Seriál Teorie čísel III
|
|
- Marian Šmíd
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Seriál Teorie čísel III A je tu třetí, závěrečný, opět o něco kratší díl seriálu! K jeho přečtení nebudeš příliš potřebovat látku předchozích dílů, spíš bude nutné nebát se a pořádně se zamýšlet. Odměnou Ti bude kus krásné matematiky, který sice tolik nevyužiješ v olympiádě, ale pro který stojí za to žít. Na co se tedy můžeš těšit? Nejprve se naučíš zkrotit hrůzostrašně vyhlížející sumy. Poté se seznámíš s všelijakými aritmetickými funkcemi, naučíš se je chytře násobit a vše využiješ k jednoduchým a extrémně elegantním důkazům překvapivých identit. Práce se sumami V tomto díle budeme často používat složitější úpravy výrazů se sumami. Jedná se sice o techničtějšíčástmatematiky,alezjistíš,žesevníukrývajíipěknétriky.prácisesumaminavíc mnohokrát zúročíš i v dalších oborech. Nejprve si zopakujeme sumární zápis a poté si ukážeme základní úpravy, které nám později ulehčí život. Symbol značísoučetněkolikačlenů,atovrůznýchkontextech,jaksenejlépeukážena příkladech. Mějme nějakou funkci f. (i Definujeme n f(k=f(1+f(2+ +f(n.sumatedyvyjadřujenásledující: Nejprveza kdosaďme1,potom2,3,... anakonec n.všechnytytočlenysečtěme. Například n 4 4 1=n, (m 2 +1=32=1+ 2 n. 18 m=2 (ii Výraz f(dvyjadřujesoučet f(dpřesvšechnykladnédělitele dčísla n.tedy d 2 1=(1 2 1+(2 2 1+(3 2 1+(6 2 1+(9 2 1+( d 18 (iii Obecně i If(iznamenásoučetpřesvšechnyprvkymnožiny I.Třeba i {1,3, 6,8} n=0 f(i=f(1+f(3+f( 6+f(8. (iv Také se nám může stát, že potřebujeme sčítat přes dvě proměnné. Například f(a f(b=f(2 2 +f(2f(3+f(3f(2+f(3 2, 2 i 4 d i 2 a,b 3 f(i f(d = f(2 f(1 + f(2 f(2 + f(3 f(1 + f(3 f(3 + f(4 f(1 + f(4 f(2 + f(4 f(4.
2 Korespondenčníseminář,KAMMFFUK,Malostranskénáměstí25,11800Praha1 Proměnnou k(resp. d, m, n, i, a, b,přeskteroujsmevsuměsčítali,nazývámeindexaautomaticky ji považujeme za celé číslo. Ukažme ještě jeden konkrétní příklad s vnořenými sumami: Vytknutí čísla před sumu d 4 a=1 d 2a=(2+(2+4+( =28. První často používanou úpravou je vytknutí čísla před sumu. Když máme uvnitř sumy součin a jeden z činitelů je nezávislý na sčítacím indexu, můžeme tento činitel vytknout před sumu. Jednáseoběžnévytknutí,jakhoznáme,jenusummůžepůsobitnezvykle.Například n n (n+i 1=n n+n (n+1+ +n (2n 1 i=1 = n (n+(n+1+ +(2n 1 n = n (n+i 1. i=1 Prohazování sum Častosenámstane,žemámedvěsumyvedlesebe.Pakjemůžemeprohodit.Například n m m n f(i g(j= f(i g(j. i=1 j=1 j=1 i=1 Uvědommesi,žeseopravdunicnezměnilo.Kdyžsitotižpředstavímečísla f(i g(jvtabulce s mřádkyansloupci,taklevástranavyjadřuje,žejsmeudělalisoučtyvkaždémzesloupců a výsledky jsme pak sečetli. Naproti tomu na pravé straně jsme sečetli součty řádků. Zřejmě jsmetedydostalivoboupřípadechstejnéčíslo součetvšechčíselvtabulce.natensetaky můžeme dívat jako na sumu f(i g(j. 1 i n 1 j m Prohazování sum se dá vhodně kombinovat s vytýkáním: n i=1 ( f(i m j=1 g(j = n m m n m f(i g(j= f(i g(j= i=1 j=1 i=1 j=1 i=1 j=1 ( g(j n i=1 f(i. Tosemůžehoditnapříklad,pokudneumímevyjádřitsoučet m i=1 g(i,alesoučet n i=1 f(i ano. První, resp. poslední výraz v předchozí rovnosti se dá taky upravit dalším vytknutím na součindvousum,tedyna ( n ( m f(i g(j. Prohození sum je ještě o trochu komplikovanější, když prvky, přes které sčítáme ve vnitřní sumě,jsouzávislénaindexuvnějšísumy.například e d f(e.chtělibychomnaprvní místodostatsumupřes e.ktomusistačíuvědomit,že ejedělitelčísla n.tedyvnějšísuma j=1 19
3 Matematickýkorespondenčníseminář 33.ročník(2013/2014,3.komentáře bude e n.ajakényníklástpodmínkyna d?musíplatit,že djenásobek eapřitom d n. Vnitřnísumaprotobude.Výraztakupravímedopodoby d=e x f(e= e d e n d=e x f(e= e n (f(e d=e x Rozmysli si, že jsme opravdu žádný člen nevypustili a žádný nezapočítali vícekrát. Cvičení. Opravdu si to rozmysli. Nyní uvidíme, proč se prohození sum vyplatilo. Vnitřní sumu totiž umíme dál pěkně upravit. Sčítáme několikrát jedničku, stačí jen zjistit kolikrát. Jinak řečeno, vnitřní suma se rovná počtu n takových čísel d,že d=exazároveň d n.tedy ex n,ajelikož e n,tak x e.počet n vyhovujícíchčísel djeprotostejnýjakopočet xtakových,že x e.odpovědíjetedypočet dělitelůčísla n.pokudoznačíme τ(npočetdělitelůčísla n,takjsmepůvodnívýrazupravilina e f(e= e d e n 1. f(e τ. ( e Aritmetické funkce V této kapitole se dostáváme k hlavnímu programu našeho seriálu aritmetickým funkcím. Budeme je zkoumat, sčítat, násobit(a možná jinak, než bys čekal(a, a díky tomu si odvodíme mnoho zajímavých výsledků teorie čísel. Co to tedy je? Definice. Aritmetickáfunkcejefunkcezpřirozenýchčíseldoreálnýchčísel. 6 Příklademaritmetickýchfunkcíjsoufunkce f(n=n 3, f(n=log(nneboeulerovafunkce ϕ(n. Zajímavé aritmetické funkce dostaneme, když vezmeme všelijaké vlastnosti čísla n týkající se dělitelnosti. Definice. Aritmetickoufunkcí τ(nmyslímepočetvšechkladnýchdělitelůčísla n. 7 Součet všech kladných dělitelů čísla n označujeme jako σ(n. S těmito aritmetickými funkcemi jsme se vlastně již setkali zmiňovali jsme totiž dokonalá čísla,cožjsoupřesnětačísla n,prokteráplatí σ(n=2n. Počet dělitelů τ(n můžeme snadno vyjádřit, pokud známe rozklad čísla n na prvočísla. Tvrzení. Nechť n=p α 1 1 pαr r je rozklad čísla n na prvočísla. Pak platí τ(n=(α 1 +1 (α r+1. Důkaz. Stačísiuvědomit,žekaždýdělitelobsahujevesvémrozkladupouzeprvočíslap 1,...,p r, přičemžprvočíslo p i vmocnině0až α i.tojetedy(α i +1možnostíproprvočíslo p i.jelikož můžeme exponenty u různých prvočísel volit nezávisle na sobě, zjistíme počet všech dělitelů jako součin těchto výrazů Nebodokoncekomplexních.Aritmetickéfunkcejsouvlastnějenjinýpohlednaposloupnosti. 7 Mluvímeoníkrátcejakoopočtudělitelů.
