O Peptidy aminokyselin Bílkoviny (proteiny) > 100 aminokyselin
|
|
- Ludvík Kadlec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2. AMIKYSELIY, PEPTIDY, BÍLKVIY Aminokyseliny funkční skupiny: jednotky: aminokyseliny vázané peptidovou vazbou Peptidy 2100 aminokyselin Bílkoviny (proteiny) > 100 aminokyselin Aminokyseliny ~ 700 aminokyselin volné látky stavební jednotky peptidů, bílkovin, jiných sloučenin struktura aminoskupina volná, substituovaná karboxylová skupina další funkční skupiny hydroxylová sulfhydrylová (merkaptoskupina) S sulfidová S guanidylová fenylová aj. klasifikace podle vzdálenosti aminoskupiny od karboxylové [ 2 ]n n 2aminokyseliny αaminokyseliny 0 3aminokyseliny βaminokyseliny 1 4aminokyseliny γaminokyseliny 2 5aminokyseliny δaminokyseliny 3 6aminokyseliny εaminokyseliny 4 podle výskytu přítomné ve všech organismech (invariabilní) základní (kódované, proteinogenní) přítomné v některých organismech (variabilní) základní aminokyseliny 19 αaminokyselin s primární aminoskupinou α α 3
2 1 αaminokyselina se sekundární aminoskupinou 2 2 )n α( ( 2 )n α n=0, pyrrolidin 18 aminokyselin = chirální sloučeniny řady L triviální názvy, systematické názvy, symboly (třípísmenné, jednopísmenné) klasifikace základních aminokyselin podle struktury postranního řetězce a funkčních skupin alifatické s nesubstituovaným řetězcem glycin alanin valin leucin isoleucin alifatické hydroxyaminokyseliny 2 3 serin threonin alifatické sirné 2 S 2 2 S 3 cystein methionin s karboxylovou skupinou v postranním řetězci (monoaminodikarboxylové, kyselé) asparagová kyselina glutamová kyselina jejich monoamidy (s karboxamidovou skupinou v postranním řetězci) asparagin glutamin s bazickými skupinami v postranním řetězci aminoskupina guanidylová skupina imidazoylový cyklus 2
3 lysin 2 histidin s aromatickým (heterocyklickým) postranním řetězcem arginin 2 2 fenylalanin 2 tryptofan tyrosin prolin podle polarity postranního řetězce a jeho iontové formy (v neutrálním prostředí) nepolární, hydrofobní Val, Leu, Ile, Phe, Tyr, Met, Pro; někdy Gly, Ala, Trp (amfifilní) polární, hydrofilní Ser, Thr, ys, Asp, Glu, Asn, Gln, Lys, Arg, is hydrofilní (podle iontové formy postranního řetězce v neutrálním prostředí ) neutrální (nemá elektrický náboj): většina kyselé (záporný náboj): Asp, Glu bazické (kladný náboj): Lys, Arg, is podle významu ve výživě člověka esenciální: Val, Leu, Ile, Thr, Met, Lys, Phe, Trp poloesenciální (semiesenciální): Arg, is neesenciální: ostatní limitující aminokyseliny deriváty základních aminokyselin (proteinogenních) vznik specifickou modifikací 3
4 Lcystin (yssy) 2 S S 2 4hydroxyLprolin (yp) 4 3 5hydroxyLlysin (yl) methylLhistidin fosfolserin další aminokyseliny (nebílkovinné) P 3 2 substituované αaminokyseliny methylglycin (sarkosin) 3 3,dimethylglycin,,trimethylglycin Lkarnitin (3hydroxy4trimethylaminobutyrát, vitamin B t ) 4
5 2 2 βalanin (3aminopropionová kyselina) sirné aminokyseliny γaminomáselná (4aminomáselná) kyselina (GABA) 2 S 2 S Salk(en)ylLcysteiny bazické aminokyseliny a příbuzné sloučeniny Salk(en)ylLcysteinsulfoxidy [ 2 ] n 2 Lornithin (n = 2) [ 2 ] n 2 Lcitrullin (n = 2, karbamoylderivát ornithinu) 2 3 P kreatinfosfát aromatické aminokyseliny , 3 2 tetrajodthyronin (thyroxin), = 1 = 2 = 3 = I 2 3,4dihydroxyLfenylalanin (DPA) esenciální aminokyseliny potraviny deficitní některými aminokyselinami Lys obiloviny (rostlinné proteiny obecně) Met mléko, maso Thr pšenice, žito Trp kasein, kukuřice, rýže 5
6 fyzikálněchemické vlastnosti aminokyselin acidobazické (pk a pi ) optické senzorické acidobazické vlastnosti (Gly) 2 3 K K 2 ion I 1 (kation) ion I 2 (amfion) ion I 3 (anion) volný náboj 1 volný náboj 0 volný náboj 1 p < 2 p 6 p > 10 závislost iontových forem Gly na p = kation (I 1 ) = amfion (I 2 ) = anion (I 3 ) 100 % 80 pk 1 pi pk 2 60 I 2 I 3 40 I p 12 optické vlastnosti Gly = výjimka většina = chirální atom α 2 optické isomery (enantiomery) některé 2 chirální centra Ile, Thr, yp, yssy L a Daminokyseliny, Laminokyseliny = (S)stereoisomery, výjimka: Lcystein = ()stereoisomer Daminokyseliny = ()stereoisomery obsah 3 3 Laminokyselina (S)aminokyselina Daminokyselina ()aminokyselina 6
