Kritick6listy 49. itvrtletnik pro iteniiiskou gramotnost a kritickd my5leni ve Skoliich. -literiirni i6nry. - {rrwct. Feditelna - archivoce

Transkript

1 Kritick6listy 49 itvrtletnik pro iteniiiskou gramotnost a kritickd my5leni ve Skoliich fakii ie floha asistentfi ve tiid6? Dlouhodobii priice s knihou MCsfini kvdtina Piedvidiini podle riryvkfi z textu Kaligramy v diln6 iteni literiirni i6nry Ziii tu s niimi Malujeme svitlem Program RWCT na SOS a SOU Pohiidka o kukaice Feditelna archivoce 717 {rrwct f NrnnNArroNAL CONSORTUM

2 KRTCKE LSTY K OVAZE Jakd ie riloha asistentfi ve qfuce? ' Aika Luhanovd ': je5t6 druhf dosp6lf' Pokud je ve tiidd krom6 uditele mezi n6 ale nepatii Rozhodn6 td tnoho rnihod. pomoci v pr6ci mirze "fvta (asistent zafo pokud uditel ne"oiii"rarrjnort n"oirkr"o s hyperaktivnimi 26ky, ale jako neni.mu asistent celku' tiidy str6ven6ho pii6asu m6n6 ne rn"" pf","yf JuZ v0bec pi""""n"iii., jak by si n6kdo mohl myslet' To alespoi pr6ce v ZS Kunraiira *q" zxusenoit z asistentsk6 Sem koulu' isem se dostala ii." tintf.e Kivenpuiston " progtamu co menius' kterf ie za5titovdn Programem celozivotniho udeni' ;A;;";"iement ;;;.i 0pln6 b62na' Pozice,,asistent" neni v ceskyich Skol6ch n6pli asisdefinovdna jednoznadn6 troto'iaf<e neni s setkalo " asi se u2 prace.vic'e uditel0 "asistenclov6k takovli asistentem" i"tldku" nebo,,osobnim jednomu konkr6tnimu dit6ti se specialnfmi ijcrau"6iti potiebami v pr0b6hu vyudovdni zvlddat n6rodn6' V Kunra,iXofy, Xt.te uz 1.o, pro n6j piili5 jako pracovala,,pedagogicka. asistentka" ti"cii To jsou sice termlny' pedagoga"' neboli',,asisientka iot62 oznaeuii iako poimy uveden6 n6kdy ili;t ;;;;ht it"t a to mu bv m6l asistent v kazd6 chvfli hodiny d6lat je hodin piiprava iire t*it" iict. TakovA spoledn6 pro asistenta cennou praxf, pro oba, uditele iasistenia, je ale casov6 ndrodnd' ' ftlti" se samoziejm6 st6t, Ze se asistent s uditevedeni uilem natolik shoduji ve suich ndzorech na se spolupr6ce dob6 po n6jak6 uf.v i.tyfu vyu6w6ni,2e zkumoje minimum' na eli tpor"e'ifch pi(prav zkr6ti ie tomu tak ve v6t5in6 piipad0 neni' S"no.t ale iika, ttlapsata jsem, 2e ide6lnfm rnfsledkem spolupr6ce To ale saueitefe a asiitenta je t1i'mov6 vedenf hodiny' uditel ve pouze se moziejm6 neznameni, 2e "zdvoji" uditele mezi 0koly rozd6leny tfid6. iak tedy mohou bft U6nem hodiny? Na uditeli z0st6v6 nejv6t6i za to, co a jak se s d6tmi v hodin6 ocii, pibi"ze on tiidu zn6 a asistenta nemdr k dispozii.lzoe hodin6. Ten musl biit uditelem informovdn' v hodin6 co e potreoa ud6lat. Neznamendr to ale' Ze hlavnim,,manaze.rem" Wuky' i" to port" uditel, kdo ie uv6d6t oba' uditel mohou hodiny a ddsti "ii"t"nta "east oopovodnosti "i" iiutno 0koly je uditel zam6stn6n iizenfm i asistent. Ve chvilich, kdy t"ie t"fe Wl". u proiektu PomdhAme 1koldm k 1spdchu byla V idealnim piipad6 5lo o tlmove udenr uditele s asistentem. asistenta Oostdv6m se k tomu, prod piftomnost dasovou men5i vzdy pro uditele ue tiloc neznamena piiprav na hodiny' M6li hodina oduden6 ;ilil":il4. n6rodnost je potieba ii O"oli.i prob6hnout opravdu.zd6rn6' piipravujete hodinu "" Oitf.iaOne napl6novat' Pokud si jestd pied6vat sami, nemusite to, co jste vymyslel'r' n6koho jioat, Oirtrtovat o tom,'promf5let.navrhy asistenta neno, nteoat kompromisy' Pokud. ".h9"1" konkr6tn6 Oonie vyuiit, muiite promf6let' co "pt""o, Relaxadni masdl na konci hodiny'

3 KRTCKE LSTY * K UVAZE ci sledovdnim tifdy jako celku, m02e pak asistent delat r0zn6 drobndj5i tikony: sleduje, jak jsou Zdci schopni si se zadanou pracf poradit, a pom6hd t6m, kteiijeho pomoc potiebuji. Pracuje na stejn6m (kolu nizii0rovn6 s Zdky, pro kter6 je v6t5inov6 zad6n( piilis ndrodn6, nebo se skupinkou d6ti pokroditej5ich. Zajistuje chod hodiny po strdnce praktick6, napiiklad rozdilva a vvbird pom0cky. Praxe v Kunraticich nenapliovala v\dy popsanli ide6lnf stav. Z6m6rn6 pouzivdm minul! das, protoze v soudasnostive Skole nepracuji a veifm, 2e se mnoh6 zm6nilo. N6kteiiuditel6 nebyli piilis ochotni venovat se spoledn6 piipravd, co2 od asistentek vy2adovalo znadnou miru improvizace. Jinf se s ndmi sice spoledn6 piipravovali, nebylo pro n6 ale snadne najit pro nds v hodind dostatedn6 uplatneni, takze jsme ve velk6 cdsti hodin,,jen" obchdzety tifclu a nabizety pomocnou ruku tam, kde to bylo potieb;r. Obecrre lzc; iicl,2e ve vyuzitf asistentfr se odrazelo celkove vedcnivfuky pokud byla hodina hodn6 aktivni a kooperativni, m6ly jsme i my, asistenlky, v2dy dost prdce. JestliZe byla vliuka vedena piev62n6 front6ln6, bvla situace pro nds t625i. Stejn6 tak jako jsem se citila nevyuzitd v ndkterfch hodindch v pra2sk6 zakladni Skole, citim stejnii probl6m tady ve finsk6 Skole pro d6ti se specidlnimi vzd6ldvacimi potiebami. Ve Skole je dev6t rodnikfr pro d6ti se specifickfmi poruchami udeni nebo lehdim mentdlnim posti2enfm. Jsou tu tii tiidy ddti s tdzkfm a kombinovanfm ment6tnim postizenim, jedna tiida autistickd, tiida pro d6ti s poruchami chov6ni a tzv. startti, tedy tifda pifpravnd pro d6ti s odkladem Skolni dochdzky. V kazd6 tiid6 je kromd ucitele minim6ln6 jedna asistentka, vdt5inou je jich ale vic (napiiklad v autistick6 tiid6 se dtyimi Zdky je uditelka a dtyii asistentky). VyuZiti asistentek se li5i podle toho, s jakou skupinou d6tf pracuji. V n6kterfch tifdach zastdvaji samoziejm6 funkci osobnfch asistentek, pomahajidetem v priibehu cel6ho dne, a to nejen s vfukovfmi cinnostmi. Jin6 je to ale s asistentkami ve tifdach pro detr s poruchami udeni. Myslim si, 2e prdv6 tyto asistentky by mohly blit vyuzivdny mnohem efektivn6ji, 2e by mohly bft daleko vic zapojeny do vfuky. Takovd asistentka vdt5inu dasu prosedi ve tiidri n6kde v dstrani a jeji aktivity jsou omezen6 na vybfrdni fkol0 nebo rozdav{n( pom0cek. To je pomoc, kterou uditel jist6 oceni, ale ddtiz ni piili5 vetkf uzitek nemajf. Obdas se mi dokonce zda,zeje pr6ce asistentek spis ke Skod6. Napiiklad ve chvili, kdy d6tem piesn6 pldnuji urditou dinnost, kterou by si dft6 mohlo zvliidnout napldnovat samo, kdyz 2aktm uklddajf se5ity a udebnice do ta Sek nebo po nich uklzej( jejich pracovni mista, piitom jde o d6ti, kter6 by tyto dinnosti urdit6 zvl6dly samy, protoze nemajf 2adn6 t6lesn6 postizeni, kter6 by jim v tom brdnilo. Prod si myslfm, 2e takova pomoc neni uzitednd? ProtoZe do Skoly d6ti nechodijen kv&ti zfskav1n( znalosti, musejf taky ziskat urdit6 dovednosti, kter6 budou moci d6le v Zivot6 vyu2ft. pravddpodobn6 v5ichni 2dci Kivenpuiston koulu se budou jednou Zivit m6lo intelektu6ln6 n6rocnou di manualni prac(, takze zfskat urdit6 pracovnf n6vyky by pro n6 mohlo blit dost uzitedn6. Neexistuje tady nic jako spoledn6 pldnovdni hodin, asistentka je prost6 ve tiid6 piftomna a zapojujr: sc podle aktu6ln situace. piitom v ka2d6 tiid6 je sdrtrzeno vice rodnik0, takle uditel6 dasto ie5i, jak lo v te hodin6 jenom ud6lat, kdyz se dtvrtdky jsem ru k;rpitoly treti, zatfmco Sest6cijsou o p6t kapitol ddl. Mne s;o trla, 2e tohte by byla ide6lni piilezitost pro arsislorrtkrr. Tcrrjy abych byla spravedlivd jsou ucite 16, kteii obrias nsistontky takto vyu2ijf, ty ale stejnd vdtsirr<trr lrir.rtlnrrr rrev6di, co se svou skupinkou Zdkr} budou dtil;rt. A jak grrrrcuji v Krvonprris;ton koulu ja? To, co jsem nr0ler nro2rrost zatit v Krrrtrattr;fclr, tedy napldnovan6 ar prorny5lcrrr: tyrrrr.rvd rrdcrri, tarcjy ncza2ivdm. Do n6_ kterytclr frodin chotlirn take zcel.r neinforrnovand a dekdm, kde blrde tieba rnc.rje pornocna ruka easto pracuji s mallnri skupink;lrli ddtf (dvojrcenri ci trojicemi), ktere jsou v nejakem piedrnetu vfraznd pied svfmi spoluzdky a tidast v hodin6 jim podle mindni uditele nepiind5i 26dntj uzitek. N6kter6 hodiny tak6 samostatn6 udim, a protoze jsou i v t6chto hodin6ch piftomni uditel6 i asistentky, snazfm se je poka2d6 n6jak zapojit (s nutnosti piekondvat jazykovou bari6ru to nenf vzdycky snadn6...). Samostatn6 pifprava a vedeni hodin je tady pro m6 opravdovou v'izvou, proto2e kv&lim6 velmi mal6 zna_ losti fin5tiny jde vzdy o hodiny anglidtiny nebo hodiny rudnfch praci, pifpadn6 vyitvarn6 vyichovy. Kdo m6 2n5., v(,2e mam obd ruce lev6, takze vymf5let a hlavn6 realizovat vftvarn6 projekty pro m6 nenf snadn6. Zdd se mi, 2e vyudovat cizi jazyk vy2aduje piece jen specifick6 znalosti a to jazykov6 i didaktick6. Zeci jsou na5tdsti na velmi nizk6 urovni, takze moje vskuf ku nedokonald znalost anglidtiny jim snad nijak zvld$t neublizuje. Nejdast6ji ate iesim otdzku, jak ZAky piimet alespori trochu mluvit? Bohu2el v Kivenpuiston koulu nejsou Zadni u6itele anglictindii, na kter6 bych sc mohla obracet s prosbou o pomoc a radu. Spii se rni zdil, 2c se r"rcitclkllnr dost ulevf, pokud mohou v1iuku anr;lir:lrny ni.lkornt_r picrrechat, protoze s ni samy maji nemalti 1lr ollltirny. Z nr!ch dostrvaclniclr asislerrlsklch zkusenosti vyplfva, 2e je uzrtcdrrd, Srokrrd 1o ve tiide krom6 uditele je5te dal$i pcdagog. Jeho pouhd piftomnost ale nepiindsf automirticky 2zidne vlihody. M6li mit smysl, vyzaduje od zfcastrrenych hodn6 dasu str6ven6ho piipravou, trpelivosti a kompromis0. Au to r ka vy stu d oval a b akal d is ky specialni pedagogiku a ieski jazyk a titeraturu na PedF UK, v rdmciprojektu pomiihdme Skoldm k uspdchu pracovala jako asistentka pedagoga v ZS v PrazeKunraticich, momentiiln asistile ve finskd Kivenpuiston koulu.

