy po období vánočních svátků všechny své zaměstnance propouštět, musí vyrábět po zbytek roku na sklad. V tomto případě samozřejmě musí podnik dobře naplánovat výrobu, aby byla schopna uspokojit poptávku a současně úroveň zásob příliš firmu nezatěžovala. 3. Umožňují specializaci výroby Specializace je velice důležitá pro podniky, pro které by byla výroba celého produktu na jednom místě příliš nákladná. Proto se jednotlivé závody firem specializují na výrobu různých částí finálního výrobku. Ten je poté sestaven v konsolidačních skladech podle přání zákazníka. 4. Poskytují ochranu před nepředvídatelnými výkyvy v poptávce a v době cyklu objednávky Jedná se podle literatury (Lambert a kol.,2000, s.113) především o: spekulativní nákupy surovin, kdy kupující očekává radikální změny v cenách komodit, nebo jejich nedostatek. Druhým důvodem je snaha udržet si zdroj těchto dodávek. 5. Poskytují nárazník v distribučním kanále Při nedokonalém distribučním kanále pomáhá vytvoření zásoby nedostatkového zboží překlenout období mezi dodávkami. Jako extrémní případ můžeme uvést např. člověk, který žije v nepřístupné horské vesnici,

23 23 který se v letním období předzásobuje na zimu konzervami, protože cesta k jeho vesnici bývá v zimě neprůjezdná. Mimo těchto hlavních příčin vzniku zásob existují jistě ještě některé specifické, ale stěžejní jsou tyto uvedené výše. Hlavním problémem při řízení zásob je jejich objem, protože zásoby vedle pozitivního významu přinášejí mnohé negativa, které podnik zatěžují. Pozitivní význam: Řeší časový, místní a sortimentní nesoulad mezi výrobou a spotřebou, Umožňují, aby přírodní a technologické procesy mohly uskutečňovat v optimálních dávkách, Kryjí nepředvídatelné výkyvy a poruchy zajišťují plynulou výrobu. Negativní význam: Váží kapitál, Spotřebovávají další práci a prostředky (skladování, manipulace), Nesou s sebou riziko znehodnocení. Jestliže se podaří minimalizovat negativní vlivy, může se ušetřený kapitál investovat do inovačního procesu, nebo do kvalitnějšího informačního systému. Kvalitní informační a komunikační systém je základním předpokladem pro zavedení progresivních zásobovací systému, jako je např. systém just in time (JIT) Druhy zásob: Funkce jednotlivých druhů zásob mají podstatný vliv na způsob jejich řízení. Zásoby lze dle literatury (Kubíčková, 2006, s. 34) rozdělit do 5 skupin, a to na: zásoby rozpojovací, v logistickém kanálu, spekulační, strategické

24 24 a technologické. Uváděná dělení zásob nejsou zdaleka jediná možná, v literatuře se lze setkat i s odlišným dělením. 1. Rozpojovací zásoby Podle funkce nebo důvodu vzniku v podniku rozeznáváme čtyři druhy rozpojovacích zásob: a) Obratová zásoba (nazývaná též běžná) je důsledkem nákupu, výroby nebo dopravy ve velkých dávkách. Velikost dávky je větší než okamžitá potřeba, dávka tak kryje potřeby výroby či prodeje po určitou dobu mezi dvěma dodávkami. b) Pojistná zásoba má tlumit náhodné výkyvy na straně vstupu (v termínech dodávek) a na straně výstupu (v poptávce). Tvoří se převážně v bodě rozpojení objednávkou zákazníka (viz dále). Výše pojistné zásoby závisí na intenzitě výkyvů a na požadované úrovni dodavatelských služeb. c) Vyrovnávací zásoba je určena k zachycování nepředvídaných malých výkyvů mezi navazujícími dílčími procesy ve výrobě. Může jít o výkyvy v množství a/nebo v čase. d) Zásoba pro předzásobení má vyrovnávat předvídané větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu. Může jít například o poptávku se silně sezónním charakterem, o celozávodní dovolenou v podniku, o nemožnost či obtížnost dopravy v zimním období. Tato zásoba se tvoří opakovaně. 2. Zásoby v logistickém kanálu Pod logistickým kanálem se rozumí cesta materiálů či výrobků, které už mají konkrétní určení (např. odběratele), mezi články logistického řetězce nebo výrobními fázemi. Do tohoto druhu zásob patří dopravní zásoba a zásoba rozpracované výroby. a) Dopravní zásoba představuje zboží na cestě. Dopravní čas začíná okamžikem, kdy je zásilka připravena k naložení, a končí po jejím příjmu a uskladnění u adresáta.

