Ekvivalenty některých českých sloves v ruštině

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekvivalenty některých českých sloves v ruštině"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk a literatura Aneta Schottenbergerová Ekvivalenty některých českých sloves v ruštině Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Aleš Brandner, CSc. Brno 2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny v seznamu literatury. Aneta Schottenbergerová

3 Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu doc. PhDr. Aleši Brandnerovi, CSc., za odborné vedení a věcné připomínky a paní Mgr. Olze Berger za její ochotu pomoci.

4 Obsah Úvod Sloveso Gramatické kategorie nekonjugační Slovesný vid Slovesa pohybu Slovesa obouvidová Slovesa násobená Gramatické kategorie konjugační Kategorie osoby a čísla Slovesný způsob a čas Slovesný rod Neurčité tvary slovesné Předmět při slovese Přímý předmět Nepřímý předmět Předmět, vyjádřený infinitivem Příslovečné určení Volně připojené příslovečné určení Valence slovesa Třídění sloves Rozdělení sloves pro účel diplomové práce sémantická třída JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT // VERBONOMINÁLNÍ SPOJENÍ EKVIVALENT POUZE V PODOBĚ VERBONOMINÁLNÍHO SPOJENÍ sémantická třída JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT // VERBONOMINÁLNÍ SPOJENÍ EKVIVALENT POUZE V PODOBĚ VERBONOMINÁLNÍHO SPOJENÍ sémantická třída JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT // VERBONOMINÁLNÍ SPOJENÍ... 61

5 EKVIVALENT POUZE V PODOBĚ VERBONOMINÁLNÍHO SPOJENÍ sémantická třída JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT Závěr Резюме Теоретическая часть Практическая часть Seznam pouţité literatury... 71

6 Úvod Cílem bakalářské práce bylo sjednotit a uvést do praxe některá česká slovesa následně přeloţená do ruštiny. Nejdříve jsme se zabývali stránkou teoretickou a poté stránkou praktickou. V teoretické části jsme se dívali na sloveso obecně. Velmi přínosné byly pro nás oba díly Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy. Bylo nutné si vysvětlit tvary určité a neurčité a jejich mluvnické významy. Dále jsme se zabývali dvěma gramatickými kategoriemi nekonjugačními a konjugačními. V gramatické kategorii nekonjugační jsme si museli objasnit takové pojmy, jako jsou slovesný vid, slovesa pohybu, slovesa obouvidová a slovesa násobená. V gramatické kategorii konjugační jsme rozebrali kategorii osoby a čísla, způsobu a času a následně jsme se zaměřili na slovesný rod a neurčité tvary slovesné. Dále bylo třeba si vysvětlit, jak funguje předmět při slovese a příslovečné určení. Na konci teoretické části jsme se zabývali valencí slovesa. Stěţejní je pro nás poslední kapitola teoretické části týkající se třídění sloves. Zde jsme museli roztřídit slovesa podle příručky M. Vavrečky Ruská slovesa a jejich české ekvivalenty (Brno 2007). Toto rozdělní je pro nás velmi důleţité, neboť odpovídá cíli bakalářské práce. Rozdělili jsme zde slovesa podle sémantického aspektu na čtyři třídy a dále do tří skupin podle jejich výskytu v určitém tvaru (jednoslovný ekvivalent / verbonominální spojení / oba dva způsoby). V praktické části jsme uţ všechna rozdělená slovesa uvedli v praktickém uţití tak, ţe na kaţdý uvedený příklad, vybraný z příručky M. Vavrečky, jsme vymysleli větu českou, kterou jsme následně přeloţili do ruštiny a pozorovali jsme, jak se mění ruská slovesa v závislosti na kontextu. Aby bylo moţné se tímto tématem zabývat, museli jsme nashromáţdit dostatek materiálu, celkem jsme tedy měli k dispozici přes pět set dokladů, z toho vybraná slovesa a verbonominální spojení. V závěru uvedeme shrnutí výsledků naší práce, rusky psané resumé a seznam pouţité literatury. 6

7 TEORETICKÁ ČÁST 1. Sloveso Sloveso (глагол) je jeden z deseti slovních druhů, který vyjadřuje děj činnost, vlastnost, změnu stavu či vlastnosti. Můţeme vydělit kategorii nekonjugační, kdy některé mluvnické významy jsou vlastní všem tvarům daného slovesa nebo kategorii konjugační, která obsahuje mluvnický význam osoby a čísla (vztah slovesa k jiným větným členům), času, způsobu a slovesného rodu (nezávislost na těchto větných vztazích), mluvnické významy jsou vlastní jen tvarům některým, a proto jsou pro sloveso nejpříznačnější. Autoři prvního dílu Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy dále charakterizují sloveso takto: Osoba je dána vztahem k podmětu, který se podle vztahu obsahu promluvy k situaci promluvy buď promluvy účastní (je jím mluvčí nebo osoba oslovená), nebo neúčastní (3. osoba); číslo je dáno vztahem k podmětu jednotnému nebo mnoţnému a tím souvisí s věcným obsahem promluvy. Čas vztahuje obsah promluvy k situaci promluvy. Slovesný způsob umoţňuje různé pojetí děje ve vztahu k jeho subjektu nebo ke skutečnosti; rod slovesný pak dovoluje různé mluvnické uspořádání obsahu promluvy podle poměru podmětu děje a činitele děje (Havránek 1961, 152). Jádro časování tvoří tvary určité (личные, спрягaемые формы), které jsou ve větě přísudkem. Dějový obsah tvoří naopak tvary neurčité (неспрягаемые формы), mohou jej přeřazovat, tj. utvářejí dějový obsah tak, aby vyhovoval i jiným větným úkonům. Vztah tvarů určitých a neurčitých charakterizují autoři prvního dílu Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy takto: Čím těsnější je vztah tvarů neurčitých k tvarům určitým, tím pevněji vrostly do soustavy časování. Přídavná jména malovaný, balící, psací nepatří k tvarům sloves malovat, balit, psát, protoţe mají význam výsledku (malovaný) nebo účelu (balící, psací), které nejsou vlastní určitým tvarům těchto sloves. Vedle nekonjugačních kategorií vyjadřují neurčité tvary rod slovesný a podle své povahy i mluvnické významy jmenné (Havránek 1961, 147). Mluvnický význam můţeme rozdělit na tři kategorie: 1. Vlastní rozdíly slovesných tvarů (делаю, делаешь). 2. Syntaktický (я бегал, ты бегал). 3. Lexikální (говорить сказать). Srovnáváme-li soustavu mluvnických významů mezi ruštinou a češtinou, zásadní rozdíly nenajdeme. Příruční mluvnice ruštiny je charakterizuje takto: Podstatnější rozdíly jsou ve stránce výrazové; nejde o to, ţe by ruština a čeština měly formální prostředky zcela různé, nýbrţ především o stupeň jejich rozrůzněnosti; ruské sloveso je formálně jednodušší. Značně odlišné je však rozpětí slohového rozvrstvení a expresivního odstínění ruského 7

8 a českého slovesného vyjadřování; v ruštině je toto rozpětí větší neţ v češtině (Havránek 1961, ). Tvary přítomné a tvary rozkazovacího způsobu se vyznačují koncovkami. Tvary přítomné mají v ruském jazyce dvě řady koncovek: 1. -у/ -ю, -ешь (-ѐшъ), -ет (-ѐт), -ем (-ѐм), -ете (-ѐте), -ут/ -ют (I. časování). 2. -ю/ -у, -ишь, -ит, -им, -ите, -ят/ -ат (II. časování). Tvary rozkazovacího způsobu u 2. osoby mají buď koncovku -и (srov.: неси) nebo koncovku nulovou (srov.: лезь). U 1. osoby jsou to koncovky -ем (-ѐм), -им (srov.: пойдѐм). Jednotné číslo se vyjadřuje nulovou koncovkou (srov.: пойди) a mnoţné číslo se vyjadřuje přidáním postfixu -те (srov.: пойдите). 2. Gramatické kategorie nekonjugační Slovesa činnosti, vlastnosti, změny stavu nebo vlastnosti týkají se nejen podmětu, ale i předmětu. Podle toho rozlišujeme slovesa předmětová (объектные), označující činnost zasahující předmět (srov: купить книгу) a slovesa bezpředmětová (безобъектные), kde se slovesný děj týká pouze podmětu (srov: бежать). Základní rozdíl mezi slovesy předmětnými a bezpředmětnými tkví v moţnosti, kdy na předmětových slovesech můţe záviset mluvnický předmět nikoli však na slovesech bezpředmětných 1. Uváţíme-li hledisko mluvnické, můţeme slovesa rozdělit na přechodná (переходные) a nepřechodná (непереходные). Základní rozdíl je v tom, ţe přechodná slovesa mají předmět ve 4. pádě, nepřechodná jsou bez předmětu či s předmětem v pádě jiném neţ čtvrtém. Dále slovesa přechodná tvoří osobní pasivum (srov.: Красной гвардией были заняты вокзалы), slovesa nepřechodná tvoří neosobní pasivum (srov.: За последнее время было достигнуто громдных успехов). Slovesa bezpředmětná v ruštině netvoří neosobní pasivum. Je-li předmět totoţný s podmětem, vyjadřujeme ho dvěma způsoby: 1. Chceme-li předmět zdůraznit či zvláště vyjádřit, uţíváme sloveso se 4. pádem zvratného zájmena себя (srov.: Он считает себя мудрецом). 2. Či zvratným slovesem s příponou -ся/ -сь (srov.: Я молюсь). Máme-li mnoţný podmět, je význam vzájemnosti jejich dějů zvláštním případem (srov.: Мы встретились на вокзале). Totéţ se ale dá vyjádřit i nezvratným 1 Slovesa předmětová můţeme uţít i bez vyjádřeného předmětu, např. při elipse (srov.: Ты съешь этот суп? Съем), při obecném označení činnosti (srov.: Он теперь много читает), která můţe vyjadřovat vlastnost či schopnost podmětu (srov.: С тех пор он пьѐт). 8

