3.1. Téma Voda. Textový podklad pro příručku Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok neobsahuje jazykovou a grafickou úpravu

Transkript

1 3. POVINNÉ POŽůDůVKY Nů HOSPODů ENÍ ĚPPH) Povinné požadavky na hospoda ení zem d lského subjektu (PPH) jsou stanoveny vybranými články na ízení a sm rnic Evropské Unie. Ustanovení daná evropskými na ízeními jsou p ímo použitelná v rámci českého právního ádu, ustanovení uvedená sm rnicemi EU jsou zapracována do platných národních právních p edpis. Kontrola dodržování stanovených požadavk je provád na státními kontrolními orgány. Od roku Ň00ř je dodržování vybraných povinných požadavk propojeno s vyplácením p ímých plateb, n kterých podpor z Programu rozvoje venkova ĚPRVě a n kterých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem. Zem d lci, kte í podají žádost o dotace v rámci jedné nebo více uvedených podpor, jsou zavázáni k dodržování t chto požadavk. Na ízení a sm rnice ĚEU) určují pouze výsledek, kterého má být pln ním vybraných ustanovení dosaženo. Každý členský stát si formu a metody, jak tohoto výsledku dosáhnout, stanovuje prost ednictvím určených požadavk sám tak, aby mohl zohled ovat své národní pot eby. V rámci systému kontrol podmín nosti jsou definovány ň oblasti pravidel ĚŽivotní prost edí, zm na klimatu a dobrý zem d lský a environmentální stav; Ve ejné zdraví, zdraví zví at a rostlin; Dobré životní podmínky zví atě obsahující požadavky 13 na ízení a sm rnic EU dle témat: Voda, Biologická rozmanitost, Bezpečnost potravin, Identifikace a evidence zví at, Nákazy zví at, P ípravky na ochranu rostlin a Dobré životní podmínky zví at. Počet stanovených kontrolovaných požadavk PPH dle evropských na ízení a sm rnic platných v ČR pro rok 2015 je 94 3). Oblast ochrany životního prost edí Cílem je chránit životní prost edí a jeho složky, zejména voln žijící ptáky, ostatní voln žijící živočichy, plan rostoucí rostliny a p írodní stanovišt, p du a vodu. Oblast ve ejného zdraví, zdraví zví at a rostlin Cílem požadavk je zajišt ní potravinové bezpečnosti, pln ní ádné identifikace a evidence zví at, opat ení pro prevenci a tlumení nákaz zví at a zacházení s p ípravky na ochranu rostlin. Oblast dobrých životních podmínek zví at Povinné požadavky jsou zam ené na udržování základních podmínek života a zdraví zví at a jejich ochranu. 3) P ehled všech požadavk dle na ízení a sm rnic ĚEUě naleznete v p íloze č Téma Voda PPH 1: Ochrana vod p ed znečišt ním dusičnany ze zem d lských zdroj Na základ požadavk evropské nitrátové sm rnice 4) jsou vymezeny zranitelné oblasti, kde znečišt ní podzemních a povrchových vod dusičnany již p esáhlo nebo by mohlo p esáhnout stanovenou mez 50 mg/l. Pro zem d lce ve zranitelných oblastech je stanoven povinný akční program, který má vést ke snížení obsahu dusičnan ve vodách. ůkční program obsahuje požadavky uvedené v obecných zásadách správné zem d lské praxe a další požadavky, výslovn stanovené nitrátovou sm rnicí v t chto okruzích: - zákaz aplikace hnojiv v období zákazu hnojení Ěneplatí pro výkaly a moč zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo jiném pobytu na zem d lské p d a pro hnojení 46

2 zakrytých plochě - dodržení stanovených limit p ívodu dusíku pro jednotlivé plodiny; - kontrola technického stavu a dostatečných skladovacích kapacit u sklad statkových hnojiv; - omezená aplikace hnojiv s ohledem na p dní a klimatické podmínky; - maximální limit organického hnojení 170 kg N/ha; - omezená aplikace hnojiv a zákaz p stování erozn nebezpečných plodin na svažitých pozemcích; - omezená aplikace hnojiv v blízkosti vodních tok, rybník a nádrží; - zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sn hem pokrytých p dách. 4) Sm rnice Rady č. ř1/676/ehs, implementovaná na ízením vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Týká se: Subjekt, které hospoda í ve zranitelných oblastech, a žádají o n kterou ze zem d lských podpor uvedených v kapitole 1.5. Kontroluje: Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský ĚÚKZÚZě Zranitelné oblasti i akční program jsou vyhlášeny v na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu v aktuálním zn ní. Komentované zn ní na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb. je vydáno jako odborná publikace a je k dispozici na ůgenturách pro zem d lství a venkov a na internetových stránkách Kontrolovaný požadavek PPH 1/1: Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojeníť Omezit hnojení dusíkatými hnojivými látkami v nevhodném období a tím zabránit jejich smyvu do povrchových vod a pr saku do zdroj podzemních vod. - evidence o hnojivech použitých na zem d lské p d, - p ípadn i kniha jízd nebo výkaz práce, - porušení v období zákazu hnojení p i kontrole na míst. (viz. podrobnosti v Dodatku k PPH 1 v kapitole 5 P ílohy). Období zákazu neplatí pro výkaly a moč zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo jiném pobytu na zem d lské p d a pro hnojení zakrytých ploch (zejména skleník a fóliovník ě. Portál farmá e: - za azení do klimatického regionu a období zákazu hnojení u jednotlivých díl p dních blok (DPB) dle informativního výpisu z evidence díl p dních blok v LPIS nebo mapy díl p dních blok na Portálu farmá e v LPIS. - bezplatná Evidence o hnojivech - prost ednictvím tlačítka NITRÁT lze zjistit, jaké 47

