8. CZ-NACE 20 - VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

Transkript

1 Výroba chemických látek a chemických přípravků 8. CZ-NACE 20 - VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ 8.1 Charakteristika odvětví Chemický průmysl CZ-NACE 20 má v rámci zpracovatelských odvětví zvláštní pozici, protože svými výrobky zásobuje prakticky všechny oblasti ekonomiky. V souladu s novou mezinárodní klasifikací NACE Rev.2, která je používána od roku 2009, se dělí na šest výrobkových oborů (suboddílů), jejichž podíl na tržbách je uveden v grafu 8.1. Oproti roku 2008, kdy bylo ještě používáno staré členění dle OKEČ a do tohoto odvětví se započítával i farmaceutický průmysl, se změnily podíly jednotlivých oborů. Zavedením nové klasifikace CZ-NACE vzrostlo procentní zastoupení jasně největšího oboru CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv, primárních plastů aj., a to na více než 74 %. V dalších tabulkách této stati jsou uváděny jmenovitě jen čtyři obory, ovšem celkové sumy jsou za všech šest oborů tohoto odvětví. Dva obory CZ-NACE 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků a CZ-NACE 20.6 Výroba chemických vláken, nejsou na doporučení Českého statistického úřadu konkrétně uváděna. Vyjímku tvoří data zahraničního obchodu dle klasifikace CZ-CPA. K podílu jednotlivých oborů nutno uvést, že v EU-27 je struktura a procentní podíly odlišné od ČR. Podle Cefic (Evropská rada chemického průmyslu) se výroba v chemickém průmyslu dělí na tři velké výrobkové obory. Také rozdělení tržeb v EU-27 je odlišné od struktury v ČR, neboť na základní chemikálie připadlo v roce 2008 v EU cca 64 %, podíl chemických specialit činil 23 % a podíl spotřební chemie zbývajících 13 % ,1 % ,0 % ,7 % ,0 % ,2 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických výrobků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: předběžné údaje ČSÚ, rok 2009 vlastní odhad MPO Graf 8.1 Podíly oborů CZ-NACE na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2009 byl z hlediska tržeb pro odvětví CZ-NACE 20 nepříznivý, neboť v porovnání s rokem 2008 tento ukazatel díky ekonomické recesi klesl o více než 14 %, účetní přidaná hodnota se propadla o 15,4 % 93

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU a počet zaměstnaných osob se snížil o 6,7 %. Podíl odvětví na zpracovatelském průmyslu (ZP) stoupl v tržbách na 4,53 % (2008-4,37 %) a u počtu pracovníků na 2,66 % (2,49 %), zatímco v případě účetní přidané hodnoty se snížil na 3,45 % (3,69 %). Odvětví nadále dominují velké podniky s 250 a více zaměstnanci, na které připadá přes 70 % z celkových tržeb a účetní přidané hodnoty, zatímco podíl zaměstnanců je podstatně nižší - kolem 60 %. V tradičním žebříčku CZECH TOP za rok 2009 se v první stovce umístily v objemu tržeb tyto chemické společnosti: UNIPETROL, a.s. (tržby 67,4 mld. Kč - 6. místo), LINDE GAS, a.s. ( tržby 4,83 mld. Kč, 91. místo) a DEZA, a.s. (tržby 4,8 mld. Kč, 92. místo). Všem třem uvedeným firmám meziročně výrazně poklesly tržby, v UNIPETROL a.s. o 31 %, ve společnosti LINDE GAS, a.s. o více než 13 % a ve firmě DEZA, a.s. dokonce o 48 %. Chemický průmysl je na území ČR koncentrován hlavně do čtyř regionů - Ústeckého, Středočeského a Moravskoslezského kraje a hlavního města Prahy (v tržbách cca 62 % - 65 % z celku). V ostatních krajích jsou podíly na tržbách podstatně nižší a ve čtyřech krajích, kde je toto odvětví nejméně rozvinuté ( Plzeňský, Liberecký, Karlovarský kraj a Vysočina), tento podíl nikde nepřesahuje 2 %. V souvislosti s recesí poměrně výrazně poklesla investiční aktivita v odvětví CZ-NACE 20. Objem hmotných investic (včetně farmacie) klesl v roce 2009 o téměř 19 % na 8,8 mld. Kč a nebyla zahájena žádná významnější investice, neboť v důsledku výrazně nižších tržeb musely chemické firmy krátit investice a měly značné problémy se získáváním bankovních úvěrů. 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Z tabulky 8.1 je patrné, že s ohledem na ekonomickou krizi, spojenou s nižší poptávkou po chemikáliích, ceny průmyslových výrobců v roce 2009 oproti předchozímu roku poklesly, z toho nejvýrazněji v největším oboru CZ-NACE 20.1, o téměř 10 %. Celkový pokles v tomto odvětví činil 7,7 %. Pouze v méně významném oboru CZ-NACE 20.3 Výroba nátěrových hmot ceny vzrostly o 3,4 %. Kolísání cen základní chemické suroviny ropy v průběhu roku 2009 cenový vývoj v odvětví výrazněji neohrozilo. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobců v letech Název Kód CZ-CPA Průměr od počátku roku Základní chem. látky, hnojiva. plasty ,5 90,2 Pesticidy a jiné agrochemické přípravky 20.2 x x Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely 20.3,8 103,4 Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy ,6 97,9 Ostatní chemické výrobky ,3 93,3 Chemická vlákna 20.6 x x Chemické látky a chem. přípravky ,5 92,3 Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = Základní produkční charakteristiky Produkční charakteristiky, obsažené v tabulkách 8. 2 až 8.5, zachycují vývoj odvětví v letech 2005 až Vzhledem k novému členění dle klasifikace CZ-NACE jsou jejich sumy nižší než v předchozích ročnících Panoramy. Údaje v této publikaci nejsou tudíž srovnatelné s údaji z publikací minulých let. Z tabulky 8.2 lze zjistit, že počet podniků v rámci tohoto odvětví se v posledních pěti letech příliš neměnil a pohybuje se kolem subjektů. Nejvíce podniků z celkového počtu, přes 60 %, připadá na obor CZ-NACE 20.1, kde se soustřeďuje nejširší sortimentní škála chemických produktů, včetně 94

