SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR

Transkript

1 SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2006 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR zpracoval: sekretariát SCHP ČR

2 Obsah Úvodní slovo prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR... 3 Svaz chemického průmyslu České republiky Charakteristika chemického průmyslu v České republice Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu České republiky Postavení a srovnání chemického průmyslu v ČR s chemickým průmyslem v Evropě Vývoj produkčních a ekonomických ukazatelů Výroba a tržby Zahraniční obchod Přidaná hodnota Hospodářský výsledek Zaměstnanost, produktivita a mzdy Investice Výrobní základna Ochrana zdraví, bezpečnost a životní prostředí Příloha: č. 1: Přehled vybraných hospodářských ukazatelů chemického průmyslu v ČR za rok

3 Úvodní slovo prezidenta Svazu chemického průmyslu ČR V ýsledky chemického průmyslu v ČR v r můžeme hodnotit pozitivně jak z hlediska meziroční dynamiky, tak z hlediska pozice chemického průmyslu v ekonomice České republiky, zejména jejího zpracovatelského průmyslu. Výsledky byly ovlivněny řadou vnějších i vnitřních faktorů působících v r většinou pozitivně. Příznivě pokračoval zejména růst konkurenceschopnosti ve většině oborů chemického průmyslu v ČR, z části také zásluhou vstupu zahraničního kapitálu, a to přes relativně vysoký směnný kurs české koruny a vysokou cenovou úroveň rozhodující primární suroviny pro chemický průmysl ropy a také energií. Výsledkem vnitřních a vnějších faktorů bylo zejména: vysoká meziroční dynamika většiny průmyslových i finančních ukazatelů v porovnání s rokem Meziroční růst tržeb v r dosáhl přes 10 %, přidané hodnoty téměř 10 %, hospodářský výsledek se zlepšil dokonce o 17,5 %. Přesto tato dynamika byla nižší než meziroční dynamika zpracovatelského průmyslu v ČR, stimulovaného zejména bouřlivým rozvojem automobilového průmyslu a výroby elektroniky; vývoz rostl mírně rychleji (+ 9,5 %) než dovoz (+ 8,2 %), přesto však záporné saldo vzrostlo meziročně o téměř 7 mld.kč Přitom podíl vývozu na tržbách dosáhl necelých 62 procent, tedy zhruba na úrovni roku 2005; solidní nárůst produktivity práce z přidané hodnoty o 6 %, při růstu průměrné mzdy o 5,3 procent a růstu počtu pracovníků o 4,4 %, převážně díky oboru zpracování plastů. Ing. Pavel Švarc, CSc. prezident 3

4 Svaz chemického průmyslu České republiky Svaz chemického průmyslu České republiky (dále jen SCHP ČR) byl založen v roce 1990 jako dobrovolné sdružení výrobních, obchodních, projekčních, výzkumných a dalších organizací, které mají vztah k rafinérskému, chemickému a farmaceutickému průmyslu a k průmyslu zpracování plastických hmot a pryže. K sdružoval SCHP ČR celkem 114 subjektů, které v r realizovaly tržby cca 230 mld. Kč, tj. 61 % celého chemického průmyslu v ČR. Nejvyšším výkonným orgánem SCHP ČR je třináctičlenné představenstvo, v jehož čele je volený prezident. Dozorčí rada je čtyřčlenná. Valná hromada Svazu chemického průmyslu ČR přijala v březnu 2007 hlavní směry činnosti SCHP ČR. Vedle stávajících projektů (dobrovolné aktivity, IPPC, nová chemická politika REACH, environmentální legislativa, národní alokační plán aj.) to jsou nové projekty, například adaptabilita a posílení konkurenceschopnosti chemického průmyslu ČR, Česká technologická platforma pro udržitelnost chemie ČTP SusChem, Česká technologická platforma pro užití biosložek v dopravě a chemickém průmyslu, PlasticsEurope (propagace plastů, využití plastových odpadů, plastů ve stavebnictví aj.) nová organizační struktura Cefic aj. Strategií nové koncepce je ovlivňování tvorby legislativních norem a exekutivy České republiky, ovlivňování tvorby legislativy v rámci EU a rozhodnutí orgánů EU tak, aby podporovala podnikání v chemii a prospívala členům SCHP ČR, dále vytváření pozitivního image chemického průmyslu a vedení dialogu se sociálními partnery. Strategickým plánem je vytvořit lobbistické kanály a komunikační skupiny k exekutivě a parlamentu ČR a strukturám EU, pokračovat v komunikaci se sociálními partnery při vyšším kolektivním vyjednávání. SCHP ČR je řádným členem Rady sdružení evropského chemického průmyslu (Cefic) a v rámci evropského sociálního dialogu členem Evropského sdružení zaměstnavatelů v chemickém průmyslu (ECEG). 4

5 1. Charakteristika chemického průmyslu v České republice Výroční zpráva za rok 2006 vychází ze souhrnných údajů Českého statistického úřadu, podkladů Ministerstva průmyslu a obchodu, celních statistik, zahraničních statistických údajů zpracovávaných Cefic a vlastních odborných odhadů a zjištění. Pokud jsou uváděny údaje za r. 2005, jsou přepočteny na metodiku a strukturu platnou v roce Ve statistice chemického a zpracovatelského průmyslu jsou uváděny převážně výsledky výrobních podniků s 20 a více zaměstnanci. U některých výkonových a finančních ukazatelů jsou do statistiky zahrnuty pouze výrobní subjekty se 100 a více zaměstnanci. Údaje o zahraničním obchodu zahrnují veškeré vývozy a dovozy produktů. Základní ukazatele chemického průmyslu v ČR dosažené v r uvádí tabulka č. l. Základní ukazatele chemického průmyslu v ČR v r Ukazatel jednotka rok 2005 rok 2006 Tabulka č. 1 index 06/05 % chemický průmysl zpracov. průmysl celkem Tržby v běžných cenách mld. Kč 349,3 374,7 107,3 110,3 Tržby ve stálých cenách mld. Kč 347,7 368,4 106,0 110,9 Počet zaměstnanců tis. osob 106,1 110,8 104,4 101,5 Vývoz mld. Kč 215,5 235,9 109,5 114,8 Dovoz mld. Kč 330,4 357,8 108,2 114,0 Přidaná hodnota mld. Kč 84,4 92,5 109,6 112,3 Hospodářský výsledek před zdaněním mld. Kč 21,1 24,8 117,5 124,3 Údaje za tři agregace chemického průmyslu a jejich srovnání s výsledky zpracovatelského průmyslu ČR uvádí příloha č. 1 na konci této zprávy. Do odvětví chemického průmyslu jsou v této zprávě zahrnovány tři agregace, a to: rafinérské zpracování ropy (NACE 232), chemický a farmaceutický průmysl (NACE 24), gumárenský a plastikářský průmysl (NACE 25). Výrobní program subjektů v agregaci: zpracování ropy tvoří především pohonné hmoty, topné a mazací oleje, suroviny pro petrochemické zpracování, parafiny a asfalty; chemického a farmaceutického průmyslu tvoří anorganické a organické chemikálie, průmyslová hnojiva, základní petrochemické produkty, plastické hmoty v primární formě a syntetické pryskyřice, syntetické kaučuky, barvy, barviva a pigmenty, agrochemikálie, léčiva, kosmetické a čisticí prostředky, chemická vlákna a řada ostatních chemických výrobků (fotovýrobky, lepidla, výbušniny apod.); gumárenského a plastikářského průmyslu zahrnuje výrobu pneumatik včetně protektorování a vzdušnic, dále široký sortiment produktů z plastů pro výrobní spotřebu a finální užití. 5

