VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG. 9. Výroba chemických výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví

Transkript

1 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG Výroba chemických výrobků 9. Výroba chemických výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví Chemický a farmaceutický průmysl (DG) patří k odvětvím, která svými výrobky zásobují fakticky všechny sféry naší ekonomiky. Ve shodě s mezinárodní klasifikací NACE Rev.1 zahrnuje sedm výrobkových oborů, jejichž podíl na celkových tržbách v roce 2007 znázorňuje graf 9.1. Nutno ovšem upozornit, že od roku 2008 je v platnosti nové členění a číslování NACE-CZ (viz. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne , kterým se zavádí statistická klasifikace NACE Revize 2). Odvětví tak bude mít nové číslování a nebude již do něho zahrnut farmaceutický průmysl. Tato změna však bude oficiálně uplatněna až od roku 2009, takže v textu je použito i nadále staré číslování dle NACE Rev Výroba pesticidů a agrochemikálií 1 % 24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 4 % 24.4 Výroba léčiv a jiných produktů 15 % 24.5 Výroba čistících a kosmetických prostředků 9 % Výroba ostatních chemických produktů a vláken 8 % 24.1 Výroba základních chemických látek 64 % Pozn.: údaje v běžných cenách MPO Graf 9.1 Podíly oborů na tržbách vlastních výrobků a služeb Jak je patrné z grafu 9.1 výrazně nejvyšší podíl v roce 2007 připadl na výrobu základních chemických látek (64 %, v roce 2006 to bylo 63 %), podíl výroby léčiv činil 15 % (v roce 2006 to bylo 17 %) a rovněž podíly dalších oborů v porovnání s předchozím rokem doznaly minimální změny. V roce 2007 se odvětví OKEČ 24 podílelo na hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu 1,7 %, na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb 5,1 % v b.c., (v roce 2006 to bylo 5,3 %), na učetní přidané hodnotě 4,5 % (v roce 2006 to bylo 5,4 %), přičemž tento pokles byl způsoben organizační změnou v petrochemickém holdingu UNIPETROL a.s. Podíl na počtu pracovníků se pohybuje kolem 3 %, je tedy stejný jako v roce

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2007 byl z hlediska objemu realizovaných tržeb, ale zejména co se týká účetní přidané hodnoty méně úspěšný než rok 2006, neboť odvětví DG neudrželo své postavení z předcházejícího roku a jeho podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu (dále ZP) se snížil o 0,2 procentního bodu (p.b.). Výraznější propad byl zaznamenán u účetní přidané hodnoty, jejíž podíl klesl meziročně o 0,9 p.b - na 4,5 procent. Důvodem byla zásadní organizační změna v největší dceřiné společnosti petrochemického holdingu UNIPETROL a.s, a to v CHEMOPETROL a.s., která se transformovala na UNIPETROL RPA s.r.o Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Rozhodující produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 za rok 2006 v rozdělení na pět velikostních skupin firem jsou uvedeny v tabulce 9.l a grafu 9.2. Tabulka 9.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 24 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,0 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,8 Počet pracovníků % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 9.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006 Z tabulky 9.1 a grafu 9.2 lze zjistit, že i v roce 2006 si v tomto odvětví udržely dominantní postavení kategorie velkých podniků s 250 a více pracovníky, jejichž podíl na celkových tržbách (v b.c.) dosáhl 71,3 procent, na účetní přidané hodnotě 73,8 procent a na počtu pracovníků 60,2 %. Z hlediska výkonnosti měřené účetní přidanou hodnotou na pracovníka dosáhly v roce 2006 nejlepších výsledků společnosti s 1000 a více pracovníků tis.kč/prac. a podniky v kategorii pracovníků tis.kč/ prac., zatímco nejnižší hodnotu vykázala kategorie 0-9 pracovníků tisíc Kč/prac., dále kategorie středních podniků tis.kč/prac. a kategorie malých podniků a to 691 tis.kč/prac. Ve všech kategoriích, s výjimkou pracovníků, se tento ukazatel zvýšil, z toho nejvíce ve skupině největších podniků. