Vliv strukturálního salda na fiskální politiku

Transkript

1 Vliv strukturálního salda na fiskální politiku Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady Spoločné zasadnutie vedenia Národohospodárskej fakulty EU v Bratislave a Národohospodářské fakulty VŠE v Prahe s vedeniami Národnej banky Slovenska a Českej národnej banky Starý Smokovec, Vysoké Tatry

2 Pakt stability a růstu Finanční a následně dluhová krize vyvolala potřebu zlepšení fiskální disciplíny a koordinace v zemích eurozóny. Dopad finanční krize na bankovní sektor v eurozóně zatížil veřejné rozpočty členských zemí (rekapitalizace bank, poskytování záruk). Eurozóna potřebu rozpočtové kázně vnímala dávno před vypuknutím finanční krize. Pakt stability a růstu (SGP) z roku 1997: schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP, veřejný dluh musí být menší než 60 % HDP. Nápravná složka SGP opakovaně selhala (Francie, Německo vs. Posrtugalsko a Řecko). Ve zpětném pohledu se nedostatek disciplíny nedodržováním SGP eurozóně nevyplatil. 2

3 Pravidlo vyrovnaného rozpočtu Preventivní složka SGP (1997) ukládá členským zemím dodržovat střednědobý rozpočtový cíl téměř vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu. Revize preventivní složky SGP (2005) měla přinést zlepšení implementace a brát v úvahu aktuální hospodářskou situaci zemí: pro jednotlivé země byl stanoven střednědobý cíl (MTO) v strukturálním (a cyklicky očištěném) vyjádření v rozsahu od 1% strukturálního schodku po vyrovnaný strukturální rozpočet, od zemí, které ještě nedosáhly MTO, bude vyžadováno úsilí spočívající ve zlepšení strukturálního schodku minimálně o 0,5 % ročně. 3

4 Six Pack + Fiscal Compact Six Pack (2011) v rámci preventivní složky kvantifikuje významné odchýlení od MTO nebo příslušné trajektorie k MTO, umožňuje spustit EDP při překročení dluhového kritéria 60 % HDP s negativním výhledem k opětovnému plnění a to i přesto, že schodek splňuje limit 3 % HDP, sankce jsou uvalovány postupně, a to od fáze preventivní až po EDP, a mohou dosáhnout 0,5 % HDP. Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (2013) podobně jako Six Pack není jen o fiskálu; fiskální část se nazývá Fiscal Compact, vyžaduje plnění MTO pro členské státy ve výši strukturálního deficitu max. 0,5 % HDP (1 % HDP pokud dluh významně nižší než 60 % HDP), zesíleno vynucování plnění. 4

5 Stabilizační funkce fiskální politiky teoretický základ Fiskální politika by z titulu své stabilizační funkce měla působit proticyklicky. V období ekonomické recese by měla mít prostor stimulovat v určité míře agregátní poptávku a hospodařit s uvolněnějším rozpočtem. Naopak v období ekonomického růstu by mělo docházet ke konsolidaci veřejných financí a vytváření přebytků. V rámci jednoho ekonomického cyklu by se v součtu salda měla vzájemně kompenzovat, aby nedocházelo k prohlubování fiskální nerovnováhy a nárůstu vládního dluhu. 5

6 Cyklicky očištěné saldo Vybrané složky vládních příjmů a výdajů reagují na vývoj hospodářského cyklu a automaticky stabilizují a vyhlazují jeho vývoj. Pro zachycení diskrečních zásahů fiskální politiky je proto nutné odstranit ze salda hospodaření vládního sektoru vliv hospodářského cyklu. Cyklicky očištěné saldo: CAB = B eps * GAP Cyklicky očištěné saldo CAB vyjádřené v procentech nominálního HDP se získá jako rozdíl salda vládního sektoru B (opět vyjádřeného v procentech nominálního HDP) a cyklické složky, která je dána součinem citlivosti vládního rozpočtového salda na HDP a mezery výstupu GAP. Mezera výstupu je dána rozdílem mezi reálným HDP a potenciálním produktem a je vyjádřena v procentech potenciálního produktu: GAP = [(Y real Y pot )/ Y pot ] *

7 Strukturální saldo Strukturální saldo navazuje na cyklicky očištěné saldo, přičemž z něj odstraňuje vliv tzv. jednorázových a dočasných opatření (oneoff and temporary measures = OOM). OOM jsou definována jako opatření, která mají přechodný vliv na veřejné rozpočty a trvale nezhoršují mezičasovou rozpočtovou pozici. Příklady OOM: prodej nefinančních aktiv vlády, příjem z prodeje veřejně vlastněné licence, krátkodobé výdaje spojené se sanací přírodní katastrofy, daňová amnestie, příjmy z převodu penzijních závazků a aktiv. 7

