10. Frézování. Frézováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "10. Frézování. Frézováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity."

Kristýna Bláhová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 10. Fréování Fréováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity. Princip réování: Při réování používáme vícebřité nástroje réy. Fréa koná hlavní řený pohyb otáčivý. Podle polohy osy nástroje k obráběné ploše rolišujeme réy válcové s osou rovnoběžnou a réy čelní s osou kolmou na obráběnou plochou. Obrobek je pevně upnutý na stole a koná vedlejší řený pohyb posuvný. V některých případech se může obrobek otáčet nebo konat pohyb po prostorové křivce. Vájemným pohybem obrobku a nástroje vniká výsledný relativní pohyb cykloida. Řený proces je přerušovaný, třísku odebírají jen uby v řeu, postupně do materiálu vnikají a novu místo řeu opouští. Fréování válcovými réami: Při réování válcovými réami je materiál odebírán uby po obvodě réy. Podle smyslu otáčení réy vhledem k posuvu rolišujeme réování sousledné a nesousledné. Nesousledným réováním je naýván působ odebírání třísek, kdy se réa otáčí proti smyslu posuvu. Při tom se postupně většuje průře třísky od nuly do maximální tloušťky. Zuby réy počátku vlivem pružných deormací obráběného materiálu kloužou po obrobené ploše, odírají se, ahřívají a otupují. Plocha obrobku se pevňuje a obrobená plocha má horší jakost. Řená síla působí směrem vhůru a působí proti silám upínacím. Sousledné réování je působ, kdy se réa otáčí stejným smyslem jako posuv. Zuby réy se ařeávají do materiálu v maximálním průřeu třísky a končí nulovým průřeem na obrobené ploše, která je oproti nesouslednému réování kvalitnější. Vnikají silové ráy, které le mírnit použitím réy s šikmými uby. Řená síla působí směrem dolů a přitlačuje obrobek na opěrnou plochu. Obr. č. 66: Fréování sousledné a nesousledné Fréování čelními réami: Při réování čelními réami je materiál odřeáván současně břity na obvodu i na čele réy. Oproti réování válcovou réou jde o produktivnější metodu, protože je současně více ubů v áběru. Obr. č. 67: Fréování čelní réou

Obrobek je pevně upnutý na stole a koná vedlejší řený pohyb posuvný. V některých případech se může obrobek otáčet nebo konat pohyb po prostorové křivce.

2 Nástroje používané při réování Nástroje používané při réování můžeme rodělit podle růných hledisek, např: podle upnutí, konstrukce, tvaru ubů či polohy břitů. Rodělení ré: 1. Podle umístění břitů Válcové réy s břity na válcové ploše réy. Čelní réy s břity umístěnými na válcové ploše réy. Kotoučové réy s břity na válcové ploše a obou čelních plochách réy. Kuželové réy s břity na jedné nebo dvou kuželových plochách réy. Tvarové réy s břity umístěnými na tvarových plochách réy. 2. Podle tvaru ubů Fréy s réovanými uby ubové meery jsou réované kuželovými réami. Fréy s podsoustruženými uby se vyrábí na podtáčecích soustruích, kdy jsou hřbety ubů podsoustružené, používají se např. na tvarové réy. 3. Podle průběhu ostří ubů Fréy s přímými uby uby réy jsou umístěny rovnoběžně s osou nástroje. Fréy se uby ve šroubovici uby nástroje jsou umístěny na pravotočivé nebo levotočivé šroubovici. 4. Podle upínání Fréy stopkové mají stopku válcovou nebo kuželovou s Morse či ISO kuželem. Nástrčné réy upínané a upínací otvor s drážkou pro pero pro přenos kroutícího momentu. 5. Podle konstrukce nástroje Monolitní celistvé réy jednoho kusu materiálu např. odlévané RO. Fréy s výměnnými břitovými destičkami mají pravidla mechanicky upínané vyměnitelné břitové destičky růných řených materiálů. Fréy skládané poskládané více samostatných ré pro réování složitých tvarových ploch. Obr. č. 68: Fréy

Kuželové réy s břity na jedné nebo dvou kuželových plochách réy. Tvarové réy s břity umístěnými na tvarových plochách réy. 2.