4 Korespondenčníseminář,KAMMFFUK,Malostranskénáměstí25,11800Praha1 Podobný vzorec závislý na rozkladu na prvočísla existuje i pro součet dělitelů. K němu přirozeně dospějeme v kapitole o multiplikativních funkcích, zatím si jen uvědomíme, že platí následující. Tvrzení. Prosoučetdělitelůmocninyprvočíslaplatí σ(p k = pk+1 1 p 1. Důkaz. Jednásepouzeoznámý 8 vztahprosoučetgeometrickéřady1+p+ +p k.seznalostí tohoto vzorečku už snadno požadovaný výsledek dokážeš. Seznámíme se nyní s další aritmetickou funkcí Möbiovou funkcí µ, která hraje v následující teorii klíčovou roli. Definice. Möbiova 9 funkce µje 1 pro n=1, µ(n= 0, je-li nčtvercové,tedyexistuje-li a >1takové,že a 2 n, ( 1 r, je-li n=p 1 p 2 p r,kde p i jsounavzájemrůznáprvočísla. Například µ(4 = 0, µ(5 = 1, µ(6 = 1. Jednu z pěkných vlastností Möbiovy funkce ukazuje následující důležité tvrzení. Tvrzení. Platí: µ(d= { 1 1 pro n=1, = n 0 pro n >1. Důkaz. Všimněmesi,žepokudjsou a, bnesoudělná,platí µ(aµ(b = µ(ab. Pro n=1je triviálněsoučetrovenjedné.máme-li n >1,můžemehorozložitnaprvočísla, n=p α 1 1 pαr r. Jediní dělitelé čísla n, kteří do sumy přispějí, jsou ti bezčtvercoví. Proto můžeme psát(vyzkoušej si, že po roznásobení prostředního výrazu opravdu dostaneme každé nenulové číslo ze součtu nalevo právě jednou µ(d=(1+µ(p 1 (1+µ(p 2...(1+µ(p r=0 0 0=0, což jsme chtěli dokázat. ( Dirichletova konvoluce Nyníjižumímesčítatsumyamůžemesevrhnoutnatentopříklad(dobřesihopromysli. Příklad. Ukaž,žepro n 1platí ϕ(n= µ(d n d. Řešení. Nejprvesiuvědomíme,ževýraz 1/(a,b jerovenjedné,právěkdyžjsoučísla a, b nesoudělná,jinakjetonula.protose ϕ(ndávyjádřitjakotatosuma: n 1 ϕ(n=. (n,k 8 Asnadnovygooglitelný. 9 August Ferdinand Möbius ( byl německý matematik a teoretický astronom. Kromě toho, že se věnoval teorii čísel, byl také jedním ze zakladatelů topologie. Pravděpodobně jsi už slyšel(a o Möbiově pásce. 21
5 Matematickýkorespondenčníseminář 33.ročník(2013/2014,3.komentáře Následně využijeme vztahu( pro každý ze sčítanců sumy a dostaneme ϕ(n= n 1 (n,k = n d (n,k µ(d= n µ(d. Nyní přichází čas na prohození sum, které je opět poměrně náročné, pročež si jej dobře rozmysli. d k k=dx k n d k n µ(d= µ(d= (µ(d Zbývá si uvědomit, že poslední vnitřní suma vyjadřuje jen počet násobků čísla d menších neborovných n.ajelikož d n,jejichpřesně n d.tímjsmedostalipožadovanývztah,kterýsi připomeneme pro případ, že už jsi zapomněl(a, co vlastně dokazujeme: ϕ(n= µ(d n d. k=dx k n Poznámka. Součet v minulém příkladu je speciálním případem výrazu f(d g, d kde fa gjsouaritmetickéfunkce.takovétosoučtysevteoriičíselčastoobjevujíamysenyní budeme zabývat jejich obecnými vlastnostmi. Předtím si zavedeme ještě dvě jednoduché, ale užitečné aritmetické funkce: Definice. Jednotka je aritmetická funkce u, která všem číslům přiřadí jedničku(tedy u(n = 1 prokaždé n. 10 Definice. Aritmetickáfunkce Njedefinovanávztahem N(n=nprokaždé n. 11 Definice. Dirichletovakonvoluce 12 aritmetickýchfunkcí fa gjearitmetickáfunkce h(n= f(d g. d 1. Konvolucifunkcí fa gznačíme f g. Konvoluce je tedy operace, která vezme dvě aritmetické funkce a vyrobí z nich třetí. Na příkladujsmeviděli,žekdyžzvolímeza f Möbiovufunkci µaza gfunkci N,dostaneme ϕ, jinýmislovy ϕ=µ N. Jiným zajímavým příkladem jsme zakončili první díl seriálu, když jsme si ukázali, že platí n= ϕ(d. Tentovztahneříkánicjiného,nežže N= ϕ u.vtakovémtopřípadě,kdyjejednazfunkcí v konvoluci u, zavádíme nový pojem. 10 Značenívycházízanglickéhoslovaunit. 11 Značenívycházízčeskéhoslovanuda. 12 MůžešsetakésetkatspojmemDirichletůvsoučin.Mybudemevseriáluříkatjednoduše konvoluce. 22
6 Korespondenčníseminář,KAMMFFUK,Malostranskénáměstí25,11800Praha1 Definice. Nechť f jearitmetická funkce. Pakaritmetickoufunkci g = f u,tedy g(n = f(d,nazvemesumárnífunkcífunkce f. Cvičení. Najdi sumární funkci k N. Tvrzení.(Obecné vlastnosti konvoluce Nechť f, g, h jsou libovolné aritmetické funkce. Pak platí: (i f g= g f, (komutativita (ii (f g h=f (g h. (asociativita Říkáme, že je konvoluce komutativní a asociativní, což jinými slovy znamená, že nezáleží na tom,vjakémpořadíkonvoluciprovádíme,anijakuzávorkujemevýrazytypu f g h i j k. Důkaz. (i K důkazu komutativity je třeba si uvědomit, že f(dg d= a b=n f(ag(b= b a=nf(bg(a= f g(d, d kdeprostřednísumyprobíhajípřesvšechnydvojicečísel(a,b,prokteréplatí ab=n. (ii Označme A=g haupravme f A=f (g h.máme (f A(n= f(aa(d= a d=n a d=n = f(a g(b h(c. a b c=n f(a g(b h(c b c=d Je vidět, že pokud analogicky upravujeme výraz((f g h(n, dospějeme ke stejnému výsledku. Ještěseseznámímesfunkcí,která nechávájinéfunkcenapokoji. 13 Definice. Identita je aritmetická funkce I definovaná jako I(n= { 1 1 pro n=1, = n 0 pro n >1. Tvrzení. Nechť fjearitmetickáfunkce.pakplatí f I= I f= f. Důkaz. Viz cvičení. Cvičení. Tvrzení si dokaž. Cvičení. Najdi sumární funkci k I. Poznámka. V sekci o Möbiově funkci µ jsme si dokázali, že µ(d= 1 = I. n Pokudtentovztahpřeložímedořečikonvoluce,dostaneme,že I= µ u.tentovztahčástečně vysvětluje, proč je zrovna Möbiova funkce tak zajímavá. Je to totiž přesně ta funkce, jejíž sumární funkcí je I. 13 Dokoncenechávánapokojiisamasebe. 23
