Otázka číslo 13B. Typy interakcí mezi populacemi: Neutralismus. Konkurence

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázka číslo 13B. Typy interakcí mezi populacemi: Neutralismus. Konkurence"

Jiří Vaněk
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Otázka číslo 13B Typy interakcí mezi populacemi: Interakce = vzájemné působení dvou nebo více činitelů. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Neutralismus Neutralita = nestranný postoj, neúčast ve sporu. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Projevuje se u populací, které se vzájemně neovlivňují. Jde o neutrální vztah. Příkladem může být datel černý Dryocopus martius a sýkora koňadra Parus major v lesních společenstvech. Konkurence Konkurence = soupeření, soutěžení, projev hospodářské soutěže. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Konkurence je vztah populací dvou či více druhů, které se navzájem negativně ovlivňují čerpáním stejných zdrojů. Ke konkurenci dochází v případě setkávání jedinců různých

2 druhů se stejnými požadavky na potravu, světlo, teplotu, vodní režim, místa rozmnožování apod. V přírodě rozlišujeme exploatační (exploatace vykořisťování) a interferenční (interference střetávání, prolínání) konkurenci. V případě exploatační konkurence vzniká konflikt tím, že druh využívá nějaký zdroj pro sebe a na druhý druh již nezbývá dostatečné množství zdroje, druhý druh tak následkem nedostatku strádá. Při interferenční konkurenci dochází k přímým střetům mezi druhy. Míra konkurence závisí na překryvu ekologických nik různých druhů. Čím je překryv větší a zdroje jsou nedostačující, tím silnější je mezidruhová konkurence. Mezidruhová konkurence je asymetrická v případě, že proti sobě stojí silnější a slabší konkurent. Výrazně asymetrická konkurence je častá mezi domácími a zavlečenými druhy. Příkladem může být rak bahenní Astacus leptodactylus a slabší a menší rak říční Astacus astacus. Při dlouhodobém působení konkurenčních druhů může dojít k oddělení nik postupným ořezáváním. Důsledkem je postupná specializace druhů. Amensalismus Amensalismus je vztah dvou druhů, kdy slabší druh (amenzál) je negativně ovlivněn silnějším druhem (inhibitorem), který není tímto

3 vztahem ovlivněn. Amenzál může být zpomalován v rozmnožování, růstu apod. Amensalismus můžeme chápat jako případ silně asymetrické mezidruhové konkurence. U rostlin může amensalismus vznikat pomocí toxických látek tvořených inhibitorem a vylučovaných kořeny. Produkty metabolismu vyšších rostlin majících negativní účinky na jiné druhy jsou nazývány fytoncidy. Příkladem amensalismu může být známé Penicillium notatum, vylučující látky brzdící množení bakterií. Parasitismus Parazit = cizopasník; příživník, vykořisťovatel. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Parazit je mnohem menší než jeho hostitel. Během svého života napadá jednoho až několik málo jedinců hostitelského druhu, na kterých se přiživuje. Jejich složité rozmnožování je na druhé straně vyváženo vysokou natalitou. Vývoj v dospělce může být komplikován potřebou mezihostitele. Parasitismus můžeme pozorovat u hub a bakterií, žijí tak ale i některé druhy vyšších

4 rostlin. Mezi tzv. holoparazitické rostliny patří např. podbílek šupinatý Lathraea sqamaria, zárazy Orobanche a kokotice Cuscuta, hemiparazité jsou např. jmelí Viscum a ochmet Loranthus,z živočichů pak ploštěnci, hlístice a klíšťata. I parazité mohou být hostiteli dalších parazitů, takové případy nazýváme hyperparasitismem. Parazity můžeme rozdělit na ektoparazity, žijící na povrchu těla, a endoparazity, žijící přímo v těle hostitele. Dále můžeme parazity rozlišit na obligatorní, pro něž je hostitel nezbytný, a fakultativní, tj. příležitostné. Zvláštním typem jsou parazitoidi, k nimž patří hlavně někteří blanokřídlí (např. lumíci) a dvoukřídlí, jejichž samice kladou vajíčka do larev svých hostitelů, jež pak jejich larvy zcela vyžerou a zahubí. (Rozsypal S. a kolektiv, 2003: Nový přehled biologie. Praha, Scientia, 797 str.) Predace Predace = dravý způsob života, aktivní vyhledávání a lovení kořisti predátorem pro potravu. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Predace je mezidruhový vztah, ve kterém predátor napadá kořist pro svou obživu. Napadený jedinec může uhynout, pro jeho populaci to však může mít i pozitivní dopad. Klesá vnitrodruhová konkurence, jedinci zintenzivňují růst a množení. Napadení jedinci mohou být často nemocní, slabí nebo handicapovaní, přežívají tak silní jedinci,