6 1.1 Postavení chemie ve zpracovatelském průmyslu České republiky Pozici chemického průmyslu v ČR ve zpracovatelském průmyslu ČR, vyjádřenou jako jeho podíl na základních ekonomických ukazatelích v r.2005 a 2006, vyjadřuje graf č. 1. Graf č. 1 Podíly chemického průmyslu na základních ukazatelích zpracovatelského průmyslu ČR v r a 2006 Podíl chemického průmyslu na průmyslu ,1 14,7 15,1 14,4 10,3 tržby v b.c. tržby v s.c. pracovníci vývoz přidaná hodnota 10,6 12,0 rok 2005 rok ,4 14,0 14,0 16,8 15,9 hosp. výsledek Jak vyplývá z grafu č. 1, došlo v r ve většině ukazatelů, kromě počtu pracovníků, k mírnému poklesu podílu chemického průmyslu na zpracovatelském průmyslu. Nárůst podílu v případě zaměstnanců byl ovlivněn výrazným zvýšení počtu pracovníků v agregaci gumárenského a plastikářského průmyslu meziročně o 8 %. Pozici a podíl hlavních agregací a rozhodujících oborů a odvětví chemického průmyslu na ekonomických výsledcích tohoto odvětví v ČR v r ve srovnání s r ukazuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2 Podíly agregací a vybraných oborů chemického průmyslu na vybraných základních ukazatelích chemického průmyslu v ČR v r a 2006 () Počet Hospodářský Přidaná Tržby v b.c. Agregace/obor pracovníků výsledek hodnota Vývoz a b a b a b a b a b Zpracov. ropy (Nace 232) 17,9 17,4 1,6 1,5 5,9 5,6 6,7 5,0 6,9 6,8 6

7 Počet Hospodářský Přidaná Tržby v b.c. Agregace/obor pracovníků výsledek hodnota Vývoz a b a b a b a b a b Základní chemie (Nace 241) 24,3 23,8 14,7 13,1 34,1 27,9 21,8 19,8 26,7 25,7 Léčiva (Nace 244) 7,2 7,0 8,7 8,8 14,2 16,2 10,4 10,6 7,7 8,4 Chemický a farmaceutický průmysl (Nace 24) 39,6 37,8 35,4 33,3 52,6 48,5 44,0 42,0 50,4 50,2 Gumárenské výrobky (Nace 251) 19,1 19,7 18,1 18,2 24,6 26,9 22,2 23,6 20,1 20,4 Výrobky z plastů (Nace 252) 23,4 25,1 44,9 47,0 16,9 19,0 27,1 29,4 22,6 22,6 Gumárenský a plastikářský průmysl (Nace 25) 42,5 44,8 63,0 65,2 41,5 45,9 49,3 53,0 42,7 43,0 a = rok 2005 b = rok 2006 Pozitivně lze hodnotit růst podílu většiny ukazatelů v agregaci gumárenského a plastikářského průmyslu a oboru farmacie, zvláště hospodářského výsledku a vývozu, na úkor dalších odvětví. Jinak pohyb podílů v jednotlivých agregacích byl v roce 2006 u většiny ukazatelů, zejména finančních, minimální, což platí i o vývozu. Výsledky jednotlivých agregací a oborů chemického průmyslu v r se promítly i do vybraných výkonových ukazatelů, jak vyplývá z tabulky č. 3. Tabulka č. 3 Přehled vybraných výkonových ukazatelů agregací a oborů chemického průmyslu v ČR v r podíl přidané podíl hospodářských výsledků před zdaněním Agregace/obor hodnoty na tržbách b.c. na tržbách b.c. na vlastním kapitálu na přidané hodnotě Rafinérské zpracování ropy 7,1 2,1 6,0 30,0 Chemický a farmaceutický průmysl 26,1 9,4 16,0 36,2 základní chemie 20,4 7,7 13,8 37,6 léčiva 39,9 16,3 24,3 40,9 Gumárenský a plastikářský průmysl 25,5 7,8 17,6 30,6 gumárenský 24,4 9,1 18,0 37,3 plastikářský 26,6 6,5 17,2 24,5 Chemický průmysl celkem 22,1 7,3 15,2 33,1 Zpracovatelský průmysl ČR celkem 26,0 6,5 18,4 29,1 Z této tabulky a ze srovnání se stejnými ukazateli docílenými v r vyplývá: výrazné zlepšení u všech ukazatelů dosáhl chemický průmysl jako celek; došlo k podstatnému zlepšení podílu hospodářského výsledku před zdaněním u všech tří ukazatelů. 7