7 Matematickýkorespondenčníseminář 33.ročník(2013/2014,3.komentáře Nyní si můžeme ukázat, jaká síla se ukrývá v základních vlastnostech konvoluce. Příklad. Dokážeme si novým a jednodušším způsobem, že ϕ(n= µ(d n d, neboli ϕ=µ N. Důkaz. Zprvníhodíluvíme,že N= ϕ u.toznamená,žetaké N µ=(ϕ u µ.pravá stranasedíkyasociativitě(!rovná ϕ (u µ.navícvíme,že u µ=i,takže N µ=ϕ I= ϕ. Jaksnadné(abezsum. Poznámka. Vzpomeňme si nyní, kolik jsme museli udělat úprav, než jsme dostali vztah( v kapitole o sumách: f(e= f(eτ. e e d e n Přitomsistačíuvědomit, ževýraznalevéstranějesumárnífunkcezesumárnífunkcezf. Tedy(f u u.svyužitímasociativityvíme,žesetorovná f (u u,ale u unenínicjiného než 1,tedypočetdělitelů τ(nčísla n.tedy(f u u=f τ,cožjevýraznapravé straně. Řešení druhé čokoládové úlohy náročnější pasáž Jako příklad využití nabytých znalostí si ukážeme, jak se řešila druhá čokoládová úloha k minulé sérii, jejíž řešení nám bohužel nikdo neposlal. Úloha. Vzávislostinaprvočísle purčivz psoučetvšechprimitivníchprvkůmodulo p. Řešení. Vezměme si nějaký primitivní prvek g modulo p(z minulého dílu víme, že existuje. Hledaný součet pak je g k, 1 k p 1 (k,p 1=1 cožvyplýváztvrzenízmíněnéhovedruhémdíle,že g k jeprimitivníprvek,právěkdyžčísla k a p 1 jsou nesoudělná. V kapitole o aritmetických funkcích jsme si dokázali tvrzení Díky tomu lze naši sumu takto upravit: 1 k p 1 (k,p 1=1 µ(d= I(n. p 1 p 1 g k = g k I((k,p 1= g k d (k,p 1 p 1 µ(d= g k d k d p 1 µ(d. Podařilo se nám získat vnořené sumy, které můžeme prohodit, tak hurá do toho. Ve vnější suměbudemetedysčítatpřes d p 1avevnitřnípřestaková k,kterájsounásobkem dapro kteráplatí k p 1.Pokudnapíšeme k= dr,můžememístopřes ksčítatpřes rod1do p 1 d. 24 p 1 g k d k d p 1 p 1 µ(d= d k d p 1 g k µ(d= d p 1 (p 1/d r=1 g rd µ(d= d p 1 (p 1/d µ(d g rd. r=1
8 Korespondenčníseminář,KAMMFFUK,Malostranskénáměstí25,11800Praha1 Nynístačízjistit,čemuserovnávnitřnísuma.Pro d=p 1jekongruentnís1modulo p. Pro d p 1, d < p 1stačíjensumusečístjakogeometrickouřadu,čímždostaneme (p 1/d r=1 g rd = g d(gd (p 1/d 1 g d. 1 ZMaléFermatovyvětyplyne p g p 1 1=(g d (p 1/d 1,alepřitom p g d 1(protože gje primitivníprvekad<p 1.Tytočlenynámtudížmodulo pvypadnouazůstanejen µ(p 1, což je řešení úlohy. Multiplikativita funkcí Většina aritmetických funkcí, se kterými jsme se dosud v seriálu setkali a se kterými se zde ještě setkáme,mávýznamnou 14 vlastnost,kteréseříkámultiplikativita. Definice. O aritmetické funkci f řekneme, že je multiplikativní, pokud pro každou dvojici a, b přirozených navzájem nesoudělných čísel platí f(ab = f(af(b. Funkce je úplně multiplikativní, pokud f(ab = f(af(b platí pro každou dvojici přirozených čísel. Proč je multiplikativita aritmetických funkcí z několika důvodů velmi příjemná? Z několika důvodů. Jedním z nich je to, že je funkce jednoznačně určená svými hodnotami v mocninách prvočísel. Pomocí matematické indukce totiž snadno dostaneme intuitivní vzoreček f(p α 1 1 pαr r =f(p α 1 1 f(pαr r. Když tedy potřebujeme spočítat hodnotu v čísle n, stačí jej rozložit na prvočísla, zjistit hodnoty v mocninách prvočísel a využít tohoto vzorečku. Obdobně, když chceme ukázat rovnost dvou multiplikativních funkcí, stačí dokázat, že se rovnají ve všech mocninách prvočísel. Pro úplně multiplikativní funkce je situace podobná. Pro výpočet hodnoty n stačí znát hodnoty v jednotlivých prvočíslech z rozkladu(úplně multiplikativní funkce je totiž multiplikativní anavícplatí f(p k =f(p k.abysedvěúplněmultiplikativnífunkcerovnaly,stačí,abyměly stejné hodnoty v prvočíslech. Cvičení. Uvědomsi,žefunkce I, u, Na µjsoumultiplikativní.kteréznichjsoumultiplikativní úplně? U dvou důležitých funkcí už jsme si multiplikativitu nenápadně dokázali u Eulerovy funkce ϕ(jižvprvnímdílealegendreovasymbolu L p(vedruhémdíle. Cvičení. Dokaž, že pokud je f multiplikativní funkce, tak f(1 = 1. Asinikohonepřekvapí,žejsou-li fa gmultiplikativnífunkceahjedefinovanájako h(n= f(n g(n, tak je i h multiplikativní. Ale opravdové kouzlo a sílu multiplikativity poodkrývá následující tvrzení. Tvrzení.(Konvoluce zachovává multiplikativitu Pokud jsou f a g multiplikativní, pak je multiplikativníif g. Důkaz. Nechť h=f gam, njsoudvěnesoudělnáčísla.pak h(mn= ( mn f(dg. d d mn 14 Extrémněvýznamnou. 25