7 diastereoisomery aminokyselin Lisoleucin (2S, 3S)isoleucin Lalloisoleucin (2S, 3)isoleucin 3 Disoleucin (2, 3)isoleucin Dalloisoleucin (2, 3S)isoleucin organoleptické vlastnosti sladké Gly, Ala, Thr, Pro kyselé Asp, Glu hořké Leu, Ile, Phe, Tyr, Trp indiferentní ostatní unikátní vlastnosti = chuť umami a natriumhydrogenglutamát 7
8 Peptidy struktura kondenzace aminokyseliny peptidy α aminokyselina α aminokyselina koncová 2 peptidová vazba 2 koncová lineární dipeptid 2 1 cyklický dipeptid (2,5dioxopiperazin) vazba některých aminokyseliny neobvyklým způsobem Glu distální skupinou = γpeptidová vazba vázány Daminokyseliny vázány neobvyklé aminokyseliny S klasifikace βalanin αaminomáselná γaminomáselná taurin (3aminopropionová) 2aminomáselná) 4aminomáselná) 2 3 2aminoakrylová (E)2aminokrotonová pyroglutamová (dehydroalanin) (dehydrobutyrin) počet vázaných monomerů (aminokyselin) oligopeptidy (210 aminokyselin) polypeptidy (dříve makropeptidy, aminokyselin) typ řetězce lineární cyklické 8
9 druh vazeb homodetní (pouze peptidové vazby) heterodetní (peptidové i jiné vazby) disulfidové esterové (depsipeptidy) SS vázané složky homeomerní obsahující jen aminokyseliny heteromerní (peptoidy) obsahující i jiné sloučeniny nukleopeptidy fosfopeptidy lipopeptidy chromopeptidy glykopeptidy metalopeptidy výskyt produkty metabolismu, přirozené peptidy produkty proteolýzy, enzymová nebo neenzymová hydrolýza syntetické peptidy, náhradní sladidla vlastnosti biologická aktivita senzorické vlastnosti produkty metabolismu baktérií mléčného kvašení = bakteriociny nisin (Streptococcus cremoris, syn. Lactococcus lactis ssp. Lactis) konzervační činidlo, stabilizace kysaných výrobků další významné peptidy glutathion (GS nebo GSSG) S γlglutamyllcysteinylglycin (γamidová vazba) výskyt mikroorganismy, rostliny, živočichové pšeničná mouka maso 1015 mg/kg mg/kg funkce detoxikace toxických forem kyslíku transport (přenos) aminokyselin do buněk metabolické pochody (biosyntéza leukotrienu) stabilizace oxidačního stavu Sproteinů (substrát peroxidas, glutathionreduktasy) technologie horleywoodský způsob výroby bílého chleba, askorbová kyselina 2 A ½ 2 A 2 (askorbasa) 9
10 A 2 GS 2 A GSSG (glutathiondehydrogenasa) GSSG GS bez vlivu na rheologické vlastnosti těsta negativní vliv (depolymerace bílkovin lepku) PSSP GS PSSG PS βalanylhistidinové dipeptidy obsah v mase βala 2 ( 2 )n 2 is 2 karnosin anserin (n = 1), = 3 2 balenin (n = 1), = 2 funkce účast na kontrakci kosterního svalstva pufrovací kapacita svalu organoleptické vlastnosti 3 produkty proteolýzy proteolýza spontánní (autolýza) žádoucí zrání masa (konzistence, aróma) výroba autolyzátů kvasinek (aditiva) nežádoucí proteolýza záměrná výroba sýrů (žádoucí konzistence, aróma) výroba sladu (stabilizace pěny piva) výroba hydrolyzátů bílkovin enzymové: sójová omáčka hydrolyzáty odpadních bílkovin (krve, syrovátky, kaseinů) kyselé: polévkové koření aj. přípravky hořké peptidy enzymových hydrolyzátů a potravin hydrofobní aminokyseliny: Val, Leu, Ile, Phe, Tyr, Trp (M < 6000 Da) syntetické peptidy náhradní sladidlo Aspartam (AspPhe)
