Modul: MAKROEKONOMIE

Transkript

1 Žadatel: Název projektu: Registrační číslo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola CZ.1.07/3.2.01/ Modul: MAKROEKONOMIE Podmodul: TRŽNÍ MECHANISMUS Název tématu Počet hodin Počet pracovních listů Počet průběžných testů Tržní mechanismus Nezaměstnanost Inflace Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu

2 Obsah: 1. téma Tržní mechanismus téma Nezaměstnanost téma Inflace Řešení pracovních listů 37-45

3 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Tržní mechanismus Počet vyučovacích hodin podmodulu: 24 Počet témat podmodulu: 3 Téma kursu: Tržní mechanismus Počet vyučovacích hodin tématu: 14 Počet pracovních listů: 7 Počet testů: 2 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Úvod 2. Výkladová skripta Tržní mechanismus 3. Výkladová skripta Konkurence 4. Pracovní list 1 Tři základní ekonomické problémy zadání 5. Pracovní list 1 Tři základní ekonomické problémy řešení 6. Pracovní list 2 Ekonomické systémy zadání 7. Pracovní list 2 Ekonomické systémy řešení 8. Pracovní list 3 Hranice produkčních možností zadání 9. Pracovní list 3 Hranice produkčních možností řešení 10. Pracovní list 4 Poptávka zadání 11. Pracovní list 4 Poptávka řešení 12. Pracovní list 5 Nabídka zadání 13. Pracovní list 5 Nabídka řešení 14. Pracovní list 6 Graf tržního mechanismu zadání 15. Pracovní list 6 Graf tržního mechanismu řešení 16. Pracovní list 7 Konkurence zadání 17. Pracovní list 7 Konkurence řešení 18. Průběžný test 1 Tržní mechanismus I 19. Průběžný test 2 Tržní mechanismus II Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Úvod 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 1 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 1 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 2 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 2 řešení 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 3 zadání 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 3 řešení 8. Prostudujte si výkladová skripta Tržní mechanismus 9. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 4 zadání 10. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 4 řešení 11. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 5 zadání 12. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 5 řešení 13. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 6 zadání 3

4 14. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 6 řešení 15. Vypracujte Průběžný test 1 Tržní mechanizmus I 16. Prostudujte si výkladová skripta Konkurence 17. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 7 zadání 18. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 7 řešení 19. Vypracujte Průběžný test 2 Tržní mechanismus II Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Vlastní archiv 4

5 TÉMA 1: TRŽNÍ MECHANISMUS KNIHA 1: ÚVOD 1 Úvod Dříve než se budeme věnovat samotnému pojmu tržní mechanizmus, vysvětlíme si důvod, proč se jím vlastně zabývat. K tomu, aby lidé mohli žít a společnost fungovat, musí uspokojovat své potřeby. Aby tyto potřeby mohli uspokojovat, musí vyrábět různé statky a poskytovat různé služby. Je zřejmé, že není možno vyrábět cokoliv a jakkoliv, to by vedlo k naprostému chaosu. Je tedy třeba nějakým způsobem určit, co je vlastně třeba vyrábět a také v jakém množství a jak. Jinými slovy - v každé společnosti si lidé musí ujasnit a vyřešit tři základní ekonomické problémy a fungování tržního mechanizmu je jednou z možností řešení. 2 Tři základní ekonomické problémy 1) co vyrábět, 2) jak vyrábět, 3) pro koho vyrábět. Ad 1) Jde o rozhodnutí, které výrobky a služby a kolik jich budou členové společnosti potřebovat. Ad 2) Pokud společnost ví, co budou její členové potřebovat, je nutné se rozhodnout jakými způsoby, jakými technologiemi to potřebné bude vyrobeno a z jakých zdrojů. Ad 3) Vyrobené výrobky a služby je třeba mezi členy společnosti také rozdělit a je tedy nutné najít nějaké principy pro toto rozdělení. 5

6 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 1 Tři základní ekonomické problémy. Pracovní list 1 Tří základní ekonomické problémy Představte si, že jste se s několika dalšími lidmi ocitli na opuštěném ostrově. Protože nevíte, kdy budete zachráněni, musíte si nějak uspořádat život. Co všechno si budete muset mezi sebou domluvit a uspořádat, abyste mohli existovat a přežili? Až vše promyslíte, pokračujte další úlohou. Pokuste se Vaše úvahy shrnout do tří okruhů podle toho, jaké problémy řešíte. Úloha č. 3 Vyhledejte v učebním textu kapitolu Tržní mechanizmus a ověřte si správnost svých závěrů. 6

7 4 Ekonomické systémy Otázky, které byly uvedeny v předchozím textu, řeší každá společnost jinak. Záleží na tom, jaký konkrétní ekonomický systém funguje. V historii i současnosti je možno rozlišit několik způsobů fungování společnosti. Ekonomika centrálně řízená taková je např. ekonomika válečná nebo z minulosti známá ekonomika socialistická. Odpovědi na všechny tři otázky dává určitý centrální orgán, kterému se veškerý život společnosti podřizuje. V době socialismu byly vydávány známé pětileté plány, které byly pro všechny ekonomické subjekty závazné na úrovni zákona a výrobci se jimi museli řídit. Všechny podniky byly ve společenském vlastnictví a pro jejich vlastní rozhodování nebyl prostor. Co a jak vyrábět určovala Státní plánovací komise, generální ředitelství, která řídila podniky určitého oboru a další instituce. K rozdělování docházelo podle množství peněz, které občané získali za svou práci a za ně si nakupovali statky a služby. Ekonomika tržní systém, kde odpovědi na všechny tři základní ekonomické otázky dává trh a výrobci se řídí právě situací na trhu. Většina podniků je v soukromém vlastnictví a o své činnosti může rozhodovat zcela samostatně. Co a jak vyrábět si výrobci určují sami, nedostávají žádné závazné příkazy. Řídí se podle poměru nabídky a poptávky po daném zboží a vyrábějí to, o které je zájem. K rozdělování zboží a služeb mezi občany dochází podle množství peněz, které získali buď za svou práci nebo při podnikání. Ekonomika smíšená v podstatě je to ekonomika tržní, ale je doplněna zásahy státu především v sociální oblasti, kde je třeba odstranit určitou tvrdost tržního mechanizmu (např. podpora zaměstnávání invalidních občanů, podpora nezaměstnaných ). Ekonomika zvyková systém, který lze najít výjimečně např. u domorodých kmenů v Africe, kdy jejich příslušníci žijí a vyrábějí tak, jak se naučili od svých předků a jak jsou tedy zvyklí. 7

8 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1 a 2 v Pracovním listě 2 Ekonomické systémy. Pracovní list 2 Ekonomické systémy Oprašte své znalosti z dějepisu a uvažujte o tom, jak lidé v minulosti hospodařili. Nyní se zaměříme se na současnost a nedávnou minulost. Můžeme najít ekonomiku centrálně řízenou, tržní, smíšenou a okrajově i zvykovou. Pokuste se jednotlivé ekonomiky stručně charakterizovat. 8

