Pohybová aktivita a zdatnost populace ČR ve vybraném kraji

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pohybová aktivita a zdatnost populace ČR ve vybraném kraji"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Pohybová aktivita a zdatnost populace ČR ve vybraném kraji Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Vypracovala: Bc. Sandra Hoffmannová Brno 2013

2 Prohlášení: Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a veškeré pouţité literární prameny a informace, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v Seznamu pouţité literatury. Podpis:

3 Děkuji mému vedoucímu práce panu PhDr. Janu Cackovi, Ph.D. za vstřícný přístup, cenné rady a připomínky k mojí diplomové práci. Dík patří i všem dotázaným, kteří byli ochotni věnovat svůj čas k vyplnění dotazníku. A také bych chtěla poděkovat své mamince, která mi byla vţdy oporou.

4 Obsah Obsah... 4 Úvod Teoretická část Zdravý ţivotní styl Historické zkušenosti Ţivotní styl Definice ţivotního stylu Konkrétní podoba ţivotního stylu Ţivotní styl v postmoderní společnosti Faktory ovlivňující ţivotní styl Postavení v pracovním procesu Vzdělání, Příjem, Volný čas Rozdělení času jedince Etapa rodinného ţivota Tradice, móda Ţivotní styl a pohyb Pohyb Definice pohybu Pohyb od dětství Tělesný pohyb Dělení svalového pohybu Energetické krytí pohybové činnosti Pohybová aktivita Návod jak se pohybovat Prospěšnost pohybu z hlediska zdraví Rozdíly mezi muţi a ţenami Tělesná stavba Sport Masová média a negativní jevy sportovní scény Situace ve sportu u nás

5 1.3.3 Sedavý způsob ţivota Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce Cíle práce Výzkumné otázky Úkoly práce Metodika práce Popis zkoumaného souboru Pouţité metody Popis dotazníků a jeho poloţek Organizace práce Výsledky práce a diskuze Závěry Seznam pouţité literatury Seznam internetových zdrojů Přílohy

6 Úvod Pohyb, to je něco, co mě provází odjakţiva. Vzpomínám na dobu, kdy mi mamka vyprávěla, ţe si myslela, ţe se jí narodí kluk a určitě fotbalista. Proč? To, ţe jsem se hodně hýbala ještě před narozením, ona odnášela kopanci do břicha a nočním buzením. To mi ovšem zůstalo a radost z pohybu u mě pokračovala a zesilovala. Jako první aktivita se mi zamlouval pohyb ve vodě, coţ je asi přirozené. Ve dvou letech jsem začala s mamkou a sestrou pravidelně navštěvovat tehdejší Tělovýchovnou jednotu, která se později vrátila k původnímu názvu Sokol. Začalo to cvičením rodičů s dětmi, dál to bylo cvičení předškoláků, školních dětí v kategorii mladší ţákyně, pak starší, poté dorostenky a uplynulo více neţ dvacet let a nejen, ţe jsem jiţ v kategorii ţen, ale navíc jsem se stala i cvičitelkou. A pořád mě to baví, dokonce moţná víc neţ úplně na začátku. V Sokole to byla a je pohybová aktivita nazývaná všestrannost. Od gymnastiky počínaje, přes atletiku, hry v přírodě atd. a míčovými i jinými hrami konče. Téměř všechny sporty jsem v Sokole vyzkoušela, ale byly tu i aktivity, které jsem zaţila s mamkou, babičkou, dědečkem a tetou. Kaţdoroční pobyt na horách, jízdy na kole do přírody, letní plavání, to je jen zlomek toho, co jsem v rámci pohybových aktivit dodnes zvládla. Musím říct, ţe to bylo báječné a kamarády, které jsem při tom poznala, záţitky, které mám, jsou pro mě nenahraditelné. Ţe mi tyto zkušenosti ze všech oblastí sportu nevynesly nějaké medailové umístění na významných závodech, mi nepřipadá nijak důleţité. Je zde ovšem jedna hodně důleţitá skutečnost. Jsem přesvědčená o tom, ţe mě jakákoliv z mnou konaných sportovních aktivit, vţdycky zachránila od špatné nálady, pomohla při běţných neúspěších ve školním 6

7 ţivotě. A co je nejdůleţitější? Díky mé lásce ke sportu, byl pro mě také velmi jednoduchý výběr školy, posléze povolání. Nebýt toho, ţe mě kdysi dávno mamka a ostatní členové rodiny přivedli ke sportu a umoţnili mi ho ve všech formách provádět, nikdy bych se nejspíš neprobojovala přes přijímací zkoušky na vysokou školu, ani přes jednotlivé zkoušky. A teď jen doufám, ţe se mi v budoucnu podaří najít práci, která bude s pohybovými aktivitami spojená. Ne kaţdý má tytéţ zkušenosti s pohybem jako já a proto jsem si pro svou diplomovou práci vybrala téma, které je s touto tématikou spojené. Tématem mé diplomové práce je porovnání pohybové aktivity obyvatel České republiky. V dotazníkovém šetření porovnáme dva moravské kraje. Prvním je Jihomoravský a druhým Moravskoslezský. Cílem výzkumu je zjistit diference v pohybové aktivitě osob v těchto krajích. Zajímavá jsou zjištění, jakým způsobem tráví svůj volný čas lidé v různých krajích republiky i s ohledem na věk a vzdělání. K tomu, aby se člověk mohl cítit šťastný, ve většině případů stačí být zdravý. Zdraví však není něco, co je nám dáno jen tak, bez našeho přičinění. Ne, ţe by to nebylo krásné bez práce a námahy mít všechno, co si člověk přeje a na co jen pomyslí. Ne, opravdu to tak není. Kaţdý si také pod pojmem správný a zdravý ţivotní styl můţe představovat něco jiného. Ţivotní styl se rovněţ změnil v průběhu dějin a mění se neustále, v souvislosti se změnami v přírodě, společnosti i místem, kde člověk ţije. Na tyto skutečnosti se pokusíme najít odpovědi a srovnání v teoretické části, ale především ve výzkumných částech diplomové práce. 7

8 1 Teoretická část 1.1 Zdravý životní styl Historické zkušenosti Zdraví, o které usilujeme, má velmi dlouhý vývoj. Zdraví posuzujeme ze dvou hledisek. Fyzické a duševní zdraví. Ty ale nikdy nebyly od sebe odděleny. Jen ţivotní styl v různých historických společnostech občas kladl důraz na tu či onu sloţku, čímţ se nedostával do rovnováhy. Uţ ze starých pramenů a příběhů se dozvídáme, jak lidé ţili, jak bydleli, jak se stravovali, co na sobě nosili, jak byli dalece spjati s přírodou, jak je ovlivňovalo podnebí, a současně i sociální stav. Do něho lze zahrnout nejen společenské vztahy a rodinné vztahy, ale také pojem bohatství a nedostatek, které jsou projevem moţností i samotného fungování směny zboţí a získávání adekvátních prostředků na kvalitnější, lepší a luxusnější zboţí. Z historie můţeme čerpat i při hledání odpovědí na to, jak lidé vyuţívali přírodní zdroje k naplnění svých poţadavků na zdraví, k pěstování stád, zpracovávání léčiv a vyvinutí prvních lékařských praktik. Tak, jak vše souvisí se vším, vidíme, ţe s tím také souvisela péče o starší členy rodu a novorozené děti, i kdyţ často příroda nedokázala zvládnout těţké pandemie, epidemie, poúrazová úmrtí a také války, které sebou nesly samozřejmě nejen hlad a smrt následkem hladu, ale i fatální nemoci. Archeologické výzkumy prokázaly, ţe jiţ ve starém Sumeru fungovala medicína. Z dějin starého Egypta víme, ţe měli rozvinutou medicínu a ţe se zabývali i operacemi a spravováním zubů. Z biblických příběhů se zase dovídáme, ţe lidé museli znát kvasné procesy, protoţe odlišovali chléb kvašený a nekvašený a vůbec se lze právem domnívat, ţe byli závislí na úrodě pšenice, z které chléb produkovali. Jde o to, ţe definice zdraví s sebou nese velké úsilí, aby byla naplněna po všech stránkách, o coţ lidé usilují a třeba ani nemohou dostatečně zajistit. [1] 8

9 1.1.2 Životní styl Je systém významných činností a vztahů, ţivotních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý ţivý subjekt nebo i objekt. Jedná se o souhrn relativně ustálených kaţdodenních praktik, způsobů realizace činností a způsobů chování. Ţivotní styl je výrazně ovlivněn hromadnými sdělovacími prostředky Definice životního stylu Ţivotní styl je spolu s příjmem významným atributem sociálního statusu. Domácnosti či rodiny objektivně nejčastěji uskutečňují společně ty aktivity, které zároveň bývají subjektivními zálibami jedinců, tyto celky tedy společně sdílí způsoby trávení volného času. Ţivotní styl můţe být jistým vzorcem relací člověka mezi jednotlivými sférami a prvky ţivota. Lze jej charakterizovat jako systém významných činností a vztahů, ţivotních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt. Ţivotním stylem individua lze potom rozumět konzistentní ţivotní způsob jednotlivce, jehoţ jednotlivé části si vzájemně odpovídají a jsou ve vzájemném souladu. (Šmídová, 1992) Konkrétní podoba životního stylu Konkrétní podoba ţivotního stylu je ovlivněna dvěma faktory ţivotními podmínkami (faktor vnější) a jedincem samotným (faktor vnitřní). Vnější faktor ţivotní podmínky tvoří tzv. mantinely, v nichţ se jedinec pohybuje, jedná se o bezprostřední vazbu ţivotních podmínek a ţivotního stylu. Změna ţivotního stylu vyvolaná změnou ţivotních podmínek nemusí mít tutéţ míru a kvalitu jako změna ţivotních podmínek a nemusí se projevovat v okamţité časové návaznosti. Příčinou této skutečnosti je např. setrvačnost navyklého dosavadního způsobu ţivota, neochota či sníţená schopnost změnit své chování (např. vlivem věku). Tento vnější faktor se mění stejně pro celou populaci, vyvolává změnu ţivotních podmínek a v této probíhající sociální diferenciaci se otvírají či zavírají moţnosti pro jednotlivé třídy. Vnitřní faktor ţivotního stylu zahrnuje samotný subjekt 9

10 ţivotních podmínek tedy jedince se všemi jeho specifickými aţ individuálními ţivotními podmínkami, potřebami, hodnotami atd. Úroveň, či míra zdraví nepochybně souvisí i s úspěšností v seberealizaci. Člověk však není motivován vnějšími podněty jako je např. odměna nebo trest ale vnitřním programem potřeb. Pokud je jeden soubor potřeb uspokojen, vynoří se do popředí jiný a uspokojená potřeba přestává motivovat (jak uvedl v roce 1943 Abraham Maslow ve svém článku Teorie motivace ). Základní lidské potřeby vytvářejí určitou hierarchii: Obr. 1. Teorie lidské motivace (Maslow, A theory of human motivation, 1943) [2] Životní styl v postmoderní společnosti Ţivotní styl postmoderní společnosti se stále více mění a nabývá na dynamičnosti. Po roce 1990 došlo ke změnám hodnot prosazovaných a oceňovaných společností. Člověk si model ţivotního stylu nevybírá, tak jako tomu bylo v tzv. tradiční společnosti, kdy různé modely ţivotního stylu vystupovaly samostatně. Dnes není třeba vybírat si, protoţe tyto modely existují a 10

11 vystupují současně a zároveň jsou normou chování kaţdodenního ţivota. Lidé přebírají věci, módu nebo způsoby trávení volného času jiţ vypracované specializovanými organizacemi, ale výběr provádějí z vlastní vůle a svobodně kombinují různé prvky programu, který jim výše zmíněné organizace předkládají. Konzumují i v oblasti zdraví, ţivotního stylu, různých rad, ale i v mnoha dalších oblastech. Konzumní éra zrušila hodnotu i existenci zvyků a tradic. Tato skutečnost způsobila, ţe se člověk otevřel novinkám a je schopen bez odporu měnit svůj styl ţivota. Jedinec v důsledku měnících se ţivotních podmínek musí ať uţ více či méně volit z nabízené palety ţivotních stylů, která je značně pestrá. Ţivot jedince se neustále točí kolem společenského scénáře, který je charakteristický pro určitou společnost. Čím více se jedincův vlastní scénář shoduje se scénářem společnosti, tím snazší je jej realizovat. V různé míře realizovaný ţivotní scénář v podobě naplněných ţivotních cílů vytváří ţivotní dráhy, které nejsou oproštěny od vlivu sociální pozice jeho původní rodiny. (Bauman, 1995) Faktory ovlivňující životní styl Dimenze ţivotního stylu jsou spjaty se vzděláním jedince, jeho profesním postavením, dále má výraznou vazbu na úroveň vzdělání a na ţivotní styl rodiny. Dále na ni působí typ velikosti místa bydliště, nepříliš výrazný je vliv věku (lze redukovat pouze na frekvenci aktivit volného času) a minimální aţ nulový význam má diferenciace podle pohlaví. Jednotlivé faktory ovlivňující ţivotní styl povětšinou mezi sebou mají vzájemné vazby. Existují souvislosti mezi sociálním postavením, příjmy, vzděláním a trávením volného času na jedné straně a na straně druhé se ţivotním stylem, který se výrazně diferencuje podle sociálních a sociodemografických charakteristik lidí. Oproti tomu lze nalézt i tvrzení, ţe jednotlivé sociální statusy jedinců se liší materiálním zabezpečením, mocí a dle některých autorů také prestiţí, coţ ovlivňuje celkovou ţivotní úroveň, ţivotní styl a celkové vyhlídky těch, kdo tyto sociální statusy obsadili. Navíc k řídícím statusům se váţí charakteristiky jako je věk, pohlaví a etnicita, coţ jsou faktory ovlivňující vzdělání. Ke vzdělání se v postmoderních společnostech úzce váţe 11

12 profese a zaměstnání, které pak prostřednictvím příjmů zpětně ovlivňují ţivotní úroveň a ţivotní styl Postavení v pracovním procesu Jedním z nejdůleţitějších faktorů v zaměstnání je prestiţ, která je někdy označována jako funkční prestiţ. Kromě pracovního postu specifický ţivotní styl, bydliště, vlastnictví, prestiţ předmětů či členství ve specifických organizacích. Profese v postmoderní společnosti vymezuje statusové skupiny. Podle Maxe Webera se jako statusová skupina označují lidé, kteří si vzájemně připisují stejnou prestiţ, sdílí tytéţ hodnoty a podobný ţivotní styl. Toto vymezení však není podmínkou, statusové skupiny mohou existovat v rámci tříd či vrstev ale i překračovat jejich hranice. (Šanderová, 2000) Vzdělání, Příjem, Volný čas Vzdělání a kvalifikace jedince je statusovou charakteristikou podmiňující zaměstnanecký status, coţ má následně vliv na třídně profesionální zařazení a souhrnný sociální status jedince. Funkce dosaţeného vzdělání má v postmoderní společnosti dvě funkce. Za prvé se jedná o dosahování kulturní úrovně a s ní spjatého všeobecného rozhledu. Za druhé jde o získávání praktické kvalifikace nezbytné především pro výkon pracovní (výdělečné) činnosti, pro uplatnění zprostředkovávané tzv. trhem práce. [3] Na velikosti příjmů a způsobů jejich získávání závisí ţivotní úroveň, ţivotní styl, budoucnost a budoucnost dětí a v neposlední řadě i váţenost jedince ve společnosti, bez ohledu na skutečné schopnosti či vlastnosti jedince. V neposlední řadě se potom v příjmech a majetku odráţí rozdíly v ţivotní úrovni a ţivotním stylu. Příjem lze získat prostřednictvím toho, jaké má jedinec moţnosti disponovat se svými statky a dovednostmi. Šance jedinců dosáhnout určitých ţivotních podmínek a osobních ţivotních zkušeností určuje třídní postavení. (Simmel, 1997) 12

13 Ţivotní styl hraje důleţitou roli, neboť zastává aktivní roli činitele, který spoluvytváří sociální status. Činnost člověka ve volném čase je moţné vymezit jako články řetězce příčin a důsledků, které jsou výrazem subjektivní stránky jedince, jeho potřeb a zájmů. Jestliţe společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeţe, urychlí tím rozvoj obecných specifických schopností mladé generace a potlačí rozvoj negativních sociálních rysů. Jednoduše je volný čas komplexem činností, k jejichţ vykonávání se člověk rozhodl sám ze své vlastní vůle a vykonává je zpravidla pro ně samé. Tento čas není vymezen konkrétně ani obsahově, ani časově je to ten časový prostor, který člověku zbývá. Koncem devadesátých let minulého století dochází k vyhraňování volného času a u řady aktivit se zvyšuje frekvence. Vyhraňování činností ve volném čase je výrazem obratu ve vývoji společnosti. Volný čas můţeme chápat jako odpočinek, relaxaci, zájmovou činnost či jen tak obyčejné lenošení, přináší nám pocit uspokojení a pohody. Je to vlastně opak nutné práce a povinností, doba, kdy si svoji činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme ji dobrovolně a rádi a přináší nám pocity uspokojení a uvolnění. Jeho vyuţívání se stává jakýmsi ukazatelem ţivotního stylu (Sikorová, 2006). Slepičková (2005) uvádí formu volného času jako záleţitost: svobodné volby jsou to chvíle, kdy člověk nemusí pracovat, kdy si můţe zvolit činnost, které se bude věnovat zcela nezávisle pro své potěšení, jsou to chvíle, kdy se člověk zbavuje pracovních povinností jako časový prostor moderní doba přinesla výrazný nárůst podílu volného čas, můţeme ho chápat jako určitou dobou navíc, je však zapotřebí věnovat pozornosti i jeho kvalitativní náplni formu činnosti jsou to činnosti, které stojí mimo povinnosti v práci, vůči rodině a společnosti a hlavně se jím člověk věnuje za účelem odpočinku, zábavy, rozvoje osobnosti a svých tvořivých sil a pro spontánní účast na ţivotě společnosti 13

