OKRES P ÍBRAM. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy

Transkript

1 OKRES P ÍBRAM CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy

2 Stfiední âechy OKRES P ÍBRAM Na pfiedcházející stranû: Skalnaté údolí Vltavy, zatopené Slapskou údolní nádrïí. Vysoko vzedmuté vody slapské pfiehradní nádrïe zalily i nûkterá postranní údolí a vytvofiily místy bizarní krajinné scenérie. Nejvût í okres ve Stfiedoãeském kraji o v mûfie 68 km se rozkládá mezi brdskou oblastí, která z velké ãásti leïí na jeho území, a stfiední Vltavou, na jejímï pravém bfiehu mu je tû náleïí Sedlãansko. Nejzápadnûj í bod okresu se nachází na okraji lesa u obce Miro ov v okrese Rokycany (49 4 s.., 3 40 v. d.). Nejsevernûj í bod okresu leïí v údolí Halounského potoka na okraji obce Halouny (okres Beroun) v lese Dobfií sk les ( s.., 4 8 v. d.). Nejv chodnûj í je v polích,5 km jv. od obce Klimûtice ( s.., v. d.). NejjiÏnûj í bod se nachází na okraji lesa,5 km jihov chodnû od obce Koupû ( s.., v. d.). Území okresu se rozpadá na dvû odli né ãásti. Západní zahrnuje vût inu jiïních a centrálních Brd a Hfiebeny po Halouny, je z velké ãásti pokryta souvisl m lesem a neosídlena. Naproti tomu území mezi Brdy a Vltavou i dále na Sedlãansku pfiedstavuje typickou vnitroãeskou pahorkatinu charakterizovanou mozaikou men ích obcí, zemûdûlsk ch pûd a rûznû velk ch lesních komplexû. NejniÏ ím bodem okresu je Kocába v místû v toku z okr. Pfiíbram v 63 m n. m., nejvy ím je vrchol Toku, dosahující 864,9 m n. m., kter je i nejvy - ím místem ve stfiedních âechách. Brdské vrcholy leïí v prûmûru mezi 700 aï 800 m n. m., vrcholy HfiebenÛ mezi 600 a 650 m n. m. Dále k v chodu dosahují vyv eniny m n. m., v blízkosti Vltavy klesá terén k 300 m n. m. a na dnû jejího údolí i pod tuto hranici. Brdy a Hfiebeny vãetnû pásu na jejich jihov chodním úpatí geologicky náleïejí star ímu paleozoiku a neoproterozoiku Barrandienu. Vlastní horstvo z vût- í ãásti buduje kambrium, zastoupené pfiedev ím sladkovodními tvrd mi kfiemit mi slepenci, ménû mofisk mi bfiidlicemi, které mají v znaãnou trilobitovou faunu. Severozápadní okraj HfiebenÛ vãetnû vrcholû a pfiedsunutého vrchu Ple ivce (653,8 m n. m.) tvofií tvrdé ordovické kfiemence, v jiïních Brdech 486 PB

3 Okres Pfiíbram ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY vystupují i bfiidlice a droby neoproterozoika s vloïkami buliïníku. Pás neoproterozoick ch hornin je na jihozápadû úzk, ale od Pfiíbrami k Dobfií i a dále k severov chodu se roz ifiuje. Patfií k nûmu i tûleso kysel ch aï intermediárních vyvfielin Kozích hor na v chod od Dobfií e. Území dále na v chod patfií stfiedoãeskému plutonu. Zde pfievládají granitoidy, pfiedev ím granodiority aï tonality, ménû granity. Jih Sedlãanska v okolí Petrovic a Mokfian budují baziã- Pohled od Hofiovic na Brdy. PB 3 487

4 Stfiední âechy KRAJINN POKRYV tûj í durbachity typu âertovo bfiemeno vyznaãené mnoha balvanit mi v chozy. Bazické hlubinné vyvfieliny jsou zastoupeny fiadou pfieváïnû gabrodioritov ch masivû v pásu mezi My lovicemi aneãínem na západ od Vltavy. Od Mirovic k severov chodu se táhne pásmo stlaãen ch neoproterozoick ch hornin, které u Zlákovic zasahuje do údolí Vltavy, pak se posunuje mírnû k západu, aby severnûji definitivnû sledovalo fieku, která v jeho tvrd ch horninách, metabazitech i jemnozrnn ch