9 slovesem pomocí zájmena друг друга (srov.: Мы встретили друг друга на вокзале). 2 Ruština rozlišuje zvratnou a nezvratnou formu slovesa. Dále také děj přechodný a nepřechodný (čeština ne). Zvratná slovesa s příponou -ся/-сь ale ve většině případů označují spíše činnost, které předmět ustupuje do pozadí. Zvratná slovesa jsou nepřechodná a liší se od sloves nezvratných věcným významem: a) Význam stavový vzniká oslabením trpného významu (srov.: рваться, гнуться v převáţné většině to jsou slovesa nedokonavá, označující stálou vlastnost neţivého předmětu). b) Zvratná slovesa označují činnost, vykonávanou činitelem ve svůj prospěch a jsou to slovesa spíše hovorová (srov.: сроиться, прибраться). c) Zvratná slovesa označují činnost jako vlastnost subjektu (srov.: бодаться, жечься) čeština má v tomto případě slovesa nezvratná (srov.: trká, pálí). d) Zvratná slovesa označují zájem mluvčího o děj a vyjadřujeme je pomocí nepřízvučného dativu + себе (srov.: Дай, думаю себе, посмотрю...), ale nepouţívá se u sloves typu nebudu se s tím psát Я не буду писать это. e) Zvratná slovesa v neosobních vazbách typu Psalo se mu špatně Ему не писалось vyjadřují děj, jehoţ průběh je snadný nebo nesnadný. Čeština tyto tvary často opisuje (srov.: Dnes mu práce nešla od ruky Cегодня ему не работалось). f) Nezvratná slovesa vyjadřují význam buď stávat se jakým nebo jevit se jako takový, zvratná slovesa vyjadřují pouze význam jevit se jako takový. g) Zvratná slovesa se objevují pouze v jedné podobě (zvratné, nikoli však nezvratné), jsou to tzv. stálá reflexíva (srov.: бояться, смеяться) 3. h) Slovesa také mohou svým věcným významem vylučovat činitele děje (srov.: Светает, Моросит) 4. i) Slovesa pomocná jsou nositeli mluvnických významů, protoţe věcný význam byl v různé míře oslaben. Pomocné sloveso быть zcela ztratilo věcný význam a je součástí sloţených slovesných tvarů a tvarů opisných (srov.: буду писать, я был наказан). j) Slovesa sponová mají také velice oslabený věcný význam, zejména sloveso быть, místo kterého se nejvíce pouţívají slovesa являться, казаться, считаться, становиться. 2 Slovní spojení друг друга pouţívá ruština nejčastěji pro překlad českých výrazů s dativním si. (srov.: Přát si šťastnou cestu Желать друг другу счастливого пути). 3 V češtině stálým reflexívům odpovídají v ruštině slovesa nezvratná: oddechnout si отдохнуть, lehnout si лечь. 4 Jedná se o slovesa označující přírodní jevy, pocity, smyslové, tělesné a duševní vjemy. 9

10 2.1 Slovesný vid Slovesný vid je dalším charakteristickým rysem sloves. Rozlišujeme vid dokonavý, který je jiţ vykonán nebo bude vykonán (srov.: я напишу) a vid nedokonavý, který zrovna probíhá (srov.: я пишу). Většina sloves vyjadřuje jak vid dokonavý, tak vid nedokonavý (tvoří vidové dvojice снести сносить). 2.2 Slovesa pohybu Slovesa pohybu mají dvojí tvary nedokonavého vidu (бежать бегать, вести водить, везти возить, гнать гонять, ехать ездить, идти ходить, катить катать, лезть лазить, лететь летать, нести носить, плыть плавать, ползти ползать, тащить таскать). Jejich společným znakem je to, ţe slovesa řady бежать, вести označují děj směrově a časově blíţe určený, jednoduchý a nenásobený, naopak slovesa řady бегать, водить označují děj směru a času neurčený, opakovaný a násobený. 2.3 Slovesa obouvidová Slovesa obouvidová označují vid dokonavý i nedokonavý. Můţe jít o slovesa domácí (srov.: жениться), o slovesa přejatá s příponami -ова-ть, -изова-ть, -ирова-ть, -изировать, -ыва-ть (арестовать, организовать, мобилизировать, регулировать, организовывать), nebo s předponami (организовать сорганизовать). 2.4 Slovesa násobená Slovesa násobená určují kvantitativní stránku děje. Rozlišujeme děj nenásobený (srov. čes.: psát, brát) a děj násobený (srov. čes.: psávat, brávat). V ruštině se tvoří příponami -ыва- / -ива-, -ва-, -а-, -я- (писал писывал, ходил хаживал, говорил говаривал), většinou se pak tvoří pomocí lexikálních prostředků, opisem (srov.: Несколько раз я ему это говорил). 10

11 3. Gramatické kategorie konjugační Určité tvary slovesné tvoří mluvnické významy osoby, čísla, času, způsobu a rodu slovesného a vidu. Můţeme je rozdělit na jednoduché (srov.: я несу), sloţené (srov.: буду нести) a opisné (srov.: был принесѐн). 3.1 Kategorie osoby a čísla Ruština a čeština rozlišují trojí osobu a dvojí číslo. Pokud chceme, aby byla podmětem děje osoba mluvící, pouţijeme tvar první osoby. Pokud chceme, aby byla podmětem děje osoba oslovená, pouţijeme tvar druhé osoby. Pokud chceme vztáhnout děj k podmětu (osobě či věci), pouţijeme tvar třetí osoby. Číslo potom rozlišujeme na jednotné a mnoţné (единственное и множественное). 3.2 Slovesný způsob a čas Slovesný způsob vyjadřuje vztah děje k subjektu a pojetí děje v jeho vztahu ke skutečnosti. Vyjadřuje jej soustava trojích slovesných tvarů oznamovacího, podmiňovacího a rozkazovacího. Způsob oznamovací označuje děj podmětu jako skutečný a reálný. Jedná se o pojetí mluvčího a můţeme ho dále rozlišit na přítomný, minulý či budoucí v závislosti na okamţiku promluvy. Slovesa nedokonavá mají tvary sloves minulé, přítomné a budoucí, slovesa dokonavá mají pouze tvary sloves minulé a budoucí. Způsob podmiňovací označuje děj podmětu jako neskutečný a nereálný. Je moţný a podmíněný 5 a vyuţívá částice бы, která je pohyblivá a většinou stojí po slově, které je jádrem výpovědi. Můţe být ve spojení s různými spojkami, popřípadě s částicemi если, хоть (srov.: Хоть бы он был дома, О, если бы она была здесь). Způsob rozkazovací označuje děj, který je podmětu uloţen. Jedná se o formu přímé výzvy a děj se teprve uskuteční. Rozlišujeme tvary jednoduché (srov.: спой), složené (srov.: будем петь) a opisné (srov.: давай споѐм). 5 Pouţívá se ve větách přacích, vybízejících, podmínkových, přípustkových a účelových (srov.: Я охотно бы поехал с вами). 11

12 3.3 Slovesný rod Slovesný rod rozlišujeme podle subjektu děje a činitele děje. Tento poměr je dvojí: 1. Rod činný (действительный залог), kdy činitel děje je podmětem (srov.: Весь товар мы распродали). 2. Rod trpný (страдательный залог), kdy činitel děje není podmětem (srov.: Весь товар был распродан). Dále rozlišujeme dva případy, kdy je buď podmětem slovesného děje cíl (tedy předmět zasahovaný, srov.: Дом строился) a vyuţita je trpná vazba osobní, kde je moţné pouţít tvaru zvratného (srov.: Дом строился) nebo tvaru opisného (srov.: Дом был построен) nebo případ, kdy věta podmět nemá a vyuţita je trpná vazba neosobní (srov.: О чѐм там говорилось?) Slovesa předmětová rozlišují aktivum i pasivum za pouţití tvarů činných. Pasivum osobní mají potom slovesa přechodná a pasivum neosobní všechna ostatní. 3.4 Neurčité tvary slovesné Neurčité tvary slovesné přeřazují dějový obsah do jiných větných funkcí, neţ je funkce přísudková. K neurčitým tvarům slovesným patří přechodníky, přídavná jména slovesná činná a trpná spolu s příčestím trpným, infinitiv a podstatné jméno slovesné (Havránek 1961, 213). 12

