Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
|
|
- Erik Marcel Čermák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Gustav Chládek, Csc. Vypracovala: Alena Maliňáková Brno 2007
2
3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne. Podpis diplomanta.
4 Děkuji doc. Ing. Gustavu Chládkovi, Csc. a Ing. Martinu Skýpalovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu a všem osloveným pracovníkům AGPK Sedlnice a. s. divize ŽV Rybí.
5 ANOTACE Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu. Vlastní pozorování probíhalo v laboratoři Ústavu chovu a šlechtění zvířat a v laboratoři Ústavu technologie potravin. Bylo analyzováno celkem 142 vzorků, z toho 70 vzorků od dojnic českého strakatého skotu a 72 vzorků od dojnic holštýnského skotu. Dojnice se nacházely ve stejném stádiu laktace. Hodnotily se tyto ukazatele: aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, kvalita sýřeniny, nádoj, obsah kaseinu, tuku, bílkovin, laktózy, močoviny, sušiny, kaseinové číslo a počet somatických buněk. Zjistili jsme statisticky průkazný vliv sledovaných plemen u aktivní kyselosti v 7. a 8. měsíci laktace, u nádoje ve 4., 5. a 9. měsíci, u kaseinu a bílkovin v 8. a 9. měsíci, u tuku v 7. měsíci, u laktózy v 1. a u počtu somatických buněk v 9. měsíci laktace. U ostatních sledovaných hodnot nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Klíčová slova: dojnice, holštýnský skot, český strakatý skot, mléčné složky, stádium laktace ANNOTATION The purpose of my graduation theses was to assess relationship stage lactation for selected parametrs of milk dairycows Czech Fleckvieh cows and Holstein runt cattle. The observation took place in laboratory of Department of Animal breeding and cultivation and in laboratory of Department Technology foodstuffs. Quite 142 samples have been analysed from this 70 samples of Czech spotted cattle and 72 samples of Holstein cattle. Dairycows were in the same stage of lactation. The following indikators have been observed: active acidity, titratatle acidity, coagulation, quality of cheese curd, milk yields, casein content, milk fat content, milk protein content, lactose content, urea concentration, dry matter content, casein number and somatic cellutes.
6 We have been findet out statisticaly condusive influence watched runt at active acidity in 7 and 8 month of lactation, at milk yields in 4, 5 and 9 month of lactation at casein and milk protein in 8 and 9 month, at lactose in 1 month, at milk fat in 7 month and at number somatic cellutes in 9 month of lactation. In the others watched worth there haven t been findet out statisticaly conclusive discerepancy. Keywords: Cows, Holstein cattle, Czech Fleckvieh cows milk composition, phase of lactation
7 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Dojená plemena Český strakatý skot Holštýnský skot Srovnání dojnic českého strakatého skotu a holštýnského skotu Laktace Průběh laktace Složení kravského mléka Sušina Obsah sušiny tukuprosté (STP) Vliv stádia laktace na obsah sušiny Dusíkaté látky Kaseiny Syrovátková bílkovina Nebílkovinné dusíkaté látky (NPN) Vliv stádia laktace na množství a složení dusíkatých látek mléka Mléčný tuk Vliv stádia laktace na obsah tuku v mléce Mléčný cukr Vliv stádia laktace na obsah laktózy v mléce Fyzikální a chemické vlastnosti mléka Kyselost Titrační kyselost Aktivní kyselost Technologické vlastnosti Syřitelnost Kvalita sýřeniny MATERIÁL A METODIKA Charakteristika podniku
8 4.2. Materiál Zpracování výsledků VÝSLEDKY A DISKUZE Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny aktivní kyselosti Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny titrační kyselosti Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny syřitelnosti Zhodnocení vztahu stádia laktace na kvalitu sýřeniny Zhodnocení vztahu stádia laktace na velikost nádoje Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah kaseinu Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah tuku Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah bílkovin Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah laktózy Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah močoviny Zhodnocení vztahu stádia laktace na obsah sušiny Zhodnocení vztahu stádia laktace na velikost kaseinového čísla Zhodnocení vztahu stádia laktace na počet somatických buněk ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...59
9 1.ÚVOD Živočišná výroba je důležitou součástí zemědělské výroby. Jedno z nejvýznamnějších míst v ní zaujímá chov skotu. Ze širšího hlediska má chov skotu nezastupitelné postavení při udržování a zlepšování půdní úrodnosti a tvorby krajiny. Hlavními užitkovými vlastnostmi skotu jsou mléčná a masná užitkovost, umožňující produkovat potraviny pro člověka ve formě mléka a hovězího masa. Mléko je zemědělský produkt zvláštního významu, jak pro výrobce, tak i pro spotřebitele. Mléko je jedním z mála zemědělských výrobků ze živočišné produkce, které se hodí bez dalšího zpracování k přímé konzumaci. To však představuje zvláštní požadavky na hygienu při výrobě (DOLEŽAL et al.,2000). Mléko je zcela nepostradatelnou živinou nejen u člověka, ale i u všech savců. Svědčí o tom zejména skutečnost, že je jediným zdrojem všech potřebných nutrientů, ale také všech potřebných makroelementů i mikroelementů a rovněž vody. Z toho je jasně patrné, že mléko je vlastně základní a nepochybně plnohodnotnou živinou, schopnou zajistit prospívání kojence v časných obdobích života. Není v žádném případě deficitní na některé nutriční komponenty, neobsahuje rovněž nadbytek některého nutrientu, který by mohl nějakým způsobem škodit (KUŽELA, 1997). Normální kravské mléka má bílou nebo mírně nažloutlou barvu a nasládlou, čistě mléčnou chuť (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). Biologická hodnota mléka je vysoká. Mléko obsahuje kolem 200 různých látek, z toho 60 mastných kyselin, 40 minerálních prvků, 20 aminokyselin, 17 vitaminů, řadu enzymů, hormonů a pigmentů. (JELÍNEK et al., 2003) V České republice se v současné době pro tržní produkci mléka chovají dvě hlavní plemena skotu. Je to české strakaté plemeno s kombinovanou mléčnou užitkovostí a holštýnské plemeno specializované na mléčnou užitkovost. České strakaté plemeno bylo v roce 2005 v kontrole užitkovosti zastoupeno 46,7 % a holštýnské plemeno 47,5 %. U těchto plemen si klademe za cíl zvyšovat mléčnou užitkovost, ale také zvyšovat obsah bílkovin v mléce. Na zvyšování obsahu tuku není v současné době kladen velký důraz. 9
10 2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vztah stádia laktace na vybrané mléčné parametry dojnic českého strakatého a holštýnského plemene skotu v zemědělském podniku AGPK Sedlnice a. s., divizi ŽV Rybí. Bylo analyzováno množství mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, močoviny, kaseinu, sušiny, somatických buněk, aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, kvalita sýřeniny a kaseinové číslo. 10
11 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Dojená plemena K dojení jsou využívána plemena různého užitkového zaměření, zejména pak plemena mléčná a kombinovaná. K nejvýznamnějším plemenům kombinovaného užitkového zaměření patří skupina horského strakatého skotu pocházející ze simentálského plemene. Do této skupiny patří také český strakatý skot. K evropsky významným plemenům mléčného zaměření patří skupina plemen černostrakatých nížinných, která jsou převážným využíváním plemeníků severoamerické provincie převáděna na skot holštýnský (URBAN, 1997) Český strakatý skot Jedná se o původní plemeno chované na území Čech a Moravy. Fylogeneticky přísluší do populace strakatých plemen, která jsou rozšířená po celém světě. Je to skot s kombinovanou užitkovostí s výrazným mléčným charakterem. Vyznačuje se větším tělesným rámcem, dobrým osvalením, pevnou tělesnou stavbou a celkově harmonickým zevnějškem (ZÁVODSKÁ, 2002). Český strakatý skot (dříve červenostrakatý) vznikl ve 30. letech po sloučení všech rázů strakatého skotu chovaného v Čechách a na Moravě. Po druhé světové válce prochází plemeno typologickou přestavbou z trojstranné užitkovosti mléko maso tah na užitkovost dvoustranou (mléko - maso). V roce 1967 dostává současný název české strakaté plemeno (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Podle TICHÉ (2005) se v současné době podílí na celkových stavech skotu asi jednou polovinou. K základním parametrům chovného cíle mléčné užitkovosti u tohoto plemene patří: dojivost u prvotelek 5500 až 6200 kg mléka za laktaci, u dospělých krav 6000 až 7500 kg mléka za laktaci, obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 % a obsah tuku 4 až 4,1 %. Standard plemene požaduje střední tělesný rámec, u dospělých krav kohoutkovou výšku 135 cm, živou hmotnost 580 až 680 kg, u býků při kohoutkové výšce 148 kg živou hmotnost 950 až 1150 kg. Typické zbarvení je červenostrakaté s bílou hlavou (MIKŠÍK, 1990). 11