9 Matematickýkorespondenčníseminář 33.ročník(2013/2014,3.komentáře Každýdělitel dčísla mnsedánapsatvetvaru d=ab,kde a m, b n.navícplatí(a,b=1, ( m a, n =1.Naopakkaždátakovádvojice a, bodpovídáprávějednomuděliteli d.protose b rovnají sumy ( mn f(dg = ( mn f(ab g. d ab d mn a m b n Na pravé straně jsme získali dvojitou sumu, ze které vyrobíme součin sum, podobně jako jsme si to ukazovali v úvodní kapitole. h(mn= a m b n = b n a m = b n ( = a m ( mn f(ab g ab ( f(bg ( ( m f(af(bg g a b ( m f(ag a = h(mh(n. ( b a m ( b n ( m f(ag a f(bg b Získali jsme novou zbraň, jak o funkcích ukazovat, že jsou multiplikativní. Tvrzení. Funkce τ(početdělitelůaσ(součetdělitelůjsoumultiplikativní. 15 Důkaz. Tvrzení se samozřejmě dá dokázat z definice multiplikativity, ale vyžaduje to netriviální množstvípočítáníaúprav.stím,cojsmesidokázaliokonvoluci,setvrzenívzdá. Stačísiuvědomit,že τ(n= 1jesumárnífunkcejednotky u,tedy τ= u u.podobně σ(n= djesumárnífunkce nudy N,tedy σ= N u.funkce uanjsoumultiplikativní a díky tomu, že konvoluce zachovává multiplikativitu, jsou i funkce τ a σ multiplikativní. Poznámka. Nyníjižsnadnodokážeme,žepro n=p α 1 1 pα pαr r platí σ(n= pα p 1 1 pα2+1 2 p 2 1 pαr+1 r p r 1. Cvičení. Dokaž si, že součet dělitelů závisí na počtu dělitelů takto: σ(n= τ(dϕ. d Cvičení. Uvědom si, že konvoluce nezachovává úplnou multiplikativitu. Návod. τ= u u. Ztohodůvodujemultiplikativitadůležitějšíazajímavějšínežúplnámultiplikativita. 16 To, žejefunkcemultiplikativníúplně, užjejentaková třešničkanadortu. 17 Nadruhoustranu se tato vlastnost občas chová nadstandardně pěkně. Tak je tomu například u Dirichletových inverzí. 15 Platí dokonce zobecněná věta: součet k-tých mocnin dělitelů čísla n, neboli σ k (n = dk,jemultiplikativní. 16 Přestožedefiniceúplnémultiplikativitysezdábýtpřirozenější Nebohřebíčekdorakve.
10 Korespondenčníseminář,KAMMFFUK,Malostranskénáměstí25,11800Praha1 Definice. Nechť f je aritmetická funkce taková, že f(1 0. Potom funkci g nazveme Dirichletovouinverzík f,pokud f g= g f= I.Obvyklejiznačíme f 1. Dá se ukázat, že pro každou funkci existuje právě jedna Dirichletova inverze, my to ale dělatnebudeme.takésedáodvoditneúplněpěknýrekurentnívztahprohodnotyfunkce f 1 v závislosti na funkci f. My díky Dirichletovým inverzím dostaneme zajímavou charakterizaci úplně multiplikativních funkcí. Drž si klobouk! Tvrzení. Nechť f je multiplikativní. Pak f je úplně multiplikativní, právě když Cvičení.(těžké Zkus si tvrzení dokázat. f 1 (n=µ(nf(n prokaždépřirozené n. Návod. Projednuimplikacivyužijtvrzení µ(d=i(d.vdruhéimplikacisiuvědom,jak vypadá µ(p k,adokaž f(p α =f(p α. Bonusy na závěr Jednoduchou aplikací Dirichletovy konvoluce je následující překvapivé tvrzení, které říká, jak obrátitvztah fjesumárnífunkce g. Tvrzení.(Möbiova inverzní formule Rovnosti f(n= g(d a g(n= f(dµ d jsou ekvivalentní. Důkaz. Víme,žeprvnírovnostznamená f= g u.vynásobenímfunkcí µdostáváme f µ= (g u µ=g (u µ=g I= g,cožjedruhárovnost.kdyžnaopaktutorovnostvynásobíme funkcí u, dostaneme opět první rovnost. Vše,čímjsmesedosudvseriáluzabývali, bylokonečné (atedy dojistémíryomezené. Pojďme se tedy na chvilku odpoutat od nudné reality a vrhněme se do nekonečného vesmíru plného nekonečných řad. S nějakou nekonečnou řadou ses již pravděpodobně setkal(a. Například s krotkou řadou k+ = která má konečný součet 2. Naproti tomu řada 2 k, k= másoučetnekonečno Vyšetřování,zdamánekonečnářadakonečnýsoučet,nenísnadnéamysejímnebudeme zabývat. 27