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2007 zaujala nejvyšší pozici - čtvrté místo a.s. UNIPETROL (tržby 88,8 mld. Kč) - což znamená pokles o jedno místo oproti roku Do první stovky se dostaly ještě Zentiva a.s. na 40. místě (tržby 16,7 mld. Kč) a DEZA a.s. na 75. místě (tržby 8,7 mld. Kč). O českém chemickém průmyslu platí, že je rozmístěný nerovnoměrně a převážná většina podniků je 120

3 Výroba chemických výrobků soustředěna do čtyř krajů - Ústeckého (podíl na celkových tržbách DG kolem procent), Středočeského (podíl na tržbách kolem 17 %), Moravskoslezského (podíl na tržbách cca 10 %) a hlavního města Prahy (podíl na tržbách kolem 10 %). V ostatních regionech jsou tyto podíly nižší a v krajích s méně rozvinutým chemickým průmyslem (např. Plzeňský, Liberecký, Karlovarský a Vysočina) nepřesahují 2-3 % Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Z tabulky 9.2 je patrné, že pohyb cen ropy se v roce 2007 většiny výrobků SKP 24 příliš nedotkl. Největší cenový růst byl zaznamenán u výrobků chemických specialit (v b.c. +4,8 %) a u výrobků nátěrových hmot (+3,8 %), zatímco v dalších sledovaných skupinách se ceny v roce 2007 měnily minimálně. Výsledky hospodaření chemických společností však cenový vývoj příliš neohrozil a v roce 2007 byly většinou ziskové. Tabulka 9.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP ,9 95,7 102,0 119,2 98,5 109,6 99,6 SKP ,1 100,8 100,0 96,6 101,8 100,7 x SKP ,3 103,2 103,8 102,6 105,9 102,1 103,8 SKP ,1 102,5 100,5 100,7 96,5 101,0 99,5 SKP ,5 100,6 98,6 97,1 101,4 100,2 100,1 SKP ,0 105,1 100,5 109,8 103,3 104,1 104,8 SKP ,7 94,6 99,3 105,0 100,3 97,4 x SKP 24 95,0 98,7 101,3 110,6 99,7 105,8 100, Základní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik za osmileté období t.j. od roku je zachycen v tabulkách a grafu 9.4. Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ ,7 945, , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,3 meziroční index x 99,0 92,6 102,5 125,4 102,0 112,2 106,8 121

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ ,2 288,3 390,9 418,8 447,2 493,3 544,1 402,1 OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ ,5 673,9 650,3 898, ,3 949,5 658,8 682,7 OKEČ , , , , , , , ,0 meziroční index x 97,5 92,1 108,0 119,5 104,8 103,6 97,9 Tabulka 9.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 98,8 100,4 96,7 96,1 102,3 96,7 100,7 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) v roce 2007 rostly výrazně pomaleji než v roce předcházejícím (o 6,8 %, zatímco v roce 2006 o více než 12 %). Přitom v jednotlivých výrobkových oborech byl vývoj značně rozdílný. Nejvyšší meziroční růst byl dosažen v oboru základní chemické látky (+13,6 %), který se na celkových tržbách DG podílí téměř ze dvou třetin a v oboru agrochemikálie (+13,1 %), ten však tvoří v celkových tržbách odvětví méně než 1 %. Naopak největší pokles vykázaly obory nátěrové hmoty (pokles o 10,9 %) a čistící a kosmetické prostředky (pokles o 13,3 %), vzhledem k nižší poptávce na domácím trhu. K mírnému poklesu došlo v roce 2007 u ukazatele účetní přidaná hodnota, který se v porovnání s předcházejícím rokem snížil o 2,1 % na 39,9 mld. Kč. Tento pokles lze vysvětlit již zmíněnou organizační změnou v holdingu UNIPETROL a.s. Meziroční růst účetní přidané hodnoty vykázaly