12 Holštýnský skot Holštýnské plemeno patří do skupiny nížinných plemen. Postupem doby se stalo nejpočetnější populací z kulturních plemen na světě. Jedná se také o populaci s největší mléčnou užitkovostí, která byla a je využívána při zvelebování plemen místního a lokálního významu a také při vzniku nových plemen (MOTYČKA et al., 2005). Dle MIKŠÍKA (1990) je dnes nejprošlechtěnějším plemenem na mléčnou užitkovost, výrazného mléčného užitkového typu. Plemeno vzniklo v USA z černostrakatého nížinného skotu evropského, který byl dovážen do USA ve větším rozsahu v 19. století, především ze Severního Holandska, Fríska, Oldenburgu, Šlesvicko Holštýnska. Záměrnou selekcí zde však byl prošlechtěn na jednostranně mléčnou užitkovost. První informace o chovu černostrakatého skotu na území ČR se datují od roku Větší rozsah dovozů byl zaznamenán v letech , kdy byla požadována zvýšená výroba mléka (MOTYČKA, 2005). Naše holštýnská populace vznikla převážně na základě převodného křížení českého strakatého skotu, významnou roli měly a dále mají dovozy zvířat, embryí a semene ze zahraničí (TICHÁ, 2005). Jak uvádí MIKŠÍK (1990), je to skot velkého tělesného rámce s požadovanou kohoutkovou výškou u dospělých krav 143 cm a živou hmotností 700 kg. Dále se požaduje trup bez přebytku svaloviny, plošší hrudník, ostrý kohoutek, výrazné kyčle a suché, pevné končetiny. Vemeno má mít širokou a dlouhou základnu, má být výrazně rozděleno na levou a pravou polovinu a má být zezadu vysoko upnuté. Zbarvení zvířat je černostrakaté, včetně hlavy. Na hlavě mohou být různé bílé odznaky. Malá část zvířat se vyštěpí jako červenostrakatá (Red). Velký význam se přikládá užitkovému typu zvířat. Černostrakaté plemeno bylo oficiálně uznáno centrálními orgány jako jedno z hlavních plemen v ČR v roce 1983 (MOTYČKA, 2005). K parametrům chovného cíle tohoto plemene patří: dojivost u prvotelek 7500 až 7800 kg mléka za laktaci, u dospělých krav 8500 až 8700 kg mléka za laktaci, obsah bílkovin v mléce nejméně 3,3 %, délka mezidobí do 400 dnů (TICHÁ, 2005). Holštýnské krávy mají v České republice stále vyšší mléčnou užitkovost. Za poslední kontrolní rok bylo dosaženo průměru za normovanou 305 denní laktaci 7718 kg mléka o tučnosti 3,92 % a obsahu bílkovin 3,25 %, a to představuje 302 kg mléčného tuku a 250 kg bílkovin (BERAN et al., 2005). 12
13 Srovnání dojnic českého strakatého skotu a holštýnského skotu Dle TICHÉ (2005) má holštýnské plemeno sice vyšší mléčnou užitkovost, ale obsah bílkovin a tuku v mléce je nižší a také reprodukční ukazatele jsou horší než u českého strakatého skotu. Toto plemeno je náchylnější k chorobám a metabolickým poruchám. Je také náročnější na složení krmné dávky a obtížně snáší výkyvy v jejím složení. Český strakatý skot je charakterizován sice nižší užitkovosti, ale vyšším podílem tuku a bílkovin v mléce. Celkově je toto plemeno méně náročné a odolnější vůči vnějším i vnitřním vlivům Laktace Laktací rozumíme složitý fyziologický proces sekrece, shromažďování a spouštění mléka. Tyto funkce mléčné žlázy spolu úzce souvisejí, navazují na sebe, navzájem se ovlivňují a vytvářejí základ produkční schopnosti mléčné žlázy. Laktací se rovněž nazývá období, během kterého zvířata produkují mléko, tj. období od porodu do zaprahnutí, čili do doby, kdy ustane sekrece mléka v důsledku blížícího se dalšího porodu. U krávy je průměrná délka laktace kolem 300 dnů (JELÍNEK et al., 2003). Laktační křivky pro složky mléka (T a B) jsou normálně inverzní k laktační křivce mléka. To znamená, že křivky složek klesají do 50 až 60 dne laktace a pak začínají znovu stoupat se stoupajícími dny laktace ( Obr. 1. Laktační křivka (JELÍNEK et al., 2003) 13
14 Průběh laktace Průběh laktace je možno u všech dojnic v podstatě rozdělit na dvě fáze: krátké období vzestupu dojivosti a dlouhé období poklesu dojivosti. Během těchto fází je však průběh dojivosti individuálně rozdílný. Musíme rozdílně hodnotit vlohy pro mléčnou užitkovost dojnic, které sice mají stejnou celkovou produkci mléka za laktaci, z nichž však jedny brzy po otelení dosáhly vysoké dojivosti, kterou velmi rychle snižovaly, kdežto jiné udržovaly nižší maximální dojivost po dlouhou dobu na stejné výši. Obě uvedené skupiny dojnic se vzájemně liší tvarem laktační křivky (SUCHÁNEK et al.,1973). Složení a produkce mléka ovlivňuje stádium laktace. Po porodu začíná tvorba mléka na vysokém stupni a vzrůstá po 4 8 týdnů. Po dosažení vrcholu mléčná produkce postupně klesá. Rychlost poklesu nebo přetrvávání vysoké produkce je označována jako perzistence. S pokračující laktací má obsah mléčného tuku, bílkovin a laktózy tendenci mírně vzrůstat (DOLEŽAL et al.,2000). Obr. 2. Obsah hlavních složek mléka v průběhu laktace (SUCHÁNEK et al., 1973) MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ (2005) uvádějí, že po otelení se produkce mléka postupně zvyšuje. Tato fáze označovaná jako fáze vzestupná, trvá cca dní. Období vzestupu je obdobím rozdojování. Obsah tuku a bílkovin po dobu vzestupné fáze klesá a v druhé polovině laktace stoupá (FRELICH, 2001). Po dosažení nejvyšší denní dojivosti následuje sestupná fáze laktace, kdy denní produkce mléka klesá až po zaprahnutí (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). 14
15 Pokles dojivosti je zvláště patrný při novém zabřeznutí. Do pátého měsíce březosti je zanedbatelný, později se však stupňuje. Kráva v desátém měsíci laktace, která je osm měsíců březí, dává asi o 20 % mléka méně, než kráva po otelení. Krávy po porodu znovu nezabřezlé udržují laktaci v některých případech až šest roků. Množství mléka a obsah tuku však přitom postupně neustále klesá (HÖKL a ŠTĚPÁNEK, 1962). Perzistence laktace charakterizuje průběh laktační křivky. Žádoucí je, aby laktační křivka měla co nejvyšší stálost. Perzistenci lze vyjadřovat různými způsoby. Nejčastěji je využíván index perzistence (IP 21: ), který vyjadřuje poměr produkce za druhých 100 dnů laktace ku produkci za prvých 100 dnů laktace, násobeno 100 (HALIČ a KOŠVANEC, 1998) Složení kravského mléka Mléko nemá stálé chemické složení ani výživnou hodnotu. Tyto vlastnosti se mění v průběhu dojení, v průběhu dne a laktace. Složení mléka záleží také na plemeni, složení krmiv, technice chovu, zdravotním stavu a způsobu dojení (LOUDA, 1994). VELÍŠEK (1999) uvádí, že základní složkou mléka je voda, jejíž obsah se podle druhu mléka (původu) pohybuje v poměrně širokých mezích. V kravském mléce bývá % vody. Dle GAJDŮŠKA a KLÍČNÍKA (1993) se ze základních složek jedná o sušinu, dále sušinu tukuprostou a plyny. Ze složek tukuprosté sušiny se jedná o bílkoviny a nebílkovinné dusíkaté látky, tuky a doprovodné látky, mléčný cukr laktózu a ostatní doprovodné glycidy, minerální látky, vitamíny, enzymy, hormony, buněčné elementy apod. Průměrný obsah některých primárních součástí v syrovém kravském mléce uvádí tab
16 Tab. 1. Obsah některých primárních součástí v syrovém kravském mléce (ČERVENÝ, 2004). Složka Obsah v g/100g mléka Voda Bílkoviny 2,4 4,4 (průměr 3,4) Z toho kasein 2,2 3,4 Z toho syrovátkové 0,4 0,7 bílkoviny Mléčný tuk 2,5 6,1 (průměr 4,3) Fosfolipidy 0,03 Cholesterol 0,01 Mléčný cukr (laktóza) 4,1 5,2 (průměr 4,6) Minerální látky a soli 0,5 0,7 (v pravém roztoku) Dusíkaté látky (močovina a 0,023 0,042 jiný nebílkovinný dusík) Plyny 0,012 Studenti jsou učeni, že existuje negativní korelace mezi % složek a produkcí mléka. Existuje vysvětlení, že zvýšené množství mléka rozředí produkované množství tuku a bílkovin. To ovšem předpokládá, že se zvyšujícím se množstvím mléka se produkce tuku a bílkovin nemění (EMANUELE, 2005) Sušina ČERVENÝ (2004) uvádí, že sušinu tvoří všechny složky mléka po vysušení při teplotě 105 C do konstantní hmotnosti. Sušina je přibližně 12 až 13 % hmotnosti mléka. Nejvíce jsou zde zastoupeny tuky, bílkoviny a mléčný cukr. V menší míře vitamíny, minerální soli, ostatních součástí mléka je v sušině nepatrné množství. Bílkoviny, cukry 16