3 omezující podmínky, včetn termín zákazu hnojení, se k p dnímu bloku vážou. Pro plánované aplikace hnojiv lze zjistit, zda nedojde ke konfliktu s termíny zákazu hnojení. Kontrolovaný požadavek PPH 1/2: Byly p i hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v p íloze č. ň k na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb.ť Zamezit p ehnojování zem d lské p dy dusíkem, který p stovaná plodina nevyužije k tvorb výnosu, a který m že ohrozit povrchové nebo podzemní vody. - evidence o hnojivech použitých na zem d lské p d. Kontrolující inspektor provede výpočet dodaného dusíku v použitých hnojivech a upravených kalech a porovná takto vypočítané množství dusíku se stanoveným limitem. V p ípad p ekročení limitu musí být p edloženy údaje z vlastní evidence zem d lského podniku o výnosech na konkrétních pozemcích. Výsledky agrochemického zkoušení zem d lských p d (AZZP), jako podp rný údaj vysoké úrodnosti p dy, jsou dostupné k jednotlivým DPB na Portálu farmá e v aplikaci LPIS. Dokladem pro zd vodn ní p ekročení m že být nap. i rozbor rostlin a p d na obsah dusíku, který charakterizuje momentální výživný stav porostu nebo p dy na daném zem d lském pozemku. T chto údaj se využije ve sporných p ípadech a nebo, pokud se v posledních letech na pozemku p stovaly plodiny, u nichž není v tabulce p íloze č. ň na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu stanoven výnos odpovídající hnojení. Ěvíce informací naleznete v Dodatku k PPH 1 v kapitole 5 P ílohy) Kontrolovaný požadavek PPH 1/3: Byl dodržen maximální limit 170 kg/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v pr m ru zem d lského podnikuť Zabránit nep im enému p ehnojování zem d lské p dy dusíkem, které by mohlo vést ke znečišt ní povrchových a podzemních zdroj vod. - skutečné množství vyprodukovaných statkových hnojiv a dusíku ve statkových hnojivech za 1 rok, na základ pr m rných stav hospodá ských zví at v posuzovaném kalendá ním roce a technologie jejich ustájení. Stanovené množství je upraveno na základ doloženého p íjmu nebo výdeje statkových, organických a organominerálních hnojiv a upravených kal. - evidence o hnojivech použitých na zem d lské p d, - další doklady p edložené zem d lcem o jiném použití statkového nebo organického hnojiva než ke hnojení. Odtud kontrolující inspektor vypočte množství dusíku v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech a kalech. Dále stanoví pr m rnou vým ru zem d lské p dy zem d lského podniku v daném kalendá ním roce. Od ní odečte celé zem d lské pozemky nevhodné pro hnojení a vypočte pr m rnou dávku dusíku v použitých statkových, organických a organominerálních hnojivech a upravených kalech na 1 ha 48

4 zem d lské p dy vhodné ke hnojení. Pr m rný stav hospodá ských zví at 5) zem d lského podniku v daném kalendá ním roce se stanoví z evidence hospodá ských zví at jako ň65 denní pr m r. Pr m rná vým ra zem d lské p dy zem d lského podniku v daném kalendá ním roce se stanoví jako pr m r z 12 vým r zem d lské p dy zjiš ovaných k poslednímu dni v každém kalendá ním m síci. Portál farmá e: - pr m rná vým ra zem d lské p dy zem d lského podniku je uvedena na informačním výpisu, - bezplatná základní Evidence o hnojivech - lze ji použít vedle ručního výpočtu nebo použití b žných komerčních softwarových program ke zjišt ní pr m rného p ísunu dusíku na 1 ha zem d lské p dy. Nabízí sestavu s automatickým výpočtem pr m rného ročního p ísunu N z hnojiv a z pastvy za kalendá ní rok 6). Započítávají se všechny dusíkaté hnojivé látky, které obsahují organickou formu dusíku živočišného p vodu, tedy statková hnojiva, organická a organominerální hnojiva, ale také upravené kaly používané na zem d lské p d. Počítá se pouze se zem d lskými pozemky Ědíly p dních blok ě vhodnými k aplikaci uvedených hnojiv. Použije se pr m rná vým ra zem d lské p dy zem d lského podniku v daném kalendá ním roce. Na jednotlivých pozemcích je možno p ekročit limit 170 kg N/ha/rok pouze za p edpokladu, že celková dávka v rámci zem d lského podniku p ekročena nebude. Výši aplikované dávky dusíku lze vypočítat dv ma zp soby: - podle pr m rných obsah celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech podle evidence hnojení; - podle produkce dusíku ve statkových hnojivech podle počtu chovaných hospodá ských zví at a použitých technologií ustájení. Pro druhý zp sob výpočtu je nutno stanovit pr m rný stav hospodá ských zví at zem d lského podniku v daném kalendá ním roce. 5 Zákon č. 154/Ň000 Sb., o šlecht ní, plemenitb a evidenci hospodá ských zví at Ěplemená ský zákoně a jeho provád cí vyhláška č. 1ň6/Ň004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zví at a jejich evidence a evidence hospodá ství a osob stanovených plemená ským zákonem. 6 P i výpočtu jsou použity koeficienty uvedené v p ílohách č. 1 a ň vyhlášky č. ň77/ň01ň Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv. P ÍKLůDY Z PRůXE: Zem d lský podnik obhospoda uje v ročním pr m ru 100 ha orné p dy. Z toho má Ř0 ha ve zranitelné oblasti. Na jednom p dním bloku s vým rou 5 ha je zakázáno jakékoliv hnojení. Pr m rný stav zví at b hem roku byl Ř0 ks dojených krav a 40 ks telat, p i ustájení bez produkce moč vky. Produkce statkových hnojiv v podniku se rovná jejich roční aplikaci Ěvyrovnaný meziroční skladový obratě. Zem d lský podnik však v daném roce prodal Ň00 t hnoje sousednímu podniku. O toto množství je produkce hnoje použitého ke hnojení ponížena. Zp sob výpočtu podle počtu chovaných zví at: 1ě P epočet stavu zví at na DJ 1ůě Krávy: Ř0 dojených krav o pr m rné hmotnosti 650 kg = 104 DJ. 49

