Editorial. Tomá DURDÍK. Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 2 / EDITORIAL

Transkript

1 Editorial Národní památkov ústav je instituce, která ze zákona plní celou plejádu závaïn ch úkolû na poli péãe o národní kulturní dûdictví, respektive památkov fond. V znamnou roli v jejich rámci hrají i vûdeckov zkumné, metodické a koordinaãní úkoly. Pfiístup k nim pochopitelnû prodûlal s ohledem na vyvíjející se spoleãenskou realitu i reálné potfieby a zejména moïnosti ne zcela jednoduch v voj. Postupnû bylo rûzn m zpûsobem fie eno velké mnoïství v zkumn ch projektû. V souãasné dobû probíhá institucionální v zkum NPÚ v reïii a za podpory Ministerstva kultury âr. Je ãlenûn do ãtyfi v zkumn ch zámûrû, z nichï kaïd se dále dûlí na mnoïství dal ích poloïek velmi irokého a navzájem ne vïdy zcela souvisejícího tematického spektra a zamûfiení. Prv ze zmínûné ãtvefiice zámûrû, Vûdeck v zkum ke zkvalitàování odborného metodického fiízení státní památkové péãe, obsahuje ãtyfii úkoly zacílené na zkvalitàování odbornû metodického fiízení, v zkum, vytváfiení a implementaci integrovaného informaãního systému, zdokonalování a rozvoj digitalizace fotografické a grafické dokumentace a koneãnû na prûzkum historick ch materiálû a technologií. Druh zámûr s názvem Odborné poznávání, vûdecké hodnocení, dokumentování a evidence movitého kulturního dûdictví, identifikace statkû, které mohou b t chránûny, zahrnuje pût úkolû. Jejich tématy jsou odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracovávání základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení NPÚ, odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracování historick ch knihovních fondû, systematická odborná obnova identifikace movitého památkového fondu, odborné poznávání, vûdecké hodnocení, dokumentace a tfiídûní movitého kulturního dûdictví, v bûr potencionálního památkového fondu a vûdeck v zkum metod prezentace mobiliárních fondû s vyuïitím historick ch depozitáfiû, integrace rozpt len ch historick ch celkû a obrazové dokumentace historick ch interiérû a exteriérû. Tfietí zámûr, Odborné poznávání, vûdecké hodnocení, dokumentování a evidence nemovitého kulturního dûdictví, identifikace statkû, které mohou b t chránûny sestává ze sedmi závaïn ch úkolû. Ty jsou zamûfieny na vûdeck v zkum a aplikaci metod operativního zpracování stavebnû-historick ch a umûleckohistorick ch prûzkumû provádûn ch pfii obnovû kulturních památek a nemovitostí v chránûn ch územích, zkvalitàování a praktickou aplikaci metodicky zamûfieného zpracování a hodnocení nedestruktivních stavebnû-historick ch prûzkumû, systematick prûzkum a odbornou pasportizaci (reidentifikovaného) nemovitého památkového fondu, dokumentaci a tfiídûní, vûdecké hodnocení a kompletní odbornou památkovou dokumentaci vesnick ch sídel, památkovû urbanistické prûzkumy, vûdecké hodnocení a odbornou dokumentaci historick ch mûst v návaznosti na historické prûzkumové podklady, systematick prûzkum, vûdecké vyhodnocení, odbornû podloïenou obnovu prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu a koneãnû odborné zpracování a vûdecké vyhodnocení záchrann ch archeologick ch v zkumû nemovit ch kulturních památek a