13 4. Předmět při slovese Autoři druhého dílu Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy charakterizují předmět při slovese následovně: Některá slovesa nemohou mít při sobě předmět (лежать, идти aj.); nazývají se bezpředmětová. Slovesa, u nichţ je předmět moţný, jsou předmětová. Ta se dělí dále na přechodná, s předmětem přímým (видеть, любить) a na nepřechodná, s předmětem nepřímým (верить чему-нибудь, отказаться от чего-нибудь) (Bauer Mrázek Ţaţa 1960, 245). 4.1 Přímý předmět Přímý předmět má většina sloves, srov.: читать (газету), победить (врага) aj. Většina sloves má předmět v akuzativu, mohou ale existovat výjimky, které mají předmět v genitivu. Dochází k tomu v případech, kdy předmět vyjadřuje neurčenou část celku či nějaké neurčené mnoţství, či po slovesech s předponami на-, под-, по-, вы-. Slovesa, kterých se to týká, jsou následující: дать, взять, купить, принести, прибавить, просить (srov.: Дай мне пирогу, Я взяла хлеба, Мать купила муки, Отец принѐс нам конфет, Хозяйка прибавила молока в кофе, Он просил у меня денег). Poslední moţností, kdy je přímý předmět v genitivu je u záporného slovesa (srov.: Мы не станем повторять этих правил). 4.2 Nepřímý předmět Můţeme ho vyjádřit buď v prostém pádě (s výjimkou akuzativu) nebo v pádech předloţkových. V prostých pádech máme několik moţností vyjádření. V genitivu bývá předmět nejčastěji u zvratných sloves, u sloves vyjadřujících dotek, styk, či odluku, dále snahu něčeho dosáhnout, obavu nebo snahu vyvarovat se něčeho a v neposlední řadě u sloves, která mají v češtině odlišnou vazbu (srov.: придерживаться стола, сторониться людей, достигать цели, бояться собак, избегать ошибок, хотеть мира, слушаться матери). V dativu bývá nepřímý předmět vyjadřován nejčastěji, je to totiţ jeho základní funkce. 6 V instrumentálu bývá předmět u sloves, vyjadřujících význam pohybovat něčím, či řídit, ovládat něco, dále je to význam vzájemnosti, či vyjadřování kladného nebo záporného vztahu (srov.: качать головой, управлять машиной, обмениваться опытом, интересоваться искусством). Pády předloţkovými rozumíme předloţkové vazby, které vyjadřují předmětové vztahy. V převáţné většině případů se vyskytují s předloţkami для, из, от, против, у, к, по, 6 Ruskému genitivu s předloţkou -у odpovídá český dativní předmět (srov.: У меня голова кружится). Existují další slovesa, která mají v češtině dativní vazbu a v ruštině vazbu jinou (srov.: děkovat otci благодарить отца, rozumět příteli понимать друга). 13

14 в, за, на, о, про, между, над, с. S předloţkаmi из, от, у (+ genitiv) se pojí tzv. odlukový vztah (srov.: исключить из партии, защищать глаза от солнца, узнать новости у подруги). S předloţkami к (+ dativ), за / о (+ akuzativ), на, между (+ instrumentál) 7, c se pojí tzv. stykový a dotykový vztah (srov.: принадлежать к подруге, хвататься за голову, удариться о стол, опереться на данные, он сидел между мужем и женой, встретиться с друзьями). S předloţkami за (+ akuzativ či instrumentál), по (+dativ), в (+ akuzativ) se pojí slovesa, vyjadřující určitý cíl, ke kterému směřuje děj. Vazba s předloţkou за se pojí se slovesy, vyjadřujícími věnování péče či pozornosti, při snaţení o dosáhnutí něčeho (srov.: следить за ребѐнком, бороться за кусок хлеба). Vazba s předloţkou по, в se pojí se slovesy, vyjadřujícími zasahování někoho či něčeho (srov.: ударить по голове, выстрелить в него). Vazba по se můţe pojit i s lokálem, pokud je předmět vyjádřen zájmenem (srov.: тосковать по мне). Předloţky для (+ genitiv), за (+ akuzativ), против (+ genitiv) označují situaci, kdy se něco děje proti osobě či věci v její prospěch či neprospěch (srov.: сделать это для меня, голосовать за кандидата, бороться против врагов). Některá slovesa vyţadují doplnění jejich významu, a proto se s předmětem pojí předloţka в (+ akuzativ či lokál, srov.: вмешиваться в чужие дела). Předloţková vazba o (+ lokál) vyjadřuje význam sdělení či ţádosti (srov.: доложить о выполнении плана). Předloţková vazba над (+ instrumentál) vyjadřuje lítost, výsměch či usilovnou činnost (srov.: смиловаться над преступником, работать над переводом). 4.3 Předmět, vyjádřený infinitivem Autoři druhého dílu Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy vysvětlují: Podle toho, zda stojí infinitiv u slovesa přechodného nebo nepřechodného, lze i tu rozlišovat infinitivní předmět přímý (srov.: Oн любил гулять вечером, Он любит вечерние прогулки) a nepřímý (srov.: Я отказался поехать, Я отказался от поездки). V některých případech je činitel děje totoţný s podmětem určitého slovesa. V češtině je často nutné dát přednost vyjádření větou vedlejší (srov.: Он обещал прийти вовремя Slíbil, že přijde včas). Jindy je činitel infinitivního děje odlišný od podmětu slovesa. Infinitiv pak bývá buď předmětem přímým, např. po slovesech советовать, рекомендовать aj.; nebo je naopak přímým předmětem podstatné jméno a infinitiv je předmětem nepřímým, např. po slovesech просить, желать aj. (srov.: Не советую вам курить) (Bauer Mrázek Ţaţa 1960, 252). Infinitiv po slovesech vnímání se v ruštině nevyskytuje. Místo něj je nutné buď pouţít podstatná jména dějová, nebo infinitiv zcela vynechat. Dále se vyuţívá obsahových vět s как (что), srov.: Я видел, как рубили деревья. 7 Между se pouţívá v situaci, jde-li o vztah dvou nebo více účastníků. 14

15 5. Příslovečné určení Autoři druhého dílu Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy podávají následující vysvětlení: Příslovečné určení je rozvíjející větný člen, který je syntakticky závislý na členu vyjádřeném slovesem nebo přídavným jménem nebo příslovcem, a který přitom svou závislost formálně neprojevuje ani řízeností ani shodou. Po stránce významové uvádí rozmanité okolnosti dějů, vlastností nebo jiných okolností. Nejčastěji se tedy vztahuje k slovesnému nebo sponově jmennému predikátu (srov.: Вы работаете хорошо) (Bauer Mrázek Ţaţa 1960, 295). Není pravidlem, ţe by na predikátu záviselo jen jedno příslovečné určení, mohou to být dvě i tři, srov.: (1) Теперь идите (2) немедленно (3) домой. Co se výrazového prostředku týká, nejčastěji je příslovečné určení vyjadřováno příslovcem (srov.: Мы туда пойдѐм завтра). Příslovečným určení nemusí být pouze jedno slovo, jsou i případy, kdy se setkáme s ustálenými výrazy (srov.: Он храпел во всю ивановскую). Také se můţeme setkat s případem, kdy je příslovečným určením infinitiv či přechodník (srov.: Она вернулась взять мои вещи, Он говорил волнуясь). Jestli zvolíme ten či onen výrazový prostředek záleţí na tom, jaký chceme, aby měl význam. Hovoříme tedy o významové stránce, díky které můţeme příslovečná určení roztřídit. Příslovečné určení dělíme na určení místa, času, způsobu, míry a účinku, zřetele, nástroje a prostředku, příčiny a důvodu, účelu, podmínky a přípustky. Určení místa: otázka na místo где?, srov.: Это лежит направо. Otázka na směr či cíl куда?, srov.: Он идѐт домой. Otázka na výchozí bod откуда?, srov.: Дети вернулись из школы. Otázka na dráhu pohybu по кокой дороге?, srov.: Как пройди к универмагу? Určení času: otázka na časové zařazení когда?, srov.: Это произошло вчера. 8 Otázka na trvání как долго?, srov.: В течении какого времени? За какое время? С каких пор?: Он долго говорил, Береги честь смолоду! Určení způsobu: projev vlastnosti či děje, srov.: Oн читал вслух, Она относилась ко мне лаского. Projev okolností číselnými příslovci, srov.: Мы пошли в кино втроѐм. Projev seskupení či společnosti, srov.: Поедем туда всей семьѐй, Я приду с своим отцом. Určení míry: otázky na vyjádření míry, stupně, počet, cenu сколько?, в какой мере?, сколько раз?, srov.: Вы это сделали удивительно хорошо. Při vyjadřování přibliţnosti uţívá ruský jazyk výrazové prostředky около, приблизительно. Určení účinku: je podobné jako určení míry či stupně a zvláště poukazují na následky jevu, které zapříčinili různé okolnosti (srov.: Он кричал до хрипоты). 8 Pouţívá se buď instrumentál, a nebo lokál s předloţkou в, mluvíme-li o datu (srov.: Это случилось летом, Он родился в мае.). Na otázku когда? můţe odpovídat opakovaný děj: srov.: Я учусь ежедневно. 15

16 Určení zřetele: otázky na děj či vlastnost, které se něčeho týkají в отношении чего?, что касается кого?, srov.: Я знаю его только по имени. Určení nástroje a prostředku: Vyjadřuje, jakým nástrojem nebo prostředkem se děj uskutečňuje. Odpovídá na otázky чем?, как?, при помощи чего?. Nejvlastnějším a převládajícím výrazovým prostředkem je bezpředloţkový instrumentál. V ruštině se ho uţívá tehdy, kdyţ se vyjadřuje skutečný nástroj (srov.: Он пишет карандашом, пером) (Bauer Mrázek Ţaţa 1960, 304). Můţeme ale uţít i výrazového prostředku s předloţkami при помощи, посредством, путѐм, благодаря, за счѐт, mluvíme-li o něčem, co děj umoţňuje (srov.: Я добился успеха благодаря твоей помощи). Určení příčiny a důvodu: otázky почему?, отчего?, по какой причине?, srov.: Сердце забилось от успуга. Určení účelu: otázky почему?, зачем?, для чего?, с какой целью?, srov.: Мы пошли в лес за грибами. Často se vyuţívá infinitivu, srov.: Пойдѐм купаться. Určení podmínky а přípustky: otázky na podmínku, na které závisí určitý děj при каком условии?, в каком случае?, otázky na přípustku, která naznačuje, ţe se něco děje v rozporu se skutečností несмотря на что?, вопреки чему? (srov.: При поддержке я это сделаю, Несмотря на плохую погоду, мы пошли на улицу). 5.1 Volně připojené příslovečné určení Volně se zpravidla připojuje především příslovečné určení vyjádřené přechodníkovým obratem, srov.: Мальчик, заикаясь, рассказывал о своей неудаче. Z příslovečných určení vyjádřených pádem jména nebo příslovcem bývají pravidlem volně připojeny srovnávací obraty uvozené slovy как, словно, точно, будто, как будто, что, подобно: srov.: Он лежит, будто мѐртвый. Volně se připojují rovněţ příslovečná určení příčiny, podmínky a přípustky. Volba těsného nebo volného připojení závisí obvykle na pojetí mluvčího (Bauer Mrázek Ţaţa 1960, ). 16