14 symbol sociálního statusu volný čas se stal komerčně atraktivním a záleţitostí mas, kde i přes tuto masovost se zde promítá příslušnost k určité sociální skupině sociální nástroj neboli prostředek sociální pomoci, prostřednictvím vhodné organizace a náplně volného času přispět k uspokojování potřeb a tuţeb lidí, kteří se nacházejí ve sloţitějších či nepříznivých ţivotních podmínkách, zvláště potřeby sociální a sociálně psychologické funkci sociálních skupin a životního stylu kaţdý jedinec je členem určitých sociálních skupin a významnou úlohu hrají ty, v nichţ tráví svůj volný čas, zde můţe být veden k určitému způsobu trávení volného času a to podle systému hodnot a norem, které daná skupina preferuje a realizuje tím své volnočasové aktivity Trendem současnosti je a kaţdý odborník to jistě potvrdí, ţe by měl kaţdý dospělý člověk věnovat alespoň 30 minut nebo více středně intenzivní fyzické aktivitě po většinu dní v týdnu, nejlépe však kaţdý den. Existuje přímá souvislost mezi mnoţstvím pohybu a vznikem chorob a úmrtím. Vztah mezi nedostatkem pohybu a vznikem nemoci je velmi těsný a dostatečně průkazný. Nedostatek pohybu je rozhodně rizikovým faktorem Rozdělení času jedince Čas jedince je moţné rozdělit na čas pracovní zaměstnání, a čas mimopracovní. Čas mimopracovní se dále dělí na vázaný a volný. Vázaný zahrnuje rutinní, opakující se činnosti, které souvisí se zachováním biofyziologické existence jedince a uchováním chodu rodiny a domácnosti a dále různé mimopracovní povinnosti Etapa rodinného života Tvorba jistých představ se výchovným působením předává z generace na generaci. Výhodnost dělnického povolání vůči nedělnickému někde doposud přeţívá. V determinaci ţivotního stylu se výrazně prosazují mezigenerační i vnitrogenerační vztahy. Jedná se především o ţivotní styl rodiny původu, vliv 14

15 úrovně vzdělání vlastní ale i partnera a vlastního profesního postavení. Reálné aktivity nevychází pouze z daného subjektu jedince či skupiny mládeţe, ale mají své zázemí v rodině. Zájmy a aktivity jedince navazují na hodnotové orientace, kulturu a způsob ţivota jeho rodiny. Stále více roste význam kulturního kapitálu výchozí rodiny, hodnota vzdělanosti tak zjevně určuje ţivotní strategie rodičů a jejich dětí. (Tuček, 2003) Tradice, móda Móda je napodobením daného vzoru, jedinec jí uspokojuje potřebu určité sociální opory. Móda poskytuje obecný základ, který přeměňuje chování kaţdé osoby v pouhý příklad. Uspokojuje však i potřebu rozdílnosti a sebeodlišení, podoby módy jsou vţdycky dány módou určitých tříd. Móda vyšší vrstvy se liší od módy vrstvy niţší, kdyţ si ji tato niţší vrstva začne osvojovat, bývá opuštěna. (Simmel, 1997) To, ţe se ţivotní styl v průběhu historických skutečností mění je zřejmé. Zdravý ţivotní styl však rozhodně souvisí s pohybem Životní styl a pohyb Ke zdravému ţivotnímu stylu neodmyslitelně patří také přiměřený pohyb. Pohyb má na lidské tělo řadu pozitivních účinků: zatěţuje kosti a tím podporuje jejich pevnost pomáhá vytvářet a zpevňovat tzv. svalový korzet, který drţí klouby ve správné poloze a předchází tak např. bolestem zad vyplavuje do těla hormony štěstí endorfin a serotonin a tím přispívá k psychické pohodě umoţňuje vytvořit rovnováhu mezi příjmem energie a jejím výdejem, čímţ pomáhá předcházet obezitě, vysokému krevnímu tlaku a vysoké hladině cholesterolu, ale i dalším zdravotním problémům a v neposlední řadě tvaruje postavu a má tak nemalý vliv na naše sebevědomí [4] 15

16 Nicméně proto, aby měl pohyb všechny výše zmíněné benefity, je potřeba respektovat určité zásady: 1) Všeho moc škodí: pohyb by měl být přiměřený věku a fyzické kondici. Ti, kteří sportují od dětství neustále, snesou jistě větší zátěţ neţ ti, co se sportem začali nedávno. Pohyb je stejně důleţitý jako odpočinek je třeba najít rovnováhu, která vyhovuje. Především pokud s pravidelným sportováním někdo začíná, je třeba začít pozvolna, aby tělo příliš nebolelo. 2) Důležitá je pravidelnost: není nic zdravého na tom, jeden týden se totálně zničit a pak další 2 měsíce leţet u televize. U sportu platí podobná zásada jako u jídla raději často a méně! Jen pravidelností se docílí zlepšení kondice a zpevnění postavy. Začínat rozcvičením: pozvolné zahřátí a rozcvičení před samotným výkonem je velmi důleţité a uchrání před moţným zraněním typu nataţeného svalu nebo šlachy. 3) Končit vždy protažením: Během cvičení se ve svalech hromadí kyselina mléčná a svaly proto potom bolí. Strečinkem se tato kyselina vyplavuje a následná bolest je pak menší nebo dokonce vůbec ţádná. Protaţení je navíc důleţité z hlediska prevence svalových dysbalancí, které vedou k nesprávnému drţení těla a následně k bolestem zad a páteře. 4) Vybrat sport, který bude vyhovovat: existuje nepřeberné mnoţství různých aktivit, kterým je moţné se věnovat. Při výběru sportovní aktivity brát vţdy v úvahu fyzickou kondici, případné zdravotní problémy a omezení a hlavně to, jak daný sport baví a jaké potěšení přináší. Kaţdému vyhovuje něco jiného, jednomu jóga, někomu cyklistika a jinému třeba box. Záleţí na tom, jestli preferuje sporty venkovní nebo tzv. indoor, individuální nebo kolektivní, aerobní nebo silové, atd. [5] 1.2 Pohyb Definice pohybu Pohyb je základní vlastností hmoty, která je stále v pohybu. Klid a pohyb je relativní. O klidu a pohybu tělesa můţeme hovořit jen ve vztahu k jinému 16

17 tělesu. (Kapitán je vzhledem k lodi v klidu, vzhledem k moři je v pohybu). Nepřetrţitý pohyb probíhá v podstatě na všech úrovních organismu. V různých oblastech znamená pohyb něco jiného. Ve filozofii je pohyb základním způsobem existence hmoty; v psychologii je vnímání pohybu syntézou, která vzniká v mozku na základě jednotlivých podnětů; v zoologii schopnost ţivočichů přemisťovat se z místa na místo; v lékařství významná sloţka ţivotosprávy povzbuzující krevní oběh a látkovou výměnu, řídící tělesnou hmotnost. Pohyb je také nedílnou součástí našich zdravých tělesných či duševních funkcí. Prosté fyzické přeţití dříve bytostně záviselo na schopnosti se obyčejně pohybovat. Přirozený pohyb se tak za mnoho tisíc let stal nedílnou součástí funkcí celého těla, všech tělesných orgánů, smyslů nebo duševního zdraví. Člověk chodil, běhal, skákal, házel, zvedal a přenášel břemena, plazil se nebo přelézal překáţky. Je zřejmé, ţe pravidelný pohyb potřebujeme jako nepostradatelnou součást denního rytmu, tělesných potřeb či osobní hygieny. Velmi kladně ovlivňuje funkci srdce, stav cévního aparátu, krevní tlak, hladinu cholesterolu, mnoţství tělesného tuku, odolnost vůči nemocem či vnitřní čistotu těla. Posiluje kosti, šlachy, vazy i svaly. Podporuje schopnost regenerace, trávení a čistí plíce. Zlepšuje činnost zraku, sluchu, hmatu, vestibulárního ústrojí nebo vnitřních tělesných receptorů. Posiluje celkovou zdatnost, odolnost organismu a usnadňuje zvládání běţných činností. S aktivitou se zlepšuje sebevědomí, myšlení i kvalita spánku. Účinně také pomáhá zvládat stres. [6] Pohyb od dětství Bez pohybu není ţivot, pohyb pomáhá udrţovat a zlepšovat zdraví člověka to je všeobecně známá věc. Ve všech oblastech ţivota nalezneme pozitivní vliv pohybu. Pohyb a sport by se proto měly stát důleţitou součástí ţivota kaţdého člověka jiţ od dětství. Pozorovat pohybové aktivity můţeme, jiţ v prenatálním období, které se po narození dále rozvíjejí. Při jejich rozvoji má například význam cvičení 17

18 s říkankami. Je pro děti nejen zajímavější, ale je zde i velký vliv na psychický vývoj dítěte. (Allen, Marotz, 2005) Pohyb je přirozenou součástí ţivota kaţdého zdravého dítěte. Nebo by měl být. Dnešní doba je ale pasivní, daleko více se děti věnují zábavě jako je počítač nebo sledování televize. Fyzická kondice školáků se sniţuje a většina dětí sportuje maximálně v hodinách tělocviku, jak jsem se mohla přesvědčit při praxi. Přitom aktivní, pravidelný pohyb sniţuje nemocnost, udrţuje v normě tělesnou hmotnost a působí pozitivně i na psychiku dítěte. K pohybu a radosti z něho by měli děti vést dospělí. Jsou zde zajisté různé moţnosti. Od společných rodinných aktivit, přes školní krouţky, aţ po výkonnostní sportování v oddílech. V přístupu dětí ke sportu mají podle mého názoru rozhodující vliv rodiče. Pokud jsou sami aktivní, dá se předpokládat, ţe se stejně budou chovat i jejich děti. I v dnešní hodně uspěchané době by bylo dobré si udělat chvilku na sport. Stačilo by třeba pravidelně kaţdý víkend vyrazit s dětmi na delší procházku do přírody, do bazénu, na brusle nebo na kolo. Kaţdé dítě má jiné potřeby. Některé chvilku neposedí, neustále někde běhá a skáče. Jiné je naopak šťastné a spokojené, kdyţ si můţe v klidu kreslit, nebo stavět stavebnici. Tyto děti je samozřejmě potřeba motivovat daleko víc. Rodiče by měli umět rozeznávat potřeby svých dětí a reagovat na ně jiţ od nejranějšího věku. Rozhodně není dobré děti do ničeho nutit. Výběr sportu by měl vyhovovat dítěti, ne zájmům a přání rodičů. Dnešní doba nabízí velmi široký výběr sportovních aktivit dětí. Záleţí na tom, jak velký zájem dítě o sport projevuje a jaké má nadání a fyzické předpoklady. [7] Pohyb je základní biologickou potřebou dítěte, jinak dítě zlobí. Pohyb a sport zlepšuje zdraví a tělesnou i psychickou zdatnost. Přispívá k duševní i fyzické pohodě, zvyšuje sebevědomí a odolnost. Pomáhá navazovat kamarádství. Učí vyrovnat se s neúspěchem a prohrou. Je ideální prevencí nadváhy. 18

19 Pomáhá od psychické únavy, napětí a stresu. [8] To, jak je pohyb důleţitý platí v mnoha bodech nejen v dětství, ale v dospělosti se stává nezbytností Tělesný pohyb jakákoli změna v přírodě a ve společnosti základním projevem kaţdého ţivého organizmu zajišťuje existenci organizmu v okolním prostředí Tělesný pohyb = změna místa nebo polohy celého těla nebo jeho části způsobená vlastními silami Funkce tělesného pohybu v ontogenezi člověka: ovlivňuje přímo růst a vývoj podílí se na udrţování vnitřního prostředí na všech úrovních Optimální pohyb podněcuje přes nervový a hormonální systém celý organizmus k výraznější přeměně látkové a podporuje srdeční činnost, pomáhá odstraňovat toxické látky, stimuluje produkci endorfinů (dobrá nálada), lepší snášenlivost bolesti. Význam pohybu: fyziologický (funkce zdravotní a zdravotně preventivní) psychický (ovlivňuje intelekt, ctiţádostivost, poctivost, vůli, sebedůvěru, houţevnatost, cílevědomost atd.) sociální (funkce psychosociální a výchovná zapojení se do kolektivu, integrace menšin, ohleduplnost, spolupráce atd.) umoţňuje příjemné trávení volného času (Bursová, Rubáš, 2006) 19

20 Dělení svalového pohybu a) z hlediska řízení: o vědomý (volní) - řízen korovou částí mozku - CNS - vysvětlím pohyb, cvičenec si ho představí a provede, v průběhu pohybu je pohyb ovlivnitelný, mohu ho opravit o nevědomý (mimovolní) - řízen podkorově - různé tiky, třesy, které jsou projevem nervových poruch, nemůţeme je vůlí potlačit o reflexní - spinální (míšní) styl řízení - nepodmíněné reflexy, tzv. postnatální reflexy - sací, uchopovací, plovací, vzpřimovací, chůze) b) aktivní (prováděné kontrakcí svalstva) x pasivní (prováděné vnější silou - rehabilitační pracovník, učitel) c) lokomoční x nelokomoční x manipulační d) z hlediska struktury: o cyklický x acyklický x kombinovaný Základní vlastností svalových vláken je svalová kontrakce (stah). Druhy svalových kontrakcí: a. Izometrická nemění se délka a mění se napětí svalu (př. výdrţ ve shybu) b. Izotonická mění se délka a nemění se napětí svalu koncentrická v průběhu pohybu se sval zkracuje (př. opakované shyby pohyb do shybu) excentrická v průběhu pohybu se sval prodluţuje (př. chycení medicinbalu) c. Auxotonická mění se napětí i délka svalu (př. přemet stranou) 20

21 Svalová tkáň má 3 typy svalových vláken s rozdílnou strukturální, biochemickou a funkční podstatou: tonická vlákna = červená (mají vysoký obsah bílkoviny - myoglobinu, schopné akumulovat kyslík), pomalá pomalý nástup maximálního stahu, vysoká odolnost vůči únavě fázická vlákna = bílá, rychlá rychlý nástup maximálnímu stahu, malá odolnost vůči únavě přechodná vlákna Kaţdý sval obsahuje vlákna jak tonická, tak fázická, jejich zastoupení je v jednotlivých svalech různé. Podle toho rozeznáváme svaly fázické - s převahou fázických vláken, a svaly tonické - s převahou tonických vláken. Správné drţení těla závisí na rovnováze antagonistických svalových skupin (viz tabulka vybraných svalů). Agonista sval způsobující pohyb, působící ve směru pohybu Antagonista sval působící proti agonistovi, působí proti zamýšlenému pohybu Synergista sval spolupůsobící s agonistou v pohybu Pokud antagonistické svaly nejsou v rovnováze (jeden z antagonistů nabude převahy), vzniká svalová nerovnováha, tzv. svalová dysbalance. Příčinou svalové nerovnováhy je nevhodné funkční zatíţení jak nepřiměřené, nadměrné zatíţení, tak naopak nedostatečné funkční nároky, nebo také jednostranné zatíţení Energetické krytí pohybové činnosti Znalost těchto informací má význam pro správné určení zátěţe (intenzita a doba, počet sérií) a odpočinku (doby a charakteru), abychom správně a účelně rozvíjeli motorické schopnosti. 21

22 1. anaerobní alaktátová zóna maximální intenzita do s (u dětí 10 s), nestačí vznikat kyselina mléčná (laktát), energie se čerpá z makroergních fosfátů ATP (2-3 s) a CP (4-20 s) uloţených přímo ve svalech, obnova do 2-4 min 2. anaerobní laktátová zóna submaximální intenzita do s, resyntéza ATP anaerobním štěpením ze svalového glykogenu, případně z cukru glukózy (glykolytickou fosforylací) - laktát se hromadí ve svalech a vyplavuje se do krve - je příčinou svalové únavy a poklesu intenzity 3. aerobní zóna střední či mírná intenzita nad 90 s, přeměna cukrů (glycidy) a tuků (lipidy) v makroergní fosfáty ATP a CP (doplnění zásob) Odbourávání tuků začíná přibliţně po 20 minutách, u trénovaných jedinců po 10 minutách. Tyto způsoby získávání energie nejsou oddělené, nezávislé, ale tvoří určité kontinuum. [9] Pohybová aktivita Jiţ od počátku lidstva povaţována za zdraví prospěšnou. Zahrnuje veškerou pohybovou činnost. Její hodnota závisí na typu, velikosti, době trvání, věku, hmotnosti a mnoţství pracujících svalů. Pohybová aktivita představuje činnosti, které jsou součástí našeho kaţdodenního ţivota např. jídlo, běţná chůze, zaměstnání, domácí práce, aktivity zaměřené na zlepšení zdravotního stavu, zlepšení a udrţení kondice. Tyto aktivity se však s vývojem civilizace stále minimalizují. Aktivní ţivot, obsahující pestrou škálu fyzických aktivit, vede k hodnotnějšímu ţivotu a niţším rizikům vzniku civilizačních onemocnění. Oproti tomu pasivita zvyšuje rizika těchto onemocnění a určitý vliv je prokázán i v oblasti psychické vitality. Hlavním cílem vykonávání pohybové aktivity můţe být redukce tělesné hmotnosti, zvýšení kondice, formování postavy, zvýšení svalové síly či zlepšení 22

23 zdraví. Za tímto účelem vyuţíváme aerobní pohybové aktivity doplněné o posilovací a protahovací činnosti. [10] Aerobní pohybová aktivita je zaloţena na aerobním získávání energie. Při pohybové činnosti dochází k vyuţívání kyslíku pro pracující svaly. Aerobní aktivity jsou vhodné pro zlepšení srdeční činnosti a mobilizaci tukových zásob a jejich vyuţití jako energetického zdroje pro svalovou práci. Vhodnými aktivitami jsou jogging, nordic walking, plavání, cyklistika, jízda na rotopedu, orbitrecu, spinning, chůze, běh, běh na lyţích, bruslení, in-line bruslení, turistika Posilovací cvičení vyuţíváme pro zpevnění svalového korzetu, k posílení svalů se sklonem k oslabení, zvýšení svalové hmoty a formování postavy. Před cvičením je nutné dostatečné protaţení a zahřátí. Jednotlivé cviky provádíme v polohách, ve kterých sníţíme riziko zapojení pomocných svalů a cviky provádíme pomalu, tahem a v souladu s dechem. Vhodnými posilovacími aktivitami jsou posilovna, aerobic, pillates, taebo, powerjóga, fit programy na fitballech, bosu, s overballem, therabandem, švihadlem a cvičení doma s vyuţitím různých pomůcek např. ţidle, pet lahve, ručníku, činek. Protahovací cviky jsou důleţitým doplňkem aerobních i posilovacích aktivit. Chrání namáhané svaly před moţným poškozením z nataţení, natrţení či přetrţení. Zabezpečují lepší flexibilitu a tím snadnější provádění ostatních pohybových činností. Protahovací cvičení vykonáváme prostřednictvím cvičení doma za pouţití pomůcek a navštěvování fit programů, pillates, powerjóga, jóga stejně jako u posilování. Při vykonávání pohybové aktivity je důleţitá pravidelnost a obměna prováděných činností. [11] 23