17 a tuky jsou stavebními jednotkami organismů a podílejí se i na úhradě energetických potřeb. Minerální látky a vitamíny se nepodílejí na úhradě energetických potřeb organismu, ale jsou nezbytnými (esenciálními) složkami potravin. Je to proto, že jsou pro organismus nepostradatelné, organismus je nedokáže sám syntetizovat a musí být tedy součástí přijímané potravy Obsah sušiny tukuprosté (STP) Je sumární ukazatel podléhající vlivům, které působí na jednotlivé hlavní složky STP: obsah bílkovin; obsah laktózy; obsah minerálních látek (popelovin) (DOLEŽAL et al., 2000). ČSN stanovuje minimální obsah STP 8,50 % (g/100g) pro standardní mléko a představuje doplňkový ukazatel kvality pro zpeněžení Vliv stádia laktace na obsah sušiny Dle HÖKLA a ŠTĚPÁNKA (1962) se s pokračující laktaci mění nejen množství mléka, ale i jeho složení. Kolostrum se mění v normální mléko (posuzujeme-li je podle složení) přibližně za 10 dní. Pak zůstává složení mléka poměrně konstantní až asi do posledních dvou měsíců laktace. Pozorují se pouze bezvýznamné výkyvy v obsahu tuku a tukuprosté sušiny v závislosti na množství mléka (čím méně mléka, tím je relativně větší obsah tuku a tukuprosté sušiny) Dusíkaté látky Dusíkaté látky mléka tvoří nejkomplexnější složku mléka a vzhledem k významu je těmto látkám věnována také největší pozornost. Dusíkaté látky mléka také určují základní fyzikální a chemické vlastnosti mléka a některé z nich kromě nutriční hodnoty mají vysoce významné biologické funkce např. imunoglobuliny, laktoferin, enzymy aj. (GAJDŮŠEK, 2003). CHLÁDEK a ČEJNA (2005) uvádějí, že dusíkaté látky v mléce tvoří velmi komplikovanou a heterogenní směs sloučenin. Vedle proteinů do nich zahrnujeme např. také močovinu, amoniak, vitamíny B skupiny, kyselinu orotovou, nukleotidy a další složky, které mají ve své molekule dusík. Obsah a struktura těchto sloučenin může být významná pro určitou oblast prvovýroby a technologií mléka, např. obsah bílkovin 17
18 (zootechnická), obsah močoviny (výživářská), obsah nukleotidů (veterinární), obsah kaseinu (technologická) obsah syrovátkových bílkovin a vitamínů (nutriční) a obsah specifických enzymů (kontrolní). Základní rozdělení dusíkatých látek mléka dle GAJDŮŠKA a KLÍČNÍKA (1993): 1) Celkový kasein komplex fosfoproteinů, které jsou syntetizovány mléčnou žlázou a tvoří v mléce přežvýkavců převážnou část bílkovin. Z mléka je možno vysrážet okyselením při ph 4,6 a teplotě 20 C. 2) Syrovátkové nebo sérové bílkoviny globulární bílkoviny, rozpustné při ph 4,6. Některé z nich jsou syntetizovány mléčnou žlázou. Tvoří asi 1/5 z celkového obsahu bílkovin mléka. 3) Proteoso peptony směs tepelně stabilních fosfoproteidů, rozpustných při ph 4,6. V mléce tvoří 2 6 % z celkových bílkovin. 4) Ostatní bílkoviny mléka zejména lipoproteiny a enzymy. Tvoří velmi malou část bílkovin mléka. 5) Nebílkovinné dusíkaté látky jedná se o celou řadu látek, které odpovídají 250 až 300 mg N v 1 litru mléka. Z veškerého dusíku v kravském mléce je v bílkovinách obsaženo 93 až 95 %. Zbytek připadá na dusík obsažený v nebílkovinných dusíkatých látkách. Dusíkaté látky se často označují jako tzv. hrubá bílkovina. Obsah skutečných bílkovin (čistá bílkovina) je tedy poněkud nižší (CHLÁDEK a ČEJNA, 2005). Je patrné, že mléčné bílkoviny v průměru, v důsledku specifické aminokyselinové skladby, obsahují 15,67 % dusíku. Technologicky nejplnohodnotnější složkou je kasein tvořící přes 75 % bílkovin, což řadí kravské mléko mezi mléka kaseinová. Většina mléčných bílkovin vzniká v buňkách sekrečního epitelu mléčné žlázy. Málo jich proniká z krve dojnice (DOLEŽAL et al., 2000) Kaseiny Kasein je fosfoprotein vyskytující se pouze v mléce savců. Sráží se při okyselení mléka na ph 4,6 nebo působením specifického enzymu. Jeho frakce jsou v mléce seskupeny do kaseinových komplexů nebo micel. Průměr micel se pohybuje 18
19 v rozmezí nm. Micely kaseinu dosahují v průměru 150 nm. V důsledku povrchového napětí jsou kulovitého tvaru (McKENZIE, 1971). GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že kasein je hlavní bílkovinou mléka, syntetizovanou mléčnou žlázou. Z celkového obsahu bílkoviny mléce 3,3 % připadá 2,5 až 2,6 % na kasein, což je přibližně 70 až 80 % z celkových bílkovin a 0,7 až 0,8 % na bílkoviny syrovátky (PETERKOVÁ, 1999). CHLÁDEK a ČEJNA (2005) uvádějí, že kasein, jako majoritní mléčná bílkovina, má největší vliv na výtěžnost v sýrařských technologií. Byl objeven v roce 1814, kdy Berzelius popsal první metodu separace kaseinu z kravského mléka. Mellander v roce 1939 prokázal pomocí elektroforézy heterogenitu kaseinu, tzn. že se v mléce vyskytuje v několika frakcích. Těmi nejzákladnějšími jsou α, β, κ a γ. Tyto frakce se od sebe liší chemickou strukturou (primární struktura, vazebné komponenty) a vlastnostmi (citlivost k přítomnosti vápníku, hydrofobnost). Jednotlivé frakce kaseinu spolu tvoří komplexy a tyto komplexy jsou uspořádány do větších částic micel, jejichž rozměr se pohybuje v rozmezí od 40 do 280 nm. Kaseinové micely obsahují kromě kaseinových frakcí i vápník, hořčík, fosfáty a citráty (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). Dle GAJDŮŠKA (2003) je kasein v mléce vázán na vápník Syrovátková bílkovina Jako syrovátkové nebo sérové bílkoviny se označuje ta část bílkovin, které zůstávají v roztoku (syrovátce) po vysrážení kaseinů při ph 4,6. V kravském mléce, stejně jako v mléce ostatních přežvýkavců, představují asi 17 až 20 % z čistých bílkovin mléka. Syrovátkové bílkoviny mají vyšší nutriční hodnotu než kasein. Ze syrovátky je lze vysrážet kupř. po záhřevu v kyselém prostředí. Z těchto frakcí tvoří největší podíl β- laktoglobulin, který je stejně jako α- laktalbumin syntetizován mléčnou žlázou. Další dvě bílkovinné frakce jsou totožné s bílkovinami krve serumalbumin a imunoglobuliny. Jejich podíl v mléce od zdravých krav v laktaci je relativně nízký, výrazně se však zvyšuje jejich obsah (zejména imunoglobulinů) v mlezivu a také mastitidním mléce (GAJDŮŠEK, 2003). Průměrné složení proteinů kravského mléka uvádí tab
20 Tab. 2. Složení proteinů kravského mléka (VELÍŠEK, 1999). Proteiny Podíl v % Obsah v g.dm 3 Kaseiny celkem α s -kasein β-kasein γ-kasein κ-kasein Proteiny syrovátky celkem α-laktalbumin sérový albumin β-laktoglobulin imunoglobuliny polypeptidy (proteosy, peptony) ,6 13,4 8,0 1,3 2,9 6,4 1,3 0,3 2,9 0,6 1, Nebílkovinné dusíkaté látky (NPN) Tyto látky zůstávají v roztoku po vysrážení bílkovin mléka 12 % kyselinou trichlóroctovou. Mají rozdílnou strukturu i význam. Koncentrace nebílkovinných dusíkatých látek (NPN) v mléce od zdravých a dobře krmených zvířat se pohybuje v rozmezí od 250 do 350 mg N v 1 litru mléka. V převážné části se jedná o produkty metabolismu. Největší podíl z těchto látek tvoří močovina. Její obsah se pohybuje v průměru kolem 50 % z nebílkovinných dusíkatých látek, ale může kolísat od 30 až do 80 % (GAJDŮŠEK, 2003). ZADRAŽIL (2002) uvádí, že vedle volných aminokyselin zde patří především kyselina močová, kreatin, nukleotidy, kyselina orotová, vitaminy skupiny B, amoniak, sulfokyanid, močovina apod. Zastoupení výše uvedených dusíkatých látek nebílkovínné povahy v mléce je poměrně stabilní (v případě onemocnění dojnice jsou tyto hodnoty rozkolísané). Močovina je využívána nejčastěji jako indikátor vzájemného vztahu dusíkaté a energetické složky krmné dávky. Její vysoké hladiny se negativně projevují zejména 20
21 v reprodukci dojnic, nezanedbatelný dopad však mohou mít také na technologické vlastnosti mléka (CHLÁDEK a ČEJNA, 2005). SEYDLOVÁ (2002) za nerizikovou hladinu močoviny považuje hodnotu od 3 do 4,5 mmol/l mléka (v mg je to 180 až 270 mg/l), jakákoliv jiná hodnota znamená pravděpodobnost problémů s fyziologickým stavem dojnic. Obsah bílkovin (hrubých) kolísá zpravidla od 3,0 do 3,5 % s nižšími hodnotami od května do srpna a vyššími od září do února. Průměrné hodnoty se pohybují v rozmezí 3,2 až 3,35 %. Zvýšené hodnoty (cca nad 3,5 %) poukazují na přebytek energie v krmné dávce a nežádoucí tučnění krav ke konci laktace. Hladiny pod 3,0 % naopak signalizují nedostatečné krytí potřeby energetických živin v krmných dávkách (ČSN ). Nízký obsah bílkovin 3,10 % uvádí DOLEŽAL et al. (2000) u krav holštýnského plemene a zdůvodňuje to jejich vyšší dojivostí Vliv stádia laktace na množství a složení dusíkatých látek mléka Průběh laktace ovlivňuje množství a složení mléka. Největší kolísání se projevuje u obsahu tuku a pak u bílkovin, jejichž množství se mění v opačném smyslu než produkce mléka, nikoli však v přímé závislosti. Většina autorů zjistila minimální obsah tuku i bílkovin ve 2. a 3. měsíci laktace a maximální obsah v 10. měsíci laktace (SUCHÁNEK et al., 1973). V kolostru převládají bílkoviny mléčného séra, zejména imunoglobuliny. K přechodu na normální mléko dochází velmi rychle, již za 5 až 6 dnů odpovídá zastoupení většiny majoritních bílkovinných frakcí normálu. Některé z bílkovinných frakcí kolostra však mohou být v mléce zjištěny ještě po 10 až 20 dnech od otelení (GAJDŮŠEK, 2003).. Absolutní produkce proteinu se během laktace jedné konkrétní dojnice téměř nemění. Rychlý pokles tvorby proteinu v mléce oproti mlezivu je vyrovnán nárůstem objemu produkovaného mléka (KOUKAL, 2004). DOLEŽAL et al. (2000) uvádí, že během laktace lze pozorovat nejnižší obsah bílkovin ve vrcholu dojivostní laktační křivky (2. až 3. měsíc). Dle HÖKLA a ŠTĚPÁNKA (1962) se ke konci laktace poněkud zvyšuje obsah bílkovin, zejména 21
