Logistika v zásobování. Modely zásob.

Transkript

1 Logistika v zásobovz sobování. Modely zásob. z.

2 Logistika v zásobovz sobování. Zásoby především tvoří suroviny, rozpracovaný materiál a polotovary. Za zásoby dále považujeme rozpracované výrobky, které se ve výrobním procesu přemisťují z jednoho pracoviště na druhé, hotové výrobky, které z různých důvodů nebyly předány zákazníkovi a v neposlednířadě servisní materiál (elektromateriál, strojírenské díly šrouby, těsnění, příruby, ), sanitární materiál apod. Řízení zásob v podniku se realizuje na dvou úrovních: strategické, operativní,

3 Logistika v zásobovz sobování. Důležitým ukazatelem, který charakterizuje rychlost procesu přeměny finančních prostředků vložených do nákupu surovin, materiálu a nakupovaných dílů v zásoby hotových výrobků a následně v tržby, je rychlost pohybu zásob. Rychlost pohybu zásob při transformaci materiálu a polotovarů na hotový výrobek lze vyjádřit pomocí obrátky zásob a dobou obratu zásob. Obrátka zásob udává, kolikrát se za rok přemění průměrná zásoba v tržby, což lze vyjádřit poměrem: CS CS - celková spotřeba OZ = ---- OZ - obrátka zásob PZ PZ průměrná zásoba

4 Logistika v zásobovz sobování. Doba obratu zásob vyjadřuje období, za které zásoby projdou jednotlivými procesy od příjmu až po přeměnu v tržby. Platí: čím kratší je tato doba, tím menší množství zásob je v logistickém řetězci vázáno. 360 (dny) DO = ---- DO doba obratu OZ OZ obrátka zásobz Zásoby velmi významně ovlivňují hospodářský výsledek každého podniku a také jeho pozici na trhu. Velikost zásob by měla být jednak co nejmenší ve vztahu k vázaným finančním prostředkům a jednak co největší vzhledem k nutné pohotovosti v dodávkách ve vztahu k zákazníkovi a jeho požadavkům. Jedná se tedy o dvě navzájem protichůdná stanoviska, mezi kterými je nutný kompromis.

5 Logistika v zásobovz sobování. Funkce zásob ve výrobním logistickém řetězci: zabezpečují plynulost výroby, vytváří zásobu materiálu nebo polotovarů pro nepředvídané výkyvy související se zpožděnou objednávkou, vyrovnávají nabídku a poptávku.

6 Náklady na zásobyz Při optimalizaci zásob je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob, přičemž při uspokojování poptávky se počítá s určitou mírou rizika nedostatku zásob. Obdobně se předpokládají určité odchylky v průběhu dodávek. S určitou mírou rizika je spojena vlastní optimalizace zásob. Při praktické realizaci optimalizace výše zásob se náklady na jejich: - tvorbu, - doplňování, - skladování, - udržování, - využití rozdělují na skupiny.

7 Náklady na zásobyz Skladovací náklady: Vztahují se ke každé jednotce zásoby ve skladu za určité časové období. Skladovací náklady zahrnují zejména manipulaci se skladovaným materiálem, pronájem prostor, spotřebu energií, mzdové náklady a pojištění, popř. znehodnocení zásob, ohodnocení vázanosti peněz v zásobách. Tyto náklady závisejí na objemu skladovaných zásob jsou to náklady variabilní. Skladovací náklady vztažené na jednotku zásob (hmotnost, počet kusů) a času značíme c1.

8 Náklady na zásobyz Pořizovací náklady: Zahrnují náklady vynaložené na přepravu materiálu nebo polotovarů včetně mezd pracovníků, kteří zajišťují objednávku. Pořizovací náklady se týkají každého doplnění skladu a každé objednávky. T yto náklady nejsou závislé na velikosti objednávky jsou to náklady fixní. Fixní náklady značíme c2.

9 Náklady na zásobyz Náklady spojené s nedostatkem zásob (deficitu): Vznikají tehdy, když v důsledku nedostatku zásob nemůže být uspokojena poptávka zákazníka. Jedná se např. o penalizaci za pozdě dodané zboží odběrateli, ušlý zisk za nerealizovaný obchod, náklady na mimořádnou objednávku (expresní poplatky), náklady související s omezením nebo zastavením výroby, náklady související se změnou výrobního programu, ale také vyčíslené ztráty spojené se ztrátou dobrého jména společnosti. Náklady spojené s nedostatkem zásob značíme c3.

10 Druhy zásobz Běžná (obratová) zásoba: Je ta část zásob, která pokrývá potřebu v období mezi dvěma dodávkami. Její stav v průběhu dodávkového cyklu kolísá a proto se při výpočtech pracuje s průměrnou obratovou zásobou, jejíž velikost je v ideálním případě rovna polovině velikosti dodávky. Pojistná zásoba: Má za úkol tlumit náhodné výkyvy jednak na straně vstupu do podniku (tj. ve velikosti a intervalu dodávek) a jednak na straně výstupu z podniku (ve velikosti a intervalu čerpání zásob).