24 1.2.5 Návod jak se pohybovat Jak často - frekvence V první řadě řídit se svými časovými moţnostmi. Ideální je cvičit dvakrát denně, ráno a večer, šest dní v týdnu, neděli (nebo jiný den) nechat na relaxaci a regeneraci. Pokud to nejde pohybovat se šestkrát týdně, je dobré mít intenzivnější pohyb aspoň obden, tedy 3 x týdně. Není nutné to brát jako hranici, pod kterou nelze jít. I jednou týdně je pořád lepší neţ nic. Tělo se sice neproměňuje před očima k lepšímu, ale alespoň nebude chátrat. Jak intenzivně intenzita V případě pohybu pro hubnutí paradoxně platí, ţe méně je leckdy více. V pásmu od čísla 220 se odečte věk a z výsledné hodnoty vypočítáme %. Tak by se měl pohybovat tep, pokud člověk nechce zlepšovat své sportovní výkony, ale shazovat kila. U čtyřicetileté ţeny to jsou hodnoty mezi 108 a 126 údery srdce za minutu, coţ představuje úsilí, při němţ se dá v relativní pohodě konverzovat. Pro někoho to bude chůze rychlostí 6 km/h, jinému postačí rychlost 4 km/h, je to individuální. U obézních lze tyto hodnoty ještě sníţit, cca na % z uvedené hodnoty. Při vyšší námaze bude tělo spíše sílit, ale rozhodně ne hubnout. Jak dlouho - trvání Dr. Kenneth Cooper, který bývá označován za otce aerobiku, tvrdil, ţe aerobní aktivita musí trvat minimálně dvacet minut, aby se nastartovalo spalování tuků. Od toho se odvíjí i doporučená délka aerobní aktivity měla by trvat alespoň třicet minut. Tři čtvrtě hodiny je samozřejmě lepší, hodina či dvě ještě lepší, celodenní výlet ideální. Vţdycky je ale třeba vycházet z vlastních moţností, jak časových, tak fyzických. Určitě není vhodné týdny vůbec necvičit a pak chtít všechno dohnat za jeden víkend nebo jednu návštěvu posilovny. Výsledkem 24

25 mohou být namoţené svaly či jiné zdravotní problémy, které na dlouho dobu zase pohyb znemoţní. V poslední době odborníci ustupují i od poţadavku na 30 minut pohybové aktivity v celku a tvrdí, ţe stejný efekt přinese i 3 x 10 minut pohybu denně. [12] Prospěšnost pohybu z hlediska zdraví Zní to aţ neuvěřitelně, ale díky pohybu se člověk můţe cítit svěţe a spokojeně i na konci dne, dobře spát a hlavně těšit se zdraví. K tomu nepotřebuje být vrcholový sportovec, ale stačí pravidelně cvičit. Ale podmínka je, ţe pohyb musí bavit. Podporuje oběhový systém a dýchací systém Pohyb má příznivý vliv na působení metabolismu krevních tuků (pokles zlého LDL cholesterolu a zvyšování hodného HDL cholesterolu). Zlepšuje srdeční činnost, krevní oběh a reguluje krevní tlak. Napomáhá sniţovat i riziko vzniku aterosklerózy. Zvyšuje se citlivost inzulinu ke tkáním Zejména u lidí s nadváhou či obezitou nebo u lidí, kteří se stravují nevhodně, můţe vzniknout po určité době stav, kdy tkáně nereagují na inzulin (= inzulinorezistence). Nejedná si sice ještě o diabetes, ale o jeho představ, a tím i zvýšené riziko ostatních metabolických onemocnění. Zařazením pravidelného pohybu a úpravou stravování se dá tento stav ještě zvrátit. Udržuje kvalitu kostní hmoty a svalstva Pravidelná fyzická zátěţ vede k prevenci osteoporózy. Pohybová aktivita je totiţ fyziologickým podnětem osteoblastické činnosti. (Osteoblasty jsou buňky syntetizující organickou sloţku kostní tkáně.) Pravidelným pohybem se zlepšuje svalové napětí a koordinace pohybu, tím se sniţuje výskyt bolestivých a 25

26 kloubních obtíţí (například vyvrtnutý kotník). Díku pevnému svalstvu jsme schopni správného drţení těla. Pomáhá udržovat optimální tělesnou hmotnost Při vytrvalostním aerobním pohybu a při správné tepové frekvenci redukujeme tuk. Při silových sportech si budujeme svalovou hmotu, zvyšuje se nám hodnota bazálního metabolismu coţ je mnoţství energie, které je nezbytné pro základní ţivotní pochody v organismu (krevní oběh, funkce orgánů). Při pravidelném pohybu se zvyšuje poměr svaloviny na úkor tuku. Tím se bazální metabolismus zvyšuje, to znamená, ţe tělo při stejném energetickém příjmu dobře spaluje, tedy relativně hubneme. Zlepšuje psychický stav, budete méně trpět nadměrným stresem a depresemi Pohyb v jakékoliv podobě stimuluje produkci různých chemických látek a hormonů dobré nálady jako je serotonin (hormon štěstí). Kromě toho samotná fyzická aktivita a s ní související změna prostředí odvádí pozornost od problémů, pomáhá zklidnit emoce a myslet jasněji. Uvolňování endorfinů se začne zvyšovat aţ po 15 aţ 20 minutách aktivního pohybu. Také sport prováděný v přírodě na čerstvém vzduchu má velmi blahodárný vliv na psychiku. Zlepšuje kvalitu spánku usíná. [13] Není však vhodné cvičit těsně před spaním, většinou se nám pak hůře Rozdíly mezi muži a ženami Tělesná stavba V lidské populaci neexistují vyhraněné konstituční typy, ale je celá škála typů tělesné stavby. Jako první pouţívá termín somatotyp Sheldon, v původní metodě z roku 1940 klasifikuje 5 částí těla: hlava, hrudní část trupu, horní 26

27 končetiny, břišní část trupu a dolní končetiny. U kaţdé hodnotí sílu zastoupení. V metodě vypracované v roce 1954 (Atlas of Men) jiţ hodnotí postavu jako celek. V zásadě ji přijali i následovníci. Je však patrná snaha o zdokonalení. Definitivní verze modifikované metody je od autorů Heathové a Cartera (1967). Jejich metoda umoţňuje určit somatotyp muţů i ţen, dospělých i dětí a to s přesností na 0,5 stupně. Obr. 2 Somatograf Cartera a Heathové Pokud zváţíme rozmanitý charakter sportovních odvětví a disciplín, musíme předpokládat, ţe se adaptační mechanismy projeví různým způsobem podle způsobu zatíţení. Nacházíme proto mezi sportovci různých odvětví rozdíl v somatických znacích. Jiţ Tanner (1964) to vyjádřil slovy: Nedostatek v tělesné stavbě můţe téměř znemoţnit sportovci dosáhnout úspěchu. Neznamená to, ale jednoznačně, ţe vhodný somatotyp znamená automaticky spěch v některém sportu. Tělesná stavba sportovce, ale můţe být různě významným faktorem výkonnosti v určitém sportu. Některé předpoklady lze vyhodnotit pomocí testů. 27

28 Stejně jako jiné zděděné vlastnosti, je i tělesná stavba člověka podmíněna geneticky. Tělesná zátěţ přináší rozvoj funkční zdatnosti a tím se mohou měnit a rozvíjet somatické znaky. Nejčastěji to bývá změna ve smyslu vzrůstu tělesné hmoty na úkor tukové tkáně. Jde i odlišení od nesportovců. Sportovci jednoho odvětví se díky intenzitě zatěţování určitých částí těla sbliţují ve znacích tělesné stavby. Na základě tělesné skladby dochází k selekci uţ v dětství. Vylučuje to v pozdějším věku zklamání z neúspěchu ve sportu nevhodném pro daný somatotyp. (Pavlík, 2003) Muţi jsou od přírody lovci a tomu je jejich stavba těla také přizpůsobena. Ţeny mají naopak tělesnou stavbu přizpůsobenou rození dětí. S tím také souvisí rozdílný způsob ukládání tuku. Muţům se tuk začne ukládat v oblasti hrudníku a břicha, tento tuk je většinou nadbytečný a muţi se ho dokáţou zbavit relativně rychle. U ţen se tuk ukládá v oblasti boků, stehen a zadku. Avšak tento tuk má důleţitou funkci jako energetická zásobárna v období těhotenství. Proto se jím ţenské tělo dopředu zásobí a zbavit se ho je o něco sloţitější a bohuţel i náročnější. Proti ţenám hovoří i průměrný podíl tělesného tuku, který se pohybuje v rozmezí %, u muţů je to jen %. Ţena má hruškovitý tvar postavy, kterým se liší od muţe. Má širší pánev, kratší femur, varózní postavení v kyčelním kloubu, valgózní v kolenním a loketním kloubu. Má méně krve, hemoglobinu, erytrocytů, dosahuje niţšího VO 2 max, má menší svalovou sílu. Muţi mají větší plíce a srdce neţ ţeny. Objem a výkon muţského srdce je oproti ţenskému v průměru o % větší a podobně je to s plícemi. Muţi jsou schopni přijmout a zpracovat více kyslíku, coţ má významný vliv nejen na lepší vytrvalost, ale také na růst svalů. (Cinglová, 2002) Na základě rozdílů ve stavbě těla muţů a ţen rozlišujeme i rozdílný přístup v tréninku obou pohlaví. Muţům jde samozřejmě o pálení tuku ukládajícího se v oblasti břicha a o nárůst svalů. Ţeny naopak chtějí pálit tuk z uţ zmíněných partií - nohou, zadku a boků. Malé procento ţen touţí po nárůstu svalstva a vzhledu jako z kulturistického magazínu. Trénink ţen je zaměřený většinou na zmíněné problémové partie. Celkový rozvoj kondice a procvičování celého těla je důleţité 28

29 při zabraňování vzniku různých svalových dysbalancí, které v prvé řadě působí velmi neesteticky. 1.3 Sport Slovo sport je odvozeno z anglosaského původu disport coţ znamená rozptýlení, obveselení, útěk od povinností k zábavě. Dnes pod tímto pojmem najdeme většinou aktivitu provozovanou podle určitých pravidel, jejichţ výsledky jsou měřitelné či porovnatelné. Jde tedy o pohybovou aktivitu, ze které jsou vyloučeny činnosti, ve kterých pomáhají pouze duševní schopnosti či štěstí (počítačové hry, hazardní hry atd.). Kde rovněţ o aktivitu s jasnými pravidly, dle kterých se soutěţí (to vylučuje válku). Tato aktivita má navíc charakter soutěţní, při němţ se poměřují výsledky (z oblasti sportu jsou tedy vyloučeny např. jóga, bojová umění, která jsou provozována filozoficky zaměřeným způsobem. Sport se vyvinul jako potřeba výcviku armád. Hry a soutěţe takto provozované byli původně zaměřené na bojové dovednosti a fyzickou zdatnost (lukostřelba, jízda na koni). Tento původ sportu nacházíme především v Řecku a patří sem olympijské soutěţe. Existuje však jiný zdroj a tím jsou rituální aktivity jako mayské obřadní míčové hry. Obdobu dnešní gymnastiky můţeme nalézt ve starověké Číně. Historicky nejznámější je zcela určitě pořádání sportovních her v osadě Olympie ve starověkém Řecku, kde aktivity směřovali k fyzickému sebezdokonalení a stávali se součástí kulturního ţivota. Vojenská klání ve středověku byla spíše za účelem fyzického výcviku pro válku. Jiný účel tedy zábavu a potěšení přihlíţejících a účastníků, přináší renesanční Itálie a sport připomíná ragby, fotbal, australský fotbal. [14] Sport v dnešním slova smyslu je nejčastěji spojován s technickou revolucí a s Anglií. Tam také vznikají hnutí a sporty na všeobecném základě. Pro další rozvoj sportu bylo naprosto zásadní zaloţení novodobých olympijských her. 29

30 Současné úrovně sportu: vrcholová úroveň profesionální nebo poloprofesionální sportovec trénuje denně, účastní se soutěţí na mezinárodní či národní úrovni výkonnostní úroveň poloprofesionální nebo amatérská sportovec trénuje několik hodin týdně, je registrován v některém sportovním svazu a pravidelně se účastní soutěţí rekreační úroveň příleţitostné sportování několik hodin týdně, bez oficiální registrace, či registrace v rekreačních, amatérských soutěţích Provozovat sport na profesionální úrovni je moţné za předpokladu, ţe je dostatek finančních prostředků pro dané sportovní odvětví. To je zajištěno reklamou, sponzory a různými formami státní podpory Masová média a negativní jevy sportovní scény Pojem sport se v poslední době stává nejfrekventovanější výraz masových medií. Jeho význam je sociální, ekonomický i kulturní. Přitahuje pozornost veřejnosti, jsou v něm ztělesněny obdivované hodnoty, jako je radost z pohybu, výkon, zdraví a krásy. Je sociálním fenoménem, který má význam společenský integrující. Zvláště vrcholový sport je silně provázán s masovými médii. Medializace sportu je provázána s ekonomií, velké investice jsou vynakládány na reklamu a sponzorství významných sportovních událostí. Masová media se soustřeďují především na aspekt vítězství či rekordní výkon. Jejich zájmem nejsou ani zájmové ani volnočasové sportovní činnosti. Je to totiţ jen mediálně nezajímavá radost z pohybu. Pro mnoho lidí je sport aktivní činnost, pro jiné jen konzumování sportovní podívané. Jde o pasivní pozorovatele hry, kteří nejsou zaměřeni na jediný sport. V případě, ţe je jejich zájmem určitý tým či sportovec jde jiţ o fandu. Při jejich větším počtu jsou sportovním publikem, v rámci sportovních 30

31 událostí vytvářejí atmosféru a mnohdy rozhodují o ekonomické úspěšnosti či dokonce existenci. S fenoménem sportovních fanoušků je, ale spojeno i násilí, výtrţnictví, vandalismus neboli sportovní chuligánství. Na tyto projevy násilí reaguje většina zemí zdůrazněním účinnosti preventivních opatření, země disponují speciální legislativní úpravou a k zabránění výtrţností, jsou ochotny přiměřeně zasáhnout. Sport v současnosti ovlivňuje masy lidí všech kontinentů, barev pleti i kulturních prostředí. Jeho význam je i politický, přispívá k vědomí, ţe různé kultury jsou si rovny. K posílení vztahů přátelství mezi lidmi, národy, rasami a kulturami mohou dobře poslouţit olympijské hry. Mediální zájem o olympijské hry přispěl k popularizaci sportu v globálním měřítku. (Sekot, Leška, Oborný, Jůva, 2004) Situace ve sportu u nás Pro Českou Republiku rozhodně platí rčení, ţe sport je takový, jaká je společnost. Revoluční změny v naší společnosti se ve sféře sportu projevili tak, ţe nejvíce byl posílen sport vrcholový a výkonnostní a stranou stále zůstává masové sportování, rekreační volnočasové aktivity. V posledních letech jsme na vysoké úrovni vyhráli spoustu soutěţí. Stále je více podporována výstavba sportovišť, která slouţí ekonomickým či ideovým zájmům. Přestoţe se situace jiţ zlepšuje, obecně přístupná sportoviště jsou stále spíše výjimkou. Naše země má tu výhodu, ţe se zde střídají roční období a ne všechny sporty vyţadují určité sportoviště. Příkladem jsou bruslení na zamrzlých vodních plochách, běţecké lyţování v terénu, v létě plavání na přehradách. Přesto, ţe roste nabídka sportovišť pro cílené skupiny obyvatel (fitcentra ), nejedná se o masovou záleţitost. Aby se takovou stala, musela by být více orientovaná na úroveň vzdělání, ekonomické moţnosti, místo bydliště, zdravotní stav a rodinné poměry všech obyvatel. (Sekot, 2003) 31

32 1.3.3 Sedavý způsob života Ţe sport a pohyb hraje obrovskou roli pro zdraví člověka, většina lidí dobře ví. Je paradoxem, ţe zejména bohaté technologicky vyspělé země vykazují nízkou hladinu tělesného pohybu u většiny obyvatel. Přestoţe reklamy ukazují ideál zdravého, krásného a fyzicky přitaţlivého těla, v kaţdodenním ţivotě tomu tak není. Stále častěji se jedná jen o důrazná doporučení specialistů, lékařů, odborníků o prospěšnosti pohybu cvičení a sportování, ale výsledkem je jen minimální fyzická aktivita, ze strany oslovovaných. Zdravotnické dokumenty z technicky nejvyspělejších zemí pak klidně udávají i 60% zastoupení občanů s kompletně sedavým způsobem ţivota. Tento způsob ţivota je klidně moţné nazvat epidemií. Stává se vlastně ţivotním stylem zemí, které se označují za vyspělé, bohaté a kulturní. Faktem je, ţe dnešní člověk vede naprosto jiný ţivot neţ generace předním. Je sice vzdělanější, zámoţnější a informovanější, jenţe právě informace přinášené novými počítačovými technologiemi vedou k dramatickým změnám v současnosti. Jedná se o změny v povaze práce objemu volného času ve změnách ekonomicky jiných rolích muţů a ţen. Mění se s tím současně i kvalita ţivota, spoustu času stráví lidé v dopravních zácpách, přípravě domácích jídel věnují méně času. Přijímají více kalorií z různých polotovarů a proţívají kaţdodenní stres a psychické napětí. Mnozí pak relaxují pouze před televizní obrazovkou. A zde se sedavý kruh uzavírá. Zaměstnání, doprava i domácnost se stávají zdraví a ţivot ohroţujícím prostředím. Tento způsob ţivota je jedním z nejčastějších příčin srdečních chorob a spolu s kouřením cigaret způsobuje vysoký krevní tlak a zvýšení cholesterolu v krvi. Vzhledem k tomu, ţe sedavý způsob ţivota vedou nejčastěji lidé středního a vyššího věku, kteří trpí navíc nadváhou způsobenou špatnými stravovacími návyky, jsou ohroţeni nejvíce. Sedavý způsob zaměstnání nemá za následek jen choroby, které se projevují aţ po nějakém čase, ale způsobuje i obtíţe kaţdodenní. Lidské tělo není uzpůsobeno k celodenní poloze vsedě. Svalstvo a celý pohybový aparát potřebují ke správné funkci změny poloh. Strnulá poloha vsedě má za následek bolesti zad, kyčelních kloubů, kolen, změna na cévách dolních končetin, bolesti očí a celkovou únavu. V zásadách bezpečnosti práce na pracovištích je dokonce 32

33 zakotveno, ţe po dvou hodinách činnosti u počítače má následovat odpočinek, protaţení apod. (Sekot, 2006) Klouby a stejně tak i svaly potřebují k zachování optimálního stavu přiměřenou zátěţ. Pravidelným cvičením by se zajisté zvýšila výkonnost. Pokud kloub a sval nepracuje, sniţuje se prokrvení, ztrácí pruţnost a dochází k úbytku vláken kloubních vazů. Nastává omezení pohyblivosti kloubů. S tím souvisí i poruchy na kostech tvořících kloub (odvápnění) i na kloubní chrupavce (ztráta vody). Na kloubu dochází k předčasným degenerativním změnám. Toto poškození z nečinnosti vzniká i na kostech, kloubech a svalech páteře. To má pak za následek sníţení pohyblivosti a výkonnosti. Je vědecky dokázané, ţe pokud chybí přiměřená zátěţ, mohou vzniknout na dolních končetinách a páteři nenapravitelné škody.(cotta, 1995) 33