památkov ch území jako nov ch pramenû k dûjinám âeské republiky. Koneãnû ãtvrt zámûr, nazvan Odborné poznávání, vûdecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dûdictví 19. a 20. století, zahrnuje dva velmi aktuální úkoly územní plo n a oborov v zkum industriálního dûdictví a odborné poznávání, prûzkum, vûdecké hodnocení, soupis a dokumentaci architektonického kulturního dûdictví 19. a 20. století. KaÏd z uveden ch úkolû je pak dále ãlenûn na dal í poãetné konkrétní poloïky. Z velmi struãnû nastínûného obsahu souãasného institucionálního v zkumu NPÚ je patrn jeho zábûr a rozsah, stejnû jako organická provázanost se standardními ãinnostmi této instituce, a z toho více neï zfietelnû vypl vá svízelná pozice autora tûchto fiádek. Variabilita a velmi komplikovaná vzájemná kompatibilnost jednotliv ch sloïek pfies vûdomí zcela zásadního v znamu a nezbytnosti i v jimeãného pfiínosu nûkter ch úkolû prakticky neumoïàují krátkou souhrnnou charakteristiku a hodnocení. O kvalitách, metodické hodnotû a dal í iroké problematice spojené s jednotliv mi úkoly si ãtenáfi musí uãinit pfiedstavu sám na základû tohoto ãísla Zpráv památkové péãe. Jeho pojetí, které tento text uvozuje, pfiedstavovalo prakticky jedinou reálnou moïnost souhrnnûj ího zprostfiedkování základních informací. Tomá DURDÍK EDITORIAL 77

2 ZPRÁVY PAMÁTKOVÉ PÉâE 70 / 2010 / 2 OBSAH V ZKUMN ZÁMùR I. VùDECK V ZKUM KE ZKVALIT OVÁNÍ ODBORNù METODICKÉHO ÍZENÍ STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉâE Milan Janão, Pfiehled vydan ch odbornû metodick ch prací v letech / Hana ezníãková, Nové formy vzdûlávání pro dûti a mládeï v oboru památkové péãe 82/ Petr Volfík, V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe cíle a zpûsob fie ení v zkumného úkolu 83/ Petr Volfík, Jednotn systém pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbû na Geografick informaãní systém Národního památkového ústavu 86/ Ladislav Bezdûk, Karel Bobek, Karel Jedliãka, MoÏnosti elektronické pasportizace památkov ch objektû 89/ Dagmar Michoinová, PrÛzkum historick ch materiálû a technologií pfiedstavení 92/ Dagmar Michoinová, Nûkteré historické postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vápenného pojiva 92/ V ZKUMN ZÁMùR II. ODBORNÉ POZNÁVÁNÍ, VùDECKÉ HODNOCENÍ, DOKUMENTOVÁNÍ A EVIDENCE MOVITÉHO KULTURNÍHO DùDICTVÍ, IDENTIFIKACE STATKÒ, KTERÉ MOHOU B T CHRÁNùNY Alena âerná, Odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracovávání základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení Národní památkov ústav 95/ Libu e Ruizová, K problematice evropské unifikace nádob osobní hygieny z mobiliárních fondû hradû a zámkû ve správû Národního památkového ústavu 96/ Pavel Hájek, Odborné zpracování historick ch knihovních fondû na objektech ve správû Národního památkového ústavu 99/ Karel Bobek, VyuÏití technick ch a elektronick ch prvkû k identifikaci movitého kulturního majetku pfii jeho správû a zabezpeãení (zku- enosti ze zámku Kozel) 101/ Pavel Koneãn, Poznámky k systematické odborné obnovû identifikace movitého památkového fondu 104/ Marie Kuldová, Revize památkovû chránûn ch parament na území katastru Starého Mûsta praïského 105/ Radovan Chmel, Prospekce