22 globulinu. Před zaprahnutím dochází opět k poklesu obsahu kaseinu a vzestupu sérových bílkovin. V průběhu laktace byla pozorována negativní korelace mezi produkci mléka a obsahem bílkovin, i když méně výrazná než u tuku (GAJDŮŠEK, 2003) Mléčný tuk DOLEŽAL et al. (2000) uvádí, že mléčný tuk je jedním z nejkomplikovanějších přírodních tukových komplexů. Dříve býval jedním z hlavních kvalitativních ukazatelů mléka. Dnes, vzhledem k vývoji humánních dietetických pravidel, tento význam poněkud ztrácí. Dříve rovněž býval jedním z hlavních selekčních kritérií při zušlechťování skotu. I tato role je dne omezena. Mléčný tuk je základním zdrojem kalorické hodnoty mléka. Jemné rozptýlení mléčného tuku v mléčné plazmě vytváří jeho velký povrch, který je pak snadno přístupný lipolytickým enzymům. Vyznačuje se vysokou až 99 % stravitelností (KRATOCHVÍL,1988). V syrovém mléce je mléčný tuk velice variabilní složkou (kvalitativní i kvantitativní). V syrovém, čerstvě nadojeném mléce je mléčný tuk vždy ve formě emulze (po vychlazení přechází do suspenze) (ZADRAŽIL, 2002). Mléčné lipidy mají velmi komplikované složení a strukturu. Základními složkami mléčných lipidů jsou: tri-, di- a monoacylglyceroly, volné mastné kyseliny, fosfolipidy, steroly, estery sterolů, uhlovodíky a v tucích rozpustné vitaminy. Z celkových lipidů mléka však kolem 98% tvoří triacylglyceroly (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). Z celkového zastoupení mastných kyselin tvoří 2/3 mastné nasycené kyseliny a zbývající 1/3 připadá na nenasycené mastné kyseliny, z nichž nejvýznamnější jsou především tzv. esenciální mastné kyseliny (linolová, linolenová a arachidonová). Dále mezi nejdůležitější mastné kyseliny mléčného tuku patří kyseliny laurová, myristová, palmitová, stearová, olejová. Pro mléčný tuk je také charakteristický vysoký obsah těkavých mastných kyselin, tj. kyseliny máselné, kapronové, kaprylové a kaprinové, které většinou chybějí v ostatních tucích. Jejich podíl činí v průměru 8 až 9 % (HOLEC, 1989). Mléčný tuk se nachází v mléce ve formě tukových globulí, které mohou dosahovat rozměrů 0,2 20 µm, průměrně dosahují asi 4 µm (CUOVREUR et. al, 2007). Tukové kuličky v mléce nejsou volné, tj. nejde o pouhou emulsi tuku v mléce, ale jsou obaleny 22
23 membránou skládající se z komplexu fosfolipidy bílkoviny (do mléka je tuk uvolňován prostřednictvím apokrinní sekrece) (GAJDŮŠEK, 2003). Obsah tuku v našich podmínkách zpravidla kolísá v rozmezí 3,7 4,4 %. Vyšší hodnoty jsou zaznamenávány v zimním (4,0 4,4 %) a nižší v letním období (3,7 4,1 %) a v průměru se pohybují od 4,1 do 4,2 %. Hodnoty nad 4,7 % mohou naznačovat vyšší procento krav s mobilizací tukových rezerv v první třetině laktace, hodnoty pod 3,6 % nedostatečnou celkovou výživu stáda (ČSN ) Vliv stádia laktace na obsah tuku v mléce Mléčný tuk v kolostru se výrazně liší jak chemickým složením (méně těkavých mastných kyselin) tak i tvarem a velikostí tukových kuliček (typické morušovité útvary) od zralého mléka, kdy jsou pozorovány v mléce největší tukové kuličky a mléko také obsahuje zvýšený podíl těkavých mastných kyselin. V mléce starodojných krav se průměrná velikost tukových kuliček výrazně snižuje a dochází také ke změnám v jeho složení, zejména ke snižování těkavých mastných kyselin (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). KAHÁNKOVÁ (2005) uvádí, že koncentrace mléčného tuku i proteinu je vyšší na samém začátku a konci laktace a nižší během vrcholu laktace (viz obr. 3). Obr. 3. Mléko, tuk a bílkovina v jednotlivých stádiích laktace množství mléka v librách na dny v laktaci (KAHÁNKOVÁ, 2005) 23
24 Koncentrace mléčného tuku a bílkovin je nejvyšší v časné a pozdní fázi laktace a nejnižší během vrcholné produkce mléka uprostřed laktace. Za normálních okolností zvýšení produkce mléka vede ke snížení % tuku a bílkovin, přičemž jejich produkce v kg zůstává nezměněná nebo se zvyšuje (WALDNER et al., 2001). HÖKL a ŠTĚPÁNEK (1962) uvádějí, že obsah tuku se ve druhé polovině laktace zvyšuje. Obdobně i podle DOLEŽALA et al. (2000) obsah tuku fyziologicky vzrůstá ke konci laktace. DREVJANY et al. (2004) uvádí, že u holštýnského skotu je obsah tuku v mléce dojnice po otelení značně vysoký, ale rychle klesá v závislosti na narůstání mléčné produkce. Obvykle celkové množství tuku v první fázi laktace (do 120 dnů) je vyšší, než na konci laktace, kdy tučnost je vysoká, ale produkce nízká. Po otelení mléko holštýnské krávy obsahuje zhruba 4,8 % tuku, během prvních 120 dnů tučnost téměř lineárně klesá až na 3 % nebo i níže. Od 120 do 300 dnů tučnost lineárně stoupá až dosáhne cca 3,8 %. Pokud je laktace prodloužena na 365 dnů, tučnost začíná od 300 dnů stoupat a ve 365 dnech se přibližuje k 5 % Mléčný cukr Typickým zástupcem sacharidů v mléce je laktóza. Laktózy je v mléce v průměru 4,7 %. Je to glycid charakteristický pro mléko, který dosud nebyl zjištěn v žádných jiných rostlinných ani živočišných látkách. Obsah laktózy v mléce je za normálních okolností poměrně konstantní. Mléčný cukr přispívá značně ke smyslovým vlastnostem mléka a je nositelem charakteristické nasládlé příchuti mléka, i když jeho sladivost je přibližně 6 až 10x nižší než sladivost řepného cukru (HÖKL a ŠTĚPÁNEK, 1962). Laktóza je hlavní složkou mléka, využívá se v potravinářských, mlékárenských a farmaceutických produktech (CHOLLANGI a HOSSAIN, 2006). Podle ZADRAŽILA (2002) je laktóza jakožto disacharid tvořena ze dvou hexóz (glukózy a galaktózy). Protože se nikde v přirozené formě galaktóza nevyskytuje, existuje hypotéza o biosyntéze galaktózy v alveolách mléčné žlázy za účasti krevní glukózy a pravděpodobně kyseliny citrónové a následnou kondenzací dvou hexóz vzniká disacharid laktóza. Laktóza otáčí rovinu polarizovaného světla a tudíž existuje ve dvou formách: pravotočivé + a levotočivé -. Cukr je přítomen v mléce ve formě molekulární. 24
25 Vedle laktózy mléko obsahuje řadu dalších sacharidů v malých koncentracích, a to jednak ve volné formě, jednak vázané na bílkoviny, lipidy nebo fosfáty. Z laktózy se tvoří laktulóza disacharid složený z galaktózy a fruktózy a to při zahřívání mléka a při dalším zpracování. Má větší sladivost a rozpustnost než laktóza (GRIEGER a HOLEC, 1999). Obsah laktózy u našich plemen kolísá zpravidla v rozmezí od 4,6 do 5,2%, s průměrem 4,7 4,8 %. Je složkou poměrně stabilní, mírně klesající během laktace a s pořadím laktace (ČSN ) Vliv stádia laktace na obsah laktózy v mléce V průběhu laktace je obsah laktózy snížen v kolostru, ve druhém a třetím měsíci laktace dochází ke zvýšení a v dalších měsících dochází k nepatrnému poklesu (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). (viz. obr. 3) HÖKL a ŠTĚPÁNEK (1962) uvádějí, že ke konci laktace poněkud klesá obsah jinak velmi stálého mléčného cukru. Obr. 3. Obsah laktózy a popela v mléce v průběhu laktace (SUCHÁNEK et al, 1973) Fyzikální a chemické vlastnosti mléka Kyselost U mléka a mléčných výrobků se kyselost vyjadřuje jednak titrační kyselostí a jednak aktivní kyselostí, tj. koncentrací vodíkových iontů (GAJDŮŠEK, 2003). 25
26 Titrační kyselost Titrační kyselost mléka je vždy vyjadřována množstvím NaOH známé koncentrace, který byl spotřebován k neutralizaci 100 ml mléka. Způsoby vyjadřování titrační kyselosti jsou ve světě různé, v ČR se vyjadřuje podle SOXHLET HENKELA (SH): je titrační kyselost mléka dána spotřebou roztoku NaOH o koncentraci 0,25 mol.l -1 známého faktoru potřebného k neutralizaci 100 ml mléka (ZADRAŽIL, 2002). GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že titrační kyselost čerstvého směsného mléka od zdravých a dobře krmených dojnic se pohybuje kolem 7. Protože čerstvé mléko ještě neobsahuje zjistitelné stopy kyseliny mléčné, je tato počáteční nativní kyselost podmíněná jinými, kysele reagujícími složkami. Jedná se zejména o bílkoviny, fosfáty, citráty a u čerstvě nadojeného mléka i oxid uhličitý. SH je nutno měřit po nadojení, až je mléko odstáté a vyprchal oxid uhličitý, který by náměr zvyšoval. SH je komplexní výslednicí skladby mléka a těžko ji lze záměrně ovlivňovat. SH lze rozdělit na: kyselost přirozenou (nativní, tzv. primární po nadojení) kyselost získanou (mikrobiální rozklad laktózy kontaminující acidogenní mikroflóru na kyselinu mléčnou) (DOLEŽAL et al.,2000). GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že ke konci laktace nastává obvykle pokles kyselosti Aktivní kyselost Podle HÖKLA a ŠTĚPÁNKA (1962) aktivní kyselostí rozumíme koncentraci vodíkových iontů v g.l -1 mléka a vyjadřujeme jí v hodnotách ph. U standardního kravského mléka se ph (záporný dekadický logaritmus koncentrace H + ) pohybuje kolem hodnoty 6,55 a závisí především na obsahu citrátu, fosfátů a solí kaseinu (ZADRAŽIL, 2002). Faktor působící na ph Zvyšují mastitida (zvýšení PSB) rezidua alkalických čistících a desinfekčních prostředků 26
