Andûlské schody. Stfiední âechy

Transkript

1 Pfiírodní rezervace Andûlské schody Komplex dvou lesních luk a lesa mezi nimi, 0,75,35 km severov chodnû obce Voznice. Katastrální území: Voznice Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,24 ha Vyhlá eno: Na lesních loukách, typickém krajinném prvku severov chodního Podbrdska, se vyskytuje pestrá kála zachoval ch mokfiadních aï such ch luãních spoleãenstev. Pestrá a pro oblast reprezentativní je rovnûï lesní vegetace. Kromû v skytu fiady ohroïen ch druhû cévnat ch rostlin je pfiírodovûdnû v znamná i fauna bezobratl ch. a 2 Nápadn mi druhy stfiídavû vlhk ch bezkolencov ch luk jsou: obr. upolín nejvy í (Trollius altissimus) a obr. 2 kosatec sibifisk (Iris sibirica). GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno tmav mi bfiidlicemi s vloïkami lavicovit ch aï vrstevnat ch drob kralupsko-zbraslavské skupiny proterozoika. VloÏky diabasû jsou pfiíãinou v skytu nûkter ch nároãnûj ích druhû rostlin. Unikátnost celého území v okolí Voznice a Dobfií e spoãívá v postglaciálním v voji, kdy díky pûsobení vûtrû nebyl umoïnûn na plo inách v voj pûd. Také pfiímo v ZCHÚ se vyskytují plochy, kde je pûdní profil mocn pouh ch 5 0 cm. Ponûkud hlub í pûdy vznikly ve sníïeninách na deluviofluviálních sedimentech. Tyto pûdy jsou znaãnû jílovité a ulehlé a je pro nû typick vys chav vodní reïim (tj. na jafie podmáãená, bûhem léta pak hladina podzemní vody hluboko zaklesne). KVùTENA V luãní vegetaci plo nû pfievaïují bezkolencové louky svazu Molinion. V tomto spoleãenstvu a v jeho pfiechodech aï do typick ch smilkov ch trávníkû svazu Violion caninae se hojnû vyskytuje hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe). Na su ích místech se vyskytuje vzácnû dochovaná vegetace asociace Potentillo albae-festucetum rubrae, která je reliktem z doby pfiedintenzivního hospodafiení. Na stanovi tích s extrémnû mûlkou pûdou pak pfiechází do vegetace acidofilních teplomiln ch trávníkû svazu Koelerio-Phleion. V tûchto such ch spoleãenstvech se vyskytuje vstavaã kukaãka (Orchis morio) afiada druhû, zejména 498 PB 4

2 Okres Pfiíbram chrpa chlumní (Cyanus triumfettii), smldník jelení (Peucedanum cervaria) nebo lnûnka alpská (Thesium alpestre), jinde charakteristick ch spí e pro jiná stanovi tû, napfi. strmé xerotermní svahy. Na nejvlhãích místech se vyskytují ostfiicové louky svazu Caricion fuscae a pcháãové louky svazu Calthion s v skytem suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), omanu vrbolistého (Inula salicina) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Lesní porost lze z pfieváïné ãásti charakterizovat jako kyselou doubravu Luzulo-Quercetum. Na místû s relativnû hlub í pûdou na plo inû pfii jiïním úpatí svahu se nachází fragment druhovû bohaté mochnové doubravy (Potentillo albae-quercetum). Doubrava je na nejextrémnûj- ím místû pfii vrcholku svahu zakrslá a v dûsledku silného prosychání (tracheomykózy) aï kefiovitá. Na prud ím severním svahu se nachází dubohabfiina s typick mi hájov mi druhy jako je jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Mozaiku spoleãenstev doplàuje ol ina (svaz Alnion glutinoso-incanae) s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea) a blatouchem bahenním (Caltha palustris). Kromû lesních porostû pfiirozeného sloïení je do rezervace zahrnuta i kulticenóza s pfievládající borovicí lesní a smrkem. 3 Kromû v e uveden ch se zde vyskytuje fiada dal ích chránûn ch a ohroïen ch druhû. Bohaté populace tvofií upolín nejvy í (Trollius altissimus) a kosatec sibifisk (Iris sibirica), dva druhy velmi typické pro Brdy a Podbrdsko. Dále se vyskytuje v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), regionálnû hojn hadí mord nízk (Scorzonera humilis), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus) vyskytující se zde nejen v doubravách, ale hojnû i v luãních porostech, zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), ostfiice stinná (Carex umbrosa) a o. Hartmanova (C. hartmanii), bezosetka tûtinovitá (Isolepis setacea), mochna durynská (Potentilla thuringiaca), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), pro mochnové louky a mochnové doubravy typická mochna bílá (Potentilla alba). Podzimní aspekt luk tvofií ocún jesenní (Colchicum autumnale). ZVÍ ENA Podle dosavadních prûzkumû se zde vyskytuje alespoà 4 zákonem chránûn ch a fiada dal ích ohroïen ch a vzácn ch druhû hmyzu. Jedná se o mravence rodu Formica, ãmeláky (napfi. paãmelák skalní Psithyrus rupestris), zbroukû o sviïníka polního (Cicindela campestris), vzácné drabãíky Platydracus fulvipes a Bolitobius cingulatus nebo o xerotermního krasce Trachys troglodytes. Z mot lí fauny zde mimo jiné nalezneme chránûné druhy batolce ãerveného (Apatura ilia), b. duhového (A. iris), bûlopáska topolového (Limenitis populi) ab. dvoufiadého (L. camilla). Mot l Agonopteryx selini zde má druhou známou lokalitu v rámci stfiedních âech. Mot li Monochroa lutulentella a Syncopacma larseniella se tu dokonce vyskytují na jedné ze dvou lokalit v celé âr. Îije tu také mûra Jodia croceago, která má v doubravách v okolí Voznice jedin v souãasnosti znám v skyt v âechách. VYUÎITÍ Louky byly podle pamûtníkû dvouseãné. Spodní, kvoznici bliï í louka oznaãovaná místním názvem Jezera v ak leïela pfies patnáct let ladem a rovnûï horní, celkovû su - í louka oznaãovaná jako Dolní Kuti ky byla v posledních letech kosena rovnûï nepravidelnû. Nejvût í nebezpeãí pfiedstavuje expanze tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), ífiící se v dûsledku neobhospodafiování. Z dûvodu zachování luãního fenoménu byla seã opût obnovena. Na vrcholu území se nacházejí dva drobné opu tûné lûmky pro tûïbu tûrku na zpevnûní komunikace vedoucí podél území, která je jiï od stfiedovûku známá jako tzv. Zlatá stezka. POZNÁMKA Své jméno, Andûlské schody získala oblast díky zvlnûnému terénu, kter se stupàovitû svaïuje od zastávky poutníkû na Malé Svaté Hofie smûrem k Dobfií i a dále ke Svaté Hofie v Pfiíbrami. BIBLIOGRAFIE 5, 47, Zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus) je relativnû hojn m druhem na této lokalitû. 4 Vstavaã kukaãka (Orchis morio) je typick m druhem pro spoleãenstvo ze svazu Koelerio-Phleion, kter roste v su ích ãástech luk. 5 V bezkolencov ch loukách najdeme ãasto hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe). 4 5 PB 5 499

3 GEOLOGIE V geomorfologicky a geologicky pestré lokalitû pfievaïují metabazity jílovského pásma a vyskytují se kyselé horniny, napfi. paleoryolity ãi biotitické granity, a primární (erlan), pfiípadnû i druhotnû vysráïené (sintr) vápnité substráty podmi- Àující pestrou skladbu rostlinn ch spoleãenstev. Horniny vystupují ãasto na povrch jako drobné ãi vût í skalky, mezi kter mi jsou vyvinuty kambizemû srozsáhl mi plochami rankerû adrobn mi v skyty pararendzin. Panorama NPR Drbákov- -Albertovy skály z protûj ího bfiehu Vltavy. KVùTENA Vegetace je dosti odli ná podle tvaru, orientace svahû vûãi svûtov m stranám a podle hloubky pûd. Skalnatá severní polovina rezervace vytváfií vhodné existenãní podmínky pro sucho- a teplomilné druhy rostlin. V slunné svahy a skalní stûny hostí spoleãenstva skalní stepi s kostfiavou sivou a tafiicí skalní (Alysso saxatilis- -Festucetum pallentis). K hojn m druhûm tohoto spoleãenstva patfií pelynûk ladní (Artemisia campestris), chrpa por nská (Acosta rhenana), svízel siv (Galium glaucum), mochna píseãná (Potentilla arenaria), sesel siv (Seseli osseum), ãistec pfiím (Stachys recta) amatefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a z dfievin skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus). Z chránûn ch druhû zde nalezneme bûlozáfiku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu chlumní Národní pfiírodní rezervace Drbákov- -Albertovy skály Srázy na pravém nárazovém svahu meandru Vltavy usmilovic, km severnû od NalÏovického Podhájí. Katastrální území: NalÏovické Podhájí Nadmofiská v ka: m V mûra: 64,3 ha Vyhlá eno: 977 Západnû a severnû exponované svahy vltavského údolí hostí spoleãenstva skalnat ch svahû a su- Èové lesy s tisem. Území je souãástí v znamné migraãní cesty teplomiln ch a horsk ch druhû rostlin a ukázkou zachoval ch pfiirozen ch ekosystémû údolí Vltavy. 500 PB 6

4 Okres Pfiíbram 2 3 (Cyanus triumfettii), koniklec luãní ãesk (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a vzácnû i hvûzdnici chlumní (Aster amellus). Skalní stepi stfiídají na místech s hlub í pûdou teplomilné trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kde roste napfi. oman srstnat (Inula hirta), rozrazil klasnat (Pseudolysimachion spicatum) a ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora). Vfiesovi tû dosahují maximálního rozvoje v severozápadnû exponovaném ohybu fieky. Pfiítomnost vápníkem bohat ích pûd dokazuje v skyt perialpinské trávy pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Oslunûné suti osídluje spoleãenstvo s konopiãkou úzkolistou (Dalanum angustifolium). Mûlké pûdy mírnûj ích svahû zarûstají zakrslé teplomilné doubravy s tolitou lékafiskou (Sorbo torminalis-quercetum), v jejichï bylinném patru ãasto dominuje ostfiice nízká (Carex humilis). Z xerotermních druhû pfiistupuje napfi. prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), fiebfiíãek oddálen (Achillea distans), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum) a tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), v kefiovém a stromovém patru roste jalovec obecn (Juniperus communis) s jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis) a j. mukem (S. aria). Na boãních hfibítcích stfiední ãásti rezervace jsou teplomilné doubravy nahrazeny zakrsl mi acidofilními doubravami (Luzulo albidae- -Quercetum) s bûïn mi dominantami metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) apod. Skalní reliktní bory (Hieracio pallidi-pinetum) s typick m druhem jestfiábníkem bled m (Hieracium schmidtii) b vají obohaceny o fiadu teplomiln ch druhû. Hlub í pûdy severní poloviny rezervace obsazují dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum). V bohat ím typu vystupuje hojnû ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), dále svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka jarní (Primula veris) apod. Lipnicová dubohabfiina s dominantní lipnicí hajní (Poa nemoralis), jiï doprovází napfi. náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), silenka nicí (Silene nutans) a fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), obsazuje ponûkud su í a ménû humózní pûdy. V boãních záfiezech vyplnûn ch hrub í sutí rostou druhovû chudé suèové habfiiny, popfi. lipové habfiiny pozoruhodné pfiítomností alpského migrantu alvûje lepkavé (Salvia glutinosa). Ve stfiední ãásti národní pfiírodní rezervace se na mírnû zvlnûném terénu v horních partiích údolního svahu nalézají acidofilní doubravy. Severnû od Albertov ch skal se ve stejném typu doubravy vzácnû vyskytuje chránûn vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), zatímco v jiïní ãásti pfievaïují dubohabfiiny s prvky buãin, napfi. vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), samorostlíkem klasnat m (Actaea spicata) a místy i dominantní kostfiavou lesní (Festuca altissima). V niï ích polohách rostou suèové lipiny (Aceri-Carpinetum aegopodietosum), v jejichï stromovém patru pfievládá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). V raznûji je zastoupena i lípa malolistá (Tilia cordata) a suèové dfieviny javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus) a jilm horsk (Ulmus glabra), ãastûji téï jedle bûlokorá (Abies alba). Hojnû se vyskytuje chránûn tis ãerven (Taxus baccata). Z kefiû zaujme rybíz alpínsk (Ribes alpinum). V podrostu najdeme nejen napfi. kopytník evropsk (Asarum europaeum), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), svízel vonn (Galium odoratum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) a plicník tmav (Pulmonaria obscura), ale i druhy, které indikují kvûtnaté buãiny, napfi. baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis) nebo kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos). ZVÍ ENA V znamná je fauna bezobratl ch druhy petrofilní a xerotermní, vãetnû nûkter ch reliktû, napfi. teplomilného plïe Pupilla triplicata na skalních stûnách, z hmyzu kvûtomila Hymenalia rufipes atep- 2 Teplomilná cikáda chlumní (Cicadetta montana) proniká vltavsk m údolím do relativnû chladné jiïní ãásti Stfiedoãeského kraje. 3, 4 a 5 Na otevfien ch skalních plochách roste napfi.: obr. 3 bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), obr. 4 ãistec pfiím (Stachys recta) a obr. 5 chrpa chlumní (Cyanus triumfettii). 4 5 PB 7 50