jen tři obory 24.1, 24.6 a K poměrně velkému poklesu došlo v oboru 24.4 (pokles o 13 %), který v ukazateli produktivita práce z účetní přidané hodnoty na pracovníka vykazuje jednu z nejvyšších hodnot v celém ZP. Počet pracovníků v odvětví OKEČ 24 stoupl v roce 2007 jen nepatrně - o 0,7 % (+285 osob) na osob. K výraznému růstu počtu pracovníků došlo jen v oboru chemické speciality (+21,4 %, na osob). Ve většině dalších oborů se tento ukazatel snížil, nejvýrazněji v souvislosti s pokračující restrukturalizací a racionalizací v oboru základní chemie (pokles o 4,7 % na osob) a v oboru 24.2 (agrochemikálie, pokles o 22,3 % tj. o 183 osob). Vývoj produkčních nákladů, tj. nákladů celkem (v b.c.) a osobních nákladů (v b.c.) charakterizují tabulky 9.6 a

5 Výroba chemických výrobků % % * * Počet pracovníků OKEČ 24 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S OKEČ 24 Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 24 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 9.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 9.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,8 meziroční index x 97,6 98,2 99,1 117,1 103,7 110,1 115,0 Tabulka 9.6 ukazuje vysoký meziroční růst nákladů celkem (2007/2006 o 15 % v b.c.), tedy podstatně vyšší nežli růst tržeb odvětví 24 ve stejném období (+ 6,8 %). Za celé sledované období tento ukazatel vzrostl o téměř 46 %. Nejmarkantnější byl přitom meziroční nárůst v největším oboru 24.1 (+27,4 %) a v oboru 24.6 (+15 %), v ostatních oborech naopak tento ukazatel meziročně poklesl o 5-18 procent. Na tomto růstu se samotné osobní náklady (viz tabulka 9.7) podílely minimálně, neboť jejich zvýšení bylo jen nepatrné (2007/ ,2) a za osm let se hodnota tohoto ukazatele zvýšila zhruba o 30 %. Nadprůměrný meziroční nárůst byl vykázán v oborech 24.6 (+38,9 %) a 24.4 (+27,5 %). Pozitivně lze naopak hodnotit, že díky pokračující restrukturalizaci a racionalizaci, zejména v petrochemii, se v oboru 24.1 osobní náklady snížily o více než 10 %. 123

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ ,5 172,2 199,8 225,2 237,1 244,9 270,9 233,4 OKEČ ,5 615,6 648,1 652,8 695,2 846,3 916, ,4 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,7 OKEČ , , , , , , , ,7 OKEČ ,6 428,2 444,6 456,2 473,8 488,4 325,0 376,0 OKEČ , , , , , , , ,9 meziroční index x 102,2 107,2 102,4 105,0 107,1 101,8 101, Produktivita práce a osobní náklady Vývoj rozhodujících podílových a poměrových ukazatelů produktivity práce v letech 2000 až 2007 dokumentují tabulky 9.8 a 9.9 a graf 9.4. Tabulka 9.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/prac.) * OKEČ ,6 774,4 646,4 824, , , , ,1 OKEČ ,2 431,6 573,2 547,8 593,3 666,4 663,9 631,0 OKEČ ,4 516,1 568,1 572,2 615,8 616,6 654,9 573,4 OKEČ ,1 931,5 869,0 817,3 875, , ,7 950,8 OKEČ ,3 557,1 668,4 549,7 601,6 531,6 704,8 651,2 OKEČ ,0 487,7 481,6 487,8 578,9 533,5 594,7 555,9 OKEČ ,9 374,8 378,7 539,1 597,0 571,4 583,4 665,0 OKEČ ,7 710,8 652,1 728,3 905,8 927,9 999,4 971,8 meziroční index x 98,8 91,7 111,7 124,4 102,4 107,7 97,2 Tabulka 9.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,334 0,357 0,457 0,384 0,305 0,306 0,309 0,272 OKEČ ,596 0,597 0,511 0,538 0,530 0,497 0,498 0,580 OKEČ ,535 0,493 0,463 0,485 0,482 0,526 0,513 0,639 OKEČ ,351 0,357 0,408 0,425 0,443 0,419 0,404 0,432 OKEČ ,426 0,438 0,382 0,504 0,469 0,508 0,430 0,562 OKEČ ,480 0,462 0,506 0,537 0,498 0,582 0,538 0,659 OKEČ ,495 0,635 0,684 0,508 0,473 0,514 0,493 0,551 OKEČ 24 0,367 0,385 0,448 0,425 0,373 0,381 0,375 0,388 Z tabulky 9.8 lze zjistit, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se v porovnání s rokem 2006 mírně zhoršila, (o 2,8 %), stále však toto odvětví patří v rámci ZP k nejlépe hodnoceným. Tento ukazatel meziročně poklesl ve většině výrobkových oborů, s výjimkou oboru chemická vlákna (+13,4 %) a oboru 24.1 (+7,2 %). Celé odvětví OKEČ 24 tak v hodnocení odvětví v rámci ZP pokleslo ze druhé na třetí příčku. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (viz tabulka 9.9) v roce 2007 mírně oproti roku 2006 vzrostl (o 3,5 %), díky nižší vytvořené účetní přidané hodnotě, zejména v oborech 24.2, 24.3 a

