Finský pádový systém. Gramatické pády BAX201

Transkript

1 Finský pádový systém Protože finština nepoužívá předložky jako např. u, v, do, z, ale vyjadřuje je pádovými koncovkami, má poměrně velké množství pádů, celkem 14. Nerozlišuje však rody ani žádné skloňovací vzory, pádové koncovky jsou stejné pro všechny slovní druhy a většinou také i pro singulár a plurál. Díky tomu není finský pádový systém nikterak složitý. Finské pády dělíme do několika skupin. První skupinou, kterou si vysvětlíme, budou pády gramatické. Gramatické pády Finština má tři gramatické pády, které mají ve větě gramatické funkce vystupují v rolích subjektu, objektu a predikativu. NOMINATIV - základní tvar všech jmen, tzv. slovníkový tvar - v singuláru je nepříznakový, to znamená bez koncovky - v plurálu má koncovku t, kterou připojujeme k Vkm slabému Sg. tyttö dívka, holka poika kluk vanha starý nuori mladý Pl. tytö-t poja-t vanha-t nuore-t GENITIV sg. - nejčastěji se používá jako tzv. pád přivlastňovací např. minu-n kirja moje kniha - vystupuje také v roli atributu (přívlastku) např. historia-n opiskelija student historie - genitiv je i jeden ze tří pádů objektu a vyjadřuje dokončenost děje Luen kirja-n. Přečtu knihu - koncovka je n, které se připojuje k Vkm slabému další příklady: Tšekki tyttö tšekin kieli český jazyk, čeština tytön äiti dívčina matka Osobní zájmena v GEN minä minun me - meidän sinä sinun te - teidän hän hänen he - heidän

2 PARTITIV sg. - používá se pro vyjádření neurčitého množství a u nepočitatelných podstatných jmen, např. kahvi káva - vähän kahvi-a trochu kávy - následuje vždy po číslovce (kromě jedničky), např. kaksi tyttö-ä dvě dívky, viisi tyttöä pět dívek, ale yksi tyttö jedna dívka - vystupuje jako pád objektu a vyjadřuje nedokončenost děje nebo jeho průběh, např. Luen kirja-a Čtu knihu (právě teď) - má dvě koncovky: -a/-ä připojuje se k Vkm silnému, který končí na krátký vokál např. tyttö vanha poika tyttö-ä vanha-a poika-a -ta/-tä připojuje se buď k Vkm silmému, který končí na dlouhý vokál nebo diftong např. vapaa volný pää hlava työ práce vapaa-ta pää-tä työ-tä nebo ke kmení konsonantickému např. nuori, nuore-, nuor- mladý pieni, piene-, pien- malý mies, miehe-, mies- muž lapsi, lapse-, las- dítě nuor-ta pien-tä mies-tä las-ta Osobní zájmena v PART minä minua me - meitä sinä sinua te - teitä hän häntä he - heitä Cvičení Skloňuj slova! NOM sg. NOM pl. GEN sg. PART sg. koulu Eurooppa

3 yliopisto kahvila päiväkoti hyvä pitkä pankki suuri Suomi Přelož do finštiny! 1. Mluvím trochu finsky. 2. Jakým jazykem mluvíš? 3. Kde bydlíš? 4. Jsem student finštiny. 5. Bydlím v Helsinkách. 6. Moje žena je mladá. Přelož do češtiny! 1. Kuka asuu Suomessa? 2. Oletteko työssä? 3. Olen vielä koulussa. 4. Onko sinun mies kotona? 5. Pekka odottaa minua. 6. Kaisa seisoo tuolla. Minä olen Kaisa. Olen kotoisin Suomesta. Olen suomalainen. Mistä sinä olet kotoisin? Tarkalleen asun suomen pääkaupungissa, eli Helsingissä. Helsinki on kaupunki Etelä- Suomessa. Helsingissä on minun koti, siellä olen kotona. Missä on sinun koti? Minun nimi on Pekka ja asun pienessä asunnossa. Missä sinä asut, asunnossa tai omakotitalossa? Minun asunto on vanhassa talossa. Valitettavasti elän yksin, koska asunto on hyvin pieni.

4 Olla kotoisin + ELA sta/stä (slabý Vkm) Mistä sinä olet kotoisin? Minä olen kotoisin Suomesta/Tšekistä. Odkud pocházíš? Pocházím z Finska/z Česka. Sanasto/Slovíčka asunto elää huono hyvin hyvä kaikki kissa koira lapsi, lapsen, lasta lyhyt, lyhyen, lyhyttä mies, miehen, miestä nainen, naisen, naista nuori, nuoren, nuorta omakotitalo pieni, pienen, pientä pitkä poika pää suuri, suuren, suurta tyttö työ uusi, uuden, uutta vapaa vanha valitettavasti vähän - byt - žít - špatný - dobře; velmi - dobrý - všichni - kočka - pes - dítě - krátký - muž - žena - mladý - rodinný dům - malý - dlouhý - kluk, chlapec - hlava - velký - dívka, holka - práce - nový - volný - starý - bohužel - trochu

5