11 Matematickýkorespondenčníseminář 33.ročník(2013/2014,3.komentáře Obrovské využití v teorii čísel ale mají poněkud divočejší řady, kupříkladu řady tvaru n=1 1 n s propevné s >1. Dáseukázat,žepro s >1mátatořadakonečnýsoučet,kterýoznačujeme ζ(s. 19 Platínapříklad známý vztah ζ(2= π2 6. PořádjeTitomálo?Námtaké.Pojďmesitytořadyještězobecnit. Definice. Nechť a je aritmetická funkce. Pak nazveme Dirichletovou řadou funkce a. Příkladem jsou tyto řady: Tvrzení. Platí n=1 n=1 n=1 D(a,s= n=1 µ(n n s = 1 ζ(s, τ(n n s = ζ(s 2, a(n n s, σ(n n s = ζ(s ζ(s 1. D(a b,s=d(a,s D(b,s. Náznak důkazu. Představ si, jak se postupně roznásobuje pravá strana. Pokud dáš k sobě členy, kterémajívejmenovateli n s pronějaké n,takzjistíš,ževčitatelibudepřesně a(d b. d Tato úvaha opravdu funguje i pro nekonečné řady, jen je potřeba ještě trocha teorie a formalit, což překračuje rámec seriálu. Cvičení. S pomocí tvrzení si dokaž tři předchozí identity. Cvičení.(těžké Nahlédni, že asi platí ζ(s= p P kde v součinu násobíme přes všechna prvočísla. Návod. Rozepiš si 1 1 1/p s jakogeometrickouřadu p s, 1+ 1 p s+ 1 p 2s+. 19 JednáseoznámouRiemannovuzetafunkci,okteréhovořínejslavnějšínevyřešenýmatematický problém Riemannova hypotéza. 28
12 Korespondenčníseminář,KAMMFFUK,Malostranskénáměstí25,11800Praha1 Jakdostanešnapravéstraně1/n s?zkussi nrozložitnaprvočísla. Cvičení.(těžké Dokaž, že 6 π 2 < ϕ(n σ(n n 2 <1. Návod. Napišsivzorečkypro ϕ(naσ(n,zobouvytkni navyužijpředchozícvičení. Závěr Pokudsesdočetl(aažsem,chtělibychomTipogratulovatapoděkovatzato,žejsinašemu seriálu udržel(a přízeň. Pokud Tě téma zaujalo, v příštích komentářích najdeš seznam další literatury, mimo jiné zdroje, ze kterých jsme při psaní seriálu čerpali. Dále bychom rádi poděkovali našemu jazykovému korektorovi Kubovi a TEXaři Olinovi za to,žeponáscelýtextdůkladněpročítali,azatrpělivost,kterousnámiměli.rovněžděkujeme i ostatním organizátorům, kteří pomohli výsledný text doladit. 29
Aritmetické funkce. Pepa Svoboda
Aritmetické funkce Pepa Svoboda Abstrakt. V přednášce se seznámíme s aritmetickými funkcemi jako je Eulerova funkce nebo součet dělitelů. Ukážeme si jejich vlastnosti a spočítáme nějaké příklady. Ve druhé
VíceMatematický korespondenční seminář
Matematický korespondenční seminář Å Ð Ô Ø Ð Stejnějakovpříroděletospopodzimupřišlohnedjaro,inášseminář se z podzimní části úspěšně přehoupl do té jarní. Pohled do výsledkové listiny prozradí, že na podzim
VíceMatice. a m1 a m2... a mn
Matice Nechť (R, +, ) je okruh a nechť m, n jsou přirozená čísla Matice typu m/n nad okruhem (R, +, ) vznikne, když libovolných m n prvků z R naskládáme do obdélníkového schematu o m řádcích a n sloupcích
VíceOperace s maticemi. 19. února 2018
Operace s maticemi Přednáška druhá 19. února 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice (opakování) 3 Regulární matice 4 Inverzní matice 5 Determinant matice Matice Definice (Matice). Reálná matice
VíceOperace s maticemi
Operace s maticemi Seminář druhý 17.10. 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice 3 Regulární matice 4 Inverzní matice Matice Definice (Matice). Reálná matice typu m n je obdélníkové schema A =
VíceDefinice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),
VíceV předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
VíceVěta o dělení polynomů se zbytkem
Věta o dělení polynomů se zbytkem Věta. Nechť R je okruh, f, g R[x], přičemž vedoucí koeficient polynomu g 0 je jednotka okruhu R. Pak existuje jediná dvojice polynomů q, r R[x] taková, že st(r) < st(g)
VíceZimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 014/015. prosince 014 Předmluva iii
VíceDiskrétní matematika 1. týden
Diskrétní matematika 1. týden Elementární teorie čísel dělitelnost Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky jaro 2015 Obsah přednášky 1 Problémy teorie čísel 2 Dělitelnost 3 Společní dělitelé
VíceJak funguje asymetrické šifrování?
Jak funguje asymetrické šifrování? Petr Vodstrčil petr.vodstrcil@vsb.cz Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Petr Vodstrčil
VícePřednáška 6, 7. listopadu 2014
Přednáška 6, 7. listopadu 204 Část 3: nekonečné řady Základní definice. Nekonečná řada, krátce řada, je posloupnost reálných čísel (a n ) R uvedená v zápisu a n = a + a 2 + a 3 +..., spolu s metodou přiřazující
VíceMnožiny, relace, zobrazení
Množiny, relace, zobrazení Množiny Množinou rozumíme každý soubor určitých objektů shrnutých v jeden celek. Zmíněné objekty pak nazýváme prvky dané množiny. Pojem množina je tedy synonymem pojmů typu soubor,
VíceCyklické kódy. Definujeme-li na F [x] n sčítání a násobení jako. a + b = π n (a + b) a b = π n (a b)
C Ať C je [n, k] q kód takový, že pro každé u 1,..., u n ) C je také u 2,..., u n, u 1 ) C. Jinými slovy, kódová slova jsou uzavřena na cyklické posuny. Je přirozené takový kód nazvat cyklický. Strukturu
VíceMaticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:
3 Maticový počet 3.1 Zavedení pojmu matice Maticí typu (m, n, kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: a 11 a 12... a 1k... a 1n a 21 a 22...