7 Výroba chemických výrobků % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 24 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 24 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP ÚZEI Graf 9.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Z tabulky 9.10 je patrné, že v roce 2007 rostl zahraniční obchod chemikáliemi ještě rychlejším tempem než v předchozím období (vývoz o 11,4 %, dovoz o 13,6 %), což svědčí o vysoké poptávce po chemických produktech doma i v zahraničí. Obrat s výrobky SKP 24 ( vývoz + dovoz ) se meziročně zvýšil o 12,8 %. I tentokrát rostl rychleji import nežli export, takže záporné saldo zahraničního obchodu se zvýšilo o 14,9 mld. Kč, na minus 105,8 mld. Kč. V rámci ZP vykázaly i loni výrobky SKP 24 vůbec nejvyšší záporné saldo. Nebylo to však zásluhou samotné chemie, ale dalších zpracovatelských odvětví, jejichž dovoz chemikálií se započítává do této částky. Pokud bychom hodnotili zahraniční obchod dle OKEČ a nikoliv SKP, bylo by saldo subsekce DG vysoce kladné (přes 30 mld. Kč). Export v jednotlivých výrobkových skupinách SKP 24 v roce 2007 vzrostl, s výjimkou SKP 24.7, který však patří k útlumovým. Nejvyšší meziroční růst vykázaly SKP 24.5 (+20,8 %), SKP 24.4 (+17,2 %) a SKP 24.3 (+17,7 %). Dynamický růst vývozu byl pozitivně ovlivněn živou poptávkou doma i v zahraničí, příznivými ziskovými maržemi a silnou korunou. Naopak negativně na vývoj působilo oslabování amerického dolaru, které nejvíce pocítili ti vývozci, kteří jsou navázani na tuto měnu. Import do ČR rostl v roce 2007 ještě rychlejším tempem než v předchozím roce (2007/ ,6; 2006/ ,8), a to ve všech sledovaných výrobkových skupinách. Nejvyšší dynamiku vykázaly SKP 24.4 (+20,5 %) a 24.6 (+16,8 %), tedy ty skupiny výrobků, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, jsou náročné na výzkum a vývoj a jsou založeny na znalostní ekonomice. Znovu se tak potvrdila skutečnost, že domácí sortimentní nabídka chemického průmyslu, zvláště v sofistikovaných oborech, je i nadále nedostatečná. To je také hlavní důvod, že záporné saldo je nejvyšší u SKP 24.4 (v roce 2007 minus 34,8 mld. Kč), u SKP 24.6 (minus 22 mld. Kč) a u SKP 24.1 (minus 28,9 mld. Kč). V domácí nabídce totiž chybějí jak některé polymery a primární plasty, tak chemické speciality a léčiva (ČR vyrábí jen generika). Nadále úspěšně se vyvíjí obchodní výměna se zeměmi Evropské unie, která je naším zdaleka největším obchodním partnerem. V roce 2007 připadlo na EU 80 % z celkového obchodního obratu v SKP 24 - cca 290 mld. Kč, což znamenalo meziroční nárůst minimálně o 30 mld. korun v porovnání s předcházejícím rokem. Vývoj zahraničního obchodu s chemikáliemi v roce 2008 (k dispozici jsou údaje za leden až září) naznačuje, že vývoz se proti stejném období 2007 zvýšil o 8,5 %, zatímco dovoz jen o 4,1 %. Díky tomu záporné saldo opět po delší době meziročně kleslo, a to o 1,4 mld. Kč - na 74,2 mld. Kč. Obrat SKP 24 se ve sledované době zvýšil o 5,7 procent, z dosavadního vývoje je však zřejmé, že obchodní výměna v roce 2008 zpomalila, což lze přičíst klesající poptávce na zahraničních trzích a prvním signálům začínající finanční krize. Přitom lze předpokládat, že tento stav se v posledním čtvrtletí roku 2008 dále zhorší vzhledem k púoklesu poptávky jak doma, tak v zahraničí. 125