prûzkum a dokumentace pfiedmûtû kulturní hodnoty 109/ Iva Steinová, Îidovsk náhrobek jako téma institucionálního úkolu 112/ Milo Kadlec, Prezentace mobiliárních fondû s vyuïitím historick ch depozitáfiû, integrace rozpt len ch historick ch celkû a obrazové dokumentace historick ch interiérû i exteriérû 114/ Katefiina Cichrová, Edukativní programy jako nástroj zprostfiedkování kulturních hodnot památkového fondu kolní mládeïi 115/ V ZKUMN ZÁMùR III. ODBORNÉ POZNÁVÁNÍ, VùDECKÉ HODNOCENÍ, DOKUMENTOVÁNÍ A EVIDENCE NEMOVITÉHO KULTURNÍHO DùDICTVÍ, IDENTIFIKACE STATKÒ, KTERÉ MOHOU B T CHRÁNùNY Vladislav Razím, Operativní prûzkum a dokumentace historick ch staveb 117/ Vladislav Razím, Operativní prûzkum a dokumentace na pfiíkladu Ïatecké stfielnice 120/ Jan Beránek, Petr Macek, Stavebnû-historick prûzkum 124/ Tomá BroÏ, Lucie Radová, Jaroslav Skopec, Dokumentace areálu kostela sv. Michaela v Bítozevsi (okres Louny) 128/ Pavel Bure, Vûdecké hodnocení a odborná památková dokumentace vesnick ch sídel v âeské republice 130/ Jana Berková, Stavebnû-historick prûzkum vesnické památkové rezervace Ole no (okres Mûlník) 132/ Dana Novotná, PrÛzkumy a dokumentace mûst 135/ Zuzana Syrová, Jifií Syrov, Stavebnû-historick prûzkum sídla a jeho zpracování v Geografickém informaãním systému 137/ Julie ulcová, Systematick prûzkum, vûdecké vyhodnocení, odbornû podloïená obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického památkového fondu 141/ Alena Knechtová, Ochrana archeologického památkového fondu v âeské republice 142/ Petr Sokol, Nástin metodiky prostorové identifikace a deskripce archeologick ch lokalit 143/ Renata Ti erová, Zamûfiení zfiíceniny hradu Hamr tejn. Metoda a cíle 144/ V ZKUMN ZÁMùR IV. ODBORNÉ POZNÁVÁNÍ, VùDECKÉ HODNOCENÍ, DOKUMENTOVÁNÍ A EVIDENCE KULTURNÍHO DùDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ Milo Matûj, Územní a plo n v zkum industriálního dûdictví 146/ Naìa Goryczková, Klára HodaÀová, árka Koukalová, Petra ternová, Odborné poznávání, prûzkum, vûdecké hodnocení, soupisa dokumentace architektonického kulturního dûdictví 19. a 20. století 152/ RÒZNÉ Jindfiich Vybíral, Jubileum historika umûní a památkáfie Damjana Prelov ka 157/ RECENZE, BIBLIOGRAFIE PrÛvodce architekturou Ostravy / Ostrava Architecture Guide (Karel Kuãa) 158/ ERRATUM/ / 159 RESUMME/ Zusammenfassung / 167, Summary / OBSAH

3 V zkumn zámûr I. Vûdeck v zkum ke zkvalitàování odbornû metodického fiízení státní památkové péãe Pfiehled vydan ch odbornû metodick ch prací v Milan JANâO letech A NOTACE: Pfiíspûvek pfiedstavuje v ãet metodick ch publikací a dal ích metodick ch materiálû vydávan ch nejprve Státním ústavem památkové péãe a následnû Národním památkov m ústavem v letech Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 101 ZkvalitÀování odbornû metodického fiízení státní památkové péãe, koordinace a efektivní vyuïívání v sledkû v zkumu a v voje v oboru památkové péãe v pûsobnosti NPÚ, vãetnû zpracování a implementace odborn ch metodik dílãích ãinností v oboru památkové péãe a v zkumu nov ch forem celoïivotního vzdûlávání pro obor památkové péãe. Národní památkov ústav je odbornou a v zkumnou organizací státní památkové péãe s