VíceHistorie matematiky a informatiky Cvičení 2
Historie matematiky a informatiky Cvičení 2 Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph. D., KAM, FIT ČVUT v Praze 2014 Evropský sociální fond Investujeme do vaší budoucnosti Alena Šolcová Číselně teoretické funkce (Number-Theoretic
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z METOD ŘEŠENÍ 1 TEORIE ČÍSEL 000/001 Cifrik, M-ZT Příklad ze zadávacích listů 10 101 Dokažte, že číslo 101 +10 je dělitelné číslem 51 Důkaz:
VícePolynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...
Polynomy Obsah Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1 Základní vlastnosti polynomů 2 1.1 Teorie........................................... 2 1.1.1 Zavedení polynomů................................
VícePŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI 2.1 Zobrazení 2 Definice 1. Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Zobrazení množiny A do množiny B je definováno jako množina F uspořádaných dvojic (x, y A B, kde ke každému
VíceDosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty.
Kapitola 4 Tělesa Dosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty. Všechna čísla byla reálná, vektory měly reálné souřadnice, matice měly reálné prvky. Také řešení soustav
VíceAlgebra 2 Teorie čísel. Michal Bulant
Algebra 2 Teorie čísel Michal Bulant katedra matematiky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Janáčkovo nám. 2a, 662 95 Brno E-mail address: bulant@math.muni.cz Abstrakt. Na této přednášce se
Více[1] Definice 1: Polynom je komplexní funkce p : C C, pro kterou. pro všechna x C. Čísla a 0, a 1,..., a n nazýváme koeficienty polynomu.
Polynomy Polynom je možno definovat dvěma způsoby: jako reálnou nebo komplexní funkci, jejichž hodnoty jsou dány jistým vzorcem, jako ten vzorec samotný. [1] První způsob zavedení polynomu BI-LIN, polynomy,
VíceLineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
VíceLineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy
Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy 1.1 Relace a funkce V celém textu budeme používat následující označení pro číselné množiny: N množina všech přirozených čísel bez nuly, N={1, 2,
VíceVektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace
Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi
Více1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
VíceGenerující kořeny cyklických kódů. Generující kořeny. Alena Gollová, TIK Generující kořeny 1/30
Generující kořeny cyklických kódů 6. přednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Generující kořeny 1/30 Obsah 1 Alena Gollová, TIK Generující kořeny 2/30 Hammingovy kódy Hammingovy kódy jsou
VíceCharakteristika tělesa
16 6 Konečná tělesa V této kapitole budeme pod pojmem těleso mít na mysli vždy konečné komutativní těleso, tedy množinu s dvěma binárními operacemi (T, +, ), kde (T, +) je komutativní grupa s neutrálním
VíceMatice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n
[1] Základní pojmy [2] Matice mezi sebou sčítáme a násobíme konstantou (lineární prostor) měníme je na jiné matice eliminační metodou násobíme je mezi sebou... Matice je tabulka čísel s konečným počtem
VíceAlgebra 2 Teorie čísel. Michal Bulant
Algebra 2 Teorie čísel Home Page Michal Bulant katedra matematiky, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Janáčkovo nám. 2a, 662 95 Brno E-mail address: bulant@math.muni.cz Page 1 of 103 Abstrakt.
VíceLineární algebra : Polynomy
Lineární algebra : Polynomy (2. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 15. dubna 2014, 11:21 1 2 2.1 Značení a těleso komplexních čísel Značení N := {1, 2, 3... }... množina
VíceMultiplikativní funkce v teorii čísel
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor č. : Matematika a statistika Multiplikativní funkce v teorii čísel Autor: Vít Jelínek Škola: Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše, p. o. Kraj: Jihomoravský Brno 207
Více[1] Determinant. det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici
[1] Determinant je číslo jistým způsobem charakterizující čtvercovou matici det A = 0 pro singulární matici, det A 0 pro regulární matici používá se při řešení lineárních soustav... a v mnoha dalších aplikacích
VíceAlgebraické struktury s jednou binární operací
16 Kapitola 1 Algebraické struktury s jednou binární operací 1.1 1. Grupoid, pologrupa, monoid a grupa Chtěli by jste vědět, co jsou to algebraické struktury s jednou binární operací? No tak to si musíte
VíceLineární algebra : Násobení matic a inverzní matice
Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
Více1 Mnohočleny a algebraické rovnice
1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem
Více[1] x (y z) = (x y) z... (asociativní zákon), x y = y x... (komutativní zákon).
Grupy, tělesa grupa: množina s jednou rozumnou operací příklady grup, vlastnosti těleso: množina se dvěma rozumnými operacemi příklady těles, vlastnosti, charakteristika tělesa lineární prostor nad tělesem
VíceO dělitelnosti čísel celých
O dělitelnosti čísel celých 9. kapitola. Malá věta Fermatova In: František Veselý (author): O dělitelnosti čísel celých. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1966. pp. 98 105. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403572
Více0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
VíceDeterminanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.