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,2 SKP ,9 550,6 518,9 703,3 822,2 918, , ,2 SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,5 SKP , , , , , , , ,0 SKP , , , , , , , ,9 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,3 meziroční index x 102,6 89,1 108,8 130,4 113,2 109,4 111,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,4 SKP , , , , , , , ,8 SKP , , , , , , , ,5 SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,9 SKP , , , , , , , ,2 meziroční index x 108,4 97,2 110,3 119,5 103,8 110,8 113,6 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,7 SKP , , , , , , , ,0 SKP ,5-302, ,1 821,5-461, , , ,9 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,6 SKP , , , , , , , ,9 Pramen: ČSÚ Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s chemickými produkty ukazuje graf 9.5. Vývozní i dovozní struktura zahraničního obchodu s chemikáliemi se v posledních letech příliš nemění a podíly rozhodujících obchodních partnerů (SRN, Slovensko, Polsko, vyspělé státy EU-27 apod.) jsou vcelku stabilní. Suverénně největším obchodním partnerem ČR s výrobky SKP 24 je SRN, s níž náš obchodní obrat dosáhl v roce 2007 částky 93,2 mld. Kč (vývoz z ČR 28,3 mld. Kč, dovoz do ČR 64,9 mld. Kč, záporné saldo 36,6 mld. Kč). V pořadí obchodních partnerů ČR za SRN loni figurovalo se značným odstupem Slovensko s obratem 29,1 mld. Kč (vývoz 17,9 mld., dovoz 11,2 mld., kladné saldo 6,7 mld. Kč) a Polsko, kde obrat dosáhl 26,5 mld. Kč (vývoz 15 mld, dovoz 11,5 mld., kladné saldo 3,5 mld. Kč). Vysoké záporné saldo měly výrobky SKP 24 v roce 2007 například s Francií (minus13,6 mld. Kč), Nizozemskem (-11,9 mld. Kč), Velkou Británií (-8,3 mld. Kč) a Belgií (-8,1 mld. Kč) a ze zemí mimo EU-27 pak s Čínou (-10 mld. Kč) a Švýcarskem (-6,1 mld. Kč). Naopak kladné saldo v roce 2007 dosáhly výrobky SKP 24 s Maďarskem - obrat 15,6 mld. Kč (vývoz 8,7 mld, dovoz 6,9 mld., kladné saldo 1,8 mld. Kč). Také celkové saldo obchodní výměny s EU-27 bylo v roce 2007 vysoce záporné, a to částkou (minus 84 mld. Kč), zatímco saldo ČR s novými členskými státy, včetně Bulharska a Rumunska - EU-12 bylo kladné (vývoz 47,4 mld., dovoz 34,1 mld., kladné saldo +13,3 mld. Kč). 126

9 Výroba chemických výrobků Vývozní teritoria v roce 2007 Rakousko 4 % Itálie 6 % Maďarsko 7 % Polsko 11 % Slovensko 14 % Rusko 3 % Francie 3 % Německo 21 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2007 Belgie Itálie 5 % 5 % Nizozemí 6 % Francie 7 % Polsko 5 % Slovensko 5 % V. Británie a S. Irsko 5 % Ostatní 35 % Německo 27 % Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP Investice Hrubé hmotné investice do odvětví OKEČ 24 dosáhly v roce 2007 celkové částky mil. Kč a v porovnání s předchozím rokem vzrostly o 10,2 %, z toho strojní investice meziročně stouply o téměř 47 % - na mil. Kč. Největší investice vkládá do rozvoje a modernizace výroby petrochemický holding UNIPETROL a.s. a SPOLCHEMIE a.s., obě společnosti se sídlem v Ústeckém kraji. UNIPETROL v rámci plánované dlouhodobé odstávky rozšířila svoji výrobu některých velkotonážních plastů, zatímco SPOLCHEMIE a.s., v posledních letech vybudovala nové výrobny epoxidových a alkydových pryskyřic (Epispol 1 a Epispol 2) a zařadila se na třetí místo mezi největší evropské výrobce epoxidů. Z dalších investičně aktivních společností lze uvést výrobce technických plynů LINDE GAS a.s., DEZA a.s. (intenzifikace výroby antrachinonu a esterů) a BorsodChem - MCHZ s.r.o. (rozšíření výroby anilinu). Také ve farmaceutickém průmyslu je investiční aktivota firem v poslední době mimořádně vysoká a jako příklady lze uvést společnosti Lonza Biotec s.r.o.