25 25 b) Zásoba rozpracované výroby zahrnuje materiály, které byly již zadány do výroby a nacházejí se ve zpracování. Průběžná doba výroby začíná výdejem materiálů pro výrobní zakázku a končí předáním hotové zakázky do skladu. Skládá se z vlastních zpracovacích časů, z představovacích časů a z časů čekání na další operaci. 3. Strategické zásoby Strategické zásoby mají zajistit přežití podniku při nepředvídaných kalamitách v zásobování, například v důsledku přírodních pohrom, stávek, válek či bojkotů. Příkladem je devadesátidenní zásoba ropy, vytvořená v řadě zemí po ropné krizi v 70. letech. 4. Spekulační zásoby Spekulační zásoby se vytváří ve snaze docílit přídavný zisk výhodným nákupem. Obvykle jde o základní suroviny pro výrobu, které se nakupují kvůli očekávaní budoucího zvýšení ceny. Spekulační zásoba tak představuje specifický druh zásoby pro předzásobení a nemůže být předmětem řízení zásob v obvyklém smyslu. 5. Technologické zásoby Technologické zásoby tvoří materiály, komponenty a výrobky, které před dalším zpracováním nebo expedicí potřebují z technologických důvodů určitou dobu skladovat ( uležet ), aby získaly požadované vlastnosti. Jde např. o zrání sýrů, piva, vína nebo některých chemikálií, vysoušení dřeva před jeho použitím ve výrobě. Toto skladování je většinou součástí technologického procesu, proto by technologická zásoba vlastně měla být zařazena do zásoby rozpracované výroby. Uvažuje se odděleně jednak z tradice, jednak kvůli své specifičnosti - obvykle dost dlouhé skladovací době.

26 26 Průměrná zásoba Z hlediska vázanosti finančních prostředků v zásobách je důležitá především skutečná průměrná zásoba. Průměrná fyzická zásoba Z c se dle literatury (Preclík, 2006, s. 289) rozděluje na: obratovou (běžnou) zásobu Z b pojistnou zásobu Z p Pojistná zásoba je ve skladu přítomna stále. Obratová zásoba se obvykle počítá pomocí vztahu: Q Z b = 2, kde Q je velikost objednací dávky a Z c je celková zásoba Platí: Q Z c = Z b + Z p = + Z p 2. (1) Nejčastěji používáme dva ukazatele: Rychlost obratu zásoby n o udává, kolikrát za rok se průměrná zásoba obrátí (spotřebuje). n = o P Z c, kde P je roční velikost spotřeby (2) Doba obratu zásoby t o je převratnou hodnotou rychlosti jejího obratu n o Vyjadřuje se obvykle v kalendářních dnech. Jde vlastně o časové vyjádření průměrné zásoby (na jak dlouho vystačí při průměrné spotřebě).

27 27 Platí 365 Z c to = = 365 * no P. (3) 5.3 Bod rozpojení objednávkou zákazníka Podle literatury (Christopher, 2000, s. 97) místo, kde přestávají být podnikové činnosti řízeny na základě předpovědí a začínají být řízeny na základě poptávky, se nazývá bodem rozpojení objednávkou (doslova bodem maximálního průniku informace o objednávce ), i když bod rozpojení poptávkou by byl přesnější. Umístění tohoto bodu v dodavatelském řetězci tedy rozhoduje o tom, jaké zásoby se budou tvořit. Jestliže je tento bod umístěn na samém konci dodavatelského řetězce, musíme vytvářet velké zásoby hotových výrobků, abychom uspokojili poptávku. Podle literatury (Christopher, 2000, s. 97): by mělo být snahou každého podniku, umístit tento bod co nejdále proti proudu toku výrobků. Jestliže podnik umístí bod rozpojení blízko k výrobě, pak udržuje určitou zásobu polotovarů, ze kterých se v konsolidačních skladech sestavují hotové výrobky, dle přání zákazníka. Podnik takto nemusí skladovat velké množství hotových výrobků. Různé umístění bodu rozpojení objednávkou zákazníka je velice patrné např. v prodeji automobilů. Tento posun nám umožní zlepšit zákaznický servis, zmenší riziko ztrát z nadbytečných či nedostatečných zásob, zmenší objem zásob a rozšíří sortiment.