27 Snižují rezidua kyselých čistících a desinfekčních prostředků mikrobiální kysnutí mléka metabolická acidóza (DOLEŽAL et al.,2000) 3.5. Technologické vlastnosti Syřitelnost ČEJNA a CHLÁDEK (2006) uvádějí, že jednou z nejdůležitějších technologických vlastností mléka je jeho syřitelnost. Jedná se o schopnost mléka srážet se syřidlem a vytvořit sýřeninu požadovaných vlastností. Mléko s příznivými sýrařskými vlastnostmi (rychlejší syřitelnost) dává předpoklad vyšší výtěžnosti sýrů s jejich požadovaným složením, než mléko s nevhodnými sýrařskými vlastnostmi. Syřitelnost je zjednodušeně řečeno výslednicí složení a vlastností mléka, především obsahu a genetické varianty kaseinu, obsahu a poměru minerálních látek a kyselosti mléka. Syřitelnost je v prvé řadě podmíněna obsahem vápníku v mléce, zejména jeho ionizované formy, množstvím kaseinu a zastoupením jeho jednotlivých frakcí v kaseinové micele, hodnotou ph apod. Vlivem změn složení mléka, zejména při zánětech mléčné žlázy, nevhodné výživě, případně metabolických poruchách se výrazně zhoršuje syřitelnost, tvoří se málo kompaktní křehká sraženina, takže značné množství sýřeniny i tuku odchází do syrovátky a vytvořené sýry mají nízkou sušinu. Pro výrobu sýru je stejně nevhodné i mléko získané na počátku a konci laktace. Syřitelnost mléka je také značně ovlivněna teplotou skladování mléka po nadojení. Jestliže je mléko dlouhodobě skladováno při teplotě do 4 C nebo dojde dokonce k jeho zmrznutí, změní se zastoupení jednotlivých forem vápníku a fosforu v mléce, dojde ke zvýšení ph mléka, změnám ve struktuře kaseinových micel, ke značnému prodloužení doby srážení mléka syřidlem a tvorbě velmi křehké sýřeniny, špatně oddělující syrovátku. Zhoršuje se také výtěžnost (GAJDŮŠEK, 2000). 27
28 Proces srážení mléka syřidlem probíhá ve dvou fázích. V primární fázi dochází pouze k limitní proteolýze κ-kaseinu, v sekundární fázi ke koagulaci frakcí kaseinu za přítomnosti vápenatých iontů. Syřitelnost je ovlivněna celou řadou faktorů souvisejících s chemickým složením mléka a variabilitou jeho složek (GAJDŮŠEK, 2003). FORMAN (1996) za dobrou syřitelnost považuje srážení mléka upraveného k výrobě sýrů při 32 C tak, že první vločky sraženiny se tvoří za 15 až 18 minut a celkový čas od počátku sýření až po vytvoření sýřeniny k dalšímu zpracování je 30 minut při koncentraci syřidla Soxhletových jednotek na litrů mléka. Koncem laktační doby a při onemocnění dojnic zánětem vemene je syřitelnost snížena. Zvýšena může být zkrmováním některých plodin bohatých na vápník (KRATOCHVÍL, 1978) Kvalita sýřeniny Po inkubaci zasýřeného mléka hodnotíme kvalitu vzniklé sýřeniny. Kritéria pro hodnocení kvality sýřeniny uvádí tab. 3. Tab. 3. Hodnocení kvality sýřeniny (GAJDŮŠEK, 1999) Třída jakosti I II III IV V Vzhled sýřeniny a syrovátky Sýřenina velmi dobrá, je pevná, po vyklopení zachovává tvar. Syrovátka je čirá, žlutozelené barvy. Sýřenina je dobrá, je poněkud méně pevná, méně dobře zachovává tvar. Vylučování syrovátky není dokonalé, je bělavé, nazelenalé barvy. Sýřenina je špatná, je měkká, částečně nedrží pohromadě. Syrovátka je mlékovitě bílá. Sýřenina je velmi špatná, vůbec nedrží pohromadě. Syrovátka je mlékovitě bílá. Nezřetelné nebo žádné vyvločkování kaseinu. 28
29 4. MATERIÁL A METODIKA 4.1. Charakteristika podniku Akciová společnost AGPK Sedlnice vznikla transformací JZD Sedlnice k Hospodaří na katastru šesti vesnic Sedlnice, Libhošť, Skotnice, Prchalov, Závišice a Rybí, s výměrou 2327 ha zemědělské půdy v obilnářské výrobní oblasti, z toho je 1998 ha půdy orné. Akciová společnost se zabývá chovem skotu a prasat. Na farmě Rybí je k ustájeno 198 dojnic, z nichž 60 % tvoří plemeno české strakaté a 40 % plemeno holštýnské v převodném křížení, 28 telat v individuálních venkovních boxech, 115 telat v teletníku ve stáří od 6. týdnů do 6. měsíců, 102 jalovic do jednoho roku věku. Je zde zaměstnáno 15 pracovníků včetně THP. Dojnice jsou ustájeny ve vazné stáji, dojení probíhá 2x denně na stání do potrubí. Průměrná užitkovost za rok 2006 byla 6078 kg mléka o tučnosti 4,1 %, bílkovina 3,49 %, PSB 217 tis. /ml, CPM 18 tis./ml. 4.2.Materiál Vztah stádia laktace na vybrané parametry mléka byl sledován u 8 dojnic českého strakatého skotu s podílem krve minimálně C75 a 8 dojnic holštýnského skotu minimálně H75, chovaných v podniku AGPK Sedlnice a. s. farma Rybí, kde byla tato plemena ustájena ve společné stáji a krmena shodnou krmnou dávkou. Analyzovala jsem 70 vzorků od dojnic českého strakatého skotu na první až třetí laktaci a 72 vzorků od dojnic holštýnského skotu na první laktaci. Dojnice se nacházely ve stejném stádiu laktace. Vzorky mléka byly odebírány pomocí TRU-TESTů vždy z večerního dojení a to v pravidelných měsíčních intervalech. Vzorky od dojnic, jejichž mléko bylo vyloučeno z dodávky pro mlékárnu nebyly analyzovány. Vlastní rozbory byly prováděny v laboratoři aplikované laktologie na Ústavu chovu a šlechtění zvířat a laboratoři na ústavu Technologie potravin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Hodnotila jsem tyto ukazatele: aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost, kvalitu sýřeniny, nádoj, obsah kaseinu, tuku, bílkovin, laktózy, močoviny, sušiny, kaseinové číslo - NIR a počet somatických buněk. 29
30 V laboratoři aplikované laktologie ÚCHŠZ byly provedeny tyto rozbory: Aktivní kyselost byla měřena ph-metrem CyberScan PC 510 (Eutech Instruments). Titrační kyselost byla prováděna dle ČSN čl. 58. Syřitelnost byla měřena pomocí Nefelo-turbidimetrického snímače koagulace mléka. Tento snímač pracuje na principu nefelometrie a turbidimetrie. Optický detektor přístroje převádí intenzitu dopadajícího světla na elektrický signál a velikost napětí na výstupu optického detektoru je funkcí intenzity světla, které na optický detektor dopadá. Během koagulace dochází k úbytku optického signálu (turbidimetrie), což se projeví úbytkem měřeného napětí. Tento průběh je okamžitě derivován a výsledné vysrážení parakaseinu odpovídá maximální hodnotě derivační křivky. Použili jsme syřidlo Laktochym 1:5000 (Milcom Tábor) v množství 1 ml na 50 ml mléka po zředění syřidla 1:4. Kvalita sýřeniny byla hodnocena po 60 minutové inkubaci 50 ml zasýřeného mléka při 35 C a posouzena dle známé tabulky (GAJDŮŠEK, 1999) hodnotící vzhled sýřeniny a syrovátky (třída 1 = nejlepší, třída 5 = nejhorší). Sušina byla zjišťována pomocí technické metody. Do hliníkové vysoušečky o průměru 6 cm bylo napipetováno 5 ml mléka. Sušení probíhalo 150 minut při teplotě 102 C. Měrná hmotnost: byla prováděna dle ČSN čl Zpracování výsledků Výsledky jednotlivých rozborů byly statisticky vyhodnoceny. Byl určen aritmetický průměr (x), minimum (min), maximum (max), směrodatná odchylka (sx) a variační koeficient (vx), (STÁVKOVÁ a DUFEK, 2003). Mezi skupinami sledovaných ukazatelů byla provedena jednofaktorová analýza rozptylu. Analýza byla provedena mezi skupinou dojnic holštýnského a českého strakatého plemene. Hladina pravděpodobnosti P < 0,001 je označována jako 30
31 velmi vysoce statisticky průkazná, P < 0,01 jako vysoce statisticky průkazná, P < 0,05 jako statisticky průkazná a P > 0,05 jako statisticky neprůkazná hladina pravděpodobnosti. Ke zpracování byl použit Microsoft Word 2000, Microsoft Excel 2000 a program STATISTICA