(farmaceutické enzymy), Pliva Lachema a.s.(nová linka na výrobu cytostatických injekcí), Zentiva a.s. a Walmark a.s. Opavská firma Ivax Pharmaceuticals začala v roce 2008 budovat nový závod na výrobu tablet a tvrdých želatinových kapslí, Spolchemie a.s. připravuje výstavbu jednotky membránové elektrolýzy na výrobu alkalických louhů a chlóru apod. Přes poměrně živou investiční aktivitu se většina expertů shoduje, že objem investic pro český chemický průmyslu je i nadále nedostatečný a ve struktuře převažují masovější výroby (hlavně na rozšíření či výstavbu výroben velkotonážních plastů, tedy produktů s nižší přidanou hodnotou) nežli investice do chemie specialit a kvalifikované chemie, které generují větší přidanou hodnotu. V souvislosti s globální finanční krizí hrozí reálné nebezpečí, že i naše chemičky budou realizovat nižší tržby a vytvářet nižší zisk, takže bude v odvětví k dispozici méně prostředků na investice. 127

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Přímé zahraniční investice Vývoj v oblasti přímých zahraničních investic (PZI) v odvětví DG nabízí tabulka 9.11 a graf 9.6. Tabulka 9.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 24 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR , , , , , , ,9 Tuzem. investice v zahraničí 625,4 883, , , , , ,5 Pramen: ČNB 200 % % Přímé zahraniční investice OKEČ 24 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 24 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 9.6 Tuzemské a zahraniční investice Tabulka 9.11 naznačuje, že příliv PZI do chemie se v roce 2006 zastavil a stagnoval na úrovni předchozího roku tj. 38,5-38,8 mld. Kč. Naopak výrazné oživení nastalo v našich investicích směřujících do zahraničí. Zasloužila se o to hlavně naše největší farmaceutická firma Zentiva a.s, která uskutečnila dvě akvizice: jednak odkoupila rumunskou firmu Sicomed, jednak v roce 2007 získala tříčtvrtinový podíl ve firmě tureckého producenta generik - Eczacibasi Generic Pharmaceuticals Shrnutí a perspektivy odvětví Chemický průmysl v ČR patří v rámci EU-27 k méně významným zpracovatelským odvětvím, přičemž jeho podíl na tržbách tohoto společenství dosáhl podle posledních dostupných údajů CEFIC (Rada evropského chemického průmyslu) v roce 2006 (bez farmacie) necelé 1 %. Protože se v roce 2007 EU rozšířila o dva nové členy, tento podíl se ještě mírně snížil. Za průměrem EU-27 a jeho nejvyspělejšími průmyslovými zeměmi ČR pokulhává i v ukazateli přidaná účetní hodnota na pracovníka. Ta se u nás v posledních letech pohybuje kolem 30 tis. EUR, zatímco v EU-25 v průměru dosahovala kolem 90 tis. EUR a v roce 2007 se tato relace ze známých příčin ještě zhorší. Důvodem je odlišná výrobková struktura, v níž v ČR převládají spíše velkotonážní produkty s nižší přidanou hodnotou (viz podíly jednotlivých oborů na tržbách v kapitole 1), které vyspělé státy přemisťují do zahraničí a doma se soustřeďují na konkurenceschopné chemické speciality a produkty kvalifikované chemie s vyšší přidanou hodnotou a vysokým podílem výzkumu a vývoje. Žádná česká chemička, včetně holdingu UNIPETROL a.s, se rovněž nevyskytuje v řebríčku TOP 100 největších chemických společností světa. Na základě SWOT analýzy lze český chemický průmysl hodnotit takto: Silné stránky: dlouholetá tradice a zkušenosti v odvětví, kvalifikovaný personál ve výzkumu a výrobě, solidně rozvinutá meziproduktová základna, dobrá konkurenceschopnost v některých velkotonážních komoditách (polyethylen, polypropylen, anilin, epichlorhydrin, epoxidové pryskyřice, akrylátová chemie aj.), 128