34 2 Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce 2.1 Cíle práce Cílem je na základě dotazníkového šetření zjistit míru a intenzitu pohybové aktivity dospělé populace v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji dle různých parametrů. 2.2 Výzkumné otázky VO1. Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity dospělé populace muţů a ţen z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje? VO2. Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u skupin osob s různým dosaţeným vzděláním? VO3. Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u osob v různých věkových kategoriích? 2.3 Úkoly práce U1. Vyšetřit zda existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity dospělé populace muţů a ţen z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. U2. Vyšetřit zda existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u skupin osob s různým dosaţeným vzděláním. U3. Vyšetřit zda existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u osob v různých věkových kategoriích. 34

35 Algoritmus šetření: Provést dotazníkový výzkum u obyvatel Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Na základě odevzdaných dotazníků provést jejich zpracování a analyzovat pomocí programu STATISTICA 10. Zhodnotit a popsat výsledky výzkumu. 35

36 3 Metodika práce 3.1 Popis zkoumaného souboru Pro výzkum jsem vybrala obyvatele z Jihomoravského kraje, kde jsem dotazníky rozdávala ve městě Vyškov a Brno a obyvatele z Moravskoslezského kraje, kde byla převáţná většina dotazovaných z města Nový Jičín. Tyto lokality jsem zvolila z důvodů pro mne snadné dostupnosti k dotazovaným osobám. Dotazníkového šetření se dobrovolně zúčastnilo dvě stě dospělých respondentů, sto z Jihomoravského kraje a sto z Moravskoslezského kraje. Respondenti se v době dotazování nacházeli ve věku od 18 let do věku důchodového a to, kdy nejstarší dotazované osobě bylo 88 let. Vzhledem k tomu ţe tyto respondenty budu později dělit do různých kategorii, podle toho, zda jsou muţi či ţeny, jaké je jejich dosaţené vzdělání a dále do kategorií podle věku, budou tito respondenti v nestejném poměru. Proto budou u kaţdé skupiny procenta, která budou charakterizovat výzkumný vzorek bez ohledu na počet respondentů v dané skupině. 3.2 Použité metody Jak jiţ bylo zmíněno výše, výzkum probíhal na základě dotazníkového šetření. Dále byly tyto dotazníky rozdány všem bez rozdílu pohlaví a věku. K analýze a vyhodnocení dat jsem pouţila program STATISTICA Popis dotazníků a jeho položek Dotazník byl sestaven v rámci projektu pod názvem Vytvoření výzkumného týmu vedeného reintegrovaným českým vědcem za účelem zjišťování úrovně pohybové aktivity (inaktivity) u vybraných věkových skupin mužů a žen ČR 36

37 (CZ.1.07/2.3.00/ ) při Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Jedním z hlavních cílů projektu je optimalizace pohybových reţimů obyvatel ČR různých věkových kategorií. V dotazníku se nachází 19 otázek, z čehoţ se 12 otázek týká pohybové aktivity, 6 otázek se věnuje sociodemografickým ukazatelům a 1 otázka je v rámci administrativy (příloha 1). 3.4 Organizace práce Organizace této práce probíhala z časového hlediska takto: - Výzkumná část: listopad leden Teoretická část: listopad 2012 březen Vyhodnocení dat: březen - duben 2013 Tuto práci jsem započala rozdáváním dotazníků v uvedených krajích. V průběhu toho jsem začala psát teoretickou část této diplomové práce. Po dokončení dotazníkového šetření jsme s vedoucím mé práce zvolili výzkumné otázky. A následně jsem začala zpracovávat data pomocí programu STATISTICA

38 4 Výsledky práce a diskuze Z dotazníku jsem vybrala a zpracovala různé aspekty pohybové aktivity. Dosaţné výsledky budu hodnotit mezi sebou podle poloţených výzkumných otázek na základě dotazníkových poloţek č. 4, 5 a Kolik času jste věnovali intenzivní pohybové aktivitě CELKEM v posledních sedmi dnech. Intenzivní pohybová aktivita se vyznačuje těžkou tělesnou námahou a zadýcháváním (výrazně rychlejší a těžší dýchání než normálně) a trvá nepřetržitě alespoň 10 minut? A. Neprovádím B. Do 1 hodiny C. 1-3 hodiny D. 3-6 hodin E. Více neţ 6 hodin 5. Kolik času jste věnovali středně zatěžující pohybové aktivitě CELKEM v posledních sedmi dnech, např. nošení lehkých břemen, jízdu na kole běžnou rychlostí, čtyřhru v tenise? Nezahrnuje chůzi. A. Neprovádím B. Do 1 hodiny C. 1-3 hodiny D. 3-6 hodin E. Více neţ 6 hodin 6. Kolik času v průměru DENNĚ strávíte chůzí (zahrňte chůzi v zaměstnání, v rámci školní docházky i doma, přesuny cestování, chůzi z místa na místo, ale i jinou, kterou vykonáváte výhradně pro rekreaci, sport, cvičení nebo vyplnění volného času)? A. Ţádný B. cca 30 minut C. cca 60 minut D. cca 120 minut E. Více (pokud víte kolik, napište) 38

39 Výzkumná otázka č. 1: Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity dospělé populace muţů a ţen z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje? Pro tuto výzkumnou otázku jsem spojila osoby z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje dohromady a rozdělila jsem respondenty podle toho, jakou moţnost zakrouţkovali v dotazníku u otázky číslo 19. Níţe porovnávám četnost odpovědí na otázky číslo 4, 5 a 6, vţdy nejprve ţeny a potom muţe ke kaţdé otázce zvlášť. Intenzivní pohybová aktivita otázka číslo 4: 40 Grafické znázornění Otázky č ţeny 30% 35 26% 30 23% Počet pozorování % 15% 11% 8% 5 4% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 3. Četnost odpovědí u otázky č. 4 ţeny 0% 39

40 Tab. 1. Výsledky odpovědí u otázky č. 4 ţeny Výsledky otázky č ženy Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,57143 B ,80451 C ,55639 D ,52632 E ,54135 ChD ,00000 Spojením dvou zkoumaných krajů byla vytvořena skupina 133 ţen. Z grafického znázornění i tabulky vyplývá, ţe ţeny intenzivní pohybovou aktivitu příliš neprovádí (odpověď A), z celkového počtu se jedná o 28 % ţen. Druhou nejčastější odpovědí na otázku č. 4 je C (1 3 hodiny) s 30 hlasy, coţ je 22 % z celkového počtu dotázaných ţen. Třetí nejčastější je odpověď B (do 1 hodiny) s 29 hlasy, coţ je pouze o jeden hlas méně neţ u předchozí odpovědi a je to 21 % dotázaných ţen. Čtvrtá je odpověď E (více neţ 6 hodin) s 22 hlasy, coţ je 16 %. Nejméně volily ţeny odpověď D (3-6 hodin) se 14 hlasy, coţ je 10 %. 40

41 Počet pozorování Grafické znázornění Otázka č muţi A B C D E Četnost odpovědí Obr. 4. Četnost odpovědí u otázky č. 4 muţi 30% 27% 24% 21% 18% 15% 12% 9% 6% 3% 0% Tab. 2. Výsledky odpovědí u otázky č. 4 muţi Odpověď Výsledky otázky č muži Četnost Kumulativní četnost Rel. četnost A ,86567 B ,95522 C ,91045 D ,37313 E ,89552 ChD ,00000 Stejným spojením dvou zkoumaných krajů byla vytvořena skupina 67 muţů. Z grafického znázornění i tabulky vyplývá, ţe ani muţi intenzivnímu pohybu příliš neholdují (odpověď A), z celkového počtu se jedná o 26 % muţů. Druhou nejčastější odpovědí na otázku č. 4 je D (3-6 hodin) se 17 hlasy, coţ je pouze o jeden hlas méně neţ u předchozí odpovědi a jde o 25 % dotázaných muţů. Třetí nejčastější je odpověď E (více neţ 6 hodin) se 14 hlasy, to tvoří 20 %. Čtvrtá je odpověď C (1 3 hodiny) s 12 hlasy, coţ je 17 %. Nejméně volily muţi odpověď B (do 1 hodiny) se 6 hlasy, coţ je 8 %. 41

42 Středně zatěžující pohybová aktivita otázka číslo 5: 40 Grafické znázornění Otázka č ţeny 30% 35 26% 30 23% Počet pozorování % 15% 11% 8% 5 4% 0 A B C D E Četnost odpovědí 0% Obr. 5. Četnost odpovědí u otázky č. 5 ţeny Tab. 3. Výsledky odpovědí u otázky č. 5 ţeny Odpověď Výsledky otázky č ženy Četnost Kumulativní četnost Rel. četnost A ,56391 B ,06015 C ,56391 D ,77444 E ,03759 ChD ,00000 Výzkumný soubor je podle kumulativní četnosti 133 ţen. Výsledky z grafu a tabulky u odpovědí na otázku č. 5 dokazují, ţe se shoduje počet odpovědí A (neprovádím) a C (1-3 hodiny). Shodně odpovědělo 34 a 34 ţen, coţ je v obou případech 25%. Další nejčetnější je odpověď B (do 1 hodiny), která má 32 hlasů, coţ je 24 % z celkového počtu dotázaných ţen. Následuje odpověď E (více neţ 6 42

43 hodin) s 20 hlasy, coţ dělá 15 % ţen. Pro odpověď D (3-6 hodin) se rozhodlo odpovědět 13 ţen a jedná se tedy o 9%. Počet pozorování Grafické znázornění Otázka č muţi A B C D E Četnost odpovědí 30% 27% 24% 21% 18% 15% 12% 9% 6% 3% 0% Obr. 6. Četnost odpovědí u otázky č. 5 muţi Tab. 4. Výsledky odpovědí u otázky č. 5 muţi Odpověď Výsledky otázky č muži Četnost Kumulativní četnost Rel. četnost A ,91045 B ,43284 C ,37313 D ,92537 E ,35821 ChD ,00000 Výzkumný soubor čítá 67 muţů z obou zkoumaných krajů. Z výsledků grafu i tabulky na otázku č. 5, tedy středně zatěţující pohybová aktivita, vyplývá, ţe počet odpovědí E (více neţ 6 hodin) je nejvyšší a s 19 muţi tvoří 28%. Následuje odpověď C (1-3 hodiny) s 17 muţi a 25%. Další nejčetnější je odpověď A (neprovádím), která má 12 hlasů, coţ je 17 %. Následuje odpověď D 43

44 (3-6 hodin) s 10 hlasy, coţ je 14 % muţů. Pro odpověď B (do 1 hodiny) se rozhodlo 9 muţů, tedy nejméně a tvoří 13%. Mírná intenzita, chůze denně otázka číslo 6: 70 Grafické znázornění Otázka č ţeny 53% 60 45% 50 38% Počet pozorování % 23% 15% 10 8% 0 B C D E Četnost odpovědí 0% Obr. 7. Četnost odpovědí u otázky č. 6 ţeny Tab. 5. Výsledky odpovědí u otázky č. 6 ţeny Odpověď Výsledky otázky č ženy Četnost Kumulativní četnost Rel. četnost B ,53383 C ,30075 D ,80451 E ,36090 ChD ,00000 Tento výzkumný soubor činí 133 ţen. Z tabulky i grafu vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 6, tedy kolik času v průměru denně stráví chůzí, je E (více neţ 120 minut) s 59 hlasy, coţ je 44 % ţen. Následuje odpověď D (cca 44

45 120 minut) s 29 hlasy, tedy 21 % z celkového počtu dotazovaných ţen. Třetí nejčastější je odpověď C (cca 60 minut) s 27 hlasy, které dělají 20 % ţen. Odpověď B (cca 30 minut) volily dotazované ţeny nejméně z uvedených moţností. Tato odpověď získala 18 hlasů, coţ je 13 %. Odpověď A (ţádný) nezvolila ani jedna dotazovaná ţena v obou uváděných krajích. Počet pozorování Grafické znázornění Otázka č muţi A B C D E Četnost odpovědí 42% 39% 36% 33% 30% 27% 24% 21% 18% 15% 12% 9% 6% 3% 0% Obr. 8. Četnost odpovědí u otázky č. 6 muţ Tab. 6. Výsledky odpovědí u otázky č. 6 muţi Odpověď Výsledky otázky č. 6. muži Četnost Kumulativní četnost Rel. Četnost A 1 1 1,49254 B ,92537 C ,91045 D ,86567 E ,80597 ChD ,00000 Výzkumný soubor je 67 muţů z uvedených krajů. Z tabulky i grafu vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 6, tedy kolik času v průměru denně 45

46 stráví chůzí, je stejně jako u ţen E (více neţ 120 minut) s 26 hlasy, coţ je 38 % muţů. Následuje odpověď D (cca 120 minut) s 18 hlasy, coţ je 26 % z celkového počtu dotazovaných muţů. Třetí nejčastější je odpověď C (cca 60 minut) s 12 hlasy, ty tak tvoří 17 %. Odpověď B (cca 30 minut) volilo 10 muţů, tedy 14% z nich. Nejméně z uvedených moţností byla zvolena odpověď A (ţádný). Získala 1 hlas, coţ je také pouze 1 % z dotázaných muţů. Diskuze O důleţitosti pohybu pro zdraví člověka není pochyb. Z mnou provedených šetření však tento fakt jednoznačně nevyplynul. Do dotazníkového šetření se zapojilo 133 ţen a 67 muţů z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Výsledky byly pro mě překvapením. Negativní zjištění je, ţe intenzivní pohybovou aktivitu neprovádí ve zmíněných krajích ani muţi a ani ţeny. Obě pohlaví měly četnost odpovědí největší u odpovědi A (neprovádím) ţeny 28%, muţi 26%. Následovali je, ale odpovědi kde se 22% ţen věnuje intenzivnímu pohybu 1-3 hodiny a muţi tomuto pohybu věnují 3-6 hodin s 25%. O něco pozitivnější jsou výsledky porovnávající středně zatěţující pohybovou aktivitu. V tomto klání dopadli mnohem lépe muţi. Nejvíce odpovědí dosáhly v kategorii 6 a více hodin tedy 28%, ţeny u této odpovědi měly pouze 15%. Ţeny tedy opět propadly a shodují se procentuelně v moţnostech, kdy tuto aktivitu středně zatěţující neprovádí vůbec nebo v časovém limitu 1-3 hodiny (25%). Nejvíce potěšující je fakt, ţe muţi a ţeny hodně chodí. Odpovědi na čas strávený denní chůzí jsou v grafu velice vyrovnané u obou pohlaví (ţeny 44%, muţi 38%). Nejvíce osob zvolilo moţnost E, coţ je více neţ 120 minut denně strávených chůzí. Křivka četnosti pozvolna klesá, ale co je ještě více překvapivé, ţe intenzivní ani středně zatěţující pohybové aktivity nejsou v popředí, ale chůze je pro tyto osoby zdá se velice důleţitá a jen 1 muţ a ţádná ţena neuvedli, ţe by nevěnovali chůzi alespoň 30 minut denně. 46

47 Výzkumná otázka č. 2: Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u skupin osob s různým dosaţeným vzděláním? K této výzkumné otázce jsem k rozdělení dotazovaných osob pouţila otázku číslo 17 v dotazníku, coţ je: Dosaţené vzdělání. Prvním grafem pro tuto výzkumnou otázku bude jak u Jihomoravského tak u Moravskoslezského kraje četnost odpovědí na tuto otázku. Následně jsou rozděleny dotazované osoby dle toho, jaké mají dosavadní vzdělání a následují výsledky podle intenzity pohybové aktivity. Jihomoravský kraj Počet pozorování Grafické znázornění vzdělanosti JMK B C D E Četnost odpovědí Obr. 9. Četnost dosaţeného vzdělání pro Jihomoravský kraj 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 47

48 Tab. 7. Výsledky dosaţeného vzdělání pro Jihomoravský kraj Výsledky vzdělanosti JMK Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B 6 6 6,00000 C ,00000 D ,00000 E ,00000 ChD ,00000 Ke zjištění míry vzdělanosti v souvislosti s aktivním pohybem jsem oslovila 100 respondentů z Jihomoravského kraje. Z tabulky a grafu lze vyčíst, ţe nejčastější odpověď na otázku vzdělání je D (SŠ - maturita) a to 56 hlasů, coţ je 56 %. Dále je odpověď E (Vysokoškolské) s 27 hlasy, tedy 27 % dotázaných, třetí nejčastější je odpověď C (SŠ vyučen) s 11 hlasy, to dělá 11 % z celkového počtu dotázaných osob v tomto kraji a nejméně osob má vzdělání základní, je jich celkem 6 a tvoří 6 % dotázaných. Ţádná z dotazovaných osob z Jihomoravského kraje neuvedla, ţe by byla bez vzdělání. 48

49 Intenzivní pohybová aktivita otázka číslo 4: 3 Grafické znázornění JMK Základní vzdělání otázka č % Počet pozorování % 17% 0 B C D E Četnost odpovědí Obr. 10. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (základní) 0% Tab. 8. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (základní) Výsledky - Základní vzdělání - otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B ,33333 C ,33333 D ,66667 E ,66667 ChD 0 6 0,00000 Výzkumný soubor zde podle kumulativní četnosti činil 6 respondentů se základním vzděláním z Jihomoravského kraje. Z výsledků tabulky vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 4, intenzivní pohybová aktivita, je shodným počtem hlasů B (do 1 hodiny) a C (1 3 hodiny) vţdy se 2 hlasy a tedy po 33 %. 49

50 Následující druhou nejčastější odpovědí byli taktéţ se stejným počtem hlasů odpovědi D (3 6 hodin) a E (více neţ 6 hodin) pro které se vţdy rozhodla 1 a 1 osoba, coţ je dvakrát po 16 %. Ţádná dotazovaná osoba se základním vzděláním v tomto kraji neuvedla, ţe by intenzivní pohybovou aktivitu neprováděla Grafické znázornění JMK ŠŠ- vyučen otázka č % 55% 45% Počet pozorování % 27% 18% 9% 0 A B E Četnost odpovědí Obr. 11. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (SŠ - vyučen) 0% Tab. 9. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (SŠ - vyučen) Výsledky - SŠ-vyučen - otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,36364 B ,54545 E ,09091 ChD ,00000 Výzkumný soubor činil dle kumulativní četnosti 11 respondentů se vzděláním SŠ - vyučen z Jihomoravského kraje. Z výsledků tabulky vyplývá, ţe 50