5 6 7 lomilné cikády Cicadetta montana, se zde prolínají s prvky listnatého a suèového lesa, jako jsou na vlhãích místech citlivé druhy plïû Discus perspectivus, Ruthenica filograna, Macrogastra plicatula, Clausilia parvula a Helicodonta obvoluta. Pestrá je i fauna mravencû a na nû vázan ch myrmekofilû. Z hlediska reliktních druhû fytofágních broukû je v skyt vymezen dvûma v raznû odli n mi typy biotopû. Na xerotermních skalnat ch plochách jsou to mande- 6 Tis ãerven (Taxus baccata) vyhledává zastínûné svahy a skalní rokliny. 7 Jalovec obecn (Juniperus communis) roste na skalách v fiadû star ch jedincû. 8 Albertovy skály v zaklesnutém meandru Vltavy hostí bohatá spoleãenstva skalních stepí a xerotermních vfiesovin. 9 Kokofiík vonn (Polygonatum odoratum) tvofií lemy teplomilné doubravy. linkovití Psylliodes instabilis a Cassida pannonica, z nosatcovit ch Apion formaneki, Otiorhynchus geniculatus, Anthonomus kirschi, Ceutorhynchus lukesi a bezkfiídlí Trachyphloeus angustisetulus a T. rectus. V suèovém lese a vlhk ch roklích jsou to mandelinkovití Chrysolina rufa staphylaeoides, Timarcha metallica, Longitarsus pinguis (zatím jedin znám nález vâechách), Mniophila muscorum, na odumfielé dfievo vázaní nosatci Trachodes hispidus a bezkfiídlí Acalles hypocrita, A. commutatus a A. boehmei dokládající kontinuální trvání lesa. Na jednom zmála míst v âechách se tu vyskytuje nosatec Acalles aubei. Z velk ch stfievlíkû zde Ïije Carabus irregularis, kter je rovnûï povaïován za indikátor pûvodního zachovalého lesa. Vyskytují se zde v znamné teplomilné druhy plazû jako je tûrka zelená (Lacerta viridis) auïovka hladká (Coronella austriaca), ve skalách hnízdí v r velk (Bubo bubo). VYUÎITÍ Porosty byly v minulosti nepfiíznivû ovlivnûny v sadbou borovice, v souãasnosti pak v sadbou smrku, nadmûrn m okusem lesní zvûfií (patrn m pfiedev ím na mal ch stromcích jedle), spontánním zarûstáním teplomiln ch trávníkû a snad i omezenou reprodukcí tisu. Vúzemí je vybudována nauãná stezka. BIBLIOGRAFIE 43, 57, 40, 566, 880, 049, 07, 49, 469 MAPA ÚZEMÍ strana PB 8

6 Okres Pfiíbram 2 3 Pfiírodní rezervace Getsemanka I, II Dvû plochy na jihov chodním svahu kóty 76, m n. m., západnû od obce Hutû pod Tfiem ínem: Getsemanka I v chodní svah, Getsemanka II jihov chodní svah v pramenné oblasti Kotelského potoka v Tfiem ínské vrchovinû. Katastrální území: Hutû pod Tfiem ínem, Vû ín GEOLOGIE Horninov podklad tvofií prekambrické (neoproterozoické) horniny kralupsko-zbraslavské skupiny. Ploch Nadmofiská v ka: m V mûra: 27,8 ha Vyhlá eno: 966 Fragment pûvodních horsk ch buãin a suèov ch lesû nacházející se uprostfied jehliãnat ch monokultur. hfibet, na nûmï leïí Getsemanka II, tvofií pfieváïnû bazalty (spility), stfiednû sklonûn svah s Getsemankou I je tvofien pfii horní hranû silicity (buliïníky), jejichï balvanitá suè tvofií rozsáhlá zalesnûná kamenná mofie, která zakr vají níïe leïící bfiidlice a droby. Vyvinuty jsou kambizemû úïivné na spilitech a chudé na buliïnících, které pfiecházejí do glejû aï pseudoglejû v prameni tním okrsku ve spodní ãásti svahu Getsemanky I. KVùTENA Getsemanka I leïí na podmáãeném mírném svahu tvofieném zazemnûnou sutí na Ïiviny chud ch buliïníkû. To se nápadnû projevuje chudostí bylinného patra kontrastující s druhou ãástí rezervace. V horní ãásti Getsemanky I se nachází buãina s chud m bylinn m patrem (nejlépe zafiaditelná jako netypické Luzulo- -Fagetum). Buk je na hranici ekologick ch moïností, díky vysoké vlhkosti podehnívá, vytváfií polomy ãi dokonce v vraty. Dostatek neodklízeného dfieva a zároveà velká vlhkost vytváfiejí ideální podmínky pro vzácnou mykoflóru a lichenoflóru. Na prameni ti ve spodní ãásti rezervace byla provedena v sadba Lesní porost na Getsemance I na mírném podmáãeném svahu s hojn m bukem. 2 S kora parukáfika (Parus cristatus) je druhem vázan m na jehliãnaté lesy. 3 Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva) roste na vlhké suti. 4 Li ejník Thelotrema lepadinum je kriticky ohroïen, roste jen v pfiirozen ch vlhk ch lesích. 4 PB 9 503

7 5 6 ol e lepkavé (Alnus glutinosa), zafiaditelná jako Carici remotae-fraxinetum; v podrostu roste ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium), 5 Getsemanka II prosvûtlené porosty mohutn ch stromû v podrostu s hojn mi kapradinami a mûsíãnicí vytrvalou na suti. 6 Ve spoleãnosti s mûsíãnicí se vyskytuje orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris). 7 Skelnatka ãesneková (Oxychilus alliarius), nedávno objeven atlantick prvek znám ve stfiedních âechách jen z Getsemanky II. ãarovník alpsk (Circaea alpina) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum), dále hojnû ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), Èavel kysel (Oxalis acetosella) apod. Hlavním vegetaãním typem v Getsemance II tvofiené úïivn mi horninami jsou kyãelnicové kvûtnaté buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum). V podrostu, kde se vyskytuje témûfi celá druhová garnitura kvûtnat ch buãin, dominuje kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), svízel vonn (Galium odoratum) a kostfiava lesní (Festuca altissima). Pod hfibetem pfii hranû svahu se vyskytují suèové lesy, a to baïankové jaseniny (Mercuriali-Fraxinetum) a na okraji rezervace téï porosty asociace Lunario-Aceretum s hojnou mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradí samcem (Dryopteris filix-mas). Z dal ích typick ch druhû zde roste napfi. jilm horsk (Ulmus glabra), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), samorostlík klasnat (Actaea spicata), kokofiík pfieslenit (Polygonatum verticillatum), omûj vlãí (Aconitum lycoctonum), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) a tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Kromû acidofilních epifytick ch li ejníkû, velmi tolerantních vûãi zneãi tûní ovzdu í, se tu vyskytuje nûkolik pozoruhodn ch druhû. V Getsemance I roste kriticky ohroïená Thelotrema lepadinum, která indikuje vlhké pfiirozené horské lesy. Dále se tu na bázi ol í nalézá dutohlávka Cladonia norvegica, dosud nalezená v âeské republice pouze na umavû a v Brdech. V Getsemance II se vyskytují ohroïené li ejníky ãeledi Caliciaceae. ZVÍ ENA Bohaté je spoleãenstvo plïû, zejména na spilitech v Getsemance II (napfi. druh Petasina unidentata bohemica) a také entomofauna s pozoruhodn mi montánními prvky (mandelinka Oreina speciosissima speciosissima aj.). Na tlející kmeny bukû jsou vázány poãetné populace roháãkû Sinodendron cylindricum a Platycerus caraboides. Z ptákû zde Ïijí typické druhy lesû vy ích poloh, napfi. s kora parukáfika (Parus cristatus), s. uhelníãek (P. ater), lejsek mal (Ficedula parva), datel ãern (Dryocopus martius); ze savcû se zde bûïnû vyskytuje jelen evropsk (Cervus elaphus) a introdukovan jelenec bûloocas (Odocoileus virginianus). Z dal ích velk ch savcû území pfiechází rys ostrovid (Lynx lynx). VYUÎITÍ Doãasné oplocení nûkter ch úsekû proti zvûfii a postupná likvidace smrku by byly velmi vhodné. Ponechání mohutn ch bukov ch a klenov ch torz je pfiedpokladem udrïení ohroïené licheno- a mykoflóry. Bylo by vhodné roz ífiit Getsemanku II o optimálnû zachované porosty mûsíãnicové javofiiny (Lunario-Aceretum) leïící tûsnû za hranicí rezervace. BIBLIOGRAFIE 38, 58, 249, 624, 836, 978, 049, 07, 344, 655, 784, 845 MAPA ÚZEMÍ strana PB 20

8 Pfiírodní rezervace Hradec 3,5 km dlouhá ãást skalnatého brdského strukturního hfibetu a jeho jihov chodní svah ve smûru SV JZ od kóty Hradec (628 m n. m.) ke kótû StoÏec (605 m n. m.), 6 km na severozápad od Dobfií e. Katastrální území: Dobfií GEOLOGIE V jednostranném hfibetu se strm m jihov chodním srázem jsou ãetné skalní v chozy, mrazové sruby a sutû tvrd ch sladkovodních prvohorních (kambrium) klouãeck ch slepencû. Mezi v chozy jsou vyvinuty kambizemû a rankery, na polootevfien ch drolinách vzniká místy Ïivn humus pseudomul. Na vrcholu území jsou antropogenní pûdy. KVùTENA Suchá a v slunná hrana hostí fiídké a svûtlé porosty smolniãkové doubravy (Viscario-Quercetum), které sestávají z dubu zimního (Quercus petraea), jefiábu muku Nadmofiská v ka: m V mûra: 45,92 ha Vyhlá eno: 989 Území rezervace tvofií pestr soubor pfiirozen ch lesních porostû formovan sutûmi a subtermofilní hranou. Místy jsou malé plochy otevfien ch (bezles ch) sutí. (Sorbus aria) a smolniãky obecné (Steris viscaria) v bylinném patfie. Uvádûna byla téï bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a ãesnek chlumní (Allium senescens). Na borce dubû rostou kromû acidofilních, toxitolerantních li ejníkû také zástupci z ãeledi Caliciaceae, napfi. Calicium adspersum a Chaenotheca furfuracea. Tyto ohroïené druhy na í lichenoflóry jsou velmi citlivé na zneãi tûní ovzdu í a eutrofizaci prostfiedí a jejich pfiítomnost dokládá zachovalost lokality. Charakteristick typ vegetace tvofií suèová javofiina niï ích a stfiedních poloh (Aceri-Carpi- netum). Na nûkter ch místech se v ní vyskytují plo ky otevfiené suti. Stromové patro tvofií bohatá smûs dfievin: dub zimní (Quercus petraea), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléã (Acer platanoides) a habr obecn (Carpinus betulus). Borka javorû pfiedstavuje útoãi tû pro dal í zástupce li ejníkû ãeledi Caliciaceae, napfi. Calicium salicinum. Na lípû se vyskytují citlivé li ejníky, jako napfi. Opegrapha vermicellifera ãi hávnatka Peltigera horizontalis. Pro kefiové patro je charakteristick jilm horsk (Ulmus glabra) a chladnomilná rûïe pfievislá (Rosa pendulina). V podrostu se pfiirozenû vyskytují charakteristické nitrofilní druhy jako kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdut (Geranium robertianum) a dále kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana). Jin m typem suèového lesa je rozsáhlá chudá buãina (Fagetum nudum) na sutích v severov chodní ãásti území. Vegetaci na málo svaïit ch místech tvofií ochuzené kvûtnaté buãiny aï jedlobuãiny, ov em bez recentního v skytu jedle, jejíï nedávnou pfiítomnost dokládá v skyt svízele okrouhlolistého (Galium rotundifolium). Mozaiku v jihozápadní ãásti území pfiírodní rezervace doplàují chudé acidofilní doubravy s dominantní borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus) nebo tfitinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) vbylinném patfie. ZVÍ ENA Cel prostor je v znamn m refugiem fauny bezobratl ch, pfiedev ím mûkk Û adfievních broukû (napfi. bl skáãek Pityophagus ferrugineus, potemníci Corticeus unicolor a C. bicolor, ãervotoã Ptilinus pectinicornis a jeho predátor, pestrokroveãník Tillus elongatus). Hnízdí tu jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), kánû lesní (Buteo buteo), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), sluka lesní (Scolopax rusticola). Jednou zde zahnízdil ãáp ãern (Ciconia nigra). Území pfiechází rys ostrovid (Lynx lynx). HISTORIE Plocha rezervace je témûfi totoïná s plochou Okres Pfiíbram hradi tû známého v archeologické literatufie jako Hradec u Dobfií e. Hradi tû je dnes vymezeno valy v podobû volnû sypan ch kamenû. Nejvíce je tû- Ïební a dal í ãinností po kozena jihozápadní ãást obvodového opevnûní nad sedlem s pfiechodem pfies hfibet. Velmi dobfie je znatelná ãást jdoucí po severozápadním úboãí a stoupající do mûlkého sedla. Zde je patrn íjov pfiíkop a za nûj se stáãející obvodov val aï k jihov chodní stranû, která je tvofiena témûfi kolmo spadající slepencovou stûnou. Hradi tû vzniklo v období pozdního hal tatu. VYUÎITÍ Do rezervace jsou zahrnuty úseky kulturních smrãin s vtrou en m bukem. Do su- Èového lesa pfiistupuje modfiín byè nepûvodní, ale také suèov druh. Pfiirozená obnova je chránûna oplocenkami. Vegetaci ovlivnila existence pravûkého hradi tû. BIBLIOGRAFIE 29, 60, 206, 249, 554, 624, 07, 845 MAPA ÚZEMÍ strana 528 V slunná hrana z tvrd ch slepencû hostí svûtlé porosty smolniãkové doubravy. 2 RÛÏe pfievislá (Rosa pendulina) ukazuje na chladnûj í klima su- Èového lesa. 3 Zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostomos), typick druh lesních sutí od pahorkatiny do montánního stupnû s pozoruhodnû utváfienou ulitou. 2 3 PB 2 505