11 Bílkoviny polymery aminokyselin > 100 aminokyselin, M r ~ miliony Da organizované struktury konstituce a konformace optimální pro funkce hlavní živiny peptidové vazby jiné vazby disulfidové SS esterové amidové jiné složky než aminokyseliny (fyzikálně nebo chemicky) voda anorganické ionty lipidy, cukry, nukleové kyseliny, barevné sloučeniny klasifikace podle původu živočišné (maso, mléko, vejce), 60 % proteinů potravy rostlinné (obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina), 30 % proteinů potravy netradiční (řasy, mikroorganismy) podle funkce strukturní (stavební složky buněk, kolagen) katalytické (enzymy, hormony) transportní (přenos sloučenin, myoglobin) pohybové (svalové proteiny, aktin, myosin) obranné (protilátky, imunoglobuliny, lektiny) zásobní (ferritin) senzorické (rhodopsin) regulační (histony, hormony) výživové (zdroj esenciálních aminokyselin, zdroj, hmoty k výstavbě a obnově tkání) podle struktury (přítomnosti nebílkovinné složky) jednoduché globulární, sféroproteiny (albuminy, globuliny) fibrilární (vláknité), skleroproteiny, stromatické bílkoviny (kolageny, keratiny, elastiny) složené (konjugované) nukleoproteiny (nukleové kyseliny) lipoproteiny (neutrální lipidy, fosfolipidy, steroly) glykoproteiny (sacharidy) fosfoproteiny (kyselina fosforečná) chromoproteiny (deriváty porfyrinu, flavinu) metaloproteiny (koordinačně vázané kovy podle rozpustnosti rozpustné albuminy mléko: laktalbumin 11
12 vaječný bílek: ovalbumin, konalbumin pšenice: leukosin globuliny maso: myosin, aktin mléko: laktoglobulin vejce: ovoglobulin gliadiny neboli prolaminy pšenice: gliadin ječmen: hordein kukuřice: zein gluteliny pšenice: glutenin rýže: oryzenin protaminy mlíčí ryb (cyprimin, salmin, klupein, skombrin) histony krev: globiny hemoglobinu a myoglobinu nerozpustné kolagen, elastin, keratin podle stavu nativní (přírodní, biologické funkce) denaturované upravené (modifikované, aditiva) výživové hledisko plněhodnotné (esenciální aminokyseliny v optimálním množství) vaječné a mléčné téměř plněhodnotné (některé esenciální aminokyseliny nedostatkové) živočišné svalové neplněhodnotné (některé esenciální aminokyseliny nedostatkové) veškeré rostlinné, živočišných pojivových tkání potraviny deficitní některými aminokyselinami Lys Met Thr Trp obsah v potravinách 0100 % P (v sušině) potraviny živočišné > rostlinné luštěniny, olejniny > ovoce, zelenina obiloviny (obecně rostlinné proteiny) mléko, maso pšenice, žito kasein, kukuřice, rýže vejce 75 % 2 luštěniny 12 % 2 13 % P (celá) 24 % P (sója 3245 %) 52 % P v sušině 27 % v sušině 12
13 maso () 69 % 2 chléb 38 % 2 21% P 7 % P 68 % v sušině 11 % v sušině mléko 8790 % 2 brambory 78 % 2 (3,5 % L) 3,4 % P 2 % P 28 % v sušině 9 % v sušině krytí potřeby energie: ~ 10 % doporučená denní dávka: 11,2 g/kg poměr živin: bílkoviny : lipidy : sacharidy hmotnost = 1 : 1 : 4 energie = < 14 : < 14 : <56 % struktura viz biochemie fyziologie a výživa minimální potřeba plnohodnotného proteinu 0,50,6 g.kg 1 doporučovaná dávka 1,01,2 g.kg 1 (nevyužity optimálně) ~ 2,4 g.kg 1 období růstu, kojící ženy, rekonvalescenti aj. výživová hodnota (nutriční, biologická) celkový příjem složení aminokyselin dostupnost peptidových vazeb trávicím enzymům další faktory dříve BV (Biological Value) g P vzniklé v organismu / 100 g P v potravě PU (et Protein Utilization) PE (Protein Efficiency atio) aj. (zvířata) závisí na: absolutní obsah esenciálních aminokyselin relativním poměru poměru k neesenciálním aminokyselinám travitelnosti dnes aminokyselinové skóre AAS (Amino Acid Score) index esenciálních aminokyselin EAAI (Essential Amino Acid Index), přesnější údaje 100 Ai AAS (%) = Asi A i = obsah esenciální aminokyseliny v proteinu A si = obsah téže aminokyseliny ve standardním (referenčním) proteinu standardní protein = fiktivní protein s optimálním složením esenciálních aminokyselin (AAS = 100%) 100A1 100A2 100An EAAI= n... A A A S1 S2 Sn 13