4 KRTCKE LSTY LEKCE A KOMENTARE Pffbeh rohliku Eva Jeniikovd K naps6n t6to hodiny m5 inspirovala b6 sei Franti5ka Hrubina Kui1tko a obiff.nlkati jsme si, co v5e se z obili vyrabi. Najednou ndkdo iekl rohlik a mnd se vybavit dl6nek z udebnice prvouky, kterou vydalo nakladatelstvi Scientia. Text o rohliku m6 upoutal jiz diive, ale tehdy u m6 je5t6 nevyvolal potiebu ho pou2it. A2 nyni. V dat5i d6sti popfsu pr0b6h hodiny, kterou jsem nazvala podle udebnice Pfbdh rohlfku aneb Jak jsem se narodil. Tato hodina probehla ke konci zdii v soudasn6 2.ti'd6 za asistence V6ry purkrtov6. Do hadrov6 neprfihledn6 ta5ky jsem dala rohlik a dopis napsan;i na papiru. Ddti hmatem zjistbvaty, o jakou v6c by se mohlo jednat. N6koho napadto i piivon6t. Bylo cftit obrovsk6 napeti a v2dy, kdyz se batiiek dostal do rukou nov6ho majitele, zavliidlo posviitn6 ticho. Se svfm odhadem musely d6ti cekat, a2 je vyzvu. Kdyl ta5ka ob6hla kruh, drsti iikaly, co si mysli, 2e v n( je. Domnivala jsem se, Ze to nebude vfrbec t6zk6 v6c, ale zmflila jsem se. Slovo rohlfk sice asi dtyiikr6t padlo, ale daleko dast6ji byla tipovand pistole, zahnut6 modelina, bumerang apod. To, 2e je tam papir a rohlik, uhodla z cel6 tiidy, kter6 m6 25 Z6kt, jen jedna holdidka. Koho by napadlo, 2e se v dne5ni dob6 m0zeme v hodin6 v6novat n6demu tak obydejn6mu, jako je rohlik? Dobrf dten6i piedetl dopis, kterf byl napsanf na papiie. 'p Dobril Oen. nitali mi rohtfk. Jii piece vim, 2e rohlik normdlne nemluvi. Alc uznejte, prod by rohlik nemohl tak6 n6co lz / ilct, v pohddce nebo v prvouce tieba. Mo2 ', { nd by vds zajimalo n6co o mn6. Co vy o mn6 '( vhbec vfte? Ze vonim, Ze chutndm. 2e umim byit chiupavf a tak6 m6slem namazanf. Ale to je m6lo. To je vlastn6 skoro nic. Tieba co vsechno se muselo st6t, abych se narodil. Tak ja v6m o tom n6co napi5u. Ndsledoval brainstorming: Co vim o rohtiku? Pro zrychleni pr6ce zapisovala asistentka na tabuli odpov6di 26k0. Objevilo se tam tieba:je z obili, pede se, chutn6 mi, je sypanf mdkem, pedivo, prod6vd se v obchod6, maze se marmel6dou, nosim ho na svadinu, celozrnn,i, ma2e se mdslem. Urdit6 poznatky tu byly, ale kdyz jsem ktadta ot6zky ohlednd posloupnosti vzniku rohliku, citila jsem v my5lenkovfch pochodech ddti meze(y. pokradovala jsem ddle:,,rohlfk ndm o sob6 v5echno hezky sepsal na listedky. Pekaisk6 stra5idlo Tvrdolin mu ale listedky zpiehdzelo. Abychom se dozv6 d6li, co v5echno se musi st6t, nez se narodi rohlik, musime listedky srovnat tak, jak jdou za sebou. Byla by to namdhavd prdce pro jednoho, proto si rikoly rozd6lime." N6sledovalo rozd6leni do skupin. Tiidu tvoif 25 lekit a to mi umoznilo vytvoiit pet domovskfch skupin pek6ren. V ka2d6 pek6rn6 byltext o rohlfku rozd6len na p6t d6sti. KaZd6 ddst textu byla oznadena jinlm obrdzkem pediva. D6ti si ve sv6 skupin6 text piedeily a odchazety hledat sv6 spoluzilky se stejnfm obriizkem. Tim utvoiily expertni skupiny, kde se diskutovalo nad tim, co se z listcdku dozv6ddly. Nasledoval ntivrat do domovskytch skupinpekdrrc'n, k:un ttrlo informaci pienesly. KaZdA pekdrna m6la bil;i tist papiru s nadpisem pribeh rohllku aneb Jak jsem se narodit. Tam deti lepily pifbeh o narozeni rohliku dle posloupnosti. Toto je text rozd6lenli do p6ti ddsti, tj. do p6ti expertnich skupin. Nejdiiv ze v5eho vyrostlo obili. potom piijel pan zem6d6lec ve velk6m kombajnu a to obili posekal a vymldtil, a2 z nlj zrjstala jenom zrna.ta odvezli do ml;ina, kde je mlyn6ii semleli, az z nich byla mouka. Nic z toho mije5t6 poi6d nebylo ani za m6k podobn6, vidte. Ale nebojte se, uz to nebude trvat dlouho. (skupina s obrdzkem housky) Mouku dalido pytl0, pytle natozitido ndkladniho auta a pan iidid ji odvezl do pekarny. pekaii ji nasypati clcr velikc rrrisy, piidali k ni vorlu, kvasrrico, sill a tro5ku omastku a tcl v5eclrno zanrir:hali m bylcl rur svdt6 tristo. (skupina s obritzkem roliliku) Kdy2 t6sto vykynulo, pekai zn6j ud6tat rohtik. Nedivejte se na m6, prosim, tohle uz jsem j6, byl jsem tehdy zrovinka narozeny, je5t6 bledf a neslu5elo mi to jako dneska. Potom m6 dali do pece a jd jsem se v tom ndramn6m teploudku pekl a pekl, az jsem se upekl. Jak jd jsem von6l, kdy2 m6 vyndati. (skupina s obrdzkem chleba) JenomZe jen jsem trochu vychladl, uz m6 dekala dal 5f cesta. Zase piijel pan iidid s autem. To auto m6lo n1pis peiivo. NaloZil m6 a odvezl do pekaistvi.tam jsem lezel s ostatnimi kamarddy rohlfky ve velk6m ko5i. Potom ve5ly do obchodu d5ti. (skupina s obrdzkem dalamdnku) SnaZil jsem se von6t zvld5t siln6, abych na sebe upozornil. Podaiilo se. Holdi6ka uklzala piimo na m6. Pani prodavadka md opatrn6 vzala, vlozila do sddku