Determinanty Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Determinanty Definice determinantu Sarrusovo a křížové pravidlo Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu Výpočet determinantů 2 Inverzní
VíceLineární algebra : Násobení matic a inverzní matice
Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. března 2014, 12:42 1 2 0.1 Násobení matic Definice 1. Buďte m, n, p N, A
VíceLineární algebra : Úvod a opakování
Lineární algebra : Úvod a opakování (1. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 013/014 vytvořeno: 19. února 014, 13:15 1 0.1 Lineární prostory R a R 3 V této přednášce si na jednoduchém příkladu
VícePomocný text. Polynomy
Pomocný text Polynomy Tato série bude o polynomech a to zejména o polynomech jedné proměnné (pokud nebude uvedeno explicitně, že jde o polynom více proměnných). Formálně je někdy polynom jedné proměnné
VíceMATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]
MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě
VíceMatematika IV - 3. přednáška Rozklady grup
S Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 3. 2008 s Obsah přednášky Rozklady podle podgrup ô Normální podgrupy s Doporučene zdroje Martin Panák,
Více8 Matice a determinanty
M Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika II kap 8: Matice a determinanty 1 8 Matice a determinanty 81 Matice - definice a základní vlastnosti Definice Reálnou resp komplexní maticí A typu m n nazveme obdélníkovou
Více1 Mnohočleny a algebraické rovnice
1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem
VícePojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace
RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,
Vícepro každé i. Proto je takových čísel m právě N ai 1 +. k k p
KOMENTÁŘE ÚLOH 43. ROČNÍKU MO, KATEGORIE A 1. Přirozené číslo m > 1 nazveme k násobným dělitelem přirozeného čísla n, pokud platí rovnost n = m k q, kde q je celé číslo, které není násobkem čísla m. Určete,
VíceZavedení a vlastnosti reálných čísel
Zavedení a vlastnosti reálných čísel jsou základním kamenem matematické analýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní matematické analýzy, ale množina reálných čísel R je pro matematickou analýzu
VíceZáklady teorie množin
1 Základy teorie množin Z minula: 1. Cantorovu větu (x P(x)) 2. základní vlastnosti disjunktního sjednocení, kartézského součinu a množinové mocniny (z hlediska relací, ) 3. vztah P(a) a 2 4. větu (2 a
Více64. ročník matematické olympiády Řešení úloh krajského kola kategorie A
64. ročník matematické olympiády Řešení úloh krajského kola kategorie A 1. Středy stran AC, BC označme postupně, N. Střed kružnice vepsané trojúhelníku KLC označme I. Úvodem poznamenejme, že body K, L
Více(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)
KMA/MAT1 Přednáška a cvičení, Lineární algebra 2 Řešení soustav lineárních rovnic se čtvercovou maticí soustavy (Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice) 16 a 21 října 2014 V dnešní přednášce
Více8 Kořeny cyklických kódů, BCH-kódy
24 8 Kořeny cyklických kódů, BCH-kódy Generující kořeny cyklických kódů Nechť K je cyklický kód délky n nad Z p s generujícím polynomem g(z). Chceme najít rozšíření T tělesa Z p, tedy nějaké těleso GF
VíceLimita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39
Limita funkce FIT ČVUT v Praze 3.týden (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39 Definice funkce. Zobrazení (f, D f ), jehož definiční obor D f i obor hodnot H f je podmnožinou množiny reálných čísel, se nazývá
Více0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Vektory Definice 011 Vektorem aritmetického prostorur n budeme rozumět uspořádanou n-tici reálných čísel x 1, x 2,, x n Definice 012 Definice sčítání
VíceLimita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]
KAPITOLA 3: Limita a spojitost funkce [MA-8:P3.] 3. Úvod Necht je funkce f definována alespoň na nějakém prstencovém okolí bodu 0 R. Číslo a R je itou funkce f v bodě 0, jestliže pro každé okolí Ua) bodu
VíceALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 4: Grupy, okruhy a pole Základní pojmy unární operace, binární operace, asociativita,
VíceLineární algebra : Skalární součin a ortogonalita
Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita (15. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 30. dubna 2014, 09:00 1 2 15.1 Prehilhertovy prostory Definice 1. Buď V LP nad
VíceHistorie matematiky a informatiky Cvičení 1
Historie matematiky a informatiky Cvičení 1 Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph. D., KAM, FIT ČVUT v Praze 2014 Evropský sociální fond Investujeme do vaší budoucnosti Alena Šolcová Kapitola z teorie čísel Co
VíceDefinice (Racionální mocnina). Buď,. Nechť, kde a a čísla jsou nesoudělná. Pak: 1. je-li a sudé, (nebo) 2. je-li liché, klademe
Úvodní opakování. Mocnina a logaritmus Definice ( -tá mocnina). Pro každé klademe a dále pro každé, definujeme indukcí Dále pro všechna klademe a pro Později budeme dokazovat následující větu: Věta (O
VíceKapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...
Kapitola 1 Úvod 1.1 Značení N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Z... celá čísla ( 3, 2, 1, 0, 1, 2,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) q R... reálná čísla C... komplexní čísla 1.2 Výroky -
VíceZimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 2014/2015 2. prosince 2014 Předmluva
Více10. DETERMINANTY " # $!
10. DETERMINANTY $ V této kapitole zavedeme determinanty čtvercových matic libovolného rozměru nad pevným tělesem, řekneme si jejich základní vlastnosti a naučíme se je vypočítat včetně příkladů jejich
VíceMatematika IV - 3. přednáška Rozklady grup
Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 3. 2008 Obsah přednášky Rozklady podle podgrup ô Normální podgrupy Martin Panák, Jan Slovák, Drsná
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška sedmá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008. Obsah 1 Čísla a číselné obory 2 Princip indukce 3 Vybrané
VíceÚlohy krajského kola kategorie A
64. ročník matematické olympiády Úlohy krajského kola kategorie A 1. Je dán trojúhelník ABC s tupým úhlem při vrcholu C. Osa o 1 úsečky AC protíná stranu AB v bodě K, osa o 2 úsečky BC protíná stranu AB
VíceLineární algebra Operace s vektory a maticemi
Lineární algebra Operace s vektory a maticemi Robert Mařík 26. září 2008 Obsah Operace s řádkovými vektory..................... 3 Operace se sloupcovými vektory................... 12 Matice..................................
VíceMatematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29
Matematika 1 11. přednáška MA1 1 Opakování 2 Determinant 3 Adjungovaná matice 4 Cramerovo pravidlo 5 Vlastní čísla a vlastní vektory matic 6 Zkouška; konzultace; výběrová matematika;... 11. přednáška (15.12.2010
Více11. Číselné a mocninné řady
11. Číselné a mocninné řady Aplikovaná matematika III, NMAF072 M. Rokyta, KMA MFF UK ZS 2017/18 11.1 Základní pojmy Definice Necht {a n } C je posloupnost komplexních čísel. Pro m N položme s m = a 1 +
Více3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec
3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec Poznámka: V některých úlohách řešíme situaci, kdy zkoumáme pravděpodobnost náhodného jevu za dalších omezujících podmínek. Nejčastěji má omezující podmínka
VíceLenka Zalabová. Ústav matematiky a biomatematiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita. zima 2012
Algebra - třetí díl Lenka Zalabová Ústav matematiky a biomatematiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích zima 2012 Obsah 1 Dělitelnost 2 Grupy zbytkových tříd 3 Jedna z
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 2. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 20 Co nás dneska čeká... Závislé a nezávislé
VíceMnožinu všech slov nad abecedou Σ značíme Σ * Množinu všech neprázdných slov Σ + Jazyk nad abecedou Σ je libovolná množina slov nad Σ
Abecedou se rozumí libovolná konečná množina Σ. Prvky abecedy nazýváme znaky (symboly) Slovo (řetězec) v nad abecedou Σ je libovolná konečná posloupnost znaků této abecedy. Prázdné posloupnosti znaků odpovídá
VíceLEKCE10-RAD Otázky
Řady -ekv ne ŘADY ČÍSEL 1. limita posloupnosti (operace založená na vzdálenosti bodů) 2. supremum nebo infimum posloupnosti (operace založená na uspořádání bodů). Z hlavních struktur reálných čísel zbývá
VíceMatematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
VíceRelativní Eulerova funkce
MUNDUS SYMBOLICUS 25 (2017) Relativní Eulerova funkce J. Nečas Abstract. The article deals with the sequence of ratios between values of the Euler function of the natural number n and that number n. Klíčová
Vícepříkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.