51 nejčastější odpověď na otázku č. 4 je B (do 1 hodiny) se 6 hlasy, tedy 54 % z celkového počtu dotázaných. Druhá nejčastější odpověď A (neprovádím) má 4 hlasy, coţ je 36 %. Následuje odpověď E (více neţ 6 hodin) s 1 hlasem, a tedy 9 % z celkového počtu dotázaných s tímto vzděláním. Pro odpověď C a D se nevyslovil ani jeden z dotázaných Grafické znázornění JMK ŠŠ- maturita otázka č % 25% 21% Počet pozorování % 14% 11% 7% 4% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 12. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (SŠ maturita) 0% Tab. 10. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (SŠ - maturita) Výsledky SŠ-maturita otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,64286 B ,07143 C ,00000 D ,64286 E ,64286 ChD ,

52 Výzkumný soubor čítal 56 respondentů se vzděláním SŠ maturita z Jihomoravského kraje. Z výsledků tabulky vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 4 je C (1-3 hodiny) se 14 hlasy, coţ se rovná 25%. Pro následující druhou nejvyšší četnost máme shodu u třech odpovědí - A (neprovádím), D (3 6 hodin) a E (více neţ 6 hodin), které mají vţdy po 11 hlasech, a tedy 19 % z celkového počtu dotázaných s tímto vzděláním. Odpověď B s 9 hlasy se rovná 16 % dotázaných a je poslední Grafické znázornění JMK Vysokoškolské otázka č % 37% Počet pozorování % 22% 15% 7% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 13. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (vysokoškolské) 0% 52

53 Tab. 11. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (vysokoškolské) Výsledky Vysokoškolské otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,22222 B ,22222 C ,03704 D ,81481 E ,70370 ChD ,00000 Zde se zúčastnilo 27 respondentů s vysokoškolským vzděláním. Z četnosti odpovědí vyplývá, ţe nejčastější byla na otázku č. 4 volena odpověď C (1 3 hodiny) s 10 hlasy rovnajícími se 37 %. Druhé nejčastější jsou odpovědi A s B se shodou v počtu 6 hlasů, coţ je pro kaţdou odpověď 22 %. Třetí je odpověď D se 4 hlasy a 14 %. Následuje odpověď E s 1 hlasem a pouhými 3 % z celkového počtu dotázaných s tímto vzděláním. Diskuze Ovlivnění intenzity pohybu v souvislosti se vzděláním u obyvatel Jihomoravského kraje je zřejmé. Oslovení se základním a SŠ vyučen se nejčastěji pohybují intenzivně do 1 hodiny (základní 33%, SŠ vyučen 54%), středoškoláci s maturitou a vysokoškoláci se pohybují o něco více, největší četnost odpovědí je C tudíţ 1 3 hodiny (SŠ maturita 25% a vysokoškoláci 37%). 53

54 Středně zatěžující pohybová aktivita otázka číslo 5: 3 Grafické znázornění JMK základní vzdělání otázka č % Počet pozorování % 17% 0 A B C D Četnost Odpovědí Obr. 14. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (základní) 0% Tab. 12. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (základní) Výsledky Základní otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,66667 B ,33333 C ,66667 D ,33333 ChD 0 6 0,00000 Výzkumný soubor je podle kumulativní četnosti 6 respondentů z Jihomoravského kraje se základním vzděláním. Z výsledků tabulky i grafu vyplývá, ţe tázané osoby se středně zatěţující pohybové aktivitě věnují shodně v počtu 2 osob, 33% u odpovědí B nebo D (do1 hodiny nebo v rozsahu

55 hodin). Rovněţ na druhém místě je shoda a to tak, ţe jedna osoba odpověděla A, tedy neprovádí ţádnou aktivitu a jedna C tedy od 1 do 3 hodin. Jde o 16% dotazovaných osob se základním vzděláním Grafické znázornění JMK SŠ- vyučen otázka č.5. 73% 64% 55% Počet pozorování % 36% 27% 18% 9% 0 A B E Četnost odpovědí Obr. 15. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - vyučen) 0% Tab. 13. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - vyučen) Výsledky SŠ-vyučen otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,63636 B ,18182 E ,18182 ChD ,00000 Výzkumný vzorek zde činilo 11 respondentů se vzděláním SŠ - vyučen z Jihomoravského kraje. Z četností odpovědí na otázku č. 5 vyplývá, ţe vyučení středoškoláci středně zatěţující aktivitu neprovádí se 7 hlasy, které jsou 63 % byla 55

56 takto odpověď A první. Pro následující druhou nejčastější odpověď B (do 1 hodiny) a E (více neţ 6 hodin), je shoda v počtu odpovědí, odpověděli takto dva respondenti tedy 18%, v obou případech. Nulové jsou moţnosti C a D Grafické znázornění JMK ŠŠ- maturita otázka č % 25% 21% Počet pozorování % 14% 11% 7% 4% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 16. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - maturita) 0% Tab. 14. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - maturita) Výsledky SŠ-maturita otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,07143 B ,00000 C ,21429 D ,07143 E ,64286 ChD ,

57 Zde byl výzkumný vzorek podle kumulativní četnosti 56 respondentů se vzděláním SŠ - maturita vzděláním z Jihomoravského kraje. Z četnosti odpovědí vyplývá, ţe nejčastěji na otázku č. 5 je odpověď B (do 1 hodiny) se 14 hlasy a tudíţ 25% dotázaných středoškoláku s maturitou. Další je C (1 3 hodiny) 13 odpovědí, 23%. Na třetím místě je moţnost E (více neţ 6 hodin) s 11 tázanými (19%) a u odpovědí A, D je shoda v počtu 9 tázaných, coţ je 16% Grafické znázornění JMK Vysokoškolské otázka č % 44% 37% Počet pozorování % 22% 15% 7% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 17. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (vysokoškolské) 0% 57

58 Tab. 15. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (vysokoškolské) Výsledky Vysokoškolské otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,11111 B ,92593 C ,44444 D ,40741 E ,11111 ChD ,00000 Tento výzkumný vzorek činil 27 respondentů s vysokoškolským vzděláním. Z tabulky i grafu vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 5 je C (1 3 hodiny), se 12 osobami, coţ je 44 %. Druhá nejčastější je odpověď B má 7 hlasů, tedy 25 %. Třetí nejčastější jsou 3 hlasy odpovědi A s E, pro kaţdou odpověď 11 %. Shoda je tedy v pohybu ţádném nebo delší neţ 6 hodin ve střední intenzitě. Následuje odpověď D se 2 hlasy, coţ je 7 % z celkového počtu dotázaných osob s vysokoškolským vzděláním. Diskuze Ze 100 osob v Jihomoravském kraji se podle dosaţeného vzdělání věnují středně zatěţující pohybové aktivitě dotázané osoby různě dlouho. Vysokoškoláci se pohybují nejvíce v rozsahu 1-3 hodin (44%). Středně zatěţující aktivitu neprovádí vůbec 63% vyučených osob. Dotazované osoby s maturitou a se základním vzděláním se s největším počtem odpovědí shodují ve středně zatěţující aktivitě do jedné hodin. 58

59 Mírná intenzita, chůze denně otázka číslo 6: 3 Grafické znázornění JMK základní vzdělání otázka č % Počet pozorování % 17% 0 C D E Četnost odpovědí Obr. 18. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (základní) 0% Tab. 16. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (základní) Výsledky Základní otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost C ,33333 D ,33333 E ,33333 ChD 0 6 0,00000 Výzkumný vzorek je 6 respondentů z Jihomoravského kraje se základním vzděláním. Z výsledků tabulky i grafu vyplývá, ţe tázané osoby se věnují chůzi v rozmezí od cca 60 minut aţ po více neţ 120 minut. Četnost odpovědí je na otázku č. 6., kolik času tráví denně chůzí po 2 odpovědích na moţnosti C, D, E. Jde o 33% všech tázaných ve všech třech případech u osob se základním vzděláním. 59

60 Počet pozorování Grafické znázornění JMK SŠ- vyučen otázka č. 6. B C D E Četnost odpovědí Obr. 19. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - vyučen) 55% 45% 36% 27% 18% 9% 0% Tab. 17. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - vyučen) Výsledky SŠ-vyučen otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B 1 1 9,09091 C ,18182 D ,27273 E ,45455 ChD ,00000 Na otázku č. 6 odpovídalo 11 respondentů z Jihomoravského kraje s dosaţeným vzděláním SŠ vyučen. Jejich nejčastější odpověď je E (více neţ 120 minut) s 5 hlasy a ty dělají 45% všech dotazovaných v této kategorii. Pro následující druhou nejčastější odpověď D (cca 120 minut) se rozhodly 3 osoby, coţ je 27 % vyučených osob. Třetí s nejvyšším počtem jsou 2 tázaní s odpovědí C 60

61 (cca 60 minut), tedy 18%. A jen jedna osoba odpověděla B (cca 30 minut) a tvoří tak 9% z celkového počtu dotazovaných. Počet pozorování Grafické znázornění JMK ŠŠ- maturita otázka č. 6. A B C D E Četnost odpovědí Obr. 20. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - maturita) 32% 29% 25% 21% 18% 14% 11% 7% 4% 0% Tab. 18. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - maturita) Výsledky SŠ-maturita otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A 1 1 1,78571 B ,42857 C ,85714 D ,35714 E ,57143 ChD , respondentů se SŠ vzděláním s maturitou z Jihomoravského kraje tvořilo tento výzkumný soubor. Z výsledků tabulky i grafu vyplývá, ţe nejčastější 61

62 odpověď na otázku č. 6 je D (cca 120 minut) se 17 hlasy, 30% z celkového počtu dotázaných s tímto vzděláním. Jako druhou nejčastější odpověď volili dotazované osoby odpověď E (více neţ 6 hodin), kteří tak tvoří 28% s 16 hlasy. Další je B (cca 30 minut) s 12 tázanými (21%). 10 respondentů odpovědělo C (cca 60 minut), tvoří tedy 17%. Jen jedna osoba, to je 1% dotázaných s maturitním vzděláním se nevěnuje ţádný čas chůzi Grafické znázornění JMK Vysokoškolské otázka č % 26% 22% Počet pozorování % 15% 11% 7% 4% 0 B C D E Četnost odpovědí Obr. 21. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (vysokoškolské) 0% 62

63 Tab. 19. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (vysokoškolské) Výsledky Vysokoškolské otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B ,92593 C ,92593 D ,92593 E ,22222 ChD ,00000 Výzkumný soubor tvořilo 27 respondentů s vysokoškolským vzděláním. Z tabulky a grafu vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 6 je u této skupiny shoda u moţností B, C, D a z toho plyne, ţe vysokoškoláci se chůzi věnují v rozsahu cca 30 minut aţ cca 120 minut v počtu 7 odpovědí pro kaţdou tuto moţnost, tedy třikrát 25%. Více neţ 120 minut se potom věnuje chůzi 6 respondentů s vysokoškolským vzděláním tedy 22%. Diskuze V tomto kraji se mírné intenzitě pohybu (chůzi) věnují všechny osoby s různým typem vzdělání. Lidé se vzděláním základním, vyučení, maturitou i vysokoškolsky vzdělaní lidé se mírné pohybové aktivitě věnují přibliţně stejně a to v délce cca 120 minut denně, a vyrovnané jsou i hodnoty cca 60 minut a více neţ 120 minut denně. Nejvyrovnanější skupina jsou osoby se základním vzděláním 33%. Podobně vyrovnaní jsou i vysokoškoláci s 25%. Pouze jedna osoba s maturitou udává, ţe mírnou aktivitu neprovádí vůbec a tvoří tak 1% ve své kategorii. 63

64 Moravskoslezský kraj Počet pozorování Grafické znázornění vzdělanosti MSK 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0 B C D E Četnost odpovědí Obr. 22. Četnost dosaţeného vzdělání pro Moravskoslezský kraj 0% Tab. 20. Výsledky dosaţeného vzdělání pro Moravskoslezský kraj Výsledky vzdělanosti MSK Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B 7 7 7,00000 C ,00000 D ,00000 E ,00000 ChD ,00000 Ke zjištění dosaţeného vzdělání v souvislosti s různou intenzitou pohybu jsem oslovila 100 respondentů z Moravskoslezského kraje. Z tabulky lze vyčíst, ţe nejčastější odpověď na otázku vzdělání je D (SŠ - maturita) s 50 respondenty, coţ je 50 % z celkového počtu dotázaných. Dále je odpověď C (SŠ vyučen) s 41 64

65 odpovídajícími (41%). 7 osob odpovědělo na otázku vzdělání odpovědí B (základní), tvoří 7% dotázaných. Vysokoškolské vzdělání, odpověď E označily pouze dvě osoby tedy 2% tázaných. Ţádná z dotazovaných osob z Moravskoslezského kraje neuvedla, ţe by byla bez vzdělání. Intenzivní pohybová aktivita otázka číslo 4: 4 Grafické znázornění MSK Základní vzdělání otázka č % 3 43% Počet pozorování % 14% 0 A C D E Četnost odpovědí Obr. 23. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (základní) 0% Tab. 21. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (základní) Výsledky Základní otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B ,57143 C ,28571 D ,28571 E ,85714 ChD 0 7 0,

66 7 respondentů se základním vzděláním z Moravskoslezského kraje činilo tento výzkumný soubor. Z výsledků tabulky vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 4, vysoká intenzita pohybové aktivity je odpověď E (více neţ 6 hodin), takto odpověděli 3 respondenti (42%). Dále následuje odpověď B (do 1 hodiny) se dvěma respondenty, tvoří 28%. Shodný je počet odpovědí C (1 3 hodiny) a D (3 6 hodin), s jedním hlasem a 14% u obou moţností odpovědi. Moţnost A (neprovádím) nepouţil nikdo z dotázaných Grafické znázornění MSK SŠ- vyučen otázka č % 34% 29% Počet pozorování % 20% 15% 10% 5% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 24. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (SŠ vyučen) 0% 66

67 Tab. 22. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (SŠ - vyučen) Výsledky SŠ-vyučen otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,58537 B ,31707 C ,07317 D ,63415 E ,39024 ChD , respondentů se vzděláním SŠ - vyučen z Moravskoslezského kraje odpovídalo nejčastější na otázku č. 4 A (neprovádím) s 15 hlasy (36 %). Pro druhou nejčastější odpověď E (více neţ 6 hodin) se rozhodlo 10 dotázaných, coţ je 24 % vyučených osob. Následuje odpověď C (1-3 hodiny) se 7 hlasy, tvořící 17 %. Odpověď D zvolilo 6 dotázaných a tvoří 14% respondentů s tímto typem vzdělání. Tři dotázaní odpověděli B (do 1 hodiny), coţ je 7 %. 67

68 Počet pozorování Grafické znázornění MSK SŠ- maturita otázka č. 4. A B C D E Četnost odpovědí Obr. 25. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (SŠ - maturita) 40% 36% 32% 28% 24% 20% 16% 12% 8% 4% 0% Tab. 23. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (SŠ - maturita) Výsledky SŠ-maturita otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,00000 B ,00000 C ,00000 D ,00000 E ,00000 ChD ,00000 Z Moravskoslezského kraje odpovídalo 50 respondentů se vzděláním SŠ maturita. Na otázku č. 4 odpovídali nejvíce A (neprovádím) 18 hlasy (36% tázaných). Následuje odpověď B (do 1 hodiny) s 9 respondenty, tedy 18%. Shodné ve dvou odpovědích jsou C, D, kde vţdy 8 osob zvolilo jednu z těchto 68

69 moţností, činí tím 16% pro kaţdou. Odpověď E (více neţ 6 hodin) zvolilo 7 osob, coţ je 14 % středoškolsky vzdělaných osob s maturitou. 3 Grafické znázornění MSK Vysokoškolské otázka č % Počet pozorování % 50% 0 E Četnost odpovědí Obr. 26. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (vysokoškolské) 0% Tab. 24. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (vysokoškolské) Výsledky Vysokoškolské otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost E ,0000 ChD 0 2 0,0000 Pouze 2 respondenti patří do kategorie vysokoškolsky vzdělaných osob z Moravskoslezského kraje. Obě tázané osoby shodně zvolily odpověď E (více neţ 6 hodin) a jejich odpověď je tedy 100%. 69

70 Diskuze Ovlivnění intenzity pohybu v souvislosti se vzděláním u obyvatel Moravskoslezského kraje je zřejmé. Oslovení se základním a vysokoškolským vzděláním se nejčastěji pohybují intenzivně více neţ 6 hodin (základní 42%, vysokoškolské 100%). Středoškoláci s maturitou i vyučením mají největší četnost u odpovědi, neprovádím shodně v těchto kategoriích odpovědělo 36%. Ostatní odpovědi jsou celkem vyrovnané. Středně zatěžující pohybová aktivita otázka číslo 5: 3 Grafické znázornění MSK Základní vzdělání otázka č % Počet pozorování % 14% 0 A B C E Četnost odpovědí Obr. 27. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (základní) 0% 70

71 Tab. 25. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (základní) Výsledky Základní otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,28571 B ,57143 C ,57143 E ,57143 ChD 0 7 0,00000 V této kategorii odpovídalo 7 respondentů z Moravskoslezského kraje se základním vzděláním. Z výsledků vyplývá, ţe tázané osoby se středně zatěţující pohybové aktivitě věnují shodně v počtu 2 osob (28% pro kaţdou) do 1 hodiny (B), v rozsahu 1 3 hodiny (C) a nebo více neţ 6 hodin (E). Jen jedna osoba odpověděla, ţe tuto aktivitu neprovádí Grafické znázornění MSK SŠ- vyučen otázka č % 24% Počet pozorování % 15% 10% 5% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 28. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - vyučen) 0% 71

72 Tab. 26. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - vyučen) Výsledky SŠ-vyučen otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,39024 B ,19512 C ,82927 D ,19512 E ,39024 ChD ,00000 Výzkumný soubor byl 41 respondentů se vzděláním SŠ - vyučen z Moravskoslezského kraje. Jejich nejčastější odpověď na otázku č. 5 je C (1 3 hodiny) s 11 hlasy (26%). Pro následující druhou nejčastější odpověď A (neprovádím) a E (více neţ 6 hodin), je shoda v počtu odpovědí. Takto odpovědělo 10 respondentů, tedy 24% v obou případech. Shoda nastala i u B (do 1 hodiny) a D (3 6 hodin), odpovídalo vţdy 5 osob a tvoří tak pro kaţdou 12%. 72

73 Grafické znázornění MSK SŠ- maturita otázka č % 28% 24% Počet pozorování % 16% 12% 8% 4% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 29. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - maturita) 0% Tab. 27. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (SŠ - maturita) Výsledky SŠ-maturita otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,00000 B ,00000 C ,00000 D ,00000 E ,00000 ChD ,00000 Na otázku č. 5 odpovídalo 50 respondentů se vzděláním SŠ - maturita z Moravskoslezského kraje. Z výsledků tabulky vyplývá, ţe nejčastější odpověď je A (neprovádím) s 15 hlasy (30%). Druhé místo v pořadí patří se shodou v počtu odpovědí, C a E. Odpovědělo 10 osob to je 20 % dotázaných pro kaţdou. 9 osob se středně intenzivnímu pohybu věnuje do 1 hodiny, zvolily odpověď B a 73