granodioritech vytvofiila malebné prûlomové údolí. Geologické pomûry v oblasti plutonu dále zpestfiují tzv. ostrovy, coï jsou kontaktnû metamorfované relikty plá tû plutonu pozûstávající z neoproterozoick ch a paleozoick ch hornin. Na území okresu se nachází jeden z nejvût ích ostrovû, sedlãansko-krásnohorsk, v jehoï rámci vystupují i pomûrnû mocné devonské vápence u T nãan a Skoupého, v nichï se vyvinuly i men í krasové jevy. Blízk vztah k ostrovûm má i tzv. roïmitálské paleozoikum vystupující v okolí RoÏmitálu pod Tfiem ínem. Biostratigrafick v znam mají doklady kambrické fauny v Brdech, a to jednak mofiská fauna jineck ch vrstev nejlépe odkryt ch v prûlomovém údolí Litavky, jednak novûji objevená, pravdûpodobnû brakická fauna v paseck ch bfiidlicích s merostomátním ãlenovcem Kodymirus vagans, která pfiedstavuje nejstar í makrofaunu v âeské republice. Z pokryvn ch útvarû zasluhují zmínky pleistocenní tûrkopískové terasy Vltavy, drobné spra ové závûje ve vltavském údolí, napfi. u Cholína a hru- 488 PB 4

5 Okres Pfiíbram bé rozvleãené sutû v Brdech, kde se vyskytují i mûlãí ra elini tû, napfi. na v chodním bfiehu Hofiej ího PadrÈského rybníka. V celém území okresu jsou roz- ífieny smí ené svahoviny, a místy i nevápnité prachové hlíny prachovice. Oblast plutonu má pfieváïnû ráz ãlenité pahorkatiny, místy s okrsky kotlinovitého charakteru nebo zarovnan mi povrchy, jako na proterozoick ch bfiidlicích mezi Dobfií í a Pfiíbramí. Na jihov chodû se zvedá Jistebnická vrchovina, která má vrchovinn vzhled díky hlubok m záfiezûm potoãních údolí stejnû jako nûkteré dal í okrsky blíïe k Vltavû. Na území okresu zasahuje západní v bûïek masivu âertova bfiemene, kter dosahuje v ek kolem 700 m. Brdy pfiedstavují ãlenitou vrchovinu charakterizovanou irok mi hfibety, zbytky zarovnan ch povrchû a rozevfien mi úvalovit mi údolími. S nimi kontrastuje hluboké údolí Litavky oddûlující centrální Brdy od HfiebenÛ, tvofien ch souvisl m strukturním hfibetem, kter je blíïe k Litavce zdvojen, pfiiãemï jeho severozápadní ãást budují ordovické kfiemence a jihov chodní kambrické slepence spadající k jihov chodu ostfie modelovan m strm m ãelem. Brdy se vyznaãují i v skytem drobn ch strukturních tvarû georeliéfu jako pseudokrasové závrty, skalní hfiebeny a mrazové sruby, místy naru- en mi igravitaãními pohyby (Klobouãek). âasté jsou volné (nezazemnûné) hrubé sutû. V znaãn m krajinn m prvkem je skalnaté údolí Vltavy, na nûjï se váïe plnû vyvinut fiíãní ekofenomén, dnes ov em naru en zátopou pfiehradních nádrïí. V jiïních Brdech zpestfiují terén i typické buliïníkové kam ky. Nejvy í polohy Brd leïí v chladné klimatické oblasti, v níï klesají prûmûrné roãní teploty vzduchu pod 6 C a prûmûrn roãní úhrn atmosférick ch sráïek dosahuje aï 800 mm. Ostatní území okresu jiï patfií k mírnû teplé klimatické oblasti, která je charakteristická postupn m nárûstem prûmûrn ch roãních teplot od vrcholov ch partií HfiebenÛ pfies jejich podhûfií a podhûfií Brd a Sedlãansko aï k údolí Vltavy, kde se pohybují kolem 7,0 7,5 C. Obrácen trend má v této oblasti prûmûrn roãní úhrn sráïek, které zde klesají z relativnû nízk ch hodnot kolem 600 mm smûrem k Vltavû k hodnotám mírnû pfiesahujícím 500 mm v such ch ostrovech kolem Dobfií e a Kam ka nad Vltavou. Suché je rovnûï znaãnû odlesnûné ir í okolí Sedlãan (Sedlãany, 566 mm; nejniï í roãní úhrn 34 mm). PadrÈské rybníky s podmáãen mi ra elinn mi smrãinami v nejvy ích polohách Brd. Buãiny jsou nedílnou souãástí Brd a HfiebenÛ. PB 5 489