5 kteří se dále množí. Při predaci na sebe nebývají vázány pouze dva druhy, predátor loví více druhů, stejně tak kořist bývá lovena více druhy. Predátory dělíme na carnivory, herbivory a omnivory, podle šířky potravního spektra je dělíme na monofágní (specialisté zaměření na jeden či několik druhů), oligofágní a polyfágní (bez známek specializace). Komensalismus Komenzál = neškodný příživník živící se zbytky potravy hostitele. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Komensalismus je vztah, ve kterém jeden druh těží ze soužití s druhým, aniž by ho jakkoli ovlivňoval. V některých případech neposkytuje druh pouze potravu, ale může nabízet i úkryt před nepřáteli. Příkladem může být výskyt hyen v blízkosti lvích smeček, z rostlin pak epifytní bromelie a orchideje.

6 Protokooperace Proto- = první část složených slov mající význam první, prvotní, původní. Kooperace = spolupráce. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Protokooperací je sdružování druhů při hledání potravy nebo rozmnožování, které je pro všechny zúčastněné druhy prospěšné, ale není nezbytné a může být kdykoli ukončeno. Výhodou je společná obrana proti predátorům a předávání informací o dostupné potravě. Mutualismus Mutualizmus, mutualismus = trvalé a nezbytné soužití dvou nebo více forem organismů. (Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str.) Mutualistický vztah je soužití populací různých druhů, které spolu rostou, žijí a množí se lépe, než když žijí odděleně. Mutualismus bývá založen na snadnějším přístupu k potravě či lepší ochraně před nepřáteli. Za mutualistické můžeme považovat i pěstování plodin a chov dobytka, bez trvalých zásahů člověka by velikost populací byla mnohem menší. Populace člověka by také nedosahovala své velikosti, nebýt

7 zvyšování výnosů plodin. Některé rostliny produkují nektar, aby přilákaly hmyz či kolibříky, kteří rostliny opylují lépe a efektivněji než větrem. Mutualismem nazýváme i soužití skupiny bachořců (řád Entodiniomorpha)v bachoru a čepci žaludků přežvýkavců, výhodou pro mikroskopické mutualisty je život ve stabilním prostředí se stálým přísunem živin. Dalším z mutualismů je mykorhiza (vyšší rostliny a houby) nebo mutualismus hub a řas tvořících lišejníky. Závěr Boj stvořila příroda, nenávist vynalezl člověk. (Čapek K.) Život je každodenním bojem o přežití. Rostliny si musí vybojovat své místo na slunci, ale ubránit se nenasytnému jedlíkovi, který by jedním soustem mohl pokazit to, oč se rostlina snaží třeba celé roky. Živočichové nebojují jen o svůj kousek země, ale třeba i o místo ve smečce, u těch menších třeba o právě spadlou kapku vody. Každý se zkrátka lopotí podle své sily a schopností. Tím chybným článkem v řetězci je právě člověk. Právě ten zpřetrhal staleté i tisícileté vztahy a vazby a všechno živé kolem se musí vší silou snažit, aby lidské chyby rychle napravilo. Mám však pocit, že jsou tyto snahy stále více udýchané a v budoucnu se budeme muset hodně snažit, aby vše opět získalo svůj starý řád. Někdo nebo něco nám ale

8 konečně bude muset otevřít oči. Za jak dlouho to bude? To se snad brzy dozvíme. Příroda nás moudře vybavila domýšlivostí, aby nás ušetřila bolestného poznání vlastní neodkonalosti. (La Rochefoucauld) Zdroje slovnik-cizich-slov.abz.cz priroda.cz kbi.zcu.cz etext.czu.cz cs.wikipedia.org Literatura Linhart J. a kolektiv, 2007: Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov, Dialog, 414 str. Ptáček M., 2002: Moudrá moudra. Praha, Albatros, 328 str. Rozsypal S. a kolektiv, 2003: Nový přehled biologie. Praha, Scientia, 797 str.

Podobné dokumenty

Mezidruhové vztahy. Michal Hejcman

Mezidruhové vztahy. Michal Hejcman Mezidruhové vztahy Michal Hejcman Mezidruhové vztahy Organismy žijící v prostoru vstupují spolu do vzájemných interakcí Interakce mohou být přímým kontaktem nebo prostřednictvím nějakého zdroje Síť mezidruhových