28 28 6. Řízení zásob Podle literatury (Lambert a kol., 2000, s. 150): má kvalita řízení zásob a strategie zásob, které podnik uplatňuje, zásadní vliv na rentabilitu podniku a na schopnost managementu implementovat zvolenou strategii zákaznického servisu při nejmenších celkových logistických nákladech. Velikost zásob držených v podnicích se obecně v posledních letech zvyšovala, jelikož firmy rozšiřovaly svůj sortiment a také rozvíjely zákaznický servis. Z finančního hlediska to znamená, že se neustále víc finančních prostředků váže v zásobách. Se zásobami jsou spojená nákladová hlediska týkající se udržování zásob, přepravy, skladování a objednání. Proto řízení zásob má významný vliv na rentabilitu podniku Logistické náklady na zásoby. Podle literatury (Preclík, 2006, s. 291) můžeme logistické náklady spojené se zásobami rozdělit na: 1. Objednací náklady (na pořízení dávky k doplnění zásoby), 2. Náklady na držení zásoby, 3. Náklady z deficitu (vyčerpání zásoby). Objednací náklady jsou spojeny s přípravou a umístěním objednávky (přejímka, kontrola, uskladnění dodávky, evidence příjmu, likvidace faktury). Dále jsou součástí objednacích nákladů náklady na dopravu dodávky. Náklady na držení zásob jsou ty náklady, které souvisí s výší zásob na skladě a dále se dělí na čtyři základní kategorie: Náklady kapitálu - jsou spojeny s investicemi do zásob, Náklady na služby - se skládají z daně z movitého majetku (té části, která odpovídá zásobám) a z pojištění proti ohni a krádeži, které se

29 29 platí v důsledku držení zásob. Daně se mění v závislosti na státě, kde jsou zásoby drženy. Náklady na skladový prostor - se dále dělí na náklady na sklady v rámci výrobního závodu, veřejné sklady, nájemní sklady, sklady vlastněné podnikem. Rozhodnutí, kde budeme skladovat je velice důležité. Ve veřejných a nájemních skladech se platí poplatky spojené s velikostí uskladněných zásob. Dále pak musíme myslet na náklady spojené s manipulací a přepravou. U skladování ve vlastním skladě mají náklady převážně fixní charakter. Je dobré si uvědomit, že při malém využití skladových prostor vznikají náklady ušlé příležitosti, protože volné skladové prostory se dají pronajímat nebo jinak komerčně využívat. Náklady rizika znehodnocení zásob - Jedná se o náklady morálního opotřebení, tyto náklady mají velikost rozdílu původní ceny zásob a snížené ceny zásoby. Cena zásoby se snižuje např. v důsledku zastarávání nebo sezónností zásoba ztrácí svoji užitnost. Další náklady tohoto druhu jsou náklady poškození např. při manipulaci nebo přepravě, dále náklady krádeží a ztrát. Poslední složkou nákladů rizika znehodnocení zásob jsou náklady vzniklé při přemisťování zásob z míst, kde nejsou prodejné na místa s lepší vyhlídkou prodeje. Zásoby se takto chrání před zastaráváním. Náklady z deficitu jsou podle literatury (Preclík, 2006, s. 291) ztráty z předčasného vyčerpání zásob, které nastávají jestliže okamžitá skladová zásoba nestačí k včasnému uspokojení zákazníků. V důsledku čehož dochází ke ztrátě zakázky, zrušení objednávky, narušení plynulosti výroby a následným prostojům.