5 1Bě Telata: 40 telat do 6 m síc o pr m rné hmotnosti 115 kg = ř,ň DJ. Ňě Výpočet pr m rné roční produkce dusíku ve statkových hnojivech, po započtení p ívodu N ve stelivu a po odpočtu ztrát N ve stájích a p i skladování statkových hnojiv 2A) Krávy dojené: 85 kg N v p epočtu na 1 DJ Ěvyhláška č. ň77/ň01ň Sb., p íloha č. ň, tabulka C), tj. celkem 104 x 85 = kg N. 2B) Telata: 83 kg N/ DJ Ěvyhláška č. ň77/ň01ň Sb., p íloha č. ň, tabulka C), tj. 9,2 DJ x 83= 763,6 kg N/ DJ. Pr m rná roční produkce N za rok = ,6 = 9 603,6 kg N. 3ě Odpočet N v prodaném hnoji od dojených krav (200 t) = 200 t x 6,9 kg N = kg N 9 603, = 8 223,6 kg N. 4ě Výpočet limitu 170 kg N/ha Vypočtená produkce N v aplikovaných statkových hnojivech je 8 223,6 kg N. Celková vým ra zem d lské p dy vhodné ke hnojení činí ř5 ha. Pr m rná dávka N na 1 ha zem d lské p dy je 8 223,6/95 ha = 86,6 kg N/ha. DJ = dobytčí jednotka Ě500 kg živé hmotnostiě. Pokud nejsou k dispozici vlastní údaje o pr m rné hmotnosti dobytka, použijí se údaje z vyhlášky č. ň77/ň01ň Sb., p íloha č. 1, tabulka C. Kontrolovaný požadavek PPH 1/4: Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro pot ebu jejich uskladn níť Zabezpečit skladování statkových hnojiv po dobu nevhodnou ke hnojení a zamezit tak jejich použití na zem d lskou p du p i nep íznivých klimatických podmínkách. - výpočet skutečné produkce statkových hnojiv. P i kontrole dostatečnosti kapacity jímek se vychází z pr m rných stav hospodá ských zví at v posuzovaném kalendá ním roce a technologie jejich ustájení. - skutečná kapacita skladovacích prostor podniku na základ fyzické kontroly v terénu, - doklady o p íjmu a výdeji statkových hnojiv. Poté je provedeno porovnání produkce statkových hnojiv s kapacitami pro jejich skladování. P i výpočtu skutečné produkce statkových hnojiv se použijí koeficienty stanovené v p íloze č. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv, pokud podnik nep edloží podklady o zjišt ní produkce statkových hnojiv, získané prokazatelným zp sobem 7). Kapacity skladovacích prostor mohou být sníženy v p ípad Ědodacím listem, fakturouě doložitelného uvád ní statkových hnojiv do ob hu, jejich využití k výrob organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, pop. jejich likvidace jako odpadu. Pozor i po tomto snížení musí zem d lský podnikatel disponovat kapacitou pro uskladn ní dvoum síční produkce statkových hnojiv. Pro výpočet skladovacích kapacit je nutné stanovit pr m rný stav hospodá ských zví at zem d lského podniku v daném kalendá ním roce z evidence hospodá ských zví at Ězákon č. 154/Ň000 Sb. Ěplemená ský zákoně, vyhláška č. 1ň6/Ň004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zví at a jejich evidence a evidence hospodá ství a 50

6 osob stanovených plemená ským zákonemě jako ň65 denní pr m r. Minimální kapacita sklad na statková hnojiva je stanovena na ízením vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Od 1. ledna 2014 je požadována kapacita na uskladn ní nejmén šestim síční produkce statkových hnojiv. Jímky pro skladování moč vky a hnoj vky musí odpovídat minimáln 5 m síční p edpokládané produkci. Ke zjišt ní pot ebných skladových kapacit doporučujeme používat údaje o stavech zví at z úst ední evidence Ěpr m rný roční stavě zjistitelné na Portálu farmá e, aplikace Registr zví at, a tabulkovou produkci kapacity dle p ílohy č. 1 části A vyhlášky č. ň77/ň01ň Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv. Je možno využít i soubor s p ednastavenými vzorci pro výpočet skladové kapacity umíst ných v sekci D ležité manuály na Portálu farmá e. 7) 6 odst. ň vyhlášky č. ň77/ň01ň Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv. P ÍKLůD Z PRůXE: P íklad výpočtu kapacity skladovacích prostor: Zem d lský podnik má pr m rný stav 4Ř0 ks prasat ve výkrmu, s produkcí kejdy. Tento podnik hospoda í na ř00 ha za azených do zranitelných oblastí. Jako sklad pro kejdu vlastní Ň jímky o celkové kapacit 400 m 3. Jímky pro kejdu musí kapacitn odpovídat minimáln šestim síční produkci kejdy. 4Ř0 ks prasat Ěvýkrmě = 67,Ň DJ prasat Ěkoeficient p epočtu hmotnosti na DJ je 0,14 vyhláška č. ň77/ň01ň Sb., p íloha č. 1, tabulka Cě Produkce statkových hnojiv: 1 DJ prasat Ěvýkrmě produkuje ročn 16 t kejdy Ě ed ná, vč. technologických vodě Ěp íloha č. 1 vyhlášky, tabulka A) Výpočet požadované 6m s. kapacity: 67,2 DJ x 16 t kejdy = 1 075,2 t (rok), to p edstavuje za rok 1 043,9 m 3 (1075,2 : 1,03 t/m3 = 1 043,9 m 3 ) 1 043,9 mň/1ň Ěrokě x 6 m s. = 522 m 3 /6 m s. Požadovaná p lroční skladovací kapacita produkovaných statkových hnojiv u chovaných prasat činí 522 m 3, p ičemž zem d lský podnik disponuje jímkami o kapacit pouhých 400 m 3. Podnik tedy nemá dostatečnou kapacitu na uskladn ní kejdy prasat. P i kontrole na míst mu bude uloženo nápravné opat ení. Porušení bude vyhodnoceno jako: velký rozsah (11 b.), závažnost velká (12 b.), porušení odstranitelné (1 b.). Kontrolovaný požadavek PPH 1/5: Byl dodržen zákaz p stování erozn nebezpečných plodin Ěkuku ice, brambory, epa, bob setý, sója, slunečnice a čirokě na zem d lských pozemcích se sklonitostí p evyšující 7, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než Ň5 m od útvaru povrchových vodť Ochrana p d a vod p ed erozí a jejími dopady, včetn znečišt ní dusičnany. - údaje v p edložené evidenci o hnojivech použitých na zem d lské p d, - kontrola u DPB, které p ímo sousedí, tj. p ímo se dotýkají b ehové čáry útvaru 51