8 Výpočet strukturálního salda Existuje množství metod, které se především liší: odhadem potenciálního produktu, mírou desagregace fiskálních veličin (agregovaný vs. desagregovaný přístup), výpočtem citlivosti vládního rozpočtového salda na HDP. Směrodatné jsou metody EK, ECB, IMF, OECD a dalších nadnárodních institucí, které přímo hodnotí nebo se vyjadřují k fiskální politice jednotlivých zemí. Problematické stránky výpočtu: ekonomický cyklus odvozený z mezery mezi aktuálním a potenciálním produktem není přímo měřitelný ( pouhý odhad), vztah mezi složkami vládních příjmů a výdajů a HDP (či příslušnými daňovými a výdajovými bázemi) není v čase konstantní. 8

9 Přehodnocení cyklické složky Fáze ekonomického cyklu se odhaduje pomocí mezery výstupu, která je dána rozdílem mezi aktuálním reálným a potenciálním produktem. Prakticky ve všech metodách výpočtu potenciálního produktu vyvstávají potíže při odhadu mezery výstupu na okrajích odhadovaného období: nedokončený cyklus, předběžné údaje o výši HDP podléhající následně opakovaným revizím. => Odhad trendu či potenciálního produktu je přitahován aktuálními hodnotami (přes veškeré snahy se tomuto efektu při výpočtu vyhnout). 9

10 Modelová situace I. Dopad výrazného negativního přehodnocení HDP na potenciální produkt a mezeru výstupu: y potenciální produkt (2) reálné HDP (2) potenciální produkt (1) reálné HDP (1) gap (1) gap (2) (1) (2) t 10

11 Modelová situace II. Dopad výrazného pozitivního přehodnocení HDP na potenciální produkt a mezeru výstupu: y potenciální produkt (2) reálné HDP (2) potenciální produkt (1) reálné HDP (1) gap (2) gap (1) (1) (2) t 11

12 Reálný příklad V nedávné historii lze nalézt exemplární případ modelové situace I., tj. negativního přehodnocení HDP. V důsledku razantního přehodnocení výhledu HDP pro rok 2009 se zcela změnil náhled na rozpočtovou situaci v roce 2008: ještě na podzim 2007 a na jaře 2008 byl předpovídán 5% růst pro rok 2009, po pádu Lehman Brothers a propuknutí finanční krize byla o rok později předpověď změněna na téměř 3% pokles a o dalšího půl roku později na skoro 5% pokles; podobné přehodnocení, byť v menším rozsahu, zaznamenala i předpověď pro rok Pro ilustraci budou použita veřejně dostupná data Evropské komise používaná pro každoroční hodnocení dodržování pravidel SGP. 12

13 Reálný příklad ČR (1) Změna v odhadu potenciálního produktu ČR mezi roky 2007 a 2009 (stálé ceny, v mld. Kč): mld. Kč HDP v s.c. (2007-2) Potenciální produkt (2007-2) HDP v s.c. (2009-2) Potenciální produkt (2009-2) Zdroj: Evropská komise 13

14 Reálný příklad ČR (2) Cyklická složka Cyklicky očištěné saldo Zdroj: Evropská komise

15 Reálný příklad SR (1) Změna v odhadu potenciálního produktu SR mezi roky 2007 a 2009 (stálé ceny, v mld. EUR): mld. EUR HDP v s.c. (2007-2) Potenciální produkt (2007-2) HDP v s.c. (2009-2) Potenciální produkt (2009-2) Zdroj: Evropská komise 15

16 Reálný příklad SR (2) 3.0 Cyklická složka Cyklicky očištěné saldo Zdroj: Evropská komise

17 Podobná situace byla ve všech zemích EU 3 RO SK BG SI IE HU FI CZ LU DE EU-27 UK NL IT EA-15 AT ES MT CY BE EL PT PL FR 2,5 2 1,5 1 0,5 rozdíl mezi odhady cyklické složky pro rok 2008 ( vs ) v % HDP SE DK 0 rozdíl mezi odhady mzr. růstu HDP pro rok 2009 ( vs ) v p.b. Zdroj: Evropská komise 17

18 Vliv na fiskální politiku Výrazné přehodnocení aktuálního nebo budoucího ekonomického vývoje významným způsobem mění náhled na pozici v ekonomickém cyklu a tedy i na hodnotu strukturálního salda. Ukazatel strukturálního salda za této situace: 1. nenaplňuje varovnou funkci, 2. je ovlivněn příliš mnoha dalšími proměnnými, 3. má tendenci se sám vyvíjet cyklicky a tudíž působí na fiskální politiku procyklicky, 4. nemusí být kredibilním vodítkem pro fiskální politiku, nebude-li používán stejným způsobem v rámci celého cyklu. 18

19 Děkuji za pozornost