11 Druhy zásobz Vyrovnávací zásoba: Slouží k vyrovnávání větších výkyvů na straně vstupu nebo výstupu. Příkladem může být sezónní spotřeba výrobku koncentrovaná např. do období vánoc, kterou by podnik nebyl schopen v tomto období z důvodu omezené výrobní kapacity uspokojit. V daném případě začne podnik plánovitě vytvářet zásobu výrobku již od poloviny roku s předpokladem, že takto vytvořená zásoba se v předpokládaném období prodá.

12 Druhy zásobz Zásoba dopravní: Jedná se o zásobu materiálu nebo polotovarů související s dopravou ( zboží na cestě ). Zásoba rozpracované výroby: Zahrnuje materiály a polotovary nacházející se ve výrobě včetně vyrovnávacích zásob mezi jednotlivými pracovišti nebo zásob v meziskladech.

13 Druhy zásobz Technologická zásoba: Tvoří ji materiály, které vyžadují před dalším zpracováním nějakou dobu skladovat. Ze strany výrobce je proces ukončen, ale výrobek není schopen uspokojovat poptávku zákazníka, protože před použitím vyžaduje ještě jistou dobu skladování (zrání sýrů, výroba sektu, ). Strategická zásoba: vytváří se z důvodu zabezpečení výrobního procesu pro případy související s přírodními katastrofami nebo jinými, které omezí dodávky surovin (embargo).

14 Druhy zásobz Spekulativní zásoby: Vznikají za účelem zvýšení zisku při nákupu za nízké ceny a prodejem v době, kdy ceny vzrostou. S výhodou se tyto zásoby využívají i pro vlastní výrobu, kdy do ceny výrobku zakalkulujeme aktuální (tj. vyšší cenu) dříve zakoupeného materiálu nebo polotovaru.

15 Funkce zásob z ve výrobním m procesu Zásoby tvoří položku, ve které má podnik vázanou v významnou část aktiv cílem je proto minimalizace nákladn kladů vynakládaných na pořizov izování a skladování s čímž souvisí optimalizace řízení zásob (intervaly nákupu n surovin, polotovarůči i skladování výrobků. Ve výrobním m procesu vystupují zásoby ve dvou místech: m sklad zdrojů materiál l a suroviny potřebn ebné pro výrobu sklad výrobků fináln lní výrobky či i dodávky pro další výrobu Dodavatelé zdrojů Zákazníci, spotřebitelé Sklad zdrojů Výroba Sklad výrobků

16 Stav zásob může být: Zásobovací proces 0 Velmi vysoký výhody: plynulá výroba, doplňování ze skladu v delších intervalech - nevýhody: vysoké náklady na skladování, možné znehodnocení Velmi nízký - výhody, resp. nevýhody jsou opakem nevýhod, resp. výhod Poptávka Vstup Stav skladu Výstup ze skladu Objednávka

17 Charakteristika parametrů Parametry ovlivňuj ující stav zásob z lze rozdělit: - parametry poptávky: - deterministická (DP):je stálá,, konstantní, - stochastická (SP): je neurčit itá a lze ji jen odhadnout. - parametry objednávky: - sledujeme rytmus objednávky, - sledujeme rytmus dodávky, - pořizovac izovací lhůta dodávky (PLD). - skladovací náklady vztažen ené k jednotce zásob z (variabilní). - pořizovac izovací náklady nezávis visí na velikosti objednávky ((přeprava, mzdy) fixní náklady). - náklady spojené s nedostatkem zásob z (penalizace, mimořádn dná objednávka ).

18 Modely zásobz Rozdělen lení modelů: - modely deterministické s pevně danou poptávkou i pořizovac izovací lhůtou dodávek - modely stochastické velikost poptávky a pořizovac izovací lhůta jsou dány d s určitou pravděpodobnost podobností

19 Deterministické modely zásob z Model 1 U modelu 1 vycházíme z předpokladp edpokladů: poptávka je známá a konstantní (Q) čerpání zásob ze skladu ke rovnoměrn rné pořizovac izovací lhůta je konstantní velikost všech v dodávek je známá a konstantní nákupní cena je nezávisl vislá na velikosti objednávky (bez množstevn stevních slev) není připuštěn n vznik nedostatku zásoby z (k doplnění dochází po jeho vyčerp erpání)

20 Dodávkov vkové cykly Model 1 0 Stav zásob q Velikost dávky Doplnění zásob Čerpání zásoby N(q) = c 1 (q / 2) + c 2 (Q / 2) t 2t 3t T čas Dodávkový cyklus Sklad. náklady Pořizovací náklady c 1 jednotkové sklad. náklady za rok c 2 pořizovací náklady jedné dávky q / 2 průměrná velikost dávky Q / q počet dodávkových cyklů