32 5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1. Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny aktivní kyselosti Změny aktivní kyselosti v průběhu laktace znázorňuje graf 1. U holštýnského skotu byla nejvyšší hodnota ph dosažena na začátku laktace (ph 6,76), následoval prudký pokles a od 3. měsíce vzestup až do 5. měsíce a pak opět prudký pokles až po minimum, kterého bylo dosaženo v 7. měsíci (ph 6,63), poté následuje mírný vzestup až do konce laktace. U českého strakatého skotu má křivka obdobný tvar, nejvyšší ph bylo naměřeno v 5. měsíci (ph 6,77) a nejnižší v 6. měsíci (ph 6,68). V 7. měsíci laktace byl mezi oběma plemeny zjištěn vysoce statistický průkazný rozdíl (P<0,01), v 8. měsíci statisticky průkazný rozdíl (P<0,05), v ostatních měsících byl rozdíl statisticky neprůkazný. Variační koeficient je u holštýnského skotu nejvyšší v 5. měsíci (1,024 %) a nejnižší v 8. měsíci (0,460 %) (tab.4), u českého strakatého skotu je nejvyšší ve 3. měsíci (1,216 %) a nejnižší v 8. měsíci (0,413%) (tab.5). Tab.4. Hodnoty aktivní kyselosti v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace Průměr [ph] Minimum Maximum Sx Vx [%] 1 6,76 6,68 6,82 0,039 0, ,65 6,60 6,74 0,047 0, ,63 6,56 6,72 0,052 0, ,67 6,58 6,78 0,061 0, ,76 6,64 6,90 0,069 1, ,63 6,56 6,73 0,059 0, ,63** 6,57 6,73 0,047 0, ,68* 6,62 6,71 0,031 0, ,70 6,63 6,74 0,033 0,497 32
33 Tab. 5. Hodnoty aktivní kyselosti v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [ph] Minimum Maximum Sx Vx [%] 1 6,77 6,64 6,84 0,057 0, ,70 6,57 6,79 0,074 1, ,71 6,58 6,84 0,082 1, ,72 6,56 6,82 0,081 1, ,77 6,70 6,87 0,058 0, ,68 6,56 6,75 0,061 0, ,73** 6,65 6,82 0,058 0, ,72* 6,69 6,78 0,020 0, ,72 6,65 6,85 0,060 0,893 ** vysoce statisticky průkazný rozdíl (P<0,01) * statisticky průkazný rozdíl (P<0,05) Graf 1: Změny aktivní kyselosti v průběhu laktace Aktivní kyselost ph 6,8 6,78 6,76 6,74 6,72 6,7 6,68 6,66 6,64 6,62 6, H C měsíc laktace GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že aktivní kyselost mléka se pohybuje v intervalu hodnot ph 6,4 6,8. Průměrné hodnoty aktivní kyselosti byly ph 6,68 u H a ph 6,72 u plemene C. Po celou dobu laktace byly hodnoty ph vždy o něco vyšší u českého strakatého skotu. ČEJNA a CHLÁDEK (2007 A) naměřili u holštýnského skotu nejnižší hodnoty ph na počátku a na konci laktace. Zvyšování ph během prvních dvou měsíců laktace uvádí ČEJNA a CHLÁDEK (2006), což je ovšem v rozporu s mými výsledky. 33
34 5.2. Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny titrační kyselosti Změny titrační kyselosti v průběhu laktace znázorňuje graf 2. U holštýnského plemene byla dosažena nejnižší průměrná titrační kyselost ve 4. měsíci laktace (6,76 SH), poté následuje vzestup až do konce laktace, kdy v 9. měsíci je titrační kyselost nejvyšší (8,27 SH). U českého strakatého skotu je to obdobné, nejnižší průměrná titrační kyselost je ve 4. měsíci (6,76 SH) a nejvyšší v 9. měsíci (8,21 SH). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejnižší variační koeficient u holštýnského skotu je v 7. měsíci (4,326 %) a nejvyšší v 5. měsíci (7,999 %) (tab.6), u českého strakatého skotu je nejnižší ve 2. měsíci (7,756 %) a nejvyšší v 1. měsíci laktace (13,058 %) (tab.7). Měsíc laktace Tab. 6. Hodnoty titrační kyselosti v průběhu laktace u plemene H Průměr [ SH] Minimum Maximum Sx Vx [%] 1 7,05 6,40 7,80 0,384 5, ,18 6,50 7,60 0,338 4, ,29 6,50 8,00 0,459 6, ,76 6,30 7,40 0,381 5, ,93 6,00 8,00 0,554 7, ,39 6,60 8,20 0,499 6, ,40 6,90 7,80 0,320 4, ,61 6,80 8,20 0,491 6, ,27 7,70 9,00 0,467 5,649 Tab. 7. Hodnoty titrační kyselosti v průběhu laktace u plemene C Měsíc Průměr laktace [ SH] Minimum Maximum Sx Vx [%] 1 7,05 6,00 8,80 0,921 13, ,06 6,20 7,60 0,545 7, ,14 5,90 8,30 0,763 10, ,76 5,50 7,80 0,757 11, ,96 5,40 7,90 0,843 12, ,35 6,10 8,20 0,673 9, ,38 5,90 8,40 0,854 11, ,80 6,00 8,80 0,835 10, ,21 6,80 9,40 0,974 11,867 34
35 Graf 2: Změny titrační kyselosti v průběhu laktace titrační kyselost SH 8,3 8,1 7,9 7,7 7,5 7,3 7,1 6,9 6, měsíc laktace H C Průměrné hodnoty titrační kyselosti byly 7,32 SH u plemene H a 7,30 SH u C. Podle ČSN se u nás považuje za normální mléko o titrační kyselosti v rozmezí 6,2 až 7,8 SH. GAJDŮŠEK (2003) uvádí, že ke konci laktace dochází obvykle k poklesu kyselosti. Obdobně i KADLEC et al. (1988) zjistil, že ke konci laktace, se průkazně snížila titrační kyselost mléka. Mé výsledky se s tímto tvrzením neshodují. V posledních třech měsících laktace došlo k prudkému zvýšení titrační kyselosti, průměrná hodnota SH za tyto měsíce je 7,76 SH u H a 7,80 SH u C. Kyselost mléka nad 7,4 způsobuje tzv. acidózní výživa. Ta je zapříčiněná nedostatkem hrubé vlákniny, relativně vysokým podílem lehce stravitelných sacharidů a relativním nedostatkem stravitelného proteinu (SEMJAN, 1987 in ČEJNA a CHLÁDEK, 2007 A) Zhodnocení vztahu stádia laktace na změny syřitelnosti Změny syřitelnosti v průběhu laktace znázorňuje graf 3. U obou plemen byla nejhorší syřitelnost zaznamenána v 6. a 7. měsíci laktace (258,3 resp. 251,3 s), poté docházelo k prudkému zkracování času syřitelnosti, kdy nejlepší hodnoty byly u obou plemen zaznamenány v 9. měsíci (161,6 resp. 159,3 s). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejnižší variační koeficient u plemene H je v 8. měsíci (16,262 %), nejvyšší v 5. měsíci (27,513 %) (tab. 8), u plemene C je nejnižší v 8. měsíci (18,617 %) a nejvyšší v 9. měsíci laktace (49,964 %) (tab. 9). 35
36 Tab. 8. Hodnoty syřitelnosti v průběhu laktace u plemene H Měsíc laktace Průměr [s] Minimum Maximum Sx Vx [%] 1 196, ,227 23, , ,233 22, , ,890 20, , ,979 17, , ,191 27, , ,791 21, , ,343 24, , ,698 16, , ,741 27,063 Tab. 9. Hodnoty syřitelnosti v průběhu laktace u plemene C Měsíc laktace Průměr [s] Minimum Maximum Sx Vx [%] 1 191, ,186 29, , ,525 31, , ,517 30, , ,723 29, , ,696 25, , ,011 27, , ,325 31, , ,536 18, , ,586 49,964 Graf 3: Změny syřitelnosti v průběhu laktace syřitelnost s H C měsíc 36
37 Průměrná hodnota syřitelnosti plemene H byla 210,4 s. a 206,4 s. u plemene C. Kromě 2. a 3. měsíce laktace byla syřitelnost vždy lepší u českého strakatého skotu. ČEJNA a CHLÁDEK (2007 C) zjistili, že sýřitelnost v jejich rozborech dosahovala nejnižších hodnot na začátku laktace. KADLEC et al. (1988) uvádějí, že v období šest, čtyři a dva týdny před zaprahnutím byla naměřena nepříznivě dlouhá doba syřitelnosti. Stejně tak i KRATOCHVÍL (1988) uvádí, že ke konci laktace je syřitelnost snížená. Prodlužování doby syřitelnosti s postupující laktací zjistil i ŽIŽLAVSKÝ et al. (1989 B). Oproti tomu (OSTERSEN et al. a IKONEN in ČEJNA a CHLÁDEK, 2006 C) zjistili nejlepší syřitelnost na začátku a na konci laktace, přičemž nejhorší syřitelnost zjistili v 6. měsíci laktace. Tyto výsledky se plně shodují s mými Zhodnocení vztahu stádia laktace na kvalitu sýřeniny Změny kvality sýřeniny v průběhu laktace znázorňuje graf 4. U plemene H byla nejlepší průměrná kvalita sýřeniny zjištěna v 1. měsíci laktace (1tř.), až do 4. měsíce následovalo zhoršení kvality sýřeniny, v 5. měsíci došlo k mírnému zlepšení a poté opět ke zhoršení, kdy nejhorší kvalitu sýřeniny jsem zaznamenala v 7. měsíci laktace (2,25 tř.), v posledních dvou měsících došlo opět ke zlepšení. U plemene C byla nejhorší průměrná kvalita sýřeniny zaznamenána ve 4. měsíci laktace (1,75 tř.), v následujících měsících docházelo k mírnému zlepšení, v 8. měsíci byla zjištěna nejlepší kvalita sýřeniny (1,14 tř.). Mezi oběma plemeny nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejlepší variační koeficient je u plemene H v 1. měsíci (0 %), nejhorší v 4. měsíci (43,301 %) (tab.10) u plemene C je nejlepší v 3. měsíci (29,397 %), nejhorší v 6. měsíci laktace (52,736 %) (tab.11). 37
EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC
EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC Pyrochta V., Chládek G. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská
VíceTHE EFFECT OF PHASE OF LACTATION ON SOME MILK PRODUCTION PARAMETERS IN HOLSTEIN COWS (FIRST CALVERS)
THE EFFECT OF PHASE OF LACTATION ON SOME MILK PRODUCTION PARAMETERS IN HOLSTEIN COWS (FIRST CALVERS) VLIV STÁDIA LAKTACE NA VYBRANÉ MLÉČNÉ UKAZATELE HOLŠTÝNSKÝCH DOJNIC NA PRVNÍ LAKTACI Čejna, V., Chládek,
VíceMLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up
MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up Základními složkami mléka jsou voda, bílkoviny, tuky,
VíceINFLUENCE OF YEAR AND NUMBER OF LACTATION ON MILK PRODUCTIVITY OF COWS CZECH FLECKVIEH BREED
INFLUENCE OF YEAR AND NUMBER OF LACTATION ON MILK PRODUCTIVITY OF COWS CZECH FLECKVIEH BREED Večeřa M., Falta D. Department of Animal Breeding, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská
VíceIntegrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY2_12 Název materiálu: Mléko a druhy mléka Tematická oblast: Suroviny, 2.ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup: Žák rozumí
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.