3 Výroba chemických látek a chemických přípravků velkotonážních produktů, primárních plastů, anorganických a organických výrobků, hnojiv, technických plynů apod. Významný je i podíl oboru CZ-NACE 20.5 (17,5 %), který zahrnuje např. výbušniny, klihy, želatiny, kaseináty aj., silice, směsi vonných látek, fotochemický materiál, magnetická média a další chemické speciality a CZ-NACE 20.4 (14 %), kde se soustřeďuje výroba glycerinu, mýdel, detergentů, kosmetiky a parfumérie. V odvětví CZ-NACE 20 v roce 2009 působilo 77 podniků se zahraniční účastí, které zaměstnávaly 14,3 tis. lidí, jejichž tržby dosáhly 76 mld. Kč a byla vytvořena ÚPH ve výši 14,7 mld. Kč. Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE meziroční index x 109,3 98,2 102,8 85,8 Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE meziroční index x 104,7,8 87,2 84,6 Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE meziroční index x 95,4 101,3,8 93,3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) v odvětví CZ-NACE 20 ve sledovaných letech kolísaly. Maxima zatím dosáhly v roce 2008, téměř 143 mld. Kč, neboť první náznaky ekonomické recese se začaly projevovat teprve v závěrečných dvou měsících. Samotný rok 2009 byl pro český chemický průmysl velmi nepříznivý, neboť tržby v porovnání s předchozím obdobím poklesly o více než 14 %, z toho v rozhodujícím oboru CZ-NACE 20.1 o 10 %. Největší meziroční pokles tržeb vykázaly subobory, jejichž podíl na celkové výši tržeb je rozhodující: výroba plastů v primární formě (-32 %) a výroba 95