17 6. Valence slovesa M. Grepl a P. Karlík (1986, 120) se k valenci slovesa vyjadřují následovně: Na rovině formálně gramatické (syntaktické) stavby věty je organizující role predikátorů dána jejich valenční schopností. Rozumíme jí vlastnost predikátorů vázat na sebe jistý počet syntaktických pozic realizovatelných výrazy s jistou gramatickou formou. Takovým syntaktickým pozicím říkáme valenční. O skupinách predikátorů se stejnou valenční schopností říkáme, ţe mají týţ valenční potenciál. Výrazy ve valenčních pozicích nazýváme konstitutivní komponenty větné struktury. Spolu s predikátorem tvoří gramatické jádro věty. Aby predikátor měl valenční potenciál, musí stát v aktivním tvaru. Kdyby stál ve tvaru pasivním, můţe dojít k redukci valenční pozice. Predikátory mohou vyţadovat valence levé (srov.: Petr zbledl Пѐтр побледнел) nebo valence pravé (srov.: V kamnech hučelo В печи гудело), dvě valence levá a pravá (srov.: Petr staví chatu Пѐтр сторит дачу), či tři valence jedna levá a dvě pravé (srov.: Otec daroval dceři knihu Папа подарил дочке книгу), či čtyři valence jedna levá a tři pravé (srov.: Petr si zadřel třísku do prstu Пѐтр всадил занозу в палец). 7. Třídění sloves Slovesa třídíme proto, abychom mohli co nejlépe určit podobnosti a odlišnosti slovesných tvarů. Také nám to pomáhá správně utvořit jakýkoli tvar pravidelného slovesa, známe-li podobu kmenu přítomného a minulého. Slovesa můţeme třídit podle časování, kdy první časování odpovídá prvním třem prézentním třídám a druhé časování, které odpovídá čtvrté prézentní třídě. Slovesa také dělíme na produktivní a neproduktivní, která ukazují, jak se slovesa časují. Dále dělíme slovesa podle koncovek a kmenotvorných přípon prézentních. Podle koncovek rozdělujeme slovesa na I. časování a II. časování. 9 Podle kmenotvorných přípon prézentních rozdělujeme slovesa I. časování na tři třídy. Slovesa II. časování tvoří třídu čtvrtou. Kromě toho ještě existují izolovaná slovesa, která mají různá časován дать, есть, бежать, хотеть, быть, ошибиться, реветь, идти, ехать, брить, петь, лгать, слать, стлать, гнить, почить, гнать. Zde dochází ke změnám kmenových souhlásek. 10 (Ţaţa 1978, 11). 9 K I. časování patří slovesa s koncovkami -у / -ю, -ешь (-ѐшь), -ет (-ѐт), -ем (-ѐм), -ете (-ѐте), -ут / -ют. K II. časování patří slovesa s koncovkami -ю / -у, -ишь, -ит, -им,-ите, -ят / -ат. 10 Změny souhlásek jsou následující: к-ч, г-ж, х-ш, с-ш, з-ж, д-ж, д-жд, т-ч, т-щ, б-бл, п-пл, м-мл, ст-щ. 17

18 7.1 Rozdělení sloves pro účel diplomové práce Dle příručky M. Vavrečky Ruská slovesa a jejich české ekvivalenty (Brno 2007) je pro nás stěţejní sémantický aspekt, kdy sloveso označuje pojem příznaku. M. Vavrečka (2007, 11-13) jej popisuje následovně: Pojem příznaku má relativní charakter, protoţe příznak předpokládá existenci nějaké substance, předmětu, jemuţ je daný příznak připisován. V rovině jazyka se to odráţí v rozděleném vyjádření předmětově pojmového obsahu, který tvoří sémantiku slovesného lexému. Význam slova se tedy projevuje v syntagmatu slovesně-jmenném spojení, které je určováno kategoriální sémantikou spojeného slovesného a jmenného lexému. Dle způsobu prezentace příznaku můţeme slovesa rozdělit do čtyř sémantických tříd: 1. Slovesa událostní vyjadřují vnitřní nebo vnější aktivitu subjektu, zaměřenou na objekt (srov. čes.: číst, psát) Slovesa procesuální vyjadřují pojem příznaku jako aktivní nezaměřenou činnost, která je uzavřená ve sféře subjektu (srov. čes.: plakat, běžet) Slovesa, vyjadřující stav, vznik nebo změnu subjektu (srov. čes.: růst, hořet) Slovesa, vyjadřující pojem příznaku jako existenciálnost nebo vztah (srov. čes.: existovat, mít). Dále je pro nás stěţejní rozdělení sloves podle toho, jestli se v překladu do ruštiny vyskytují ve tvaru jednoslovného ekvivalentu (sloveso) nebo ve tvaru tvz. verbonominální spojení, či jestli jsou moţné oba případy vyjádření. Pro představu všech vyuţitých sloves k diplomové práci je nyní rozdělíme jak do čtyř sémantických tříd, tak do skupin podle jejich výskytu v určitém tvaru sémantická třída: bránit, dávat, dělat (dřepy, drahoty, kázání, nábor, radost, kotrmelce, ostudu, zkoušku, výtrţnosti, tajnosti, zásoby, hluk, hlouposti, pokroky, reklamu, neplechu, potíţe, vtipy, výčitky, závěr), dodat, dojít, dosáhnout, jednat, jet, jezdit, jít (na nervy, do konkurzu, od sebe, do likvidace, k sobě, pozadu), klást, najmout (si), navázat, nechat, odebrat, odmítnout, odpovídat, odvolat, omezit, opatřit, opustit, ověřit, označit, oznámit, platit, podat, posílat, poskytnout, postoupit, pouţívat, prohlásit, prohlédnout, provést, přijít (k sobě, nazmar, pozdě, k rozumu, na mizinu, naproti, vhod), splnit, spojit, trvat, tvořit, udrţovat, uloţit, umístit, uspořádat, uvést, věnovat, vést, vybavit, vykonat, vyřídit, vystavit, vystoupit, vzít, zahnout, zajistit, zasáhnout, bojkotovat zboţí, datovat dopis, disponovat čím, hodlat něco udělat, informovat se, odvolat se nač, ohodnotit něco, oklamat koho, orientovat se nač, pokutovat, pomoci někomu, potrestat někoho, pronajmout si, pří- 11 Asi 65 % slovesného lexika. 12 Asi 10 % slovesného lexika. 13 Asi 5 % slovesného lexika. 14 Slovesa první a druhé třídy je těţké přesně rozdělit, často se jejich sémantika vykytuje na rozhraní, nebo je moţné je zařadit do obou dvou skupin. Proto není nutné pohlíţet striktně na jejich rozdělení. 18