3 Stroje používané pro réování Fréovací stroje naýváme réky a podle polohy osy vřetena je můžeme rodělit na réky vodorovné (horiontální) a svislé. Rodělení réek podle konstrukce a použití: Konolové réky Stolové réky Rovinné réky Speciální réky Konolové réky: Nejpoužívanější réky konolové mají na stojanu posuvnou konolu, na které je umístěn pracovní stůl. Posuv konoly umožňuje nastavení obrobku ve svislém směru, pracovní stůl ajišťuje posuv v podélném a příčném směru. Tím je ajištěn pohyb obrobku ve třech osách. Podle polohy vřetene a použití rolišujeme: Vodorovné konolové réky s horiontálním vřetenem. Svislé konolové réky s vertikální osou vřetene. Univerální konolové réky konstrukcí podobné jako vodorovné réky s otočným pracovním stolem. Kopírovací réky pro obrábění prostorově složitých tvarů. Nástrojařské réky pro výrobu tvarově složitých řených nástrojů, orem apod. Obr. č. 69: Hlavní části svislé konolové réky Stolové réky: Stolové réky se používají k obrábění obrobků větších roměrů. Mají tuhý stojan umožňující réovat většími výkony. Vertikální nastavení stroje umožňuje posuvný vřeteník. Pracovní stůl je umístěn přímo na ákladové desce a posouvá obrobek ve bylých osách. Stolové réky se vyrábějí se svislým nebo vodorovným vřetenem.

pracovní stůl. Posuv konoly umožňuje nastavení obrobku ve svislém směru, pracovní stůl ajišťuje posuv v podélném a příčném směru. Tím je ajištěn pohyb obrobku ve třech osách.

4 Rovinné réky: Rovinné réky jsou vhodné pro obrábění velmi roměrných obrobků. Konstrukcí jsou podobné rékám konolovým, jejich pracovní stůl se však pohybuje poue v podélném směru. Příčný a svislý posuv ajišťuje vřeteník s výsuvnou pinolou. Rovinné réky mají jeden nebo dva vřeteníky, ty jsou na sobě neávislé se samostatnou převodovkou a motorem. Nejvýkonnější rovinné réky jsou réky portálové. Mají dva tuhé stojany spojené příčníkem. Jsou opatřeny většinou dvěma bočními vřeteníky na stojanech a jedním či dvěma svislými vřeteníky na příčníku. Speciální réky: Speciální réky se rolišují podle réovacích operací, pro které jsou určeny. Liší se pravidla jak konstrukcí, tak i možností kombinovat posuvy a otáčení obrobku během obrábění. Mei speciální réky patří: Fréky na drážky Fréky na vačky Pantograické réky Fréky na ávity Fréky na oubení Fréky říené NC a CNC řídicím systémem Obr. č. 70: Fréka konolová vodorovná, portálová, stolová horiontka a nástrojařská. Práce na rékách Fréováním obrábíme ejména: Rovinné plochy réujeme réami válcovými, čelními a réovacími hlavami. Skládanými réami obrábíme složitější soustavy rovinných ploch. Drážky réujeme kotoučovými réami nebo réami stopkovými. Tvarové plochy réujeme tvarovými nástrčnými, stopkovými či skládanými réami. Obr. č. 71: Fréování drážek

Nejvýkonnější rovinné réky jsou réky portálové. Mají dva tuhé stojany spojené příčníkem. Jsou opatřeny většinou dvěma bočními vřeteníky na stojanech a jedním či dvěma svislými vřeteníky na příčníku.