11 Výroba chemických výrobků kvalita většiny produktů srovnatelná s průměrem EU-27, pohotové inkaso deviz z exportu výrobků do zahraničí, stabilní poptávka na domácím trhu díky dodávkám do navazujících odvětví. Slabé stránky: klesající podíl odvětví OKEČ 24 na rozhodujících ukazatelích zpracovatelského průmyslu v ČR, nedostatečná sortimentní nabídka chemikálií, kde převažují méně sofistikované produkty, jež vytvářejí nižší objem přidané hodnoty, nízké jednotkové produkční kapacity a nedostatečný stupeň specializace, značné ekologické zátěže z minulosti, jejichž sanace silně zatěžují jak státní tak podnikové rozpočty, nízká inovační dynamika související s nedostatečnou modernizací výroby, rostoucí konkurence na zahraničních trzích, zejména ze strany mimoevropských regionů (Asie aj.), velká finanční zátěž související s realizací chemické legislativy (REACH a GHS), kterou nejvíce pocítí malé a střední podniky spolu s dovozci, ale také složkové environmentální legislativy vysoká závislost odvětví na dovozech rozhodujících základních surovin (ropa, přírodní kaučuk, síra, draselné a fosforečné suroviny) a specialit (konstrukční termoplasty, chemické speciality, originální léky atd.). Příležitosti: možnost spolupráce a integrace se zahraničními partnery, větší otevřenost trhu EU-27 pro certifikované výrobky standardní jakosti, možnosti rozšíření spolupráce v chemickém výzkumu a vývoji, především v rámci projektů EU. Hrozby: značná rizika související s nastupující globální finanční krizí, jejíž důsledky se začínají promítat i do chemického průmyslu (nižší odbyt, omezování výroby, propouštění apod.), nedostatek finančních prostředků na vývoj a nákup high-technologií a na modernizaci respektive rozšířování výroby, vysoké náklady na ochranu životního prostředí, zdraví, bezpečnost a zavádění nové chemické legislativy, v řadě podniků, především malých a středních, nízká úroveň marketingu spojená s nedostatečnou znalostí o jednotlivých obchodních partnerech a regionech, včetně obchodně-technického servisu. Nejbližší vyhlídky rozvoje českého chemického průmyslu nutno posuzovat v širokém mezinárodním kontextu a v očekávání zpomalení růstu globální, evropské a české ekonomiky. Další hospodářský růst odvětví má plně v rukou zahraniční obchod, který však bude v nejbližší době nucen čelit řadě výzev (silná koruna, zpomalení tempa růstu v eurozóně, zejména v SRN a u dalších rozhodujících obchodních partnerů). Navíc se naše chemické firmy nemohou příliš spoléhat ani na dynamický nárůst domácí spotřeby, neboť českou ekonomiku táhnou hlavně odvětví s proexportní orientací (přitom ale v zahraničí poptávka klesá). Na stranu pozitiv tak lze připsat výrazný pokles cen ropy a oslabování české koruny, na stranu negativ naopak očekávané zpomalení dynamiky zahraničního obchodu s chemickými produkty u našich největších partnerů, většinou ze sousedních zemí (SRN, Slovensko, Polsko, Rakousko). Hospodářské výsledky za období leden až září 2008 (organizace s 20 a více pracovníky) sice byly relativně dobré,neboť tržby meziročně vzrostly v b.c. o 6,2 % a ve s.c. dokonce o 8,6 %, avšak vývoj ve čtvrtém čtvrtletí 2008 již byl nepříznivý. Vzhledem k odbytovým potížím doma i na zahraničních trzích byla řada chemických firem nucena omezit nebo dočasně pozastavit některé výroby (např. SPOLANA a.s., UNIPETROL RPA s.r.o., BorsodChem-MCHZ s.r.o., LOVOCHEMIE a.s. a další) a některé společnosti oznámily, že kvůli krizi omezí v roce 2009 své investiční aktivity (UNIPETROL a.s., DEZA a.s. aj.). Pokud budeme vycházet z těchto předpokladů a očekávaného nejbližšího vývoje na trhu, lze předpokládat, že konečné výsledky za rok 2008 se proti předchozímu roku zhorší a v roce 2009 růst tržeb v tomto odvětví nelze očekávat, spíše meziroční pokles. 129