6 Stfiední âechy Krajina v chodnû od Vltavy má charakter mírnû zvlnûné pahorkatiny. Odolné granitoidy v okolí Petrovic vystupují ãasto na povrch a lemují i polní cesty. Centrum Brd vyznaãují dystrické kambizemû, místy aï podzolované, jejichï v voj byl podmínûn vysokou polohou i velice chud m substrátem. V ploch ch sníïeninách zde vystupují pseudogleje, na skalnat ch vrcholech kyselé rankery aï litozemû. Klimaticky podstatnû pfiíznivûj í Hfiebeny charakterizují kyselé typické kambizemû. Typick m znakem brdsk ch pûd je mnoïství skeletu, ãasto aï balvanitého. V pahorkatinách na jihov chod od Brd naprosto pfievládají kambizemû, jak nasycené, tak kyselé. Ploché úseky s tûï- ími hlinit mi substráty vyznaãují pseudogleje a luvizemû, na spra ích v údolí Vltavy se setkáváme i s hnûdozemûmi. Jinak hluboce zafiíznuté skalnaté údolí Vltavy charakterizuje pestrá mozaika pûd, mezi nimiï hrají v znamnou roli rankery rûzné úïivnosti. Velmi chudé rankery aï nevyvinuté pûdy nacházíme na nûkter ch proterozoick ch bfiidlicích pod zakrsl mi kysel mi doubravami (zejména na Dobfií sku). Na pestrém jílovském pásmu se v tûsné blízkosti vyvinuly jak úïivné rankery pod porosty pûchavy vápnomilné, tak chudé kyselé rankery pod xerotermními vfiesovinami (Albertovy skály). Velmi mûlké kamenité pûdy rázu oligotrofních kambizemí aï rankerû se na pomûrnû velk ch plochách vyskytují mezi Mní kem pod Brdy (okres Praha-západ) a Dobfií í na substrátu bfiidlic tûchovické skupiny, specifick ráz mají rankery na v chozech granodioritû v oblasti plutonu, hojnû zastoupené zejména na Sedlãansku. Z hlediska potenciální pfiirozené vegetace Brdy a Hfiebeny charakterizují bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) akvûtna- 490 PB 6

7 Okres Pfiíbram POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE té buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum, Festuco altissimae-fagetum) sostrûvky suèov ch lesû (zejména as. Mercuriali- Fraxinetum). Ve vy ích polohách Brd se nacházejí plo ky podmáãen ch a ra- elinn ch smrãin (Mastigobryo-Piceetum, Sphagno-Piceetum). Na odlesnûné cílové plo e na Toku je moïné nalézt aktivní ra elini tû s bohat mi populacemi suchop ru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), ojedinûle se tu vyskytuje i klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Na skalnat ch vrcholech a drolinách se vyskytují i relikty nesouvisl ch acidofilních porostû borovice lesní (Pinus sylvestris), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula) (Dicrano-Pinion). Zcela v jimeãnû se v inverzních polohách na nepodmáãen ch pûdách vyskytují klimatické smrãiny (Calamagrostio villosae-piceetum). OstrÛvky bikov ch buãin (Luzulo-Fagetum) a vzácnûji kvûtna- Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) se vyskytuje na mokfiadech a ra elini tích ve vy ích polohách. PB 7 49