9 4 2 3 Kfiivka obecná (Loxia curvirostra) je potravnû vázána na smrkové lesy pokr vající dnes vût inu území Brd. 2 a 3 Na jedineãném kamenném mofii z hrubozrnn ch balvanû rostou nûkteré li ejníky na jediném místû ve stfiedních âechách, napfi. Umbilicaria deusta obr. 2 nebo Schaereria fuscocinerea obr Balvanité rozvaliny kambrick ch slepencû pfiedstavují pfiirozené bezlesí a stanovi tû reliktních borû. GEOLOGIE Vrcholovou skálu a kamenné mofie na pfiíkrém svahu uklonûném k západu tvofií rûznû velké balvany sladkovodních hol ínsk ch slepencû (star í paleozoikum kambrium). Kamenné úlomky se rozkládají po úboãí po délce asi 300 m a ífice po spádnici 50 m. Území leïí v roïmitálském kambriu a je budováno kontinentálními usazeninami. Hol- ínské slepence jsou lokální facií hofiick ch pískovcû, s nimiï se místy zastupují. Vût ina úlomkû má pfiibliïné rozmûry cm, nalezneme v ak i balvany, jejichï prûmûr pfiesahuje m. Pfievládající sloïkou zdej- ích slepencû je kfiemen. Jsou znaãnû odolné vûãi zvûtrávání. Na pfiíkfiej ích svazích nejsou vûbec vytvofieny pûdní horizonty, na mírnûj ích svazích jsou vyvinuty podzolové rankery znaãnû kyselé a na Ïiviny chudé. KVùTENA V otevfiené ãásti kamenného mofie rostou kromû mechorostû zejména korovité a lupenité li ejníky. Nûkteré li- ejníky patfií do skupiny druhû sarkto-alpínsk m typem roz ífiení, vyskytují se v âechách pfiedev ím v pohraniãních horách ave stfiedních âechách pouze vbrdech (Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetraeum, Schaereria fuscocinerea, Umbilicaria deusta a U. hyperborea). Okrajovou ãást kamenného mofie osídluje hlavnû obyãejn dvouhrotec chvostnat (Dicranum scoparium), bûlomech siv (Leucobryum glaucum), paprutka nicí (Pohlia nutans) a dutohlávky (napfi. Cladonia arbuscula, C. stygia), Pfiírodní památka Hfiebenec Rozsáhlé kamenné mofie s vrcholovou skálou tvofiící hfieben na pfiíkrém, západnû orientovaném svahu 8 km západojihozápadnû od RoÏmitálu pod Tfiem ínem, 5 km severozápadnû od HvoÏìan v Tfiem ínské vrchovinû. Katastrální území: Hutû pod Tfiem ínem, RoÏelov ojedinûle také napfi. seãovka Barbilophozia attenuata a dvouhrotec Dicranum montanum. Nad kamenn m mofiem pfievládají borovice (Pinus sylvestris), které rostou také vtrou enû pfiímo v kamenném mofii spoleãnû s bfiízami (Betula pendula), vzácnû s kru inou ol ovou (Frangula alnus). Borku bfiíz zde osídlují jak ohroïené epifytické druhy li ejníkû jako napfi. vousatec Bryoria fuscescens nebo provazovka bradavkatá (Usnea filipendula), tak toxitolerantní druhy, napfi. Lecanora conizaeoides a Hypocenomyce scalaris. Okolí kamenného mofie obklopují smrkové monokultury s vtrou- en m bukem. Buk lesní pfiedstavuje rovnûï vhodné útoãi tû pro li ejníky (napfi. Calicium salicinum). V podrostu se vyskytuje témûfi v hradnû borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a metliãka kfiivolaká (Avenella Nadmofiská v ka: m V mûra: 9,8 ha Vyhlá eno: 964 Vypreparovan skalní v choz tvofií v krajinû v znaãn geomorfologick prvek s porostem reliktního boru. V znaãn m fenoménem je rozsáhlé kamenné mofie. flexuosa). Dle zprávy z roku 977 byly souãástí lesního porostu také jedle (v té dobû jiï skoro v echny buì padlé nebo stojící sou e). ZVÍ ENA Skalní v chozy jsou stanovi tûm petrofilních bezobratl ch. Z avifauny je moïno uvést datla ãerného (Dryocopus martius), kfiivku obecnou (Loxia curvirostra) nebo s koru uhelníãka (Parus ater). VYUÎITÍ Lesní porosty by mûly b t pfievádûny na smí ené, odpovídající pfiirozenému sloïení. ZarÛstání kamenného mofie semenáãky stromû je tfieba patfiiãnû omezit. BIBLIOGRAFIE 56, 249, 56, 624, 049, 092, 07, 508, 845 MAPA ÚZEMÍ strana PB 22

10 Okres Pfiíbram 2 Pfiírodní památka Husova kazatelna Zãásti zalesnûn vrchol plochého hfibetu s ãetn mi reziduálními balvany, 600 m severozápadnû od Îemliãkovy Lhoty. Katastrální území: Îemliãkova Lhota GEOLOGIE Pfiírodní rezervace leïí na nev razném plochém hfibetu Nechvalické vrchoviny. Podklad tvofií porfyrické syenity aï syenodiority typu âertova bfiemene. Tyto horniny jiï v teplém klimatu tfietihor zvûtrávaly do hloubky desítek metrû a v tomto zvûtralinovém plá ti (eluviu) vznikala odolná jádra. Denudaãní pochody pak postupnû odnesly rozloïenou horninu a obnaïily bazální zvûtrávací plochu holoroviny. Odolná Nadmofiská v ka: m V mûra: 9, ha Vyhlá eno: 977 Bizarní balvany vzniklé zvûtráváním hornin stfiedoãeského plutonu tvofií v znamné geomorfologické dominanty. jádra v podobû balvanû nejrûznûj ích tvarû zûstala na místû. Nejpozoruhodnûj ím balvanem je Husova kazatelna. Balvan je asi 4 m dlouh, témûfi 3 m irok a 2,7 m vysok. Na skalním podkladu spoãívá volnû malou plo kou, takïe je snadné ho uvést do pohybu. Je to pravdûpodovnû nejvût í viklan v âeské republice. Na jeho horní plo e je velká skalní mísa o rozmûrech cm, hluboká 70 cm, a Ïlábkové krapy. Také dal í balvany mají místní názvy, napfi. Zkamenûlá Ïába, Hfiib, Pecen chleba, Koza apod. Lze téï pozorovat, Ïe nûkteré balvany pûsobením mrazu v minulosti pukly a obû ãásti od sebe odskoãily. Na Ïulovém eluviu vznikly mûlké kambizemû. KVùTENA Okolí geologického fenoménu je zarostlé fiídk m borov m lesem s podrostem acidofilních druhû, k nimï patfií vfies obecn (Calluna vulgaris), janovec metlat (Sarothamnus scoparius) nebo borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Mozaikovitû se vyskytují svûtliny s teplomiln mi trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), jetelem horsk m (Trifolium montanum), kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria), diviznou knotovitou (Verbascum lychnitis) nebo zvonkem broskvoàolist m (Campanula persicifolia). Na otevfien ch plochách s písãit m rozpadem Ïuly rostou spoleãenstva primitivních pûd (Sedo-Scleranthetea) s chmerkem vytrval m (Scleranthus perennis), pavincem modr m (Jasione montana), hvozdíkem kropenat m (Dianthus deltoides) a kyselkou obecnou (Acetosella multifida). Ve spárách balvanû roste acidofilní sleziník severní (Asplenium septentrionale) ana plo inkách rozchodník skalní (Petrosedum reflexum). ZVÍ ENA Území je v znamné pfiedev ím z hlediska entomologického. Vyskytují se zde nûkteré vzácnûj í druhy mot lû, napfi. otakárek fenyklov (Papilio machaon) a li ejníkovec okrov (Eilema palliatellum), z broukû byly zji tûny druhy typické pro janovec, jako jsou nosatci Apion fuscirostre a Sitona tibialis nebo zrnokaz Bruchidius cisti. Z obratlovcû tu Ïije mj. slep kfiehk (Anguis fragilis), je tûrka obecná (Lacerta agilis), rosniãka zelená (Hyla arborea) a fiada druhû ptákû. VYUÎITÍ Z blízkosti nejv raznûj ích balvanû je tfieba odstraàovat kfioviny a dfieviny, aby tyto zajímavé útvary byly co nejvíce viditelné. BIBLIOGRAFIE 56, 244, 624, 768, 049, 090, 098, 07, 358, 567, 75, 754 MAPA ÚZEMÍ strana Viklan z porfyrického syenitu, zvan Husova kazatelna. 2 Slep kfiehk (Anguis fragilis) se pfies den obvykle zdrïuje v úkrytech pod kameny apod., odkud se za soumraku a v noci vydává za potravou. 3 Detail kvûtu janovce metlatého (Sarothamnus scoparius), kter patfií k acidofilním druhûm skalních silicitov ch v chozû. PB

11 2 Vodní plocha zarûstá rákosem (Phragmites australis) a zblochanem nejvy ím (Glyceria maxima), tyto husté porosty jsou vhodn m hnízdi tûm vodního ptactva. 2 Bfiehové porosty listnat ch stromû jsou vhodn m hnízdním prostfiedím pro Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). Samice (na snímku) se pestrostí zbarvení nevyrovnají sytû Ïlutoãern m samcûm. GEOLOGIE Podklad je tvofien porfyrick m granodioritem sedlãanského typu, kter obsahuje ãetné xenolity jemnozrnn ch bazick ch hornin. Vyskytuje se rovnûï nûkolik Ïil kfiemene, jehoï úlomky se nacházejí ve zdej ím okolí. Kfiemen v sobû vzácnû uzavírá jehlice antimonitu. Vyvinuta je hnûdá pûda ve svrchní partii edohnûdá ahrubû písãitá s náznaky drobtové struktury. KVùTENA Vodní plocha je lemována rákosinami, ve kter ch se uplatàuje orobinec (Typha sp.), zblochan vodní (Glyceria maxima) a rákos obecn (Phragmites australis). Okolní lesní porosty tvofií ol e lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecn (Carpinus betulus). Tyto porosty byly zfiejmû vysázeny na místû luk a pastvin, coï se projevuje v absenci typick ch druhû listnat ch lesû. Pfiírodní rezervace Jezero Mûlk rybník 750 m severnû od Dublovic v mûlké depresi na vrcholu kopce, sycen drobn m pfiítokem Katastrální území: Dublovice ZVÍ ENA Dlouhodob m prûzkumem byla potvrzena ornitologická hodnota území. Zji tûno zde bylo hnízdûní dvanácti chránûn ch druhû ptákû, z toho ãírka modrá (Anas querquedula), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus) jsou zafiazeny v kategorii silnû ohroïen ch. Vokolí bylo zaznamenáno hnízdûní luàáka ãerveného (Milvus Nadmofiská v ka: 365 m V mûra: 7,09 ha Vyhlá eno: 2002 Rybník s bfiehov mi porosty a navazující mokfiadní ol inou. V znamné refugium ÏivoãichÛ, pfiedev ím ptákû. milvus), motáka luïního (Circus pygargus) a krahujce obecného (Accipiter nisus). VYUÎITÍ Vzhledem k ornitologickému v znamu území je v budoucnu dûleïité zachovat porosty rákosin a v okolním lese staré doupné stromy. MAPA ÚZEMÍ strana PB 24

12 Okres Pfiíbram 2 Pfiírodní památka Kosova hora âást západního svahu kóty 458 m, km na jihov chod od okraje obce Kosova Hora. Katastrální území: Kosova Hora Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,4 ha Vyhlá eno: 946 Území pfiírodní památky tvofií borov les s ojedinûl m nalezi tûm rostliny kruãineãky kfiídlaté na severov chodní dílãí hranici jejího areálu. GEOLOGIE Území leïí na vrcholu a jihozápadním svahu úzkého hfibetu smûru SZ JV, jehoï geologick podklad tvofií na v chodním okraji muskoviticko-biotitick granodiorit (typ Kosova Hora) a na ostatním území porfyrick biotitick granodiorit sedlãanského typu. Obû horniny jsou souãástí stfiedoãeského plutonu. V horní ãásti území je jen málo vyvinutá oligotrofní kambizem s ãetn mi ostrovy balvanû aï slabû zahlinûn m kamenn m mofiem. Na vût inû plochy je mûlká aï stfiednû hluboká kambizem s vysok m podílem skeletu, popfi. s ojedinûl mi skalními v chozy. KVùTENA Na mírném západním svahu roste star borov porost s podrostem samovolného náletu dubu zimního, rekonstrukãnû na místû acidofilní doubravy. Na oslunûném okraji lesa se fiídce vyskytuje populace kruãineãky kfiídlaté (Genistella sagittalis). Tato bobovitá rostlina je v souvislém areálu roz ífiena v jiïní Evropû od severního panûlska aï po Balkán s ost- rûvkovit mi lokalitami v Itálii, na sever se ífií Francií aï po jiïní Belgii, na v chod k R nu a podél Dunaje do Maìarska a dále do Sedmihradska. Její areál je moïno popsat jako submediteránnû suboceánsk. Mimo tohoto souvislého areálu se vyskytují ojedinûlé lokality vnûmecku u Labe, v âechách, na JiÏní Moravû a na Slovensku. Druh roste vïdy na nevápnit ch horninách, ve svûtlém borovém nebo dubovém lese nebo na suché louce a pastvinách. Tam se ífií, protoïe se mu b loïravci vyh bají. Spolu s kruãineãkou se vyskytují i dal í acidofilní kefiíky jako kruãinka barvífiská (Genista tinctoria) a k. nûmecká (G. germanica), janovec metlat (Sarothamnus scoparius), vfies obecn (Calluna vulgaris), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), jalovec obecn (Juniperus communis). Z nich je v Kosovû hofie nejhojnûj í janovec. Lokalita kruãineãky kfiídlaté v borovém lese u Kosovy hory byla nalezena v roce 933. V roce 200 ãítala populace kolem deseti klonû, kaïd orozloze kolem m 2. Podrost lesa silnû zarûstá ostruïiník atfitina kfiovi tní. ZVÍ ENA Podrobn zoologick prûzkum nebyl dosud proveden. Lze zde pfiedpokládat v skyt bûïn ch lesních druhû. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky není zpfiístupnûno vefiejnosti. Lesní hospodáfiství je tfieba pfiizpûsobit ochranû druhu a obnovu provádût maloplo - nû a tak, aby nedo lo k zastínûní podrostu. BIBLIOGRAFIE 59, 624, 049, 07, 744 MAPA ÚZEMÍ strana 528 Zalesnûn pahorek, na jehoï okraji se vyskytuje populace kruãineãky kfiídlaté. 2 Kruãineãka kfiídlatá (Genistella sagittalis) roste na okraji lesa v nûkolika polykormonech. PÛvodnost této izolované lokality b vá zpochybàována. 3 Detail odkvetlé kruãineãky kfiídlaté s nasazen mi lusky. 3 PB