celostátní pûsobností. V zájmu zvy ování odbornosti a dosaïení jednotn ch standardû kvality, jakoï i pfiedvídatelnosti sv ch vyjádfiení vydává celostátnû doporuãené odborné metodiky (obr. 1) a metodická vyjádfiení, vypracovaná na podkladû vlastního vûdeckého v zkumu a znalostí a zku eností spolupracujících vûdeck ch odborn ch ústavû a vysok ch kol. S vyuïitím tûchto poznatkû zabezpeãuje NPÚ odbornou a metodickou ãinnost, t kající se péãe o nemovité i movité kulturní památky, jejich soubory, dochované historické prostfiedí, památkové rezervace, zóny, ochranná pásma a území s archeologick mi nálezy. 1 Pfied takfika patnácti lety doc. Josef tulc publikoval program odborn ch metodik Státního ústavu památkové péãe (dále jen SÚPP). 2 Tímto pfiíspûvkem ohlásil obnovení publikování odborn ch metodik SÚPP a NPÚ v návaznosti na Metodické listy vydávané v letech Cílem následujícího pfiíspûvku je sumarizovat v sledky programu pfiípravy a publikace odborn ch metodik a dal ích metodick ch materiálû SÚPP a NPÚ za posledních dvanáct let. Odbornû metodické materiály NPÚ Odbornû metodické materiály vydávané NPÚ je moïno rozdûlit na: 1. Materiály vydávané v ti tûné podobû: odbornû metodické publikace metodická vyjádfiení, 4 Památkové listy, dal í materiály metodického charakteru, takzvané metodické letáky a vybrané pfiíspûvky publikované v ãasopise Zprávy památkové péãe (dále jen ZPP) Materiály vydávané v elektronické podobû: 6 odbornû metodické publikace, metodická doporuãení, závûry odborn ch památkov ch dílen, metodická vyjádfiení, metodické pokyny hlavního konzervátora NPÚ, metodické listy generálního fieditele NPÚ, Památkové listy, dal í materiály metodického charakteru publikované v souborech Akce a události 7 a Odborné ãlánky. 8 Odbornû metodické materiály vydávané v ti - tûné podobû Odbornû metodické publikace V letech pfiipravil SÚPP 17 a jeho nástupce NPÚ 15 metodik. Publikovány byly v edicích Odborné a metodické publikace, Práce NPÚ a jako pfiílohy ãasopisu ZPP. 9 DoplÀují je dal í pfiílohy metodického charakteru zpracované redakcí ZPP. 1 Autorem v ech fotografií je Milan Janão. Obr. 1. Odbornû metodické publikace NPÚ. Spektrum monotematicky zamûfien ch prací je v jistém smyslu také obrazem rozmanitosti památkového fondu âeské republiky. 1 V roãní zpráva za rok 2008, Národní památkov ústav, ústfiední pracovi tû, Praha 2009, s Josef TULC: Program odborn ch metodik Státního ústavu památkové péãe, in: Zprávy památkové péãe, 57, 1997, ã. 9 10, s TamtéÏ, s Viz kapitolu Odbornû metodické materiály vydávané v elektronické podobû. 5 Viz Tyto metodické práce jsou vydávány ve stejném formátu jako pfiehledy restaurátorsk ch prací realizovan ch v âeské republice. Tím se li í od metodick ch prací vydávan ch v rámci edice Odborné a metodické práce, jeï jsou rovnûï pfiílohou ãasopisu ZPP. V ZKUMN ZÁMùR I Milan JANâO / Pfiehled vydávan ch odbornû metodick ch prací v letech