19 sahat, přistát, přivítat někoho, rozhodnout o něčem, rozrušit někoho, týrat někoho, udat někoho, upřednostnit, vypůjčit si, vyúčtovat, zaevidovat, zahoukat, zarmoutit někoho, zdůraznit něco, zpracovat něco, zúčastnit se čeho, ţasnout nad čím, cenzurovat něco, inzerovat něco, nalíčit se, napomenout koho, naznačit, odhlasovat něco, opatrovat někoho, orazítkovat, podplatit koho, překvapit koho, přihlédnout k čemu, připít, selhat (puška), uklidit, umoţnit, uplatnit se kde, uschovat, usoudit, vyleštit, vypovídat, zaměstnat, zaparkovat, zděsit, znemoţnit, zpoplatnit, ztroskotat. 2. sémantická třída: dát (avízo, darem, do pořádku, do sádry, jméno, na pamětnou, nazpět, přednost, pokutu, si udělat, pozor, souhlas, výpověď, uzdu, příkaz, do souladu, za vinu, ţihadlo, do protikladu, do zástavy, milost, na vědomí, stranou, polibek, výstrahu, pokyny, pryč, svolení, zavřít, znamení naději, sbohem, k dispozici), dodrţet, nabýt, patřit, pocházet, potvrdit, stát se, získat, zjistit, zpracovat, způsobit, zvýšit, analyzovat, kritizovat někoho, podepisovat něco, pochybovat, pouţívat se, projednat něco, urazit někoho, zapůsobit na někoho, zbankrotovat, zavést něco, zděsit se něčeho, zneklidnit někoho, chátrat (budova), napadnout, pramenit, pykat zač, sprchovat se, tvářit se, vypůjčit si, zapracovat se. 3. sémantická třída: měnit, odhalit, propustit, převést, rozdělit, rozšířit, sníţit, stát, uzavřít, vytvořit, zahájit / začít, zavést, prasknout, projevit se, rozšířit se, vykonat, rezignovat, všimnout si. 4. sémantická třída: mít (rád, kašel, námitky, nouzi, strach, radost, na starosti, pochybnosti, starost oč, zlost, zájem, v úmyslu, vrtochy, naspěch, strpení, vztah, škytavku, zálibu, zpoţdění, podezření, přehled, sluţbu, návratnost, kořeny, slitování, příleţitost). Jednoslovný ekvivalent: bránit, dát, dávat, dělat, dodat, dodrţet, dojít, dosáhnout, jet, jezdit, jít, klást, měnit, mít, nabýt, najmout (si), navázat, nechat, odebrat, odhalit, odmítnout, odpovídat, odvolat, omezit, opatřit, opustit, ověřit, označit, oznámit, patřit, podat, pocházet, posílat, poskytnout, postoupit, potvrdit, pouţívat, prohlásit, prohlédnout, propustit, provést, převést, přijít, rozdělit, rozšířit, sníţit, splnit, spojit, stát, stát se, trvat, tvořit, udrţovat, uloţit, umístit, uspořádat, uvést, uzavřít, věnovat, vést, vybavit, vykonat, vyřídit, vystavit, vystoupit, vytvořit, vzít, zahájit/začít, zahnout, zasáhnout, zavést, získat, zjistit, zpracovat, způsobit, zvýšit, dát (avízo, na frak, darem, do pořádku, do sádry, jméno, na pamětnou, nazpět, přednost, pokutu, si udělat, pozor, souhlas, výpověď, uzdu, příkaz, do souladu, za vinu, ţihadlo, do protikladu, do zástavy, milost, na vědomí, stranou, polibek, výstrahu, pokyny, pryč, svolení, zavřít, znamení, naději, sbohem, k dispozici), dělal (dřepy, drahoty, kázání, nábor, radost, kotrmelce, ostudu, zkoušku, výtrţnosti, tajnosti, zásoby, hluk, hlouposti, pokroky, reklamu, neplechu, potíţe, vtipy, výčitky, závěr), mít (rád, kašel, námitky, nouzi, strach, radost, na starosti, pochybnosti, starost oč, zlost, zájem, v úmyslu, vrtochy, naspěch, strpení, vztah, škytavku, zálibu, zpoţdění, podezření, přehled, sluţbu, návratnost, kořeny, slitování, příleţitost), jít (na nervy, do konkurzu, od sebe, do likvidace, k sobě, pozadu), přijít (k sobě, nazmar, pozdě, k rozumu, na mizinu, naproti, vhod). 19

20 Verbonominální spojení: cenzurovat něco, chátrat (budova), inzerovat něco, nalíčit se, napadnout, napomenout koho, naznačit, odhlasovat něco, opatrovat někoho, orazítkovat, podplatit koho, pramenit, překvapit koho, přihlédnout k čemu, připít, pykat zač, rezignovat, selhat (puška), sprchovat se, tvářit se, uklidit, umoţnit, uplatnit se někde, uschovat, usoudit, všimnout si, vyleštit, vypovídat, vypůjčit si, zaměstnat, zaparkovat, zapracovat se, zděsit, znemoţnit, zpoplatnit, ztroskotat. Jednoslovný ekvivalent // verbonominální spojení: jednat, platit, zajistit, analyzovat, bojkotovat zboţí, datovat dopis, disponovat čím, hodlat něco udělat, informovat se, kritizovat někoho, naočkovat, odvolat se nač, ohodnotit něco, oklamat koho, orientovat se nač, podepisovat něco, pochybovat o něčem, pokutovat někoho, pomoci někomu, potrestat někoho, pouţívat se, prasknout, projevit se, projednat něco, pronajmout si, přísahat, přistát, přivítat někoho, rozhodnout o něčem, rozrušit někoho, rozšířit se, týrat někoho, udat někoho, upřednostnit, urazit někoho, vykonat, vypůjčit si, vyúčtovat, zaevidovat, zahoukat, zapůsobit na někoho, zarmoutit někoho, zavést něco, zbankrotovat, zděsit se něčeho, zdůraznit něco, zneklidnit někoho, zpracovat něco, zúčastnit se čeho, ţasnout nad čím. 20

21 PRAKTICKÁ ČÁST 1. sémantická třída Do této třídy řadíme tzv. událostní slovesa, vyjadřující aktivitu subjektu, která je zaměřená na objekt. Tvoří ji 65 % slovesného lexika. JEDNOSLOVNÝ EKVIVALENT Jednoslovný ekvivalent chápeme tak, ţe kdyţ určité české sloveso přeloţíme do ruštiny, tak ho přeloţíme v závislosti na kontextu pouze jedním určitým výrazem. Překládáme české sloveso, které je ve větě tučně vyznačené a odpovídá mu tučně a kurzívou vyznačené ruské sloveso. Tučně ještě zvýrazňujeme doplňující fakt k českému slovesu a v závislosti na něm se vybírá sloveso ruské. Sloveso BRÁNIT Vojáci brání svou vlast. Солдаты защищают свою родину. Rodiče mi bránili v růstu osobnosti. Родители мешали моему развитию личности. Lékař brání uţívání tohoto léku. Врач препятствует приниманию этого лекарства. Sloveso DÁVAT Děti dávají maminkám květiny ke Dni matek. Дети вручают мамам цветы ко Дню матерей. V divadle dnes dávají balet. Сегодня в театре ставят балет. Tatínek mi vţdy dává cenné rady. Папа мне всегда даѐт ценные советы. Sloveso DĚLAT Lidé dělají chyby. Люди делают ошибки. 21

22 Vědci dělají pokusy na zvířatech. Учѐные производят эксперименты на животных. Umělci dělají výstavu v galerii. Художники устраивают выставку в галерее. Musím dělat i v sobotu. Мне приходится работать даже в субботу. Je těţké dělat mezi nimi rozdíl. Между ними трудно проводить различие. Kamarád dělá advokáta. Друг выступает адвокатом. Babiččino zdraví mi dělá starosti. Здоровье бабушки причиняет мне хлопоты. Kaţdou středu dělám dřepy. Я приседаю по средам. Ţeny často dělají drahoty. Женщины часто церемонятся. Nyní dělají nábor do armády. Сейчас вербуют в армию. Děti dělají kotrmelce. Дети кувыркаются. Nechci, abys dělal tajnosti. Я не хочу, чтобы ты секретничал. Zvířata si dělají zásoby na zimu. Животные заготовливают пищу на зиму. Lidé dělají v nočních klubech hluk. Люди в ночных клубах шумят. Nedělej hlouposti! Не глупи! 22

23 Miminka dělají rychlé pokroky. Малыши быстро прогрессируют. Modelky dělají reklamu na make-up. Манекенщицы рекламируют мекияж. Nedělejte neplechu! Не шалите! Dělá mi potíţe najít příklad. Подобрать пример затрудняет меня. Klauni dělají vtipy. Клауны острят. Nebyla to tvoje chyba, nedělej si výčitky. Это была не твоя ошибка, не стыдись. Z toho uděláme závěr nepochopil to. Из этого мы заключаем он это не понял. Sloveso DODAT Náhradní díly nám dodali se zpoţděním. Запчасти нам поставили с опозданием. Prosím, dodej mi odvahu. Придай мне, пожалуйста, мужество. Tato látka dodá materiálu pevnost. Это вещество сообщит материалу прочность. Sloveso DOJÍT Na ulici došlo k nehodě. На улице произошла авария. Zboţí došlo včas. Товар поступил вовремя. Uţ mi došla trpělivost. У меня уже кончилось терпение. 23

24 Musíme dojít aţ do konce. Нам надо дойти до конца. Na burze došlo ke krizi. На бирже начался кризис. S přítelem jsme došli ke vzájemné dohodě. С другом мы пришли к взаимному согласию. Sloveso DOSÁHNOUT Dosáhl jsem stanoveného cíle. Я добился определѐнной цели. Rukou jsem na něho dosáhl. Я достал до него рукой. Plnoletosti lidé dosáhnou ve věku osmnácti let. Люди достигнут совершеннолетия в возрасте восемнадцати лет. Konečně jsem mezi přáteli dosáhla uznání. Я наконец получила признания среди друзей. Sloveso JEDNAT Právník jednal jménem klienta. Юрист действовал от имени клиента. Jednejte podle vlastního uváţení. Поступайте по своему усмотрению. V pátek budeme jednat s ruskou delegací. В пятницу мы будем вести переговоры с российской делегацией. Ředitel jedná o zaloţení firmy. Директор обсуждает основание фирмы. V práci musím jednat se zákazníky. На работе мне приходится обращаться с заказчиками. Sloveso JET V pondělí jsem jela vlakem do školy. В понедельник я ехала на поезде в школу. 24

25 Táta chce jet přes hranice. Папа хочет следовать через границу. Vlak jede do Moskvy. Поезд идѐт в Москву. Sloveso JEZDIT Do školy jezdím autobusem. В школу я езжу на автобусе. Máma v létě jezdí na kolečkových bruslích. Мама летом катается на роликах. Vlak jezdí mezi Moskvou a Petrohradem. Поезд курсирует между Москвой и Санкт-Петербургем. Některé automobily jezdí na benzín. Некоторые машины работают на бензине. Tramvaje jezdí podle jízdního řádu. Трамваи ходят по расписанию. Sloveso JÍT Uţ je pozdě, jdu spát. Уже поздно, я ложусь спать. Jdeš mi na nervy! Ты раздражаешь меня! Akciová společnost šla do konkurzu. Акционерное общество обанкротилось. Lidé jdou od sebe na různá místa. Люди расходятся по разным местам. Banka jde do likvidace. Банк ликвидируется. S partnerem jdeme k sobě. Я гармонирую с бойфрендом. 25