9 6 Hranice produkčních možností Hranice produkčních možností Proč vlastně je třeba řešit tři základní ekonomické problémy? Proč není možno vyrábět cokoli v jakémkoli množství, aby si každý člověk mohl nabrat statky a služby podle svých přání? Protože zdroje pro výrobu (výrobní činitelé) nejsou neomezené, žádná společnost nemá k dispozici výrobní činitele v jakémkoliv množství a struktuře. Omezenost výrobních zdrojů vyjadřuje tzv. hranice produkčních možností. V našem grafu jsme se pro zjednodušení omezili pouze na dva výrobky, ale závěry platí pro výrobu v celé společnosti. Ekonomika funguje na hranici produkčních možností tehdy, když při zvýšení výroby určitého výrobku je nutno omezit výrobu výrobku jiného. V této situaci ekonomika beze zbytku využívá všechny výrobní zdroje, které má k dispozici a lze tedy říci, že funguje efektivně. Pro uspokojování neustále rostoucích potřeb společnosti a tudíž výrobu stále většího množství výrobků a služeb je nutno hledat další možnosti. Cestou k jejich zvětšení a rozšíření a tedy k posunutí hranice produkčních možností je vědecko-technický pokrok. Díky němu jsou lépe využívány dané výrobní zdroje, při výrobě používány nové materiály a nové výrobní technologie. 9

10 7 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 3 Hranice produkčních možností. Pracovní list 3 Hranice produkčních možností Uvažujte o tom, kolik sukní a sak můžete ušít z 50 m látky, kolik rohlíků a housek můžete upéct z 20 kg mouky. Předpokládejte spotřebu látky na 1 sukni 1 m, na 1 sako 2 m a spotřebu mouky na 1 rohlík 100 g a na housku 150 g. Pokuste se zobecnit poznatek z úlohy č. 1. Úloha č. 3. Znázorněte graficky hranici produkčních možností. 10

11 KNIHA 2: TRŽNÍ MECHANISMUS 1 Vysvětlení pojmu V následujícím textu se budeme věnovat ekonomice tržní. Vysvětlení pojmu trh a tržní mechanizmus Při otázce, co je trh, si většína lidí vybaví tržnici nebo obchodní dům. Když si vzpomeneme na historii, kdy naši předkové chodili na jarmark, také vlastně vzpomeneme na trh. V uvedených případech platí, že se setkávají lidé, kteří něco potřebují, s lidmi, kterým něco přebývá, kteří chtějí něco prodat. Toto "scházení se " na trhu vzniklo z dělby práce, kdy se člověk soustředil na výrobu toho, k čemu měl podmínky a schopnosti, tento výrobek prodával a za získané prostředky nakoupil ostatní potřebné statky a služby. Takže můžeme dojít k závěru, že trh vlastně vyplynul z vysokého stupně dělby práce. Nyní již je možno definovat trh obecně. Např.: trh je oblast ekonomiky, kde jsou směňovány statky a služby mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Nejčastěji používaná definice: trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou. Ti, kteří chtějí na trhu koupit, se snaží získat co nejvíce za cenu co nejnižší a ti, kteří chtějí na trhu prodat, snaží se prodat co nejvíc, ale za cenu co nejvyšší. Aby mohlo dojít k obchodu, musí se dohodnout na ceně, která vyhovuje oběma. Totovzájemné působení nabídky a poptávky a vytváření ceny je tržní mechanizmus. 2 Poptávka Účastníci trhu, kteří přicházejí s úmyslem koupit, poptávají určité zboží nebo službu. Můžeme tedy zavést pojem "poptávka". Definice: poptávka je množství zboží, které chtějí kupující koupit za určitou cenu. 2.1 Typy poptávky Z hlediska množství poptávaných druhů výrobků a služeb můžeme rozlišit poptávku: individuální, dílčí, agregátní. Individuální poptávka je poptávka jednoho kupujícího po jednom druhu výrobku nebo služby. Individuální poptávky jednotlivých kupujících se velmi liší podle názorů, vkusu, chutí... Individuální poptávku lze také chápat jako poptávku jednoho kupujícího po všech druzích výrobků a služeb nebo také jako celkovou poptávku po výrobku nebo službě jednoho výrobce. Dílčí poptávka je poptávka všech lidí po určitém druhu výrobku nebo služby, tedy vlastně souhrn individuálních poptávek. Agregátní poptávka je poptávka všech lidí po všech druzích výrobků a služeb. Pro makroekonomická zkoumání a teoretické závěry je tato poptávka nejdůležitější. U poptávky nastává problém, že nemůže zahrnovat přání a touhy kupujících po určitém výrobku nebo službě, ale pouze skutečnou možnost nákupu, tzv. efektivní koupěschopnou poptávku. 11

12 2.2 Křivka poptávky Vztah mezi poptávkou a cenou znázorňuje křivka poptávky. Z grafu je patrné, že při vyšších cenách je poptávka menší (kupující kupují méně) a při cenách nižších je poptávka větší (kupující kupují více). 2.3 Zákon klesající poptávky Z pozorování chování kupujích na trhu lze vyvodit zákony trhu, zde zákon klesající poptávky. S růstem cen poptávka klesá (poptávka se pohybuje opačně než cena). Příčiny působení tohoto zákona: důchodový efekt, substituční efekt. Důchodový efekt vyjadřuje vztah mezi poptávkou a příjmem kupujícílho je-li důchod (příjem) kupujícího stálý, potom při vyšší ceně kupuje menší množství. Substituční efekt vyjadřuje vztah mezi cenami zastupitelných zboží (např. vepřové maso - kuřecí maso) při zvýšení ceny určitého zboží začne kupující kupovat jiné (substitut). Poptávka po "původním" zboží tedy klesne a poptávka po substitutu stoupne. 12