14 fyzikálněchemické vlastnosti rozpustnost, hydratace a botnání disociace optická aktivita vznik gelů vznik emulzí stabilizace pěn denaturace faktory fyzikální: změny teploty, tlaku, ultrazvuk, pronikavé elmag. záření faktory chemické: soli, změny p (kyseliny, zásady), povrchově aktivní látky důsledky přístupnější digestivním enzymům trávicího traktu denaturace antinutričních faktorů, toxických látek (inhibitory proteas, amylas, lektiny) inhibice nežádoucích enzymů a mikroorganismů maso, masné výrobky, drůbež, ryby 4 hlavní druhy tkání (další krev) epitelové podpůrné (pojivové) svalové (příčně pruhované, hladké) nervové definice části teplokrevných zvířat v čerstvém, zpracovaném stavu v užším smyslu: skeletální svalová tkáň počet svalů, úpony na kosti, přívod krve, nervy, kůže, chrupavky, kosti, tuk další složky vitaminy volné aminokyseliny 0,1 0,3 % taurin (0,020,1 %), složka žlučových kyselin, přenos nervových vzruchů 2 2 S 3 kvarterní ammoniové sloučeniny cholin 0,020,06 %, fosfolipidů, transmethylační reakce, acetylcholin, sinapin 2 ( 3 ) 3 2 karnitin 0,050,2 %, transport mastných kyselin 2 2 ( 3 ) 3 guanidinové sloučeniny glykogen fosfáty cukrů a volné cukry kyselina mléčná aj. kyseliny puriny a pyrimidiny použití pro potravinářské a nepotravinářské účely 14
15 myofibrilární proteiny svalové vlákno myofibrily (kontraktilní vlákna) mikrofilamenty (mikrovlákna) myosin aktin další proteiny reakce in vivo reakce post mortem ATP anaerobní glykolýzou z glykogenu mléčná kyselina pokles p z 6,8 na < 5,8 inhibice glykolytických enzymů a 2 / reakce aktinu s myosinem, není ATP posmrtné ztuhnutí (rigor mortis) vliv na jakost masa zrání masa štěpení aktomyosinu endogenními proteasami (hlavně kathepsiny) štěpení kolagenu kolagenasami vady masa DFD (dryfirmdark) a DB (drycuttingbeef) tmavé, vysoká vaznost, nízká údržnost odstranění mléčné kyseliny při vykrvení, p~ 6 PSE (palesoftexudative) světlé, nízká vaznost, šedozelený povrch zvýšená glykolýza stimulovaná hormony, p~ 5,6 změny při zpracování ~35 asociace sarkoplasmatických bílkovin, snížení vaznosti, zvýšení tuhosti ~45 viditelné změny, zkrácení =denaturace myosinu ~5055 denaturace aktomyosinu ~5565 denaturace sarkoplasmatických bílkovin, asociované struktury a gel ~6065 změny konformace kolagenu (zkrácení 1/31/4) ~80 oxidace Sskupin ~90 želatinace kolagenu (uvolnění tropokolagenových vláken, sol želatiny) ~100 eliminace 3, 2 S, další látky, aromatické látky, změna barvy mléko a mléčné výrobky obsah živin v mléce voda podle druhu mléka (původu) % komplikovaný disperzní systém globulární bílkoviny syrovátky: koloidní disperze kaseinové molekuly: micelární disperze tuk: tukové globule (mikrosomy, φ 0,110 μm): emulze částice lipoproteinů: koloidní suspenze nízkomolekulární látky (laktosa, aminokyseliny, minerální látky, hydrofilní vitaminy): pravý roztok zbarvení 15
16 složení proteinů kravského mléka obsah aminokyselin mléka kaseiny αkaseiny = fosfoproteiny, α S1, α S2, fosfoserin 2 P βkaseiny = fosfoproteiny γkaseiny = produkty degradace βkaseinů κkaseiny = glykoproteiny (2 genetické varianty, B), cukr = tetra, tri, di, mono, GalAc, Gal, euac, vazba na Thr (133) 3 2 α α β β hlavní složka κ kaseinů kaseiny α S, β, κkaseiny agregace do submicel a micel, molekuly kaseinů submicela micela změny při skladování a zpracování tepelné zpracování shlukování tukových globulí v syrovém mléce, ~ makroglobulin bílkoviny syrovátky termolabilní, denaturují, kaseiny prakticky nedenaturují pasterace 7274 (2040 s): denaturuje asi 5090 % bílkovin séra inaktivuje se většina enzymů > 75 : redukce disufidových vazeb eliminace 2 S (βlaktoglobulin) sulfidy, disulfidy vařivá příchuť (Met) degradace thiaminu vznik laktonů a methylketonů sterilace 140 (4 s) denaturuje 100 % bílkovin reakce laktosy s proteiny syrovátky ztráty Lys (Maillardova reakce), vonné látky syrové a pasterované mléko 400 vonných látek (1100 mg/kg) 16