26 Hodiny jdou pozadu. Часы отстают. Sloveso KLÁST Profesor mi neustále klade otázky. Профессор передо мной постоянно ставит вопросы. Profesoři kladou na ţáky vysoké nároky. Профессора предъявляют к студентам высокие требования. Kdyţ se mi něco nelíbí, kladu odpor. Когда мне что-то не нравится, то оказываю сопротивление. V ţivotě nám mnoho lidí bude klást překáţky. В жизни нам много людей будет чинить препятствия. Sloveso NAJMOUT (SI) Na stavbu domu je potřeba najmout dělníky. Для постройки дома нужно нанять рабочих. Kamarádka si najala byt v centru města. Подруга сняла квартиру в центре города. Tato kancelář je uţ najatá. Этот офис уже заарендован. V přístavu jsme si najali loď. В порту мы зафрахтовали судно. Sloveso NAVÁZAT Studenti navázali kontakt s mimozemšťany. Студенты вошли в контакт с инопланетянцами. Někdy prostě nevím, jak navázat rozhovor. Иногда я просто не знаю, как завязать разговор. Provaz byl krátký, proto jsme ho navázali. Верѐвка был короткий, поэтому мы его надвязали. Navázali jsme korespondenci s přáteli z Ruska. Мы наладили переписку с друзьями из России. 26

27 Nový ředitel navázal na staré tradice. Новый директор продолжил старые традиции. Naváţeme na náš včerejší hovor, řekl mi. Мы сошлѐмся на наш вчерашний разговор, он мне сказал. Houstone, navázali jsme spojení? Хьюстон, мы установили связь? Sloveso NECHAT Kolega nechal doklady v kanceláři. Коллега оставил документы в офисе. Učitel nechal ţákům čas, aby se konečně domluvili. Преподаватель дал ученикам время, чтобы окончательно договориться. Táta nechal kouření. Папа бросил курить. Před podáním vína na stůl ho nechte v ledničce. Перед подачей на стол, выдержите вино в холодильнике. Nechám hlasovat! Я поставлю на голосование! Sloveso ODEBRAT Policista mi odebral řidičský průkaz. Милиционер у меня отобрал водительские права. Na letišti mi odebrali pas. В аэропорту у меня изъяли паспорт. Zákazník odebral zboţí. Клиент забрал товар. Lékaři odebrali licenci. У врача отозвали лицензию. Odebrali jsme kubík vody. Мы разходовали кубометр воды. 27

28 Sloveso ODMÍTNOUT Odmítla jsem účast v Letních olympijských hrách. Я отказалась от участия в Летних олимпийских играх. Bratr odmítl prosbu o pomoc. Брат отказал в просьбе помочь. Bezdůvodně odmítli mou nabídku. Они необоснованно отклонили моѐ предложение. Odmítneš tohoto svědka? Ты отведѐшь этого свидетеля? Sloveso ODPOVÍDAT Odpovídám na tvůj dopis. Я отвечаю на твоѐ письмо. Cena bytu odpovídá našim moţnostem. Цена квартиры соответствует нашим возможностям. Vybavení hotelu odpovídá mým potřebám. Оборудование отеля удовлетворяет моим потребностям. Sloveso ODVOLAT Půjdu odvolat ţalobu, stejně nevyhrajeme. Я пойду отозову жалобу, всѐ-таки не выиграем. Odvolali zákaz prodeje alkoholu. Они сняли запрет на продажу алкоголя. Nakonec zítra nemám čas, odvolám schůzku. В конце концов я завтра занят, отменю встречу. Je třeba ho odvolat z funkce. Следует сместить его с должности. Odvolávám svoji nabídku. Я аннулирую своѐ предложение. Sloveso OMEZIT V městech se musí omezit rychlost. В городах приходится ограничить скорость. 28

29 Bohuţel musíme omezit pracovní místa. Нам, к сожалению, приходится сократить ваканции. Uţ nemáme moc peněz, omezíme produkci. У нас уже мало денег, свернѐм производство. Omezíme výdaje na minimum. Мы сведѐм расходы к минимуму. Sloveso OPATŘIT Opatřím vstupenky na zítřejší představení. Я достану билеты на завтрашний спектакль. Autor opatřil knihu předmluvou. Автор снабдил книгу предисловием. Je třeba opatřit průvodce na exkurzi. Следует обеспечить гида для экскурсии. Potřebuji opatřit listinu datem. Мне нужно поставить дату на документе. Měli bychom opatřit důleţité informace. Нам бы следовало собрать важную информацию. Na tento projekt opatřili peníze. На этот проект они изыскали деньги. Měl bys na zítra opatřit nocleh. Тебе бы следовало устроить на завтра ночлег. Sloveso OPUSTIT Soused opustil svou rodinu. Сосед оставил свою семью. Museli jsme opustit zemi. Нам пришлось покинуть страну. Jestli chceme jet na výlet, musíme opustit město. Если мы хотим поехать на экскурсию, то мы должны выехать из города. 29

30 Po hádce máma opustila místnost. После ссоры мама удалилась из комнаты. Aţ se uzdravíš, můţeš opustit nemocnici. Как только ты выздоровеешь, то можешь выписаться из больницы. Opustila jsem práci a našla si novou. Я бросила работу и нашла себе новую. Voják opustil sluţbu v armádě. Солдат ушѐл со службы в армии. Sloveso OVĚŘIT Běţte ověřit tuto smlouvu. Идите заверьте этот договор. V bance ověřují šeky. В банке проверяют чеки. Pomocí řidičského průkazu můţeme ověřit totoţnost. При помощи водительских прав можно удостоверить личность. Opravdu musím ověřit pravost svého podpisu? Неужели мне придѐтся засвидетельствовать мою подпись? Sloveso OZNAČIT Označte to klinutím myši. Выделите это щелчком мышью. Tato restaurace je označena hvězdičkou. Этот ресторан обозначен звездой. Nyní označím vítěze soutěţe, pronesl pořadatel. Я сейчас назову подебителя соревнования, сказал организатор. Nedaří se mi označit původ tohoto předmětu. Мне не удаѐтся указать происхождение этого предмета. Mám označenou stránku, na které jsem včera skončil. У меня помечена страница, на которой я вчера закончил. 30

31 Sloveso OZNÁMIT Prosím, oznamte mi datum vašeho odjezdu. Пожалуйста, сообщите мне дату вашего отъезда. Oznámil ztrátu karty. Он заявил об утрате карты. Dnes oznámím své rozhodnutí. Сегодня я объявлю своѐ решение. Oznámili nám termín porodu. Они известили нас о сроке родов. Ať nám uţ oznámí výsledky přijímacího testu. Пусть они нам уже огласят результаты вступительного теста. Sloveso PODAT Podala jsem přihlášku na Masarykovu univerzitu. Я подала заявление в университет имени Масарика. Rozpadly se mi boty, podám reklamaci. У меня развалились ботинки, я предъявлю рекламацию. Podej mi, prosím, návod k pračce. Дай мне, пожалуйста, инструкцию к стиральной машине. Podej balík na poště. Сдай пакет на почте. Advokát podal námitku. Адвокат внѐс протест. Občan podal protest proti tomuto řešení. Гражданин заявил протест против этого решения. Jestli mi nevěříte, podám vám důkaz. Если вы мне не верите, то я вам представлю доказательство. Sloveso POSÍLAT Často posílám peníze poštou. Я часто посылаю деньги по почте. 31

32 Posílám vám smlouvu k projednání. Я вам присылаю договор для обсуждения. Uţ mi to neposílejte! Уже не отправляйте мне это! Sloveso POSKYTNOUT S radostí vám poskytneme všechny informace. Мы вам с удовольствием предоставим всю информацию. Nebojte se, poskytneme vám podporu. Не беспокойтесь, мы вам окажем поддержку. Poskytnete mi interview pro sportovní časopis? Вы мне дадите интервью для спортивного журнала? Sloveso POSTOUPIT Můţete postoupit dále. Вы можете пройти дальше. Musíte postoupit případ soudu. Вы должны передать дело в суд. Dobrovolně jsem postoupil majetek státu. Я добровольно уступил имущество государству. Sloveso POUŢÍVAT Na výrobu ţidlí pouţíváme dřevěný materiál. Для производства стульев мы используем деревянный материал. Kaţdý den pouţívám počítač. Я ежедневно пользуюсь компьютером. Při výrobě pouţíváme ochranné obleky. При производстве мы применяем защитную одежду. Sloveso PROHLÁSIT Prohlašuji firmu za vítěze. Я объявлю фирму победителем. Prohlásili smlouvu za neplatnou. Они признали договор не действительным. 32

33 Do protokolu prohlásíme, ţe jsme to neudělali. Мы в протоколе заявим, что мы этого не сделали. Sloveso PROHLÉDNOUT Potřebuji si prohlédnout seznam jmen. Мне нужно просмотреть список имѐн. Chci si v muzeu prohlédnout exponáty. Я хочу осмотреть экспонаты в музее. Doktor jde prohlédnout pacienta. Врач идѐт обследовать пациента. Na letišti mi prohlédli zavazadla. В аэропорту мне досмотрели багаж. V bance paní prohlédla bankovku proti světlu. В банке женщина рассмотрела банкноту против света. Sloveso PROVÉST Provedeme draţbu významného obrazu. Мы проведѐм аукцион известной картины. Opravář přijde provést opravu myčky. Ремонтник придѐт произвести ремонт моепосудочной машины. Letos provedeme sčítání lidu. В этом году мы осуществим перепись населения. Proveďte překlad textu. Выполните перевод текста. Provedu to v tvůj prospěch. Я совершу это в твою пользу. Sloveso PŘIJÍT Nové barvy přišly do módy. Новые цвета вошли в моду. Uţ ti přišla platba na účet? Тебе уже поступил платѐж на счѐт? 33