8 1.2 Postavení a srovnání chemického průmyslu v ČR s chemickým průmyslem v Evropě Srovnání chemického průmyslu v ČR a jehovývoj e s chemickým průmyslem v zahraničí, zejména s EU, je spojeno s řadou problémů a nepřesností plynoucích zejména z různého pojetí tohoto odvětví u nás a v EU (Cefic). V této výroční zprávě do něj zahrnujeme vedle chemického a farmaceutického průmyslu i rafinérské zpracování ropy a gumárenský a plastikářský průmysl. Ve většině zemí Evropy je ovšem chemický průmysl pojímán úžeji a zahrnuje pouze chemický a farmaceutický průmysl včetně výroby chemických vláken. Proto v této kapitole je za ČR srovnávána pouze agregace DG chemický a farmaceutický průmysl (odpovídá mezinárodní nomenklatuře NACE 24). Pozice chemického průmyslu v EU Pozici chemického průmyslu ČR ve srovnatelném pojetí (NACE 24) uvádí graf č. 2: Tržby EU-25 v r. 2005: 613 mld. EUR Francie: 96 mld. EUR EU10 ostatní: 14,8 mld. EUR ČR: 5,5 mld. EUR Polsko: 10,4 mld. EUR Německo: 153 mld. EUR Portugalsko: 4,3 mld. EUR EU15 ostatní: 329 mld. EUR EU15 celkem: 582,3 mld. EUR EU10 celkem: 30,7 mld. EUR Z grafu vyplývá, že 10 nových členů realizuje 5 % tržeb chemického průmyslu celé EU. Podíl chemického průmyslu ČR je pak pouze 0,9 %. Z celkových tržeb 613 mld. EUR v roce 2005 připadlo na farmaceutický průmysl 23,2 %. 8

9 Profil světového a evropského chemického průmyslu V roce 2005 dosáhly tržby chemického průmyslu ve světě (bez farmacie) podle odhadu Cefic mld. EUR. Z toho na chemický průmysl EU-25 připadlo 436 mld. EUR, tj. 29,5 procent, ten však ztratil svoji dřívější vedoucí pozici ve prospěch Asie (včetně Číny a Japonska), hlavně díky bouřlivému rozvoji tohoto odvětví v Číně a Indii. Čína se v roce 2005 dostala v tržbách již na třetí místo, hned za USA a Německo, Indie se posunula na deváté místo. EU-25, Asie a USA v roce 2005 vytvořily více než 4/5 ze světového obratu chemického průmyslu. ČR se v roce 2005 podílela na tržbách globálního chemického průmyslu (bez farmacie) cca 0,3 %. Toky světového obchodu s chemickými produkty EU-25 je spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a Severní Amerikou rozhodujícím obchodním regionem. V rámci globálního chemického průmyslu byla v roce 2005 světovou exportní jedničkou (podíl na světovém obchodu 56,8 %), stejně jako v dovozu (podíl na světovém obchodu 47 %). Rozdělení tržeb EU-25 podle výrobkových oborů Výroba v chemickém průmyslu EU-25 (podle rozdělení Cefic) pokrývá čtyři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (Nace 24.1), chemické speciality a kvalifikovaná chemie (Nace 24.2 agrochemikálie, Nace 24.3 nátěrové hmoty, Nace 24.6 chemické speciality a kvalifikovaná chemie a Nace 24.7 chemická vlákna), léčiva (Nace 24.4 základní farmaceutické produkty a látky, nikoliv však farmaceutické polotovary) a spotřební chemie (Nace 24.5 mýdla, detergenty, parfumérie a kosmetika). Rozdělení tržeb v EU-25 je odlišné od struktury v ČR. Zatímco v EU-25 základní chemikálie tvoří jen 38,5 %, v ČR je to plných 60 %. Podíl chemických specialit v EU-25 je cca 28,3 % (v ČR pouze 13 %), podíl farmaceutik 23,2 % (v ČR 17 %) a podíl spotřební chemie 10 % (ČR - 10 %). Struktura tržeb podle teritorií a odvětví Zhruba jedna čtvrtina z celkových tržeb EU-25 jde do regionů mimo území unie. Přitom klíčovými trhy jsou Severní Amerika, další evropské země (ty, které nepatří do EU) a Asie. Více než polovina evropské poptávky po chemikálií je uspokojována intra EU dovozy (54 %), 18 % extra EU-dovozy a zbývajících 28 % domácím prodejem. Co se týká struktury spotřeby chemikálií u konečných uživatelů, rozdělení je následující: 30,3 % připadá na spotřební produkty, 16,4 % jde na služby, 6,4 % do zemědělství, 5,4 % do stavebnictví a zbývajících 41,5 % do ostatních odvětví průmyslu, včetně zpracovatelského (např. textilní a oděvní průmysl, automobilový průmysl, průmysl dřevozpracující, papíru, celulózy polygrafie, strojírenství, elektrotechnický a elektronický průmysl, energetika atd.). Přidaná hodnota v EU v porovnání se sektory zpracovatelského průmyslu Údaje Cefic a Eurostatu z roku 2003 ukazují, že chemický průmysl EU (bez farmacie) byl v ukazateli přidaná hodnota na pracovníka druhý nejlepší v žebříčku zpracovatelských sektorů s 88 tis. EUR, hned za farmaceutickým průmyslem (92 tis.eur). Teprve za nimi následovaly se značným odstupem automobilový průmysl (57 tis. EUR) a celulózopapírenský a polygrafický průmysl (52 tis. EUR). Tento ukazatel je v případě chemického průmyslu téměř dvakrát vyšší než činil průměr zpracovatelského průmyslu (46 tis. EUR). 9