17 srážení a proteolýza kaseinů mléko čerstvé: p 6,56,75 srážení kaseinů: p 4,6 (kontaminující, kulturní mikroby) tvrdé sýry mikroorganismy (mléčná kyselina), okyselení (p 5,5) proteolytický enzym rennin (chymosin, syřidlo), specifická hydrolýza κkaseinu: paraκkasein = hydrofobní část, součást micel, κkaseinmakropeptid = hydrofilní část, koagulace sýřenina, (skladování tuhost, kyselost, odstředění syrovátky, solení, zrání (u sýru typu Emmental konverze mléčná propionová kyselina 2 ), proteolýza, lipolýza tvrdý sýr měkké sýry, jogurty srážení, nízké p (fermentace laktosy, mléčná kyselina), koagulace kaseinů částečná, u jogurtů asociace micel (gelová struktura) nerozpustný kyselý kasein sladký kasein (srážení syřidlem) kaseináty (rozpustné:a, K, 4 ; dispergovatelné: a, Mg) nerozpustné koprecipitáty syrovátka vejce proteiny bílku 53 %, žloutku 47 % obsah živin v slepičích vejcích složení proteinů bílku a žloutku slepičích vajec proteiny bílku ~ 40 proteinů (globuliny, glykoproteiny a fosfoproteiny) enzymy (lysozym, aktivita acetylmuramidasy, murein, buněčné stěny bakterií) bílkovinné složky enzymů (flavoprotein/riboflavin, avidin/biotin) inhibitory proteas (ovomukoid, ovoinhibitor) důsledky viskozita a gelovitá konzistence bílku: ovomukoid a ovomucin stabilita pěny šlehaného bílku: ovoglobuliny G 2 a G 3 antimikrobní účinky: lysozym (ovoglobulin G 1 ) antinutriční působení: avidin proteiny žloutku (emulze tuku ve vodě) 1/3 = bílkoviny, 2/3 = lipidy glyko, lipo, glykofosfo a glykofosfolipoproteiny granule: lipovitellin a fosvitin plasma: lipovitellenin a livetin změny při skladování a zpracování částečná denaturace proteinů bílku při šlehání denaturace teplem 57 : počátek 17
18 6065 denaturuje většina bílkovin (ne ovomukoid) 6570 většina bílkovin žloutku (ne fosvitin) potraviny rostlinného původu hlavní zdroje: semena rostlin omezené zdroje: plody, listy, hlízy, bulvy aj. části rostlin (ovoce, zelenina, okopaniny) cereálie a pseudocereálie základní chemické složení obilovin proteiny obilovin a jejich složení proteiny pšenice mouka 713 (až 15) % bílkovin 15 % albuminy (ve vodě rozpustné) leukosin 7 % globuliny (0,4 Mal) edestin 33 % prolaminy (70 % ethanol) gliadin 46 % gluteliny (zbytek) glutenin poměr prolaminy / gluteliny = 2 : 3 mouka silná = chlebová (1214 %) (těsto elastické, tuhé, nutné intenzivní míchání, zadržuje oxid uhličitý, vzduch, objemnější výrobky) mouka slabá = výroba sušenek, cukrovinek (< 10 %) těsto lepek (gluten) = viskoelastická hmota, 2/3 vody, 1/3 hydratované gluteliny (viskozita), gliadiny (elasticita), sušina lepku = 90 % proteinů, 8 % lipidů, 2 % cukrů bezlepkové výrobky alergické onemocnění celiakie ( 0,05 % dětí v Evropě) změny epithelových buněk střevní stěny, zhoršená absorpce živin prolaminové frakce pšenice, žita, ječmene, sekvence: ProSerGlnGln a GlnGlnGlnPro limity < 100 mg gliadinu/kg (sušiny) proteiny žita není gluten pekařské vlastnosti: pentosany, některé proteiny (botnající v kyselém prostředí) vznik kyselin činností mikroorganismů (S. cerevisiae, S. minor, L. plantarum, L. brevis) proteiny luštěnin a olejnin vysoký obsah globulinů, funkce při klíčení obsah aminokyselin využití netradičních zdrojů bílkovin texturované rostlinné proteiny přípravky bohaté na bílkoviny 18
19 eakce eliminační, isomerační, adiční, oxidační komplexní reakce vliv složení potravin, podmínek: teplota, p, 2, další látky důsledky snížení biologické hodnoty rozklad esenciálních aminokyselin vznik nemetabolizovatelných produktů snížení travitelnosti vznik antinutričních a toxických látek vznik aromatických látek hlavně ys, Met, rn, Pro aminy, aldehydy, alkoholy, Ssloučeniny eliminační reakce dekarboxylace (eliminace oxidu uhličitého) 2 aromatické látky biologicky aktivní látky (biogenní aminy) histamin (is) eliminace amoniaku a vody vznik 2,5dioxopiperazinů (cyklické dipeptidy) vznik alk2enových kyselin kadaverin (Lys) 3 βaminokyselina (Asp) vznik γlaktamů z γaminokyselin, γaminokyselina Glu, kreatin alk2enová kyselina ( 2 ) oxopyrrolidin2karboxylová kyselina 19 kreatinin