13 2.4 Další faktory, které ovlivňují poptávku Cena výrobku nebo služby je pro kupující jistě velmi důležitá, ale není to jediná okolnost, podle které se kupující rozhodují. Mezi další vlivy, které působí na poptávku, patří: změny cen substitutů a komplementů, změna výše důchodů (příjmů), změna v preferencích lidí vliv reklamy, osvěty. Substitut náhrada při snížení ceny substitutu klesá poptávka po základním výrobku (a naopak). Při snížení ceny rohlíků klesne zájem kupujících o chléb, při snížení ceny plynu klesne zájem o elektrickou energii. Komplement doplněk, bez kterého základní výrobek nemůže funovat při snížení ceny komplementu roste poptávka po základním výrobku (a naopak). Při snížení ceny filmů do fotoaparátu vzroste poptávka po fotoaparátech, při snížení ceny benzínu vzroste poptávka po automobilech. Změna výše důchodů - při vyšších důchodech (příjmech) vzroste celková poptávka. U některých druhů zboží nebo služeb kupující nekupují větší množství, ale dávají přednost kvalitnějším (a tedy zpravidla i dražším) výrobkům nebo službám (potraviny, cestovní ruch...). Změna v preferencích lidí - tyto změny jsou u jednotlivých lidí velmi individuální. Někdo podlehne velmi snadno např. reklamě a nakupuje doporučované zboží, jiného člověka se různá doporučení prakticky nedotknou. 2.5 Elasticita poptávky Z předcházejícího výkladu vyplývá, že kupující reagují jak na změny cen zboží a služeb, tak i na změny příjmů. Tyto změny v poptávce označujeme jako elasticitu poptávky. Elasticita poptávky pružnost: cenová, důchodová. Cenová elasticita vyjadřuje změny v poptávce vyvolané změnou cen. Vzorec pro výpočet: koeficient EDP = % změna množství / % změna cen. Koeficient vyjadřuje, o kolik % se sníží (zvýší) poptávané množství zboží nebo služeb, když se cena zvýší (sníží) o 1 %. koef. EDP < 1 poptávka neelastická určitá změna ceny vyvolá menší změnu poptávky - např. základní potraviny, koef. EDP > 1 poptávka elastická určitá změna ceny vyvolá větší změnu poptávky např. luxusní oděvy, koef. EDP = 1 poptávka jednotkově elastická určitá změna ceny vyvolá stejnou změnu poptávky. Pro přesnost: změna množství a změna ceny mají opačné zaménko, koeficient tudíž vyjde jako záporné číslo. V praxi používáme absolutní hodnotu koeficientu. Důchodová elasticita vyjadřuje změny v popávce vyvolané změnou důchodů (příjmů). Stejně jako u cenové elasticity počítáme koeficient, který vyjadřuje o kolik % se změní poptávané množství zboží nebo služeb, když se důchod změní o 1 %. 13

14 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 4 Poptávka. Pracovní list 4 - Poptávka Zamyslete se nad svými nákupy. Kolik párů bot si koupíte, pokud jedny budou stát 500 Kč? A kolik párů při ceně Kč za pár? Jak budete uvažovat o nákupech potravin? Budete také nakupovat více pečiva, masa, čokolády, pokud budou levné? Úloha č. 3 Pokuste se učinit ze svých úvah obecné závěry. 14

15 4 Nabídka Účastníci trhu, kteří přicházejí s úmyslem prodat, nabízejí určité zboží nebo službu. Můžeme tedy zavést pojem "nabídka". Definice: nabídka je množství zboží, které chtějí prodávající prodat za určitou cenu. 4.1 Typy nabídky Z hlediska množství nabízených druhů výrobků a služeb můžeme rozlišit nabídku: individuální, dílčí, agregátní. Individuální nabídka je nabídka jednoho druhu výrobku nebo služby od jednoho výrobce. Dílčí nabídka je nabídka jednoho druhu výrobku nebo služby od všech výrobců. Agregátní nabídka je nabídka všech druhů výrobků a služeb od všech výrobců. 4.2 Křivka nabídky Vztah mezi nabízeným množstvím a cenou znázorňuje křivka nabídky. Z grafu je patrné, že při vyšších cenách je nabídka větší (prodávající nabízejí více) a při cenách nižších je nabídka menší (prodávající nabízejí méně). 4.3 Příčiny stoupání nabídky Z pozorování chování prodávajících na trhu lze vyvodit zákony trhu, zde zákon rostoucí nabídky. S růstem cen nabídka roste (nabídka se pohybuje stejným směrem jako cena). Příčiny působení tohoto zákona: při zvýšení ceny určitého výrobku zvyšují současní výrobci jeho nabídku, protože při daných nákladech vyšší cena slibuje vyšší zisk, při zvýšení ceny určitého výrobku vstupují do odvětví noví výrobci, kterým se výroba vyplatí více, než v jiném odvětví. 15

16 4.4 Další faktory, které ovlivňují nabídku Cena výrobku nebo služby je pro výrobce jistě velmi důležitá, ale není to jediná okolnost, podle které se výrobci - prodávající rozhodují. Mezi další vlivy, které působí na nabídku, patří: náklady na výrobu při poklesu nákladů na výrobu (např. zavedením nových technologií) lze ze stejných zdrojů vyrobit větší množství produkce, ceny alternativních výrobků, které lze vyrábět z daných zdrojů (např. změna módy v oblékání vede ke změně výrobního programu - výrobce zastaví výrobu určitého výrobku a zavede výrobu módní novinky), změna výrobních podmínek, zejména vliv přírody (např. extrémní sucho vede k neúrodě v zemědělství), organizace trhu - zásahy státu (např. změna daní, podpora určitého oboru...). 5 Vytváření ceny Definice ceny: částka sjednaná mezi prodávajícím a kupujícím při prodeji zboží za peníze. Z definice je zřejmé, že cena se vytváří na trhu a je signálem pro právající i kupující. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace a vzniknout dva typy ceny: rovnovážná cena, nerovnovážná cena Rovnovážná cena (tzv. cena vyčišťující trh) vznikne v situaci, kdy na trhu není nedostatek ani přebytek zboží a prodávající i kupující jsou ochotni za tuto cenu kupovat i prodávat. Rovnováha na trhu je záležitost velice krátkodobá, mnohem častější je situace, kdy vzniká nerovnovážná cena. Jestliže je cena na trhu příliš vysoká, výrobci hodně vyrábějí a kupující málo kupují. Nabídka zboží potom převyšuje poptávku a výrobci jsou nuceni cenu snižovat. Jestliže je na trhu cena příliš nízká, výrobci vyrábějí málo a kupující nemají co kupovat. Poptávka po zboží potom převyšuje nabídku a výrobci mohou cenu zvyšovat, protože kupující jsou ochotni zaplatit více, aby zboží získali. Změna ceny na trhu je signálem pro výrobce při rostoucí ceně mohou zvyšovat výrobu, při ceně klesající výrobu omezují. Tímto způsobem se na trhu vytváří rovnováha, tedy dochází k vyrovnání nabídky a poptávky. Kromě cen, které jsou vytvářeny na trhu, existují i v tržní ekonomice ceny stanovené úředně, rozhodnutím státního orgánu (buď jako konkrétní částka nebo je určen způsob jejího výpočtu). V České republice jsou to např. ceny pitné vody, elektrické energie, plynu... 16

17 6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 5 Nabídka. Pracovní list 5 - Nabídka Nyní uvažujte jako výrobci. Kolik párů bot nabídnete na trhu, jestliže průměrné náklady budou činit 800 Kč a na trhu se budou podobné boty prodávat za 900 Kč? A kolik nabídnete při ceně Kč? Uvažujte dál jako výrobci. Bude cena na trhu jediným kriteriem pro nabízené množství výrobků? Jaké další vlivy budete brát v úvahu? Úloha č. 3 Pokuste se učinit ze svých úvah obecné závěry. 17