VícePlemena dojeného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Plemena dojeného skotu Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. řád: sudokopytníci podřád: sudokopytníci, přežvýkaví čeleď: turovití podčeleď:
VíceDIFFERENCES IN THE MAIN MILK CHARACTERISTICS BETWEEN HOLSTEIN AND MONTBELIARDE COWS
DIFFERENCES IN THE MAIN MILK CHARACTERISTICS BETWEEN HOLSTEIN AND MONTBELIARDE COWS ROZDÍLY V ZÁKLADNÍCH PARAMETRECH MLÉKA MEZI DOJNICEMI HOLŠTÝNSKÉHO A MONTBELIARDSKÉHO PLEMENE Čejna V., Chládek G. Ústav
VíceMléčná užitkovost skotu. cvičení
Mléčná užitkovost skotu cvičení Terminologie Laktace = úsek od otelení do zaprahnutí Normální laktace = laktace s řádným průběhem trvající 250 a více dnů, s minimální užitkovosti 2000 kg mléka Nenormální
VíceSTRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO
STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO Václav Kudrna VÚŽV Uhříněves, v.v.i. 2012 1 Otelení -> nízký příjem sušiny (energie) -> NEB Vypočítaná energetická bilance pro krávy v laktaci
VíceVliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka Diplomová
VíceVliv složení mléka, pořadí a stádia laktace na bod mrznutí mléka u dojnic českého strakatého skotu Diplomová práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv složení mléka, pořadí a stádia laktace na bod mrznutí mléka u dojnic českého strakatého skotu Diplomová práce Vedoucí
VíceKOLOSTRÁLNÍ VÝŽIVA TELAT I.
KOLOSTRÁLNÍ VÝŽIVA TELAT I. Z následujícího grafu je patrné, jak je důležitá dostatečná hladina imunoglobulinů v krevním séru telat. Vrchní křivka znázorňuje telata, která měla dostatečnou hladinu imunoglobulinů:
VíceMožné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě
Možné přínosy mléka z konvenčního a ekologického zemědělství zdravé humánní výživě Hanuš, O.- Genčurová, V.- Špička, J.- Vyletělová, M.- Samková, E. et al. Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín Jihočeská
VíceExperiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů
VíceTEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION
TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION VLIV TEPLOTY VE STÁJI NA PRODUKCI MLÉKA HOLŠTÝNSKÝCH DOJNIC NA 2. LAKTACI Walterová L., Šarovská L., Chládek G. Ústav chovu
VíceSLOŽENÍ A TECHNOLOGICKÉ VLASTNOSTI MLÉKA ZÍSKANÉHO Z RANNÍHO A VEČERNÍHO DOJENÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 25 Číslo 5, 2008 SLOŽENÍ A TECHNOLOGICKÉ VLASTNOSTI MLÉKA ZÍSKANÉHO
VíceMléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze
Mléčná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Plemena skotu Nejvíce zvířat v Asii a Americe, stavy skotu v Evropě tvoří přibližně 9 %, populace skotu = 300-350 plemeny (mléko,
VíceDotazník pro účastníky soutěže
Vážená paní, vážený pane, Dotazník pro účastníky soutěže vyplněním a zasláním tohoto dotazníku vstoupíte do prvního vyhodnocovacího kola soutěže Mléčná farma roku 2015. Na jeho základě odborná komise vybere
VíceVýskyt volných mastných kyselin v nakupovaném mléce a ve vzorcích z KU Ing. Pavel Kopunecz, ČMSCH VMK Mastné kyseliny uvolněné z tukových kuliček, v tukové složce kravského mléka 70 % nasycených mastných
VíceKombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze
Kombinovaná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu : Plemena strakatá horská : překřížením původních evropských plemen býky simenského, bernského plemene
VíceČlenské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů
Členské shromáždění 25. 4. 2019 11. 4. 2017 Jiří Motyčka Novelizace svazových dokumentů Důvod změn Nařízení EU 1012/2016 Nové podmínky uznávání chovatelských organizací Pro jedno plemeno více organizací,
VíceVztah základních složek a vybraných technologických vlastností kravského mléka k velikosti denního nádoje Diplomová práce
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vztah základních složek a vybraných technologických vlastností kravského mléka k velikosti denního nádoje
VíceRELATIONSHIP BETWEEN TEMPERATURE IN STABLE, MILK COMPOSITION AND TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF HOLSTEIN DAIRY COWS
RELATIONSHIP BETWEEN TEMPERATURE IN STABLE, MILK COMPOSITION AND TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF HOLSTEIN DAIRY COWS VZTAH MEZI TEPLOTOU VE STÁJI, SLOŽENÍM A TECHNOLOGICKÝMI VLASTNOSTMI MLÉKA U HOLŠTÝNSKÉHO
VíceZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015
ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015 Základní ukazatele z chovu dojnic rok stavy dojnic dojnice/stáj průměrná laktace 1. laktace
VíceSložení syrového mléka z ekologických provozů
Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních
VíceSylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka
Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení
VíceDruhy a složení potravin
Druhy a složení potravin Přednáška 5 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Mléko a mléčné výrobky: skupiny, popis, charakteristika výrobků s ohledem na legislativní, technologické, senzorické
VíceVliv pořadí laktace na obsah složek mléka dojnic holštýnského plemene skotu
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv pořadí laktace na obsah složek mléka dojnic holštýnského plemene skotu Diplomová práce Brno 2006
VíceŘízení stáda dojnic. pro zlepšení ekonomiky výroby mléka. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.
Řízení stáda dojnic pro zlepšení ekonomiky výroby mléka Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Kde hledat možnosti zlepšení ekonomiky
VíceTHE RELATIONSHIP BETWEEN THE TEMPERATURE IN THE STABLE, COMPOSITION AND TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF MILK IN CZECH FLECKVIEH BREED
THE RELATIONSHIP BETWEEN THE TEMPERATURE IN THE STABLE, COMPOSITION AND TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF MILK IN CZECH FLECKVIEH BREED VZTAH MEZI TEPLOTOU VE STÁJI, SLOŽENÍM A TECHNOLOGICKÝMI VLASTNOSTMI MLÉKA
Více8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU
8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU A. SELEKCE SKOTU Zákon č. 154/2000Sb O šlechtění,plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ( plemenářský zákon ) Organizace zabývající se šlechtěním: Plemo a.s., ČMSCH
VíceV této části jsou žáci seznámeni s druhy, významem a složením mléka
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední odborná škola Luhačovice CZ.107/1.5.00/34.0370
VíceTUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL
TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL LIPIDY Lipidy tvoří různorodý soubor látek (přirozených esterů netěkajících s vodní párou a neobsahujících aroma cké jádro),
VíceNové přístupy v prevenci vybraných poporodních onemocnění skotu. MVDr. Martin Vlček
Nové přístupy v prevenci vybraných poporodních onemocnění skotu. MVDr. Martin Vlček Okoloporodní období je plné změn hladiny hormonů potřeby živin na růst plodu a mléčné žlázy potřeby živin na laktaci
VíceNutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
VíceDůsledky tepelného stresu
Důsledky tepelného stresu Zvýšení rizika bachorové acidózy Zrychlené dýchání Snížené přežvykování Snížený příjem sušiny Celková ekonomická ztráta až 10 000 Kč Pokles mléčné produkce Zhoršená funkce bachoru
VíceOznačení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_13 Název materiálu: Mléko a mléčné výrobky. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Mléko
VíceTrouw Nutrition Biofaktory s.r.o.
Uchopte příležitost ke zlepšení výkonnosti svého stáda Zdravý růst Vyšší mléčná produkce Vyšší celoživotní užitkovost Silné, odolné dojnice Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Jednoduchá, přirozená cesta
VíceZvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla
AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě
VíceVýznam chovu skotu Chov skotu. Chov skotu a ovcí přednáška č. 1
Chov skotu Význam chovu skotu Chov skotu a ovcí přednáška č. 1 Skot = náročná kategorie hospodářských zvířat (pracovní náročnost, spotřeby materiálu a organizace chovu) Úzké napojení na další odvětví :
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
Více- úhyn - převod do starší kategorie
OBRAT STÁDA vyjadřuje kvantitativní vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a skupinami skotu stejný pro dojné a masné z obratu stáda je možné určit trvání pobytu a počet zvířat v jednotlivých kategoriích,
VíceDojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT
Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že vás zaujal Sano koncept výživy dojnic. Na následujících stránkách najdete důležité informace
VíceKontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle
VíceAnalýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU
Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU Odchov jalovic základ úspěchu Při odchovu telat a jalovic si musíme uvědomit, že náklady na jejich odchov
VíceManuál Unikátní sestavy
Manuál Unikátní sestavy Obsah: Výběr zvířete Detail zvířete, základní Detail zvířete, KU Detail zvířete, reprodukce Kontrola užitkovosti Přehled stáje Rychlý přehled Výstrahy u krav v KU Přehled somatických
VíceTuk, Bílkovina, Laktóza, (g/100g, %) Somatické buňky,
Kompletní rozbory mléka Využívání výsledků rozborů z KU Zjištění plemenné hodnoty Sledování zdravotního stavu (mléčných žláz) dojnic Kontrola výživného stavu dojnic Základní druhy rozborů Tuk, Bílkovina,
VíceBiomléko obsahuje prokazatelně více bioaktivních látek
Praha, 29. dubna 2 Biomléko obsahuje prokazatelně více bioaktivních látek Výsledky šetření Výzkumného ústavu mlékárenského potvrzují jednoznačně zvýšený výskyt bioaktivních látek v mléku pocházejícím z
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. MARTINA HROZKOVÁ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2012 Bc. MARTINA HROZKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat VLIV MĚSÍCE OTELENÍ NA MLÉČNOU
VíceVYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.
VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.
VíceHOKOVIT DAIRY PRO test na
DAIRY PRO test na farmě MILKNATUR. HOKOVIT Česká Republika Porovnání úrovně užitkovosti před a po roce používání doplňku mikrovýživy DAIRY PRO. Vstupní informace : CÍL SLEDOVÁNÍ: Zjistit jak systematické
Více*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
VíceKontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle
VíceModerní přístupy k výživě dětí
Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále
VíceMléčná farma roku 2015
Mléčná farma roku 2015 Současné \ Současné perspektivy šlechtění proti výskytu mastitid u dojeného skotu Ing. Ludmila Zavadilová, CSc. Oddělení genetiky a šlechtění hospodářských zvířat Mastitida u dojnic
VíceZpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014
Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 V roce 2014 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a
VíceChemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5)
Chemie 2018 CAUS strana 1 (celkem 5) 1. Vápník má atomové číslo 20, hmotnostní 40. Kolik elektronů obsahuje kationt Ca 2+? a) 18 b) 20 c) 40 d) 60 2. Kolik elektronů ve valenční sféře má atom Al? a) 1
VíceZměna obsahu bílkovin v bazénových vzorcích mléka v průběhu roku a její vliv na technologické vlastnosti Diplomová práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Změna obsahu bílkovin v bazénových vzorcích mléka v průběhu roku a její vliv na technologické vlastnosti Diplomová práce Vedoucí
VíceSelekční indexy v praxi. Josef Kučera
Selekční indexy v praxi Josef Kučera Selekce Cílem selekce je výběr zvířat k produkci potomstva pro obměnu stáda nebo v celé populaci k produkci další generace zvířat na všech úrovních šlechdtelského programu
VíceMožnost využití real time analýzy složení mléka jako nástroje kontroly zdraví dojnic v chovu
Možnost využití real time analýzy složení mléka jako nástroje kontroly zdraví dojnic v chovu Oto Hanuš Výzkumný ústav mlékárenský s.r.o., Praha 6.11.2014 Hustopeče (ČMSCH a.s.) V rámci projektů: OPVK MŠMT
VíceEkonomické ukazatele výroby mléka. Jindřich Kvapilík VÚŽV Uhříněves, v.v.i.
