Multikulturní výchova

Transkript

1 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Multikulturní výchova Hana Janatová, MUDr. CSc, Státní zdravotní ústav

2 Multikulturní výchova sylabus přednášky Prezentace shrnuje stručně teoretická východiska v oblasti, sjednocuje definice. Hlavní část je věnována komunikací s cílem navázat spolupráci s migranty a Romy, úskalí komunikace s cizinci obecně, zabránění diskriminace vzniklé na základě stereotypního smýšlení nebo podceňování osob z jiných kultur. Příklady z praxe. Předpokládá se aktivní zapojení studentů za použití praktických cvičení, kvízů a a her. 2

3 Kultura je celistvý systém významů, hodnot a společenských norem, kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším generacím. (R. F. Murphy) 3

4 Multikulturní výchova Interdisciplinární oblast teorie a výzkumu Soubor praktických aktivit: Prostřednictvím vzdělávacích programů zvyšovat způsobilost lidí chápat a respektovat jiné kultury než svou vlastní, eliminovat nebo oslabovat etnické či rasové předsudky. Má značný praktický význam vzhledem k vytváření postojů vůči imigrantům, příslušníkům jiných národů, kultur, ras a etnik. dle : Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál,

5 Metody multikulturní výchovy Možnost osobně se seznámit s příslušníky jiných zemí a kultur - nejlepší příležitost ke změně postoje k cizincům a osobám s odlišným kulturním zázemím Poukazovat na stereotypy a jejich vznik - s důrazem na vliv médií, ale i rodiny, literatury a dalších jejich zdrojů 5

6 Interkulturní dialog - zrcadlo, pověz, kdo je nejkrásnější. V dialogu mezi kulturami zpravidla dochází k určitému ověřování vlastní kultury a tradice prostřednictvím poznání a porozumění názorům obrazu, který o nás vytvářejí druzí. Může nastat situace, v níž je konfrontován obraz konstruovaný druhými s naším dosavadním sebeobrazem, a kdy se díváme na sebe jako do zrcadla, které nám nastavují jiní. V interkulturním dialogu by mělo docházet k obousměrné výměně a rekonstrukcím či změně jak obrazu o sobě, tak obrazu o druhých. dle Taylor, Charles. Zkoumání politiky uznání. Multikulturalismus. Praha: Epocha,

7 Multikulturní společnost scify nebo fantasy? je společnost, která se vyznačuje kulturní rozmanitostí, pluralitou. Různé kultury zde žijí vedle sebe nikoli izolovaně, ale ve vzájemné interakci a komunikaci, v nichž může docházet ke spolupráci, k dialogu a k určitým vzájemným vlivům či vzájemnému kulturnímu obohacení. Ideál multikulturalismu je oslavou kulturní rozmanitosti, například jazykové nebo náboženské, je opakem praktik necitlivé asimilace ras, etnik, přistěhovalců. Dle : Taylor, Charles. Zkoumání politiky uznání. Multikulturalismus. Praha: Epocha,

8 Etnikum od 70. let 20.st. nahrazuje termín kmen. etnikum lze určovat podle zjevných komponentů (jazyk, rasa, kultura, soc. struktura) a komponentů subjektivních (etnická identita). definici. etnikum tedy není jednotkou reálnou, ale jednotkou pomyslnou a konstruovanou. členové etnické skupiny buď sami vědomě odlišují od členů jiných etnických skupin, nebo jsou jako odlišní identifikováni. ( my - oni ). etnikum užívá určitého jména a je určitým jménem označováno ( Eskymáci Inuité, Cikáni Romové) Dle ( VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) 8

9 Národ Národ je pojem pro příbuzný druh kolektivní identity, protože i příslušníci národa jsou nositeli určité etnicity. Národní stát je do značné míry mocenským monopolem dominantní skupiny definované jako národ. Vztah mezi etnickými skupinami a státem je být symbiotický nebo konfliktní. Někteří občané národního státu mohou být na základě etnické ( vykonstruované) příslušnosti vylučováni z okolní společnosti. Jsou tak nedobrovolně omezováni a znevýhodněni v dělbě práce, přístupu ke vzdělání, moci a bohatství oproti dominantnímu etniku/národu. ( sociální vyloučenost) Dle: 9