4 Edice Odborné a metodické publikace Vydavatel: Státní ústav památkové péãe, Praha 1/ Petr Macek: Standardní nedestruktivní stavebnû-historick prûzkum. 2/1997 Vojtûch Láska, Alfréd Schubert, Josef tulc: Péãe o stfiechy historick ch budov. 1/1998 Josef tulc, Milo Suchomel, Ivana Maxová: Péãe o kamenné sochafiské a stavební památky. 2/1998 Jan Sokol, Tomá Durdík, Josef tulc: Ochrana, údrïba a stavební opravy zfiícenin hradû. 1/1999 Vûra Kuãová, Pavel Bure : Principy péãe o lidové stavby. 1/2000 Ladislav Bezdûk, Kvûta KfiíÏová, Eva Luká ová, Vojtûch Písafiík: Barevná fotodokumentace mobiliárních fondû hradû a zámkû. Metodika standardního postupu pfii zhotovování barevné fotodokumentace jako souãásti Základní evidence mobiliárních fondû hradû a zámkû. 2/2000 Ondfiej efcû, Jan Vinafi, Marie Pacáková: Metodika ochrany dfieva. 3/2000 BoÏena Pacáková a kol.: Krajinné památkové zóny v âeské republice. 11 1/2001 Zdenûk Novák: Dfieviny na vefiejn ch mûstsk ch prostranstvích. PouÏití dfievin v ulicích a na námûstích památkovû chránûn ch mûst. 2/2001 Petr Macek: Standardní nedestruktivní stavebnû-historick prûzkum. 2., roz ífiené vydání. 1/2002 Ivana Kopecká a kol.: Preventivní péãe o historické objekty a sbírky v nich uloïené. Vydavatel: Národní památkov ústav, Praha 1/2003 Vojtûch Láska, Alfréd Schubert, Milo Solafi, Josef tulc: Péãe o stfiechy historick ch budov. 2., doplnûné vydání. 1/2004 Václav Girsa, Josef Holeãek, Pavel Jerie, Dagmar Michoinová: Pfiedprojektová pfiíprava a projektová dokumentace v procesu péãe o stavební památky. 2/2004 Karel Kibic, Karel Kuãa, Vûra Kuãová: Novostavby v památkovû chránûn ch sídlech. 3/2004 Alfréd Schubert: Péãe o historické v plnû okenních a dvefiních otvorû. 1/2005 Jifií Bláha, Vít Jesensk, Petr Macek, Vladislav Razím, Jan Sommer, Jan Vesel : Operativní prûzkum a dokumentace historick ch staveb. 1/2006 Petr Koukal a kol.: Péãe o varhany a zvony, jejich památková ochrana. 1/2007 Alfréd Schubert a kol.: Péãe o památkovû v znamné venkovní komunikace. 2/2007 Jifií Roháãek: Epigrafika v památkové péãi. 1/2008 Josef Holeãek, Václav Girsa a kol.: Projektování obnovy stavebních památek. 1/2009 Petr Macek: Barevnost fasád. PrÛzkum, dokumentace, vyhodnocení a obnova exteriéru historick ch staveb. 2/2009 Vûra Kuãová: Svûtové kulturní a pfiírodní dûdictví UNESCO. Edice Práce Národního památkového ústavu Vydavatel: Národní památkov ústav, Praha 1/2007 Organokfiemiãitany v ãeské památkové péãi, Petr Glaser, Vratislav Nejedl (eds.), svazek 1. 1/2009 Hrady, zámky, quo vadis? Správa a rozvoj zpfiístupnûn ch památkov ch objektû jako specifick multidisciplinární soubor ãinností, Milan Svoboda (ed.), svazek 2. Edice Pfiíloha ãasopisu Zprávy památkové péãe Vydavatel: Státní ústav památkové péãe, Praha 1/1993 Pavel Èastn : Fasádní nátûrové hmoty k povrchové úpravû historick ch budov. 1/1994 Jifií Rathousk : Konzervaãní prostfiedky pro kámen i jiné stavební materiály. 1/1995 Ivana Kopecká, Martin Dvofiák: Nároky na muzejní úloïné prostory z hlediska stability rûzn ch materiálû. 2/2000 Jifií Zelinger: Po kození kulturních památek vlivem svûtla a ochrana proti nûmu. 1/2001 Dagmar Knotková, Katefiina Kreislová: Koroze mûdi a bronzu vznik patin. Vydavatel: Národní památkov ústav, Praha 1/2004 Dagmar Knotková, Katefiina Kreislová: Koroze mûdi a bronzu vybrané technologie restaurování. 