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU základních organických látek (-25 %) výroba chemických vláken, která však z hlediska tržeb patří k méně významným (-25 %). Značný meziroční pokles tržeb vykázaly také obory CZ-NACE 20.4 a CZ-NACE 20.5, o téměř jednu čtvrtinu. Na poklesu tržeb se významnou měrou podílel petrochemický holding UNIPETROL, a.s., a jeho největší firma UNIPETROL RPA, s.r.o., kde většinu oborů stahovala dolů ekonomická recese, zejména pokles cen ropy a s tím související nižší ceny polotovarů a finálních produktů. Nižší tržby v roce 2009 vykázala i většina dalších velkých chemických firem, například SPOLCHEMIE, a.s., SPOLANA, a.s., DEZA a.s. aj. Podobně nepříznivě lze hodnotit rok 2009 v ukazateli účetní přidaná hodnota, kde byl meziroční pokles téměř shodný s poklesem u tržeb (-15,4 %). V tomto případě však byly rozdíly ve vývoji čtyř sledovaných oborů výraznější. U dvou oborů objem ÚPH v roce 2009 stoupl, z toho v oboru CZ-NACE 20.4 o více než 23 %, zatímco v oboru CZ-NACE 20.3 jen o 0,2 %. Hluboký propad ÚPH naopak vykázal největší obor 20.1 (-23,7 %), zatímco pokles ÚPH v oboru CZ-NACE 20.5 byl mírnější (-11 %). Za hlavní důvod tohoto poměrně citelného snížení lze považovat předstih běžných cen před stálými a také to, že objem osobních nákladů v některých oborech klesal mnohem pomalejším tempem než ÚPH. Počet zaměstnaných osob v odvětví CZ-NACE 20, jako odezva na ekonomickou recesi v roce 2009, klesl oproti předchozím rokům poměrně výrazně, a to o 6,7 %, zatímco ve dvou předcházejících letech tento ukazatel naopak vzrostl. V absolutním vyjádření tato redukce znamenala krácení o osob, přičemž polovina poklesu připadla na obor CZ-NACE 20.1(-6,5 %), kde pokračovala restrukturalizace, zeštíhlování a slučování některých výrobních útvarů. Počet zaměstnaných osob % % Tržby za VV a S CZ-NACE 20 ZP CZ-NACE 20 ZP % Účetní přidaná hodnota 85 Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: předběžné údaje ČSÚ, rok 2009 vlastní odhad MPO 70 CZ-NACE 20 Graf 8.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Z tabulky 8.6 je patrné, že po třech letech růstu se objem osobních nákladů v oborech CZ-NACE 20 v roce 2009 díky ekonomické recesi snížil. Tento pokles však je s ohledem na snižování učetní přidané hodnoty a pokračující restrukturalizaci relativně nízký. Ve dvou oborech CZ-NACE 20.4 a CZ-NACE 20.5 dokonce osobní náklady vzrostly, z toho v oboru CZ-NACE 20.4 Výroba pracích prostředků, kosmetiky, dokonce poměrně výrazně (+12,6 %). V těchto případech byl vývoj nejspíše ovlivněn zejména růstem mzdových nákladů. ZP 96

5 Výroba chemických látek a chemických přípravků Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE meziroční index x 102,9 107,8 106,6 98, Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z ÚPH a nově zavedeného ukazatele - hrubý operační přebytek - je uveden v tabulkách 8.7, 8.8 a v grafu 8.3. Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/zam.) CZ-NACE , , , ,8 982,8 CZ-NACE ,3 710,0 744,6 678,1 748,6 CZ-NACE ,4 779,8 765,4 665,4 850,5 CZ-NACE ,9 833,2 707,4 638,1 605,9 CZ-NACE , , ,6 940,5 853,1 meziroční index x 109,7 99,5 86,5 90,7 Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE meziroční index x 105,7 97,2 76,0 73,5 Produktivita práce z ÚPH % % Hrubý operační přebytek CZ-NACE 20 ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: předběžné údaje ČSÚ, rok 2009 vlastní odhad MPO 40 CZ-NACE 20 ZP Graf 8.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti Z tabulky 8.7 je vidět, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty byla v roce 2009 negativně poznamenána ekonomickou recesí. Platí to především o klíčovém oboru CZ-NACE 20.1, na který připadají 97

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU z celkové vytvořené ÚPH v odvětví plné tři pětiny a kde tento ukazatel meziročně klesl o více než 18 %. Snížení o 5 % vykázal také obor CZ-NACE 20.5, zatímco ve dvou zbývajících oborech se tento ukazatel zvýšil: v oboru CZ-NACE 20.3 o více než 10 % a v oboru CZ-NACE 20.4 dokonce o 28 %. V žebříčku odvětví ZP si chemický průmysl v tomto ukazateli pohoršil, neboť ze třetího místa v roce 2008 klesl na páté. Také nově uváděný ukazatel hrubý operační přebytek vykázal značný pokles a to opět převážně zásluhou oboru CZ-20.1 (-26,5 %). Také zde byl meziroční růst zaznamenán v obou oborech, kde se zlepšila produktivita práce z ÚPH, a to v CZ-NACE 20.2 o necelých 5 % a u CZ-NACE 20.4 dokonce o 35 %. Naopak u CZ-NACE 20.1 tento ukazatel meziročně propadl o více než jednu třetinu (-35,3 %) a u CZ-NACE 20.5 (-27,5 %) tis. Kč/zam ZP Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: předběžné údaje ČSÚ, rok 2009 vlastní odhad MPO Graf 8.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do oborové struktury v letech 2008/ Výkonová spotřeba Citelný pokles v tržbách a ostatních ekonomických ukazatelích se samozřejmě promítl i do výkonové spotřeby, což potvrzuje tabulka 8.9. Zde je zaznamemán pokles ve všech čtyřech sledovaných oborech, z toho nejvíce v oboru CZ-NACE 20.4 (-31,9 %), v CZ-NACE 20.5 (-28,9 %) a v CZ-NACE 20.2 (-20 %). Relativně nejnižší pokles (-7 %) vykázal rozhodující obor CZ-NACE Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech (tis. Kč) CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE CZ-NACE meziroční index x 110,3 98,4 105,4 86,6 98