10 Menšina Termín menšina není nijak univerzálně definován, a to ani v evropském právu, ale nejvíce užívanou bývá definice Francesca Capotortiho sestavená pro OSN v roce 1971: Menšina je početně menší, nedominantní skupina občanů příslušného státu vlastnící nějaké etnické, náboženské nebo lingvistické znaky odlišující je od zbytku populace, která musí projevit náznak společného úsilí o zachování své kultury, tradic, náboženství nebo jazyka. Podmínky počtu a státní příslušnosti již dnes nejsou většinou považovány za tolik významné. 10

11 Rasa skupinu osob, která sama sebe vnímá a je také ostatními vnímána jako odlišnou na základě určitých biologicky předávaných znaků. Rasa je sociálním konstruktem, který existuje primárně v představách lidí. 11

12 Migrace Migrací je označován proces prostorového přemisťování osob přes hranice, spojený se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, případně natrvalo. Podle směru migrace se rozeznává emigrace (vystěhovávání) a imigrace (přistěhovávání). 12

13 Asimilace - koho chleba jíš, toho píseň zpívej je proces, při kterém jsou jedinci nebo skupiny odlišné kulturní příslušnosti absorbováni kulturou dominantní společnosti. Asimilacionismus pak lze označit za požadavek na přizpůsobení kulturních vzorců minoritních skupin vzorcům kultury majoritní. Tato snaha neuznává diverzitu a sociokulturní rozmanitost jako pozitivní společenský jev, staví se proti projevům menšinových kultur a je prostředkem nedobrovolné asimilace. 13

14 Integrace a žili spolu šťastně až do smrti Proces, při kterém se strany, vstupující do vzájemného kontaktu něčeho vzdávají, aby zároveň něco získaly. Migranti: přizpůsobení pravidlům hostitelské společnosti, Většinová společnost: ochota ponechat dostatek prostoru pro projevy menšinové kultury Všem jsou dána stejná práva ve všech společenských sférách, aniž by se očekávalo, že se nově příchozí zbaví svých specifik. V zemích praktikujících integrační modely soužití zůstává imigrační populace často odlišena od většinové svým jazykem, kulturou, sociálními vztahy i sociálním životem po několik generací. 14

15 MULTIKULTURALISMUS IDEÁLNÍ SPOLEČNOST Pozitivní koexistence různých společenských a kulturních skupin se specifickými systémy institucí, tradic, významů, postojů a hodnot na území jednoho politického celku. Co brání vytvoření takové společnosti? 15

16 Nacionalismus V nejširším slova smyslu je výrazem pro kolektivní identifikaci lidského společenství na základě projektu národa, sociopolitické hnutí a ideologii vycházející z představy společných dějin a osudu. V užším významu jde vyjádření intenzivního až agresivního národního uvědomění, které se vyhraňuje v protikladu vůči příslušníkům jiných - zpravidla sousedních národů. Zatímco pro Ameriku je typický spíše patriotismus (vlastenectví), v Asii ponejvíce nalezneme nacionalismus náboženský a v Africe kmenový 16

17 Diskriminace ( Vytváření rozdílů, rozlišování, rozdílné zacházení, které někoho znevýhodňuje, aniž by k tomu existovaly rozumné a relevantní důvody. Neuznávání rovnosti jednoho člověka s druhým; omezování nebo popírání práv určitých kategorií obyvatelstva. a) K přímé diskriminaci dochází tehdy, když se s osobou zachází méně příznivě než s jinou ve srovnatelné situaci kvůli jejímu rasovému či etnickému původu, náboženství či přesvědčení, zdravotnímu postižení, věku či sexuální orientaci. b) K nepřímé diskriminaci dochází tehdy, když by 17

18 Přímá a nepřímá diskriminace a) K přímé diskriminaci dochází tehdy, když se s osobou zachází méně příznivě než s jinou ve srovnatelné situaci kvůli jejímu rasovému či etnickému původu, náboženství či přesvědčení, zdravotnímu postižení, věku či sexuální orientaci. b) K nepřímé diskriminaci dochází tehdy, když by napohled neutrální stanovení, kritérium nebo praxe znevýhodňuje lidi kvůli jejich rasovému či etnickému původu, náboženství či přesvědčení, zdravotnímu postižení, věku či sexuální orientaci, pokud takovou praxi nelze objektivně ospravedlnit legitimním účelem. - Pozitivní diskriminace: zvýhodňuje nezvýhodněnou skupin 18