10 V ČR jsou hodnoty tohoto ukazatele podstatně nižší, neboť v roce 2006 bylo dosaženo u chemického průmyslu (bez farmacie) 30,2 tis. EUR a ve farmaceutickém průmyslu 35,7 tis. EUR na pracovníka. Chemický průmysl a ekonomika EU-25 Podle zdrojů Eurostatu se v roce 2002 podílel chemický průmysl EU na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) zhruba 2 %, zatímco ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu dohromady 16 % a zbytek průmyslu 3 %, tedy průmysl celkem 21 %. V ČR vzhledem k odlišné struktuře ekonomiky (nižší podíl služeb) činil podíl zpracovatelského průmyslu na tvorbě HDP po korekci ČSÚ v roce 2005 celkem 25,2 %, z toho na chemický průmysl připadlo cca 2,2 %. Žebříček největších chemických společností V roce 2006 téměř polovina (14) ze 30 největších chemických světových společností mělo centrálu v EU-25 a představovaly cca 15 % z celosvětových tržeb. V žebříčku se do první desítky dostaly evropské společnosti BASF (tržby 52,4 mld. USD), dále Shell (36,3 mld. USD), Ineos a DuPont (Velká Británie) a Total (Francie). V ČR dosáhla v roce z chemických společností největších tržeb společnost CHEMOPETROL a.s. (33,3 mld. Kč, tj. cca 1,5 mld. USD) a do TOP 100 by se nezařadila. Velikost firem v chemickém průmyslu EU Chemický průmysl EU-25 (bez farmacie) tvořilo v roce 2005 zhruba 27 tisíc firem, z toho 96 % mělo méně než 250 zaměstnanců, takže šlo o malé a střední podniky. MSP realizovaly 30 % z celkových tržeb a tvořily 37 % všech zaměstnanců. Jen necelá čtyři procenta společností zaměstnávala více než 249 lidí, ale vytvořily plných 70 % z celkového prodeje. V ČR (včetně farmaceutického průmyslu) se kategorie velkých podniků s 250 a více pracovníky v roce 2005 podílela na celkových tržbách 73 %, avšak na počtu zaměstnanců 64,3 %. Zahraniční obchod v EU-25 V roce 2005 (bez farmacie) země EU-25 vyvezly mimo hranice unie chemikálie za cca 110 mld. EUR (v roce 2006 odhadem 118 mld. EUR), zatímco dovoz činil 72 mld. EUR, takže saldo obchodní bilance bylo kladné částkou 38 mld. EUR. V ČR ve sledovaném období byla naopak obchodní bilance výrazně záporná, což je patrné z dalších kapitol. Z přebytku 38 mld. tvořil obor Nace 24.5 (parfumerie a kosmetika) 26 %, chemické speciality 24 %, plasty 17 %, nátěrové hmoty 12 % a organika 20 %. Anorganické produkty a hnojiva byly jediné dva sektory s obchodním deficitem. Pokud bychom započítali i farmaceutika ta tvoří v obchodní bilanci 43 % (29,3 mld. EUR), což odráží výbornou výkonnost tohoto oboru. V porovnání s USA a Japonskem má EU-25 jako jediná obchodní přebytek v chemikáliích. V roce 2005 podíl chemického průmyslu EU na světovém exportu mimo region činil 27 %, zatímco v USA 21 % a v Japonsku 20 %. Pouze 18 % ze spotřeby chemikálií v EU bylo importováno z regionů mimo unii. 10

11 Pracovníci v chemickém průmyslu EU 25 V chemickém průmyslu EU-25 působilo v roce 2005 odhadem 31 tisíc chemických a farmaceutických firem s celkovým počtem 1,9 mil. zaměstnanců, což představovalo 6 % ze zpracovatelského průmyslu. V ČR činil tento podíl v roce 2006 zhruba 3,5 %. Vzhledem k vysoké kvalifikaci personálu rostla produktivita práce v EU v tomto odvětví v letech ročně v průměru o 3,5 %, zatímco ve zpracovatelském průmyslu celkem jen o 1,9 %. V ČR dynamika růstu kolísala, v samotném roce 2006 však dosáhla 6 %. Investice, náklady na výzkum a vývoj Investice od odvětví a do výzkumu a vývoje jsou klíčovými prvky pro zachování konkurenceschopnosti v chemickém průmyslu. Poměr objemu investic k tržbách v EU sice rok od roku mírně klesá, avšak v absolutních číslech však je kolísání minimální a investice se pohybují v rozmezí mld. EUR ročně. V roce 2005 tento poměru v EU-25 dosáhl 5,1 % (nejvyšší byl v roce ,7 %), zatímco v ČR v roce 2006 dosáhl podobné hodnoty 5,2 procent. Pro srovnání v Severní Americe to bylo v roce ,5 %, avšak v Asii/Pacifiku 7,5 %. Jestliže v roce 2003 dosáhly ve zpracovatelském průmyslu EU náklady na výzkum a vývoj 98,5 mld. EUR, na samotný chemický průmysl připadlo 8 %. 11

12 2. Vývoj produkčních a ekonomických ukazatelů Výsledky, resp. hospodářský vývoj v chemickém průmyslu v ČR, byly i v r ovlivňovány vnějšími a vnitřními faktory. K vnějším faktorům patřilo zejména pokračování nepříznivých podmínek pro vývoz, kde i nadále působil silný kurs české koruny (28,343 CZK za v r proti průměrným 29,784 CZK v r. 2005). Domácí spotřeba, vyjádřená v běžných cenách, meziročně vzrostla z cca 464,2 mld. Kč v roce 2005 na 496,6 mld. Kč, tj. o 7,1 %, resp. o 32,4 mld. Kč. Rozhodujícím faktorem byl výrazný růst vývozu, umožněný především růstem konkurenční schopnosti většiny oborů chemického průmyslu v ČR. 2.1 Výroba a tržby Tržby vycházejí z prodeje v tuzemsku a exportu. Vývoj objemu výroby je odvozen z vývoje tržeb ve stálých cenách. Ukazatele za jednotlivé agregace a obory chemického průmyslu přibližuje tabulka č. 4. Vývoj tržeb v chemickém průmyslu ČR v r Tabulka č. 4 Tržby v b.c. v mil. Kč Tržby v s.c. v mil. Kč Poměr index v b.c. Agregace/obor index % % v s.c. Rafinér.zpracování ropy , ,3 106,2 Chem. a farm. průmysl , ,8 103,7 výroba zákl. látek , ,9 103,8 výroba léčiv , ,6 103,8 Gum. a plast. prům , ,6 98,4 výroba pryž. výrobků , ,1 98,4 výroba plast. výrobků , ,5 91,9 Chemický průmysl celkem , ,0 101,2 Zprac. prům. celkem mld , ,9 99,3 Z tabulky č. 4 lze odvodit tyto závěry: Nejvyšší dynamiku růstu tržeb (v b.c.) dosáhla v r agregace gumárenského a plastikářského průmyslu, zatímco u ostatních dvou agregací byly přírůstky daleko nižší. Agregace gumárenského a plastikářského průmyslu vykázala také v r tradičně vysokou dynamiku v tržbách v s.c., hlavně díky vysoké investiční aktivitě v oboru plastů. Agregace zpracování ropy sice rovněž zaznamenala růst tržeb v b.c., ale tržby v s.c. zde poklesly o 1,7 %. Přírůstek tržeb v b.c. byl ovlivněn růstem cen ropných výrobků ve vazbě na růst cen ropy na světových trzích. 12