13 GEOLOGIE Jednostrann hfibet se strm m jihov chodním svahem je budován staroprvohorními sladkovodními (kambrium) klouãeck mi slepenci, které vystupují jako skalky nebo skalní sruby se sutûmi na úpatí. Sráz charakterizuje mozaika rankerû a kambizemí, které na úpatí pfiecházejí do glejov ch fluvizemí. KVùTENA Hlavní typ vegetace tvofií suèové lesy. Podle stanovi tních pomûrû se stfiídají lipové javofiiny (Aceri-Carpinetum) a kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum). Dominantní dfievinou je dub zimní (Quercus petraea), javor Reliktní doubrava pfii hranû hfiebene pfiechází na balvanit ch drolinách do smí en ch suèov ch porostû svazu Tilio-Acerion s úïivn mi formami humusu. 2 Bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina), ve stfiedních âechách velice vzácná tvrdohouba rostoucí na star ch kmenech stromû v pfiirozen ch lesních porostech. Pfiírodní rezervace KuchyÀka Strm,3 km dlouh jihov chodní suèov svah strukturního hfibetu smûru JZ SV na severov chod od vrchu KuchyÀka (635,6 m n. m.), k jihozápadu ke kótû Mal vrch (627,6 m n. m.), 6,5 km západnû od Dobfií e. Katastrální území: Piãín klen (Acer pseudoplatanus), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v minulosti i jedle bûlokorá (Abies alba). V podrostu se pfiirozenû vyskytují charakteristické nitrofilní druhy, napfi. kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdut (Geranium robertianum) a kefiíky srstky angre tu (Ribes uva-crispa). Nápadné jsou porosty kostfiavy lesní (Festuca altissima). Na mírnûj ích svazích se nacházejí porosty s pfievahou buku (Fagus sylvatica), jedle a s pfiimí en m dubem zimním (Quercus petraea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a j. mléãem (A. platanoides). V podrostu roste baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn (Galium odoratum), p eníãko rozkladité (Milium effusum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a strdivka nicí (Melica nutans). Na such ch skalních hranách roste dub zimní s konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) a kyselkou obecnou (Acetosella multifida). V horní ãásti svahu se vyskytuje jefiáb muk (Sorbus aria) arûïe pfievislá (Rosa pendulina). Dfiíve hojná jedle zaãala od konce 40. let 20. století odumírat a dnes se Ïivé exempláfie nacházejí jen zfiídka. Prosvûtlená místa zmlazují minimálnû, zãásti smrkem, v jimeãnû jedlí Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,8 ha Vyhlá eno: 989 Pfiedmûtem ochrany je pfiirozen lesní ekosystém suèov ch srázû v Hfiebenech. 2 nebo jinou dfievinou. Proto je dnes v podrostu mnohem více svûtla a ménû vlhkosti neï v minulosti. To je pravdûpodobnû 50 PB 26

14 3 4 pfiíãinou vymizení mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva), úbytku kapradin a zároveà ífiení nepûvodního, dnes hojného náprstníku nachového (Digitalis purpurea). V dolní ãásti svahu se nacházejí smrkové v sadby s pfiimí en mi listnáãi, zejména bukem. Z li ejníkû pfievaïují acidofilní toxitolerantní epifyty. V jimku tvofií ãárniãka psaná (Graphis scripta), velmi ohroïen druh lichenoflóry âeské republiky indikující nenaru ené lesní cenózy. Roste zde na buku na skalním srázu. Zcela ojedinûle se na stojících odumfiel ch trouchniv ch kmenech jedlí vyskytují ohroïení zástupci ãeledi Caliciaceae (napfi. Calicium glaucellum a Chaenotheca xyloxena). Z vfieckov trusn ch dfievních tvrdohub byla nalezena ve stfiedních âechách neobyãejnû vzácná saprofytická bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina) a z terãoplod ch byla odtud popsána vzácná voskoviãkovitá houba Calycellina guttulifera. Jinak zde rostou obyãejné druhy hub. ZVÍ ENA Poãetná je fauna bezobratl ch vázan ch na listnaté stromy a rozkládající se dfievo. Z v znamnûj ích druhû lze uvést p chavkovníka ãtyfiskvrnného (Endomychus coccineus), kvûtomila Allecula morio, z ãeledi Melandryidae druh Orchesia undulata ano- satce Acalles hypocrita, A. camelus a A. boehmei. Vyskytuje se zde reliktní plï Vertigo alpestris. Lokalita je hnízdi tûm ptákû smí en ch lesû a buãin, napfi. datla ãerného (Dryocopus martius), pu tíka obecného (Strix aluco) nebo budníãka lesního (Phylloscopus sibilatrix). Základ zvífieny drobn ch savcû tvofií 5 bûïn ch druhû hlodavcû a hmyzoïravcû. VYUÎITÍ Znaãná ãást porostû je silnû profiídlá, bez v raznûj í pfiirozené obnovy, kterou by bylo vhodné podpofiit zfiízením oplocenky. V terénu jsou patrné pozûstatky po pálení dfievûného uhlí milífiích. POZNÁMKA Rezervace byla zfiízena jiï v roce 933. ProtoÏe v ak nebyly stanoveny ochranné podmínky, probíhala tu i nadále normální tûïba (zejména jedlov ch sou í). Zásahy byly tak Okres Pfiíbram velké, Ïe se v 70. letech 20. století uvaïovalo o zru ení ochrany. BIBLIOGRAFIE 29, 46, 59, 249, 624, 839, 07, Na otevfien ch místech roste dnes expanzivní náprstník ãerven (Digitalis purpurea). 4 Brouk Anthribus albinus z ãeledi Anthribidae se vyvíjí v such ch vûtvích stromû v listnat ch lesích, kde nalezneme i dospûlce. 5 Chlupatka jednozubá (Petasina unidentata), druh suèov ch a údolních lesû; v poberounské oblasti Ïije plo í, hustû krátce ochlupená rasa P. u. bohemica, na Vltavû asázavû rasa P. u. unidentata s vy - í ulitou a del ími fiid ími chlupy. 6 Na odumfiel ch kmenech jedlí dosud pfieïívají pro jedle typické li- ejníky Chaenotheca xyloxena. 5 6 PB 27 5

15 2 GEOLOGIE Skalní podklad je tvofien staroprvohorními mofisk mi (stfiední kambrium jinecké a ohrazenické souvrství) horninami, tj. bfiidlicemi, drobami a slepenci, které na jiïním svahu vytváfiejí men í suèová pole. PÛdy se vyvinuly skeletovité rankery, ve spodní ãásti území jsou kambizemû. KVùTENA Hlavním typem vegetace jsou pion rská bylinná spoleãenstva a subxerotermní trávníky (svazû Hyperico-Scleranthion perennis a Koelerio- -Phleion). Ráz lokality dotváfiejí solitérní borovice lesní (Pinus sylvestris) ajalovce obecné (Juniperus communis). Na místech s extrémnû mûlkou pû- V such ch trávnících s kostfiavou ovãí se vyskytuje fiada dutohlávek, napfi. Cladonia arbuscula. 2 K vzácnûj ím druhûm patfií kociánek dvoudom (Antennaria dioica). 3 Pastvina u obce Kfie ín s bohat m v skytem koniklece luãního. 4 Pozdnû jarní aspekt urãuje pfiedev ím vstavaã kukaãka (Orchis morio). dou rostou poléhavé trsy mochny píseãné (Potentilla arenaria) s pfiimí en m seselem siv m (Seseli osseum). Na velké plo e se vyskytuje spoleãenstvo s dominantní kostfiavou ovãí (Jasiono montanae-festucetum ovinae). Velmi v znamnou sloïku této vegetace tvofií kefiíãkovité a lupenité li ejníky, pfiedev ím dutohlávky (napfi. Cladonia arbuscula, C. furcata), pukléfiky (Cetraria aculeata a C. islandica, místy obyãejná hávnatka psí (Peltigera canina). Stanovi tnû pfiíznivûj í místa zaujímají suchomilné acidofilní trávníky se smûlky (svaz Koelerio-Phleion phleoidis) a s v skytem silnû ohroïeného vstavaãe kukaãky (Orchis morio). V znaãné jsou zejména porosty s hojn m ovsífiem luãním (asociace Pulsatillo pratensis-avenochloetum pratensis), kde je hlavní tûïi tû v skytu koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). Z v znaãnûj ích druhû se zde kromû v e jmenovan ch vyskytuje bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), lnûnka alpská (Thesium alpinum) a v pfiilehlém boru je hojn zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus).v rámci Brd jde o ojedinûlou lokalitu xerotermních li ejníkû (napfi. Cladonia foliacea a Pycnothelia papillaria). Lokalita je v znamná fytogeograficky, protoïe zdej í flóra a vegetace s charakterem témûfi termofilním se nachází nedaleko hranic brdského oreofytika. Pfiírodní památka Na horách JiÏní aï jihojihov chodní svah lokálního hfibítku na severov chodním okraji obce Kfie ín. Katastrální území: Kfie ín ZVÍ ENA Pfiírodní památka je v znamn m refugiem stepních a petrofilních bezobratl ch. Druhovû poãetnû zastoupeni jsou rovnokfiídlí (ze vzácnûj ích napfi. saranãe Stenobothrus stigmaticus) amravenci. Prokázáno bylo hnízdûní vzácného skfiivana lesního (Lullula arborea) aze savcû se zde vyskytuje mj. my ka drobná (Micromys minutus). Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,76 ha Vyhlá eno: 996 Pfiedmûtem ochrany je b valá pastvina s velmi hojn m v skytem koniklece luãního ãeského. VYUÎITÍ Po ukonãení pastvy v 70. letech 20. století do lo k znaãnému zarûstání dfievinami, které byly pfii rozsáhlé asanaci roku 982 odstranûny. Po vyhlá ení byla lokalita obãasnû kosena, nicménû nyní opût v raznû zarûstá, zejména náletem akátu. POZNÁMKA Vzhledem k v skytu vzácného zimostrázku alpského (Polygaloides chamaebuxus) v pfiilehlém boru by bylo tfieba upravit vymezení rezervace. BIBLIOGRAFIE 622, 624 MAPA ÚZEMÍ strana PB 28

16 Okres Pfiíbram 3 kapraì samec Dryopteris filixmas). Na buliïníkov ch v chozech (skalách) rostou fiídké smrkové porosty s bfiízou. 2 Pfiírodní rezervace Na skalách Zalesnûn vrchol a horní ãást jeho jihov chodního strmého svahu v okolí kóty Na Skalách (744,2 m n. m.), 3,5 km na západoseverozápad od obce Hutû pod Tfiem- ínem. Katastrální území: Vû ín Nadmofiská v ka: m V mûra: 23,3 ha Vyhlá eno: 966 Území rezervace tvofií pfiirozené acidofilní buãiny, v chozy buliïníkov ch skalek a men í plochy otevfien ch sutí. GEOLOGIE Vût inu plochy budují prekambrické (neoproterozoické) silicity (buliïníky), které místy vytváfiejí skalnat hfieben se sutûmi, nápadnû vystupující z plo ího terénu v okolí, jehoï podklad tvofií bfiidlice adroby téhoï stáfií. Jako pûdy jsou vyvinuty kambizemû a rankery pfiecházející do otevfien ch drolin a skalních v chozû. KVùTENA Rezervace se rozkládá na vrcholu a jihov chodním svahu hfiebene se stejnojmennou kótu. PfiestoÏe se jedná o pokraãování stejného hfiebene jako na nedaleké Getsemance II, je území tvofieno kysel mi oligotrofními buliïníky, ãímï dochází k ukázkovému kontrastu vegetace. Vyskytují se zde acidofilní buãiny (Luzulo-Fagetum) s chud m podrostem, napfi. s tfitinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), Èavelem kysel m (Oxalis acetosella) a borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). V otevfiené suti, která tvofií kamenné proudy, se vyskytují skupiny zakrsl ch dfievin s pokroucen mi kmeny, napfi. buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepil (Picea abies), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) s dominantní borûvkou v podrostu. Dfiíve byla pravdûpodobnû pfiimí ena téï jedle, která v ak zcela vymizela. V severozápadní ãásti území jsou kulturní smrãiny s mohutn mi buky a jejich torzy a místy ponûkud bohat ím podrostem skostfiavou lesní (Festuca altissima) a kapradinami (napfi. ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace se vyskytuje bûïná lesní fauna s nûkter mi horsk mi druhy, napfi. plïem Discus ruderatus. Nacházejí se zde ãetné kolonie mravence Formica polyctena. Z v znamnûj ích druhû obratlovcû zde Ïije napfi. mlok skvrnit (Salamandra salamandra). VYUÎITÍ V plánu je postupná pfiemûna smrkov ch monokultur na druhovû pfiirozenûj í porosty. POZNÁMKA Viditelné jsou pozûstatky po tûïbû Ïelezn ch rud probíhající od 8. století aï do poloviny 9. století. BIBLIOGRAFIE 60, 249, 493, 624, 942, 049, 07, 752 MAPA ÚZEMÍ strana 525 BuliÏníkov hfieben s balvanit mi rozpady pfiedstavuje extrémnû oligotrofní stanovi tû, prav opak sousední Getsemanky II., v popfiedí jedna z ãetn ch kolonií mravence Formica polyctena. 2 Na severním úpatí hfiebene jsou zbytky star ch buãin. 3 Vzdor chudému stanovi ti je zde nápadná koncentrace kolonií mravence Formica polyctena. PB 29 53