74 tvoří tak 18% tázaných. Nejméně odpovědí získala odpověď D (3 6 hodin), tedy 12 % zúčastněných. Počet pozorování 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Grafické znázornění MSK Vysokoškolské otázka č % 50% 40% 30% 20% 10% 0,0 C Četnost opakování E 0% Obr. 30. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (vysokoškolské) Tab. 28. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (vysokoškolské) Výsledky Vysokoškolské otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost C ,00000 E ,00000 ChD 0 2 0,00000 Jen 2 respondenti s vysokoškolským vzděláním z Moravskoslezského kraje odpovídali na otázku č. 5. Jejich odpovědi byly vyrovnané a kaţdá z uvedených osob zvolila jednu z moţností C nebo E. Takţe 50% tázaných provádí středně intenzivní aktivitu v rozsahu 1 3 hodiny a 50% více neţ 6 hodin. 74

75 Diskuze Z výsledků šetření v této kategorii pro střední intenzitu v závislosti na vzdělání vyplývá, ţe nejméně se věnují tomuto pohybu osoby se středním vzděláním a to jak osoby vyučené tak i ty s maturitou. Nejčastěji pouţily odpověď aktivitu neprovádím (SŠ vyučen 24%, SŠ maturita 30%). Odpověď u vysokoškoláků Moravskoslezského kraje je málo průkazná, odpovídaly jen dvě osoby a to se mi jeví jako malý vzorek na celkové posouzení situace. Přesto musím uznat, ţe i tyto osoby nějakou aktivitu vyvíjí a to celkem dlouhou (1 3 hodiny nebo více neţ 6 hodin). Osoby se základním vzděláním mají shodu 28% u aktivit od 1 hodiny do 6 hodin. Mírná intenzita, chůze denně otázka číslo 6: 5 Grafické znázornění MSK Základní vzdělání otázka č % 4 57% Počet pozorování % 29% 1 14% 0 B C E Četnost odpovědí Obr. 31. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (základní) 0% 75

76 Tab. 29. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (základní) Výsledky Základní otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B ,57143 C ,28571 E ,14286 ChD 0 7 0,00000 Na otázku 6 kolik času denně v průměru stráví chůzí odpovídalo 7 osob z Moravskoslezského kraje se základním vzděláním. Z nich neodpověděla ani jedna osoba, ţádný. Naprostým vítězem je odpověď E (více jak 120 minut) u 4 osob, tedy 57%. Odpověď B (cca 30 minut) byla na druhém místě s počtem odpovědí 2 (28%). Další v pořadí je odpověď C (cca 60 minut), na kterou zvolila jedna osoba (14%). Ostatní moţnosti odpovědí si nezvolil nikdo. Počet pozorování Grafické znázornění MSK SŠ- vyučen otázka č. 6. B C D E Četnost odpovědí Obr. 32. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - vyučen) 73% 68% 63% 59% 54% 49% 44% 39% 34% 29% 24% 20% 15% 10% 5% 0% 76

77 Tab. 30. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - vyučen) Výsledky SŠ-vyučen otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B 3 3 7,31707 C ,19512 D ,63415 E ,85366 ChD ,00000 Výzkumný vzorek je 41 respondentů se vzděláním SŠ vyučen z Moravskoslezského kraje. Z výsledků tabulky vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 6 je E (více neţ 120 minut) s 27 hlasy (65%). Pro následující druhou nejčastější odpověď D (cca 120 minut), se rozhodlo 6 osob, coţ je 14 % vyučených osob. 5 dotázaných (12%) zvolilo odpověď C, chodí cca 60 minut denně. Nejméně osob odpovídalo B (cca 30minut). Tyto 3 dotazovaní tvoří 7%. Nikdo neodpovídal A (ţádný čas věnovaný chůzi). 77

78 Počet pozorování Grafické znázornění MSK SŠ- maturita otázka č. 6. B C D E Četnost odpovědí Obr. 33. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - maturita) 52% 48% 44% 40% 36% 32% 28% 24% 20% 16% 12% 8% 4% 0% Tab. 31. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - maturita) Výsledky SŠ-maturita otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B 4 4 8,00000 C ,00000 D ,00000 E ,00000 ChD , osob z Moravskoslezského kraje se vzděláním SŠ maturita odpovídalo na otázku č. 6, kolik času denně v průměru stráví chůzí. Ani jedna osoba neodpověděla, ţe ţádný čas nevěnuje chůzi. Vítězem je odpověď E (více jak 120 minut) u 25 osob, 50 %. Odpověď C (cca 60 minut) byla na druhém místě s počtem odpovědí 12, a tvoří 24 %. Další v pořadí je odpověď D (cca 120 minut) 78

79 9 osob (18 %). Chůzi cca 30 minut denně se věnuje jen malé procento dotázaných, 4 osoby, coţ je 8 % osob s maturitním vzděláním. Počet pozorování 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 Grafické znázornění MSK Vysokoškolské otázka č % 50% 40% 30% 20% 10% 0,0 D Četnost odpovědí E 0% Obr. 34. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (SŠ - maturita) Tab. 32. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (vysokoškolské) Výsledky Vysokoškolské otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost D ,00000 E ,00000 ChD 0 2 0,00000 Jen 2 osoby z Moravskoslezského kraje s vysokoškolským vzděláním tvořily tento vzorek. Na otázku kolik času denně v průměru stráví chůzí si kaţdý ze dvou tázaných zvolil jinou odpověď a to D a E. Tyto osoby se chůzi věnují cca 120 a více minut. 79

80 Diskuze Ţádná ze skupin zkoumaných osob nemá problém s chůzí. Ať jsou lidé jakkoliv vzdělaní chůzi věnují vţdy část svého dne. Dokonce je patrné, ţe ve většině případů se chůzi věnují více neţ 120 minut ( 65% vyučených, 57% se základním vzděláním a po 50% vysokoškoláci a lidé s maturitou).. Ostatní odpovědi vykazují jen malé procento četnosti. Nikdo z těchto skupin s různým vzděláním neodpověděl, ţe by se chůzi nevěnoval vůbec. 80

81 Výzkumná otázka č. 3: Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u osob v různých věkových kategoriích? Téměř všechny otázky v dotazníku jsou formulovány tak, aby dotazované osoby mohli zvolit jednu z více moţností, u otázky věku tomu tak nebylo. Zde respondenti uváděli měsíc a rok narození. Z tohoto důvodu jsem je pro přehlednost rozdělila do 3 skupin. Pod proměnou A je skupina osob s věkem let, druhá skupina má proměnou B a jsou to lidé s věkem let a jako poslední je skupina C s rozmezím věku 60 a více. Skupiny jsou děleny podle dosaţeného věku k 1. dubnu Jihomoravský kraj Grafické znázornění Věkových kategorií JMK 80% 70% 60% Počet pozorování % 40% 30% 20% 10% 0 A B C Četnost odpovědí Obr. 35. Četnost věkových kategorii pro Jihomoravský kraj 0% 81

82 Tab. 33. Výsledky věkových kategorií pro Jihomoravský kraj Výsledky věkových kategorií JMK Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,00000 B ,00000 C ,00000 ChD ,00000 Testované osoby z Jihomoravského kraje jsem rozdělila podle věku do tří kategorií. Celkem odpovídalo 100 respondentů. Ve věku let odpovídalo 72 osob coţ je zároveň 72 %, ve věkové kategorii let odpovídalo 19 respondentů, tedy 19 %, a v kategorii nad 60 let bylo osloveno 9 osob, tedy 9 % respondentů. Intenzivní pohybová aktivita otázka číslo 4: Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 4. JMK A B C D E Četnost odpovědí Obr. 36. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (18 39 let) 25% 22% 19% 17% 14% 11% 8% 6% 3% 0% 82

83 Tab. 34. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (18 39 let) Výsledky věk. kat otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,05556 B ,44444 C ,61111 D ,44444 E ,44444 ChD ,00000 Výzkumný vzorek tvořilo 72 respondentů z Jihomoravského kraje ve věku od let. Z následujících odpovědí vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 4 je C (1 3 hodiny) se 17 hlasy, coţ je 23 %. Další počet hodin strávených intenzivní pohybovou aktivitou je velice vyrovnaný. Shoduje se počet dotázaných v odpovědích B ( do 1 hodiny), D (3-6 hodin), E (více neţ 6 hodin). Skupiny po 14 osobách tvořící kaţdá 19 %. Jen o jednu osobu a jedno procento je menší počet osob neprovádějících intenzivní pohyb vůbec (13 osob, 18%). 83

84 8 7 6 Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 4. JMK 42% 37% 32% Počet pozorování % 21% 16% 11% 5% 0 A B C D Četnost odpovědí Obr. 37. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (30 59 let) 0% Tab. 35. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (30 59 let) Výsledky věk. kat otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,05263 B ,84211 C ,57895 D ,52632 ChD ,00000 Ve věku let se výzkumu zúčastnilo 19 respondentů z Jihomoravského kraje. Z následujícího vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 4 je B (do 1 hodiny) s počtem 7 hlasů, coţ je 36 %. Druhá nejčastější je odpověď C (1 3 hodiny) se 6 hlasy, coţ je 31 % z celkového počtu dotázaných. Jako třetí je odpověď A (neprovádím) se 4 hlasy, tedy 21 % z celkového počtu 84

85 dotázaných v této kategorii. Následuje odpověď D (3 6 hodin) se 2 hlasy (10 %) a odpověď E nebyla zvolena ani jednou. To znamená, ţe nikdo z dotázaných se nahýbe intenzivně více neţ 6 hodin. 5 Grafické znázornění Věk. kat. 60 a více otázka č. 4. JMK 56% 4 44% Počet pozorování % 22% 1 11% 0 A B C Četnost odpovědí Obr. 38. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (60 a více) 0% Tab. 36. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (60 a více) Výsledky věk. kat. 60 a více otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,44444 B ,22222 C ,33333 ChD 0 9 0, respondentů z Jihomoravského kraje v kategorii nad 60 let odpovídalo na otázku číslo 4. Nejčastější odpovědí je A (neprovádím) se 4 hlasy rovnající se 44 %. Následuje druhá nejčastější odpověď C (1 3 hodiny), která má 3 hlasy, 85

86 coţ je 33 %. Poslední je odpověď B (do 1 hodiny) se 2 hlasy a tedy 22 % dotázaných v této věkové kategorii. Pro odpovědi D a E se nerozhodl nikdo z dotázaných, delší intenzivní pohybová aktivita 3 a více hodin by této věkové kategorii ani nenasvědčovaly. Diskuze Nejprve, jak uţ bylo zmíněno výše, jsem sto sledovaných osob z Jihomoravského kraje, rozdělila podle věku na tři skupiny. Nejvíce respondentů bylo v kategorii osob od let, nejméně osob v kategorii nad 60 let. Šetřením jsem zjistila, ţe intenzivní pohybová aktivita jim není úplně cizí. Nejvíce preferovanou dobou provádění této aktivity je do 1 hodiny a 1 3 hodiny pro věkové kategorie (23%) a (36%). Osoby ve věku nad 60 nejspíš tyto intenzivnější pohybové aktivity nevyhledávají. Středně zatěžující pohybová aktivita otázka číslo 5: Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 5. JMK A B C D E Četnost odpovědí Obr. 39. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (18 39 let) 28% 25% 22% 19% 17% 14% 11% 8% 6% 3% 0% 86

87 Tab. 37. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (18 39 let) Výsledky věk. kat otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,05556 B ,61111 C ,00000 D ,27778 E ,05556 ChD ,00000 Zde odpovídalo 72 respondentů z Jihomoravského kraje ve věku let. Z tabulky a grafu vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 5 je C (1-3 hodiny) s 18 hlasy, coţ dělá 25 %. Následuje odpověď B (do 1 hodiny), má o 1 hlas méně neţ v předchozí odpovědi (23 %). Třetí jsou odpovědi A s E se shodným počtem 13 hlasů (18 %). Poslední je odpověď D (3 6 hodin) s 15 % Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 5. JMK 37% 32% 26% Počet pozorování % 16% 11% 5% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 40. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (40 59 let) 0% 87

88 Tab. 38. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (40 59 let) Výsledky věk. kat otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,05263 B ,31579 C ,57895 D ,26316 E ,78947 ChD ,00000 Ve věkové kategorii let bylo 19 respondentů z Jihomoravského kraje. Z tabulky vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 5 je C (1 3 hodiny) s 6 hlasy, coţ dělá 31 %. Druhá nejčastější je odpověď B s 5 hlasy, které tvoří 26 %. Třetí nejčastější je odpověď A se 4 hlasy tvořících 21 %. Následuje odpověď E s 3 hlasy, které dělají 15 % a odpověď D volili dotazovaní nejméně z uvedených moţností. Získala 1 hlas, coţ je 5 % z dotázaných osob. 88

89 4 Grafické znázornění Věk. kat. 60 a více otázka č. 5. JMK 44% 3 33% Počet pozorování % 11% 0 A B C Četnost odpovědí Obr. 41. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (60 a více) 0% Tab. 39. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (60 a více) Výsledky věk. kat. 60 a více otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,33333 B ,33333 C ,33333 ChD 0 9 0,00000 Mám 9 zúčastněných respondentů ve věku nad 60 let z Jihomoravského kraje. Na otázku č. 5 odpověděli moţnostmi A, B a C které mají shodně po 3 hlasech, coţ je pro kaţdý 33%. Dotazovaní nad 60 roků se středně intenzivnímu pohybu věnují tedy buď do 1 hodiny, 1 3 hodiny nebo neprovádí tuto aktivitu vůbec. 89

90 Diskuze Co se týká střední intenzity pohybu u osob Jihomoravského kraje, jsou výsledky ve všech věkových kategoriích velmi vyrovnané. Nejvíce osob tuto aktivitu provádí v rozsahu 1 3 hodin ( 25% pro kategorii 18 39, 31% pro let a 33% pro věk 60 a více). Nejméně je odpovědí u času 3 6 hodin zejména u věkové kategorie let pouhých 5%. Ve věku nad 60 roků se shodují výsledky u třech odpovědí, ale tyto osoby nevěnují ani střední aktivitě více jak 3 hodiny týdně. Je tedy pravděpodobné, ţe jim to uţ nedovolují některé zdravotní komplikace. Jsem, ale názoru, ţe výsledky jsou spíše pozitivní i přes toto zjištění. Chůze denně otázka číslo 6: Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 6. JMK B C D E Četnost odpovědí Obr. 42. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (18 39 let) 33% 31% 28% 25% 22% 19% 17% 14% 11% 8% 6% 3% 0% 90

91 Tab. 40. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (18 39 let) Výsledky věk. kat otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B ,05556 C ,22222 D ,55556 E ,16667 ChD ,00000 Na otázku 6 odpovědělo 72 dotazovaných z Jihomoravského kraje ve věku let. Nejčastější odpověď u otázky je D (cca 120 minut) a to s 22 hlasy tvoří 30 %. Dále je odpověď E s 21 hlasy, coţ je 29 %. Následuje odpověď C s 16 hlasy, které dělají 22 % a čtvrtá nejčastější odpověď je B s 13 hlasy (18%). Odpověď A nebyla zvolena ani jednou Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 6. JMK 42% 37% 32% Počet pozorování % 21% 16% 11% 5% 0 B C D E Četnost odpovědí Obr. 43. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (40 59 let) 0% 91

92 Tab. 41. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (40 59 let) Výsledky věk. kat otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost B ,05263 C ,52632 D ,57895 E ,84211 ChD ,00000 Na otázku 6 mi odpovědělo 19 dotazovaných ve věku let z Jihomoravského kraje. Nejčastější odpovědí u otázky č. 6 je E (více neţ 120 minut) se 7 hlasy a tvořící 36 %. Dále je odpověď D se 6 hlasy a tedy 31 %. Následuje odpověď B se 4 hlasy, coţ je 21 % a čtvrtá nejméně četná je odpověď C se 2 hlasy (10 %). Odpověď A nebyla opět zvolena vůbec. 4 Grafické znázornění Věk. kat. 60 a více otázka č. 6. JMK 44% 3 33% Počet pozorování % 11% 0 A B C D E Četnost odpovědí Obr. 44. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (60 a více) 0% 92

93 Tab. 42. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (60 a více) Výsledky věk. kat. 60 a více otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. Četnost Odpověď četnost A ,11111 B ,22222 C ,33333 D ,22222 E ,11111 ChD 0 9 0,00000 Ve věku nad 60 let mi z Jihomoravského kraje na otázku 6 odpovědělo 9 osob. Nejčastější odpověď u otázky č. 6 je C (cca 60 minut) a to se 3 hlasy, tvořící 33 %. Dále je odpověď B i D se shodným počtem, 2 hlasů (22%)pro kaţdou z nich. Následuje odpověď A i E s 1 hlasem, coţ je po 11 % u osob s věkem nad 60 let. Diskuze V souvislosti s denním chozením se u obyvatel Jihomoravského kraje ukazuje, ţe alespoň 30 minut denně chodí téměř všichni. Kategorie let se mírné pohybové aktivitě věnuje 120 minut denně (30%), u věkové kategorie let je to podobné, ale věnují se jí 120 minut a déle (36%). Osoby nad 60 let odpověděli, ţe chodí nejčastěji 60 minut denně (33%). Jen jeden obyvatel tohoto kraje ve věku nad 60 let, odpověděl, ţe netráví ţádný čas chůzí a tvoří ve své kategorii 11%. Kondice osob na Jiţní Moravě s ohledem na chůzi je tedy dobrá. 93

94 Moravskoslezský kraj Grafické znázornění Věkových kategorií MSK 80% 70% 60% Počet pozorování % 40% 30% 20% 10% 0 A B C Četnost odpovědí Obr. 45. Četnost věkových kategorii pro Moravskoslezský kraj Tab. 43. Výsledky věkových kategorií pro Moravskoslezský kraj Odpověď Výsledky věkových kategorií MSK Četnost Kumulativní četnost Rel. Četnost A ,00000 B ,00000 C ,00000 ChD , % Testované osoby z Moravskoslezského kraje jsem rozdělila podle věku do tří kategorií. Celkem odpovídalo 100 respondentů. Ve věku let odpovídalo 71 osob coţ je zároveň 71%, věková kategorie let byla slabší, dotazník mi vyplnilo 28 osob (28%) a v kategorii nad 60 let je jen jeden respondent (1%). 94

95 Intenzivní pohybová aktivita otázka číslo 4: Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 4. MSK A B C D E Četnost odpovědí Obr. 46. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (18 39 let) 37% 34% 31% 28% 25% 23% 20% 17% 14% 11% 8% 6% 3% 0% Tab. 44. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (18 39 let) Výsledky věk. kat otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. Četnost Odpověď četnost A ,21127 B ,08451 C ,08451 D ,30986 E ,30986 ChD ,00000 Z grafu a tabulky vyplývá, ţe z celkového počtu osob ve věkové kategorii let na otázku č. 4 - jak často se věnují intenzivní pohybové aktivitě, odpovědělo z celkového počtu 71 dotázaných osob nejvíce, ţe pohybovou aktivitu 95