5 LEKCE A KOMENTARE KRTCKE LSTY v5echny skupiny seiadily listedky spr6vn6. Hotovli piib6h jsme si n6kolikrdt piecetli, abychom do sebe nasdli nov6 informace. Hledali jsme vsechna povolan[, kter6 v textu jsou. Toto jsme stihli za jednu vyudovacf hodinu. VSe se zdarnl vyvfjelo, a proto jsme neopustili n65 rohlik ani v ndsledujici hodin6. hia M& tuby,o rr.j nrrr Fnd.6t t v r,.. ) ilr i.,.,.,..r, se.!r io ^cdclo tn.r db& ::'ffi+. #:.':;:# ;:: :,; ;":'. ; il. Hl&,,,_*,* * _ 3T*" 1T.: :ge&*lt" *,*,1. *iffi Vfsledn! plakdt s informacemio rohliku. a podala t6 mal6 holdidce. Byljsem moc py5nf, proto 2e jsem jistojist6 v6d6l, 2e ji budu chutnat. A pro n6s rohliky je to, kdyz n6komu chutndme, to nejv6t5i 5t6st(. (skupina s obrdzkem precliku) Hotov6 prdce skupin jsem vystavila na magnetick6 tabuli a tam probihalo hodnoceni. M6la jsem radost, Vrdtila jsem se zp6t k brainstormingu (st6le byly na tabuli napsdny prvotni znalosti d6ti) a tam jsme doplnili na5e nov6 poznatky o rohliku. Hodinu jsme zakondili p1tilt'stkem. Z praci d6ti vznikl plak6t. Pii sestavovdni t6to hodiny jsem se obdvala, zda obydejnyi rohlik d6ti zaujme natolik, aby vydrzely pracovat celou hodinu (60 minut). Ale mlilila jsem se. Citila jsem, 2e je to bavilo. Jeden chlapec mi asi po tfdnu iekl:,,pani uditelko, vzdycky, kdyz jim rohlik, tak si vzpomenu na na5i hodinu." Pro mne to znamenalo nebylo to zbytedn6. Autorka je uiitelka 1. stupnd v ZS v PrazeKunraticich. Deti z Lesni ttou spolein6 Serka BartoSovd Rdda bych se s vdmi podelila o postiehy z projektu, kter! jsme zaeali realizovat na zad6tku tohoto Skolniho roku. Projekt stdle trv6 a je hodnocen velmi kladn6 od v5ech zfdastndnfch stran. My uditelky a ucitel6 jsme nad5eni, d6ti spokojen6 a rodide s n6mi souhlasf a spolupracuji. Mottem na5i Skoly ie Skola pro Evropu, proto mne v Kriticklch listech i. 271zauial cldnek popisujici Otevienou Skolu z Ohain v Belgii2, kde vyuzfvajf jako zajimavou formu vfuky tutordt, kterf je zalolen na spolupr6ci d6t( r0zn6ho v6ku.3 NdS Skolnf projekt se zacal vyvijet b6hem letnfch pr6zdnin, kdy jsme si s kolegyni z prvniho stupn6 stihly prostiednictvfm u vymenit nekolik zajimavfch n6pad0. NdS brainstorming ndpadu a mctod, ktere by spoledn6 sm6iovaly k napln6ni cile, postupn6 gradoval. Ob6 jsme se pro projekt nadchly. Zbyvalo vymyslet ndzev projektu a realizovat jej spolednd s detmi. Popis piipravy Zek0 5. rodniku na proiekt Diti z Lesni itou spoledne V prvn(m Skoln[m tlidnu, druhf Skolni den, byli patdci svou pani uditelkou sezndmeni s tim, Ze je letos dekd spoledn6 dteni s druhdky. Jejich prvnim d0lezitfm 0kolem bylo prohl6dnout si svou knihovnu a vybrat v ni knihu pro druhddka. Tedy knihu, kterou oni sami rddi detli v druh6 tiid6. Tuto knihu m6li piin6st v pdtek do Skoly na prvni spolednli projektovyi den. Nedilnou soud6sti sezndmeni p6t'6k0 s t[mto projektem bylo piipomenuti vdznosti spoledn6ho dteni pdtdka a druhddka, dodrzov6ni pravidel pii dteni a pii piechodu ze tifd po dlouhltch prostor6ch Skoly. Pani uditelka p6tdktlm zd0raznila, 2e mal( druhdky oceiovat a kladn6 hodnotit kazdyi jejich tisp6ch. Popis piipravy Zi/ktr2. rodniku na projekt Den pied prvnfm spolednfm projektovyim dnem jsem se chystala m6 druhddky naladit na ndv5t6vu u pdtdkt,za kterlimi se vyddme zilrarano a s nimi2 budeme spolecne 6ist. Vysv6tlila jsem jim, Ze kazdf bude mit sv6ho kamardda/kamaradku z pitl6 tiidy a spoledn6 budou dist knizku. Pii pozorovani d6ti jsem vnfmala, 2e m6 ozndmeni o spoledn6m dteni velkyi ohlas nevyvolalo. D6ti se je5t6 dozv6d6ly, 2e tentokr6t pro n6 vybere knizku star5i kamardd/kamaradka. AZ tuto prvn knizku spolu pie6tou, domluvi se, kdo piinese knihu dalsi. Piipravilijsme si nov6 se5ity na ctenf, do kterytch si druhddci vlepili na piedni stranu dovniti piipraven6 instrukce. Druh6dci si instrukce vybarvili, dozdobili a ponechali se5it na stole ve tiid6.,jah. se z Zdkfi maji stdt ftendil kdyt. kolern sebe neaid'i nikoho iist?"

6 KRTCKE LtSTY 49t2013 LEKCE A KOMENTARE Piedvfdani podle uryvkfi z textu Lucie Samlerovd V udebnicich desk6ho jazyka naktadatelstvf Fraus se jednotliv6 udivo d6li do tematicklich kapitol. Nds ve 4. tfid6 dekala kapitola nazvana ebndfsky. Uvodem ji byl text o jedn6 knihovn6 a k n6mu r0znd cvideni na gramatick6 jevy, ale i slohov6 rikoty, vypln6ni piihtdsky do knihovny, povfd6ni o knihovndch apod. Prod pouzit text o cizi knihovn6, kdyz m0 Zeme klidn6 pracovat s textem o na5f vlastnl Skolni knihovn6? Piedkldddm piipravu hodiny, kde jsem takov6ho textu vyuzila. Piedm6t: eeskf jazyk stoh T6ma: NaSe knihovna Ro6nfk: 4. rodnik ZS Podet iaik0 ve tiid6: 25 easovli rozsah: 45 minut Cfle: zek... odhaduje na zdklad6 klidovfch slov obsah textu, shrnuje text, orientuje se v textu bude informovdn o chodu Skolni knihovny a o nejbli25f akci knihovny reflektuje sv0j vztah ke Skolni knihovn6 Pomficky: listedky na ndvrhy, text o Skolni knihovnd, dtveiice barevnlich listk0 s f ryvky z textu, tabulka piedpovddi Popis hodiny EVOKACE Nejprve se 26ci mdlizamyslet, odkud zisk6v6me rfizn6 informace. Kdy2 n6co potiebujeme v6d6t, kam m0 leme zajft, koho se zeptat, co je zdrojem informaci? Kald! m6l piemyi5let s6m o co nejvice zdrojfch, mohl si to zapsat na llstedek, kterf jsem Zakfrm rozdala ui pied hodinou. Pot6 si sv6 ndvrhy 2iici sdelili vc rjvojrcich. Jmenovali internet, rodiie, panf uiitclku, iasopisy, encyklopedie, informacni centra i knihovntr. Pot6 jsem ka2d6mu rozdata barevn! listek s nejakyim slovem nebo idsti vety. Celkem byly dtyii barvy f istedk0: na Zlut6m bylo napsiino knihy, na zelen6m iist si, na oranzovem moinc i vytisknout a na modr6m ka2dou velkou piestdvku.,,to je kousek z textu, kterli budeme dist. Ten n6pis na barevn6m listku je va5e vodftko, kter6 v6m m0ze pomoci odhadnout, o cem bude text, co se v n6m dozv(me," zn6la m6 instrukce. Do tabulky piedpov6df si kazdf opsal sv6 voditko a zapsal odhad, co se v textu dozvime. K sprdvn6mu odhadu d6ti vedlo nejen vodftko, ale upozornila jsem na to, 2e s textem n6jak souvisi i ol6zka, kterou jsme si pokliidali na zaddtku hodiny. KdyZ s detmivyphiujeme tabutku piedpov6di, je dobr6 na tabuli modelovat, do kter6 d6sti tabulky pr6v6 zapisujeme (napi. mdme nakreslenou prdzdnou tabulku na tabuli di na flipu a rfiznobarevnfmi kiidami di pastelkami zaplnime vzdy tu diist tabulky, do kter6 maji Zdci zapisovat sv0j text). Vyhneme se tak dotaz0m:,,a kam to mdm psdt?" Po samostatn6m piemf5lenf na z6klad6 dvou voditek se Zdci spojiti do skupinek. Y 2Adn6 skupince se nesmela opakovat barva listedk0, ide6ln6 vznikaly dtveiice se Zlutlim, zelenlim, oranzovfm a modriim listedkem. V kaid6 skupince se tedy seila rtznd voditka. V5ichni si opsali do tabulky piedpov6df vodftka spoluzdkrl ve skupin6 a spoledn6 diskutovali nad tfm, co se v textu dozvedi,kdyl k nemu majityto indicie. Sllolccnf navrlr si z:rpsali. Vznikaly ruzne ndvrhy:,,myslim, 2c to budc o clrtapci, kter! si deil ka2dou piestdvku. A jednou se stala nehoda a knihu roztrhl. A tak ho napadlo, Ze ji vytiskne znovu.",,bude to dldnek o tom, Ze je dobr6 si dist kazdou volnou chvili, tieba i o piest6vce." UVEDoMENi S VVZNAMU NFoRMAci Po sdileni ndvrh0 v5ech skupinek jsem rozdala 2Aktim text. Byli velmi piekvapeni. Velmi dobie znaji jeho zdroj. Byl to snimek webov6 strdnky Skolni knihovny s textem o provozu knihovny ( zaci/skolniknihovnaastudovna/1. Text jsme si spoledn6 piedetli. Pot6 d6ti odpovidaty na ot6zky: Komu je text urden? Kdy mohu piijit do knihovny? Co viechno v knihovn6 mohu d6lat? Ndstedn6 si Zdci zapsati do tabulky, co se skutedn6 v textu dozv6deli. VyZadovala jsem, aby psali v cellch v6tiich, a ne v bodech. To je nuti k srozumilelndl5imrr vyjacliovaini. N6ktera shrnutf jsma si pir.iolli nnhl:rs a zhodnotili, o kolik se na5e piedpov6d lisita od skuteinosti. Diky picdchozim ot{zkam byto pro ZAky shrnuti lcxlu srrirdnejsi, nekteif v5ak m6li probl6m se oprostit od totro, co o knihovn6 vddi sami, jak6 s ni majf zku Senosti, a psali do shrnuti to, co v textu v0bec nebylo. wil J Ztll.dnt abti Kunratice.ffi3$1 Skolnl knihovna a studovna tu. M hn tu. ^*, v ddid4h 4 h4t bqtudc&r.drn.bredbddiu vh'e,t)dtrj'''q '*dry&ris,trtur tq,t.,n, 4!.6''tui &! 4 orr ht.prm, i*.'.@ o..,!!hbild**,draj;4 rc a&a,drydddfd.b Text o Skolni knihovnd na webu ikoly.,