13 Na výši ukazatele měly vliv jak tržby z vývozu, tak tržby z dodávek do tuzemska. Vývoj na domácím trhu lze zjistit z tabulky č. 5, která charakterizuje vývoj vývozní výkonnosti, domácí spotřeby a způsob jejího krytí dovozem. Agregace/obor Vývozní výkonnost, domácí spotřeba a její krytí dovozem Vývozní výkonnost (vývoz/tržby) % Domácí spotřeba (tržby vývoz + dovoz) mld. Kč Tabulka č. 5 Krytí spotřeby dovozem % Zpracování ropy 23,7 24,6 88,6 90,1 46,1 45,3 Chem. a farm. průmysl 78,7 83,6 218,7 231,7 86,5 90,0 základní chemikálie 67,8 68,0 104,8 113,7 73,9 75,0 léčiva 65,9 76,3 58,5 57,1 85,3 89,2 Gumár. a plastik. průmysl 61,9 60,4 156,9 174,8 63,9 62,0 gumárenský 64,9 65,3 51,0 54,5 53,9 53,1 plastikářský 59,5 56,6 105,9 120,3 68,7 66,1 Chemický průmysl celkem 61,7 63,0 464,2 496,6 71,2 72,0 Zprac. průmysl ČR 77,9 81, , ,2 76,4 79,8 Z tabulky č. 5 vyplývá, že: domácí spotřeba v b.c. v tuzemsku meziročně stoupla o více než 7 %, tj. o 32,4 mld. Kč; v roce 2006 pokračoval růst vývozní výkonnosti, když dosáhl meziročního růstu o 1,3 bodů, byl však nižší než růst vývozní výkonnosti celého zpracovatelského průmyslu, který činil 3,4 procentního bodu. Největšího růstu bylo dosaženo v chemickém a farmaceutickém průmyslu (4,9 procentního bodu) a u léčiv - 10,4 procent. bodů. 2.2 Zahraniční obchod V kapitole 2.2 jsou údaje převzaty ze statistiky zahraničního obchodu v nomenklatuře SKP (CPA). Zahraniční obchod v r rozhodujícím způsobem ovlivnil ekonomické výsledky chemického průmyslu v ČR a odráží se v něm jeho konkurenceschopnost na zahraničním i domácím trhu. Obrat zahraničního obchodu v produktech chemického průmyslu se zvýšil na 594 mld. Kč v r z 546 mld. Kč v r. 2005, tj. o 8,8 %. Základní ukazatele vývozu, dovozu a bilance zahraničního obchodu výrobky chemického průmyslu uvádí tabulka č

14 Vývoz, dovoz, bilance v roce 2005 a 2006 Tabulka č. 6 Vývoz Dovoz Saldo Agregace/obor v mil. Kč v mil. Kč v mil. Kč / / Rafinérské zpracování ropy , , Výrobky chem. a farm. prům , , základní chemikálie , , léčiva , , Gumárenské a plast. výrobky , , gumárenské , , plastikářské , , Výrobky chem. prům. celkem , , Zahr. obchod ČR celkem v mld.kč , , Po předcházejícím rychlejšího růstu vývozu než dovozu v minulém roce opět loni rostl vývoz rychleji než dovoz, avšak záporné saldo se meziročně zvýšilo o téměř 7 mld. Kč. příznivý vývoj - vyšší dynamika vývozu proti dynamice dovozu u léčiv, zboží z pryže a u produktů zpracování ropy, nepříznivý vývoj - u základních chemikálií záporné saldo vzrostlo o 4,9 mld. Kč a u zboží z plastů o 2,2 mld. Kč. Vývoz Jak vyplývá z tabulky č. 6 na meziročním přírůstku vývozu ve výši mil. Kč se podílely výrobky agregací takto: zpracování ropy mil. Kč, tj. 6,2 % chemického a farmaceutického průmyslu mil. Kč, tj. 48,1 % gumárenského a plastikářského průmyslu mil. Kč, tj. 45,7 % Celkem mil. Kč, tj. 100 % Po letech se na přírůstku vývozu opět nejvíce podílely výrobky agregace chemického a farmaceutického průmyslu, zatímco do r to byly výrobky z pryže a plastů. Dovoz Dovoz produktů chemického průmyslu proti r vzrostl o mil. Kč a přírůstek byl o mil. Kč vyšší než přírůstek vývozu. Na přírůstku dovozu se podílely výrobky jednotlivých agregací takto: zpracování ropy snížením o 58 mil. Kč, tj. -0,2 % chemického a farmaceutického průmyslu zvýšením o mil. Kč, tj. 70,5 % gumárenského a plastikářského průmyslu zvýšením o mil. Kč, tj. 29,7 % Celkem mil. Kč, tj. 100 % Podrobnější skladba přírůstků vývozu, dovozu i salda ukazuje tabulka č

15 Tabulka č. 7 Meziroční změny vývozu, dovozu a salda skupin výrobků chemického průmyslu Změna Skupina vývozu dovozu Salda Poměr změna vývozu podíl na podíl na podíl na změna mil. Kč změně mil. Kč změně mil. Kč změně dovozu Rafinérské produkty , , ,0 - Produkty chem. a farm. prům , , ,5 51 celkem z toho: základní chemikálie , , ,5 38 léčiva , , ,0 310 Produkty gum. a plast. prům , , ,9 115 z toho: výrobky z pryže , , ,3 337 výrobky z plastů , , ,4 67 Produkty chem. prům. celkem , , ,0 74 Celkové saldo dosáhlo meziročně zhoršilo o mil. Kč. Z tabulky č. 7 je zřejmé, že se proti r vyvíjela příznivě bilance zahraničního obchodu s výrobky těchto skupin: skupina výrobků změna salda v mil. Kč léčiva výrobky z pryže chemická vlákna celkem vybrané Naopak nepříznivě se vyvíjela bilance zejména u těchto výrobkových skupin: skupina výrobků změna salda v mil. Kč chemické speciality základní chemikálie výrobky z plastů celkem vybrané Struktura vývozu a dovozu Struktura vývozu a dovozu se mění poměrně málo, jak vyplývá z tabulky č