7 Výroba chemických látek a chemických přípravků 8.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 8.10 charakterizuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 20 za rok Lze z ní zjistit, že ve všech skupinách výrobků, s výjimkou CZ-CPA Tato výrobková skupina vykazuje i nadále vysoké záporné saldo obchodní bilance, z toho zdaleka největší u výrobků CZ-CPA 20.1, kde převažuje velkotonážní chemie a výrobků CZ-CPA 20.5, kde naopak hrají prim chemické speciality a malotonážní chemie. Kladné saldo u výrobků CZ-CPA 20.4 dosáhlo v roce 2009 částky 3,3 mld. Kč, hlavně zásluhou vysokého exportu pracích a čistících prostředků. Celkový obrat odvětví představoval v roce 2009 částku 221,7 mld. Kč, záporné saldo 39,3 mld. Kč Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v roce 2009 Kód CZ-CPA 3 místa Rok 2009 Dovoz Vývoz Saldo Čistá Kg cena v mil.kč v mil. Kč v mil. Kč hmotnost v kg v Kč 20.1 Základní chem. látky, hnojiva. plasty , , , , Pesticidy a jiné agrochemické přípravky 4 691, , , , Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely , , , , Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy , , , , Ostatní chemické výrobky , , , , Chemická vlákna 5 897, , , ,2 20 Chemické látky a chem. přípravky , , , x Pramen: ČSÚ; údaje k Teritoriální struktura zahraničního obchodu Struktura vývozu a dovozu v obchodní výměně chemikálií se v posledních letech mění jen minimálně a podíly našich rozhodujících obchodních partnerů, kam se řadí SRN, Slovensko, Polsko a některé západní státy s rozvinutým chemickým průmyslem, jsou vcelku stabilní. Jak je patrné z grafu 8.5 naším jasně největším partnerem v obchodu s výrobky CZ-CPA 20 zůstává Spolková republika Německo. Obrat s touto zemí dosáhl v roce 2009 částky 61,5 mld. Kč (z toho dovoz 41,3 mld. Kč, vývoz 20,2 mld. Kč, záporné saldo 21,1 mld. Kč). Na druhou pozici v žebříčku postoupilo Polsko (obrat 21.5 mld., dovoz 8,6 mld. Kč, vývoz 12,9 mld. Kč, kladné saldo 4,3 mld.), které poprvé předstihlo Slovensko (obrat 16,5 mld. Kč, dovoz 6,2 mld., vývoz 10,3 mld. Kč, kladné saldo 4,1 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu figurují Itálie (12,4 mld. Kč), Francie (10,2 mld. Kč) a Nizozemsko (9,7 mld. Kč). Kromě SRN jsme v roce 2009 měly vysoké záporné saldo obchodní bilance s Nizozemskem (-5,8 mld. Kč) a Francií (-5,2 mld. Kč). Ze států mimo EU-27 patří k našim důležitým obchodním partnerům zejména USA (obrat 5,7 mld. Kč, dovoz 3,7 mld. Kč, vývoz 2,0 mld. Kč, záporné saldo 1,7 mld. Kč) a Švýcarsko (obrat 3,6 mld. Kč, dovoz 2,3 mld. Kč, vývoz 1,3 mld. Kč, záporné saldo 1 mld. Kč). Dle nomenklatury CZ-CPA 20 jsme ve vztahu k EU-12 v roce 2009 dosáhly kladné saldo 16,2 mld. Kč, zatímco s EU-27 byla naše bilance výrazně záporná, částkou téměř 61 mld. Kč. V obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 20 přitom na země EU-27 připadlo 78 %. 99