1/2009 Pavel Hájek: Metodika minimálního katalogizaãního záznamu zpracování historick ch kniïních fondû ve správû NPÚ pro úãely zákona o úãetnictví a základní principy pofiizování fotodokumentace kniïních sbírek. Dal í pfiílohy metodického charakteru zpracované redakcí Zpráv památkové péãe Vydavatel: Státní ústav památkové péãe, Praha 1/1998 Zfiíceniny historick ch staveb a jejich památková ochrana. 1/2000 Karel Kuãa, Vûra Kuãová: Principy památkového urbanismu. Památkové listy Památkové listy vycházely v letech nepravidelnû jako volná fiada pfiíloh ãasopisu ZPP. Tento zpûsob umoïàoval vydávat nûkteré aktuální zprávy, pfiehledy nov ch publikací, referáty o konferencích, oznámení v bûrov ch fiízení a podobnû mnohem operativnûji neï pfii zafiazení textû v fiádném se itu ãasopisu. Postupnû tak bylo vydáno 17 prûbûïnû ãíslovan ch Památkov ch listû. Od roku 2003 vychází ZPP ve sníïeném poãtu ãísel (6 místo dfiívûj ích 10), av ak v celkovém vût- ím rozsahu. S tím souvisí urãité omezení moïnosti otiskování aktuálních sdûlení. S ohledem na tuto skuteãnost bylo rozhodnuto publikovat Památkové listy NPÚ v elektronické podobû. 12 Dal í materiály metodického charakteru, takzvané metodické letáky 13 Zcela ojedinûl m metodick m poãinem, jenï se bohuïel nedoãkal následování, je vydání metodického letáku Operativní prûzkum a dokumentace historick ch staveb. Hlá ení o nálezu (autofii Vladislav Razím, Jan Sommer, Jan Vesel, Praha 2007). Odbornû metodické materiály vydávané v elektronické podobû Odbornû metodické publikace V roce 2004 bylo zahájeno publikování odbornû metodick ch publikací v elektronické podobû. 14 Z edice Práce NPÚ byly elektronicky publikovány oba vydané svazky. Z edice Odborné a metodické práce byly publikovány metodiky 1 3/2004, 1/2005, 1/2006, 1 2/2007. Referát metodik NPÚ v souãasné dobû usiluje o publikování star- ích odbornû metodick ch prací 2/1997, 1 2/1998, 1/1999, 1 2/2000 a 1 2/2001. Vzhledem k tomu, Ïe se nedochovaly texty odbornû metodick ch publikací 1/2003 a 1/2002 v elektronické podobû, zajistil Referát metodik jejich pfiepis. Metodika 1/2003 bude s doplnûn m textem a aktualizovan mi barevn mi i ãernobíl mi fotografiemi publikována jak v ti tûné, tak i elektronické podobû. Metodika 1/2002 bude po ujasnûní autorsk ch práv publikována elektronicky. Odbornû metodické práce vydávané jako pfiíloha ãasopisu ZPP a dal í pfiílohy metodického charakteru zpracované redakcí ZPP nejsou prozatím publikovány v elektronické podobû Jedná se o pracovní oznaãení, které odkazuje na pofiadí vydávání metodik v daném roce a zároveà jako oznaãení dané metodiky v textu pfiíspûvku. 11 Odbornû metodická publikace byla pfiipravená do tisku v roce K jejímu vydání v ak nakonec nedo lo Vydávání metodick ch letákû je jednou z cest, jak oslovovat laickou vefiejnost a pouãit ji, jak postupovat napfiíklad pfii plánování stavební ãinnosti na území, které je územím s archeologick mi nálezy, nebo jak postupovat pfii rekonstrukci objektu prohlá eného za kulturní památku Samostatnou metodikou metodik je práce Ing. Jana Sommera Pokyny pro zpracování textû oborov ch metodik památkové péãe (Stavba, ãlenûní a úprava metodik). 80 V ZKUMN ZÁMùR I Milan JANâO / Pfiehled vydávan ch odbornû metodick ch prací v letech