18 7 Graf tržního mechanizmu Předchozí úvahy o poptávce a nabídce můžeme shrnout a vyjádřit graficky. Důležité: graf zachycuje pouze vztah nabízeného či poptávaného zboží a ceny. Žádné jiné vlivy nejsou v grafu brány v úvahu. 8 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 6 Graf tržního mechanismu. Pracovní list 6 Graf tržního mechanismu Znázorněte graficky chování prodávajících a kupujících na trhu. Zaměřte se na vztah ceny a poptávaného či nabízeného množství. Ve výše uvedeném grafu najděte oblast převahy nabídky nad poptávkou a oblast převahy poptávky nad nabídkou. Úloha č. 3 Zobecněte změny ceny (růst, pokles) podle změn v poměru nabídky a poptávky. Odpovězte na otázky průběžného testu: Tržní mechanismus I. 18

19 KNIHA 3: KONKURENCE A TRH 1 Definice konkurence Konkurence je soupeření, soutěž. Při tržní konkurenci se střetávají účastníci trhu, kteří mají různé zájmy - prodávající (nabídka) a kupující (poptávka). Na trhu tedy můžeme rozlišit tři oblasti konkurence: mezi nabídkou a poptávkou, na straně poptávky (mezi kupujícími), na straně nabídky (mezi prodávajícími). 2 Konkurence mezi nabídkou a poptávkou Tzv. konkurence napříč trhem. Výrobci - nabízející chtějí prodat vše, co vyrobili, s co největším ziskem, tedy za cenu co nejvyšší. Kupující - poptávající chtějí nakoupit co nejvíce zboží nebo služeb, ale za cenu co nejnižší. Aby mohlo dojít k obchodu, musí se prodávající i kupující shodnout na kompromisu, kdy dojde k vyrovnání nabízeného i poptávaného množsví zboží a služeb, tedy na rovnovážné ceně. 3 Konkurence na straně poptávky Je to soupeření mezi kupujícími, kdy každý z nich chce mít co největší užitek. Chce získat co nejvíc zboží nebo služeb za co nejnižší cenu a to i na úkor ostatních kupujících. Tato konkurence je velmi významná v situaci, kdy je na trhu nedostatek výrobků, kdy poptávka převyšuje nabídku. Pak snaha kupujících koupit nedostatkové zboží vede ke zvyšování ceny. V situaci, kdy je nabídka vyšší než poptávka, konkurence mezi kupujícími prakticky neexistuje. 4 Konkurence na straně nabídky Je to soutěžení mezi prodávajícími, kdy každý z nich chce prodat co nejvíc svých výrobků za co nejvyšší cenu a dosáhnout tak maximální zisk. Tato konkurence nabývá na významu v situaci, kdy je na trhu přebytek výrobků, kdy nabídka převyšuje poptávku. V této situaci cena klesá a výrobci ve snaze o přežití na trhu musí snižovat cenu. 5 Konkurence podle zaměření Konkurence podle zaměření oblasti, ve které se soutěží: konkurenci cenová, konkurence necenová. Cenová konkurence spočívá v tom, že výrobci se snaží prodávat za cenu nižší než jiný výrobce. Chtějí tím získat zájem zákazníků, nalákat je ke koupi jejich výrobku, snaží se ovládnout trh. Dočasně se vzdají zisku, aby v budoucnosti získali výsadní postavení na trhu a mohli podmínky na trhu ovlivňovat. Necenová konkurence má stejný cíl jako konkurence cenová - přilákat zájem zákazníků. Ale výrobci využívají jiné metody. Především je to soutěžení v oblasti kvality výrobků, inovacemi výrobků, ale také reklamou, soutěžemi, různými službami při prodeji (např. prodej na úvěr nebo na splátky). Na trhu se tyto různé formy konkurence propojují a jejich konkrétní podoba závisí na konkrétní situaci. 19

20 6 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 v Pracovním listě 7 Konkurence. Pracovní list 7 - Konkurence Zamyslete se nad pojmem konkurence. Je to vlastně soupeření, soutěž. Kdo na trhu soutěží a jak? 7 Konkurence podle podmínek na trhu Podle podmínek, které mají výrobci na trhu: konkurence dokonalá, konkurence nedokonalá. Dokonalá konkurence by byla v situaci, kdy na trhu je mnoho výrobců, mají zcela rovné podmínky, jejich výrobky jsou úplně stejné, kupujícímu je jedno, který výrobek si koupí. Výrobky jednotlivých výrobců splývají a důsledkem je jedna cena. Vstup na trh pro další výrobce je snadný, jeden výrobce nedokáže ovlivnit cenu. Dokonalost této konkurence je v tom, že jediná cesta k prosazení na trhu je snižování nákladů při výrobě, že vede k úporám. Tato konkurence se v realitě běžně nevyskytuje, je jen teoretickou abstrakcí. Nedokonalá konkurence se v reálném životě vyskytuje a může mít různé formy: monopolní konkurence, oligopol, monopol. Monopolní (monopolistická) konkurence vzniká v situaci, kdy na trhu je mnoho výrobců, ale jejich výrobky se již trochu odlišují od produkce ostatních výrobců a kupující si již vybírají. Vstup nových výrobců na trh je stále poměrně snadný, již se projevují i jiné formy konkurence než jen cenová a už není tak velký tlak na výrobce ke snižování nákladů. Oligopol je situace na trhu, kdy existuje jen několik výrobců určitého druhu výrobku, kteří mají dostatečnou ekonomickou sílu, aby bránili dalším výrobcům ve vstupu do odvětví. Výrobci mohou udržovat převahu poptávky nad nabídkou a tím udržovat vyšší ceny. Projevuje se především konkurence necenová. Monopol (absolutní monopol) vznikne v situaci, kdy trh v daném odvětví ovládne jediný výrobce. Dojde vlastně k likvidaci konkurence a monopolní výrobce získává převahu nad kupujícími. Rostou zisky monopolních výrobců a hranicí pro růst ceny je pouze koupěschopná poptávka. Při existenci monopolu selhává tržní mechanizmus a jeho účinky musí být nahrazeny regulací státem. 20