16 Tabulka č. 8 Vývoj podílů skupin výrobků na celkovém chemickém vývozu a dovozu výrobků chemického průmyslu od r do r Skupina Podíl na celkovém vývozu výrobků chem. prům. Podíl na celkovém dovozu výrobků chem. prům Produkty zpracování ropy 7,8 6,9 6,8 13,7 12,4 11,4 Produkty chem. a farm. prům. 54,0 50,4 50,2 57,3 57,3 58,3 základní chemikálie 32,3 26,8 25,7 22,4 23,4 23,8 léčiva 7,1 7,7 8,4 13,1 15,1 14,2 Výrobky z pryže a plastů 38,2 42,7 43,0 29,0 30,4 30,3 z pryže 17,6 20,1 20,4 7,6 8,3 8,1 z plastů 20,6 22,6 22,6 21,4 22,1 22,2 U vývozu je charakteristický dlouhodobý růst podílů gumárenských a plastikářských výrobků, zatímco klesá podíl vývozu základních chemikálií a kolísá podíl u léčiv. V dovozu se zvýšil ukazatel podílu výrobků u chemického, gumárenského a plastikářského průmyslu, zatímco podíl dovozu farmaceutik kolísá. Podíl chemikálií zůstává vcelku stabilní, zatímco podíl ropných produktů postupně klesá. Bilance zahraničního obchodu Celková bilance zahraničního obchodu s výrobky chemického průmyslu v r byla vysoce záporná (-121,9,1 mld. Kč). Přehled skupin výrobků s významným aktivním a pasivním saldem a vývoj v r proti r a 1995 je uveden v tabulce č. 9. Vývoj salda rozhodujících skupin výrobků od r do r Tabulka č. 9 Saldo v mil. Kč Rozdíl Skupina výrobků Produkty zpracování ropy Chemické a farmaceut. produkty V tom: základní chemické výrobky léčiva Gumárenské a plastik. výrobky V tom: gumárenské plastikářské Chemické výrobky celkem

17 příznivě se vyvíjelo saldo u výrobků odvětví NACE 25, což platí především o gumárenských produktech, kde roste aktivní saldo, hlavně díky výrobcům pneumatik; nepříznivě se nadále vyvíjí saldo v obchodu s léčivy a roste rovněž záporné saldo u výrobků z plastů. Totéž platí o základních chemických výrobcích, kde se v roce 2006 ve srovnání s r saldo meziročně zhoršilo o 3,3 mld. Kč. Teritoriální skladba zahraničního obchodu Rozhodujícím teritoriem pro vývoz i dovoz produktů chemického průmyslu byly pro ČR v r země EU-25. Podíl těchto zemí na obratu zahraničního obchodu se v r znovu výrazně zvýšil jako důsledek rozšíření EU. Pro objektivní srovnání jsou v tabulce č. 10 uvedeny údaje pro skupinu zemí EU-25 (rozšířená EU) i zemí EU-10 (pouze nové členské země). Tabulka č. 10 Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu s EU-10, EU-25 a ostatními zeměmi chem. výrobky Výrobky agregace celkem zpracování ropy chemie a farm. gum. a plasty Teritorium 2006 mld. Kč 06/ mld. Kč 06/ mld.kč 06/ mld. Kč 06/05 Země EU10 vývoz 68,4 116,3 8,9 109,9 39,2 116,3 20,3 119,4 dovoz 64,6 109,1 20,1 108,5 29,7 116,9 14,8 123,3 x) saldo +3,8 + 4,3-11,2 +2,5 +9,5 + 1,3 +5,5 + 0,5 Země EU25 vývoz 190,9 109,0 14,1 106,0 92,8 108,9 84,0 109,7 dovoz 298,3 105,9 39,1 98,2 163,4 106,8 95,8 107,8 x) saldo -107,4-0,8-25,0 +1,5-70,6-2,8-11,8 +0,5 Ostatní svět vývoz 45,0 110,0 2,0 133,3 25,7 108,4 17,3 110,2 dovoz 59,5 118,1 1,8 200,0 45,1 118,1 12,6 111,5 x) saldo -14,5-5,0 +0,2-0,4-19,4-4,9 +4,7 +0,3 x) u salda není uveden index, ale meziroční rozdíl v mld. Kč: znaménko znamená zhoršení salda, znaménko + = zlepšení zahraniční obchod se rozvíjel s vyšší dynamikou u zemí EU-10 než u zemí EU-25; dynamika vývozu do zemí ostatního světa byla nižší, zatímco u dovozu vyšší, což se projevilo ve zhoršení salda; růst vývozu vyjádřený indexem 2006/05 byl u všech skupin zemí rychlejší než u dovozu, s výjimkou ostatních zemích světa. Podrobnější přehled o podílech hlavních teritorií na vývozu a dovozu v r podává tabulka č

18 Tabulka č. 11 Podíly na vývozu a dovozu podle hlavních teritorií zahraničního obchodu a hlavních skupin výrobků v r Podíly na skupina výrobků vývozu Dovozu EU-10 EU-25 ostatní EU-10 EU-25 ostatní Zpracování ropy 55,0 87,3 12,7 49,1 95,7 4,3 Výrobky chemického a farmaceut. průmyslu 33,1 78,4 21,6 14,2 78,4 21,6 z toho: základní chemikálie 28,3 84,1 15,9 19,3 80,6 19,4 léčiva 41,1 70,4 29,6 11,8 77,4 22,6 Výrobky gumárenského a plastik. průmyslu 20,1 83,0 17,0 13,7 88,3 11,7 z toho: gumárenské 17,0 84,7 15,3 18,3 84,7 15,3 plastikářské 22,9 81,3 18,7 12,0 81,3 18,7 Výrobky chemického průmyslu celkem 29,0 80,9 19,1 18,1 83,4 16,6 země EU-25 mají dominantní podíl na vývozu i dovozu výrobků u všech agregací chemického průmyslu; výrazný rozdíl v podílu zemí EU-10 a EU-25 je patrný u výrobků zpracování ropy, neboť značná část obchodní výměny v tomto oboru připadá na Slovensko. Teritoriální struktura zahraničního obchodu v podrobnějším členění podle nejvýznamnějších zemí, obchodních partnerů a skupin výrobků chemického průmyslu vyjadřuje tabulka č. 12. Tabulka č. 12 Významní obchodní partneři ČR (sousední země) ve výrobcích chemického průmyslu v r podle obratu Poř. č. Země obrat v mil. Kč zprac. ropy chem.a farm. gum. a plast. Celkem 1. Německo Slovensko Polsko Rakousko Maďarsko Slovinsko Celkem významné Celkem svět podíl význam. % Země EU podíl zemí EU-25 %