7 LEKCE A KOMENTARE KRTCKE LtSTY 49t2013 Je dobr6, Ze text Z6ky podnitil k piemfsteni o jejich vlastni zku5enosti s knihovnou, ale v kolonce pro shrnutf jsem cht6la, aby se zab'fvali tim, co se dozv6d6liv textu. MoZn6 by bylo dobr6 do tabulky zahrnout leste jednu kolonku nebo se jen pobavit o tom, co je5t6 jin6ho o chodu knihovny v6df.!!!!ab Pk!o'd]L z o la'r'l t i t17 1 ;' ii,li, ^t"t", hnn REFLEXE Na z6v6r jsme si ud6lali malou anketu:,,piihlaste se, kdo u2 byl n6kdy ve Skolni knihovnd. Kdo uz si ve Skolnf knihovn6 letos prijdil vice nez p6t knih? Kdo si letos d6lal v knihovn6 alespoi jednou dom6ci 0koly? Kdo md pr0kazku do jin6 knihovny? (M6stsk6?) Kdo chodi do knihovny 6ast6ji nez jednou za m6sic?" Zjistilijsme, Ze v6t5ina tiidy tr6vf v knihovn6 opravdu hodne dasu. Poviddni o knihovn6 jsem vyuzila i k piedstaveni prvni odpoledni akce knihovny, ktera se mela konat piisti tfden (Halloweenskd iteni). Na tuto hodinu jsem navdzala udivem z udebnice o piihld5ce do knihovny, orientaci v tabulce provoznf doby apod. Vyhodnoceni hodiny KdyZ jsem piemli5lela nad tim, jak zahitlil kapitolu o knihovndch (v u6ebnicich Fraus ebndisky), a pii Sla na to, 2e neni nutn6 pracovat v hodine s textem z ucebnice o cizi knihovn6, dost se mi ulevilo. Pifprava pak Sla fplne sama a nc;cn2c jsmc pracovali s toxtem, snazili se mu porozunr6t, najit zamer a adresata textu, vyhledavat v ndm uriitc informace, ale je5t6 se ndm vsechny informace hodity.zaci,t<teil do knihovny zatim nechodi, byli piekvapeni, 2e v knihovnd si mohou jen posedet, dist vlastnf knihu, nebo dokonce d6lat domdci 0koly. Ti, co do knihovny chodi pravideln6, byli nad5eni, 2e maji k t6matu tolik co iict. S tabulkou piedpov6di mdm velmi dobre zku5enosti. KdyZ se spr6vn6 modeluje, co kam prdv6 psdt, gt4 /**"L * Artlilo",\' A J:so,^ i f"i,lnce n^ 4)+u', n*,,gl';'o f;::*;;#% Tabulka piedpovddi pro nauini text. nikdo se v ni neztrati. D6ti bavi piedvidat, o dem se bude dist nebo jak piib6h bude pokradovat. Je to pro n6 jak6si dobrodruzstvi, u kter6ho si ani neuv6domi, 2e zrovna velmi intenzivn6 piemli5leji. Nemusime piedvidat jen u beletristickfch text0, jak se hlavnf hrdina zachova, jak vyie5i urditf probl6m, jak se bude cel6 situace d6le vyvijet. M02eme piedvidat i z naudn6ho di v6cn6ho textu. Voditka26ky vedou k t6matu a n6kteif za voditky vidf u2 konkr6tni piib6h. Bylo kriisne sledovat, jak n6kteii ZAci zadali podle voditek vytv6iet slo2itf piib6h a jini jednodu5e popsati, o cem bude text (tedy piedvidali spf5e vecnf text). Jako voditka nemusime pouzit jen rlryvky z textu, vodftkem m0ze bft i ilustrace k textu, fotografie, n6jak6 sch6ma, graf nebo mezititulky. Jedna indicie 26ky navedla k tematu, o dem bude text. KdyZ m6li k dispozici vice indicif, uz dok6zativytv6iet piib6h.zectoyti vetmi piekvapeni, Ze text nebyl beletristickf, ale v6cnf. Myslim, 2e a2 budeme pifst6 piedvfdat podle n6jakfch vodftek, budou poditat s tfm, 2e v textu nemusi b,ilzadn! piib6h. Autorka je uiitelka iesk6ho jazyka na 1. stupni v ZS v PrazeKunraticich. /)l /w{fr!, 4.rza5/anrcz Vln 'ooi*r oa mrrrni"f,, tvnt:nilit.. ia*i.t (icl,,t t,, A."4r. //Y'o4/Yl/ 't t,r.ruh.,brwul 4n A^,na.ad.o+u 4nffi&.</.tl,4a.A;or. 4?b;/n4.,.L Zeci si do tabulky opisuji i voditka.

8 a KRTTCKE L STY 49t2013 LEKCE A KOMENTARE Kaligramy v dilnd iteni Mark6ta Novdkovd Posledni dva roky si v5imdm, jak mi nyn6j5i sedm6ci rddi doprovazeji text obrdzky. VZdy, kdyz maj( odevzd6vat referdt o piedten6 knize, se m6 ptaji, jestli k n6mu mohou nakreslit obrdzek. KdyZ jsem opet piemfslela, jak pracovat s poezif v dten6isk6 dfln6, okamzitd se mi vybavil kaligram. Piend5enibdsn6 do obrazce mi piipadd jako velice tv0rdi aktivita, kterd podporuje v d6tech tvoiiv6ho ducha a probouz( tanlazii. Mfm cilem bylo piedev5im piiblizit d6tem nendsilnou formou sv6t poezie a prdci s ni a vyuzit tfhnuti d6ti k obrdzk0m. Na poezii se v posledni dob6 cilend zam6iuji hlavn6 proto, Ze v rychl6m a jednoduch6m svdt6 m6dii dostdvdme v5ichni piimodaie naservirovan6 informace a nic nds nenutf zamf5let se nad sqimi emocemi di my5lenkami. Tato hodina pro mne byla dal5im pokusem podfvat se na text a sv6t v dilndch budeme zkou5et a o dem se budeme bavit. Behem t6to rivodniprdce se stala kuriozni v6c. Kdy2 si d6ti prochdzely indicie a narazily na jm6na autor0, nad jm6nem G. Apollinaire se vibec nepozastavily, ale.lirroslava Scilcrta nazvaly [dzej sejfrtem]. Muslrn iit;t, 7r: to nrd opravdu pobavilo. Niislrlrlrrii js;onr rititr:m prozradila, Ze si vyzkousinrc lvorbu kaligramu. Vzhledem k tomu, 2c vuboc rrovrld<lly, co kaligram je, objasnila jsem jim definici' a deti vysv6ilovaly, jak s ni souviseji indicie. Po objasn6ni t6matu hodiny jsme vsichni spolecn6 detli zhruba 12 minut a po samostatn6m dtenf jsem zadala [kof, na kter6m 26civzAp6l( zadalipracovat. Ka2d6 z d6tf si mohlo vybrat, zda se mu v hodin6 cht6lo pracovat na slozit6j5fm rikolu nebo si rikol nejprve vyzkou5elo na bezpedn6 pr3rd6 a s6hlo po jednodu55i variant6. Varianta A: ZAk si z dne5ni detby vybere uryvek, kterf ho nejvfce zaujal, rozesm6l, rozesmutn6l nebo mu pii5el nejd0lezit6j5i... a ten pietvoii do katigramu. Varianta * Zek z dne5nf detby slozi bdseri a tu pietvoii do kaligramu. b6snf jinak. Pii promf5leni hodiny jsem si vzpomn6la na stiedni Skolu, kde jsem se s timto druhem b6sn6 poprv6 setkala. V t6 dobd jsem v0bec netu5ila, Ze se n6kdy poezi( budu zabyivat nebo Ze v0bec budu u6itelkou. Vzhledem k tomu, Ze jsem si jasn6 vybavila, jak tehdy hodina probihala a jak6 piijemn6 emoce ve mn6 vyvol6vala, byla jsem plnd odekdv6ni, jak se bude hodina libit mfm sedm6k0m. Aby 0koly byly srozumiteln6j5i, piipravita jsem si sv6 ka ligramy na papir a ten jsem rozkopirovala pro kazdou dvojici. Vzhledem k tomu, 2e o sv6m v!'tvarn6m urn6ni velmi pochybuji, nejprve jsem piedkreslila obrys obraz Na fvod dtendisk6 dilny jsem potiebovala 2dky rozd6tit do skupin. OkamZite m6 napadla metoda, kterou jsem si neddvno vyzkou5ela na kurzu RWCT Rozvt'jeniitendiskd gramotnosti ve 1kole. Na barevn6 papiry jsem ku (aby bylo poznat, o co se pak snalim v kerliqramu) a ndsledn6 jsem pieietla otrc varirurty zari;ini napsala indicie, ze kterfch Zdci budou usuzovat, co je to kaligram.ndicie byly: obsah, obrdzek, basen, G. Apotti. naire, J. Seifert, ukdzka kaligramu.ka2d6 z techlo hcsel bylo vyti5t6no na jinak barevnem papiru. Deti si mety vybrat libovolnf papir a n6sledne vytvoiit skupiny, ve kterfch byli minimdln6 Ctyii spotuzaci, kteii drzeli jinak barevnyi papir. V techto skupindch pak hddali, co dnes o f, (o,': l,/ llbvfl l 6 N x tr_ J o.: E N ii u,i.;rr ' e. c: g <r ti F$' l" \ A,, ^J$ 9;_B t {s'/,.s*f> :,.1+ r" d,\ 6 r&,iq b s>j )'.(bp l.t c1r \ F P Fb. :ra F;: S^l F'? lndicie. : t: o Kaligram pani uiitelky.