21 8 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 2 v Pracovním listě 7 Konkurence. Pracovní list 7 - Konkurence Budeme pokračovat v úvahách o ceně. Není možné, že se výrobci dohodnou a budou své výrobky nabízet za stejnou cenu? Není možné, že by o ceně rozhodoval jediný výrobce? 9 Typy trhu Vzhledem k omezeným zdrojům pro výrobu je velmi důležité hledisko efektivnosti výroby, poměřování účinnosti vynaložených prostředků. Podle toho, zda situace na trhu nutí výrobce k efektivnosti, můžeme rozlišit různé typy trhu (charakteristiky trhu). Z hlediska konkurence: trh konkurenční na tomto trhu existuje cenová konkurence, výrobci jsou nuceni snižovat náklady na výrobu a jsou tak vedeni ke zvyšování efektivnosti své činnosti, trh monopolizovaný tento trh ovládá jediný výrobce, není cenová soutěž a výrobce tak není veden k efektivnosti výroby. Z hlediska otevřenosti trhu: trh otevřený zde jsou domácí výrobci vystaveni konkurenci výrobců zahraničních a konkurenční boj je vede ke snižování ceny a nákladů a ke zvyšování efektivnosti výroby, trh uzavřený v této situaci neexistuje zahraniční obchod, domácí výrobci jsou chráněni, nejsou nuceni ke snižování ceny ani nákladů a tudíž nejsou vedeni k efektivnosti své činnosti. Z hlediska nasycenosti: trh nasycený na tomto trhu je poptávka menší nebo stejná jako nabídka, výrobci musí usilovat o zájem kupujících, musí snižovat ceny, to je nutí snižovat náklady a jsou vedeni k efektivnosti výroby, trh nenasycený zde je poptávka větší než nabídka, kupující jsou ochotni zaplatit vyšší ceny, výrobci nejsou nuceni ke snižování nákladů a nejsou vedeni k efektivnost své činnosti. Z uvedeného vyplývá, že pokud má trh vést výrobce k šetření výrobními zdroji a tedy k efektivnosti, musí být konkurenční, otevřený a nasycený současně. Potom mluvíme o tzv. kriteriálním prostředí trhu. 21

22 10 Oblasti selhání trhu V reálném živote je zřejmé, že trh není všemocný a že se vyskytují oblasti, kde trh nefunguje, selhává. Nejčastěji uváděnými oblastmi selhání trhu jsou: externality, veřejné statky přirozený monopol. Externality (vnější efekty) Jedná se o situaci, kdy hlavní činnost výrobce má za důsledek vznik dalších (vnějších) efektů, které ale nejsou výrobcem zamýšleny. Nevytváří se zde cena výrobku nebo služby, výrobek nebo služba přináší efekt někomu, kdo se původního vztahu prodávající - kupující vůbec nezúčastnil. Vedlejší účinky mohou být kladné (např. vzestup ceny domů v určité oblasti výstavbou nové silnice) nebo záporné(zejména škody na životním prostředí, které způsobuje chemická výroba). Záporné externality jsou velkým společenských problémem, protože ničení životního prostředí dopadá na všechny občany a je tedy nutné, aby zde zasáhl stát - např. pokuty, daně... Veřejné statky Jsou to statky, které nelze poskytovat jednotlivci, jsou poskytovány všem občanům současně nebo následně, nelze poměřit jejich spotřebu a stanovit cenu. U těchto statků není vhodné, aby je poskytovaly soukromé podniky, protože tyto statky by neměly být ovlivňovány trhem z důvodů politických, ekonomických, etických i dalších. Vliv trhu v této oblasti nelze zcela vyloučit, ale zásadní úlohu by měl mít stát. Např. obrana státu, státní správa, veřejné školství a zdravotnictví... Přirozený monopol Je to výsadní postavení výrobce nebo poskytovatele služeb na trhu, které je dáno technologií výroby nebo poskytování služby a není tedy získáno vítězstvím v konkurenci na trhu. Vstup dalšího výrobce nebo poskytovatele služby by si vyžádal velmi vysoké náklady a to by vedlo ke zdražení výrobku nebo služby pro všechny spotřebitele. Přirozený monopol většinou zanikne díky technickému pokroku. Stejně jako u jiných forem monopolu by selhání trhu mělo být kompenzováno zásahy státu. Ten vydává zákony na ochranu hospodářské soutěže a tím zajišťuje, aby nedocházelo k trestné činnosti firem s výsadním postavením. Např.: výroba a rozvod elektrické energie, železnice... 22

23 11 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 3 v Pracovním listě 7 Konkurence. Pracovní list 7 - Konkurence Úloha č. 3 Je trh všemocný? Opravdu funguje vždy a všude? Uvažujte o tom, zda nejsou oblasti, kde trh nefunguje, kde se nekupuje a neprodává. Odpovězte na otázky průběžného testu: Tržní mechanismus II. 23

24 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Tržní mechanismus Počet vyučovacích hodin podmodulu: 24 Počet témat podmodulu: 3 Téma kursu: Nezaměstnanost Počet vyučovacích hodin tématu: 5 Počet pracovních listů: 3 Počet testů: 0 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Nezaměstnanost 2. Pracovní list 8 Nezaměstnanost I zadání 3. Pracovní list 8 Nezaměstnanost I řešení 4. Pracovní list 9 Nezaměstnanost II zadání 5. Pracovní list 9 Nezaměstnanost II řešení 6. Pracovní list 10 Nezaměstnanost III zadání 7. Pracovní list 10 Nezaměstnanost III řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Nezaměstnanost 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 8 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 8 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 9 - zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 9 řešení 6. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 10 zadání 7. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 10 řešení Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Vlastní archiv 24

25 TÉMA 2: NEZAMĚSTNANOST KNIHA 1: NEZAMĚSTNANOST 1 Úvod Vysvětlili jsme si základní princip fungování tržní ekonomiky - tržní mechanizmus. A s ním souvisí řada dalších jevů a situací. K těm nejdůležitějším patří nezaměstnanost a inflace, kterým se budeme věnovat v dalším textu. 2 Definice nezaměstnanosti Jako první důsledek působení tržního mechanizmu si probereme nezaměstnanost. Definice: nezaměstnanost je situace v národním hospodářství, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva nepracuje. Členění obyvatelstva z hlediska schopnosti pracovat a vykonávání práce znázorňuje následující schéma: Obyvatelstvo < ekonomicky aktivní < ostatní nezaměstnaní < zaměstnaní nedobrovolně dobrovolně Ekonomicky aktivní obyvatelé jsou lidé v produktivním věku (po skončení povinné školní docházky až do důchodového věku), samozřejmě s výjimkami. Ostatní obyvatelé jsou ti, kteří nejsou v produktivním věku a ti, kteří v produktivním věku sice jsou, ale pracovat nemohou. Např. rodiče na rodičovské dovolené, osoby zdravotně postižené... Těch se nezaměstnanost vlastně netýká. Nedobrovolně nezaměstnaní jsou ti, kteří by pracovat chtěli, ale nenašli vhodnou příležitost. Dobrovolně nezaměstnaní jsou lidé kteří z určitých důvodů pracovat nechtějí (např. kvůli výši odměny), hledání zaměstnání již vzdali nebo mají někoho, kdo je živí. Můžeme je nazvat ekonomicky neaktivními a zařadit mezi ostatní obyvatele. Dále se budeme věnovat těm nezaměstnaným, kteří pracovat chtějí, ale nemají vhodnou příležitost. 25