30 30 Podle literatury (Lambert a kol., 2000, s. 123): má na metody řízení zásob zásadní vliv: Zda se při pohybu zásob logistickým řetězcem uplatňuje systém tahu nebo systém tlaku, Zda poptávka po zásobách je tzv. závislá nebo nezávislá Systém tahu, systém tlaku Systém tahu (pull system) znamená, že podniky dodávají na trh ten produkt, který je trhem vyžadován. Opačným případem je, jestliže podnik sám aktivně prognózuje prodej. V tomto případě podnik tlačí svůj produkt na trh a mluvíme tedy o sytému tlaku (push systém). Jestliže to vyžaduje situace na trhu, oba dva systémy se dají vzájemně kombinovat. Jedná se o adaptivní metodu. Hlavním kritériem je rentabilita a stabilita jednotlivých segmentů trhu Nezávislá poptávka Nezávislá poptávka přichází více či méně libovolně a podnik nemá vliv ani na okamžiky uplatnění požadavků, ani na jejich velikosti. Jedná se o druh poptávky, která musí být předvídána s určitou pravděpodobností a proto jí nazýváme poptávkou stochastickou. Takový charakter má zejména poptávka zákazníků po konečných výrobcích, jakož i potřeba materiálů a náhradních dílů pro servis či pro neplánované a havarijní opravy. Nezávislá poptávka po určité položce nelze vypočítat, nemá přímý vztah k potřebě jiných položek, musí být předpovídána, mluvíme o stochastických modelech řízení zásob Závislá poptávka Závislá poptávka (spotřeba) může být odvozena z poptávky po konečných výrobcích. Sestaví-li se hlavní výrobní plán, který stanovuje velikost

31 31 dávek a čas pro doplňování zásoby konečných výrobků, lze vypočítat čas a velikost potřeby všech konkrétních dílů a materiálů, které je třeba vyrobit či nakoupit pro výrobu a montáž konečného výrobku. Poptávka po dílech a materiálu je závislá na poptávce po konečném výrobku. Závislá poptávka se dá přesně předpovědět. Zde se jedná o deterministické modely řízení zásob Objednací systémy Objednací systémy se používají k řízení zásob jednotlivých skladových položek. Signál o potřebě vystavit objednávku k doplnění zásoby je vydán při poklesu dispoziční zásoby pod určitou výši, tzn. pod objednací úroveň (ORDER POINT). Objednací úroveň je dimenzována tak, aby s požadovanou spolehlivostí pokryla poptávku v čase od vydání signálu až po příjem příslušné dodávky do skladu, tzn. je stanovena tak, aby pokryla průměrnou spotřebu v dodacím cyklu a nebylo nutno čerpat z pojistné zásoby. Dle literatury (Preclík, 2006s. 301) konkrétní systémy doplňování zásob se, od sebe liší: frekvencí testování stavu zásob vůči objednací úrovni (průběžné monitorování nebo testování po uplynutí pevného časového intervalu), způsobem stanovení velikosti objednacího množství (objednací množství může být pevné nebo proměnlivé v tomto případě se zásoba doplňuje do stanovené hranice).

32 32 Způsob stanovení veličin u jednotlivých systémů: V praxi existují čtyři různé objednací systémy. V těchto systémech rozeznáváme objednací množství a režim objednávání. Objednací množství dělíme na stálé a proměnné, režim objednávání dělíme na objednávání v proměnných okamžicích a objednávání v pevných intervalech t. Dle literatury (Preclík, 2006, s. 301) lze tyto systémy rozdělit takto: Systém (B,Q): Stav zásoby se zjišťuje po každém výdeji (tj. průběžně se monitoruje), takže pokles zásoby na signální úroveň se dá zachytit celkem okamžitě. Intervaly mezi dvěma objednáními jsou proměnlivé. Stanovení objednací úrovně: B = d. L + Z p, (4) Kde: d rychlost spotřeby B, resp. s objednací úroveň L Z p dodací lhůta pojistná zásoba Objednací množství Q je pevné a je zpravidla stanoveno jako optimální velikost. Tento systém přichází v úvahu o položek, které mají pravidelnou, rovnoměrnou a vysokou spotřebu, takže se vyplatí provádět nepřetržité monitorování stavu zásoby.

33 33 Systém (B,S): Stav zásoby se opět monitoruje. Objednací úroveň se stanoví stejně jako u systému (B,Q). Zásoba se doplňuje do cílové úrovně S, takže velikost objednávky je proměnlivá. Systém (s,q): Stav zásoby se zjišťuje periodicky, vždy po uplynutí intervalu I. Existují tedy pevné termíny vystavování objednávek. Je-li zjištěn stav menší nebo roven objednací úrovni s, vystaví se objednávka. S ohledem na neznalost situace uvnitř intervalu I je nutné, aby objednací úroveň byla vyšší než u systémů (B). Objednací úroveň: s = (L + α. I). d + Z p (5) Koeficient α vychází z intervalu (0,5 0,7), tento interval zahrnuje kolísání poptávky během I. Objednací množství Q je pevné. Systém (s,s): Stav zásoby se zjišťuje po intervalu I. Objednací množství Q je proměnlivé. Systém (s,t): Objednává se vždy takové množství, které bylo spotřebováno v intervalu I. Využívá se např. u náhradních dílů nebo drahých luxusních spotřebních výrobků. Volba příslušného systému je ovlivněna významností jednotlivých položek zásob, velikostí a frekvencí spotřeby, technickými a ekonomickými možnostmi sledování zásob, režimy distribuce apod. U rovnoměrné spotřeby se více využívá systémů B, u jednorázových velkých odběrů se dává přednost systémům s.