96 neprovádí vůbec. Odpověď A 25 osob (35%). V dalších odpovědích se dotázaní shodli a to hned dvakrát. Druhé nejčetnější odpovědi jsou D (3 6 hodin) a E (více neţ 6 hodin), kde je po 13 - ti odpovědích a ty shodně tvoří 18%. Na posledním místě jsou rovněţ se shodným počtem odpovědi B (do 1 hodiny) a C (1 3 hodiny). Tyto odpovědi zvolilo 10 osob a tvoří 14%. Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 4. MSK A B C D E Četnost odpovědí 36% 32% 29% 25% 21% 18% 14% 11% 7% 4% 0% Obr. 47. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (40 59 let) 96

97 Tab. 45. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (40 59 let) Výsledky věk. kat otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. Četnost Odpověď četnost A ,14286 B ,14286 C ,42857 D ,14286 E ,14286 ChD ,00000 Věková kategorie let byla zastoupena 28 osobami. Na otázku 4 odpovědělo 9 osob nejčastěji A (neprovádím) a E (více neţ 6 hodin) to je pro kaţdou 32%. Další nejčetnější je odpověď je C (1 3hodiny) 6 osob (21%). A opět nastala shoda v odpovědích. Vţdy 2 osoby, odpověděli B (do 1 hodiny) a D (3 6 hodin), to je 7%. Počet pozorování 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Grafické znázornění Věk. kat. 60 a více otázka č. 4. MSK A Četnost odpovědí Obr. 48. Četnost odpovědí na otázku č. 4. (60 a více) 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 97

98 Tab. 46. Výsledky odpovědí na otázku č. 4. (60 a více) Výsledky věk. kat. 60 a více otázka č. 4. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,0000 ChD 0 1 0,0000 Poslední graf s tabulkou ukazuje na kategorii osob nad 60 let. V Moravskoslezském kraji, jak uţ bylo zmíněno, se v této kategorii zúčastnila dotazníkového šetření jen jedna osoba, proto je vyhodnocení velice jednoduché. Pro otázku 4 je tedy 100% odpověď A (neprovádím). Diskuze Při zkoumání intenzivní pohybové aktivity jsem došla opět k velice pozoruhodným výsledků. V různých skupinách nebyly počty osob vyrovnané, ale nejvíce odpovídajících je ve věku let, těch se zúčastnilo 71, ve druhé skupině to bylo 28 osob a třetí, jak jsem jiţ zmínila, byl osamocen jediný účastník. Nejmladší věková kategorie opět vykazuje největší počet osob s nulovou intenzivní pohybovou aktivitou (35%). Tento fakt trošku tlumí odpovědi 3 6 hodin (18%) a více neţ 6 hodin intenzivního pohybu taktéţ 18% u této věkové kategorie. O něco lépe dopadla skupina osob ve věku od let. Tato kategorie se sice v odpovědi intenzivní pohybovou aktivitu neprovádím, také příliš nevytáhla s 32 %. Tento fakt je vykompenzován stejným procentem osob (32 %), kteří se intenzivně hýbou více neţ 6 hodin. Docela uspokojivé je i procento osob (21 %), kteří se intenzivnímu pohybu věnují 1 3 hodiny. Neprůkazná se mi jeví skupina nad 60 let. To, ţe jedna osoba nemá intenzivní pohyb, ještě nemusí znamenat, ţe se jiní nehýbou více. 98

99 Středně zatěžující pohybová aktivita otázka číslo 5: Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 5. MSK A B C D E Četnost odpovědí 25% 23% 20% 17% 14% 11% 8% 6% 3% 0% Obr. 49. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (18 39 let) Tab. 47. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (18 39 let) Výsledky věk. kat otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,94366 B ,90141 C ,94366 D ,67606 E ,53521 ChD ,00000 Graf a tabulka ukazují, jak často se věnují středně zatěţující pohybové aktivitě letí respondenti z Moravskoslezského kraje. Odpovídajících bylo 99

100 71. Z toho nejčetnější byla odpověď A (neprovádím) a C (1-3 hodiny), coţ je 23 %. Jen o 1 osobu méně bylo E (více neţ 6 hodin), 22 %. Pak následuje B (do 1 hodiny) odpovědělo 12 osob, to je 16%. Nejméně je odpovědí D (3 6 hodin), tedy 12%. Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 5. MSK A B C D E Četnost odpovědí Obr. 50. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (40-59 let) 32% 29% 25% 21% 18% 14% 11% 7% 4% 0% Tab. 48. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (40 59 let) Výsledky věk. kat otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,57143 B ,28571 C ,00000 D ,14286 E ,00000 ChD ,

101 Ve věku let odpovídalo 28 osob takto: 8 osob tedy 28% zvolilo odpověď A (neprovádím). Na dalším místě jsou osoby, které vykonávají středně zatěţující pohyb buď 1-3 hodiny, odpověď C a více neţ 6 hodin odpověď E. Mají shodný počet 7 odpovědí a obě tvoří 25 %. Odpověď B (do 1 hodiny) zvolily 4 osoby to je 14%. Nejméně je odpovědí D (3-6 hodin), 2 osoby to je 7% dotázaných. Počet pozorování 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Grafické znázornění Věk. kat. 60 a více otázka č. 5. MSK A Četnost odpovědí Obr. 51. Četnost odpovědí na otázku č. 5. (60 a více) 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Tab. 49. Výsledky odpovědí na otázku č. 5. (60 a více) Výsledky věk. kat. 60 a více otázka č. 5. Četnost Kumulativní Rel. četnost Odpověď četnost A ,0000 ChD 0 1 0,0000 (100%). Ve věkové kategorii nad 60 let jedna osoba, odpovídá A neprovádím 101

102 Diskuze Otázka na respondenty byla zaměřena na středně zatěţující pohybovou aktivitu. Nejmladší zkoumaná věková kategorie osob se v ní vyslovila nejvíce pro odpověď neprovádím (23%) nebo 1-3 hodiny (23%). Nepatrný je rozdíl u odpovědi více neţ 6 hodin (22%). Celkově je tato věková kategorie vyrovnaná v počtu odpovědí. Zase je však velké procento těch, co tuto aktivitu neprovádí vůbec. Tato skutečnost se ukazuje i u osob ve věku let. Nejvíce odpovědí je neprovádím (28%), shoda panuje u aktivity 1-3 hodinové (25%) a více neţ 6 hodinové (25%). Pohyb 3 6 hodin střední intenzity stejně jako u nejmladší kategorie volí nejméně osob (7%). Stejně jako u intenzivní pohybové aktivity (otázka 4.) je u nejstarší osoby 100% odpověď neprovádím, tedy nevyhledává ani středně intenzivní aktivitu. Chůze denně otázka číslo 6: Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 6. MSK B C D E Četnost odpovědí 63% 56% 49% 42% 35% 28% 21% 14% 7% 0% Obr. 52. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (18 39 let) 102

103 Tab.50. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (18 39 let) Výsledky věk. kat otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. Četnost Odpověď četnost B 5 5 7,04225 C ,53521 D ,49296 E ,92958 ChD , osob z Moravskoslezského kraje ve věku let odpovídalo na otázku 6. Ani jedna z nich neodpověděla A (ţádný). Naprostým vítězem je odpověď E (více jak 120 minut) 39 osob, 54 %. Odpověď C (cca 60 minut) byla na druhém místě s počtem odpovědí 16, a tvoří 22 %. Další v pořadí je odpověď D (cca 120 minut) 11 osob (15 %). Chůzi cca 30 minut denně se věnuje jen malé procento dotázaných tedy 5 osob, coţ je 7 %. Počet pozorování Grafické znázornění Věk. kat otázka č. 6. MSK B C D E Četnost odpovědí Obr. 53. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (40-59 let) 64% 57% 50% 43% 36% 29% 21% 14% 7% 0% 103

104 Tab. 51. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (40-59 let) Výsledky věk. kat otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. Četnost Odpověď četnost B ,28571 C 2 6 7,14286 D ,85714 E ,71429 ChD ,00000 Výzkumný vzorek je 28 respondentů ve věku Z výsledků vyplývá, ţe nejčastější odpověď na otázku č. 6 je E (více neţ 120 minut) se 17 hlasy (60 %). Následující druhá nejčastější odpověď D (cca 120 minut), která má 5 hlasů, coţ je 17 %. Třetí je odpověď B (cca 30 minut) se 4 hlasy, tedy 14 %. Pro odpověď C (cca 60 minut) jsou to 2 hlasy (7 %) a odpověď A nezvolil nikdo. Počet pozorování 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Grafické znázornění Věk. kat. 60 a více otázka č. 6. MSK E Četnost odpovědí Obr. 54. Četnost odpovědí na otázku č. 6. (60 a více) 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 104

105 Tab. 52. Výsledky odpovědí na otázku č. 6. (60 a více) Výsledky věk. kat. 60 a více otázka č. 6. Četnost Kumulativní Rel. Četnost Odpověď četnost E ,0000 ChD 0 1 0,0000 Jeden respondent, který z Moravskoslezského kraje odpovídal za kategorii 60 a více let, zvolil E (více neţ 120 minut), coţ je 100%. Diskuze Výsledky velice potěšily a příjemně překvapily. Všechny věkové kategorie nejčastěji zvolily odpověď, ve které potvrzují, ţe věnují denně chůzi více neţ 120 minut (54% u osob ve věku let, 60% pro 40 50% a 100% pro 60 let a více. Opačný je stav u odpovědi cca 60 minut. Zatímco v kategorii let se chůzi věnuje 22 %, lidé ve věku se v tomto časovém úseku věnují jen v 7%. 105

106 5 Závěry Cílem práce bylo vyšetřit míru a intenzitu pohybové aktivity dospělé populace v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji dle různých parametrů. Toto šetření bylo provedeno v rámci projektu pod názvem Vytvoření výzkumného týmu vedeného reintegrovaným českým vědcem za účelem zjišťování úrovně pohybové aktivity (inaktivity) u vybraných věkových skupin mužů a žen ČR (CZ.1.07/2.3.00/ ) při Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Účelem výzkumu tedy bylo zjistit a vyšetřit míru a intenzitu pohybové aktivity dospělé populace, skupin osob s různým stupněm dosaţeného vzdělání a osob v různých věkových kategoriích. Praktická část této práce je dána cílem, výzkumnými otázkami a úkoly. V metodice práce popisují zkoumaný soubor, pouţité metody a organizaci. Abych mohla zjistit rozdíly mezi dobrovolníky, vyuţila jsem dotazníku ze zmíněného projektu. Z těchto údajů jsem vybrala pouze ty, které mne zajímali pro splnění úkolů práce a tím získání odpovědí na mé výzkumné otázky. Pro výzkumnou otázku číslo 1 (Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity dospělé populace muţů a ţen z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje?) jsem dospěla k názoru, ţe částečně ano. Muţi a ţeny se ve dvou šetřeních shodují. V odpovědích na otázku týkající se intenzivního pohybu mají shodu při odpovědi - neprovádím. Pro muţe je to 26% a u ţen 28%, coţ je pro obě pohlaví nejčetnější odpověď a není příliš příznivá. V následujících četnostech odpovědí uţ takto vyrovnané v této intenzitě pohybu nejsou. Zatímco muţi dále věnují intenzivnímu pohybu delší časový úsek 3 6 hodiny (25%) a nebo 6 a více hodin (20%), u ţen je to naopak. Intenzivnímu pohybu věnuji pouze 1 3 hodiny (22%) případně do jedné hodiny (21%). Druhá shoda je v oblasti mírné pohybové intenzity (chůze), která je naopak pozitivní. Zde odpověděli muţi (38%) i ţeny (44%) nejčastěji, ţe se chůzi věnují více neţ 120 minut denně. Kromě toho je posloupnost následujících odpovědí pro obě pohlaví stejná. V otázce střední intenzity pohybu uţ tato shoda nenastala, jejich odpovědi jsou 106

107 značně rozdílné. Zatímco muţi (28%) věnují této aktivitě 6 a více hodin, ţeny mají naopak největší procento (25%) zastoupení u odpovědi neprovádím. Druhou nejčetnější odpovědí je časové rozmezí 1 3 hodiny u obou pohlaví stejné (25%). Různorodost v odpovědích můţe být dána rozdílností tělesné stavby těla muţů a ţen. Objem a výkon muţského srdce je oproti ţenskému v průměru o % větší a podobně je to s plícemi to je také moţnou příčinou této rozdílnosti. Aktivita můţe být samozřejmě ovlivněna i tím, jak jsou tyto osoby staré (coţ bude rozebráno níţe), jaké mají zaměstnání a moţnosti dopravy do něj. Odpovědi osob na otázky ohledně ţivotního stylu zde nevyšetřuji, ale mohou být příčinou špatného zdravotního stavu a tím souviset s intenzitou pohybové aktivity, kterou jsou schopni provádět. Dalším ovlivňujícím faktorem mohou být taktéţ i finanční prostředky a tedy nemoţnost navštěvovat nějaký sportovní klub či sportovní centrum. Ve druhé výzkumné otázce (Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u skupin osob s různým dosaţeným vzděláním?) jsem posuzovala zkoumaný soubor podle toho, zda má dosaţené vzdělání vztah k intenzitě pohybové aktivity. V tomto šetření jsou porovnány kraje Jihomoravský a Moravskoslezský zvlášť. V Jihomoravském kraji intenzivní pohybovou aktivitu v průměru do jedné hodiny 33% se základním vzděláním a 54% vyučených. Dále v rozmezí 1 3 hodin jsou to středoškoláci s maturitou (25%) a vysokoškoláci (37%). Toto jsou jejich nejčetnější odpovědi. Větší procento zastoupení je dále spíše neprovádím (36% -vyučen, 19% - maturita, 22% vysoká škola) neţ provádění ve více hodinách týdně. U Moravskoslezského kraje je rozdíl ve stupních vzdělání v souvislosti s touto intenzitou. Osoby se základním (42%) a vysokoškolským (100%) vzděláním vykonávají tuto aktivitu 6 a více hodin, naopak SŠ- vyučen (36%), maturita (36%) shodně uvádí, ţe intenzivní aktivitu neprovádí. Podobné jsou výsledky u otázky týkající se středně intenzivního pohybu u obou krajů. Shodně mají pro základní vzdělání nejvíce odpovědí do 1 hodiny (JMK 33%, MSK 28%), středoškolské vyučen pro JMK 63% neprovádí a pro MSK 26% 1 3 hodiny. SŠ - maturita pro JMK 25% do jedné hodiny a MSK 30% neprovádí a jako poslední vysokoškolské vzdělání pro JMK 1 3 hodiny 107

108 (44%) a MSK 50%. Jak jde vidět jsou v této intenzitě oba kraje stejně aktivní. Zatím co intenzivní i středně zatěţující pohybová aktivita je nízká, u chůze jsou velmi dobré výsledky v obou krajích u všech typů vzdělání. Pro Jihomoravský kraj platí, ţe nejvíce času (120 minut a déle) denně plní všechny druhy vzdělání (základní 33%, vyučen 45%, maturita 30% a vysoká škola 25%. U Moravskoslezského kraje je to stejné jen s jinými procenty zastoupení (základní 57%, vyučen 65%, maturita 50%, vysoká škola 50%). V obou těchto krajích jsou to ty nejčetnější odpovědi. Odpověď na tuto výzkumnou otázku je tedy, ţe lidé s různým vzděláním příliš různě intenzivního pohybu neprovádí. Tento fakt nám byl jiţ naznačen z výsledků předchozí otázky. Zjistila jsem zde ţe rozdílnost vzdělání v různých krajích nehraje roli. Důvodem bude pravděpodobně i fakt většího zastoupení ţen neţ muţů. To všechno můţe a jistě je ovlivněno i tím jaké mají tito lidé s různým vzděláním charakter zaměstnání, nebo zda studují. Dále jsou to stále finanční prostředky a také to, ţe tento výzkum byl prováděn v zimním období. Poslední výzkumná otázka (Existují rozdíly v míře a intenzitě pohybové aktivity u osob v různých věkových kategoriích?) posuzuje osoby ve třech věkových kategoriích v souvislosti s vlivem na intenzitu pohybové aktivity. V první byli lidé ve věku 18 39, druhá skupina byla pro osoby ve věku a v poslední jsem zkoumala lidé s věkem 60 a více. Nejvíce dotazovaných jsem měla v obou krajích ve věku od 18 do 39 let. Celkově se intenzivní pohybové aktivitě věnují přibliţně stejně v různé délce první dvě věkové kategorie v Jihomoravském kraji má 23% pro intenzivní pohyb aktivitu 1 3 hod a do jedné hodiny 19%, pro druhou kategorii je to naopak do jedné hodiny 36% a 1-3 hodiny 31%. Dotazovaní nad 60 let tuto aktivitu nevyhledají vůbec. V Moravskoslezském kraji neprovádí ţádnou intenzivní ani středně intenzivní aktivitu nejčetněji ţádná věková kategorie ( intenzivní první věk. kat. 35%, druhá 32%, a třetí 100%, pro střední v první kategorii je to 23%, druhé 28%, a pro třetí 100%. Střední intenzita u Jihomoravského kraje je o něco lepší a to pro první kategorii 25% a 31% pro druhou kategorii v rozmezí 1-3 hodiny. 60 let a více neprovádí 33%. Podobně jako u vzdělání dopadla chůze nejlépe v obou krajích i 108

109 v souvislosti s věkovými kategoriemi. Neuspokojivé je zjištění, ţe jsou to právě mladí lidé, kteří neprovádí ţádnou pohybovou aktivitu. Domnívala jsem se, ţe mladí lidé ve věkové kategorii let se budou věnovat různé míře pohybové aktivity více. Odpovědí tedy na mou třetí výzkumnou otázku je ţe lidé v různých věkových kategoriích se nezabývají pohybem s velkými rozdíl i podle věku.. Velice zajímavý je celkově fakt, ţe lide se velice věnují chůzi a to ve všech sledovaných výzkumných souborech. A také je to jediné pozitivní zjištění, kdyţ v ostatních mírách pohybových aktivit se lidé v těchto výzkumných souborech příliš nehýbou. Všechna tato fakta mohou být, především ovlivněna tím, jak uţ bylo zmíněno výše, ţe výzkum byl prováděla v období listopad 2012 aţ leden 2013 tedy v zimních měsících a to není vhodná doba pro aktivní pohyb venku. A v některých případech můţe být aktivita v těchto měsících ovlivněna finančními prostředky a nebo nedostupností různých sportovních center. V létě nebo v teplejších měsících se tedy můţe aktivita změnit a lidé mohou být daleko aktivnější. Také mohlo můj výzkum ovlivnit to, ţe tento dotazník je vyplňován subjektivně a tedy lidé se mohou přeceňovat nebo naopak podceňovat. Dále to mohl být i fakt, ţe lidé otázky typu intenzivní a středně zatěţující aktivita nesprávně pochopili a proto raději uvedli, ţe toto aktivitu neprovádí. Doporučila bych všem dotazovaným v těchto krajích, aby v rámci svých moţností zvýšili pohybovou aktivitu v různé intenzitě, nebo nadále pokračovali alespoň v chůzi. Pokud je člověk líný a neprovozuje ţádnou aktivitu, začíná přibývat tukové tkáně a ta zatěţuje nejen pohybový aparát, ale také cévy, srdce a další orgány, které jsou pro člověka důleţité. Proto by se mělo dbát nejen na správné stravovací návyky, které tělo nezatěţují, ale také na pohybovou aktivitu. 109