17 2 3 GEOLOGIE Nevysoká, ale v razná vyv enina ve svahu Tfiem ínské vrchoviny, jejíï horninov podklad tvofií jemnozrnn melanokratní granodiorit stfiedoãeského plutonu, vystupuje uprostfied území chud ch staroprvohorních (kambrium) slepencû. Vyvinuty jsou typické kambizemû, na skalním v chozu je drobn ostrûvek rankeru. Kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) je typick m druhem tohoto typu buãiny. 2 Samiãka malooãky smaragdové (Micrommata virescens). 3 Na kmenech klenû a bukû roste relativnû hojná Evernia prunastri. 4 Na bazick ch granitoidech Tfieme ného vrchu se zachovala vynikající ukázka bohaté horské javorové buãiny. Svou úïivností a dokonalou humifikací se pûdy Tfieme ného vrchu nápadnû odli ují od pûd v okolí. Pfiírodní památka Tfieme n vrch Severní polovina Tfieme ného vrchu (kóta 696,5 m n. m.) 5 km jihozápadnû od RoÏmitálu pod Tfiem ínem, 2,2 km jiïnû od obce Hutû pod Tfiem ínem v Tfiem ínské vrchovinû. Katastrální území: Voltu KVùTENA Území zaujímají kvûtnaté horské suèové lesy (spoleãenstvo Mercuriali-Fraxinetum ze svazu Tilio-Acerion). Av ak v nûkter ch ohledech, napfi. v dominantním zastoupení klenu ve stromovém patfie a ãetností kapradin pfiipomíná vegetace horské javorové buãiny (Aceri-Fagetum). Druhová bohatost podrostu je pozitivnû podmínûna úïivn m horninov m substrátem. Dominuje ãesnek medvûdí (Allium ursinum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Dále jsou charakteristické napfi. k. devítilistá (D. enneaphyllos), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a pfiirozenû se vyskytující nitrofilní druhy, napfi. kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a kakost smrdut (Geranium robertianum). PÛvodním motivem vyhlá ení byl velmi hojn v skyt l kovce jedovatého (Daphne mezereum), kter od té doby znaãnû ustoupil. Fragment star ch lesních porostû poskytuje útoãi tû ohroïen m epifytick m li ejníkûm indikujícím pfiítomnost pfiirozen ch a polopfiirozen ch porostû. Na kmenech klenû a bukû se vyskytují napfi. kriticky ohroïení zástupci ãeledi Caliciaceae (druhy rodû Calicium a Chaenotheca), velmi ohroïená ãárniãka psaná (Graphis scripta), Arthonia spadicea, Opegrapha vulgata a druhy relativnû ménû citlivé na zneãi tûní ovzdu í oxidem sifiiãit m, jako napfi. vûtviãník slívov (Evernia prunastri). ZVÍ ENA Lokalita má nápadnû bohatou mûkk í faunu, jde o ojedinûlé nalezi tû karpatského plïe Macrogastra tumida. Vyskytují se zde typické druhy jehliãnat ch lesû jako napfi. stfievlík Carabus auronitens nebo z ptákû s kora uhelníãek (Parus ater) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra). VYUÎITÍ Jilm horsk (Ulmus glabra), tvofiící dfiíve 0 % Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,07 ha Vyhlá eno: 966 Horské suèové jaseniny a javofiiny s typickou kvûtenou a zvífienou. stromového patra, zcela vymizel na poãátku 80. let 20. století v dûsledku grafiózy a kûrovce, v minul ch letech v ak do lo k jeho zmlazování. Obdobn porost se nacházel i na severní stranû kóty. Po smr ti roku 935 byl v této ãásti vysázen smrk. TûÏba v minulosti probíhala pouze nahodile díky poloze na kamenité suti. Chránûné území se nachází uprostfied smrkov ch monokultur, a proto byla pfiirozená obnova porostu blokována vlivem zvûfie. Z toho dûvodu byla ãást lokality oplocena (mezi léty 997 a 998). BIBLIOGRAFIE 60, 249, 624, 826, 836, 049, 07, 344, 457, 655, 656, 845 MAPA ÚZEMÍ strana PB 30

18 Okres Pfiíbram Pfiírodní památka Vinice Jihozápadnû orientovan prav svah údolí Litavky, jiïnû a západnû od Bûfiína. Katastrální území: Bûfiín GEOLOGIE Pfiirozené skalní v chozy ve svahu vrchu Vinice (prav svah údolí fiíãky Litavky) odkr vají celou mocnost jineckého souvrství vãetnû kontaktu jak s podloïím, tak s nadloïím. Jedná se o jedinou lokalitu, na níï je bez tektonického Nadmofiská v ka: m V mûra: 43,2 ha Vyhlá eno: 999 Hlavním motivem ochrany je uchování cenného stratigrafického profilu, tzv. jineckého kambria, s bohat mi nálezy kambrické fauny, pfiedev ím trilobitû. Svahy jsou porostlé zakrsl mi, pfieváïnû acidofilními doubravami místy s prvky teplomiln ch doubrav. Na nejprud ích místech je primární xerické bezlesí analogické ple ím. poru ení moïné sledovat úpln transgresnû-regresní cyklus stfiedokambrického mofie. RÛzné typy hornin spoleãnû s bentick mi spoleãenstvy, tak jak jsou dokumentovány v profilu na Vinici, velmi názornû dokumentují zmûny hloubkov ch pomûrû v jednotliv ch ãasov ch úsecích mofiské ingrese. Geologick profil byl z tohoto dûvodu vybrán nejen za stratotypovou lokalitu jineckého souvrství, ale i vût iny biozón v tomto souvrství rozli ovan ch. Odkryt vrstevní sled zaãíná nejvy ími ãástmi chumavskoba tinského souvrství, na které konkordantnû nasedají bazální polohy souvrství jineckého. Po nûkolika metrech stfiednû zrnit ch pískovcû (pravdûpodobnû vznikl ch v mûlkovodních podmínkách) s dominujícími zbytky bezopornat ch ramenonoïcû (Lingulella) doprovázen mi nepfiíli ãast mi zbytky trilobitû (Ornamentaspis, Conocoryphe), následuje asi 60 metrû mocná sekvence kfiemit ch pískovcû a drob bez zkamenûlin. V e v profilu se objevují do nadloïí postupnû se zjemàující droby aï bfiidlice obsahující hojné zbytky trilobitû (Eccaparadoxides pusillus, Litavkaspis rejkovicense, Acadolenus snajdri, Acadoparadoxides, Hydrocephalus a dal í). PfiibliÏnû 50 metrû nad bází jineckého souvrství pfievládají v profilu jiï jílovité bfiidlice reprezentující hlubokovodní sedimenty s velmi ãast mi nálezy drobn ch, tzv. agnostidních trilobitû (Onymagnostus, Doryagnostus, Tomagnostus a Hypagnostus), hyolitû a dal ích skupin bezobratl ch ÏivoãichÛ. Následujících asi 50 metrû hornin, (pfieváïnû drob), je prakticky bez fosilních zbytkû. Poté se v drobov ch bfiidlicích opût krátkodobû objevuje spoleãen- Pfiirozené skalní v chozy na pravém bfiehu fieky Litavky odkr vají jinecké souvrství (kambrium) s ãetn mi pozûstatky kambrické fauny. PB 3 55

19 2 stvo velk ch i drobn ch trilobitû (Paradoxides, Ptychoparia, Conocoryphe, Conocephalina a dal í) doprovázené velmi zajímav mi ostnokoïci (Akadocrinus, Acanthocystites, Lichenoides), hyolity a dal ími skupinami ÏivoãichÛ. Nejvy í ãásti vrstevního sledu jsou reprezentovány do nadloïí postupnû hrubnoucí sekvencí bfiidlic, drob aï i jemnozrnn ch pískovcû. V echny v - e uvedené typy hornin obsahují nejdfiíve spoleãenstvo s ãast m v skytem stfiednû velk ch trilobitû (Ellipsocephalus) a je tû v e pouze bezopornat ch ramenonoïcû (Lingulella). V nejsevernûj í ãásti Vinice je nad Litavkou odkryta svrchní hranice jineckého souvrství s nadloïním souvrstvím ohrazenick m. KVùTENA Plo nû nejroz ífienûj í jsou druhovû velmi chudé acidofilní doubravy (Luzulo 2 Plch zahradní (Eliomys quercinus). 3 Skupina kambrick ch trilobitû Conocoryphe sulzeri z jineckého souvrství. 4 Skupina kambrick ch trilobitû Elipsocephalus hoffi. albae-quercetum) s kostfiavou ovãí (Festuca ovina). Na nûkter ch místech jsou vyvinuty smolniãkové doubravy (Viscario-Quercetum). Typická habfiina (svaz Carpinion) s bohat- ím podrostem, napfi. Ïindavou evropskou (Sanicula europaea), je vyvinuta v severozápadním cípu území. Lesní porosty s hojn m v skytem tolity lékafiské (Vincetoxicum hirundinaria), fiefii niãníku píseãného (Cardaminopsis arenosa), pfiípadnû s bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) patfií k teplomiln m doubravám (Sorbo torminalis-quercetum). Vkefiovém patfie je ãast dfii Èál obecn (Berberis vulgaris) a hlohy (Crataegus sp. div.). Na nejstrmûj ích místech je primární xerické bezlesí s obnaïen mi skalami a pohybliv mi sutûmi. Charakteristick m druhem je zde ãesnek chlumní (Allium senescens), bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago) ab. vûtvitá (A. ramosum), sleziník severní (Asplenium septentrionale), chrpa por nská (Acosta rhenana), rozchodník skalní (Petrosedum reflexum) a dal í. Na otevfien ch skalkách roste téï jalovec obecn (Juniperus communis). V kontrastu k této teplomilné vegetaci roste v inverzních polohách dole u bfiehu Litavky demontánní fiefii niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri). ZVÍ ENA Povodí Litavky nav tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra). VYUÎITÍ V chránûném území probíhají Ïivelné v kopy pro získání zkamenûlin, coï naru- uje stabilitu svahu a podporuje vznik pohybliv ch sutí. 3 BIBLIOGRAFIE 259, 285, 286, 287, 390, 56, 624, 622, 655, PB 32

20 Okres Pfiíbram Pfiírodní památka Vr kámen Izolovan reziduální balvan na mírném, k západu uklonûném svahu 400 m jihov chodnû od Petrovic nedaleko kóty 458 m. n. m. Katastrální území: Vilasova Lhota Nadmofiská v ka: 458 m V mûra: 0,0863 ha Vyhlá eno: 977 Cílem je ochrana balvanu, kter vznikl zvûtráváním a odnosem hlubinn ch vyvfielin stfiedoãeského plutonu. Jde o v raznou geomorfologickou dominantu. GEOLOGIE Území pfiírodní památky a jeho nejbliï í okolí leïí na mírném svahu uklonûném k západu. Na svahu je velk balvan oznaãovan místnû jako Vr kámen nebo také âertûv kámen. Je pfiibliïnû tvaru zaobleného hranolu o rozmûrech 3,5 5,5 m a v ce 3,2 m. Je tvofien porfyrick m syenitem aï syenodioritem typu âertova bfiemene (stfiedoãesk pluton). Tyto horniny zaãaly hloubkovû zvûtrávat jiï v teplém období tfietihor do hloubky nûkolika desítek metrû. V té dobû se vytvofiila i pevná jádra budoucích balvanû. Denudaãními pochody byla pak odná ena zvûtralá hornina z nadloïí i mezi jednotliv mi odoln mi jádry a byla obnaïena bazální zvûtrávaná plocha holoroviny. Odolná jádra se tak dostala na povrch v podobû izolovan ch, vût ích ãi men ích balvanû; ty od svého vzniku zûstávají na místû. KVùTENA V souãasné dobû polní pozemky sahají aï k patû balvanu. ZVÍ ENA Zoologicky nebylo chránûné území studováno. VYUÎITÍ Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o geomorfologickou dominantu, je tfieba ãas od ãasu odstraàovat náletové kfioviny, které balvan zastiàují. Je také potfieba obnovit pfiístupnost lokality, k níï je sice vedena nauãná stezka, ale polní cesta byla rozorána. BIBLIOGRAFIE 60, 244, 049, 088, 07, 75 MAPA ÚZEMÍ strana 529 a 2 Pohled na balvan z porfyrického syenitu, leïící v polích. 2 PB 33 57

21 2 3 Skalní defilé Vymy lenské pû iny nad Slapskou údolní nádrïí. 2 Ve vlhãích r hách se dafií kakostu krvavému (Geranium sanguineum). 3 Samiãka sklípkánka hnûdého (Atypus affinis). GEOLOGIE Skalnat sráz vltavského údolí budují stlaãené prekambrické (neoproterozoické) vyvfieliny jílovského pásma od metabazitû andezitového sloïení po kyselé ryodacitové aï dacitové tufy a tonalitová intruziva. Mimo skalní v chozy je vyvinuta celá kála kambizemí arankerû. KVùTENA Nejvût í ãást území je zalesnûna. Vegetace pfiirozeného bezlesí je vût inou omezena na izolované skalní komplexy jiïnû orientovaného údolního svahu. Vyznívá v ohybu fieky, kde se jiïní orientace mûní na v chodní. Pfiirozené bezlesí pfiedstavují spoleãenstva skalní stepi (Alysso saxatilis- -Festucetum pallentis) osídlující tûrbiny ve stûnách skal a mûlké pûdy na skalních v stupcích, fiímsách ãi teráskách. Vedle kostfiavy sivé (Festuca pallens) a chránûné tafiice skalní (Aurinia saxatilis) zde roste napfi. ãesnek chlumní (Allium senescens), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), fiefii - niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa), chrpa por nská (Acosta rhenana), skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus), kakost krvav (Geranium sanguineum), oïanka hroznatá (Teucrium botrys), rozrazil ladní (Veronica dillenii) atd., Pfiírodní rezervace Vymy lenská pû ina Srázy na levém nárazovém svahu zaklesnutého meandru Vltavy u âastobofie mezi Smilovicemi a Kobylníky, km v chodnû od Mokrska. Katastrální území: Prostfiední Lhota z chránûn ch druhû bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), chrpa chlumní (Cyanus triumfettii) a kavyl IvanÛv (Stipa joannis). Na jiïnû exponovan ch skalnat ch svazích rostou téï teplomilné trávníky s vousatkou prstnatou (Bothriochloa ischaemum) a vfiesovi tû. V slunné suti na úpatí skal osídluje spoleãenstvo s konopiãkou úzkolistou (Dalanum angustifolium). Teplomilné doubravy (Sorbo Nadmofiská v ka: m V mûra: 67,2 ha Vyhlá eno: 989 V chodnû a jiïnû exponované svahy vltavského údolí hostí pfiirozená rostlinná spoleãenstva skalních stepí, sutí, reliktních borû, teplomiln ch doubrav, dubohabfiin a acidofilních doubrav s bohatou teplomilnou kvûtenou. Geomorfologicky jde o bohatû ãlenûn terén odkr vající geologick profil horninami jílovského pásma. torminalis-quercetum) porûstají v slunné svahy v chodní poloviny rezervace. Zakrslé doubravy pronikají i na mûlké pûdy nad horním okrajem a uvnitfi skalních komplexû. PfievaÏuje kysele ladûná doubrava s ostfiicí nízkou (Carex humilis). Na jazycích zazemnûné suti se vzácnû objevuje teplomilná doubrava s hojnou tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria). Podobné roz ífiení jako teplomilné 58 PB 34