5 Přídavná aříení používané při réování: Přídavný otočný stůl se používá pro réování rotačních ploch. Obrážecí hlava s klikovým mechanismem pro přenos pohybu vřetene na smýkadlo. Dělící přístroj umožňující rodělit obvod obrobku na potřebný počet rotečí. Obr. č. 72: Dělící přístroj Řené podmínky při réování: Řená rychlost v je obvodová rychlost réy a platí pro ni vtah: v = π D n [m.min 1 ] D je průměr réy v metrech n jsou otáčky obrobku a minutu Posuv je při réování dán rychlostí posuvu stolu réy. Vhledem k romanitosti používaných nástrojů je nutné při jeho určení vycháet hodnoty posuvu na jeden ub nástroje Posuv na otáčku ot udává dráhu, kterou uraí obrobek a jednu otáčku réy. Posuv na otáčku určíme hodnoty posuvu na jeden ub: ot = [mm.ot -1 ] je posuv na ub v mm je počet ubů réy Posuv a minutu min následně určíme vypočteného posuvu na otáčku: = n = n min ot [mm.min -1 ] Plocha třísky S je při réování válcovou réou proměnlivá, v průběhu áběru se mění tloušťka třísky. Maximální průře třísky je dán maximální tloušťkou třísky. S = a max b max [mm 2 ] a max je maximální tloušťka třísky v mm b je šířka třísky v mm Při réování čelní réou je plocha třísky na jeden ub: S = a h [mm 2 ] a je tloušťka třísky v mm h je hloubka řeu v mm

72: Dělící přístroj Řené podmínky při réování: Řená rychlost v je obvodová rychlost réy a platí pro ni vtah: v = π D n [m.

6 Řená síla F ci je hlavní složka řené síly působící na 1 ub réy. Vypočítáme ji měrného řeného odporu a plochy třísky. U válcové réy při tom počítáme se střední tloušťkou třísky a = 0,5 a. F ci = S p [N] Točivý moment M k - určíme jako součet momentů řených sil působících na všechny uby v áběru. M k D = 2 i 1 F D je průměr réy v mm i je počet ubů réy v áběru ci [N.m] Počet ubů réy v áběru i určíme tak, že stanovíme áběrový úhel réy a podělíme ho úhlem připadajícím na jeden ub réy: ϕ i max = 2π φ max je áběrový úhel réy je počet ubů réy Eektivní potřebný výkon P e potřebný pro réování určíme e součtu řených sil všech abírajících ubů réy: max P = v i e F ci 1 [W] Strojní čas t s je u réování ovlivněn působem réování a voleným průměrem réy. Určíme ho e vtahu: t s l n n p l = n min = [min] l je teoretická dráha réy v mm l n je délka náběhu réy v mm l p je délka přeběhu réy v mm Při určení teoretické dráhy réy l můžeme vyjít následujících obráků: Obr. č. 73: Určení teoretické délky réování Hrubování čelní réou: p l = l D B + 2

m] Počet ubů réy v áběru i určíme tak, že stanovíme áběrový úhel réy a podělíme ho úhlem připadajícím na jeden ub réy: ϕ i max = 2π φ max je áběrový úhel réy je počet ubů réy Eektivní potřebný výkon

7 Obrábění na čisto čelní réou: l = l + D Fréování válcovou réou: ( D h) l = l + h + Otáky a úkoly k procvičení tématu: 1. Popiš řené pohyby při réování. 2. Vysvětli rodíl mei sousledným a nesousledným réováním. 3. Jak rodělujeme réy? 4. Jak rodělujeme réky podle polohy vřetene? 5. Popiš hlavní části réky. 6. Jaké operace provádíme na rékách? 7. Urči řené podmínky pro réovándrážky v součásti dle obráku. Jsou adané tyto hodnoty: Mat. polotovaru 11500, Ra 3.2, l n =l p =2mm,

Jak rodělujeme réky podle polohy vřetene? 5. Popiš hlavní části réky. 6. Jaké operace provádíme na rékách? 7.

Podobné dokumenty

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami Fréování obrábění rovinných nebo tvarových loch vícebřitým nástrojem réou mladší ůsob než soustružení (rvní réky 18.stol., soustruhy 13.stol.) Podstata metody řený ohyb: složen e dvou ohybů cykloida (blížící