8 Stfiední âechy 3 Hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe) je druhem bezkolencov ch luk. Prvosenka vy í (Primula elatior) roste na podhorsk ch loukách ivbuãinách. 3 Koniklec luãní (Pulsatilla pratensis subs. bohemica) se vyskytuje na Pfiíbramsku na nûkolika reliktních lokalitách. 4 alvûj lepkavá (Salvia glutinosa) doprovází hluboké údolí Vltavy. V âechách se jedná o demontánní prvek. 5 Pcháã rûznolist (Cirsium helenioides) je podhorsk m prvkem vbrdské kvûtenû. 4 5 t ch buãin (Tilio cordatae-fagetum) se vyskytují v polohách nad 400 m místy i mimo vlastní Brdy, zejména ve Stfiedním Povltaví a v oblasti âertova bfiemene (navrhovaná PR Balvaniska u obce Chválov). V ponûkud niï ích polohách, pahorkatinách, se pfiedpokládá znaãné roz ífiení acidofilních doubrav. Na su - ích stanovi tích se jedná o bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum) a na pseudoglejích na mírn ch svazích a plo inách o jedlové doubravy (Abieti- -Quercetum). Kyselé doubravy se stfiídají s dubohabfiinami (Melampyro-Carpinetum), které se vyskytují zejména na Dobfií sku, v údolí Vltavy a kolem Litavky u JincÛ. Vût inou se jedná o druhovû chud í, kyselé typy; bohaté porosty lze najít zejména na svahovinách na úpatí prud ích svahû, pfiípadnû na horninách s vloïkami diabasû. Na Dobfií sku se vyskytují také fragmenty druhovû bohat ch mochnov ch doubrav (Potentillo-Quercetum). Mozaiku lesních porostû uzavírají teplomilné kyselé doubravy (Sorbo-Quercetum, Viscario-Quercetum), které mají tûïi tû roz- ífiení v kaàonu Vltavy, ale vyskytují se ivúdolí Litavky a na Dobfií sku. V souãasné dobû je vût ina tûchto porostû zmûnûna na smrkové nebo borové monokultury. Pfiíkladem pfiirozeného brdského porostu je buãina, suèov porost i reliktní porost dubu zimního a borovice na skalním hfiebeni na Koníãku (689 m n. m.) u Velcí a fiada porostû pfiirozeného sloïení v okolí Teslín a v jiïních Brdech. Souvislej í plochy pfiírodû blízk ch lesû jsou na Dobfií - sku a v zafiízl ch údolích vodních tokû, pfiedev ím v hlubokém údolí Vltavy. Polopfiirozená travinná vegetace okresu Pfiíbram je znaãnû rozmanitá. Dosud je zachována fiada velmi hodnotn ch lokalit. Na mezick ch stanovi tích se vyskytují ovsíkové louky (Arrhenatherion); ãasto se jedná o oligotrofnûj í typ s dominující kostfiavou ãervenou (Trifolio-Festucetum rubrae). V okolí Dobfií e se vyskytuje vzácné spoleãenstvo s mochnou bílou (Potentilla alba), které je chránûno v PR Andûlské schody. Z mokfiadních a vlhk ch luk jsou nejbûïnûj í pcháãové louky (Calthion) vyskytující se po celém území okresu. Na Podbrdsku, tj. v Z ãásti území jsou ãasté bezkolencové louky (pfiedev ím as. Sanguisorbo-Festucetum commutatae). Zde není pfiíli nou vzácností setkat se s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus), kosatcem sibifisk m (Iris sibirica) a na nûkter ch lokalitách i s hoficem hofiepníkem (Gentiana pneumonanthe). Místy se vyskytují kyselé ostfiicové louky s ostfiicí obecnou (Caricetum goodenowii) a na nûkolika místech na RoÏmitálsku i slatinné louky s ostfiicí Davallovou (Valeriano dioicae-caricetum davallianae) s ohroïen mi druhy ostfiicí Davallovou, ble ní a dvoumuïnou (Carex davalliana, C. pulicaris, C. diandra) a tolijí bahenní (Parnassia palustris). Suchomilné sekundární trávníky na b val ch obecních pastvinách nebo na travnat ch mezích se vyskytují pfiedev ím ve Stfiedním Povltaví (napfi. u Bukovan, v okolí Dobfií e, kolem Kocáby), v údolí Litavky (PP Na horách) a na ãetn ch místech na Sedlãansku, kam proniká fiada ménû nároãn ch xerotermních rostlin (pelynûk ladní Artemisia campestris, chrpa por nská Acosta rhenana, rozchodník skalní Petrosedum reflexum). Typické jsou na ãetn ch v horech v chozy granitoidû s mûlk mi propustn mi pûdami. Jedná se vût inou o spoleãenstva se smûlkem tíhl m (Koelerio-Phleion). Dosud se 49 PB 8