34 34 7. Teoretická východiska analýz ABC, XYZ, EW matice Obě dvě analýzy rozdělují zásoby na tři skupiny označené symboly v názvu, za určité časové období. Rozdíl mezi těmito dvěma analýzami je v tom, že analýza ABC dělí zásoby podle hodnotových kriterií a analýza XYZ podle intenzity spotřeby jednotlivých položek zásob Analýza ABC Analýza ABC dělí zásoby podle hodnotových kriterií. Podle literatury (Schulte, 1991, s. 52) jsou těmito kriterii např.: hodnota zásob, hodnota potřeb, akční rádius (dosah), nebo rozsah potřeb, připadající na časové období. Analýza ABC rozděluje sledované jevy na tři (A, B, C) nebo více skupin. ABC analýza vychází z Paretova zákona (pravidla 80:20), který říká, že ve většině případů je přibližně 80% důsledků vyvoláno pouze 20% všech možných příčin. Proto je neefektivní věnovat stejnou pozornost všem druhům zásob, naše pozornost by měla být prioritně zaměřena na stěžejní položky zásob. Graficky lze tuto analýzu znázornit pomocí Lorenzovy křivky. Jako příklady lze uvést: většinu celkové hodnoty zásob zajišťuje malý počet skladových položek, většinu celkového odbytu podniku zajišťuje malý počet zákazníků, velká část hodnoty nákupu je odebírána od malého počtu dodavatelů. Dle literatury (Schulte, 1991, s. 52) postup vypracování analýzy ABC za předpokladu, že třídícím kritériem je roční spotřeba zásob v jednotkách množství nebo v hodnotovém vyjádření je následující:

35 35 Zjištění hodnoty roční spotřeby pro každou položku materiálu (Vynásobením roční potřeby v jednotkách množství nákupní nebo zúčtovací cenou) a setřídění podle sestupného pořadí, Výpočet procentuálních podílů jednotlivých položek na celkové spotřebě a kumulace procentních hodnot podle zjištěného pořadí, Definování intervalů pro klasifikaci položek do skupin A, B, C tak, že skupina A by měla zahrnovat položky podílející se na celkové roční spotřebě přibližně 80%, skupina B asi 15% a skupina C zhruba 5% Analýza XYZ Na zvolení vhodných postupů pro objednávání a skladování má vliv rovněž pravidelnost jejich spotřeby. Odlišné přístupy se budou volit pro materiály s pravidelnou spotřebou, nebo pro zásoby využívané sporadicky. Z tohoto důvodu je vhodné klasifikaci ABC doplnit o tzv. XYZ analýzu, která daný aspekt zohledňuje. Podle literatury (Schulte, 1991, s. 52) umožňuje analýza XYZ přiřazovat k jednotlivým druhům zásob statistické váhy podle jejich spotřební struktury. Jednotlivé symboly mají následující význam: X - Zásoby s pravidelnou, konstantní spotřebou s pouhými příležitostnými výkyvy, což umožňuje vysokou spolehlivost predikace jejich spotřeby, Y - Materiály, jejichž spotřeba vykazuje silnější výkyvy či trendy, přičemž možnosti jejich predikace jsou omezené, Z - Zásoby s nepravidelnou či sporadickou spotřebou, kterou nelze prakticky předpovídat.

36 36 Rozdělení materiálu do těchto skupin se provádí na základě zkušeností kompetentních pracovníků nebo na bázi statistického výpočtu EW matice Z výsledků analýz ABC a XYZ se dá dále sestavit EW matice. Tato analýza slouží k rozdělení veškerých držených zásob za určité období do několika kategorií podle určitých kriterií a k následnému vyvození diferenciovaného řízení těchto položek zásob. Předpoklady pro provedení EW analýzy: ABC analýza zásob podle množství. ABC analýza zásob podle účetní hodnoty. XYZ analýza obrátkovosti zásob. Výsledkem je matice o devíti řádcích, ve kterých jsou výsledky ABC analýz, např.: řádek AA značí, že položka patří do A skupiny jak podle množství (objemu) i do A skupiny podle účetní hodnoty, řádek AB identifikuje položku patřící do A skupiny podle množství (objemu) a do skupiny B podle účetní hodnoty atd.