22 Okres Pfiíbram vinami suèov ch lesû, napfi. javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). V podrostu se vedle bûïn ch druhû objevuje alpsk migrant alvûj lepkavá (Salvia glutinosa) a vzácnû téï chránûn medovník velkokvût (Melittis melissophyllum) doubravy mají acidofilní doubravy (Luzulo albidae-quercetum), které jsou v ak vázány hlavnû na vrcholovou plo inu a pfiilehlou horní ãást jiïnû exponovaného údolního svahu. V bylinném patfie se bûïnû vyskytuje metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), kruãinka nûmecká (Genista germanica) a k. barvífiská (G. tinctoria) aj. V zakrsl ch doubravách pfii horní hranû skal dominuje kostfiava ovãí (Festuca ovina). Vût ina acidofilních a ãást teplomiln ch doubrav byla nahrazena vysázen mi borov mi lesy. Floristicky zajímav je geograficky izolovan v skyt strdivky jednokvûté (Melica uniflora) v kulturním boru na v chodním okraji rezervace, kde se rovnûï vyskytuje chránûn vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Reliktní bory s v znaãn m jestfiábníkem bled m (Hieracium schmidtii) jsou vyvinuty na rozsáhlej ích skalních komplexech. Vlhãí, v chodnû exponované pozvolnûj í svahy v západní ãásti rezervace jsou porostlé hlavnû dubohabfiinami (Melampyro nemorosi-carpinetum) sdruhy, jako je piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), zimolez p fiit (Lonicera xylosteum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum) aj. Na ãásteãnû suèovit ch pûdách pfiistupuje jedle s buãinn m druhem vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea). V západní ãásti rezervace jsou téï vhodnûj- í podmínky pro rozvoj druhovû bohat ch mezofilních suèov ch lesû (Aceri-Carpinetum) s lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), habrem, dubem a dfie- ZVÍ ENA V znamná jsou zde zejména spoleãenstva bezobratl ch. Na pfiirozené listnaté porosty je tu vázáno více reliktních fytofágních druhû broukû z mandelinkovit ch Cryptocephalus pusillus a Dibolia cryptocephala, z ãeledi Anthribidae typické druhy Phloeochrotes cinctus, Enedreutes sepicola, Anthribus albinus areliktní Choragus horni (jedin souãasn znám nález vâechách!), z ãeledi nosatcovit ch reliktní Apion formaneki, Rutidosoma fallax, dále druhy dokládající kontinuální trvání a pfiírodní bohatost lesa, jmenovitû Acalles roboris, A. echinatus a A. commutatus. Z broukû ãeledi Colydiidae zde Ïije Orthochaetes setiger azãeledi Melandryidae Phloiotrya rufipes. V habrovém dfievû se vyvíjí vzácn krasec Dicerca berolinensis, ze skupiny listoroh ch broukû tu Ïije zdobenec Gnorimus variabilis a na dubech vzácnûj í tesafiík Xylotrechus arvicola. Z pavoukû zde byla nalezena teplomilná skálovka Gnaphosa bicolor a skákavka Phlegra festiva. Z mûkk Û se zde vyskytuje reliktní plï Vertigo alpestris. Z obratlovcû zde byla zaznamenána je tûrka zelená (Lacerta viridis), mlok skvrnit (Salamandra salamandra) avydra fiíãní (Lutra lutra). VYUÎITÍ Území není pro svou nepfiístupnost vyuïíváno rekreaãnû. Pfiirozená skladba dfievin byla na velké ãásti rezervace zcela nebo ãásteãnû pozmûnûna v sadbou borovice a smrku. Za nejzávaïnûj í problém lze pova- Ïovat masov úhyn jedle, jehoï následkem je rozpad lesních spoleãenstev s vysok m podílem této u lechtilé dfieviny. Pfiirozenému stavu jsou nejblíïe spoleãenstva na extrémních stanovi - tích (skalní stepi, reliktní bory, nûkteré porosty teplomiln ch a acidofilních doubrav, suèové lesy). BIBLIOGRAFIE 29, 60, 409, 049, 07, 45, 48 MAPA ÚZEMÍ strana Mlok skvrnit (Salamandra salamandra) se zdrïuje ve vlhk ch ãástech roklí. 5 Rozeklanné skály nad Vltavou nabízejí celou fiadu biotopû, na strm ch stûnách roste chasmofyt tafiice skalní (Aurinia saxatilis). 6 Na skalních fiímsách se uchytí ostfiice nízká (Carex humilis). 7 Na otevfien ch plo kách brzo na jafie rozkvétá jednolet rozrazil ladní (Veronica dillenii). 8 Vydra fiíãní (Lutra lutra) díky pfiísné ochranû unikla úplnému vyhubení a její stavy pomalu stoupají. 7 8 PB 35 59

23 Pfiírodní park Pfiírodní park Tfiem ín Vyhlá en v roce 997 Okresním úfiadem Pfiíbram na rozloze 296 ha. Rozsáhlé území zaujímá celou v chodní ãást Tfiem- ínské vrchoviny aï po západní a jiïní hranici pfiíbramského okresu, na severu pak zasahuje na okraj stfiedních Brd aï po hranici vojenského újezdu. V chodní hranice leïí zhruba na severojiïní linii probíhající po v chodním okraji RoÏmitálu pod Tfiem ínem. Oproti stfiedním BrdÛm, kde naprosto pfievládají chudé horniny kambria, je geologick podklad parku pomûrnû pestr. Pevné kambrické slepence sice tvofií komplex tûrbiny na jihu i nápadn hfibet vrcholící Tfiem ínem (826,7 m n. m.) na západû, av ak v severozápadní ãásti jiïnû od obce Teslíny vystupuje neoproterozoikum kralupskozbraslavské skupiny budované nejen bfiidlicemi a drobami, ale i vûãi zvûtrání velmi odoln mi silicity (buliïníky) tvofiícími mocn hfibet Na skalách (744,2 m n. m.), zatímco v sousední Getsemance vystupují kromû bfiidlic a buliïníkû i bazické spili- ty. Tfieme n vrch (696,5 m n. m.) na severov chod od Tfiem ína pozûstává z pomûrnû bazick ch granitoidû, skalnatá kra Nahofiov jihozápadnû pod vrcholem Tfiem ína z tvrd ch bfiidlic neoproterozoika. V RoÏmitálské kotlinû vystupují star í prvohory. Území má charakter ploché vrchoviny, jíï dominují skalnaté hfibety tvrd ch hornin, pfiedev ím samotná hora Tfiem ín, která shlíïí smûrem na jih jiï do rybniãné oblasti pfii okraji jiïních âech a poskytuje daleké v hledy na umavu i na hfibet vybíhající z Tfiem ína k severu. Hlavním pfiírodním prvkem parku jsou v ak rozsáhlé souvislé lesy, které na severu pfiímo navazují na lesní komplex stfiedních Brd a tvofií rámec parku jak na západû, tak na jihu. Na západû pak na nûj pfiímo navazuje pfiírodní park Brdy, patfiící jiï do Západoãeského kraje, kter chrání západní ãást jiïních Brd. Oblast má v raznû podhorsk ráz a její hlavní krajinná i pfiírodovûdecká hodnota spoãívá v mimofiádnû rozlehlé plo e souvisl ch lesû, které tvofií ochrann rámec nûkolika v znamn ch chránûn ch území, jako jsou Kotelsk potok si zachoval svûj pfiírodní charakter. 520 PB 36

24 Okres Pfiíbram pfiírodní rezervace Na Skalách a Getsemanka I a II s charakteristick mi podhorsk mi lesy kyselé i bazické fiady. Pozoruhodn je i vysoce úïivn svahov les na Tfieme ném vrchu s porosty ãesneku medvûdího (Allium ursinum) a pûvodnû s hojn m v skytem l kovce, zatímco v PP Hfiebenec se chrání divoce skalnat hfieben v tvrd ch a velice Ïivinami chud ch kambrick ch slepencích s reliktním borem. Samotná hora Tfiem ín, která byla v minulosti navrïena na chránûné území, sk tá znaãné pfiírodovûdné hodnoty, zejména pfiírodû blízké lesní porosty a bezlesé kamenné mofie. Na mohutné listnáãe a na kamenné mofie je vázán v skyt nûkter ch velmi vzácn ch a ohroïen ch druhû li ejníkû. Tfiem ín je také pozoruhodn z kulturního hlediska konaly se zde tábory lidu. Z pûvodního hradního opevnûní nezbylo prakticky nic drobné zídky a terénní úpravy pocházejí aï z doby romantismu. Pestrost pfiírody parku zvy uje i rybniãná krajina pfii hranici okresu Pfiíbram na jeho jiïním okraji. Ochranáfisky v znamn je masov v skyt ohroïen ch obojïivelníkû, napfi. blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a vegetace obnaïen ch rybniãních den, z níï se tu kromû jiného vyskytuje i silnû ohroïená puch fika útlá (Coleanthus subtilis). Pfiírodní park Tfiem ín patfií vzhledem k sv m pfiírodním hodnotám i zachovalosti krajiny k nejv znamnûj ím územím vnitfiních âech, chránûn ch v této kategorii. 2 V porovnání s ostatními druhy na ich Ïab vyniká blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) schopností zahrabávat se velmi rychle a obratnû do zemû. 2 Druhovû bohaté vlhké louky v kulturní krajinû s kosatcem sibifisk m a srpicí barvífiskou. PB 37 52

25 Vojensk újezd Brdy (VVP Jince) Vedle chránûn ch krajinn ch oblastí poïívají úãinné velkoplo né ochrany i vojenské v cvikové prostory (VVP), které tím, Ïe byly vyhrazeny ãinnosti vojsk, zûstaly ochránûny pfied vût inou negativních dopadû pûsobících bûhem posledního století v hospodáfisky bûïnû uïívané krajinû. Mezi nimi zaujímají prvofiadé postavení centrální Brdy, zaãlenûné od roku 927 z velké ãásti do VVP Jince, kter se svou rozlohou 259 km 2 rovná stfiednû velké chránûné krajinné oblasti. Brdy nadto pfiedstavují i velice svérázn krajinn celek, jak nemá obdoby v ãesk ch zemích. Nehledû k nadmofiské v ce (Tok 864,9 m n. m.), je to pfiedev ím dáno horninov m podkladem, v nûmï pfievaïují Ïivinami velmi chudé tvrdé kambrické pískovce, slepence a kfiemence, které se balvanitû rozpadají a jejichï rozvleãené sutû zastírají ostatní ménû odolné horniny. Jde o nejvût í plochu takov chto neúïivn ch hornin v na em státû, jejichï sloïení i rozpad podmiàují krajinn svéráz celé oblasti. Dal ím v znamn m ãinitelem je georeliéf, kter se zde z velké ãásti utváfiel mimo dosah mladé kvartérní eroze zasahující jen do nejvût ích údolí v okrajovém pásmu, pfiedev ím podél Litavky a Klabavy. V znaãn m tvarem jsou hfibety smûru JZ SV, obvykle korunované kryogenními skalními útvary v podobû bizarních izolovan ch skal a skalních hradeb, popfi. balvanit ch rozvalin. Jsou vzájemnû oddûlené iroce rozevfien mi úvalovit mi údolími s drobn mi potoky, které v balvanitém materiálu nebyly s to vytvofiit v raznûj í nivy. Místy se vyskytující droliny (nûkdy oznaãované jako kamenná mofie) pfiedstavují typ primárního bezlesí, na kter je vázán v skyt fiady pozoruhodn ch organismû. Z bezobratl ch se jedná zejména o chladnomiln reliktní druh stfievlíãka Leistus montanus a o pavouka Comaroma simoni, kter zde má jedinou lokalitu v âeské republice. Na brdsk ch drolinách se dále vyskytuje fiada druhû li ejníkû s arktoalpinsk m roz ífiením (Brodoa intestiniformis, Rhizocarpon eupetreum, Umbilicaria hyperborea, Miriquidica nigroleprosa, Parmelia stygia aj.). K nejvzácnûj ím houbám patfií nález mimofiádnû vzácné podzemní bfiichatkovité houby amonie modrající (Chamonixia caespitosa) u Zajeãova poblíï Svaté Dobrotivé v roce 970, coï je jediná lokalita této podivuhodné houby ve vnitfiních âechách (pozdûji byla nalezena v Obfiím dole v Krkono ích a z jedné lokality je známa na Moravû). 522 PB 38