34 Přišel na mou ţádost. Он пришѐл по моей просьбе. Firma přišla o akcie. Фирма лишилась акций. Tohle oblečení tě přijde draho. Эта одежда обойдѐтся тебе дорого. Nemohla přijít k sobě, z radosti se jí motala hlava. Она не могла опомниться, от радости кружилась голова. Naše snaha přišla nazmar. Наше усилие пропало даром. Přišla jsem pozdě na přednášku. Я опоздала на лекцию. Kdy uţ konečně přijdeš k rozumu? Когда ты наконец образумишься? Po bankrotu jsem přišel na mizinu. Я разорился после банкротства. Sestra mi přišla na nádraţí naproti. Сестра встретила меня на вокзале. Peníze mi přijdou vhod. Мне пригодятся деньги. Sloveso SPLNIT Tvé přání splním. Я выполню твоѐ желание. Měl bys splnit závazek. Тебе бы следовало исполнить обязанность. Splníš moji ţádost? Ты удовлетворишь мою просьбу? 34

35 Sloveso SPOJIT Spojte mě s ním telefonicky! Свяжите мне с ним по телефону! Musíme spojit tato dvě potrubí. Мы должны соединить эти два трубопровода. Také chcete spojit firmy? Вы также хотите объединить фирмы? Kéţ bych mohl spojit povolání se zálibami. Вот мне бы совместить профессию с увлечениями. V bankách radí spojit sazbu s úroky. В банках советуют привязать тариф к процентам. Sloveso TRVAT Jednání trvá uţ dvě hodiny. Переговоры продолжаются уже два часа. Náš vztah trvá uţ pátý rok. Наше отношение длится уже пятый год. Trvám na dohodnuté ceně. Я настаиваю на цене, на которой мы договорились. Sloveso TVOŘIT Pozemky tvoří polovinu mého jmění. Участки составляют половину моего имущества. Dvacet pěvců tvoří hudební soubor. Двадцать певцов образуют хор. Určité vlastnosti tvoří povahu člověka. Определѐнные черты формируют характер человека. Sloveso UDRŢOVAT Stát na jedné noze a udrţovat rovnováhu je těţké. Стоять на одной ноге и поддерживать баланс трудно. Svůj pokoj udrţuji v čistotě. Я содержу свою комнату в чистоте. 35

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Радуга по новому 2 - S.Jelínek a kol., Fraus 2007 Pracovní sešit 2

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Радуга по новому 2 - S.Jelínek a kol., Fraus 2007 Pracovní sešit 2 Literatura: Радуга по новому 2 - S.Jelínek a kol., Fraus 2007 Pracovní sešit 2 Týdenní dotace: 2h/týden Vyučující: Mgr. Renata Havlová, Mgr. Zuzana Rychnovská Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Více

Vyjmenuje abecedu, hláskuje správně jména, čte správně známá slova.

Vyjmenuje abecedu, hláskuje správně jména, čte správně známá slova. Vyučovací předmět: Ruský jazyk (Rj) Ročník Předmět Průřezová témata Mezipředmět. vazby Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka Vyjmenuje abecedu, hláskuje správně jména, čte správně známá slova. slovní zásoba

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Druhý cizí jazyk

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Druhý cizí jazyk Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Ruský jazyk 6. 7. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák rozumí jednoduchým pokynům při práci

Více

Doplnění ŠVP oboru vzdělání Kuchař číšník o výuku ruského jazyka od

Doplnění ŠVP oboru vzdělání Kuchař číšník o výuku ruského jazyka od Čj.: SŠ-VL/8/016/INT Doplnění ŠVP oboru vzdělání Kuchař číšník o výuku ruského jazyka od 1. 9. 016 Školní vzdělávací program Ruský jazyk Kód a název vzdělávacího programu 65-51-H/01 Kuchař - číšník Délka

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková SLOVESA VY_32_INOVACE_CJ_3_17 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy sloves, slovesné kategorie, slovesné tvary určité

Více

ДОБРЫЙ ДЕНЬ, ЭТО МЫ! Чacть A

ДОБРЫЙ ДЕНЬ, ЭТО МЫ! Чacть A ДОБРЫЙ ДЕНЬ, ЭТО МЫ! 1 Чacть A Naučte se následující slovíčka: 028 L01_A01 А а ale, avšak, a Б брат, -а m (с братом) bratr (s bratrem) В вот tady, tu, zde вы vy Г где kde говорит (Анна говорит) mluví,

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Ú v o d e m Lekce 2: To je m o je. A ta m to ta k é < t? C D l / l l... 34

Ú v o d e m Lekce 2: To je m o je. A ta m to ta k é < t? C D l / l l... 34 O b s a h Ú v o d e m... 13 Lekce 1: C o je to? Č í je to?... 16 0 f r? '< C D 1 / 7... 16 ^ Ž f r f a Ž f r 0 f r ^ < C D 1 /8... 16 Slovní druhy v ja p o n š tin ě... 20 Podstatná jména... 20 Stavba

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

ruský přízvuk, intonace tázacích a oznamovacích vět, písmena azbuky, představování, dotazy a odpovědi, jak se kdo jmenuje

ruský přízvuk, intonace tázacích a oznamovacích vět, písmena azbuky, představování, dotazy a odpovědi, jak se kdo jmenuje Ročník Sekunda Roční hodinová dotace 108 hodin Žák seznamuje se se správnou výslovností jednotlivých ruských hlásek postupně si osvojuje fonetickou i grafickou stránku azbuky sestaví jednoduchý ústní rozhovor

Více

SLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace:

SLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace: SLOVESA (VERBA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Přísudek a podmět Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: březen 2012 Šablona: I/2 12_INOVACE_93 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková

Více

Ruský jazyk 8. ročník

Ruský jazyk 8. ročník Ruský jazyk 8. ročník Temata a výchozí texty Řečové situace Zvuková a grafická stránka jazyka Mluvnice Měsíc 1.lekce Как тебя зовут? Jak se představíte? Jak se kdo jmenuje Kdo to je? Základní poučení o

Více

Přísudek. Vytvořeno dne: ve větě

Přísudek. Vytvořeno dne: ve větě Přísudek Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r0108 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Téma: Jméno autora: Přísudek Kateřina

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

Slovesa. Český jazyk 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová

Slovesa. Český jazyk 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová Slovesa Český jazyk 9. ročník ZŠ Mgr. Iveta Burianová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Burianová. Dostupné na požádání na: zs.tisa@volny.cz Autor: Mgr. Iveta Burianová

Více

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu.

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_16 Název materiálu: Pololetní písemná práce 2 Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

Byznys a obchodní záležitosti Dopis

Byznys a obchodní záležitosti Dopis - Adresa Mr. J. Rhodes Rhodes & Rhodes Corp. 212 Silverback Drive California Springs CA 92926 Americký formát adresy: Jméno firmy číslo popisné + název ulice Jméno města + zkratka státu + poštovní směrovací

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy

Více

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta 1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik:

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /vyšší úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/, mluveného

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1

KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 KODEX CHOVÁNÍ SCHVÁLENÝ SKUPINOU KOORDINÁTORŮ PRO SMĚRNICI 2005/36/ES O UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ 1 VNITROSTÁTNÍ SPRÁVNÍ SPADAJÍCÍ DO OBLASTI PŮSOBNOSTI SMĚRNICE 2005/36/ES Prohlášení o vyloučení

Více

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/

Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Přípravné kurzy k nové maturitě německý jazyk /základní úroveň/ Obsahem každé lekce bude nácvik: porozumění psanému textu, porozumění slyšenému textu, řešení testových úloh /slovní zásoba, gramatika/,

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

NĚMECKÝ JAZYK. Charakteristika předmětu

NĚMECKÝ JAZYK. Charakteristika předmětu VZDĚLÁVACÍ OBOR : DOPLŇUJÍCÍ NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika předmětu Další cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Doplňující vzdělávací obory. Ţáci si ho volí jako druhý cizí jazyk v rámci nabídky volitelných

Více

аа бб вв гг дд ее ёё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя

аа бб вв гг дд ее ёё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя Азбука Azbuka аа бб вв гг дд ее ёё жж зз ии йй кк лл мм нн оо пп рр сс тт уу фф хх цц чч шш щщ ъ ы ь ээ юю яя 1) Tiskací písmena azbuky, která jsou stejná nebo podobná jako písmena latinky a stejně se

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8 Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Знакомство. Seznámení. Víte, že. Lekce 1

Знакомство. Seznámení. Víte, že. Lekce 1 1 Знакомство Seznámení V první lekci se naučíte představit sami sebe, zeptat se druhých osob na jejich jméno a odkud jsou, a další základní společenské fráze. Naučíte se osobní zájmena v 1. a 4. pádu,

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 9. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 9. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu - rozumí obsahu

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk. Při výuce

Více

Věta jednoduchá v češtině

Věta jednoduchá v češtině Věta jednoduchá v češtině 18. Výrazy, které nejsou větnými členy Český jazyk 7. ročník Mgr. Jana Zemanová 2. pololetí školního roku 2012 / 2013 Základní škola, Chrudim, Dr. Peška768 Některé výrazy se od

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Časové a organizační vymezení Předmět ruský jazyk jako další cizí jazyk je vyučován v 7. 9. ročníku s dotací 2 hodiny týdně. Vzdělávací obsah