37 37 Obrázek č. 2 EW matice zdroj < ++ (4-6) + (1-3) 0 (0) AA AB AC Nejdůležitější segment. Vysoká priorita. Pravidelná revize. Důležitý segment. Střední priorita. Občasná revize. BA BB BC Důležitý segment. Střední priorita. Občasná revize Otazníkový segment. Nízká priorita CA CB CC Otazníkový segment. Nízká priorita. Nulový segment. Určení kritických (strategických položek). Zbytek - snížení zásob na minimum. Sloupce ukazují rozdělení položek podle výsledků analýzy struktury tzn. sloupec ++(4-6) - položka měla poptávku minimálně ve čtyřech resp. až šesti měsících z celkového počtu šesti sledovaných měsíců. V tomto sloupci se nachází položky, o které se podnikový management musí prakticky každý měsíc zajímat a řídit jejich materiálové toky a úroveň zásob. Další sloupec + (1-3) znamená, že položky měly pouze 1-3 měsíce ze šesti poptávku, takže zbývající počet měsíců byly drženy ve zbytečné zásobě. Sloupec 0 (0) identifikuje tzv. "skladové ležáky", položky, které za sledované období neměly žádnou poptávku. U této skupiny je nutné si dát pozor, může se jednat o určité procento položek, které na skladu musí být drženy v určité zásobě např. kvůli zajištění několikaletého servisu nebo z určitých havarijních důvodů (údržba, náhradní díly) apod. Poslední dva sloupce identifikují v podniku tzv. SMI (Slow Moving Inventory), nízko obrátkové položky.

38 38 8. Vlastní práce Firma ŽĎAS se zabývá strojírenskou výrobou. Tato výroba je velice náročná na zásoby, které musí být k dispozici v dostatečném objemu i kvalitě. Jelikož celkový počet položek zásob se pohybuje v řádech tisíců, fungují v areálu podniku skladové areály, které jsou řízeny logistickým managementem. V praxi se často setkáváme s jednotným nediferencovaným režimem doplňování zásob všech skladovaných položek. Z hlediska vázanosti peněžních prostředků v zásobách, je tento způsob velmi nehospodárný, protože se stává, že podniky skladují nadbytečné množství zásob, které v sobě váží velké množství kapitálu. Diferencovaný přístup k řízení zásob může vylepšit strukturu a obrat zásob, redukovat náklady spojené s objednáváním i držením zásob. Tímto způsobem lze poměrně snadno zlepšit celkové hospodářské ukazatele jako je zisk, a cash flow. Další pozitivní přínos je snížení potřebného pracovního kapitálu. Výroba se tak stává levnější a efektivnější. 8.1 Současný systém objednávání ve firmě ŽĎAS, a.s. Dříve než přistoupíme k naší analýze seznámíme se stávajícím systémem objednávání zásob ve firmě ŽĎAS. Mělo by nám to pomoci lépe se zorientovat a seznámit s prostředí ve strojírenském podniku. Objednávání materiálu ve firmě ŽĎAS, a.s. Objednávání materiálu ve firmě ŽĎAS, a.s. je podle potřeb výroby a termínů dohodnutých se zákazníkem. U režijních materiálů je stanoveno měsíční objednávání, u ochranných pomůcek kvartální objednávání. Ostatní materiál do výroby (jednicový) je objednáván průběžně. Firma ŽĎAS, a.s. používá k objednávání materiálu počítačový systém materiálně technického zabezpečení (MTZ).