7 povrchových vod a u DPB, které jakoukoliv svou částí jsou od b ehové čáry útvaru povrchových vod vzdáleny do Ň5 m. - pop ípad kontrola i knihy jízd nebo výkaz práce. Kontrolující inspektor m že ov it pln ní požadavku také v pr b hu vegetačního období fyzickou kontrolou na míst. Výše uvedené se nevztahuje na svahy upravené terasováním. Obr. Vzor evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kal Obr. Vhodné využití svažitého pozemku Ěstálá pastvinaě Nevhodné využití svažitého pozemku Ěp stování kuku iceě Portál farmá e: - informativní výpisy z nitrátové sm rnice Ěinformace u díl p dních blok ě. Vzdálenost od útvaru povrchových vod je v map označena pouze orientačn, rozhodující je skutečný stav na míst. Útvar povrchových vod je pojem stanovený v zákon č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách a zahrnuje vymezené soust ed ní povrchové vody v určitém prost edí, nap. v jezeru, ve vodní nádrži, v koryt vodního toku. Vodním tokem se podle 4ň zákona rozum jí povrchové vody tekoucí vlastním spádem v koryt trvale nebo po p evažující část roku. P i pochybnostech o skutečnosti, zda se jedná o vodní tok, rozhoduje vodoprávní ú ad. Kontrolovaný požadavek PPH 1/6: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v ší ce ň m od b ehové čáryť Omezení pr saku a povrchového smyvu látek, zejména dusíkatých, z použitých hnojiv do útvar povrchových vod. - výskytu hnojiva v ochranném pásu. Spln ní kontrolního požadavku se zjiš uje kontrolou v terénu. T ímetrový ochranný pás se vztahuje pouze na zem d lské pozemky p ímo p iléhající k útvaru povrchových vod Ědefinice útvaru povrchových vod je uvedena výše u kontrolovaného požadavku PPH 1/5ě. Zákaz hnojení v ochranném pásu se vztahuje pouze na aplikaci hnojiv, včetn hnojiv statkových a nevztahuje se na ponechané skliditelné rostlinné zbytky ani na výkaly a moč zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo p i jejich jiném pobytu na zem d lském pozemku (viz podrobnosti v Dodatku k PPH 1 v kapitole 6 P ílohy). V p ípad povrchového trvalého vodního toku však musí být zabrán no vstupu zví at do vody Ěoptimáln za pomocí ohradník ě. Portál farmá e: - informace o zem d lských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod (informace u díl p dních blok ě. Vzdálenost od útvaru povrchových vod je v map označena pouze orientačn, rozhodující je skutečný stav na míst. Obr. P íklad ochranného pásu kolem b ehu rybníka 52

8 Kontrolovaný požadavek PPH 1/7: Byl na zem d lských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na p du zaplavenou, p esycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sn hem? Zamezit smyvu látek, zejména dusíkatých, z použitých hnojiv do povrchových vod, pop. též jejich rychlému pr saku do p dy, drenáží a podzemních vod. - pln ní specifikováno na všechny dusíkaté hnojivé látky, - výjimkou jsou skliditelné rostlinné zbytky a výkaly a moč zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo p i jejich jiném pobytu na zem d lském pozemku. Kontrola tohoto požadavku probíhá v terénu a ve zranitelných oblastech. Zákaz aplikace dusíkatých hnojivých látek, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytk, na zem d lskou p du, která je zaplavená, p esycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sn hem je uveden v 7 odst. 6 na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Posuzování požadavku je ov ováno v terénu pomocí exaktního m ení teploty p dy p dními teplom ry Ěkalibrovanýmiě v hloubce výskytu ko en hnojených plodin Ěcca 4-6 cm) v dob samotné aplikace hnojiva Ěpop. v dob provád né kontrolyě. Zem d lské pozemky nesmí být hnojeny v p ípad, že jsou v dob provád né aplikace hnojiv v této hloubce promrzlé Ěteplota pod 0 Cě. Tuto podmínku je nutné dodržet v dob provád né aplikace dusíkaté hnojivé látky. Zjišt ný stav bude současn porovnán s vedenou evidencí hnojiv, pop. s knihou jízd, výkaz práce s možným využitím záznam nejbližších hydrometeorologických stanic. Obr. Nesprávné hnojení na p du pokrytou sn hem Kontrolovaný požadavek PPH 1/8: Spl ují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod? Používat sklady vhodné z hlediska ochrany jakosti vod, aby bylo zabrán no nežádoucímu úniku skladovaných závadných látek do podzemních, povrchových vod nebo do okolního prost edí. - fyzická prohlídka stavu sklad statkových hnojiv i hnojiš, - p edložení provozního deníku se záznamy o výsledcích vlastní kontroly sklad Ěvčetn kontroly výstup jejich kontrolního systémuě, - technické zabezpečení skladovacích prostor, včetn jejich manipulačních ploch. Posouzena bude zejména: - nepropustnost konstrukce sklad ; - zamezení p ítoku srážkových vod z okolních ploch; - zabezpečení skladu proti úniku závadných látek: o do povrchových vod, o do podzemních vod, 53

9 o do p dy a okolního prost edí. Za ízení, v n mž se závadné látky skladují, musí být konstruováno tak, aby bylo zabrán no úniku t chto látek do p dy nebo jejich smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Konstrukce sklad musí být nepropustná. Sklady závadných látek je nutné vizuáln kontrolovat nejmén jednou za 6 m síc a v p ípad technických nedostatk je nutné bezodkladn provád t jejich včasné opravy. O veškerých kontrolách, p ípadných opravách je nutné vést záznamy do provozního deníku. - ňř odst. 4 písm. bě a cě zákona č. Ň54/Ň001 Sb., o vodách. Skladování tekutých statkových hnojiv: kejda, moč vka, hnoj vka musí být skladovány v technicky zabezpečených nádržích a jímkách tak, aby bylo zabrán no znečišt ní vod a okolního prost edí únikem, pr sakem či vytékáním skladovaného materiálu. ř odst. 1 na ízení vlády č. Ň6Ň/Ň01Ň Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Ochrana vod p ed znečišt ním dusičnany ze zem d lských zdroj PPH 1/1: BYL DODRŽEN ZÁKůZ POUŽITÍ DUSÍKůTÝCH HNOJIVÝCH LÁTEK V OBDOBÍ ZÁKůZU HNOJENÍť 1 Rozsah Závažnost Trvalost Body Závažnost počet Nedodržení Nedodržení Nedodržení Použití do 5 ha plochy, 5-10 ha plochy, nad 10 ha plochy, do 20 kde je období kde je období kde je období kg zákazu hnojení. zákazu hnojení. zákazu hnojení. N/ha. Použití kg N/ha Použit í nad 40 kg N/ha x PPH 1/2: BYLY P I HNOJENÍ JEDNOTLIVÝCH PLODIN DODRŽENY LIMITY STůNOVENÉ V P ÍLOZE č. ň K Nů ÍZENÍ VLÁDY č. 262/2012 Sb.? počet 2 Nedodržení limitu na ploše do Ň0 ha. Nedodržení limitu na ploše Ň0-50 ha. Nedodržení limitu na ploše nad 50 ha. P ekročení limitu do 20 kg N/ha. P ekročení limitu o kg N/ha. P ekročení limitu nad 40 kg N/ha x PPH 1/3: BYL DODRŽEN MůXIMÁLNÍ LIMIT 170 kg N/ha/rok V POUŽITÝCH ORGůNICKÝCH, ORGANOMINERÁLNÍCH ů STůTKOVÝCH HNOJIVECH V 54