9 Okres Pfiíbram v tûchto spoleãenstvech na nûkolika lokalitách vyskytuje silnû ohroïen vstavaã kukaãka (Orchis morio). Fytogeograficky a stanovi tnû pozoruhodn m typem jsou acidofilní trávníky s hojn m paliãkovcem edav m (Corynephorus canescens) na písãit ch zvûtralinách granodioritû v okolí Kam ka nad Vltavou. Na vápence v okolí T nãan u Petrovic je vázán z hlediska okresu ojedinûl v skyt irokolist ch teplomiln ch váleãkov ch trávníkû (Bromion erecti) s v skytem hofice kfiíïatého (Gentiana cruciata). Území okresu Pfiíbram je znaãnû ãlenité z hlediska fytogeografického. Je to dáno velkou rozlohou okresu, ale také rozpûtím nadmofisk ch v ek pfies 600 m. Centrum Brd pfiedstavuje izolovanou enklávu oreofytika, charakterizovanou v skytem dfiípatky horské (Soldanella montana), rûïe pfievislé (Rosa pendulina) a pcháãe rûznolistého (Cirsium helenioides). Od okolí se dobfie odli uje i v skytem ra elini tních druhû a spoleãenstev, napfi. suchop ru pochvatého (Eriophorum vaginatum). Vût ina území spadá do mezofytika, av ak v nûkter ch ãástech je vysoká koncentrace teplomiln ch prvkû. V údolí Vltavy se nachází fiada skalních stepí s kostfiavou sivou (Festuca pallens) a tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), rozchodníkem bíl m (Oreosedum album) i ostfiicí nízkou (Carex humilis). Teplomilná kvûtena proniká údolím Litavky aï do nitra Brd témûfi aï na okraj brdského oreofytika. Pfiíkladem je pomûrnû bohat v skyt koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) u Kfie ína. Na silikátov ch horninách Stfiedního Povltaví (kaàon Vltavy, údolí Kocáby a okolí Dobfií e) se vyskytuje subxerotermní fiídkolesí analogické kfiivoklátsk m ple ím. Na kamenit ch stanovi tích je ãast rozchodník skalní (Petrosedum reflexum), dále bûlozáfika vûtvitá i lilijovitá (Anthericum ramosum, A. liliago) a ãesnek chlumní (Allium senescens). Údolím Vltavy se táhne fietûz v skytû alvûje lepkavé (Sal- Skalnaté údolí Vltavy pod Solenicemi. Vlevo travnat vr ek se spoleãenstvem ze svazu Koelerio-Phleion. Suchá pastvina u Nechvalic skvetoucí smolniãkou obecnou. PB 9 493

10 Stfiední âechy Litavka má jako jediná stfiedoãeská fieka charakter podhorské fiíãky svelkou a nevyrovnanou spádovou kfiivkou. ZároveÀ má velké povodí, aproto ãasto podléhá povodním. Jeden z rybníkû u Petrovic s dobfie vyvinutou pobfieïní vegetací. via glutinosa), místy se ve vût ím poãtu objevuje tis ãerven (Taxus baccata) napfi. v Drbákovû. V znaãné pro údolí Vltavy jsou suèové lesy, zejména habrové javofiiny (Aceri-Carpinetum), které se stfiídají se zakrsl mi teplomiln mi doubravami (Sorbo torminalis-quercetum). Z okresu Pfiíbram byly popsány nové druhy ostruïiníkû: Rubus bohemiicola (Háje u Pfiíbrami) a Rubus centrobohemicus (Slapy). Z bohaté mykoflóry lze uvést napfi. ze smrãin od PadrÈského rybníka tfii vzácné choro ovité houby ohàovec smrkov (Phelinus chrysoloma), bûlochoro pra nat (Oligoporus rennyi) a outkovku rûznotvarou (Antrodia heteromorpha). Z mnoha lupenat ch hub jmenujme vzácnûj í upinovku drobnou (Pholiota scamba) na smrku a pafiezník pozdní (Panellus serotinus) na ol i. V brdsk ch lesích se vyskytují typiãtí zástupci