9 LEKCE A KOMENTARE KRTCKE LSTY _ 49/2013 Na fkol mrsly ddti asi 12 minut, po n6m jsme se v5ichni se5li v kruhu a ti, kteii se o sv6 vlttvory chteli podelit, tak mohli piedv6st, jak se s kolem vypoiddali. K 0kolu jsem se vr6tila i ndsledujici hodinu, kdy jsem 26ky pozddala, aby se o slozitej5i variantu pokusili v5ichni. ProtoZe uz nebylo tieba zdlouhave vysvetlovat, co je kaligram, m6ly d6ti na svou prdci vice dasu. Hodiny se od sebe li5ily piedev5im zdverednlim sdilenim, kde se Z6ci rozd6lili do malltch skupinek a v nich si sve vftvory detli. Odv62livci pak sv6 b6sn6 je5t6 piedetli cel6 tiid6. Aby dilna byla opravdovou,,dilnou dtenf' zaiazuji do kazd6 z tako4ichto hodin ndjakou formu sdileni. KdyZ mi zbfvd m6lo dasu, obvykle sah6m po sdileni v krouzku. JelikoZ vim, 2e piitomto zp0sobu prezentace extraverti vdlcuji introverty, snazim se i o sdilenv malfch skupink6ch, kde se na iadu dostanou prdv6 introvertnid6ti. Hodnoceni hodin Z t6chto hodin si odnd5im pro m6 ndkolik cennlich poznatkri: l. Ztlajsem v domn6ni, Ze se d6ti setk6vaji s kaligramy uz na prvnim stupni. Z reakci d6ti jsem zjistila, 2e o nich bud'v 2ivot6 nesly5ely, nebo v5echny trp6ly hromadnou amn6zii. To n6m trochu zkomplikovalo fvodnf ddst, kdy m6li Zdci odhadovat, co bude ndplni hodiny. Nepodaiilo se mi je spr6vn6 nav6st na odhaleni definice kaligramu, a proto jsem jim definici nakonec prozradila. 2. Op6t se mi velmi osvdddilo modelovdni postupu. Zaci, pfedev5im ti, kteif cht6ji blit neust6le utvrzovdni ve svem spravn6m postupu, velmi ocenuji niizornou ukdzku, co se od nich oiek6va. V2dy je to ujistf, Ze jejich chapanf fkolu le spravne, a jsou vice motivovani k praci. Navic tim odpadnou opakujicise dotazy na postup, ktere mi ukrajujf drahocennf das. Stejne je to s r4ibr6rem mezi lehdia t625ivariantou. T. (.) \ )orl 'S,\: Qooz;.J, r.v)lii4" " 6 '\ '5,: 'qnno oo"d,l* $ * t :,. rr\'.o+or 5' :$ o) *1p oz t d+< Fl,r+ t t, fo,t 2 '?t4? t/ Y: ' Pnur4,.'," ;;..,\ o?.nj.r=l,r?,tt'7')o* r'ri1 t 7',.,1?11' ' *" iil6rog_a't," '.tl,$ '\ : i ^* oos\ti >\ t 7' $.? r\ R, 3. \, { t r\' Jon, r4'\ ^* 0 \ \, ' U q"('' s: nlt '"1 > it i9 l$ ta r.> ic l!) to ln li; l6 " r" N t''r. irl i! i l l l hbl. Nnen,.9U G.ri;i :g jq.o' na/! '4 3'! 3 brq za.. ""srlpf b 5.6, e^$* l iu.:i.tl *']J e. ga' : )S/ ^\ li? 'Fi "* *t,i '$3. d;:;' $,F: D.P t a$ N '*$ *d* Kaligram D. Sklendiov6 3. U nouich a ndrodnfch tikolo d6ti vzdy oceni moznost vlastniho zv62en( svfch sil. Pokud se mohou rozhodnout, jakli zprisob si vyberou, je pro n6 spln6 nf fkolu zajfmav6j5i a trouf6m si ifct, 2e i ziibavndj 5i. Rozhodn6 je to od prdce neodrazuje. U takto narodnfch rikolfl je pro mne d&le2it6 piedev5fm snaha nebo ochota pracovat na zadanem fkolu, i kdyz je obtfzn6j5i, a pokud je to podpoilv tom, aby si pii5t6 troufly na n6co ndrodndj5iho, budu jen rdda. Mfm cilem je piedev5im Zdky vnitin6 motivovat k dinnosti a zapojit je v hodin6 tak, jak je to pro n6 v danou chvili maximdlne mo2n6. Velmi me pote5ilo, jak se obd tifdy vrhly do prdce a velmi [sp6sn6 se zhostily svlich rikol0 i piesto, 2e o teorii verse zatim nesly5ely. Asi m6 nikdy nepiestane udivovat, jak duch tiidy ovliviuje celyi kolektiv. Zat(mco v jedn6 tiid6 cht6jf sv6 spln6n6 dkoly piedist v5ichni a n6kdy se musim i omlouvat n6kterfm 26 k0m, Ze na n6 nevybyl das, v jin6 tiid6 dek6m i dvd minuty, nez se osm6li n6jakf odv62livec k piedteni sv6 prace a motivuje tak ijin6 sv6 spoluzdky. Autorka je uiitelka ieskdho jazyka a obianskd vlichovy v ZS v PrazeKunraticich. Pozn5mka: ' Kaligram je bsseri psand nebo upraven6 do obrazce, kter! naznaduje jeji obsah. =(g f T 6 N ii Kaligram S. Faixe. Kluci itou.

10 KRTCKE LtSTY 49t2013 LEKCE A KOMENTARE Literdrni iiinry Pavlina Rosickd JiZ tietim rokem ve svfch hodindch pravidelnd vedu dten6isk6 dflny (letos dokonce Jeliko2 nam zbylo asi p6t minut, stadily promluvit asi jen tii d6ti, a tak jsme se k aktivitd v p6titiiddch). etendiske ditny mi zpfisobuji radost a tak6 ji2 piindsi qistedky z m,fch 2dk0 se st6vaji 6tendii. Jd v5ak st6te cftim prostor pro zlep5ovdn[, inovaci, snazim se vzdel6vat a inspirovat u ostatnich. V jedn6 ze svyich dflen jsem se rozhodla v6novat das opakov6ni liter6rnich ZAnrt. Jednalo se o osmou tiidu, kde Zdci jiz liter6rni ZAnry znali (jak z prvniho, tak z druh6ho stupn6) hodina je tedy urdena spise pokro6ilej5im d6tem. Cht6la jsem se vyhnout stroh6mu vfkladu o Zdnrech a zarovefi jsem chtdla, aby si d6ti detly vlastnf knihu. NaSe dilna zadalajako obvykle referdtem o piedten6 knize. K referdtu se jako posluchadi vyjadiujeme a pou2[v6me k tomu metodu uznfun(lotazka (viz KL 47). Pied dtenim jsem 26k0m zadata n6sledujici rikol: Dnes bude vaiim Akobm vybrat v6tu ii krdth! kousek textu, kterf nejlape vystihuje 2dnr vaii knihlt K t6mto vetdm siv knize uddlejte symbol. po pieiteni ode mne obdrzfte barevnli papt'rek, kam tuto ukdzku piepiiete. Doporuduji tyto instrukce napsat na tabuli, aby lilci m6li moznost znovu si piedfst zadanj lkolu a utvrdit se v tom, ie zadan[ rozum6ji a v6di, na Cem pracuji. V5imla jsem si, 2e kdy2 neopomenu zadilni napsat, ub1iv6 individudlnfho doptdvdnf typu co 2e mdme ted d6lat, pani uditelko? D6ti pot6 asi patndct minut samostatn6 deily. posl6ze sv6 v6ty piepsaly na barevn6 kousky papiru. Celkem bylo asi Sesl barev. Tyto lfstky jsme rozh6zeli po r0znlich mistech ve tiid6. Pak n6sledoval datsi 0kol: Nynf se rozejddte po tiidd, htedejte papirky odtiind barvy, nez na kteri jste psali. pieit1te si ukdzku a na zadnf stranu papirku napiite tip, jak1ho 2dnru si myslite, 2e kniha je, a podepi1te se. SnaZte se za vymezenl ias (asi 58 minut) pieiist a otipovat alespofi dva a2 tii papirky. Zdci se rozeb6hli po tiid6 a deili si ukdzky svfch spolu26k&. Pracovali soustiedn6 a prdce jim nedinila probl6m. Jd jsem v5echny aktivity absolvovala s nimi. Po stanoven6m dase sikazdyi znichvzal sv0jpapirek a sedlijsme sido kruhu. Jako prvnfjsem piedeila svou ukdzku jd a zeptala se tipujicich, jak ke sv6mu rnisledku piisti. pot6 jsem zadala ndhodn6 vyvolavat Zitky,klei(v2dy piedeili svou uk6zku a iekli, kteii spoluzdci si tipli jak! LAnr. 1Em jsem tak6 pak piedala slovo:,,ondro, proi si myslii, 2e zrovna toto byla ukdzka z detedivky?'zeci dokezali odpovidat, v6tsinou se opakovaly odpov6di typu: proto2e tam bylten policista, upir..., proto1e se to odehrdvalo na z6mku... vrdtili niisleduj icf hodinu. Zeci si piinesli papirky a pokradovali jsme v pr6ci v kruhu. Pote jsme se sna2ili utifdit a zobecnit, co ndm tedy v5echno pom6hd poznat, jak6ho Zdnru kniha je, pokud o ni O a pied dtenim nic nevfme. Zaci mi diktovati sv6 n6pady, j6 je zapisovala na flipchart. Nakonec jsme se shodli a do5li k ndsledujicfmu: n6zev knihy (Vra2da v Orient expressu) autor (m6me jiz znalosti o autorovi, vime, jak a co vdt5inou pi5e) postavy (jak se chovaji, co iikaji, kdo v0bec jsou roboti, lid6) prostiedi (redln6 x nere6ln6 napi. hrad v Bradavicich) samotnd slova (vesmirn6 stanice, nesmrtelnd l6ska apod.) Umim si tak6 piedstavit, 2e tato aktivita probihd nejdifve ve skupindch ZAci si vezmou flipchart a zapiisuji v5e, co je napad6. Ze v5ech flipchart0 se vytvoif jeden, kter17 protne v5echny n:ipady. Na tuto aktivitu ndm, bohuzel, nezbfval cas. Jelikoi jsom zaznarnonal;r, to ndktcii26ci si nejsou v latco jisti, kaidf ciostal za ukol piipravit si na papir infornract; o sv6m ollliborrdrn iilnru (zakladnf informace, typicke autory a dfla). Mlun v pliinu, 2o pii3ti hodinu se Zdci rozd6li do skupin dle 2Anru, vytvoii spoledn6 plakdt, kterf vftvarn6 zpracuji, informace z n6j piednesou tiid6 a pot6 si ho vylepfme ve tifd6. etendisk6 ditny m6 stoji hodn6 prdce a pifprav, ale o to vice radosti mi piindseji. V6ifm, Ze soustavnd a pravidelnd pr6ce ve dten6iskyich dilndch m6 smysl. Vidim kazdf den pokroky, i kdyz jsou to jen,,mal6 kr06ky", kter6 mi Z6ci d6laji. Vidfm je dfst si pod lavic[, o piestdvkdch, nav5t6vuji ikolni knihovnu, bavi se spo_ lu o knih6ch to jsou m6 vetk6 pedagogick6 radosti. Autorka je uiitelka ieskaho jazyka v ZS v PrazeKunraticich.