5 2a 2b Metodická doporuãení, závûry odborn ch památkov ch dílen V rámci rubriky byly v roce 2002 publikovány závûry a doporuãení z odborné památkové dílny konané na státním hradu vihov a z odborné dílny konané na státním hradu a zámku v âeském Krumlovû. V roce 2004 byly publikovány závûry a doporuãení z odborné památkové dílny Ochrana a péãe o orientální koberce konané v Plzni a z odborné památkové dílny na téma restaurování sgrafit konané ve Slavonicích. Po roce 2004 byla metodická doporuãení, závûry odborn ch dílen, do lo-li k jejich vyslovení, naformulování a ujednání, publikována na jiném místû v rámci 16 Pracovních dílen NPÚ a semináfiû, které se uskuteãnily, aniï by po sobû zanechaly stopu v podobû závûrû, je bohuïel také mnoho. 17 Vzhledem ke zpûsobu organizace a díky iroké úãasti odborn ch pracovníkû státní památkové péãe mají právû odborné dílny a semináfie zásadní v znam pro v voj a sjednocování metodick ch postupû pfii ochranû kulturního dûdictví. I proto je naléhavû potfiebné vefiejnû zpfiístupàovat pfiijímané závûry a doporuãení, a to jak publikováním v ãasopisu ZPP, tak elektronick m publikováním v rubrice Metodická doporuãení, závûry odborn ch památkov ch dílen. Metodická vyjádfiení Rubrika pfiiná í jak metodická vyjádfiení v návrhu, tak i vyjádfiení, která vstoupila v obecnou platnost. V roce 2007 byl zvefiejnûn Návrh metodického vyjádfiení NPÚ k obnovû tradiãních fasád. 18 Dne bylo publikováno metodické vyjádfiení Ochrana povrchov ch úprav památek a jejich ãástí zhotoven ch z kamene, 19 dne Metodické vyjádfiení na ochranu dvorû, dvorkû a nádvofií. 20 Metodické pokyny hlavního konzervátora NPÚ V rámci rubriky byl publikován Metodick pokyn k památkové ochranû varhan, které jsou kulturními památkami. Dal í pfiipravované metodické pokyny nevstoupily v platnost a jejich chystané návrhy nebyly publikovány ani v elektronické podobû. 21 Metodické listy generálního fieditele NPÚ Rubrika úzce souvisí s následující rubrikou Památkové listy. V roce 2006 zde byly zvefiejnûny metodické listy Památková péãe a vûtrná energetika (Památkov list 18) a Národní památkov ústav a strukturální fondy Evropské unie (Památkov list 19). Památkové listy Pûtice Památkov ch listû zvefiejnûn ch v roce 2006 navázala na fiadu Památkov ch listû publikovan ch jako pfiíloha ãasopisu ZPP v letech Kromû v e uveden ch listû 18 a 19 zde byly zvefiejnûny Památkové listy: 20 Památková péãe a strukturální fondy Evropské unie konkrétní operaãní programy pfiedmûtem jednání Vlády âr. 21 Národní památkov ústav a krajské koncepce na podporu státní památkové péãe. 22 Struktura náleïitostí restaurátorsk ch zpráv. Pfiíprava Památkového listu Struktura náleïitostí hlá ení o archeologick ch akcích, zpráv o archeologick ch akcích a nálezov ch zprév z archeologick ch v zkumû byla pozastavena v souvislosti se zmûnami ve vedení odboru péãe o archeologick fond NPÚ ÚP. 22 V únoru 2010 dokonãil referát metodik pfiípravu Památkového listu 23 Památková péãe a fotovoltaické elektrárny. Práce má 3 pfiílohy, zkompletována byla v roce 1999 a aktualizována v roce 2004, zvefiejnûna je na pp/dokum/metod/doporuceni/metometo. 