21 Dodávkov vkové cykly Model 1 Pro případ p pad s více v položkami 0 Uvažujeme m skladových položek: Stav zásob q 1 q 2 t 2t 3t T čas Počet cyklů bude pro všechny druhy společný: n = Q 1 / q 1 = = Q m / q m

22 Dodávkov vkové cykly Model 1 Pro případ p pad s více v položkami Skladovací náklady pro m položek, budou: Náklady na objednávku: m N 1 (q) = Σ i = 1 m N 1 (t) = Σ i = 1 c 1i c 1i q 1i (T / 2) (Q i. t) / 2T N 2 (t) = c 2 n = c 2. (T / t ) Celkové náklady jsou dány součtem N 1 (t) a N 2 (t): N (t) = Σ c 1i. (Q i / 2). (t / T) + c 2 (T / t) i = 1

23 Dodávkov vkové cykly Model 1 Pro případ p pad s více v položkami Položíme me-li opět t 1. derivaci funkce dn/dt dt = 0 získz skáme stacionárn rní bod t*: t* = (2. c 2. T) / Σ i=1. c 1i. Q i a pomocí druhé derivace N(t) ověř ěříme, že e se jedná o minimum funkce. Pro optimáln lní velikost objednávky i-téi položky platí: q i * = t* (Q( i / T) a optimáln lní počet dávek: d n* = T / t*

24 0 Dodávkov vkové cykly Model 2 Připouštíme možnost nesplnění dodávek q - s Čerpání zásoby t 2 s t 1 Neuspokojená poptávka

25 Dodávkov vkové cykly Model 2 U modelu 2 se náklady n skládaj dají ze třít položek: skladovací náklady N 1 (q,s) (variabilní) pořizovac izovací náklady N 2 (q,s) (fixní) náklady z nedostatku zásob z N 3 (q,s) Kde: N(q,s) = N 1 (q,s) + N 2 (q,s) + N 3 (q,s) N 1 (q,s) = (c 1. t 1 (q s) / 2 ). (Q/2) N 2 (q,s) = c 2. (Q / 2) N 3 (q,s) = c 3. t 2 (s / 2). (Q/q)

26 Dodávkov vkové cykly Model 2 Pro nalezení stacionárn rního bodu (q*, s*) funkce N(q,s) je třeba položit 1. parciáln lní derivaci = 0 a další ším výpočtem pak dostaneme optimáln lní výši i dodávky a neuspokojené poptávky: q* = (2.Q.c 2 ) / c 1. (c 1 + c 2 ) / c 3 s* = q* (c 1 / (c 1 + c 3 )) Minimáln lní hodnota nákladovn kladové funkce: N* = 2.Q. c 1. (c 3 / (c 1 + c 3 )

27 Dodávkov vkové cykly Model 3 Produkční model 0Doplnění skladu není jednorázové dodávka přichází na sklad na určitý čas! q - s Výrobní cyklus Rovnoměrně se doplňuje sklad a čerpají zásoby. Spotřební cyklus Pouze se dodává zásoba ze skladu. s t 1 t 2 t Dodávkový cyklus se rozpadá na dva intervaly výrobní a spotřební.

28 Produkčně spotřebn ební model Chceme minimalizovat náklady n potřebn ebné k výrobě série a skladování za dobu T: Náklady tvoří 2 položky: -Skladovací (variabilní) -Výrobní (fixní)náklady q jedné dávky s Na konci výrobního cyklu je na skladě zásoba s: množství q se vyrobilo q s se dodalo na trh t 1 t 2

29 Produkčně spotřebn ební model Náklady tvoří dvě položky: - skladovací (variabilní), resp. výrobní (fixní) ) náklady n jedné výrobní dávky: Pro K kapacitu výroby za čas T, bude rychlost výroby = K/T, při i poptávce Q je rychlost spotřeby Q/t. Platí: : q/t 1 = K/T ; s /t 1 = (K Q) / T; s/t 2 = Q/T Celkové náklady lze potom napsat jako součet: N(q) = c 1 (průměrn rná výše e zásoby) z + c 2 (počet cyklů za čas T)

30 Stochastické modely zásobz 0 Stav zásoby 1. cyklus 2. cyklus q Vystavení objednávky r d d Vznik nedostatku čas

31 Stochastické modely zásobz Stochastický model aproximuje situaci pomocí deterministického modelu tak, že e se celková poptávka Q (která je nyní náhodná), nahradí svou středn ední hodnotou µ Q. Při i stochastické poptávce mohou nastat dvě různé situace: poptávka bude nižší, resp. vyšší než průměrný rný stav a pak zbudou zásoby z na skladě a po dodávce bude celkový stav zásob vyšší než q nebo dochází k částečnému neuspokojení požadavk adavků.