20 eliminace funkčních skupin postranních řetězců reakce v kyselém prostředí nebo termické reakce o deamidace proteinů, hydrolýza reakce v neutrálním prostředí nebo termické reakce o vznik neobvyklých vazeb reakce v alkalickém prostředí nebo termické reakce o vznik neobvyklých vazeb, neobvyklých aminokyselindaminokyseliny (abiogenní) důsledky snížení travitelnosti snížení výživové hodnoty vznik potenciálně toxických aminokyselin vznik aromatických látek kyselé prostředí výroba hydrolyzátů bílkovin enzymy autolýza kvasničné autolyzáty, potravinářské hydrolyzáty, sójová omáčka kyseliny potravinářské hydrolyzáty neutrální prostředí vznik příčných vazeb a neobvyklých aminokyselin εaminoskupina Lys, karboxamidová skupina Asn, Gln alkalické prostředí ztráty Lys, ys, Ser, Thr, Arg aj. 1,2eliminace X (Ser, Thr, ys, SySSy) a hydrolýza X X =, S, S, SS aj. 2, 3, 2 X karbanion X dehydroprotein ys, Ser 2aminoakrylová kyselina (dehydroalanin), Thr 2aminokrotonová kyselina (dehydrobutyrin) 2 3 adice funkčních skupin aminokyselin intra a intermolekulární příčné vazby 20
21 S S 3 hydrolýza zesítěného proteinu a vznik neobvyklých aminokyselin, lysinoalanin, lanthionin 2 [ 2 ] 3 2 S 2 2 isomerace a vznik Daminokyselin, snížená využitelnost X 2, karbanion adiční reakce reakce se sacharidy (aldehydy, ketony), Maillardova reakce 3, sacharid 1 2 karbinolamin 2 X X αaminokyselina barevné látky, aromatické látky, biologicky aktivní látky dehydroprotein imin (Schiffova báze) produkty oxidační reakce oxidační deaminace a transaminace enzymové reakce deaminasy nebo transminasy, hydrolasy αaminokyselina, 2 2, 3 αiminokyselina 21
22 dekarboxylasy 2 alkoholdehydrogenasy 2 2 2oxokyselina aldehyd alkohol aldehydy: aróma ovoce a zeleniny alkoholy: aróma alkoholických nápojů (alkoholy přiboudliny) Streckerova degradace (oxidační dekarboxylace) tvorba Streckerových aldehydů neenzymová reakce oxidační činidla oxidace 1/ αaminokyselina aldehyd (Streckerův aldehyd) oxidace /2 2 βaminokyselina dikarbonylové sloučeniny sacharidy chinony anorganické látky (chlornany) vznik dalších produktů a Sheterocyklické sloučeniny další oxidace oxidované lipidy a fenoly, 2 (fotosenzibilizátory) cystein a cystin methylketon oxidace ys na sulfenovou, sulfinovou, sulfonovou (cysteovou) kyselinu (nevyužitelná) oxidace ys na yssy 2 S 2 S S 2 S 3 = 2 S S disulfid S S S S monooxid dioxid oxidace yssy S S disulfoxid S S trioxid S S tetraoxid 22
23 oxidace Met S 3 S 3 S 3 =2 2 sulfid sulfoxid sulfon reakce se složkami potravin reakce s polyfenoly tmavá barva izolátů ze šrotů nevyužitelné produkty, snížená travitelnost reakce s oxidovanými lipidy nevyužitelné produkty, snížená travitelnost 23
AMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
Vícepeptidy struktura kondenzace peptidová vazba = amidová H 2 N CH COOH + aminokyseliny O peptidová vazba H 2 N CH C NH CH COOH
Peptidy struktura aminokyseliny kondenzace peptidy H 2 N CH COOH + R 1 2 H 2 N CH COOH R aminokyselina aminokyselina -H 2 O O peptidová vazba H 2 N CH C NH CH COOH 1 2 R R N-koncová C-koncová -H 2 O lineární
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceVÝSKYT, SLOŽENÍ A ZMĚNY BÍLKOVIN V POTRAVINÁCH ŽIVOČIŠNÉHO A ROSTLINNÉHO PŮVODU
CHEMIE POTRAVIN - cvičení VÝSKYT, SLOŽENÍ A ZMĚNY BÍLKOVIN V POTRAVINÁCH ŽIVOČIŠNÉHO A ROSTLINNÉHO PŮVODU Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha MASO, MASNÉ VÝROBKY, DRŮBĚŽ, RYBY Svaly savců obsahují
VíceAutorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Bílkoviny Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceNUTRACEUTIKA PROTEINY
NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceBílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou
Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):
VíceAminokyseliny. Peptidy. Proteiny.
Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny. Struktura a vlastnosti aminokyselin 1. Zakreslete obecný vzorec -aminokyseliny. Která z kodovaných aminokyselin se z tohoto vzorce vymyká? 2. Které aminokyseliny mají
VíceVybrané funkční vlastnosti bílkovin v potravinách. Aleš Rajchl Ústav konzervace potravin
Vybrané funkční vlastnosti bílkovin v potravinách Aleš Rajchl Ústav konzervace potravin Tři oblasti funkčnosti Technologie struktura a konformace proteinů Fyziologie Výživa Bílkoviny v potravinách Samotná
VícePolysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje
Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) Zástupci glukóza fruktóza galaktóza maltóza
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny aminokyseliny základní stavební jednotky peptidy význačné biologické účinky bílkoviny základní složka všech živých buněk potravin aminokyseliny funkční skupiny: sloučeniny
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VícePROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech
PROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech buněk organismu a musí být neustále obnovovány. Jsou výjimečné v tom, že jako jediná z hlavních živin obsahují
VícePEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceProteiny ve sportu Diplomová práce
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Proteiny ve sportu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Michal Kreutzer Učitelství
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Z.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Funkční
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceStruktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů
Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceDUM č. 15 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 15 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 30.04.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Rozdělení aminokyselin, chemické vzorce aminokyselin, amnokyseliny, významné
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceBiologická hodnota krmiv. Biologická hodnota bílkovin
Biologická hodnota krmiv Biologická hodnota krmiv je vyjádřena stupněm využití dusíkatých látek organismem zvířete. Čím více dusíku z daného krmiva zvíře asimiluje, a naopak, čím menší množství dusíku
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Základní živiny Společná pro celou sadu oblast DUM
VíceBiochemie dusíkatých látek při výrobě vína
Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína Ing. Michal Kumšta www.zf.mendelu.cz Ústav vinohradnictví a vinařství kumsta@mendelu.cz Vzdělávací aktivita je součástí projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0089 Projekt
VíceAminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.
Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme
VíceBílkoviny. Martina Brázdová
Bílkoviny Patrícia Pažická e-mail: 394981@med.muni.cz ppazicka.trish@gmail.com Martina Brázdová e-mail: 380855@med.muni.cz Co jsou bílkoviny? Co vás napadne když se řekne bílkoviny? Bílkovina jako živina
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceMolekulární biofyzika
Molekulární biofyzika Molekuly v živých systémech - polymery Lipidy (mastné kyseliny, fosfolipidy, isoprenoidy, sfingolipidy ) proteiny (aminokyseliny) nukleové kyseliny (nukleotidy) polysacharidy (monosacharidy)
VíceBÍLKOVINY. Bc. Michaela Příhodová
BÍLKOVINY Bc. Michaela Příhodová Výživa člověka makroživiny (hlavní živiny) bílkoviny, tuky, sacharidy mikroživiny vitaminy, minerální látky, stopové prvky voda hlavní živiny významný zdroj energie, získaná
VíceNázvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceAminokyseliny (AA) Bílkoviny
Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
VíceBÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA. Mgr. Dana Tkadlecová
BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA Mgr. Dana Tkadlecová Co jsou to bílkoviny nebo-li proteiny? Jedná se o přírodní makromolekulární látky složené z více než 100 tzv. AMINOKYSELIN, což jsou
VíceBÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA U3V Mgr. Dana Tkadlecová
BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA U3V 2017 Mgr. Dana Tkadlecová Co jsou to bílkoviny nebo-li proteiny? Jedná se o přírodní makromolekulární látky složené z více než 100 tzv. AMINOKYSELIN,
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceAminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec
optická aktivita Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy α-uhlík je asymetrický pouze L-aminokyseliny 2 α R rozdělení dle polarity podle počtu karboxylových skupin podle počtu bazických skupin podle polarity
VíceZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut
ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut ŽIVINY (NUTRIENTY) MAKRONUTRIENTY Bílkoviny (proteiny) Sacharidy Tuky (lipidy) MIKRONUTRIENTY Vitaminy Rozpustné v tucích Rozpustné
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceAMK u prasat. Pig Nutr., 20/3
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná
VíceBílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.
VíceRNDr. Ondřej Zvěřina. podzim 2014
RNDr. Ondřej Zvěřina zverina@med.muni.cz podzim 2014 Potravinářská chemie BVCP0121p + BCP0121c Laboratorní cvičení v průběhu tří týdnů během listopadu, v době přednášky 1. úloha: Volumetrické stanovení
VíceVyužití membránových procesů při zpracování syrovátky
Seminář Membránové procesy v mlékárenství Pardubice 7. 5. 2013 Využití membránových procesů při zpracování syrovátky Jiří Štětina Ústav mléka, tuků a kosmetiky Osnova Charakterizace syrovátky přehled membránových
VíceMLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up
MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up Základními složkami mléka jsou voda, bílkoviny, tuky,
VíceNutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková
Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin
VíceSACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.