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2009 Maďarsko 6 % Slovensko 11 % Polsko 14 % Rakousko Itálie 3 % 5 % Francie 3 % USA 2 % Ostatní 34 % Německo 22 % Dovozní teritoria v roce 2009 Itálie 5 % Belgie Nizozemí 6 % 6 % Francie 6 % Polsko 7 % Slovensko 5 % Rakousko 3 % Ostatní 29 % Pramen: ČSÚ, údaje k Německo 31 % Graf 8.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu CZ-CPA Shrnutí a perspektivy odvětví Český chemický průmysl patří v rámci EU-27 k méně významným zpracovatelským odvětvím. Jak vyplývá z posledních údajů Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) za rok 2008, na celkových tržbách EU-27 (566 mld. EUR, bez farmacie) se ČR podílelo jen 1,1 %, zatímco Polsko 2,3 % a Maďarsko 0,7 %. I nadále má ČR značnou konkurenční nevýhodu v ukazateli přidaná hodnota na zaměstnance, který se v současné době u nás pohybuje kolem 33 tisíc EUR, zatímco v EU-27 v průměru kolem 90 tisíc EUR a v zemích EU-15 s rozvinutým chemickým průmyslem je ještě vyšší. Tento značný rozdíl lze vysvětlit odlišnou výrobkovou strukturou. V ČR v ní převládají produkty základní, většinou velkotonážní chemie, s nižší přidanou hodnotou a tudíž s menším podílem sofistikovaných výrobků, kam řadíme chemické speciality a kvalifikovanou chemií. V roce 2009 postihl i chemický průmysl v EU-27 (bez farmacie) dramatický propad, neboť podle údajů Cefic chemická produkce klesla proti roku 2008 o 11,4 %. To se muselo negativně projevit i na chemickém průmyslu ČR, což potvrdila i předcházející analýza. V roce 2010 se podle generálního ředitele Cefic H. Manderyho očekává nárůst produkce proti roku 2009 o 9,5 %, ovšem v roce 2011 výrazné zpomalení tohoto růstu na 2 %. Cefic anticipuje jako období konsolidace druhé pololetí 2010 a začátek dalšího roku, což také vysvětluje výrazně skromnější odhad růstu pro roku Také český chemický průmysl zažívá v roce 2010, podobně jako ve většině států EU-27, období konjunktury, což lze doložit na několika číslech za období leden až září 2010 v porovnání s předchozím rokem: tržby za devět měsíců 2010 v odvětví CZ-NACE 20 (organizace s 20 a více pracovníky) stouply oproti stejnému období 2009 o více než 25 %, tržby z přímého vývozu o 30 %, zatímco počet pracovníků v odvětví se snížil o téměř 4 %. Tento pozitivní trend se pozitivně promítl do ukazatele produktivity - měsíční tržby na zaměstnance - který se meziročně zvýšil o více než 30 %. Podobně příznivě si vede toto