19 Diskriminovaní a nediskriminovaní cizinci Rozlišujeme cizince bohaté ( ze západu) a chudé ( z východu ) Peníze, způsob oblečení, životní styl, materiální úroveň jsou hlavním měřítkem ( žádná definice ho nezmiňuje) diskriminace 19

20 Konformita přizpůsobivé, napodobivé chování anebo sociálně vytvářený nátlak na jednotlivce k tomu, aby splnil očekávání skupiny, společnosti, organizace či nadřízené osoby. přijetí určitých kulturních cílů a legitimních (schválených, povolených) způsobů či prostředků k dosažení cílů. konformita je pak chování podřizující se normám, jež převládají bez ohledu na vlastní názor, přesvědčení. konformisté, kteří pociťují silnou potřebu líbit se druhým, chtějí být sociálně přijati druhými osobami, které považují pro sebe za významné 20

21 Předsudky a stereotypy Předpojatost vyplývá z hodnotových vzorců chování, tradic, zkušeností, informací a dezinformací. Vede nás k takovým závěrům a interpretacím, které jsou akceptovány jako pravdivé bez jakýchkoliv důkazů. Předsudky jsou často sdíleny širokým okruhem lidí, proto jsou vnímány jako pravdivé. Jejich zobecňování vede k vytváření stereotypů vázaných na podobné členy ( skupiny, menšiny, etnika, věku, pohlaví ) na jejich základě jsou považovány za méněcenné 21

22 Xenofobie všichni jsou Vetřelci xénos - příchozí, fóbos - bázeň, úzkost odpor, nepřátelství, nedůvěra ke všemu cizímu, strach před ním cizí - subjektivně považované jako nebezpečné, se stává obětním beránkem jakožto snadno definovatelný původce nesnází Závist nenávist Strach agresivita Následky všech nerovných přístupů se projevují devastujícím způsobem: 22

23 Sociální vyloučení proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, 23

24 Sociální vyloučení bludný kruh Následkem sociálního vyloučení je tedy dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci Projevy: rizikové chování, sebepoškozování, kriminalita ohrožuje i většinou populaci bludný kruh vede k prohlubování sociálního vyloučení 24

25 Nejpalčivější multikulturní problémy s v ČR Romové dle sčítání lidu 2011( pouze jen Romové), odhad 1,9%, tj Migranti nelegální- reregistrovaní Muslimové islamisté lidí - census 2011, studie MZ 20117: V Česku skoro žádní muslimové nejsou (a nebudou) Podle sčítání lidu z roku 2011 se u nás k islámu přihlásilo lidí, tento počet je ale podhodnocený, protože ne všichni muslimové jsou do sčítání zahrnuti nebo uvedou islám jako své vyznání. Studie Ministerstva vnitra z roku 2007 uvádí muslimů v Česku. To je 0,11 % populace (1 muslim připadá na 919 nemuslimů). 25

26 Romové ROMOVÉ ( Romové tvoří největší evropskou menšinu (3 4 miliony lidí). Často bývají vnímáni jako součást celku kočovných skupin, přestože odhadem více než polovina Romů žijících v EU nekočuje. Jedná se o rozmanitou skupinu osob, dělící se na mnoho podskupin a klanů. Ty však mají, a to jak ve starých, tak v nových členských zemích mnoho společných rysů jejich členové patří k nejchudším, nejvíce diskriminovaným a nejméně vzdělaným a zaměstnaným obyvatelům států Unie, kteří mají rovněž výrazně horší zdraví než většinová populace. Tento stav má, zdá se, různé příčiny, ale jisté je, že velkou vinu na něm nese po staletí praktikovaná diskriminace a 26

27 Migranti Nejvíce z Ukrajiny, Vietmanu, Slovenska, Polska, Ruska, bývalých států SSSR, Mongolska 27

28 Muslimové islámisté V Česku skoro žádní muslimové nejsou (a nebudou) Podle sčítání lidu z roku 2011 se u nás k islámu přihlásilo lidí, tento počet je ale podhodnocený, protože ne všichni muslimové jsou do sčítání zahrnuti nebo uvedou islám jako své vyznání. Studie Ministerstva vnitra z roku 2007 uvádí muslimů v Česku. To je 0,11 % populace (1 muslim připadá na 919 nemuslimů). přesto ( nebo právě proto) velké protimuslimské akce a hnutí u nás 28