10 PR M RU ZEM D LSKÉHO PODNIKUť 3 počet x x Pevn Limit stanoveno. p ekročen do Ň0 kg dávky N/ha. Limit p ekročen o kg dávky N/ha. Limit p ekročen nad 40 kg dávky N/ha. x x x PPH 1/4: JSOU KůPůCITY SKLůDOVůCÍCH PROSTOR PRO STůTKOVÁ HNOJIVů DOSTůTEČNÉ PRO POT EBU JEJICH USKLůDN NÍť Podnik do 5 Podnik od 5 Podnik nad Chybí do Chybí 10 Chybí Ň0% počet dobytčích do dobytčích 10% 20% a více 4 jednotek. dobytčích jednotek. skladovacích skladovacích skladovacích jednotek. kapacit. kapacit. kapacit x 24 PPH 1/5: BYL DODRŽEN ZÁKůZ P STOVÁNÍ EROZN NEBEZPEČNÝCH PLODIN ĚKUKU ICE, BRůMBORY, EPů, BOB SETÝ, SÓJů, SLUNEČNICE ů ČIROKě Nů ZEM D LSKÝCH POZEMCÍCH SE SKLONITOSTÍ P EVYŠUJÍCÍ 7, JEJICHŽ JůKÁKOLIV ČÁST SE NůCHÁZÍ VE VZDÁLENOSTI MENŠÍ NEŽ Ň5 m OD ÚTVůRU POVRCHOVÝCH VODť Rozsah Závažnost Trval Bod Malý St ední Velký Malá St ední Velká ost y N An Max. poče 55

11 Nedodržení na ploše do 5 ha pozemk se sklonem nad 7, které 5 současn sousedí s útvarem povrchových vod. Nedodržení na ploše od 5 ha do 10 ha pozemk se sklonem nad 7, které současn sousedí s útvarem povrchových vod. Nedodržení na ploše nad 10 ha pozemk se sklonem nad 7, které současn sousedí s útvarem Erozn nebezpečné plodiny byly p stovány na pozemcích se sklonem nad 7, které současn povrchových sousedí s vod. útvary povrchových vod, v délce do 25 m. Erozn nebezpečné plodiny byly p stovány na pozemcích se sklonem nad 7, které současn sousedí s útvary Erozn nebezpečné plodiny byly p stovány na pozemcích se sklonem nad 7, které současn sousedí s útvary povrchových povrchových vod, v délce vod, v délce m. nad 50 m x PPH 1/6: JSOU V BLÍZKOSTI POVRCHOVÝCH VOD UDRŽOVÁNY OCHRůNNÉ NEHNOJENÉ PÁSY V ŠÍ CE ň M OD B EHOVÉ ČÁRYť 6 Počet Počet Počet počet DPB, kde DPB, kde DPB, kde došlo k porušení došlo k porušení došlo k porušení je 1. je 2 až ň. je 4 a více. Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti od 2 do 3 metr od b ehové čáry. Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti od 1 do 2 metr od b ehové čáry. Hnojení bylo provedeno v rámci nehnojeného pásu ve vzdálenosti do 1 metru od b ehové čáry x PPH 1/7: BYL Nů ZEM D LSKÝCH POZEMCÍCH DODRŽEN ZÁKůZ POUŽÍVÁNÍ DUSIKůTÝCH HNOJIVÝCH LÁTEK Nů P DU ZůPLůVENOU, P ESYCENOU VODOU, PROMRZLOU NEBO POKRYTOU SN HEM? Nedodržení Nedodržení Nedodržení Použití do Použití Použití počet 7 na ploše do 5 na ploše 5- na ploše 20 kg kg nad 40 kg ha. 10 ha. nad 10 ha. N/ha. N/ha. N/ha x

12 PPH 1/8: SPL UJÍ SKLůDOVůCÍ KůPůCITY STůTKOVÝCH HNOJIV KVůLITůTIVNÍ POŽůDůVKY Z HLEDISKA OCHRANY VOD? 8 Technické Technické Technické Malé St ední P evážn počet zabezpečení zabezpečení zabezpečení technické technické nespl uje neodpovídá neodpovídá neodpovídá nedostatky. nedostatky. požadavky v jednom p ípad. ve dvou p ípadech. více než ve dvou p ípadech. technického zabezpečení x 24 57

13 3.2. Téma: Biologická rozmanitost PPH 2: Ochrana voln žijících pták Hlavním cílem je ochrana populací vybraných druh pták, které jsou ohroženy vyhubením nebo poškozením jejich stanoviš, jsou vzácné nebo vyžadují zvláštní pozornost. Pro ochranu t chto ptačích druh jsou na území České republiky vybrané lokality vymezeny jako tzv. ptačí oblasti 8). Na celém území České republiky platí zákaz úmyslného zabíjení, odchytu, zra ování a rušení voln žijících pták, úmyslného poškozování, ničení nebo odstra ování jejich hnízd a vajec a dalších činností p ímo poškozujících ptačí jedince nebo jejich stanovišt. Pro zajišt ní ochrany pták a v návaznosti i dalších živočich je nutno udržovat dobrý stav jejich stanovišt Ěbiotopuě, zejména zachovat vhodné podmínky pro rozmnožování, hnízd ní, odpočinek a obstarávání potravy. Mezi biotopy významné z pohledu ochrany pták pat í nap íklad zejména p írod blízké travní porosty, podmáčené plochy a mok ady, k oviny a jiná rozptýlená zele v krajin. Podpora populací vybraných druh pták je zohledn na i za azením nadstavbového dotačního titulu na p dní bloky s hnízd ním ch ástala na travních porostech a čejky chocholaté na orné p d. 8) Součásti soustavy chráněných území Natura 2000 vytvářené na území států EU v souladu se směrnicí Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, dále jen směrnice o ptácích Týká se: Subjekt, které žádají o n kterou ze zem d lských podpor uvedených v kapitole 1.5. Kontroluje: Česká inspekce životního prost edí ĚČIŽPě Kontrolovaný požadavek PPH 2/1: Nedošlo v souvislosti se zem d lským hospoda ením k poškození nebo zničení významného krajinného prvku 9) vodní tok nebo údolní niva? 9) Významné krajinné prvky jsou definovány v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Mnoho ptačích druh je svou existencí vázáno na okolí vodních tok a údolní nivy. B ehy a b ehové porosty d evin či mok adní vegetace p edstavují pro adu druh vhodné místo pro hnízd ní, zdroj potravy, úkryt i odpočinek. Prost ednictvím tzv. obecné ochrany významných krajinných prvk vodní tok a údolní niva je chrán no také ptactvo. - nedovolené zásahy v souvislosti se zem d lským hospoda ením do významných krajinných prvk vodních tok a údolních niv, - zasypávání a úprava koryt vodních tok, - poškozování koryt a údolních niv pastvou hospodá ských zví at, - zm na stávajícího vodního režimu vysušováním nebo odvod ováním, - zm na trvalých travních porost údolních niv na ornou p du. P i zamýšleném zásahu do významných krajinných prvk je nutno opat it si závazné stanovisko orgánu ochrany p írody. Obr. Pohyb zví at ve vodním zdroji Ězdroj ÚKZÚZě 58