26 3 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 8 Nezaměstnanost I. Pracovní list 8 Nezaměstnanost I Uvažujte o tom, zda trh (tržní mechanizmus) je skutečně všemocný, ideální a zda jeho fungování nemůže mít i nějaké nepříjemné stránky. Ve svých úvahách se zaměřte především na situaci lidí. Další úvaha bude zaměřena na to, zda všichni lidé skutečně chtějí pracovat. Opravdu je možné tvrdit, že každý člověk touží po pracovních povinnostech a chození do práce? Úloha č. 3 Předchozí úvahy zobecněte a zaměřte se při tom na rozdělení obyvatelstva podle toho, zda člověk pracuje či ne. 4 Trh práce Lidé, kteří hledají zaměstnání, jsou účastníky trhu práce. Dalšími účastníky jsou zaměstnavatelé, kteří hledají zaměstnance, od nichž chtějí práci kupovat. Je tedy třeba určit, kdo je na které straně na trhu práce: nabídka lidé, kteří hledají zaměstnání, kteří prodávají svou schopnost pracovat, poptávka zaměstnavatelé, kteří práci kupují. Nezaměstnanost vzniká tehdy, je-li na trhu větší nabídka práce než poptávka po práci. Tento obecný závěr vychází pouze z porovnání celkové nabídky práce a celkové poptávky po práci, nebere v úvahu jejich strukturu. 26

27 5 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkol č. 1 v Pracovním listě 9 Nezaměstnanost II. Pracovní list 9 Nezaměstnanost II Protože tato kapitola je zaměřena na trh, je třeba si ujasnit postavení zaměstnanců a zaměstnavatelů na trhu. Promyslete, kdo z nich je na straně nabídky práce a kdo na straně poptávky. 6 Nezaměstnaný Používáme pojem "nezaměstnaný", musíme si tedy objasnit jeho podstatu. Kdo je vlastně nezaměstnaný můžeme určit ze dvou stránek - teoreticky a prakticky. Nejprve teorie - nezaměstnaný je člověk, který: v posledních čtyřech týdnech hledal práci - např. ten, kdo dostal výpověď a hledá nové zaměstnání, byl ze zaměstnání propuštěn a čeká na výzvu k návratu - např. sezónní zaměstnanci ve stavebnictví nebo zemědělství, se do zaměstnání chce hlásit příští měsíc - např. absolvent školy, který chce mít poslední prázdniny. Co se týče praxe, jde o to, že každý stát má své zákonné předpisy, které určují, za jakých podmínek je člověk uznán nezaměstnaným a má tedy nárok na státní podporu. Tato problematika je předmětem sociální politiky státu. 27

28 7 Typy nezaměstnanosti Nezaměstnanost je negativní jev v národním hospodářství, ale její dopady a možnosti jejího odstranění se liší podle typu. Frikční nezaměstnanost je přirozeným jevem v tržní ekonomice. Je krátkodobá, je to vlastně plynulé přecházení z jednoho zaměstnání do jiného např. v situaci, kdy je pracovník v dosavadním zaměstnání nespokojen. Národní hospodářství neohrožuje, v tržní ekonomice je neodstranitelná a do určité míry i prospěšná - rezerva pracovní síly při rozšiřování podniků. Strukturální nezaměstnanost je vyvolaná technickým pokrokem, kdy některé obory výroby jsou utlumovány a nahrazovány modernější výrobou a stávající zaměstnanci nemají dostatečnou kvalifikaci. Tato nezaměstnanost může být způsobena i změnami v preferencích lidí např. vlivem reklamy nebo osvěty, kdy o určité výrobky již na trhu není zájem. Národní hospodářství neohrožuje, lze ji řešit především rekvalifikací pracovníků. Cyklická nezaměstnanost vzniká v souvislosti s cyklickým vývojem národního hopodářství. Roste v období recese a deprese, kdy na trhu práce je převaha nabídky a cena práce klesá. V období vzestupu podniky přijímají nové pracovní síly, roste cena práce a nezaměstnanost klesá. Národní hospodářství velmi výrazně ohrožuje, zásahy státu je velice těžko řešitelná zejména v souvislosti s ovlivňováním inflace (opatření ke snížení nezaměstnanosti vedou ke zhoršování inflace a naopak). 8 Příčiny nezaměstnanosti Některé příčiny nezaměstnanosti vyplývají z jejího typu - viz předchozí text. Zde si uvedeme další podstatné okolnosti, které ovlivňují existenci nezaměstnanosti. Nedokonalá konkurence na trhu práce různé profese nejsou navzájem zastupitelné, v případě nedostatku např. lékařů není možno jejich místa nabídnou ekonomům, kterých je nadbytek. Tedy mezi ekonomy bude nezaměstnanost, ale mezi lékaři pravděpodobně ne. Nepružné mzdy mzda, tedy cena práce se nemění tak rychle jako ceny spotřebního zboží, kdy při jeho přebytku na trhu cena klesá a vyrovnává poptávku. Pohybu mzdy směrem dolů brání řada předpisů - např. ustanovení o minimální a zaručené mzdě v zákoníku práce, dohody v kolektivních smlouvách... Dlouhodobá nerovnováha mezi nabídkou práce a poptávkou po ní - úřady práce sice evidují uchazeče o zaměstnáni a zaměstnavatelé mají povinnost hlásit volná místa, ale v praxi nejde zabezpečit, aby v každém okamžiku byla registrace zcela přesná a byl známý přesný počet uchazečů i volných míst. 28

29 9 Důsledky nezaměstnanosti Nezaměstnanost je důsledkem fungování tržního mechanizmu, ale i ona sama vede k určitým důsledkům pro národní hospodářství. Těchto důsledků je celá řada, navzájem jsou propojeny a ovlivňují se. Ekonomické důsledky je možno vidět z několika pohledů: ztráta výrobků, které mohli nezaměstnaní vyrobit a mohly tak být uspokojeny další potřeby lidí, vyplacené podpory v nezaměstnanosti, které zvyšují výdaje ze státního rozpočtu, nezaplacené daně nezaměstnanými, které by příjmy státního rozpočtu zvyšovaly. Sociální důsledky např.: pokles životní úrovně při snížení příjmů, stres z pocitu zbytečnosti a neúspěšnosti, zdravotní potíže, které vznikají ze stresu. Ztráta kvalifikace při dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy pracovník ztrácí znalosti svého oboru. Toto je velmi významné zejména u zaměstnání, která vyžadují vysokou odbornost a specializaci. Ztráta pracovních návyků znamená určité "zpohodlnění", kdy člověku činí problém pravidelná docházka a pravidelný výkon nějaké činnosti. Toto je ohrožující u dlouhodobě nezaměstnaných a také u absolventů škol, kteří vlastně pracovní návyky vůbec nezískají a velmi těžko se potom do pracovního procesu zařazují. 10 Měření nezaměstnanosti K měření a sledování vývoje nezaměstnanosti slouží ukazatel míry mezaměstnanosti. míra nezaměstnaní, kteří aktivně hledají práci nezaměstnanosti = ekonomicky aktivní obyvatelstvo. 100 = % Příklad Jaká je míra nezaměstnanosti v zemi, která má osob ekonomicky aktivních a osob, které aktivně hledají práci. míra nazaměstnanosti = / = 5,5 % Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel jich 5,5 % hledá práci. V tržní ekonomice není možná dlouhodobá úplná (stoprocentní) zaměstnanost. Proto ekonomové připouštějí tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti ( míra nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti), kdy každý, kdo chce pracovat, pracuje a výjimkou jsou jen frikčně a strukturálně nezaměstnaní. 29