26 Okres Pfiíbram Pozoruhodn m krajinn m prvkem je téï moãálovitá pánev na rozhraní kambria a proterozoika pfii jiïním okraji VVP, v níï leïí PadrÈské rybníky a pomûrnû rozsáhlé ra elini tû pokryté podmáãenou smrãinou. V pfiíbfieïních, litorálních zónách vodních nádrïí se vyskytují rûzné typy mokfiadní vegetace (svazy Nardo-Juncion squarrosi, Caricion demissae, Sphagno recurvi-caricion canescentis), pfiiãemï nûkteré typy jsou unikátní v rámci cel ch stfiedních âech. Chladné klima této oblasti s ãast mi teplotními inverzemi potvrzují nálezy vzácn ch boreomontánních druhû broukû (napfi. vzácní mrcho- Ïrouti Pteroloma forsstroemi Ïijící na kamenit ch bfiezích PadrÈského potoka nebo Choleva nivalis nalezená u PadrÈského rybníka). Drsnûj í podnebí a hlavnû chudé, namnoze balvanité pûdy omezovaly zemûdûlské vyuïití, takïe vût ina Brd zûstala pokryta lesem, v nûmï se pûvodnû daleko více uplatàoval buk s jedlí, které v ak musely ustoupit rozsáhl m smrkov m monokulturám. Smrk je nicménû dfievinou v Brdech pûvodní, a to zejména v podmáãen ch a ra elinn ch smrãinách (asociace Sphagno-Piceetum a vzácnûji i Mastigobryo-Piceetum), které se dosud vyskytují na fiadû míst v okolí potokû a jejich pramenn ch oblastech. Jak z geomorfologického, tak vegetaãního hlediska zasluhují pozornosti skalnaté vrcholy s reliktními porosty borovice, dubu zimního a ojedinûle jefiábu muku (Sorbus aria) v prûlomovém údolí Litavky (hfieben Slonovce a Ple ivec), které vystupují do vysok ch nadmofisk ch v ek. I kdyï se v dobû pfiípravy zfiízení VVP zdvihl siln odpor odborné pfiírodovûdecké vefiejnosti proti tomuto zámûru, tfiiãtvrti století existence vojenského újezdu ukázaly, Ïe úpravy spojené s vojensk m vyuïíváním ani zdaleka nenaru ily brdskou pfiírodu, jak se kdysi pfiedpokládalo. Na dopadov ch plochách, vznikl ch odlesnûním po vzniku vojenského prostoru, se vyskytují krajináfisky hodnotné rozsáhlé porosty vfiesu obecného (Calluna vulgaris), smilky tuhé (Nardus stricta), brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus) zafiaditelné zejména do asociace Calluno-Vaccinietum. Na ménû vyuïívan ch ãástech dopadov ch ploch se spontánní sukcesí vytvofiily bfiezové porosty s pfiímûsí smrku. Na vlhk ch místech dochází k vytváfiení sekundárních ra elini È (svaz Sphagno recurvi-caricion canescentis). Odlesnûné cílové plo- 2 Naru ování povrchu na cílov ch dopadov ch plochách prospívá ífiení kosatce sibifiského (Iris sibirica). 2 Do vysok ch Brd zasahuje i dfiípatka horská (Soldanella montana) která sem pronikla z alpské oblasti. PB

27 chy v nejvy ích polohách i tankodromy pfii okrajích pfiedstavují jen relativnû malé plochy z celkové rozlohy a bûhem ãasu se staly v znamn mi refugii druhû, které jinak nemají místo v intenzivnû obhospodafiované krajinû. Pfiíkladem jsou porosty ohroïeného kosatce sibifiského (Iris sibirica), kter se roz ífiil na odlesnûné, trvale naru ované cílové plo e Brd spolu s dal ími druhy vlhk ch luk nebo ífiení ra elinn ch druhû, jako je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), na druhotnû zamokfiená místa. Nezastínûná ra elini tû s vfiesem jsou navíc biotopem vzácn ch stfievlíãkû Cymindis vaporariorum a Bradycellus ruficollis. Dal ím specifick m krajinn m prvkem jsou bezlesí na místech zanikl ch vesnic a hájoven, které byly vysídleny a srovnány se zemí na poãátku 50. let 20. století. V souãasnosti se na tûchto plochách vyskytují krátkostébelné oligotrofní smilkové trávníky (svaz Violion caninae) a dal í ochranáfisky cenné typy vlhk ch a mokfiadních luk, napfi. s hojn m kosatcem sibifisk m (Iris sibirica). Pfies zdánlivou druhovou chudost kvûteny se na území VVP vyskytují nûkteré floristicky v znamné druhy. Nelze nezmínit ãesk endemit ostruïiník brdsk (Rubus brdensis) mající právû v Brdech tûïi - tû svého roz ífiení. V nedávné dobû zde byla také zaznamenána první a jediná známá oblast v skytu orobince stfiíbro edého (Typha shuttleworthii) v âechách. Po cel ch Brdech, a to i na úrovni nejniï ích lesních okrajû újezdu, je hojn ohroïen stfievlík Carabus arvensis, brouk typick pro západní ãást âeského masivu. ZneÏivé pfiírody jsou v znamné nálezy na í nejstar í fosilní fauny mnohobunûãn ch organismû (Kodymirus vagans) v paseck ch bfiidlicích spodního kambria. Dosud nepopsané pseudokrasové tvary, zejména nepravé závrty, byly odkryty na nûkter ch cílov ch plochách, pfiedev ím na Vysokém Toku. V rámci systému ekologické stability zaujímají Brdy v znamnou polohu. Pfiedstavují totiï rozlehlé lesní biocentrum s ostrovem horské kvûteny (oreofytikum) uvnitfi niï ích pahorkatin stfiedních âech, které prostfiednictvím HfiebenÛ zasahuje aï ku Praze a pfies skupinu Radãe a Kfiivoklátsko se napojují na jiïní okraj DÏbánu. Propojení se umavou dokládá alpsk migrant dfiípatka horská (Soldanella montana), která se vyskytuje v tisících jedincû na v chodním svahu Palcífie v nadmofiské v ce asi m a dále na nûkolika mikrolokalitách v inverzních polohách Klabavy. V znam Brd jako uzlového bodu lesních ekosystémû není plnû docenûn, protoïe v zkum jejich pfiírody je tû není zdaleka u konce Zfiícenina hradu Valdek. 4 Vzácn m hostem na padrèsk ch rybnících v Brdech je orel mofisk (Haliaeëtus albicilla). 524 PB 40

28 Okres Pfiíbram GETSEMANKA I. A II. () STR. 503 NA SKALÁCH (2) STR. 53 H EBENEC STR. 506 HUSOVA KAZATELNA STR. 507 PB 4 525

29 DRBÁKOV-ALBERTOVY SKÁLY () STR. 500 VYMY LENSKÁ Pù INA (2) STR. 58 T EME N VRCH STR PB 42

30 Okres Pfiíbram NA HORÁCH STR. 52 PB

31 HRADEC STR. 505 KOSOVA HORA STR PB 44

32 Okres Pfiíbram VR KÁMEN STR. 57 PB

33 JEZERO STR PB 46

34 Okres Pfiíbram Památné stromy. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Bohutín, p. ã. 808/5, u fary pfied Z. O: 332, 203 cm, Vs: 20 a 22,5 m, S: asi 70 let. 2. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Bor u Bfieznice, p. ã. 436/, od rybníka Hlubok podél rekreaãních chat k lesu Holandr na Dobré Vodû. O: cm, Vs: 6 20 m, S: asi 70 let. 3. Topol bíl, stromofiadí, k. ú. Bor u Bfieznice, p. ã. 336, hráz rybníka Îofín, rekreaãní oblast Dobrá Voda. O: cm, Vs: 6 20 m, S: asi 90 let. 4. Jilm horsk, k. ú. Bfieznice, p. ã. 300, ul. ObráncÛ míru, 30 m od kfiiïovatky Sadová. O: 300 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Bfieznice, p. ã. 592, mezi ml nem a zdravotním stfiediskem u ã. p O: 347 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 6. Lípa velkolistá, k. ú. Bfieznice, p. ã. 688, dvûr domu ã. p. 282, tzv. Nov ml n. O: 322 cm, Vs: 25 m, S: 50 let. 7. Topol ãern, zbytek stromofiadí skupina 4 stromû, k. ú. Bfieznice, p. ã. 6, podél cesty od âerného kfiíïe do Poãáp k lihovaru. Jeden z topolû je v souãasné dobû velmi silnû po kozen, pravdûpodobnû bude zru ena ochrana, i ostatní víceménû doïívají. O: cm, Vs: 5 20 m, S: 200 let. 8. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Bfiezové Hory, p. ã. 60, prostranství pfied kostelem sv. Prokopa. O: 267, 292 cm, Vs: 20 m, S: asi 50 let. 9. Javor klen Jezerní, k. ú. âelina, p. ã. 60/, po pravé stranû komunikace Mokrsko âelina, soliterní strom v chodnû od samoty Jezero. O: 326 cm, Vs: 25 m, S: asi 20 let. 0. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. âelina, p. ã. 44/, 44/3, po obou stranách silnice za obcí k silnici na NalÏovice (kfiiïovatka Cholín Dobfií ), stromofiadí zaloïeno na oslavu ukonãení. svûtové války. O: cm, Vs: prûmûr 5 m, S: pfies 80 let.. Trnovník akát, k. ú. âelina, p. ã. 824/5, u kfiíïe na návsi lev bfieh potoka, vlevo ze silnice smûr Mokrsko. Strom zcela uschl, byl odstranûn. O: 305 cm, Vs: 2 m, S: 35 let. 2. Buk lesní, k. ú. Dobfií, p. ã. 909/l, u lesní cesty Bekovka. Tento buk byl souãástí men í stejnovûké buãiny, která byla pfied 0 5 lety pokácena ze zdravotních dûvodû. O: 45 cm, Vs: 37 m, S: asi 300 let. 3. Dub letní, k. ú. Dobfií, p. ã. 369/2, v areálu zámeckého parku v blízkosti silnice na Rybníky, tûsnû u zámecké zdi. Byl chránûn jiï rozhodnutím majitele tehdej ího velkostatku a uveden v soupisech pofiizovan ch Ministerstvem kolství a národní osvûty zroku 929. Jeden z nejstar ích stromû Pfiíbramska, jeho zdravotní stav není pfiíli dobr. O: 530 cm, Vs: 9 m, S: asi 400 let. 4. Dub letní Bzdinka, k. ú. Dobfií, p. ã. 054 (052 PK), za rybníkem Bzdinka u malé vodní plochy, jako první strom z celé skupiny u pole (souãást VKP Bzdinka). O: 460 cm, Vs: 29 m, S: 300 let. 5. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Dobfií, p. ã. 252, u zámku podél cesty ke vstupu do anglické ãásti parku. Dosazovaná historická alej. O: aï 450, obvykle cm, Vs: prûmûrnû 20 m, S: 200 let. 6. Jírovec maìal, k. ú. Dolní Hbity, p. ã. 5/2, u morového kfiíïe pfied kostelem. O: 336 cm, Vs: 30 m, S: asi 250 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Dominikální Paseky, p. ã. 200/7, u zvoniãky a kapliãky v obci. O: 380 cm, Vs: 9,5 m, S: 80 let. 8. Dub zimní, tfii jednotlivé stromy, k. ú. Drásov u Pfiíbramû, p. ã. 87, na hrázi dolního rybníka zvan Skaliãovsk (i Homolka), nad sádkami. O: 303, 400, 305 cm, Vs: 6, 7, 8 m, S: asi 200 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Drásov u Pfiíbramû, p. ã. 354, hráz rybníka âerven u osady Skalka. O: 330 cm, Vs: 5 m, S: asi 200 let. 20. Lípa malolistá, skupina 3 stromû, k. ú. Drevníky, p. ã. 0/2, u kapliãky. O: cm (pûvodnû pût lip, jedna nahrazena novû vysazenou 986), Vs: 9 20 m, S: 00 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Dublovice, p. ã. 524/0, náves, v blízkosti rybníka. O: 280 cm, Vs: 25 m, S: 53 let. 22. Dub letní, skupina 4 stromû, Drtinovy duby, k. ú. Hnûv ín, p. ã. 53, roztrou enû na okraji pfiíkré stránû nad cestou k silnici do Îivoho tû (odboãka vlevo za prvním stavením pfii pfiíjezdu do obce). O: 255, 295, 295, 225 cm, Vs: 25, 27, 25, 8 m, S: 20 let. 23. Dub letní, skupina 8 stromû, k. ú. Horní Hbity, p. ã. 263/4, tzv. enk fiova zahrada, pravá strana silnice Horní Hbity Jablonná. O: cm, Vs: 20 m, S: let. 24. Lípa velkolistá, k. ú. HvoÏìany, p. ã. 5, pfied vchodem do kostela. O: 369 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 25. Lípa malolistá, k. ú. Jesenice u Sedlãan, p. ã. 799/, pfied vchodem na hfibitov u kostela na návsi. O: 456 cm, Vs: 20 m, S: asi 300 let. 26. Lípa malolistá, k. ú. Jince, p. ã. 468/, na vefiejném prostranství u cesty podél zámku vpravo od silnice smûrem na Rejkovice, západnû od Ïelezniãní trati. O: 65 cm, Vs: 2 m, S: 400 let. 27. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Kamenná, p. ã. 6, u místní komunikace smûrem na Tfiebsko, západnû od obce. O: prûmûrnû 200 cm, Vs: 30 m, S: asi 300 let. 28. Lípa malolistá, skupina 5 stromû, k. ú. Kamenná, p. ã. 6, podél b valé cesty k návr í se sochou sv. Víta, U lip. O: 264 aï 420 cm, Vs: 6 22 m, S: 200 let. 29. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Kamenná, p. ã. 62, za obcí na návr í u sochy sv. Víta. O: cm, Vs: 7 m, S: 70 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Kluãenice, p. ã. 082/, náves pfii vjezdu do areálu zemûdûlského druïstva. O: 38 cm, Vs: 6 m, S: 20 let. 3. Dub letní Král dubû, k. ú. KÀovice, p. ã. 504/2, svah úvozu pfii okraji vût ího remízu situovaného na okraji pole u myslivny Usu í. O: 60 cm, Vs: 26 m, S: let. 32. Lípa malolistá, k. ú. KÀovice, p. ã. 475, u kfiíïku na místû b valé vesnice Ch nov zniãené za husitsk ch válek. PÛvodnû zde byly lípy ãtyfii, dnes dvû, chránûná je ta vût í. Lípa byla po kozena pfii vichfiici v roce 2003, zbylé torzo bude ponecháno. O: 336 cm, Vs: 7 m, S: 20 let. Dub letní (sv. Václava) v Pfiíbrami. PB 47 53