11 LEKCE A KOMENTARE KRTCKE LSTY Zili tu s n6mi Hana Ritiidkovd Na podzim jsem zadala nav5tevovat kurz kritick6ho my5leni pro uditele 2. a 3. stupn6. Hned prvni modelov6 lekce v pod6ni lektorky Bohunky Jochov6 m6 natolik inspirovala, 2e jsem se rozhodla vyzkou5et si ji v praxi. V zdkladni Skole udfm d6jepis a vlitvarnou vyichovu. Pro svou,,premi6ru" jsem se ale rozhodla v piedm6tu VOZ (V'{, Sel se vyvodit na zdklad6 obr6zku t6ma ho diny. Pot6 m6li Z6ci vytvoiit skupiny podle barev papfrku, na kter6m byl obr6zek nalepen. Vznikly tak Nynisi m6li Z6ci obrazky porovnat, sd6lit si, co si napsali do se5itu, a spoledn6 se zamyslet nad tfm, zdali se ted zm6niljejich chova k obdanstvi a ke zdravi), kde p6rov6 vyuduji s kolegyni, kter6 jiz n6kter6 metody kritick6ho udenipouzivd, a to piedev5im v rdmci desk6ho jazyka. K p6rov6mu vyudov6ni jsem se dostala diky tomu, Ze vedle uditelky dejepisu a vyitvarn6 r,nichovy zastavdm ve Skole tak6 ddstedn6 pozici asistentky pedagoga. ZnamenA to, 2e m0zeme bft v hodin6 dva uditel6. Co2 n6m umozfruje zvlfidal i n6rodn6j5i 0koly, v6novat se vice jednotlivfm d6tem, nebo skupindm d6ti, anebo tak6 modelovat diskuse, kter6 dasto v hodinach YOZ poultudme. V tomto piipade jsme si navlc mohly rozd6lit piipravu materi6l0 na hodinu. J6 jsem piipravovala evokadni d6st, kdy jsme vyvozovali t6mata pomociobrazkfr. Pani uditelka piipravila texty o jednotlivrj'ch ndrodnostech a o jejich kulturdch. JiZ n6kolik hodin lsme s 2dky dev6tfch rodnfkfr iesili ozehav6 t6ma romsk6 mensiny. V t6to lekci jsme se rozhodly, 2e se chceme zameiit na souzitf nekolika mensin v Cesku. EVOKACE Zahlm jsme na zad6tku hodiny neprozradily t6ma hodiny. V zadni dasti tiidy na koberci leiely barevn6 listky a kazdf barevnf lfstek m6l na spodni stran6 nalepenyi obr6zek. Obr6zek se tlikal kultury jednotliuich n6rodnosti eech0, Vietnamc0 a Rom0 byly tu tii skupiny podle jednotli vlich n6rodnosti., vlajky, typickd jidla, mapy st6t0, obrdzky zachycujfci charakte ristick6 zpirsoby obzivy, Zivotn i styl. KaZd'i Z6k si Sel vybrat jeden listek, nesmdl ho uk6zat ostatnim. S nfm si pak sedl k se5itu a pokou odhad. N6kteii Zdci se napiiklad nejprve domnivali, 2e se budeme udit o zdravi rij2ov,6 nudle), pak si podle ostatnich indicii uv6domili, Ze tema bude jin6. Jd i pani uditelka jsme prochdzely mezi skupinami a sle v'flivd (m6li na obrdzku dovaly jsme diskuse skupin. Ka2dir skupina pot6 ostatnim sd6lila, k jak6mu zdv6ru dosla, tuto dinnost iidila pani uditelka a jd jsem zapisovala my5lenky na tabuli. Nakonec n6m na tabuli vznikly tii skupiny, jedna se tfkala Rom& a jejich kultury, jedna Vietnamc0 a jedna Cech0. Pot6 jsme daly Z6k0m das, aby se zamysleli nad tim, co maji tato t6mata spoledn6ho. Do5lijsme k tomu, 2e v5echny tyto ndrodnosti spolu Ziji na 0zemf er. UVEDOMENi S VYZruANAU NFORMAC Kald'i 2Ak a ZAky n6 dostal text tf kaj fc i se n6rodnosti, kterou m6l na obrdzku. Ve tiid6 tedy byly rozdany tii r0zn6 texty. Vytvoiily jsme texty tak, aby kald,! z nich charakterizoval zpfisob Zivota, zvyky, tradidni jidlo, tradidni zp0sob bydleni, piistup k rodin6 a k vzd6ldni jednotlivfch n6rodnosti. KaZdf m6l sv0j text, mohl si do n6j podtrh6vat, d6lat pozn6mky. Po piedtenise 26ci znovu spojili do skupiny a jejich ukolem bylo na flipchart vytvoiit jednoduchou prezentaci, kde by tu,,svou" ndrodnost piedstavili. Pomocn6 jim byly oblasti, kter6 jsme vypsaly na tabuli a kter6 tvoiily kostru prezentace. Diky tomu se ve v5ech skupindch objevily stejn6 oblasti jako tradidnf jidlo, tradidn t zvyky, zp&sob Zivota, piistup k rodin6 a dalsf. Skupina se pak m6la domluvit na zp0sobu prezentace a sv0j plak6t piedstavit ostatnim. V5echny jsme si pot6 vyv6sili na tabuli, abychom je m6li na odich. Uk6zky z texti Jidlo hraje v Zivot6 ka2d6ho Vietnamce jednu z ristiednich roli. Souddsti t6m6i v5ech vietnamskfch jidel je rfze. S rizi se v5ak nesetk6me pouze jako s klasickou piflohou z r'fze se tu vyrdbi tdstoviny (z6kladnich druh0 je pdt), rlizovf papfr (pouzivanf k piipravd rolek), sladkosti a samoziejmf rllovtj alkohol. VEtSinu jideljedivietnamci h0lkami. Za5pin6nf ubrusu di mlaskdnf je vfraz slu5nosti. Jidlo a piti hraje v 0R utznamnou roli. Mezi tradidnf lndicie k t6matu Vietnam. deskd jidla patif svidkovd a vepio knedlo zelo. Mezi u/znamn6 piilohy jfdel patif knedliky vyr6b6n6 z kynu