30 11 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 2 a 3 v Pracovním listě 9 Nezaměstnanost II a úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 10 Nezaměstnanost III. Pracovní list 9 Nezaměstnanost II Došli jsme k závěru, že zaměstnanci nabízejí svou práci. Vymyslete nebo vyhledejte definici práce. Vyjděte z úvahy o tom, kdo všechno může práci vykonávat a proč ji vykonává. Úloha č. 3 Pokuste se vyhledat v tisku nebo vysledovat v televizních či rozhlasových zprávách špatná vyjádření novinářů. Velmi častá formulace je ve smyslu, že podnikatel dal lidem práci. Souhlasíte? Pracovní list 10 Nezaměstnanost III Zamyslete se nad příčinami nezaměstnanosti v návaznosti na nabídku a poptávku na trhu práce. Pokračujte ve svých úvahách. Co je příčinou převahy nabídky práce nad poptávkou? Úloha č. 3 Úvaha pokračuje. Co nezaměstnanost znamená pro jednotlivé lidi i pro celé národní hospodářství? Jaké jsou důsledky nezaměstnanosti? 30

31 Metodický list Modul podmodul: Makroekonomie Tržní mechanismus Počet vyučovacích hodin podmodulu: 24 Počet témat podmodulu: 3 Téma kursu: Inflace Počet vyučovacích hodin tématu: 5 Počet pracovních listů: 2 Počet testů: 1 Autor: Ing. Milena Rokošová Předpoklady pro studium tohoto modulu: - absolvování modulu Opatřování výrobních činitelů Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta Inflace 2. Pracovní list 11 Inflace I zadání 3. Pracovní list 11 Inflace I řešení 4. Pracovní list 12 Inflace II zadání 5. Pracovní list 12 Inflace II řešení 6. Průběžný test 3 Nezaměstnanost, inflace Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Prostudujte si výkladová skripta Inflace 2. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 11 zadání 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 11 řešení 4. Vypracujte určené úkoly v pracovním listu 12 zadání 5. Zkontrolujte si vypracované úkoly v pracovním listu 12 řešení 6. Vypracujte Průběžný test 3 Nezaměstnanost, inflace Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k Seznam použité literatury: Mertlík, P., Rusmichová, L., Soukup, J. a kol.: Úvod do obecné ekonomie. Praha, Aleko ISBN Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda ISBN Sojka, M., Pudlák, J.: Ekonomie pro střední školy. Praha, Státní pedagogické nakladatelství ISBN Švarcová, J. a kol.: Ekonomie. Zlín, CEED ISBN Vlastní archiv 31

32 TÉMA 3: INFLACE KNIHA 1: INFLACE 1 Úvod Již několikrát jsme si připomínali, že lidé chtějí stále lépe uspokojovat své rostoucí potřeby a k tomu vyrábějí statky a služby, které si potom rozdělují na trhu. Je tedy zřejmé, že každého člověka budou zajímat otázky, které se týkají peněz a cen. Nyní se tedy budeme zabývat dalším jevem v ekonomice, kterým je inflace. 2 Definice inflace Pojem "inflace" je už téměř zaklínadlem, ale je třeba tento pojem jasně definovat. Definice: inflace je situace v národním hospodářství, kdy dlouhodobě roste celková hladina cen. Důležité je, že musí jít o dlouhodobý růst, tedy ne o krátkodobé sezónní výkyvy cen např. u ovoce nebo oblečení. Rovněž se musí jednat o celkovou hladinu cen, tedy o ceny většiny zboží a služeb, ne jen některých - např. technických nebo modních novinek. Pro pořádek je třeba uvést, že v ekonomice se (spíše zřídka) může objevit i opačný jev - deflace. Při ní dochází k celkovému ročnímu poklesu hladiny cen. 3 Typy inflace Při inflaci dochází k růstu cen. Z hlediska míry tohoto růstu rozlišujeme typy inflace. Mírná inflace (plíživá, jednociferná) - růst cen do 10 % ročně - nemá výrazně negativní vliv na ekonomiku, ta běžně funguje a s růstem cen roste i výroba. Pádivá inflace (cválající, tříciferná) - růst cen o desítky a stovky % ročně - svědčí o nezdravém vývoji ekonomiky, její výkonnost klesá, lidé přestávají věřit penězům a hledají jiné investice (nemovitosti, zlato...). Hyperinflace růst cen o tisíce a miliony % ročně - znamená rozpad ekonomiky, zmatek. Peníze již neplní své funkce, lidé přecházejí k naturální směně. Tato situace nastává zejména v poválečných nebo krizových obdobích. 32

33 4 Druhy inflace Vysvětlili jsme si "velikost" inflace a nyní si objasníme, proč vlastně inflace vzniká, jaké jsou důvody růstu cen - tedy druhy inflace. Inflace tažená poptávkou (poptávková inflace) vznikne v situaci, kdy je vysoká poptávka a ta vyvolává růst cen. Vysoká poptávka je dána tím, že občané mají dost peněz k nákupům spotřebního zboží a podnikatelé na investice, např. díky velkorysé sociální politice nebo snadné dostupnosti levných úvěrů. Inflace tlačená náklady (nákladová inflace) se vyskytuje v situaci, kdy růst cen je vyvolán růstem nákladů na výrobu. K tomu dojde zejména při zvyšování cen základních surovin a energií. S tímto druhem inflace je spojen pojem "inflační spirála". Např. nekontrolovaný růst mezd (např. tlakem odborové organizace) vyvolá zvýšení nákladů a toto zvýšení se promítne do cen výrobků a služeb. Pracovníci si po určité době za své původně zvýšené mzdy budou moci koupit stále méně zboží (reálná mzda poklesne) a znovu začnou usilovat o růst mezd. Setrvačná inflace (očekávaná inflace) není vlastně skutečná, jde jen o očekávání inflace, kdy se lidé chovají podle zkušeností z minulé doby a podle toho určují např. výši úroků nebo usilují o zvyšování mezd. Změny v nabídce nebo poptávce očekávanou míru inflace naruší a dojde ke změně míry inflace. Po odeznění vlivu změn na trhu (cenové šoky) se setrvačná inflace ustálí na nové míře. 5 Příčina inflace Pokud si shrneme předchozí výklad a připomeneme si, že inflace se projevuje růstem cenové hladiny, dojdeme jistě k základní příčině inflace: v národním hospodářství je v oběhu větší množství peněz než je množství potřebné. Tato naše definice velmi úzce souvisí s poptávkovou inflací. Určování a ovlivňování množství peněz v oběhu je úkolem centrální banky a my si tuto záležitost objasníme v kapitole Měnová politika. 6 Důsledky inflace Inflace se dotýká veškeré činnosti a života lidí v běžném občanském životě i při podnikání. Shrneme si tedy důsledky. Pokles hodnoty peněz v praxi znamená, že za stejnou částku si díky inflaci v budoucnosti koupíme méně statků a služeb. Znehodnocování úspor a snížení spořivosti lidí * se projeví tak, že při uložení určité částky do banky se získaný úrok znehodnotí právě o účinek inflace. Pokud banky nabízejí z vkladů nižší úrokovou sazbu než je míra inflace, nemá smysl peníze do banky ukládat. Zhoršení kvality informací, které poskytují ceny - vysoká cena zboží již nemusí znamenat vysokou poptávku a tudíž se podnikatelé hůře orientují na trhu a hůře odhadují, které výrobky vyrábět. 33