39 39 Požadavky na jednicový materiál přichází do MTZ: a) automaticky, b) on line zadávané přímo v systému MTZ. a) automaticky Požadavky se zkumulují podle standardní klasifikace produkce (SKP) a požadovaného termínu. Jestli je požadovaný materiál na skladě, dojde k jeho zablokování. Tato informace je zaznamenaná v MTZ a posílá se do informačního systému DŘV (dílenské řízení výroby). Jestliže materiál na skladě není, požadavek je vysvícen u zásobáře k objednání. Informace o zablokování materiálu je předávaná do systému DŘV, který následně posílá do MTZ navážecí plán, kterým říká, jaký materiál, v jakém množství, v jakém čase a na které pracoviště se má přichystat. b) on line zadávaného přímo v systému MTZ Požadavky zadávané přímo v systému MTZ automaticky generují navážecí plán, jinak se chovají stejně jako u bodu a. Požadavky na režijní materiál: Požadavky jsou zadávány pouze ručně v systému MTZ a podléhají schvalovacímu řízení. Automaticky si generují navážecí plány. Každý požadavek je kontrolován přes skladovou zásobu, pokud je volná zásoba větší než požadavek, požadavek se zablokuje a volná zásoba se sníží, jestliže je volná zásoba menší než požadavek, zablokuje se pouze část požadavku a zbytek, který není pokryt zásobou, je nabídnut zásobáři k objednání. V on line režimu probíhá aktualizace dat po každé operaci se skladovou zásobou, takže je jednoznačně vidět celkový stav zásob, blokované množství, rezervované

40 40 množství, objednané množství a vykryté množství. V případě, že požadavek je objednán, u detailu si nese informaci o čísle objednávky a termínu dodání. Už při zadávání požadavku systém MTZ kontroluje objednací lhůtu, která je nastavena pro každé SKP v číselníku materiálu (CMA) a nedovolí žadateli zadat nižší termín. V případě, že požadavek je natolik důležitý, že nesnese čekání, je možné jej označit jako havarijní a tím mu dát nejvyšší prioritu, tzn. okamžité řešení ABC analýza Jestliže souhlasíme s obecně platným axiomem, který jsme uvedli v kapitole 7 (Paretův zákon - pravidlo 80:20), bude pro celou tuto práci stěžejním východiskem ABC analýza zásob, ze které budeme vycházet a dále navazovat v průběhu celé práce. Pro vypracování ABC analýzy byla použita data, které nám poskytla firma ŽĎAS, jsou to data o spotřebě jednotlivých skladových položek za období až Tato data mají podobu souboru vytvořeného v programu MS Excel. Každý záznam v tomto souboru dat obsahuje informaci o provedené operaci (příjem výdej) v peněžním vyjádření, vyjádření ve skladové měrné jednotce, objem uskutečněné operace v skladové měrné jednotce, vyjádření v kilogramech, označení položky podle skladové nomenklatury SKP, název položky a datum uskutečnění případu. Cena zásoby se skládá z pořizovací ceny a z připsané skladové režie, ve které jsou započítány náklady spojené se skladováním. Celý tento soubor obsahuje příjmových případů a výdejových případů. Analýza ABC byla vypracována z hlediska těchto kritérií: - dle spotřeby materiálu v peněžních jednotkách Kč, - dle spotřeby materiálu v měrných jednotkách kg.

41 41 V obou případech nám při sestavování analýz pomohla kontingenční tabulka, do které jsme převedli hrubá data o spotřebě zásob za období až V každém řádku tabulky, kde kriteriem je spotřeba vyjádřená v korunách, jsou tyto informace: označení nomenklaturou SKP, název skladové položky, skladová měrná jednotka (SMJ), výdej v SMJ, počet výdejů a celková cena vydaného množství. U druhé tabulky, s kriteriem spotřeby v Kg, jsou v řádku tyto údaje: označení nomenklaturou SKP, název skladové položky, skladová měrná jednotka (SMJ), výdej v kg, počet výdejů. Obě tabulky jsme setřídili sestupně podle hodnotícího kriteria. U první spotřeba zásob vyjádřená v Kč a u druhé spotřeba zásob vyjádřená v Kg. Na závěr jsme vypočítali procentuální podíl jednotlivých položek na celkovém objemu a také kumulativní procentní podíl, abychom mohli určit do které skupiny zásob jednotlivé položky spadají. Při sestavení analýz je velice důležité, jak jsou nastaveny jednotlivé hranice skupin zásob. My jsme zvolili hranice takto: Skupina A představuje 80% na celkovém objemu, Skupina B představuje 15% na celkovém objemu, Skupina C představuje 5% na celkovém objemu. Celý soubor dat po převedení do kontingenční tabulky obsahuje 5211 položek. Jednotlivé položky není nutné v této práci uvádět, pro ukázku dokonale postačují grafy č 1-4 a tabulky č 1, 2.