9 Výroba chemických látek a chemických přípravků odvětví i v oblasti zahraničního obchodu. Tak například vývoz CZ-CPA 20 vzrostl proti stejnému období 2009 o více než 26 %, z toho u skupiny výrobků CZ-CPA 20.1 o 31 % a u CZ-CPA 20.4 o 9,4 %. O oživení poptávky na domácím trhu nejlépe svědčí skutečnost, že dovoz ve stejném období stoupl o 25,4 %, z toho v nejexponovanější výrobkové skupině CZ-CPA 20.1 dokonce o 35 %. Protože dovozy vycházejí z vyššího základu, záporné saldo obchodní bilance se proti období 1.-9/2009 zvýšilo o 6,6 mld. Kč. Z dosavadního vývoje lze proto usuzovat, že rok 2010 zakončí chemický průmysl v černých číslech a v objemu tržeb dosáhne více než 90 % úrovně tržeb před začátkem krize. Také v ČR je v roce 2011 nutné počítat se zpomalením tempa růstu. Důvody očekávaného poklesu jsou podle Svazu chemického průmyslu ČR, který sdružuje rozhodující chemické subjekty, následující.: zvýšení cen elektřiny v důsledku podpory fotovoltaiky (chemický průmysl patří k energeticky náročným odvětvím); změna klimatu/emisní povolenky ; snaha Evropské komise zvýšit procento snížení emisí CO 2 až na 30 % má značné dopady na chemický a rafinérský průmysl. Přitom benchmarky ještě umocňují slabší postavení nových členských zemí EU-12; chemická legislativa (Evropská iniciativa REACH, RoHS, IPPC) vede k postupnému snižování konkurenceschopnosti čs. chemického průmyslu vůči EU-15, ale také Číně, Indii apod. Platí to zejména pro malé a střední podniky, kterých se tato opatření dotknou nejvíce. S obratem blížícím se 570 mld. EUR (rok 2008), obchodním přebytkem kolem 42 mld. EUR (2009) a zaměstnaností 1,2 mil. lidí (bez farmacie) patří chemický průmysl EU-27 ke světovým lídrům, neboť představuje téměř 30 % celosvětové produkce. Jeho příští cestovní mapa, strategické cíle a klíčová doporučení jsou obsaženy v závěrečné zprávě Skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu (HLG Chemicals) z února Podle Cefic by měla nová Evropská komise začlenit doporučení HLG do EU Strategie 2020 a implementovat je bez větších průtahů v těsné spolupráci s tímto zpracovatelským sektorem, jako nejlepší způsob, jak podpořit procesy restrukturalizace průmyslu v nastávající dekádě. Pokračující globalizace znamená, že místo a role evropského průmyslu, včetně chemického, budou v celosvětovém kontextu v letech 2020 až 2025 zcela odlišné od současných. Protože ostatní svět roste rychleji než Evropa, její podíl na globálním chemickém průmyslu bude i nadále klesat. To nevyhnutelně povede k redistribuci průmyslových aktivit v rámci světa, přičemž strukturální změny budou akcelerovat. Nicméně Evropa zůstane i nadále velmi atraktivním trhem s vysoce kvalifikovanou pracovní silou a velkým inovačním potenciálem. Přitom je jasné, že další vývoj si vyžádá využití energií a základních surovin daleko udržitelnějším způsobem než tomu bylo dosud, neboť způsoby exploatace a spotřeby jen těžko mohou zůstat zachovány i v budoucnu, zvláště když počet lidí na naší planetě má kolem roku 2025 dosáhnout kolem osmi miliard. Experti proto doporučují postupně posilovat udržitelnost tj. rozšiřovat nabídku přátelštějších, sociálně zodpovědných a ziskovějších produktů a výrobních procesů. Toto vyžaduje vývoj nových procesů a technologií s nižším dopadem na životní prostředí. Zpracovatelský průmysl EU-27 v současné době zabezpečuje zhruba 20 % HDP EU a podíl chemického průmyslu je v něm cca 10%. Chemie přitom stojí na začátku většiny hodnotových řetězců, svými produkty saturuje prakticky všechny sektory ekonomiky a je tudíž s evropským průmyslem velmi úzce propojena. Přes nedávnou hospodářskou krizi je chemický průmysl EU i nadále konkurenceschopný a patří k hybným sektorům ZP. Na světovém trhu je úspěšný, musí však čelit stále ostřejší konkurenci, zejména ze strany Číny, Indie a Středního východu. Jako průmysl meziproduktů má i nadále obrovský potenciál pro další zvyšování své konkurenceschopnosti, tak pro vyšší vliv na životní prostředí navazujících odvětví na základě inovace produktů a materiálů. HLG Chemicals ve svých závěrech a doporučeních akcentovala možnosti, jak přispět k růstu využití obnovitelných materiálů, zvyšování energetické náročnosti, snižování spotřeby vody apod. Pokud si chce Evropa i nadále zachovat konkurenceschopnost vůči rozvíjejícímu se světu, musí v odvětví chemie zejména: udržet silnou produkční bázi a investovat do rozvoje nových perspektivních sektorů ( nové, zelené technologie, nanotechnologie, fotonika, progresivní materiály, biotechnologie apod.); zřetelně identifikovat budoucí potřeby v kvalifikaci personálu (národní a mezinárodní vzdělávací programy, výchova na školách, zlepšení image v široké veřejnosti apod.); zabezpečit prostředky na výzkum, vývoj a inovace; pro budování demonstračních projektů a budování 101

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU aktivit v rámci SuSChem (Sustainable Chemistry Technological Platform); zajistit přístup na globální trhy energií a surovin za konkurenční ceny; podopřit vyšší a efektivnější využití obnovitelných surovin. Jde o obecné závěry, které ovšem v plném rozsahu platí i v České republice, která je integrální součástí chemického průmyslu EU