34 Zhoršení schopnosti peněz plnit funkci míry hodnoty (např. vysoká cena nemusí označovat kvalitnější a tedy hodnotnější výrobek) a uchovatele hodnot (peníze nemá smysl ukládat pro budoucnost, protože ztrácejí svou hodnotu). Ke zvýhodnění dlužníků proti věřitelům dochází proto, že dlužník po určité době sice vrací nominálně vyšší částku (půjčená částka + úrok), ale reálně vrací menší hodnotu, než kterou si půjčil. * reálná úroková míra = nominální úroková míra míra inflace 7 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2, 3 a 4 v Pracovním listě 11 Inflace I. Pracovní list 11 Inflace I Nyní se budeme věnovat druhému jevu, který je spojen s tržním mechanizmem inflaci. Tento pojem znají snad všichni, ale co doopravdy znamená? Pokuste se definovat inflaci. Proč vlastně ceny mohou růst? Připomeňte si změny v poptávce a nabídce vyvolané změnou cen. Úloha č. 3 Co je předpokladem k tomu, aby rostla poptávka, aby lidé nakupovali? Úloha č. 4 Nyní se zkuste zamyslet nad příčinou inflace. Vycházejte z předchozích úvah. 34

35 8 Měření inflace Sledování a ovlivňování inflace je velmi důležité a je to úkolem centrální banky. Ukazatel míry inflace vyjadřuje změnu hladiny cen za určité období. K výpočtu míry inflace se používají cenové indexy, my si uvedeme ten nejčastější, tedy index spotřebitelských cen. ceny v roce t - ceny v roce t-1 míra inflace = ceny v roce t =... % Příklad Zjistěte míru inflace v zemi, kde hladina cen v roce t-1 byla 680 a v roce t 710. míra inflace = ( ) / 680 = 30 / 680 = 4,4 % Ceny v roce t stouply proti roku t-1 o 4,4 %. Index spotřebitelských cen bere v úvahu ceny výrobků a služeb, které jsou zahrnuty do tzv. spotřebního koše. V něm má každá skupina výrobků a služeb (výdaje na potraviny, na vzdělání, na zdravotnictví...) své poměrné zastoupení, určitou váhu, která je stanovena pro průměrného člověka a průměrnou domácnost. Jednotliví lidé ale mají své "osobní spotřební koše" odlišné a tedy se jejich individuální míra inflace může lišit od té oficiálně uváděné. Konkrétní určení míry inflace je předmětem statistických výpočtů. 9 Vztah nezaměstnanosti a inflace Probrali jsme si dva jevy, které souvisí s fungováním tržního mechanizmu - nezaměstnanost a inflaci. Jedná se o dva "spojité" jevy, je mezi nimi složitý vztah a závislost. Oba jevy jsou negativním projevem v ekonomice a ekonomové řeší problém, jak je regulovat. Opatření, která zmírňují inflaci (snížení množství peněz v oběhu) většinou zhorší nezaměstnanost (nedostupné peníze vedou k omezování podnikání) a opačně. Hlubší zkoumání těchto problémů je předmětem vysokoškolského studia. 35

36 10 Zadání úkolu v pracovním listě Vypracujte úkoly č. 1, 2 a 3 v Pracovním listě 12 Inflace II. Pracovní list 12 Inflace II Z předcházejících kapitol, hlavně z kapitoly o bankovnictví, vyvoďte závěr, která instituce v České republice má za úkol hlídat udržení souladu mezi skutečným a potřebným množstvím peněz v ekonomice a zajišťovat přijatelnou míru inflace. Zamyslete se nad důsledky inflace. Můžete je pocítit ve svém vlastním životě? Úloha č. 3 Spočítejte, zda je vhodné uložit do banky peníze při úrokové míře 2 % a míře inflace 6 %. Odpovězte na otázky průběžného testu: Nezaměstnanost, inflace 36

37 Řešení pracovních listů Pracovní list 1 Tří základní ekonomické problémy Představte si, že jste se s několika dalšími lidmi ocitli na opuštěném ostrově. Protože nevíte, kdy budete zachráněni, musíte si nějak uspořádat život. Co všechno si budete muset mezi sebou domluvit a uspořádat, abyste mohli existovat a přežili? Určitě je třeba zajistit bydlení a jídlo, tedy domluvit se o tom, co budete vyrábět. A když už víte, zda budete stavět srub nebo hloubit jeskyni, zda budete lovit zvířata nebo sbírat bobule, tak musíte najít metodu, jak vše potřebné udělat. To samozřejmě záleží na tom, jaké nástroje a pomůcky máte k dispozici. Pokud máte například sekerku, můžete plánovat jiné činnosti, než jenom s nožem. A musíte také vyřešit snad nejproblematičtější záležitost jak se o to vše vyrobené budete dělit. Nejjednodušší je všem rovným dílem. Je to ale spravedlivé? Jsou i zásluhy jednotlivých lidí stejné? Kdo si zaslouží větší porci jídla? Kdo potřebuje přikrývku? Až vše promyslíte, pokračujte další úlohou. Pokuste se Vaše úvahy shrnout do tří okruhů podle toho, jaké problémy řešíte. První okruh co je třeba vyrobit. Druhý okruh jak, jakým způsobem, jakou technologií vyrábět. Třetí okruh jak to vyrobené rozdělit mezi členy skupiny. Úloha č. 3 Vyhledejte v učebním textu kapitolu Tržní mechanizmus a ověřte si správnost svých závěrů. Každá společnost musí vyřešit tři základní ekonomické problémy: 1) co vyrábět, 2) jak vyrábět, 3) pro koho vyrábět (jak rozdělovat). 37