19 Velmi silná je pozice našich sousedů v obchodní výměně chemikálií. Jejich podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu s výrobky chemického průmyslu vloni činil 57 %, z toho u oboru zpracování ropy 90 %, v odvětví chemického a farmaceutického průmyslu 48 % a v odvětví gumárenského a plastikářského průmyslu 57 %. Dynamiku vývoje zahraničního obchodu podle meziročního indexu 2006/05 u vybraných zemí ukazuje tabulka č. 13. Tabulka č. 13 Dynamika vývoje zahraničního obchodu s významnými zeměmi v roce 2006 Země 2006/05 obratu Vývozu dovozu Svět EU Nadprůměrná dynamika (dle obratu nad 115) Maďarsko Průměrná dynamika ( ) Slovensko Německo Podprůměrná dynamika (pod 105) Rakousko Celkově lze vývoj této dynamiky v r.2006 hodnotit jako příznivý. Vývoj salda ve vybraných teritoriích a zemích ukazuje tabulka č. 14. Bilance zahraničního obchodu se zeměmi EU a zeměmi sousedními Tabulka č. 14 Země Bilance v mil. Kč Svět EU EU Německo Slovensko Polsko Rakousko Sousední země celkem Zbývá na ostatní celkem pasivní saldo se zeměmi EU-25 se meziročně zhoršilo o 2,1 mld. Kč; na tomto zhoršení se podílelo většinou Německo (5,5 mld. Kč); ke zlepšení salda naopak přispěl obchod s Polskem, Slovenskem a Rakouskem. 19

20 Názornější představu o charakteru obchodu a jeho struktuře se sousedními zeměmi podává graf č. 3. Graf č. 3 Struktura zahraničního obchodu se sousedními zeměmi v roce 2006 v mld. Kč Německo-dovoz (Σ 118,7) 14,0 55,6 49,1 Německo-vývoz (Σ 64,3) 2,3 26,5 35,5 Slovensko-dovoz (Σ 32,6) 16,3 10,5 5,8 Slovensko-vývoz (Σ 29,0) 4,0 16,8 8,2 Polsko-dovoz (Σ 19,5) 3,5 9,9 6,1 Polsko-vývoz (Σ 22,9) 2,5 13,3 7,1 Rakousko-dovoz (Σ 16,0) 3,6 7,5 4,9 Rakousko-vývoz (Σ 10,9) 2,8 4,3 3,8 0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 ropné produkty chem. a farm. produkty gum. a plast. produkty 2.3 Přidaná hodnota V r účetní přidaná hodnota v chemickém průmyslu meziročně stoupla o 9,6 % hlavně zásluhou agregace gumárenského a plastikářského průmyslu, kde tento nárůst činil přes 21 %. Ve většině oborů se zvýšil poměr přidané hodnoty k tržbám. Příznivě se vyvíjel i podíl osobních nákladů na přidané hodnotě, který se mírně zhoršil pouze u agregace rafinérského zpracování ropy. Údaje jsou zachyceny v tabulce č

21 Přidaná hodnota v chemickém průmyslu v ČR v r a 2006 Účetní přidaná hodnota Podíl osobních Agregace/obor v mil. Kč nákladů na PH % Rafinérské zpracování ropy ,9 24,7 31,8 Chemie a farmacie ,5 36,4 36,0 výroba zákl. chem. látek ,8 31,1 30,6 léčiva ,6 38,8 39,8 Gumár. a plastik. průmysl ,2 48,4 46,4 gumárenský ,6 40,6 34,8 plastikářský ,3 54,8 57,2 Chemický průmysl celkem ,6 40,8 40,9 Zprac.průmysl ČR celkem ,7 51,0 50,3 Tabulka č. 15 Vysoký meziroční růst účetní přidané hodnoty vykázala výroba léčiv, dále výroba zboží z plastů a především výroba zboží z pryže, zásluhou rozvoje produkce pneumatik. Poměr účetní přidané hodnoty k tržbám v b.c. se meziročně zlepšil o více než 5 procentních bodů, s výjimkou rafinérského zpracování ropy, na cca 24,6 % za chemický průmysl jako celek. poměr k tržbám Agregace r r r rafinérské zpracování ropy 10,7 8,9 7,1 chemický a farmaceutický průmysl 25,4 23,3 27,4 gumárenský a plastikářský průmysl 15,0 20,3 29,2 Chemický průmysl celkem 20,8 19,4 24,6 Zpracovatelský průmysl ČR celkem 21,8 21,3 23,1 2.4 Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek před zdaněním v chemickém průmyslu stoupl proti r velmi výrazně - o 3,7 mld. Kč, tj. 17,5 %. Údaje za agregace a obory jsou uvedeny v tabulce č. 16 a některé odvozené ukazatele, jako například podíly na tržbách a přidané hodnotě, byly zařazeny v tabulce č. 3 v části 1.2 této výroční zprávy. 21

22 Tabulka č. 16 Hospodářský výsledek před zdaněním v r a 2006 Hospodářský výsledek před zdaněním Agregace/obor Rozdíl /05 mil. Kč mil. Kč mil. Kč % Rafinérské zpracování ropy ,9 Chemie a farmacie ,9 základní chemie ,4 léčiva ,7 Gumárenský a plastikářský průmysl ,0 gumárenský ,5 plastikářský ,1 Chemický průmysl celkem ,6 Zpracovatelský průmysl ČR celkem ,3 Vývoj hospodářského výsledku za celý chemický průmysl byl v r velmi příznivý. Meziroční dynamika dosáhla indexu 117,6 % proti 91,7 % v roce předcházejícím. Vysoký byl přírůstek hospodářského výsledku zejména v oboru výroby léčiv, ale také v obou oborech odvětví Nace Zaměstnanost, produktivita a mzdy Zaměstnanost v chemickém průmyslu v roce 2006 vzrostla proti r o osob. V jednotlivých agregacích a oborech však byl vývoj značně rozdílný, což potvrzuje tabulka č. 17. Tabulka č. 17 Zaměstnanost, produktivita práce, průměrné mzdy v chemickém průmyslu v roce 2006 Počet pracovníků Produktivita práce Prům. měsíční mzda z tržeb s.c. z přidané hodnoty Agregace/obor osob 06/05 tis. Kč/ tis. Kč/ Kč 06/05 % 06/05 06/05 měsíc měsíc % % % Rafinérské zpracování ropy , ,1 162,1 84, ,0 Chemický a farm. průmysl , ,6 104,5 101, ,8 Gumárenský a plast. průmysl , ,6 67,1 106, ,7 Chemický průmysl celkem , ,5 85,0 106, ,3 Zprac. průmysl ČR celkem , ,1 62,8 109, ,0 22