110 Seznam použité literatury 1) ALLEN,K.E.; MAROTZ, L.R.: Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál, ISBN ) BAUMAN, Z.: Úvahy o postmoderní době. Praha: SLON, ISBN ) BLAHUTKOVÁ, M.; ŘEHULKA E.; DVOŘÁKOVÁ Š.: Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido, Edice pedagogické literatury. ISBN ) BURSOVÁ, M.; RUBÁŠ, K.: Základy teorie tělesných cvičení. Plzeň: Fakulta pedagogická, ) CINGLOVÁ, L.: Vybrané kapitoly z tělovýchovného lékařství. Praha: Univerzita Karlova, ISBN ) COTTA, H.: Jste mladí jako vaše klouby. Praha: Baronet a.s., ISBN ) FRÖMEL, K.; NOVOSAD J.; SVOZIL Z.: Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN X. 8) HOGENOVÁ, A.: Pohyb a tělo. Praha: Univerzita Karlova, ISBN ) KOMEŠTÍK, B.: Antropomotorika. Hradec Králové: GAUDEAMUS, ISBN ) KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie zdraví. Praha: Portál, ISBN ) MĚKOTA, K.; NOVOSAD, J.: Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN X. 12) PAVLÍK, J.: Tělesná stavba jako faktor výkonnosti sportovce. Brno: Masarykova univerzita, ISBN ) SEKOT, A.; LEŠKA, D.; OBORNÝ, J.; JŮVA, V.: Sociální dimenze sportu. Brno: Masarykova univerzita, ISBN

111 14) SEKOT, A.: Sociologie sportu. Brno: Masarykova univerzita a Paido, ISBN X. 15) SEKOT, A.: Sport a společnost. Brno: Paido, ISBN ) SIKOROVÁ, M.: Sport a volný čas. Brno: ) SIMMEL, G.: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: SLON, ISBN ) SLEPIČKOVÁ, I.: Sport a volný čas, vybrané kapitoly. Praha: ISBN ) ŠANDEROVÁ, J.: Sociální stratifikace. Problém, vybrané teorie, výzkum. Praha :Univerzita Karlova, ISBN ) ŠMÍDOVÁ, O.: Životní styl a styl života. Praha: Karolinum, ISBN ) TUČEK, M.: Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí.. Praha: SLON, ISBN Seznam internetových zdrojů [1] Definice zdravý a zdravý životní styl [ online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [2] Rizikové faktory sedavého životního stylu [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [3] Životní styl [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [4] Aktivní životní styl [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [5] Prameny zdraví, časopis pro zdravou výživu a harmonický životní styl: [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: 111

112 [6] Přirozený trénink, cesta k aktivitě a zážitkům [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [7] Dětský sport je a měl by zůstat hrou [online]. [cit ]. Dostupné [8] Pohyb pro zdraví [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [9] Tělesný pohyb [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [10] Pohybová aktivita přednáška [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [11] Pohyb [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [12] F.I.T. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: na WWW: [13] Vliv pohybu na lidský organismus [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [14] Sport [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: 112

113 Přílohy 1. Dotazník Číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/ Název projektu: Vytvoření výzkumného týmu vedeného reintegrovaným českým vědcem za účelem zjišťování úrovně pohybové aktivity (inaktivity) u vybraných věkových skupin mužů a žen v ČR DOTAZNÍK správnou odpověď zakroužkujte testování: A B C Identifikační číslo: Datum a místo vyplnění: Charakter práce v zaměstnání, studiu: A. Fyzická práce B. Sedavé zaměstnání C. Fyzické i sedavé zaměstnání D. Nepracuji 8. Jak se dopravujete do zaměstnání? A. Pěšky B. Na kole C. Autobus, vlak, MHD D. Autem E. Do zaměstnání se nedopravuji 9. Kolik času jste věnovali intenzivní pohybové aktivitě CELKEM v posledních sedmi dnech. Intenzivní pohybová aktivita se vyznačuje těžkou tělesnou námahou a zadýcháváním (výrazně rychlejší a těžší dýchání než normálně) a trvá nepřetržitě alespoň 10 minut? A. Neprovádím 113

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 9. lekce Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 1. AEROBNÍ ZDATNOST Tento složitý komplex dispozic se v literatuře někdy

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Popis jednotlivých regeneračních cvičení V TĚLOCVIČNĚ

Popis jednotlivých regeneračních cvičení V TĚLOCVIČNĚ KLINIKA LÉČEBNÉ REHABILITACE FNO Popis jednotlivých regeneračních cvičení V TĚLOCVIČNĚ RANNÍ JÓGA VYKROČTE DO SVÉHO PRACOVNÍHO DNE PLNÍ ENERGIE Lekce jemné lehce dynamické jógy. Zaměříme se na cvičení

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Pohybová aktivita Pohybem ke zvýšení kvality života

Pohybová aktivita Pohybem ke zvýšení kvality života Pohybová aktivita Pohybem ke zvýšení kvality života Pracovní e-book k projektu STOBkolo na www.stobklub.cz Bc. Nikola Hanyšová, Bc. Jitka Horáková Kniha podléhá autorským právům. Je dovoleno ji šířit jako

Více

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová

Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou. Mgr. Pavla Erbenová Vliv komplexního přístupu v terapii žen s nadváhou a obezitou Mgr. Pavla Erbenová Obezita je stále narůstající břemeno dnešní doby. Epidemie obezity, někdy nazývaná také jako mor třetího tisíciletí, však

Více

Projekt: Dotazník o sportu a volném čase. Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí.

Projekt: Dotazník o sportu a volném čase. Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí. Projekt: Dotazník o sportu a volném čase Šetření na základních školách a gymnáziích v Teplicích a okolí. Brno 2011 Obsah: 1. Zadání.. 3 2. Dotazník.. 4 3. Výsledky šetření.. 5 4. Demografická struktura

Více

Stáří a význam pohybu 1 / 6

Stáří a význam pohybu 1 / 6 Stáří a význam pohybu 1 / 6 Obsah STÁŘÍ A VÝZNAM POHYBU... 2 PROCES STÁRNUTÍ... 2 STÁŘÍ... 2 NEZDATNOST ORGANISMU... 3 Doporučení... 3 Vhodné pohybové aktivity... 4 Nevhodná cvičení... 4 Cíl ZTV... 5 Stáří

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

Zdravotní tělesná výchova Obsah

Zdravotní tělesná výchova Obsah Zdravotní tělesná výchova Obsah Odborné učiliště Chelčického 2, Praha 3 zpracoval: Mgr. Milan Kubic 1 Zdravotní tělesná výchova ZTV vychází ze tří na sebe navazujících fází: - Fáze dechová - Fáze pohybová

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako Obezita a nadváha 10 skutečností o obezitě podle WHO 1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako BMI, které

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_14 Název materiálu: Nejčastější sportovní úrazy úrazy Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém.

Více

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Body&Mind představuje skupinu moderních tělesných cvičení uznávající význam vzájemných vztahů mysli a duše. Je založen na tzv.

Body&Mind představuje skupinu moderních tělesných cvičení uznávající význam vzájemných vztahů mysli a duše. Je založen na tzv. Body&Mind představuje skupinu moderních tělesných cvičení uznávající význam vzájemných vztahů mysli a duše. Je založen na tzv. holistickém (komplexním) přístupu k člověku, a tedy též k lidskému pohybu.

Více

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml

Více

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Niepel Miroslav 29.5.2014 1 Obsah 1. Úvod 2. Síla obecně 3. Druhy síly 4. Obecná silová příprava 5. Způsob rozvoje síly 6. Speciální

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Cyklistika a zdraví. J. Chaloupka LF UK a FN Hradec Králové

Cyklistika a zdraví. J. Chaloupka LF UK a FN Hradec Králové Cyklistika a zdraví J. Chaloupka LF UK a FN Hradec Králové 1 Některé rysy současného období V popředí zajišťování ekonomických podmínek života Zrychlené životní tempo Zvyšování psychických tlaků Zhoršování

Více

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace

Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Základní škola Kynšperk nad Ohří, okres Sokolov, příspěvková organizace Jana A. Komenského 540 357 51 Kynšperk nad Ohří tel.: 352 683 135 e-mail: sekretariat@zs-kynsperk.cz www: kynsperk.cz/mestskeorganizace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU

ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU ZDRAVOTNÍ BENEFITY POHYBU Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu Zdravotní benefity pohybu Autor Mgr. Alena Němečková

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

REALIZACE SEMINÁŘE JE V ROCE 2014 PODPOŘENA Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MZ ČR NÁRODNÍ PROGRAM ZDRAVÍ PROJEKTY PODPORY ZDRAVÍ, Č.

REALIZACE SEMINÁŘE JE V ROCE 2014 PODPOŘENA Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MZ ČR NÁRODNÍ PROGRAM ZDRAVÍ PROJEKTY PODPORY ZDRAVÍ, Č. REALIZACE SEMINÁŘE JE V ROCE 2014 PODPOŘENA Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MZ ČR NÁRODNÍ PROGRAM ZDRAVÍ PROJEKTY PODPORY ZDRAVÍ, Č. PROJEKTU 10426 Doba nedávno minulá Anička 1970 Venčení psa 30 min Chůze do školy

Více

TĚHOTENSKÉ PLAVÁNÍ 1) Uvolnění zádových svalů

TĚHOTENSKÉ PLAVÁNÍ 1) Uvolnění zádových svalů TĚHOTENSKÉ PLAVÁNÍ 1) Uvolnění zádových svalů Velká většina těhotných žen trpí bolestmi nejčastěji v oblasti hrudní a bederní páteře. V důsledku stále rostoucí dělohy dochází k nepřirozenému prohýbání

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Obezita a její rizika Anotace Pracovní list informuje žáka o podstatě, příčinách a rizicích obezity. Zadané

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Proč je důležité se hýbat (i s roztroušenou sklerózou)? Lucie Suchá říjen 2013

Proč je důležité se hýbat (i s roztroušenou sklerózou)? Lucie Suchá říjen 2013 Proč je důležité se hýbat (i s roztroušenou sklerózou)? Lucie Suchá říjen 2013 Pohyb je přirozenou potřebou každého živého organismu a jeho vliv na fyzické i mentální schopnosti člověka je znám od počátků

Více

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech

Více

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Pohyb. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Pohyb. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz Hubněte zdravě......a natrvalo Pohyb pilíř zdraví www.stob.cz www.stobklub.cz Chybí vám radost ze života? Máte pocit, že tělo i duše chátrá a žijete v uspěchané době bez zážitků, potěšení a chvil jen pro

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Třetí ročník projektu za podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Třetí ročník projektu za podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky. Třetí ročník projektu za podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky. Projekt Tancem proti obezitě vznikl v roce 2008, kdy se uskutečnil jeho první ročník. Od té doby se ho zúčastnilo cca 10 000

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

10 pravidel pro správné sezení

10 pravidel pro správné sezení Ergonomie sezení Řada z nás tráví v zaměstnání většinu pracovní doby vsedě. Připočteme-li navíc dobu strávenou vsedě u jídla, v dopravních prostředcích nebo televize, prosedíme neuvěřitelných 80 000 hodin

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

DOPOLEDNÍ RELAX V HOPSÁČKU

DOPOLEDNÍ RELAX V HOPSÁČKU DOPOLEDNÍ RELAX V HOPSÁČKU INDICKÁ MASÁŽ HLAVY MASÁŽ LÁVOVÝMI KAMENY RELAXAČNÍ A SPORTOVNÍ MASÁŽ MASÁŽE DĚTÍ DÉLKA MASÁŽE JE POUZE ORIENTAČNÍ A ODVÍJÍ SE VŽDY OD INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB KLIENTA. ROVNĚŽ VÝBĚR

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Pravidelné používání vířivek umožní lidem cítit se a žít lépe

Pravidelné používání vířivek umožní lidem cítit se a žít lépe Benefity a terapeutický efekt léčebného bazénu Bolesti hlavy Stres Nespavost Zažívací potíže Bolesti zad Celulitida Těžké nohy Reflexní zóny Pravidelné používání vířivek umožní lidem cítit se a žít lépe

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

bodykey by NUTRILITE INDIVIDUÁLNÍ: Genetický test a Návrh mého plánu

bodykey by NUTRILITE INDIVIDUÁLNÍ: Genetický test a Návrh mého plánu bodykey by NUTRILITE INDIVIDUÁLNÍ: Genetický test a Návrh mého plánu HOLISTICKÝ: Osobní Stravovací a cvičební plán Můj bodykey trenér bodykey Instantní jídla Doplňky stravy NUTRILITE Co stojí za bodykey?

Více

KONDIČNÍ PROGRAMY A POHYBOVÉ REŽIMY_2. Kondiční programy

KONDIČNÍ PROGRAMY A POHYBOVÉ REŽIMY_2. Kondiční programy KONDIČNÍ PROGRAMY A POHYBOVÉ REŽIMY_2 Kondiční programy Kondiční programy jsou programy sestavené převážně pro běžnou populaci, u které dochází k úbytku pohybové aktivity v běžném denním životě. Tato skutečnost

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

Duševně zdravý člověk je

Duševně zdravý člověk je DUŠEVNÍ HYGIENA Duševně zdravý člověk je vyrovnaný samostatný zdravě kritický k sobě i okolí umí jednat s lidmi ovládá a zdravě prožívá své emoce odlišuje skutečnost od snů plní své povinnosti umí odpočívat

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Koncepce fitness programu FAKTORY

Koncepce fitness programu FAKTORY Koncepce fitness programu FAKTORY Představujeme Vám ojedinělý koncept funkčního cvičení venku v přírodě, který je určený pro širokou veřejnost různého věku s různou kondicí. Byl vytvořen ve spolupráci

Více

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Problematika dětské obezity Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Obezita = nakupení tukové tkáně = rozdíl oproti obezitě dospělých Na nárůstu hmotnosti se podílí i rozvoj muskulosteletárního systému

Více

Ústecký kraj plný pohybu a zdraví. www.ceskosehybe.cz

Ústecký kraj plný pohybu a zdraví. www.ceskosehybe.cz Ústecký kraj plný pohybu a zdraví www.ceskosehybe.cz Celonárodní projekt všeobecné sportovní přípravy dětí předškolního a mladšího školního věku, zaměřený na rozvoj základní pohybové motoriky, koordinace,

Více

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí Vadné držení těla školáků a jeho prevence Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí Naplňování vybraných cílů a dílčích aktivit Zdraví 21 v regionálních

Více

Jak si zlepšit kondici pohybem

Jak si zlepšit kondici pohybem Jak si zlepšit kondici pohybem Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že pohyb je významným faktorem, který zásadním způsobem příznivě ovlivňuje zdraví. Pohyb je výborný prostředek preventivní péče o zdraví.

Více

POHYB JE RADOST. Projekt pohybových aktivit Ostravské univerzity

POHYB JE RADOST. Projekt pohybových aktivit Ostravské univerzity POHYB JE RADOST Projekt pohybových aktivit Ostravské univerzity Úvod Projekt pohybových aktivit Pohyb je radost připravila Katedra tělesné výchovy OU s cílem nabídnout studentům, akademickým pracovníkům

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Člověk a zdravý životní styl

Člověk a zdravý životní styl 13. www.isspolygr.cz Vytvořil: Bohumil Smrček Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 13 Kód DUM Datum vytvoření 2.3.2013

Více

Procvičování kloubů CX - 01

Procvičování kloubů CX - 01 Procvičování kloubů CX - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Posilování, rozvoj a zlepšování svalů ramen. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití: Přidržte

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Wellness aktuality Březen 2015

Wellness aktuality Březen 2015 Wellness aktuality Březen 2015 Vážení návštěvníci Rezidence a Wellness Blatov, všichni se těšíme na přicházející první jarní měsíc. Letos jsme spoustu jarních kytiček na zahrádkách i v lese zahlédli již

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Tělesná výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 9. - TĚLESNÁ

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_01 Tématický celek: Člověk Autor: Mgr. Andrea Teplá Datum: září 2011 Anotace:

Více

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak podpořit naši stabilitu, rovnováhu PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Rovnováha, stabilita 2. Poruchy rovnováhy 3. Rovnovážný systém 4. Projevy poruchy rovnováhy 5. Co může způsobit poruchu rovnováhy

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

Evropská Charta pro zdraví srdce

Evropská Charta pro zdraví srdce Evropská Charta pro zdraví srdce Úvod Úmrtnost a nemocnost Kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí žen a mužů v Evropě (1). Jsou zodpovědné za téměř polovinu všech úmrtí v Evropě, což

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE,

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, VZDĚLÁVACÍ OBOR TĚLESNÁ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Tělesná výchova svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví na 1. stupni.

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Člověk a zdravý životní styl

Člověk a zdravý životní styl 16. www.isspolygr.cz Vytvořil: Bohumil Smrček Strana: 1 Škola Ročník 3. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Nový model zapojení dětí do sportu s využitím týmové práce. Autoři Mgr. Petr Sochor 602-617-034 PetrSochor@atlas.cz Mgr. Miroslav Zítko Tel.: 777-031-545 zitko@caspv.cz Úvod Letos v únoru jsme se zúčastnili

Více

Tělesná výchova ročník TÉMA

Tělesná výchova ročník TÉMA Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede

Více

4.8. Člověk a zdraví Poţadavky této vzdělávací oblasti se realizují prostřednictvím předmětů Tělesná výchova a Výchova ke zdraví.

4.8. Člověk a zdraví Poţadavky této vzdělávací oblasti se realizují prostřednictvím předmětů Tělesná výchova a Výchova ke zdraví. ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.8. Člověk a zdraví Poţadavky této vzdělávací oblasti se realizují prostřednictvím předmětů Tělesná výchova a Výchova ke zdraví. 1. stupeň 4.8.1. Tělesná

Více

Faktory ovlivňující výživu

Faktory ovlivňující výživu Faktory ovlivňující výživu Dříve než setra vyhodnotí stav pacientovi výživy měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání

Více