SACHARIDY SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. JSOU TO HYDROXYSLOUČENINY, PROTOŽE VŠECHNY OBSAHUJÍ NĚKOLIK HYDROXYLOVÝCH SKUPIN -OH. Sacharidy dělíme na
VíceL-aminokyselina chirální (asymetrický) uhlík
PEPTIDY A BÍLKOVIY (PROTEIY) (proteos = ec. prvotní) pítomny ve všech bukách základní stavební jednotkou jsou -L-aminokyseliny (AK) spojené tzv. peptidovými vazbami podle potu spojených AK zbytk (Mr):
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Seminární práce na téma:
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Seminární práce na téma: Význam dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat Vypracovala: Černínová Jitka Obor: Zootechnika Ročník:
VíceTereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015
Tereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015 Nízkomolekulární, biologicky aktivní dusíkaté látky bazické povahy odvozené od aminokyselin Nepostradatelné pro organismus V malých koncentracích přirozená složka
VíceObsah. vii. 1 Úvod... 1
Obsah 1 Úvod... 1 2 Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny... 3 2.1 Aminokyseliny... 3 2.1.1 Struktura, názvosloví, klasifikace a výskyt... 4 2.1.1.1 Aminokyseliny bílkovin... 4 2.1.1.1.1 Základní aminokyseliny...
VíceSACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
VíceBiochemie I. Aminokyseliny a peptidy
Biochemie I Aminokyseliny a peptidy AMINOKYSELINY Když se řekne AK ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) prostorový vztah aminoskupiny a karboxylové skupiny: - (=2-), -(=3-)... -(= poslední) -alanin součástí koenzymu
VíceZáklady výživového poradenství. Ing.Veronika Martincová Nutriční specialista, poliklinika Praha 4
Základy výživového poradenství Ing.Veronika Martincová Nutriční specialista, poliklinika Praha 4 Co dnes projdeme? Základní charakteristika makroživin sacharidy, bílkoviny, tuky Vitamíny, minerální látky
VíceBÍLKOVINY A SACHARIDY
BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny
VíceBiochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny
Více9. SLOUČENINY OVLIVŇUJÍCÍ VŮNI POTRAVIN. senzorická (smyslová) jakost organoleptické vlastnosti
9. SLUČEIY VLIVŇUJÍCÍ VŮI PTAVI senzorická (smyslová) jakost organoleptické vlastnosti vjemy olfaktorické čich látky vonné gustativní chuť látky chuťové vizuální zrak látky barevné (barviva) auditorské
VíceNutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
VíceAminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa Luboš Sobotka Reakce na hladovění a stres jsou stejné asi 4000000 let Přežít hladovění a akutní stav Metody sledování kvality AK roztoků Vylučovací metoda
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Organická chemie, biochemie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám egistrační číslo projektu: Z.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INVAE_164 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:
VíceKarbonylové sloučeniny
Aldehydy a ketony Karbonylové sloučeniny ' edoxní reakce Nukleofilní adice Aldolová kondenzace aldehyd formaldehyd = keton Aldehydy a ketony edoxní reakce aldehydů/ketonů E + Aldehydy oxidace mírnými oxidačními
VíceNutriční hodnocení hotových pokrmů. Zuzana Ciprysová
Nutriční hodnocení hotových pokrmů Zuzana Ciprysová Bakalářská práce 2007 ABSTRAKT Cílem práce bylo určit nutriční hodnotu a aminokyselinové složení třech zkoumaných sterilovaných hotových pokrmů. Jednalo
VíceSylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka
Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Více3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:
3. přednáška Téma přednášky: Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin Cíl přednášky: Přednáška bude věnována zopakování a rozdělení živin, z důrazem na hlavní kalorické
VíceVymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
VíceChemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)
Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5) 1. Vápník má atomové číslo 20, hmotnostní 40. Kolik elektronů obsahuje kationt Ca 2+? a) 18 b) 20 c) 40 d) 60 2. Kolik elektronů ve valenční sféře má atom Al? a) 1
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceStruktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.
Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 I. Struktura aminokyselin
VíceTEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?
TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.
VíceZměny živin při přípravě pokrmů. Jana Dostálová VŠCHT Praha
Změny živin při přípravě pokrmů Jana Dostálová VŠCHT Praha Ke změnám potravin (živin) při přípravě pokrmů (pozitivním i negativním) dochází při: skladování surovin předběžné úpravě surovin tepelném zpracování
VíceCo jsou aminokyseliny
Co jsou aminokyseliny Aminokyseliny jsou molekuly obsahující vodík, uhlík, kyslík a dusík. Dusík je ve formě aminoskupiny, typické právě jen pro aminokyseliny. Přeměnou aminokyselin se vytváří z aminoskupiny
VíceSložení a výživové hodnoty WHEY 94
Složení a výživové hodnoty WHEY 94 OBJEM 425g příchuť ČOKOLÁDA SLOŽENÍ: Syrovátkový proteinový izolát 86% (Irsko), kakao výrazně zbaveno oleje 10%, zahušťovadla (mouka z guarových bobů, xanthan), emulgátor
Více