12 KRTCK LTSTY 49t2013 t6ho tdsta. ee5i tak6 velmi holduji alkoholu, mezi nimi vit6zi pivo chmelovf ndpoj specificky nahoikt6 chuti. Romov6 majirddi oslavy, pii kterlich se ve velk6m pije a ji. Na hostinu je pozvan6 obrovsk6 mnozstvf piibuzenstua. Mezi tradicni romsk6 jidla patii holubki (zetne listy pln6n6 mlehim masem), Str0dlpo mad'arsku aj. REFLEXE Pro reflexi jsem vybrala metodu, kter6 m6 na kurzu velmi zaujala, a to Vennitv diagram. JelikoZ jsme meli na celou lekcijen 45 minut, bohuzel nebyl prostor pro to, abychom pracovali ve trojiclch. proto jsme zvolili pro n6s dasov6 zvlddnutelnou variantu. Kaid,! ZAksi nejprve vytvoiil Vennlv diagram s6m na papir, jeden kruh piedstavoval Romy, druhf Vietnamce a tieti eechy. Pot6 jsme si uddlali jeden spolednyi diagram na tabuli a ten jsme s Zdky na ziklad jejich diagramri vyplnili. V5echny ndpady jsme zapisovali na tabuli. NaSim cflem bylo, abychom vyplnili v5echna mista a v5echny pr0niky alespoi jednou informaci. podaiilo se ndm jich v5ak ddt dohromady daleko vice. Tato metoda ndm skv6le poslou2ila jako silnf argument proti LEKCE A KOMENTARE n6kter17m ndzorovf m stereotyp0 m, jako nap iik lad, 2e Romov6 kradou. Vyzvaly jsme 2dky k zamy5leni, zda CeSi a Vietnamci nikdy nekradou, a shodli jsme se na tom, 2e kradele nem&zeme piipisovat pouze Romtm. Hezkfm zakondenim t6to reflexe bylo, kdyz se v pr0niku v5ech tii bod0 objevily informace, Ze v5ichnijsme lid6 a Ze v5ichni mdme stejn6 pr6va. pro m6 bylo piijemn6 sledovat, jak na tyto vdci mohou Z6ci diky metod6m kritick6ho my5teni piijit sami od sebe. Mt.tody a jejich zaiazen( jsem volila piedev5im porjle Casovlch moznosti jedn6 vyudovaci hodiny. Pokrrd by byly k dispozici dv6 vyucovaci hodiny, bylo by rnoln6 vyuzit metodu skl6dankov6ho udenf, kdy si 2aci ;ricilorr svij tcxt a pot6 vytvoii trojice po jednom z knicl(: skrrjrirry a vzajcmn6 si sv6 texty piedstavi. Vznikl by tirkdr;tro:;tor, aby byl Vennlv diagrarntvoien a sdilc'rr vr.: lrojrr:i<:lr )vd lrodiny by tedy byly ide6lni, ale i variantir 45 rrrirrrrl nirbizi pro Zdky mnoho 6asu k piemlslcrri, sgloltrlrr/rr;i ;r s<likrrri. Autorka jo ttt\iktlk; t tlt)1t.:1tr:;t v /! t ;t vytvarnei vychovy v f )r;tzr:kunraticich. Malujeme svetlem Kateiina Cirovd Funkce a pojeti estetick6 vfchovy ve Skol6ch se v pr0b6hu dasu prom6iovaly. Od filozofickfch fvah o kr6se a vfchov6 v5ech smyslfr od nejdtlej5iho v6ku v udeni Jana Amose Komensk6ho, pies propagdtora,,praktick6 estetiky" Miroslava Tyr6e, kterf vedl Z6ky k p6st6ni t6la, ducha i mrav0, po profesora Josefa Patodku na pod6tku 20. stoleti, jehoz program estetick6 vfchovy pronikal ve5kerou Skolni dinnostf (vdct n6 fprav Skolnich tifd a pracoven). V dnr:srri rlolrr_.", jsou v pojeti estetick6 vfchovy vymozeny cjva zdkl;rrj nf zp0soby vfchova pro jevy esteticke a vyclrova k tv0rdf estetick6 dinnosti. Realizovdny jsou vc v;itvurn6, hudebni a dramatick6 vfchov6. Jsem uditelka rnitvarn6 vlchovy. Stiitc si kladu ot6zku, jakou rilohu maji dne5nf estetickr! vychovy na druh6m stupni zdkladnf Skoly. V Raimcovem vzdel6vacim programu (RVP ZV) jsou vftvarnii a hudebnivfchova zahrnuty do vzd6ldvacf oblasti nesouci ndzev Umdni a kultura. PiestoZe je umeni a kuttura velmi Sirokf pojem, bwaji tyto r4ichovy ve Skotach zam6ieny na smyslov6 vnfmdni a rozvoj vlastni tvoiivosti. U Z6k0 prvniho stupnd je vlastni tvoiivost idedlninr zaddtkem dlouh6 cesty nal6zdni krdsna v 2ivot6 kolem nds. pro Zdky druh6ho stupn6 je omezeni vfchov pouze na reprodukdnf dinnost nedostatedn6. Chybi estetickoulichovn6 slozka vzd6l6vdni. O to vic, Ze v dne5nim usp6chan6m sv6t6 jsou Z6ci obklopeni nepiebernlim mnozstvim informaci a podndt0, masovou kulturou a komercializaci. Dirltt)rt<lrr rtlh v cstetick6 vyichove hrajo rodirrir t)ilr1 do $koly piichazi s uriitorr vllltrvr,rrr c:;totir;kyclr zkusenost a ;rierllxrkl;r<jti Akr rr;jldrr:ltitrr<,lst moderni rlolry ir r;lorrpirjir;i ruiroky na pracovni vfkorrrro:;t rtxlrr';t rrrrti ro<jide stdle vfce dasu lr;rvil pr;rcovrrirni povinnosti. Tak musi Skola nirlrrazov;rt chybejici slo2ky rodinn6 vfchovy, mezi kter6 estetickd vfchova patif. Na zdklade potieby piedat Zdktrm druheho stupn6 vic nez pouh6 reprodukdni dovednosti, omezene vrozenfmi piedpoklady, rozhodly jsme se s kolegyni, Ze pojmeme vftvarnou vfchovu komplexneji. Rozd6lily jsme tematick6 pt6ny vlitvarn6 uichovy po rodnicich na jednotliva um6leck6 obdobf, aby se prolfnala s tematickfmi ptdny v d6jepise. ZAci za6,inaji v 6. rodniku pravdkou kulturou a kondi v 9. tifd6 um6nim 20. stoleti. B6hem ka2d6ho rodniku si Zdci vyzkouseji mnoho vftvarnfch technik, ale zisk6vaji i teoretick6 znalosti, kte16 jim pomdhaji pochopit souvislosti a ziskat v5eobecn6 kulturni piehled. V 8. ro6niku jsem zah6jila Skolnf rok baroknim um6 nfu.zaci hledalidefinice a popis baroknfho um6nina z1kladd porovndvdni se star5imi um6leckfmi slohy, vytvdieli reprodukce obraz0 s vyuzitim poznanfch znak0 baroka, sezn6mili se s teorii michdni barev a vytvdienim t6n&. Tiida, ve kter6 udim, md silnou dynamiku. S 26ky v t6to tiid6 se slozit6 spolupracuje. Je zde n6kolik chlapc0, kteii maji probl6m s koncentraci, s autoritou i motivaci se udit. To se odrdzi na celkov6

13 LEKCE A KOMENTARE pracovni atmosf6ie tifdy. Piesto2e je prdce v takov6 tifd6 pro pedagoga velmi obtfzn6,, m12e bft zdrovei v,fzvou. Tlidennf dvouhodinov6 bloky vyitvarn6 uichovy dovoluji uiiteli hledat moznosti a ndpady, jak ZAky zaujmout. Navfc vyitvarnou vjchovu v t6to tiid6 vedu ve spoluprdcis asistentem pedagoga, s panf uditelkou Hankou RfrZidkovou, coz prdci velmi usnadiuje. Zadalajsem si cil hodiny sezndmit Zdky se zakladni baroknf maliiskou technikou, Serosvitem, natolik, aby ji ZAci sami dok6zali uplatnit pii matovdni. Zdci se m6li sezn6mit se z6konitostmi fyzik6tnich jev0, jako je stin a polostin. Na zdklad6 znalosti tdchto pojmrl m6li rozpoznal pr6cise svdtlem v barokni malb6. S vyuzitim dosaienfch poznatkfi pak msli vytvoiit um6leckou fotografii vlastnorudn6 sestaven6ho z6ti5i, imitujfciho barokni malbu, s pouzitfm kontrastu sv6fla a stinu. Celf pracovnf cyklus m6l blit zavr5en barevnou kopii fotografie temperorn/mi barvami. Tfm si 26ci m6li osvo jit vyuziti sv6tla a stfnu k modelaci piedm6tir a naucit se tuto techniku pou2ivat pii vlastni tvorb6. Nejprve jsem si piipravila pracovnf list. V prvnf dds ti listu jsem ve zkratce objasnila tyzikiini jevy sv6ilo, stin a polostin. Pou2ila jsem k tomu udivo ze sedm6 tiidy ztyziky v oddile optika. V druh6 ddsti pracovniho listu jsem vysvdtlila vyu2iti svdtla a stfnu v um6nf. Objasnila jsem pojem Serosvit. Uvedta tii nejzn6m6j5i zdstupce barokni malby Veldzqueze, Rembrandta a Vermeera. VSe velmijednoduchyim jazykem, abych ZAky zbytetn6 nezahltila informacemi na rikor vlastniho prozitku. KR T CKE LTSTY 49t2013 Co je Serosvit? Serosvit je uitvarn6 metoda, kter6 vyuzfvd kontrast& mezi sv6tlem a tmou. Hlavnf metodou je modelovdni sv6tlem. Serosvit latinsky,,chiaroscuro" byl vyvinut v maliistui v 15. stoleti v ltdlii a v Hotandsku. Ostnf Serosvit, kterf vyuzival kontrasty sv6ila a stlnu k vyvol6ni dramatick6 atmosf6ry rnitvarn6ho dila, se vyvinul v 17. stoleti a je charakteristickf pro baroko. Na zad6tku hodiny jsem pracovni listy Z6k0m rozdala a n6zorn6, svicenim svdtla z baterky na piedm6t na bil6m papiie, popsan6 jevy vysvdtlila. Prdcijsem zadala s celou tiidou najednou. Po krdtk6m teoretick6m tivodu jsem rozd6lila ZAky do p6ti pracovnfch skupin po dtyiech osob6ch. V kout6 tifdy jsme s kotegyni piipravily mal6 fotografick6 studio. Zastfnily jsme tento prostor tak, aby se v n6m daly fotografovat piedm6ty ostie nasvicen6 sv6tlem lampidky. Fotografickf koutek m6la na starost asistentka. Ka2dA skupina zde postupn6 vyfotografovala sv6 z6ti5i. Cilem bylo vyuzit co nejv6t5iho kontrastu svdtla a stinu, a navodit tak dramatickou atmosf6ru. Zdti5i si 26ci sestavili z piedm6t0, kter6 jsem jim piedem piipravila na lavice. VyuZila jsem piedm6ty z piirodov6dn6ho kabinetu, jako jsou lidsk6 lebky, mu5le a jin6 piirodniny. Tyto pom0cky, piedev5im lidskou lebku, 2dci velmi ocenili. Sv6tlo a barokni maliistvi Y Co je sv6tlo? f (! f Sv6tlo je elektromagnetick6 zaieni r0znfch vlnoqich d6lek. Sv6tlo se Sifi piimodaie, Zdrojem sv6tla je t6leso, kter6 vyd6v6 sv6ilo (svidka, LArovka, slunce, ohei). Tdleso svitici dfky odrazu (napi. M6sic) nenf zdroj o N ii o sv6tla! Sv6tlem a jeho zaien(m se zabfv6 optika. Co je stin? Stin je prostor za nepr0hlednfm t6lesem, do n6hoz nepronik6 sv6tlo ze zdrqe. Piimodar6 svdteln6 paprsky, kter6 na t6leso dopadnou, jsou pohlceny nebo odraieny. Pokud mdme vice svdtelnfch zdrojri, jejichz sv6teln6 paprsky se pieknfvaji,vznika ndm d6st stinu, kter6 neni upln6 temnd polostin. V mistnosti s vice zdroji svdtla nebo v krajin6, kter6 je osv6tlena vice sv6telnfmi zdroji (slunce, slunedni svdtlo rozptylujici se do mrak&, atmosf6ra), se s ostrimistiny nesetkdme. Jen s polostiny. Pozn.: Odborn6 se stin iekne umbraz ieck6ho slova,ombros". Podle jm6na,,umbra" dostal v angli6tin6 sv&j ndzev destnik,,umbrella". Fotografie 2dk0 na tema barokni zdti1i. KaZdA skupina fotografovata sv6 z6ti5f piibliznd sedm minut. 0ek6nf na fotografovdni by bylo pro d6ti velmi rozptylujfci, proto jsem m6la zbyl6 skupiny pohromad6 a pracovala s nimijako s jednou skupinou. eas dek6nf jsem vyplnila aktivitami, kter6 d6ti d6l posouvaly k nalad6ni na barokni dobu. Na poditadijsem 26kfrm pustila tilm Divka s perlou re2is6ra petera Webbera, kteryi dokonale zachycuje atmosf6ru baroknfch obraz0 v Holandsku v 17. stoletf. Paraleln6 s filmem jsem Z6k0m ukazovala reprodukce baroknich obraz0 a porovn6vali jsme je s filmovfmi sc6nami. po vystiiddni v5ech skupin st6hla asistentka hotov6 fotografie z fotoapardtu do po6itade a vytiskla fotky barevn6 na papfry o velikosti A3. Vznikly vetmi zdaiit6 um6teck6 fotografie, piinesly ZAkim velk6 uspokojeni a nad5enf