Ekonomické ukazatele výroby mléka Jindřich Kvapilík VÚŽV Uhříněves, v.v.i. Několik základních ukazatelů mléka kg/krávu/rok Dojivost krav 8 000 7 500 7 000 Německo ČR Rakousko 7 634 7 281 6 500 6 000
VíceKetózní mléčné ukazatele a jejich role v kontrole výskytu subklinické ketózy
Ketózní mléčné ukazatele a jejich role v kontrole výskytu subklinické ketózy Oto Hanuš Výzkumný ústav mlékárenský s.r.o., Praha 6.11.2014 Hustopeče (ČMSCH a.s.) V rámci projektů: OPVK MŠMT CZ.1.07/2.3.00/09.0081;
VíceJAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA?
Stanislav Staněk odd. technologie a techniky chovu hospodářských zvířat ve spolupráci s: doc. Ing. Oldřichem Doležalem, DrSc. a Ing. Vojtěchem Zinkem JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA? Co chcete sdělit?
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceFINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.
Mirošov Podnik: Příkosická zemědělská a. s. Mléčná farma hospodaří na ploše zhruba 2000 ha v rokycanském okresu. Pěstuje se obilí, řepka a pícniny. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v podestýlané stáji
VíceINFLUENCE OF STAGE OF LACTATION ON THE TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF SHEEP MILK AND ON RENNET CURD QUALITY
INFLUENCE OF STAGE OF LACTATION ON THE TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF SHEEP MILK AND ON RENNET CURD QUALITY VLIV LAKTAČNÍ FÁZE NA TECHNOLOGICKÉ VLASTNOSTI OVČÍHO MLÉKA A NA JAKOST SÝŘENINY Novotná L., Kuchtík
VíceVariabilita složení a kvality ovčího mléka v průběhu laktace
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Variabilita složení a kvality ovčího mléka v průběhu laktace Diplomová práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Květoslava Šustová, Ph.D.
VíceKvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav
Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Pro výživu
VíceNÁVRH. VYHLÁŠKA ze dne 2017,
NÁVRH II. VYHLÁŠKA ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví
VícePORUCHY VÝŽIVY Složky výživy
PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.072.4.00/12.0045 Koordinátor: Mgr. Martin Šlachta, Ph.D. Metodik: prof. Ing. Jan Frelich, CSc. Finanční manažerka:
VíceInovativní postupy v chovu skotu s dopadem na jeho rentabilitu
Inovativní postupy v chovu skotu s dopadem na jeho rentabilitu Tomáš Hrůša (c) AGRO-partner, s.r.o. 1 Obsah prezentace - O firmě AGRO-partner - Jednotlivé produkty: - Přihrnovač Lely Juno - GreenStall
VíceModerní metody intenzivní produkce ryb
Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400
VíceHODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha
HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Účel hodnocení zevnějšku Porovnání zvířat mezi sebou Zlepšování vlastností zevnějšku Lineární popis zevnějšku Cíl:
VíceVybrané aspekty lipolýzy a proteolýzy v syrovém kravském mléce s ohledem na jeho kvalitu ve vztahu k výskytu mastitid a ketózy
Vybrané aspekty lipolýzy a proteolýzy v syrovém kravském mléce s ohledem na jeho kvalitu ve vztahu k výskytu mastitid a ketózy Oto Hanuš, Zdeňka Hegedüšová, Radoslava Jedelská, Jaroslav Kopecký Výzkumný
VíceTHE EFFECT OF FEEDING PEA ADDITION TO FEEDING MIXTURE ON MACROELEMENTS CONTENT IN BLOOD
THE EFFECT OF FEEDING PEA ADDITION TO FEEDING MIXTURE ON MACROELEMENTS CONTENT IN BLOOD VLIV ZAŘAZENÍ KRMNÉHO HRACHU DO KRMNÝCH SMĚSÍ NA OBSAH MAKROPRVKŮ V KRVI P. Mareš, J. Vavrečka, Z. Havlíček, L. Zeman
VíceNA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ ENÍ V PRVOVÝROBĚ JEHO SLOŽEN. Rapotín,, 8.10.2008 lská praxe a potravinářsk
VLIV MLÉČNÉHO TUKU NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ A MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ JEHO SLOŽEN ENÍ V PRVOVÝROBĚ Autoři: Eva Samková,, Milan Pešek, ek, Jiří Špička Rapotín,, 8.10.2008 Výrobní zemědělsk lská praxe a potravinářsk
VíceLaboratorní analýzy mléka z hlediska přesnosti a správnosti výsledků
Laboratorní analýzy mléka z hlediska přesnosti a správnosti výsledků - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Akreditovaný režim laboratoří - - - - - - - -
VíceSprávna výživa méně civilizačných chorob!!!
Správna výživa = méně civilizačných chorob!!! Cash flow života krávy měsíčně a nápočtem Kč/měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0-10000 10 20 30 40 50 60 70-2000 -3000 věk měsíce měsíšně nápočtem nápočtem 100000
Vícewww.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Mgr. Alena Marková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace CZ.107/1.5.00/34.0370
VíceTHE COMPARISON OF INFLUENCE OF THE MORNING AND EVENING MILKING ON THE CHEMICAL COMPOSITION AND THE TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF MILK
THE COMPARISON OF INFLUENCE OF THE MORNING AND EVENING MILKING ON THE CHEMICAL COMPOSITION AND THE TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF MILK POROVNÁNÍ VLIVU RANNÍHO A VEČERNÍHO DOJENÍ NA OBSAHOVÉ SLOŽKY A TECHNOLOGICKÉ
VíceRozdíly mezi KZ a EZ
Chov zvířat v ekologickém zemědělství Rozdíly mezi KZ a EZ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd KONVENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ 1.Upřednostňování kvantity 2.Ekonomická
VíceNOVÝ PROJEKT MLÉKO VÁS ZDRAVÍ 2018 DNES STARTUJE
Tisková konference ČMSM 26.06.2018 Úvod: ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský z.s. NOVÝ PROJEKT MLÉKO VÁS ZDRAVÍ 2018 DNES STARTUJE Tento propagačně-edukační projekt navazuje na loňskou
VíceChemické složení rybího těla
Chemické složení rybího těla Produkce ryb (2001) 24,7 tisíc tun (20,1 tis. t odchovaných, 4,6 tis. tun odlovených na udici) Spotřeba ryb v ČR 4,6-5,4 kg, sladkovodní ryby 0,9-1,1 kg Průměrná celosvětová
Více9. přednáška. Téma přednášky: Výživa telat. Cíl přednášky:
9. přednáška Téma přednášky: Výživa telat Cíl přednášky: Devátá přednáška je zaměřena na výživu telat a rozdělení krmných období. Studenti se seznámí s výživou telat, s problematikou profylakční, mléčné
VíceProdukční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc.
Produkční schopnosti TTP v LFA oblastech ČR Ing. Jan Pozdíšek, CSc, Ing. Alois Kohoutek, CSc. Etapa V001 Vyhodnotit vliv různých režimů obhospodařování na: produkci píce kvalitu píce botanickou skladbu
VíceVYBRANÉ BIOCHEMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ HODNOTY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT MVDr. Vladimír Kopřiva,Ph.D DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4 up.
VYBRANÉ BIOCHEMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ HODNOTY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT MVDr. Vladimír Kopřiva,Ph.D DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4 up. BIOCHEMICKÉ HODNOTY U VYBRANÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT (SKOT,PRASE,
VíceKvalitativní znaky masa. Ing. Miroslava Teichmanová
Kvalitativní znaky masa Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..
VíceMÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU
MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Češi patří ve srovnání s obyvateli ostatních zemí se svou průměrnou spotřebou 51,5 litru mléka na hlavu/rok (podle průzkumu z roku 2006) mezi průměrné konzumenty
VíceMendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv obsahu tuku na vybrané technologické vlastnosti mléka Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Daniel Falta, Ph.D. Vypracovala:
VíceSeznam příloh. Příloha 1. Výpočet vodní stopy živých zvířat pro intenzivní hospodářský systém... 2
Seznam příloh Příloha 1. Výpočet vodní stopy živých zvířat pro intenzivní hospodářský systém... 2 Příloha 2. Výpočet vodní stopy živých zvířat pro smíšený hospodářský systém... 5 Příloha 3. Dotazník...
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. PETRA NESVADBOVÁ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2010 Bc. PETRA NESVADBOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv ročního období na mléčnou
Více- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)
/ přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.
Více1. Úvod. 4. doplněné vydání. V Hradištku dne 4.6.2007. Ing. Zdeněk Růžička. ředitel ČMSCH, a.s.
1. Úvod Kontrola mléčné užitkovosti u krav v jednotlivých chovech je jedním ze základních chovatelských opatření, které slouží chovatelům a šlechtitelům, pro selekci zvířat, práci se stádem, a je zároveň
VíceRealizace ŠP, Rada PK, ŠK
Realizace ŠP, Rada PK, ŠK 25. 4. 2019 Vývoj stavů a ukazatelů výkonnosti holštýnských krav od roku 1995 Ukazatel Ukazatel 1995 1995200020002005200520102010201520132018 Rozdíl Rozdíl Počet Počet krav krav
VíceZpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2016
Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2016 V roce 2016 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
Více1) rozdíl analyzovaného močovinného dusíku mezi vzorkem, kde byl dodán močovinný dusík a kontrolou, výsledek byl
Vybrané problémy měření u močoviny v mléce a možnosti využití u močoviny ve šlechtění dojeného skotu Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Močovina je konečný produkt metabolismu bílkovin
Více