stfiedoevropské lesní fauny, které doplàují v nûkter ch skupinách (napfi. mûkk i, ptáci) i zástupci horské zvífieny. Îije zde jelen evropsk (Cervus elaphus), prase divoké (Sus scrofa), jezevec lesní (Meles meles), vydra fiíãní (Lutra lutra) a nejnovûji sem proniká i rys ostrovid (Lynx lynx). Z drobn ch savcû je nejdûleïitûj í pfiítomnost plcha zahradního (Eliomys quercinus) jde o jedin znám vnitrozemsk ostrûvek v skytu tohoto druhu, kter jinak Ïije v severo- a západoãesk ch pohraniãních horách (prokázaná lokalita sice leïí tûsnû za hranicí okresu, ale v skyt v ir ím okolí lze více neï pfiedpokládat). Pomûrnû pestré je sloïení fauny netop rû od synantropních po lesní druhy. V znamné místo v savãí faunû zaujímají introdukované druhy, zejména jelenec bûloocas (Odocoileus virginianus) a ondatra piïmová (Ondatra zibethicus), které byly u nás poprvé vysazeny právû na Pfiíbramsku; v poslední dobû se rychle ífií norek americk (Mustela vison). Z ménû bûïn ch aï vzácn ch druhû ptákû zde hnízdí napfi. orel mofisk (Haliaetus albicila), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), moták pilich (Circus cyaneus), kulí ek nejmen- í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), krkavec velk (Corvus corax), ãáp ãern (Ciconia nigra), vãelojed obecn (Pernis apivorus), lejsek mal (Ficedula parva), sluka lesní (Scolopax rusticola), h l rud (Carpodacus erythrinus) ãi chfiástal polní (Crex crex), zalétá sem i orlovec fiíãní (Pandion haliaetus). Setkáme se zde i s lesními kury tetfiívkem obecn m (Tetrao tetrix), jefiábkem obecn m (Bonasa bo- 494 PB 0

11 nasia) a znovu vysazovan m tetfievem hlu cem (Tetrao urogallus). Vyskytuje se zde mlok skvrnit (Salamandra salamandra), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata). Z horsk ch druhû bezobratl ch jmenujme napfi. plïe Clausilia cruciata (lokalita Teslíny). V pestré mozaice biotopû pfiíbramského okresu Ïije mnoho druhû hmyzu, z nich jsou dobfie prozkoumaní zejména brouci. Na pastvinách a stepích Sedlãanska a vltavského údolí se vyskytují pozoruhodné druhy listoroh ch broukû: na stepích vápencové enklávy u Skoupého je to napfi. vzácn Euheptaulacus villosus, v okolí Kosovy Hory hnojník Aphodius pictus, na pastvinách poblíï Vltavy hnojník Aphodius scrutator nebo chroustek Anisoplia villosa. Na biokoridor vltavského údolí je vázán monofágní janovcov krasec Anthaxia funerula, ve stinn ch pralesních porostech vzácnû Ïije kovafiík Ischnodes sanguinicollis. Nosatci rodu Acalles (nejhojnûj í je tu A. hypocrita), ktefií indikují kontinuálnû trvající zalesnûní, se na okrese vyskytují na mnoha místech v Brdech, na Hfiebenech i jinde (i v mal ch skupinkách bukû). V rámci cel ch stfiedních âech se pouze tady, na nûkolika mikrolokalitách v okolí Hrazan, vyskytuje nosatec Acalles aubei. Mimofiádnou vzácností je na území okresu stfievlíãek Trechus pulchellus, kter je co do roz ífiení sudetokarpatsk m elementem. Subxerotermní doubravy v okolí Dobfií e hostí velk poãet xylofágních broukû. Na vrchu Hradec dosud pfieïívá dub se star ími poïerky tesafiíka obrovského (Cerambyx cerdo). Z dal ích vzácn ch tesafiíkû se v okolí Dobfií e vyskytuje Clytus tropicus nebo Strangalia revestita. Centrální Brdy jen z malé ãásti pfiekraãují úroveà 750 m n.m., která je povaïována za dolní hranici v skytu vyhranûnû horsk ch druhû. Typiãtí