14 KRTCKE LSTY 49/2013 LEKCE A KOMENTARE >. J l G f c o 6 N ; o L Prdce L. Appollonia. Prdce M. Abad)jiutovr, do dal5i prace. Tuto cast prace jsme dokoniiti v pitl ce druh6 vyucovaci hodiny. Pak n6sledovala posk;rlri fdze kolu. Kaidy 2Ak, ui samostatne, si piipravil rrir ctvrtku o velikosti A3 piipravnou kresbu kopie..l;rko piedlohu pouzili svoji fotografii zdtisi. V dal5im dvouhodinov6m bloku 4itvarn6 vlchovy malovali 26ci samotnou kopii temperovyimi barvarni, s d0razem na zvyrazndni svdtla a stinu tak, jak sc jim to podaiilo na fotografii. Nebyla to pro Zdky prace snadnd, ale radost z vlastnoru6ne vytvoien6ho dila jim doddvala v0lijft dril. KdyZ hodnotim cetkovou prdci ^/,thu v ol rorr rlv<lrrlrodinovfch blocfch tohoto vlitvar_ rrrlrrr,,;trrrc rr, rrtrllrrr s; jistotou iict,2e rozd6leni prdce l, l tr,l\( )ltl\ kr ; rl: ;rr :l r ;clkil, s moznostf vlastn i realizace,r upt;rlnlrrr,rrrlrr:;kyr:lr rxipadu, vedlo k v6t5fmu zd_ pnu o lvo lrrr,r :,otr:;lrcrlirni ljo idku na prdci. A jd pev_ rc rlor rl;lrr,r vr'unl, zl krorrtil pracovnich dovednostf :il,/,f(:f / n,t,,cl1o pro;r,klrt orlttrl:;lt icstetick! za2itek, l{!lt./ lnn olr,vtcl vlrl,rl rlo :;vr:l;r urtti'ltti ir kter! jim zt_ :;lltnr : r l. 1r'1tr;lr rr tr lrtr;rlt0 zrvr ll; t Attlttt h,t 1rt t ti:til'lh.t vylv,tt r rtt vyt:llovy v,/i') v l,r.ttc littnraticich it trti't..dstl<lkytai!;dt lt,,t' t t tttrt.'li f,atron. Pipi Dlouha puniocha Olga Krdlovd Lekce byla realizovdna s laky 5. rocniku, ktere vyuduji piedmet dramaticka vlchova (DV) u2 od 3. rocniku jednu hodinu tyidnc. Zrici j:;orr jiz vybaveni zdkladnimi metocl;rrrri ir tcr;lrrrrk;r mi DV a proto se molrorr vir:c l;otr:;lr.c<hl n,r prozitek ze hry samolni ir 1rl,;rvni r;rl krkr.c, vzbuzen( zdjmu o knihu ar klrrlrrr :;r lt llr(,( t.,1 Pribdh Pipi Dlouhe punioclty y:1rto trrto vr rkr r vou skupinu piim6ienyi, 2aci nurl nlo.zrro:;l.z.r pojit a rozvinout svou tvoiivost a krc; rlrvrlrr l)v pova2uji za drilezitou soucdsl vyrrky, 1chl,.oz piispivd k osobnostnfmu a sociilrrirrru rozvoli jcclince a v pifpad6 lekce o Pipi rozvrlf zajcrn z;rkri o r:tcnaistvi. Odekdvanf vfstup piedm6tu DV: Zdk obohacuje dramatickou hru vkt;trrrrrri rripady, tvoiivd rozviji podn6ty druhlich Vzd6l6vaci cile: Zak je motivovdn ke dteni (vzbuzenf z;ijmlr o knihu, piibrbh, postavu Pipi) rozv(ji dovednost vyjiidiit vlastnf nazor, piijmout ndzor druh6ho a argumentovat ;c :,r:lro1 rorr vskrullit do role a jednat v ni ozvl;1, u,,,., kreativitu a fantazii Casovy rozsah: 2 vyudovaci hodiny Tiida: 3.5. Batoh V5ichni sedi v kruhu. Uditel piichazi s batohem, klade otdzky a reaguje na odpovedi Zdkrl. Dile2itii je spotednd dohoda, Ze se do batohu podfvdme. Jde o rivodnf etudu, kterd md d6ti vtdhnout do ndsledujfci dvouhodinov6 akce. Na chodbd jsem naila batoh. Nenito ndhodou batoh ndkoho z vds? Co s nim ud6tdme? Jak zjistime, ii by mohl blit? Podivdme se do ndj? Postupn6 z batohu vynd6v6me v5echny v6ci (musi bft takov6, aby mohty patiit jak divce, tak chtapci). Kald,i m6 moznost si podrobne v6ci prohl6dnout, osahat. V5ichni se vyjadiuji k tomu, komu batoh patii. Hriidi argumentuji a zd0vodriuji svd tvrzenf. Kaldil si na llstedek napi5e sv0j tip (chtapec, divka), kterf si ulozi k pozd6j5fmu potvrzenisv6 volby.

15 LEKCE A KOMENTARE KRTCKE LSTY Pipi Dlouhri pundocha Podle podtu hr6dfi rozd6lime velkou skupinu na n6 kolik men5fch optim6ln6 je p6t hriid0 ve skupin6. K rozd6lenf lze pouzit barevn6 lfstedky, kter6 uditel pied piichodem Zdkri schov6 v prostoru. Ka2dyi si najde jeden listedek a podle barvy se rozd6lf do piislu5 n6 skupiny. Skupina si zvoli sv6ho,,mluvdiho", jehoz fkolem bude pien6set informace od uditele ke skupin6, a naopak. VZdy po ukondeni jednotliv6ho 0kolu piichitzi mluvdi pro dalsf. 1. rikol KaZdA skupina dostdv6 rozstiihanf obr6zek (pouzit obr6zek Pipi z knihy). Cilem je slozit ho a poznat postavu na obr6zku, tedy majitele batohu. Kald,! pak vynd6 listedek se svfm tipem a ZAci si spolednd vyjasfruji d0vody sv6 volby. 2.rtkol Skupina diskutuje o postave Pipi zda ji v5ichni znaji, kde o n[ sly5eli a kde se s nf setkali, jak6 je, jak vypad6, co nosi za obledenl, jak se chov6, jestli ma kamar6dy. Zfskan6 informace zapisuji na list papiru (pokud maji dostatek dasu, mohou Pipi i namalovat). 3. rikol Kaldit skupina dostdvd na lfstedku ddst textu z knihy Pipi Dlouhd pundocha: Prod se na md tak div6te? Divite se, prod chodim pozp6tku? Copak si nem0ze kaidf chodit, jak se mu libi? V Egypte tak chodi kald'i a nikoho ani nenapadne se tomu divit. A v ndii chodf po rukou. V[te, co se mi jednou stalo? Jela jsem jednou vlakem a najednou dovniti vlet6la krdva. Na ocase se ji houpal kufr. Sedla si proti mnd a zadala hledat v jizdnim i6du, kdy jede vlak do Fatkopingu. Jedla jsem zrovna chleba se sal6mem, tak jsem ho t6 kr6v6 nabidla. Hned se do n6jpustila. Dobie, obdas si trochu vymli5lim. J6 vim, Ze se lh6t nem6, ale ja za to nem0zu. VZdyt jsem jenom dit6, m6 maminka je and6lem, tatinek derno5skfm kr6lem a celf svrij dosavadnf iivot jsem strdvila na moii s pirdty. Ted' bydlim s opidkou panem Nilsonem a s kon6m ve vile Vilekule. Tak6 m6m dva uiborn6 kamarddy, Tomyho a Aniku, kteii bydli hned vedle m6. Kaldit skupinka si v textu oznaduje nov6 informace a spolednd hledajiodpovdd na ot6zku: Jakd md Pipi vlastnosti, jakd je? VSe zapisuji na list papiru. Pro prdcije d6n dasovli limit sedm minut a pozadavek, 2e se kazdf ve skupin6 musi vyjddiit. 4. ukol Skupiny si piipravi prezentaci na t6ma Pipi Dlouh6 pundocha, kaldy dlen skupiny musf vystoupit se svfm pifsp6vkem. Mohou pouzit list, se kterlim pracovalive skupin6. Op6t je d6n prostor pro diskusi nad piedtenyim textem moznost diskutovat v malfch skupinkdch di ve velk6 skupin6.zalez( na v6ku hr6d0 a nalad6ni skupiny. Etudy Uditel konstatuje, 2e Pipi m6la spoustu rozmanitfch podivuhodnfch napad0. Skupiny maji moznost si vyzkou5et,,vymyi5len i" dal5 fch podivu hod nyich piibdhrl, kter6 si mohla Pipi vymyslet. Op6t kazdli dten skupiny piind5i nsjakyi ndpad, pak skupinka vybird a vytvdii spolednf piib6h. Pro ztv6rn6ni je ddna moznost vfb6ru pln6 rolov6 hra, pantomima, 2iv6 obrazy, rozhlasovd hra.kazd6 skupina si vol techniku piedveden[. Po pifprav6 jednotliv6 skupiny piehrdvaji svoji etudu ostatnim. Po odehr6ni jednotlivyich etud divdci reflektujf zhl6dnut6. Krit6riem hodnoceni je originalita piib6hu a zp0sob ztv6rn6ni. P6tilistek Na z6v6r lekce vyuzijeme pdtilistek ke shrnuti pohledu kazdeho hrdde na postavu Pipi. KaZdyi ho napi5e s6m za sebe a n6sledn6, kdo chce, piedte ostatnim. UkAzka26ka 4. roiniku Zdroi:. Pipi nespoutan6 inspirujici objevuje piedv6di se hraje si Sv6t je plny dobrodruzstvi. Fantazie Autorka je uiitelkg dramatick1 4ichovy v ZS v PrazeKunratict'ch, kde je tento piedmdt souiasti uiebnfch osnov. Lindgrenov6, A.: Pipi Dlouhd puniocha. Albatros, Praha Jediny zpfisob, jak zajistit, te *dci budou i'lst ka*dy den, je uriit ae ikole fus na iten{ a sledovat je pfi iten{. Ka*,dodennf tten{ pferndn{ (tenf v celo*ivotn,i zvlk a dd,ud vzniknout itendfskyrn dovedn0stefil.."