29 Občané se myslí, že v jejich zemi žije muslimů. 29

30 Skutečná čísla o počtu muslimů 30

31 Zajímavé je, že největší muslimská komunita (co do absolutního počtu lidí) ze všech evropských zemí žije v Rusku. Do roku 2030 se zvýší ze současných 16 na 19 milionů. I tak to ale bude jen 14 % ruské populace. Následovat bude Francie s necelými 7 miliony muslimů a dále Velká Británie a Německo (obě země každá asi 5,5 milionu muslimů). I u muslimů klesá porodnost 31

32 Komunikace, dialog, spolupráce- zásady Osobní vyladění na dialog Výběr a úprava prostředí Uvítání a seznámení Utváření společného jazyka Přístupnost a otevřenost Zvědavost Otevřenost pro vlastní změnu Snášení nejistoty 32

33 Osobní vyladění na dialog Je důležité odlišit plánování a přípravu. Zatímco plánováním toho, co bude řečeno, dialogu spíše škodíme, protože do něj vnášíme příliš mnoho svých představ, přípravou zde myslíme vytváření podmínek pro možnost vzniku dialogické aktivity. Osobní příprava může spočívat v odpoutání se od předchozích aktivit a myšlenek a naladění se na osoby, které se mají dialogu účastnit. Kontrolou toho, že jde příprava dobře, je vzrůstající zájem o druhého a zvědavost na to, co dialog přinese. Toto osobní vylaďování může probíhat jak o samotě, tak i s účastníky budoucího dialogu. 33

34 Výběr a úprava prostředí Fyzický prostor je velice důležitou součástí dialogické aktivity. Může dialogu bránit (například přítomností privilegovaných míst, bariér v očním kontaktu, stísněným prostorem), stejně tak jako jej může podporovat (útulným, světlým prostředím, kruhovým uspořádáním míst k sezení). Těmto aspektům dialogu je užitečné věnovat pozornost dostatečně dopředu, kreativně využít všechny možnosti daného prostoru a pokusit se eliminovat jakékoliv rušivé prvky. 34

35 Uvítání a seznámení Ať už se setkáváme s jednotlivcem nebo skupinou lidí, je důležité (pokud možno) seznámit se s každým jako s jedinečnou bytostí a vyhnout se jakémukoliv kategorizování a škatulkování. Dáváme najevo zájem o druhého, jsme otevřeni tomu, co nastane. Klademe také důraz na oslovování: ptáme se, jak si přítomní přejí být oslovováni a zároveň nabízíme náš preferovaný způsob oslovování. 35

36 Utváření společného jazyka Snažíme se nepoužívat jazyk, kterému druhý nerozumí, i když je někdy těžké vyjádřit se jinými slovy, než těmi, které mezi svými kolegy a blízkými bez problému používáme. Není však ani na místě automaticky přejímat jazyk druhého, který nám není zcela známý můžeme se tak dopustit řady zkreslení významů a tím i řady nedorozumění. Zkoušíme spíše vytvářet nové významy, které budou platit pouze pro aktuální lokální kontext. Ať už je to slovo pocházející od jednoho či druhého, význam může být jedinečným způsobem vyjednán v rámci dané situace a může se tak otevřít cesta ke zcela novému porozumění. 36

37 Přístupnost a otevřenost Značnou překážkou vztahů založených na spolupráci a dialogu bývá skrytá agenda či pouhá představa o tom, že druhý s námi má nějaké záměry, které nechce sdělit. Takový dojem mohou vyvolávat otázky, jejichž pozadí či důvody nejsou dotazovanému příliš jasné, anebo komentáře, které nevycházejí z toho, co zaznělo. Proto je důležité být přístupný ke sdělování vlastních myšlenek a pohnutek, které mohou druhému vysvětlit naše jednání a způsob uvažování. Nejde o to, abychom okamžitě sdělovali vše, co nám proběhne hlavou, či sdíleli jakýkoliv pocit v našem těle. Cílem je být čitelný pro druhého, nevytvářet představu, že za našimi slovy a činy jsou určité znalosti, ke kterým máme přístup pouze my. 37

38 Zvědavost Nikdy si nemůžeme být jisti, že druhého dobře známe nebo že mu správně rozumíme, je tedy přirozené být zvědaví. Pokud něco vzbuzuje naší zvědavost a přitahuje pozornost, měli bychom se na to zeptat, spíše než řečené v tichosti analyzovat a interpretovat. Takto chápaná zvědavost je vedená touhou učit se od druhého, dozvídat se nové věci a vidět svět z jiného úhlu pohledu Neměla by tedy vést k pocitům zpochybnění nebo ke znejistění, ale spíše k pocitům důležitosti a k možnosti sebevyjádření. 38