Několik řešených příkladů do Matematiky Vektory V tomto textu je spočteno několik ukázkových příkladů které vám snad pomohou při řešení příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů které jsem nestihl
VíceMatematická indukce, sumy a produkty, matematická logika
Matematická indukce, sumy a produkty, matematická logika 8.9. -.0.009 Matematická indukce Jde o následující vlastnost přirozených čísel: Předpokládejme:. Nějaké tvrzení platí pro.. Platí-li tvrzení pro
Více6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2
6 Skalární součin Skalární součin 1 je operace, která dvěma vektorům (je to tedy binární operace) přiřazuje skalár (v našem případě jde o reálné číslo, obecně se jedná o prvek nějakého tělesa T ). Dovoluje
Více8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice
9. Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Cíle Diferenciální rovnice, v nichž hledaná funkce vystupuje ve druhé či vyšší derivaci, nazýváme diferenciálními rovnicemi druhého a vyššího řádu. Analogicky
VíceMatematická logika. Miroslav Kolařík
Matematická logika přednáška šestá Miroslav Kolařík Zpracováno dle textu R. Bělohlávka: Matematická logika poznámky k přednáškám, 2004. a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní matematika
VícePolynomy nad Z p Konstrukce faktorových okruhů modulo polynom. Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30
Počítání modulo polynom 3. přednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30 Obsah 1 Polynomy nad Zp Okruh Zp[x] a věta o dělení se zbytkem 2 Kongruence modulo polynom,
VíceKolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?
Kapitola 9 Matice a počet koster Graf (orientovaný i neorientovaný) lze popsat maticí, a to hned několika různými způsoby. Tématem této kapitoly jsou incidenční matice orientovaných grafů a souvislosti
VíceBáze a dimenze vektorových prostorů
Báze a dimenze vektorových prostorů Buď (V, +, ) vektorový prostor nad tělesem (T, +, ). Nechť u 1, u 2,..., u n je konečná posloupnost vektorů z V. Existují-li prvky s 1, s 2,..., s n T, z nichž alespoň
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty študenti MFF 15. augusta 2008 1 14 Vlastní čísla a vlastní hodnoty Požadavky Vlastní čísla a vlastní hodnoty lineárního
VíceStřípky z LA Letem světem algebry
Střípky z LA Letem světem algebry Jaroslav Horáček Pojem Algebra Laicky řečeno algebra je struktura na nějaké množině, společně s nějakými operacemi, které splňují určité vlastnosti. Případy algebry lineární
VíceP 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =
1 Výpočet inverzní matice Věta 1 Necht P U elementární matice vzniklá el úpravou U Pak je P U regulární Důkaz: Protože elementární úprava U je invertovatelná, existuje el úprava U, která vrací změny U
VícePříklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar
Řešte v : má rovnice tvar takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar takže rovnice v zadání má v tomto případě opět jedno řešení. Sjednocením obou případů dostaneme úplné
Víceα β ) právě tehdy, když pro jednotlivé hodnoty platí β1 αn βn. Danou relaci nazýváme relace
Monotónní a Lineární Funkce 1. Relace předcházení a to Uvažujme dva vektory hodnot proměnných α = α,, 1 αn ( ) a β = ( β β ) 1,, n x,, 1 xn. Říkáme, že vekto r hodnot α předchází vektor hodnot β (značíme
Více2. série. Prvočísla. Téma: Datumodeslání: Dokažte,žekaždéprvočíslovětšínež5jdepsátvetvaru6k+1nebo6k 1,kde kjenějaké přirozené číslo.
2. série Téma: Datumodeslání: Prvočísla º Ð ØÓÔ Ù ¾¼¼ ½º ÐÓ Ó Ýµ Dokažte,žekaždéprvočíslovětšínež5jdepsátvetvaru6k+1nebo6k 1,kde kjenějaké přirozené číslo. ¾º ÐÓ Ó Ýµ Mějme libovolné přirozené číslo n,
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška pátá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008 a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní
VíceRacionální čísla. teorie řešené úlohy cvičení tipy k maturitě výsledky. Víš, že. Naučíš se
teorie řešené úlohy cvičení tipy k maturitě výsledky Víš, že racionální v matematice znamená poměrový nebo podílový, zatímco v běžné řeči ho užíváme spíše ve významu rozumový? zlomky používali již staří
Více7B. Výpočet limit L Hospitalovo pravidlo
7B. Výpočet it L Hospitalovo pravidlo V prai často potřebujeme určit itu výrazů, které vzniknou operacemi nebo složením několika spojitých funkcí. Většinou pomohou pravidla typu ita součtu násobku, součinu,
VíceÚlohy domácí části I. kola kategorie C
68. ročník Matematické olympiády Úlohy domácí části I. kola kategorie C 1. Neznámé číslo je dělitelné právě čtyřmi čísly z množiny {6, 15, 20, 21, 70}. Určete, kterými. (Michal Rolínek) Řešení. Pokud by
VíceZpracoval: hypspave@fel.cvut.cz 7. Matematická indukce a rekurse. Řešení rekurentních (diferenčních) rovnic s konstantními koeficienty.
Zpracoval: hypspave@fel.cvut.cz 7. Matematická indukce a rekurse. Řešení rekurentních (diferenčních) rovnic s konstantními koeficienty. (A7B01MCS) I. Matematická indukce a rekurse. Indukční principy patří
VíceZáklady matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VíceMatematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan 2. Homomorfismy V souvislosti se strukturami se v moderní matematice studují i zobrazení,
VíceMatematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky
Matematika III Řady Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská Ústav matematiky Přednášky ZS 202-203 Obsah Číselné řady. Součet nekonečné řady. Kritéria konvergence 2 Funkční řady. Bodová konvergence.
VíceZáklady elementární teorie čísel
Základy elementární teorie čísel Jiří Velebil: A7B01MCS 3. října 2011: Základy elementární teorie čísel 1/15 Dělení se zbytkem v oboru celých čísel Ať a, b jsou libovolná celá čísla, b 0. Pak existují
Více