14 - V p ípad, že hospoda íte na území národního parku nebo chrán né krajinné oblasti, informace vám podá Správa p íslušného národního parku nebo Regionální pracovišt ůgentury ochrany p írody a krajiny Ěp vodní Správy chrán né krajinné oblasti). V ostatních p ípadech podá informace obec s rozší enou p sobností. - V zákon č. 114/1řřŇ Sb., o ochran p írody a krajiny. - Ve vyhlášce č. 1Řř/Ň013 Sb., o ochran d evin a povolování jejich kácení. Kontrolovaný požadavek PPH 2/2: Nedošlo v souvislosti se zem d lským hospoda ením k poškození nebo zničení d evin rostoucích mimo les v rozporu se zákonemť Rozptýlená zele tvo í nedílnou součást venkovské krajiny, člení ji a utvá í její ráz. Poskytuje útočišt mnoha druh m živočich i rostlin, které by jinde v zem d lské krajin už nenašly životní prostor. Nabízí úkryt a potravní zdroje zejména pro ptáky a drobné savce a tím podporuje biologickou ochranu p stovaných rostlin p ed šk dci. - poškozování nebo kácení d evin rostoucích mimo les bez p íslušných povolení orgánu ochrany p írody, - provád ní údržby zelen v období od 1. ň. do 15. Ř. Ětj. v dob hnízd níě, - poškozování nelesní zelen v souvislosti s pastvou hospodá ských zví at. Doporučuje se kácet zele jen v nezbytn nutných p ípadech a její údržbu provád t pouze tak, aby nedošlo k významnému snížení estetického a ekologického významu d evin a nedocházelo k nadm rné likvidaci stanoviš a ke zbytečnému úhynu voln žijících pták, tzn. v souladu se zákonnými pravidly 10) a mimo vegetační dobu, kdy není ohroženo hnízd ní. Pokud jde o kácení d evin rostoucích mimo les, tak obecn platí, že povolení ke kácení d evin, za p edpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku Ě ň odst. 1 písm. bě zákonaě nebo stromo adí, se nevyžaduje pro d eviny o obvodu kmene do Ř0 cm m eného ve výšce 1ň0 cm nad zemí, pro zapojené porosty d evin, pokud celková plocha kácených zapojených porost nep esahuje 40 m 2, pro d eviny p stované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve zp sobu využití jako plantáž d evin a pro ovocné stromy rostoucí na pozemcích v zastav ném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh zahrada, zastav ná plocha a nádvo í nebo ostatní plocha se zp sobem využití pozemku zele. Povolení orgánu ochrany p írody je nezbytné ve všech ostatních p ípadech, tj. zejména u d evin v tších rozm r a u d evin které jsou součástí VKP nebo stromo adí. Péče o d eviny Ěvýchovné či zdravotní ezy, ošet ení, včetn citlivé údržby liniových d evinných pás ě nepodléhá povolovacímu režimu a je dokonce povinností vlastníka d eviny. Nesmí se však jednat o natolik razantní zásah, který by bylo možno kvalifikovat jako poškození d evin. Takové jednání je obvykle charakterizováno jako nedovolený zásah, který zp sobí podstatné a trvalé snížení ekologických a estetických funkcí d eviny nebo bezprost edn či následn zp sobí jejich odum ení. V praxi je takové poškození obvykle spojeno s odstran ním 59

15 podstatné části koruny, zm nou p irozeného r stového tvaru Ěnap. odstran ním terminálu u n kterých d evině nebo necitlivým či jednostranným o ezem kosterních v tví či v tví velkého pr m ru. Stejn tak se m že jednat o nadm rné poškození ko en d evin. V zásad neexistuje univerzální kritérium, které by bylo možno aplikovat na všechny myslitelné situace, p estože jistým vodítkem m že být krom estetické stránky v ci nap íklad zhoršení fyziologického stavu d eviny. Existuje celá ada doporučených postup p i údržb d evin a jedním z p íklad je standard ez strom, kde jsou uvedeny zásady správné arboristické praxe. Schválené standardy jsou uvedeny na stránkách ůgentury ochrany p írody a krajiny České republiky ĚůOPK ČRě/Standardy péče o p írodu a krajinu: Z pohledu sm rnice o ptácích je významné dodržování doporučeného období pro kácení či údržbu d evin, kterým je období vegetačního klidu, kdy nedochází k p ímému ohrožení hnízdících pták. 10) Zejména 8 a 5a odst. 1 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. - Zákon č. 114/1řřŇ Sb., o ochran p írody a krajiny. - Vyhláška č. 1Řř/Ň01ň Sb., o ochran d evin a povolování jejich kácení. - Internetové stránky Ministerstva životního prost edí Ěkácecí vyhláškaě. - Internetové stránky ůgentury ochrany p írody a krajiny České republiky ĚůOPK ČRě. Doporučení: P i zamýšleném zásahu do d evin a krajinných prvk se v p ípad nejasností obra te na p íslušný orgán ochrany p írody obecní ú ad, ú ad obce s rozší enou p sobností, Správu národního parku či Regionální pracovišt ůgentury ochrany p írody a krajiny ČR. Kontrolovaný požadavek PPH 2/3: Nedošlo v souvislosti se zem d lským hospoda ením k závažnému rušení Ězejména b hem rozmnožování a odchovu mlá atě nebo jinému škodlivému zásahu do p irozeného vývoje Ěvčetn usmrcení nebo zničení vývojových stadiíě vybraných druh pták nebo poškozování obývaných stanoviš s negativním dopadem na populaci t chto druh, zejména p i hospoda ení na plochách určených k jejich rozmnožování? P i zem d lských činnostech je d ležité minimalizovat ztráty na ptačích populacích, které m že zp sobit zem d lská mechanizace Ěp i orb, seči a dalších pojezdech). Obr. Čejka chocholatá autor Zden k Papoušek - usmrcení pták, - poškozování nebo ničení jejich hnízd, - rušení pták či další škodlivé zásahy vedoucí k narušení jejich p irozeného vývoje, - soulad hospoda ení a zájm p íslušného druhu ptáka na p dních blocích, které byly v rámci dotační politiky p ímo vymezeny k ochran cílových druh pták ĚDPB ch ástal a DPB čejkaě, 60