hor- tí zástupci broukû jsou tu tedy v jimkou: patfií mezi nû stfievlíãek Leistus montanus vázan na kamenité sutû na lokalitû Jordán a mandelinka Oreina speciosissima speciosissima vokolí Tfiem- ína a PadrÈsk ch rybníkû. Vltavské údolí hostí fiadu xerotermních druhû, jako je plï páskovka Ïíhaná (Cepaea vindobonensis) nebo je tûrka zelená (Lacerta viridis) a u Vestce i stepní plï trojzubka stepní (Chondrula tridens). Vysoce pozoruhodn je zcela izolovan v skyt alpsko-dinárské vfietenovky zamûnûné (Cochlodina commutata) na skalách pod Altánem u Zduchovic. V okolí Orlické pfiehrady se nachází jedna z nejvût ích kolonií sysla obecného (Spermophilus citellus). Osami území jsou Vltava, Skalice a Litavka. PfieváÏná ãást pravûkého osídlení byla soustfiedûna v jiïní ãásti nynûj ího okresu. Je doloïena aktivita paleolitické populace a také mezolitické osídlení. Neolitické osídlení není prokázáno, i kdyï jsou známy nálezy brou- en ch nástrojû. Patrnû se jedná o prûchozí nebo pfiíleïitostnû vyuïívanou oblast. Sporadické osídlení je v eneolitu, kde je doloïeno chamské sídli tû vjablonné a malé v inné sídli tû 3 Okres Pfiíbram Jelenec bûloocas (Odocoileus virginianus) byl dovezen na Dobfií sko z Kanady k obornímu chovu koncem 9. století. Dnes je v oblasti Brd roz ífien i ve volné pfiírodû. Tetfiev hlu ec (Tetrao urogallus) je vzácn m obyvatelem horsk ch lesních komplexû, v Brdech byl vyhuben a znovu reintrodukován koncem 0. století. 3 Ofie ník kropenat (Nuciphraga caryocatactes) je typick m obyvatelem jehliãnat ch lesû zejména vy ích poloh. Na Pfiíbramsku hnízdí v oblasti Brd. 4 Rys ostrovid (Lynx lynx) byl vâechách prakticky úplnû vyhuben, po úspû né reintrodukci na umavû se vzácnû zatoulává i do oblasti Brd. 4 PB 495

12 Stfiední âechy 3 Zfiícenina hradu Valdek na okraji Brd. Nosatec Acalles aubei Ïije ve stfiedních âechách pouze v suèov ch lesích na svazích vltavského údolí v okolí Hrazan na Pfiíbramsku. 3 Horská mandelinka Oreina speciosissima Ïije ve stfiedních âechách pouze v Brdech. Vyvíjí se na starãku hajním (Senecio nemorensis agg.). hradi tû, které bylo zkoumáno na Malém Kole nad Vltavou. Velmi fiídké doklady osídlení jsou známy také ze star- í doby bronzové. V znam oblasti se zaãal mûnit aï ve stfiední dobû bronzové avelk poãet lokalit je znám z mlad í a pozdní doby bronzové, kdy ve sledovaném území známe dva typy osídlení v závislosti na nadmofiské v ce, coï umoïnilo klimatické optimum v subboreálu. Známé jsou lokality Bytíz, Drevníky, Konûtopy, Milín a Obãov a v teplej ím pásu kolem Vltavy HfiímûÏdice, Kfiepenice a Zvírotice. V prûbûhu eneolitu aï stfiedovûku bylo postaveno na území dne ního okresu okolo 30 hradi È. Asi nejznámûj ím je hradi tû Ple- ivec a jeho zázemí s nálezy depotû bronzu mlad í a pozdní doby bronzové. Pro pozdnû bronzové období je v znamné hradi tû Îíkovec u Volt fiova. Hal tatské osídlení je prokázáno aï z pozdního období. Oproti pozdnû bronzovému seskupení v nûm do- lo k v razné zmûnû struktury osídlení. Jsou známy osídlené polohy z ir ího pásu podél Vltavy, Skalice a Litavky a jen na nûkter ch lokalitách do lo k opûtovné zástavbû jiï dfiíve vyuïívaného území. Jedná se napfi. o lokality Kfiepenice, Neãín a Kam k nad Vltavou. Ostatní vesnická sídli tû jako Drahkov, Hofiejany, Pfiední a Zadní Pofiíãí, Bohutín a Trhové Du níky jsou novû zaloïena. Jin