35 2 33. Lípa malolistá, k. ú. Korkynû, p. ã. stav. 6/, vlevo první oplocen pozemek u rodinného domu pfii vjezdu do osady Pánkov z komunikace Sudovice Korkynû. O: 400 cm, Vs: 28 m, S: asi 400 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Koupû, p. ã. 4, zahrada u domu ã. p. 34 (za stodolou domu ã. p. 3). O: 370 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 35. Habr obecn, k. ú. Kra ovice, p. ã. 62, vpravo od silnice za Kra ovicemi smûrem ke Krásné Hofie nad Vltavou na okraji remízu. Znaãnû proschl. O: 30 cm, Vs: 4 m, S: 260 let. 36. Hru eà obecná, k. ú. Kra ovice, p. ã. 842, u polní cesty na Hostovnici od boïích muk ze silnice na Krásnou Horu nad Vltavou. O: 266 cm, Vs: 3 m, S: 80 let. 37. Topol ãern, k. ú. Kra ovice, p. ã. 265/, u silnice z Krásné Hory nad Vltavou do Kra ovic, u odboãky do Vrbice. O: 422 cm, Vs: 30 m, S: 70 let. 38. Lípa malolistá, k. ú. Kfiepenice, p. ã. 582 (KN), mírné návr í nad Kfiepenicemi, 50 m vlevo od polní cesty spojující Kfiepenice s Dublovicemi; v tûchto místech stávala kapliãka. O: 34 cm, Vs: 6 m, S: 20 let. 39. Jilm zvan Jilma, k. ú. Láz, p. ã. a 2, návr í severnû od obce Dolní Láz. Dnes suché torzo, zcela vykotlan, zbylo pouze obvodové pletivo. O: 456 cm, Vs: 4 m, S: asi 400 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Libãice u Nechvalic, p. ã. 7, v zahradû u silnice Libãice Veselíãko Rovina. O: 484 cm, Vs: 6 m, S: 250 let. 4. Smrk obecn, k. ú. Luhy, p. ã. 268/, u koupali tû Na Vrtánce. O: 25 cm, Vs: 30 m, S: 90 let. 42. Hru eà obecná, k. ú. Martinice u Bfieznice, p. ã. 8, u objektu zemûdûlského druïstva dnes soukrom pozemek, koruna hru - nû redukovaná. O: 274 cm, Vs: 6 m, S: asi 200 let. 43. Lípa malolistá, lípa velkolistá, stromofiadí 48 jedincû, k. ú. Milín, p. ã. 635/6, 640/4, 640/7, 64/, 980/, 980/4, 980/5, 98/4, 978/0, u 3 kapliãek kfiíïové cesty obklopujících osadu Slivice s kostelem sv. Petra. O: cm, Vs: 4 26 m, S: asi 350 let. 2 Dub letní Král dubû, k. ú. KÀovice. 44. Dub letní, k. ú. Mokrovraty, p. ã. 536/5, louka u prostfiedního Tu imského rybníka. O: 49cm, Vs: 8 m, S: asi 200 let. 45. Buk lesní, k. ú. Mokfiany u Nechvalic, osada Hodkov, p. ã. 604, okraj lesa vrchu Homole, u lesní cesty do DraÏek, 400 m severov chodnû od Hodkova. Pfii vichfiici roce 2003 se rozlámala koruna, malebné torzo bude ponecháno. O: 58 cm, Vs: 28 m, S: asi 350 let. 46. Buk lesní, k. ú. Mokfiice, p. ã. 463/, na kfiiïovatce lesních cest v pokraãování pfiíjezdové cesty na vrch Hotûtín (ãervenû znaãená turistická stezka) z Vrbice. V blízkosti buku je pomník ing. RÛÏiãkovi, v znaãnému lesníku. O: 44 cm, Vs: 6 m, S: asi 400 let. 47. Dub letní, k. ú. NalÏovice, p. ã. 273, 280/, roh remízu na kopci Ky perk západnû od obce. O: 382 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 48. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. NalÏovice, osada âerven, p. ã. 09, u dûtského hfii tû. Jeden ze stromû je ve velmi patném zdravotním stavu, bude zru ena ochrana. O: 332, 395 cm, Vs: 3, 27 m, S: 70 let. 49. Lípa malolistá, skupina 3 stromû, Husovy lípy, k. ú. NalÏovice, osada Chlum, p. ã. 997, u staré silnice Chlum KÀovice, u kfiíïku s letopoãtem 842. O: 3, 289, 253 cm, Vs: 25 m, S: 63 let. 50. Jírovec maìal, stromofiadí, k. ú. Neãín, p. ã. 025, po obou stranách silnice k Bûlohradu v délce asi,5 km, v znaãná krajinná dominanta. O: prûmûrnû 250 cm (nejvût í 300 cm), Vs: prûmûrnû 20 m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, Husova lípa, k. ú. Nedrahovice, osada Úklid, p. ã. 40/2, na návsi u silnice k Vysokému Chlumci, odumfielé torzo, vedle vyrûstá jako kofienov v mladek nová. Podle povûsti pod touto lípou kázal mistr Jan Hus pfii své cestû na Kozí Hrádek. ZmiÀuje se o ní Alois Jirásek ve Star ch povûstech ãesk ch. O: 590 cm, Vs: torzo, S: asi 600 let, b vá udáváno i 000 let. 52. Lípa malolistá, k. ú. Nepomuk pod Tfiem ínem, p. ã. 86/, na návsi naproti domku ã. p. 6. O: 288 cm, Vs: 7,5 m, S: asi 200 let. 53. Dub letní, k. ú. Nepfiejov, p. ã. 7/3, zahrada domu, vlevo od pfiíjezdové komunikace do obce. O: pfies 300 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 54. Dub letní, k. ú. Nesvaãily pod Tfiem ínem, p. ã. 33/, zahrada statku (ã. p. 9) za kapliãkou. O: 330 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 55. Buk lesní, k. ú. Nová Ves pod Ple í, p. ã. 709, u chatové lokality U Rybníãka, vlevo od silnice Nová Ves pod Ple í Mní ek pod Brdy, na konci zbytku úvozové cesty od hráze Novoveského rybníka. O: 308 cm, Vs: 22 m, S: asi 80 let. 56. Javor babyka, skupina 2 stromû, k. ú. Nová Ves pod Ple í, p. ã. 592, v polích vlevo od silnice od Voznice, pfied Ïelezniãní tratí. O: 280, 200 cm, Vs: m, S: 20 let. 57. Dub letní, k. ú. Nové Dvory u Dobfií e, p. ã. 93/2, v zahradû Nové hospody, ã. p. 29. O: 35 cm, Vs: 8 m, S: 4 let. 58. Dub letní, k. ú. Nové Dvory u Dobfií e, p. ã. 6, na mezi u polní cesty do KrámÛ. O: 380 cm, Vs: 22 m, S: asi 300 let. 59. Buk lesní, k. ú. Orlov, p. ã. 835, okraj lesa za vsí smûrem od Pfiíbrami. O: 350 cm, Vs: 0 m, S: 200 let. 60. Hru eà obecná, k. ú. Orlov, p. ã. 39, v remízu v poli za domem ã. p. 38. O: 298 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Piãín, p. ã. 403/4, náves proti kostelu. O: 345 cm, Vs: 3,5 m, S: 300 let. 62. Jasan ztepil, k. ú. Podlesí nad Litavkou, p. ã. 23, u vily Záti í (ã. p. 76), u cesty nad údolím Litavky, smûr Lhota. O: 249 cm, Vs: 8 m, S: 3 let. 63. Vrba pfiekrásná (Salix elegantissima), k. ú. Podlesí nad Litavkou, p. ã. 76/, u rybníãku u b valého hostince ( U SússÛ, ã. p. 37), po levé stranû cesty ze Starého do Nového Podlesí. O: 466 cm, Vs: 7 m, S: asi 50 let. 64. Dub letní, skupina asi 30 stromû, k. ú. Pofie ice, osada Bláhova Lhota, p. ã. 69, porost kolem náhonu památkovû chránûného ml na U KfiíÏkÛ, vpravo ze silnice Vletice Zvûstovice. O: cm, Vs: 5 25 m, S: asi 350 let. 532 PB 48

36 Okres Pfiíbram Dub letní sv. Václava, Svatohorsk dub, k. ú. Pfiíbram, p. ã. 944, u pfiíjezdové komunikace ke svatohorskému areálu, od nepamûti povaïován za v znamn strom. O: 58 cm, Vs: 7,5 m, S: asi 350 let. 66. Lípa malolistá Lípa u studánky, k. ú. Prosenická Lhota, p. ã. 043, nad dvorem v polích u pramene severozápadnû od obce, vpravo od silnice do Oseãan. Dnes ze stromu zbyl pouze asi 50 cm vysok zbytek kmene, zcela vykotlan (vypálen ), obrostl v mladky tvofiícími novou korunu. O: 620 cm, Vs: 6 m, S: 400 let. 3 Buk lesní u Teslín. PB

37 4 67. Dub letní, k. ú Rejkovice, p. ã. 70/, vnûj í (vzdu ní) strana hráze Hejdovského rybníka. O: 470 cm, Vs: 22 m, S: asi 200 let. 68. Javor klen, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem ínem, p. ã. 2309, naproti vrátnici Agropodniku u silnice. O: 395 cm, Vs: 8 m, S: asi 250 let. 69. Jilm horsk, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem ínem, Na sádkách, vareálu státního rybáfiství. Strom v roce 977 uschl, bylo ponecháno zastfie ené torzo. O: 560 cm, Vs: nemûfieno, S: asi 400 let. 70. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem ínem, p. ã. 2289/, pfied vchodem do zámku. O: 358, 32 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 7. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. RoÏmitál pod Tfiem ínem, p. ã. 2294/5, u rybníka pod zámkem. O: prûmûrnû 320 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 72. Lípa malolistá, skupina 2 stromû, k. ú. Skr ov u Sv. Jana, p. ã. 606, náves u pumpy. O: 385, 530 cm, Vs: 22, 25 m, S: 275 let. 73. Dub letní, skupina 2 stromû, k. ú. Smolotely, p. ã. 220, okraj obce, vpravo u silnice od Pûãiãek. O: 366, 379 cm, Vs: 9 m, S: 250 let. 74. Lípa malolistá, k. ú. Smolotely, p. ã. 7/3, v zámeckém parku pfied vchodem do budovy. V roce 2003 silnû po kozena vichfiicí. O: 656 cm, Vs: 2 m, S: asi 250 let. 75. Dub letní, skupina 3 stromû, k. ú. tûtkovice, p. ã. 75/, na mezi v polích severnû od obce. O: 458, 444, 424 cm, Vs: 4 m, S: 280 let. 76. Lípa malolistá, k. ú. tûtkovice, osada Bofiená Hora, p. ã. 32, v osadû u místní komunikace. O: 370 cm, Vs: 20 m, S: 55 let. 4 Lípa malolistá u Kfiepenic. 77. Jasan ztepil, k. ú. Tisová u Bohutína, p. ã. 868, v zahradû domu ã. p. 5. O: 37 cm, Vs: 5,5 m, S: asi 70 let. 78. Jírovec maìal, k. ú. Tfiebsko, p. ã. 523/3, u b valého kfiíïe na návsi, zasazen 849 na památku zru ení roboty. O: 255 cm, Vs: 5,5 m, S: 56 let. 79. Buk lesní, k. ú. Vû ín, osada Teslíny, p. ã. 489/2, u lesa za starou stodolou po levé stranû silnice od Vû ína. O: 578 cm, Vs: 6 m, S: 250 let. 80. Dub letní, k. ú. Vletice, p. ã. 26/, v jihozápadním rohu zahrady u statku ã. p.. O: 423 cm, Vs: 22 m, S: asi 250 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Vletice, p. ã. 537, asi 50 m vpravo od silnice Krásná Hora nad Vltavou Hostovnice, u kfiíïku (poniãen ), 250 m od kfiiïovatky. Strom rostl u b valé cesty do Hostovnice, kterou souãasná silnice nahradila v roce 948. O: 308 cm, Vs: 20 m, S: asi 50 let. 82. Hru eà obecná, k. ú. Vranãice, p. ã. 298, v polích vpravo od odboãky ze silnice Vranãice Chrastice smûrem na Pûãice, asi 800 m od kfiiïovatky. O: 284 cm, Vs: 0 m, S: 90 let. 83. Lípa malolistá, stromofiadí, k. ú. Vranovice pod Tfiem ínem, p. ã. 483, hráz Podveského rybníka. O: prûmûrnû 250 cm, Vs: prûmûrnû 5 m, S: asi 50 let. 84. Javor klen, k. ú. Vysoká Pec u Bohutína, p. ã. 55, na staré cestû u rybníka Pecovák. O: 232 cm, Vs: 4,5 m, S: asi 50 let. 85. Javor klen, k. ú. Vysoká Pec u Bohutína, p. ã. 55, u hlavní silnice proti pomníku padl m. O: 240 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 86. Smrk ztepil, k. ú. Vysoká Pec u Bohutína, p. ã. 55, u pfiítoku potoka Litavka do rybníka Pecovák. O: 255 cm, Vs: 3 m, S: 80 let. 87. Lípa malolistá, k. ú. Zduchovice, p. ã. 2/, u objektu zemû dûlského druïstva, b valého dvora. O: 650 cm, Vs: 20 m, S: 400 let. 534 PB 50