39 Otevřenost pro vlastní změnu Zejména učitelé, lékaři a pomáhající profese jsou často zvyklí očekávat změnu od druhých (klientů, žáků), přičemž sami máme spíše tendenci být stabilní a tudíž neměnní. V dialogu a spolupráci se sdíleným záměrem je však osobní změna nevyhnutelným důsledkem, proto by se dalo říci, že pokud bráním vlastní změně, bráníme tím i dialogu a spolupráci. Nemusí se přitom jednat o hluboké životní změny, ale například o změny úhlu pohledu, schopnost vidět věci a svět jinak, pozměnit způsob hodnocení některých společenských problémů nebo témat. Jsme-li ochotni takovou změnu provést, umožníme tím provést osobní změny i ostatním. 39

40 Snášení nejistoty V popsaném způsobu dialogu a spolupráce je nutným průvodním jevem nejistota. Není tedy zapotřebí se jí bránit, není však také užitečné nechat se jí pohltit. Žít s nejistotou je umění, které není možné se okamžitě naučit, pouze jej praktikovat. 40

41 Použité zdroje: Nepustil,P. Cesty k dialogu a spolupráci, Seminář, SZÚ, 2013 Anderson, H. (2009). Konverzace, jazyk, a jejich možnosti. Brno: NC Publishing. Seikkula, J., Arnkil, T. E. (2013). Otevřené dialogy: Setkávání sítí klienta v psychosociální práci. Brno: Narativ. Tomasello, M. (2009). Why we cooperate. Cambridge: The MIT Press. 41

42 "OK"; "Všechno v pořádku" sexuální urážka "Ty nulo!"; něco bezvýznamného nebo bezcenného peníze "O čem to mluvíš?" "Ty žvanilko??!" 42

43 "Přísahám." "Výtečné"; "Lahodné" 43

44 Ty blázníš!" "Ty jsi inteligentní / to je inteligentní." "Mám nápad." 44

45 "OK"; muž; pět 45

46 victory/vítězství" obscénní gesto 46

47 "Ruce při modlitbě" "Děkuji"; pozdrav "Je mi líto."; "Omlouvám se." 47

48 Komunikace 7% veškerých informací sdělujeme prostřednictvím slov 38 % prostřednictvím tónu hlasu 55 % prostřednictvím řeči těla 48

49 Problémová témata v komunikaci s cizinci Islamista nehovoří : rodinném stavu,počtu dětí, porodech, těhotenství rodinných a intimních problémech fyziologických funkcích močení, stolice, zvracení. Vietnamci nehovoří: o svých potížích v souvislosti se zažívacím a dýchacím traktem - průjem,zácpa,nauzea,zahlenění,rýma 49

50 Komunikace - rozdílnosti Střední Evropa zvykem oslovovat titulem V severských zemích,v Rusku oslovování křestním jménem, menší zvyk v používání titulů Slušností ve všech kulturách je se představit Rozdíly v tykání x vykání : paní, vy jste tak pěkná, tlustá. 50

51 Osobní bublina Blízký kontakt při komunikaci preferují V Saudské Arábii, Kuvajtu, Egyptě, Jordánsku, Íránu a jiných arabských kulturách, Řekové,Francouzi,Italové,Španělé,Japonci Větší vzdálenost dodržují Angličané, Američané a obyvatelé severských evropských států Velkou vzdálenost preferují Novozélanďané,Australané 51

52 Zrakový kontakt Omezený zrakový kontakt preferují Obyvatelé Afriky, Asie: mnoho pohledů považují za projev urážky, neúcty, nadřazenosti Japonci nepoužívají oční kontakt, dívají se do oblasti krku Asijci, Indiáni, Pákistánci a obyvatelé severní Evropy preferují též krátký oční kontakt Větší zrakový kontakt vyžadují Severoameričané,obyvatelé jižní Evropy, Němci, Finové, Rusové, Arabové Pozor muslimské ženy se vyhýbají pohledu do očí jiných mužů 52

53 Hádanka Ne Ano Možná nadzvedne hlavu a mlaskne hlava spadne dopředu kroutí hlavou Muslim 53

54 Doporučené zdroje