charakter typu sídel a diferenciací uvnitfi tehdej í spoleãnosti reprezentuje hradi tû na Hradci udobfií e, Hrazany, Hudãice a Poãáply. âasnû laténské osídlení je nejlépe známo z dlouhodobého v zkumu v Kra ovicích. Jiné doklady laténského osídlení oblasti pocházejí z Ofiíkova, Sedlãan, Krásné Hory nad Vltavou amezihofií. Objekty ãásteãnû souãasné s pozdnû laténsk m hradi tûm oppidem v Hrazanech jsou známy z Jeruzaléma, Mezihofií a Vestce. Po zmûnû letopoãtu není osídlení po dlouhou dobu známo. Nové oïivení celé oblasti pfiichází aï po pfiíchodu SlovanÛ. Nejstar í fáze tohoto osídlení v ak není doloïena. Jako reprezentanta ranû stfiedovûkého systému lze uvést hradi tû Kozárovice a osídlení jeho ir ího okolí. V NalÏovickém Podhájí vzniká jako správní centrum dal í hradi tû, které je obklopeno fiadou sluïebn ch osad. Ve v e uvedeném katastru je patrnû dolo- Ïen v voj prvku osídlení oznaãovaného v rûzn ch etapách jako hradi tû ãi tvrz nebo mal hrádek. Po polovinû 3. století byl vybudován mohutn hrad Valdek jako lechtické sídlo v blízkosti dne ního Komárova. Zaãátkem 5. sto- 496 PB

13 Okres Pfiíbram letí jej vlastnil král Václav IV., pak byl dáván postupnû do zástavy nûkolika rûzn m majitelûm. Zaãátkem 6. století jej získal úspû n podnikatel komárovsk ch Ïelezn ch hutí Kunata Pe ík z Komárova, jehoï rodina v nûm bydlela do roku 580. Pak jiï nebylo moïné hrad udrïovat a od té doby pustl. Se vznikem rudn ch dolû v okolí Pfiíbrami se centrum osídlení pfieneslo do této oblasti. Z hospodáfisk ch aktivit, které naru- ují nebo naru ovaly pfiírodní prostfiedí, uvádíme tûïbu nerostn ch surovin, napfi. vápencû u Skoupého, rozsáhlou hornickou ãinnost na Pfiíbramsku a nûkteré zámûry t kající se tûïby kameniva. Stopy b valé tûïby Ïelezn ch rud roztrou ené v brdské oblasti jsou jiï víceménû setfieny. TûÏba zlata u Mokrska v blízkosti cenn ch území Drbákova avymy lenky by mohla znaãnû naru it dosud pomûrnû ãisté prostfiedí stfiedního Povltaví, podobnû jako uvaïovaná tûïba kameniva v Kozích horách. Provoz vojenského v cvikového prostoru v centrálních Brdech naopak zabránil fiadû ru iv ch vlivû, které jinak velkoplo nû postihují na i krajinu, jako je chemizace a pfiíli hustá rekreace. V stavba velk ch vodních nádrïí, Slap a Orlíka, váïnû naru ila jedineãn fiíãní ekofenomén na Vltavû, kde se navíc místy soustfieìuje nadmûrná chatová zástavba. Dne ní síè maloplo n ch chránûn ch území sice není právû hustá, nicménû zahrnuje nûkteré velmi hodnotné objekty, jako jsou sousedící NPR Drbákov-Albertovy skály a PR Vymy - lenská pû ina, které pfiedstavují jednu z nejzachovalej ích ãástí údolí stfiední Vltavy s plnû rozvinut m fiíãním ekofenoménem, lesní PR KuchyÀka a Hradec na Hfiebenech nebo soubor rezervací u Teslín na jihu Brd PR Getsemanka I, II a PR Na Skalách. V rámci vojenského újezdu poïívá ochrany i Koníãek (689 m n. m.) veden na mapách v cvikového prostoru jako Reservace. Uvedená síè by v ak je tû zasluhovala doplnûní, a to jak v brdské, tak v povltavské oblasti. BIBLIOGRAFIE: 79, 7, 43, 83, 43, 49, 5, 53, 56, 59, 6, 409, 40, 4, 4, 45, 46, 47, 56, 56, 607, 64, 66, 69, 70, 86, 83, 95, 978, 4, 344, 35, 353, 49, 436, 439, 488, 507, 508, 509, 50, 5, 654, 655, 656, 657, 658, 659, 66, 743, 744, 845 Rekonstrukce terasovit ch domû z oppida Hrazany (podle Drda- -Rybová 998). PB 3 497