16 - ochrana terénn vymezených hnízd, jejichž vyznačená plocha pak musí být po dobu hnízd ní vynechána z obhospoda ování. Vymezení hnízda/hnízdišt V p ípad, že orgán ochrany p írody vymezí hnízdo nebo hnízdišt, bude o tom dotčeného zem d lce písemn informovat. Současn informuje také místn p íslušný oblastní inspektorát České inspekce životního prost edí. Součástí tohoto oznámení bude: - Vymezení hnízda/hnízdišt v mapovém podkladu letecký snímek Ěmaximální možná vymezená plocha činí 400 m 2 ); - Popis orientace k významným bod m v krajin Ězele, tok, morfologie apod.ě; - Uvedení termínu, kdy lze p edpokládat ukončení doby hnízd ní, a kdy je tedy možné zahájit zem d lské práce na ploše vynechané z hospoda ení. V p ípad, že je obtížné identifikovat místo v terénu, m že být hnízdo nebo hnízdišt na žádost dotčeného zem d lce vytýčeno. Druhem pták, u kterých m že být vymezováno hnízdišt a termíny, do kdy bude zem d lec o jejich vymezení informován je; čejka chocholatá oznámení o vymezení hnízd/a do ň0. 4. na orné p d. Instituce, které mohou vymezit v terénu hnízda vybraných druh pták zem d lské krajiny Správy národních park, Regionální pracovišt ůgentury ochrany p írody a krajiny ČR 11). Informace o vymezení m že zem d lci rovn ž poskytnout Česká společnost ornitologická. Informace k DPB se závazkem na ochranu chrán ných druh pták Ěhnízdišt čejky, DPB s výskytem ch ástalaě jsou p ístupné v LPIS. Obr. Vodouš rudonohý, autor Zden k Papoušek 11) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Ochrana voln žijících pták PPH 2/1: NEDOŠLO V SOUVISLOSTI SE ZEM D LSKÝM HOSPODů ENÍM K POŠKOZENÍ NEBO ZNIČENÍ VÝZNůMNÉHO KRůJINNÉHO PRVKU VODNÍ TOK NEBO ÚDOLNÍ NIVA? Rozsah Závažnost Trvalost Bod y 1 Malý St ední Velký Malá St ední Velká Ne Ano Ma x. poč et 61

17 Poškoz ení nebo negativ ní zásah na max. 30 % rozlohy p íslušn é údolní nivy nebo úseku toku.* části Poškoz ení nebo negativ ní zásah na více než ň0 % rozlohy p íslušn é údolní nivy nebo úseku toku. * části Zničení p íslušné části údolní nivy nebo úseku toku, p ípadn zásadní eliminace ekostabiliza ční funkce VKP. * Po eliminaci škodlivéh o vlivu možný návrat do p vodníh o stavu samovoln ým vývojem. K návratu do p vodní ho stavu je nezbytn é provede ní vhodnýc h opat ení. Návrat do p vodní ho stavu není p i použití b žných opat ení možný. Jednorázo vý a pomíjející škodlivý zásah. Opakova ný či trvající škodlivý vliv * Postižená plocha se obecně vztahuje k rozloze chráněného prvku v rámci půdních bloků, které jsou kontrolovaným subjektem na daném místě obhospodařovány (tj. např. více než 50 % délky toku nebo plochy údolní nivy, která je součástí těchto půdních bloků). V případech, kdy je součástí obhospodařovaných půdních bloků chráněný prvek pouze okrajově (např. chráněný zájem tvoří méně než 1/10 plochy kontrolovaných půdních bloků nebo je součástí těchto půdních bloků méně než 1/10 celkové rozlohy chráněného zájmu na daném území), posuzuje se případné poškození mírněji. V případech, kdy naopak chráněný zájem zaujímá většinu plochy kontrolovaných půdních bloků nebo je v těchto blocích obsažen celý či jeho převážná část, posuzuje se případné poškození přísněji. Ochrana voln žijících pták PPH 2/2: NEDOŠLO V SOUVISLOST SE ZEM D LSKÝM HOSPODů ENÍM K POŠKOZENÍ NEBO ZNIČENÍ D EVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES V ROZPORU SE ZÁKONEM? Rozsah Závažnost Trvalost Bod y Ma 2 Malý St ední Velký Malá St ední Velká Ne Ano x. poč et 62

18 Závažné poškoze ní nebo kácení max. 2 ks strom z velké skupiny nebo likvidace max. 10 % ostatní zelen z v tšího celku. * Závažné poškození nebo kácení ň- 10 ks strom nebo max. 1/3 jejich počtu velké skupiny nebo kácení max. 5 ks solitérních strom nebo likvidace max. 50 % plochy ostatní zelen. * Závažné poškození nebo kácení více než 10 ks strom nebo více než 1/ň z jejich počtu z velké skupiny nebo více než 5 ks solitérních strom nebo likvidace více než 50 % plochy ostatní zelen. * Poškoze ní, kácení nebo likvidace d evin mimo vegetačn í období d evin. Poškoze ní, kácení nebo likvidace d evin ve vegetačn ím období d evin. Poškoze ní, kácení nebo likvidace d evin ve vegetačn ím období d evin a v dob p edpokl ádaného hnízd ní ptactva. Opakova Jednoráz ný či ový a pomíjejíc í zásah. trvající zásah nebo vliv * Postižená plocha se obecně vztahuje k rozloze chráněného prvku v rámci půdních bloků, které jsou kontrolovaným subjektem na daném místě obhospodařovány (tj. např. více než 50 % plochy krajinného prvku s dřevinami, které jsou součástí těchto půdních bloků). Ochrana voln žijících pták PPH 2/3: NEDOŠLO V SOUVISLOSTI SE ZEM D LSKÝM HOSPODů ENÍM K ZÁVůŽNÉMU RUŠENÍ ĚZEJMÉNů B HEM ROZMNOŽOVÁNÍ ů ODCHOVU MLÁ ůtě NEBO JINÉMU ŠKODLIVÉMU ZÁSůHU DO P IROZENÉHO VÝVOJE ĚVČETN USMRCENÍ NEBO ZNIČENÍ VÝVOJOVÝCH STůDIÍě VYBRůNÝCH DRUH PTÁK NEBO POŠKOZOVÁNÍ OBÝVůNÝCH STůNOVIŠ S NEGůTIVNÍM DOPůDEM Nů POPULůCI T CHTO DRUH, ZEJMÉNů P I HOSPODů ENÍ Nů PLOCHÁCH URČENÝCH K JEJICH ROZMNOŽOVÁNÍť Rozsah Závažnost Trvalost 3 Malý St ední Velký Malá St ední Velká Ne Ano Bod y Max. poče t 63