23 Výrazný přírůstek pracovníků zaznamenal pouze obor zpracování plastických hmot, kde stoupl počet pracovníků o osob, v ostatních odvětvích naopak počet pracovníků meziročně poklesl. Relace růstu produktivity a průměrných mezd byla v loňském roce příznivá ve všech agregacích, s výjimkou rafinérského zpracování ropy. 2.6 Investice Hmotné investice v chemickém průmyslu v r. 2006, zejména díky vysoké investiční aktivitě v gumárenském a plastikářském průmyslu, stouply proti předchozímu roku o více než dvě miliardy korun, tedy téměř o 12 %. Údaje za jednotlivé agregace jsou uvedeny v tabulce č. 18. Hrubé investice v chemickém průmyslu v ČR Tabulka č. 18 Agregace Hmotné investice v mil. Kč Hmotné investice celkem Celkem z toho strojní tržeb v s.c Zpracování ropy ,7 3,0 Chemie a farmacie ,1 5,5 Gumár. a plast. průmysl ,4 6,4 Chemický průmysl celkem ,3 5,6 23

24 3. Výrobní základna V roce 2006 se počet podniků v chemickém průmyslu znovu zvýšil, a výhradně zásluhou gumárenského a plastikářského průmyslu. Stav na konci roku 2006 ukazuje tabulka č. 19. Počet a velikost podniků chemického průmyslu v ČR v r Tabulka č. 19 Ukazatel zpracování ropy Agregace chemie a farmacie gumárenský a plastik. Průmysl Chemický průmysl celkem Počet podniků se 100 a více zaměstnanci r celkem s 20 a více zaměstnanci r Podíl zaměstnanců na zaměstnancích celkem : v podnicích se 100 a více: r Podíl tržeb na tržbách celkem : v podnicích se 100 a více zam.: r Průměrná velikost podniků podle počtu pracovníků se většinou, kromě gumárenského a plastikářského průmyslu, postupně snižuje a je patrná z následujícího přehledu: Průměrná velikost podniků podle počtu pracovníků r r Zpracování ropy Chemický a farmaceutický průmysl Gumárenský a plastikářský průmysl Chemický průmysl celkem Průměrná velikost podniků v chemickém průmyslu v r byla mírně nad úrovní zpracovatelského průmyslu, kde tento ukazatel loni dosáhl

25 4. Ochrana zdraví, bezpečnost a životní prostředí Po vstupu ČR do EU byla činnost Svazu chemického průmyslu ČR v oblasti environmentálních, bezpečnostních a zdravotních právních předpisů a souboru chemické legislativy na úrovni zákonů i prováděcích předpisů mimořádně aktivní. V únoru 2003 přijala Evropská komise Bílou knihu Strategie budoucí chemické politiky. Tento dokument předpokládá vznik nového legislativního systému registrace, posuzování (evaluation) a autorizace chemických látek a chemických přípravků a byl nazván REACH. V roce 2004 zahájila činnost pracovní skupina pro problematiku REACH při SCHP ČR. Základním právním předpisem pro chemický průmysl je zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích, který nabyl účinnosti se vstupem ČR do EU dne 1. května V roce 2006 tento zákon nebyl novelizován, do té doby však bylo provedeno několik změn, a to zákonem 186/2004 Sb., zákonem 125/2005 Sb. a zákonem 345/2005 Sb. SCHP ČR v roce 2006 posuzoval a připomínkoval legislativní návrhy týkající se REACH, další chemické legislativy a předpisy z environmentální oblasti. Responsible Care Odpovědné podnikání v chemii K programu Responsible Care se k 31. prosinci 2006 přihlásilo 57 členských společností a kolektivních členů. K tomuto datu bylo 37 členských společností SCHP ČR držitelem osvědčení na právo užívat logo Responsible Care. V roce 2006 získaly právo nosit logo Responsible Care tři společnosti. V únoru 2006 na mezinárodní konferenci o Zacházení s chemickými látkami předložila ICCA (Mezinárodní rada chemických asociací) návrh Celosvětové charty Responsible Care. Představenstvo SCHP ČR se k plnění této Celosvětové charty RC přihlásilo v dubnu 2006 a je připraveno implementovat plán, podle něhož bude zpracována dokumentace do příručky RC II, která bude vycházet z Celosvětové charty RC. TRINS K 31. prosinci 2006 bylo, stejně jako v předchozím roce, do systému TRINS zapojeno 27 členských společností, přičemž jedna společnost (ČEPRO, a.s. Praha) má dislokováno dalších 7 středisek v různých částech republiky (jednotky HZS ČEPRO, a.s.). Celkový počet středisek poskytujících pomoc v jednotlivých stupních v rámci systému TRINS na celém území České republiky činil

26 Příloha č. 1 Ukazatel Přehled vybraných hospodářských ukazatelů chemického průmyslu v ČR za rok 2006 Jednotka Zpracování ropy /05 Chemický a farmaceutický průmysl /05 Gumárenský a plastikářský průmysl /05 Chemický průmysl celkem /05 Zprac.průmysl v ČR Celkem Tržby z průmyslové činnosti mil. Kč b.c , , , , , /05 % x) Tržby z průmyslové činnosti mil. Kč s.c , , , , ,9 Vývoz (včetně tzv. zušlechtění) Dovoz (včetně tzv. zušlechtění) xx) xx) mil. Kč b.c. mil. Kč b.c , , , , , , , , , ,0 Počet pracovníků (průměr) osob , , , , ,5 Měsíční mzda (průměr) Kč , , , , ,0 Tržby v s.c. na 1 pracovníka za měsíc tis. Kč , , , , ,1 Přidaná hodnota na 1 pracovníka za měsíc tis. Kč , , , , ,3 Hmotné investice mil. Kč b.c , , , , ,4 Hospodářský výsledek před zdaněním Přidaná hodnota xxx) Vlastní kapitál k xxx) xxx) mil. Kč mil. Kč mil. Kč , , , , , , , , , , , , , , ,6 x) xx) xxx) Stálé ceny: rok 2000 Vývoz i dovoz zahrnuje veškerý vývoz a dovoz za celou ČR (nejedná se tedy o přímý vývoz a dovoz) Údaje za organizace se 100 a více zaměstnanci, ostatní údaje jsou za organizace s 20 a více zaměstnanci 26