Více

Pracovní list 27 Práce s textem kategorie ohebných slov

Pracovní list 27 Práce s textem kategorie ohebných slov Pracovní list 27 Práce s textem kategorie ohebných slov Předmět ročník: Název aktivity: Procvičovaná látka: Mezipředmětové vztahy: Cíl aktivity: Forma práce: Časová dotace: Pomůcky: Zpracovala: CSJ 2.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA Ruský jazyk 2 (Gramatika + konverzace) (А1) Začátečnici kvinta, tercie, sekunda VYUČUJÍCÍ Mgr. Jelena Bedretdinová ČASOVÁ DOTACE 3 hod./ týdně (předpoklad

Více

Иммиграция Документация

Иммиграция Документация - Общее Kde můžu najít formulář pro? Kde můžu najít formulář pro? Спросить, где найти форму Kdy byl váš [dokument] vydaný? Спросить, когда был выдан документ Kde byl váš [dokument] vydaný? Спросить, где

Více

Všestranný jazykový rozbor (VJR)

Všestranný jazykový rozbor (VJR) Všestranný jazykový rozbor (VJR) VJR by měl tvořit součást téměř každé vyučovací hodiny a můžeme jej zařadit do kterékoli její části. Nejčastěji se používá při opakovaní a vyvozování nového učiva. Pokud

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

Kurz č PhDr. Hana Peterková. Skladba. Souvětí podřadné Souvětí souřadné

Kurz č PhDr. Hana Peterková. Skladba. Souvětí podřadné Souvětí souřadné Kurz č. 5 19. 03. 2015 PhDr. Hana Peterková Skladba Souvětí podřadné Souvětí souřadné Souvětí větný celek, který vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek; skládá se ze dvou nebo více vět jednoduchých;

Více

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte: Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte

Více

Učebnice, počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, plány měst, mapy, smartphone, slovníky

Učebnice, počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, plány měst, mapy, smartphone, slovníky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Německý jazyk Výstupy odpovídající úrovni A2 podle SERR Sexta 4 hodiny týdně Učebnice, počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, plány měst, mapy, smartphone,

Více

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA BANKA HOTEL POŠTA NEMOCNICE OBCHOD ŠKOLA NÁDRAŽÍ ZASTÁVKA RESTAURACE KINO PARK LETIŠTĚ KDE? V / VE / NA ŠKOLA, POŠTA...ŠKOLE, POŠTĚ NEMOCNICE, OBCHOD KINO NÁDRAŽÍ LETIŠTĚ...NEMOCNICI, LETIŠTI...OBCHODĚ...KINĚ...NÁDRAŽÍ

Více

Druhá část semináře je věnována rozšiřování znalostí o reáliích Ruska, zlepšování úrovně dovedností v ústním projevu a literárním čtení.

Druhá část semináře je věnována rozšiřování znalostí o reáliích Ruska, zlepšování úrovně dovedností v ústním projevu a literárním čtení. Název předmětu: Seminář z ruského jazyka Ročník: 3 (dvouletý seminář) Předmětová komise: Cizí jazyky Cíl předmětu: Příprava na certifikační zkoušky úrovně A2 nebo B1 s mezinárodní platností podle systému

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA rozliší větu jednoduchou a souvětí ví, co znamená věta, slovo rozlišuje slova nespisovná a nahradí je spisovnými zná pravidla pro psaní

Více

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP. DALŠÍ CIZÍ JAZYK - RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/ ročník I. kategorie Počet bodů:...

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/ ročník I. kategorie Počet bodů:... Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/2006 32. ročník I. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Rozdělte následující slovesné tvary do čtyř skupin z hlediska slovotvorného a tvaroslovného

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3+1 týdně, volitelný, Cizí jazyk Výměnný pobyt studentů Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: čte nahlas, plynule a foneticky správně texty libovolného rozsahu rozumí

Více

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností VĚTNÉ ČLENY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Tematická oblast

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Příslovečné určení příčiny vyjádřené v ruštině předložkovými vazbami a jeho české ekvivalenty

Příslovečné určení příčiny vyjádřené v ruštině předložkovými vazbami a jeho české ekvivalenty Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk a literatura Kamila Drdová Příslovečné určení příčiny vyjádřené v ruštině předložkovými vazbami a jeho české ekvivalenty Magisterská

Více

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně (viz poznámky) S jistotou určí slovní druh a pojmenuje jej cizím termínem

Více

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13

Více

SLOVESA. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti sloves. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností. Ročník 1.

SLOVESA. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti sloves. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností. Ročník 1. SLOVESA Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti sloves Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti sloves Tematická oblast Zdokonalování jazykových

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

Zpracováno v rámci projektu Littera Zvýšení kvality jazykového vzdělávání v systému počátečního školství

Zpracováno v rámci projektu Littera Zvýšení kvality jazykového vzdělávání v systému počátečního školství Název materiálu Anotace materiálu Doporučená jazyková úroveň žáků Cíl materiálu Poznámka Azbuka procvičování Materiál je určen pro práci s žáky na počátku výuky ruského jazyka. Obsahuje několik cvičení

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Větné členy. Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek.

Větné členy. Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Základní větné členy Větné členy Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy Další větné členy, které

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk 6. Ruský jazyk 75 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Ruský

Více

základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný)

základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný) základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný) Rozvíjející větné členy předmět Pt závisí na slovese, ptáme se pádovými otázkami,

Více

HSBC BANK PLC POBOČKA PRAHA OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO BĚŢNÉ ÚČTY PRÁVNICKÝCH OSOB PLATNÉ OD 1. ZÁŘÍ 2013

HSBC BANK PLC POBOČKA PRAHA OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO BĚŢNÉ ÚČTY PRÁVNICKÝCH OSOB PLATNÉ OD 1. ZÁŘÍ 2013 HSBC BANK PLC POBOČKA PRAHA OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO BĚŢNÉ ÚČTY PRÁVNICKÝCH OSOB PLATNÉ OD 1. ZÁŘÍ 2013 OBSAH Článek Strana A OBECNÁ ČÁST... 2 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 2 2. IDENTIFIKACE KLIENTA... 2 3. DŮVĚRNOST

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma 1.2.3. Všestranné jazykové rozbory Kapitola

Více

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_04_NEJ_Fo

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_04_NEJ_Fo Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast (předmět) Autor ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_04_NEJ_Fo CZ.1.07/1.5.00/34.0705 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ VY_32_INOVACE_CJ_1_08 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Věta jednoduchá - pojmy Věta = slovní

Více

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

Identifikátor materiálu: EU-3-3, Č, 8.r., Prezentace Přísudek Vytvořeno: Josef Gajdoš (Autor) čeština. - žádné. výklad.

Identifikátor materiálu: EU-3-3, Č, 8.r., Prezentace Přísudek Vytvořeno: Josef Gajdoš (Autor) čeština. - žádné. výklad. Identifikátor materiálu: EU-3-3, Č, 8.r., Prezentace Přísudek Vytvořeno: 27.12. 2013 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity

Více

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů)

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) RVP ZV CIZÍ JAZYK 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) Typy textů 1 formulář, blahopřání, pozdrav, krátký neformální dopis,

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Marta Klimecká Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: třetí

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Marta Klimecká Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: třetí ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA slyšeném i, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem rozlišuje názvy obcí a ulic a správně je píše zná slova souznačná a protikladná

Více

Vzdělávací Další cizí jazyk. Ročník 9. Tematický 3. Čtení s porozuměním

Vzdělávací Další cizí jazyk. Ročník 9. Tematický 3. Čtení s porozuměním Vzdělávací Další cizí jazyk obor Ročník 9. Tematický 3. Čtení s porozuměním okruh Očekávaný DCJ-9-3-02 výstup RVP ZV Žák rozumí slovům a jednoduchým větám, které se vztahují k běžným tématům. Indikátor

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Morfologie odborných textů

Morfologie odborných textů Morfologie odborných textů Yvona Řepová Název školy Název a číslo projektu Název modulu Obchodní akademie a Střední odborné učiliště, Veselí nad Moravou Motivace žáků ke studiu technických předmětů OP

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1. E-mail: nok@mmr.

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1. E-mail: nok@mmr. NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI ZÁVAZNÉ POSTUPY PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SPOLUFINANCOVANÝCH ZE ZDROJŮ EU, NESPADAJÍCÍCH POD APLIKACI ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007-2013

Více

učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník

učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník 4 hodiny týdně učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozšiřování a upevňování slovní zásoby a gramatiky Ruský jazyk Helena Malášková 01

Více

VY_12_INOVACE_72 Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, ; IČ: ; tel.:

VY_12_INOVACE_72 Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, ; IČ: ; tel.: Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: ŠKOLA PRO ŽIVOT Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2362 Kód: 01.02 Číslo materiálu: 72 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

VY_12_INOVACE_ČT_II/1.05

VY_12_INOVACE_ČT_II/1.05 Kód DUM : VY_12_INOVACE_ČT_II/1.05 Škola: Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3541 Název projektu: Inovace

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V.

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. TEMATICKÝ PLÁN Předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. Styblík, SPN 1997 UČIVO - MLUVNICE 1. Opakování látky z

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté ročník Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální

Více

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r.

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r. Pořadové číslo 1-9.r. Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA Autor Použitá literatura a zdroje Fraus 2006, 27-30 s. ISBN 80-7238-536-4 sešit 2006, 20-21 s. ISBN 80-7238-537-2 Metodika Materiál je

Více

PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA)

PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) PŘÍDAVNÁ JMÉNA (ADJEKTIVA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0108 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy...

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy... Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_09 Název materiálu: Test 1. pololetí Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Cílem mé práce je vytvořit podpůrný kontrolní didaktický materiál

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více