19 Škodlivý zásah týkající se jednotliv ého hnízda, jedince nebo území do 30 % rozlohy p íslušné části hnízdišt cílového druhu. Zničení užívaného Zničení hnízda Zničení užívaného v hnízdním hnízdní hnízda období, kolonie mimo usmrcení nebo hnízdní ptáka nebo usmrcen období takový í nebo škodlivý velkého rušení či zásah do počtu jiný p irozeného jedinc škodlivý vývoje, p i nebo zásah do n mž je destrukc p irozenéh e o vývoje, p íslušn p i n mž é časti ale není časti Škodliv ý zásah týkající se v tšího množstv í hnízd, jedinc nebo území nad 30 % rozlohy p íslušn é hnízdišt cílového druhu. hnízdišt cílovéh o druhu. ohrožena hnízdní sezóna cílového druhu. ** ohrožena hnízdní sezóna, zárove ale nedojde k ohrožení místní populace cílového druhu. ** Zám rné zničení obsazené ho hnízda, nebo takový škodlivý zásah do p irozené ho vývoje, p i n mž je ohrožena místní populace cílového druhu. Jednorázo Opakova vý a ný či pomíjející trvající škodlivý zásah. škodlivý vliv ** Užívaným hnízdem se rozumí pravidelně obsazované hnízdo nebo hnízdiště těch druhů, které využívají a obsazují svá hnízda po více let PPH 3: Ochrana p írodních stanoviš, voln žijících živočich a plan rostoucích rostlin Evropské sm rnice a zákon o ochran p írody a krajiny 12) definují, pro které druhy rostlin, živočich a typy p írodních stanoviš mají být vymezeny lokality soustavy Natura Ň000. Podle sm rnice o stanovištích jde o tzv. evropsky významné lokality ĚEVLě. Často se jedná o území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospoda ení dochovala cenná stanovišt nebo vzácný rostlinný či živočišný druh. P edm tem ochrany EVL m že být jeden nebo více typ stanoviš Ěnap. podmáčené louky, stepní lokalityě nebo evropsky významné druhy rostlin či živočich Ějako nap. ho eček český, orchidej st evíčník pantoflíček, sysel obecný nebo modrásek očkovanýě. Týká se: Subjekt, které hospoda í v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, a žádají o n kterou ze zem d lských podpor uvedených v kapitole 1.5. Obr. St evíčník pantoflíček autor Zden k Papoušek 2x 12) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kontroluje: Česká inspekce životního prost edí ĚČIŽPě 64

20 Kontrolovaný požadavek PPH 3/1: Nedošlo v souvislosti se zem d lským hospoda ením k poškození p edm tu ochrany evropsky významné lokalityť P isp t k zachování rozmanitosti živočišných a rostlinných druh prost ednictvím ochrany stanoviš Ěbiotop ě voln žijících živočich a voln rostoucích rostlin a zabezpečit ochranu t ch druh a typ p írodních stanoviš, která jsou z evropského pohledu nejcenn jší, nejvíce ohrožená, vzácná či omezená jen na určitou oblast. - poškození p edm tu ochrany 13), pro který je evropsky významná lokalita z ízena, - zm na vodního režimu Ěvysušování pozemk ě na lokalitách, kde je p edm tem ochrany nivní společenstvo nebo druhy na n vázané, - necitlivá obnova travních porost či jejich p em na na ornou p du, jsou-li p edm tem ochrany luční společenstva nebo druhy rostlin a živočich vázané na tato společenstva, - nevhodn nastavený zp sob hospoda ení, nap íklad termín nebo zp sob provedení seče travního porostu, m že-li tím být dotčen p edm t ochrany. 13) 45b a 45c zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Evropsky významné lokality je možno využívat pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození či zničení evropských stanoviš nebo stanoviš evropsky významných druh. Podmínky hospoda ení nejsou všeobecné, ale vždy se pod izují pot ebám konkrétního území, respektive p edm t ochrany dané lokality. K zásah m, které by mohly vést k takovým nežádoucím d sledk m, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, p edem opat it souhlas orgánu ochrany p írody Ěna území národních park správy národních park, na území CHKO Regionálního pracovišt ůopk, na území vojenských újezd újezdního ú adu a na ostatním území odboru životního prost edí krajského ú aduě. Na p íslušný orgán ochrany p írody je vhodné se obrátit i p i jakýchkoli nejasnostech ohledn zp sobu hospoda ení na území EVL. V EVL, které již byly vyhlášeny jako jedna z kategorií ZCHÚ, se hospoda ení ídí základními a bližšími ochrannými podmínkami dané lokality. P ÍKLůDY Z PRůXE: 1. P íklad: Zem d lec obhospoda uje travní porost Ěpodmáčenou loukuě na p dním bloku o ploše 5 ha. Na část tohoto p dního bloku Ěcca 50 % rozlohyě zasahuje EVL s p edm tem ochrany Nivní louka íčních údolí svazu Cnidion dubii, p edm t ochrany se nachází práv na území posuzovaného p dního bloku. Na pozemek p itom zasahuje velmi malá část rozlohy EVL Ědo 5 %ě. Zem d lec v rámci využití louky zm nil vodní režim podmáčené části (obnovou v minulosti zazemn ných odvod ovacích rýhě a v rámci zvýšení výnosu na celé ploše louky p isel kulturní travní sm s. D sledkem je částečné vysušení louky a zm na druhové struktury lučního společenstva na podmáčené louce. Hodnocení: Rozsah zjišt ného porušení je st ední, vzhledem k pom rn malé části EVL zasahující na daný p dní blok, by se škodlivý zásah týká celé plochy p edm tu ochrany na daném p dním bloku. Závažnost porušení je st ední, protože prost ednictvím vhodných opat ení Ěop tovnou zm nou vodního režimu a následnou správnou údržbouě by bylo možno dosáhnout p vodního stavu. V p ípad výrazné zm ny kultury Ěrozorání nebo dramatická zm na druhové skladbyě by závažnost byla hodnocena jako velká. Poškození je primárn 65