16 Rubriky Akce a události, Odborné ãlánky Obr. 2a, 2b. Îatec (okres Louny), mû Èansk dûm, stav z roku 2007 pfied obnovou stfiechy (2a), stav z roku 2009 po obnovû (2b). Navzdory existující metodice Péãe o stfiechy historick ch budov do lo bûhem rekonstrukce stfiechy k závaïn m pochybením. Za nejrazantnûj í zásah lze povaïovat odstranûní pro oblast Îatecka charakteristick ch vûtracích vik fiû pouïívan ch pfii su ení chmelu v podkrovním prostoru. a Sdûlení, zápisy, záznamy Agenda 2005, Agenda 2006, Agenda Semináfi Zámecká divadla (Litomy l, ); Plány ochrany památkov ch rezervací a památkov ch zón (JindfiichÛv Hradec, ); Jak pfiiblíïit památkové objekty mládeïi (Litomy l, ); Historické knihovny hradû a zámkû. Jejich interiéry, fondy, správa, ochrana a dokumentace (Mnichovo Hradi tû, ) a mnohé dal í. 18 K tomu na Diskusní fóra, Specializovaná diskusní fóra, Obnova tradiãních fasád. 19 V ti tûné podobû in: Zprávy památkové péãe, 65, 2005, ã. 1, s V ti tûné podobû Vûra KUâOVÁ: Metodické vyjádfiení na ochranu dvorû, dvorkû a nádvofií, in: Zprávy památkové péãe, 69, 2009, ã. 2, s Metodick pokyn hlavního konzervátora k péãi o archeologické dûdictví na objektech ve správû Národního památkového ústavu (2003), Metodick pokyn hlavního konzervátora NPÚ Aktivní ochrana území s archeologick mi nálezy, zásahy v historick ch jádrech mûst a mûsteãek, na územích a v objektech vykazujících památkové hodnoty dle 2 6 a 17 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní, podle zásad Úmluvy o ochranû archeologického dûdictví Evropy, tzv. Maltské konvence (2005). 22 Pozastavení pfiípravy Památkového listí se neslo zcela ve znamení cviãené neschopnosti. Podrobnû k termínu cviãená neschopnost, vze lému z teorie managementu, a k jeho v znamu viz Jifií ÎALMAN: Má hlava je muzeum aneb Dupání lehkou nohou v muzeologii, Praha 2004, s V ZKUMN ZÁMùR I Milan JANâO / Pfiehled vydávan ch odbornû metodick ch prací v letech

6 Materiály metodického charakteru publikované v souborech pfiíspûvkû Odborné ãlánky a Akce a události Odborné práce metodického charakteru byly prûbûïnû publikovány v rubrice Odborné ãlánky. Zde lze zmínit pfiíspûvky, které by se v budoucnu mohly stát základem skuteãn ch odbornû metodick ch publikací: 1/2006 Podklad pro metodiku péãe o archeologické dûdictví v územích s archeologick mi nálezy, která se nacházejí na pozemcích urãen ch k plnûní funkcí lesa, kolkách a plantáïích lesních dfievin (Jana Kalferstová). 2/2006 Archeologie v NPÚ ano, ale jak? Ochrana archeologického dûdictví v ústfiedním pracovi ti NPÚ na poãátku 21. století (Milan Janão). 2/2007 Aktuální problémy péãe o archeologické dûdictví. Postexkavaãní fáze archeologického v zkumu problematika zpracování v sledkû archeologick ch v zkumû do podoby nálezové zprávy a v sledné souhrnné publikace o zkoumaném nalezi ti. Anal za stavu (Milan Janão). 1/2008 KdyÏ najít znamená ztratit. Hledání pokladû není dobrodruïná zábava, ale niãení kulturního dûdictví (Zuzana Sklenáfiová-Bláhová). 1/2009 Vyjádfiení k problematice zateplování (Miloslav Nûmeãek). V rámci rubriky Akce a události jsou prûbûïnû od roku 2004 publikovány zprávy o akcích, jejichï souãástí jsou závûry odborn ch pracovních dílen a metodická doporuãení. 23 Závûr Národní památkov ústav obnovil v roce 1997 vydávání odbornû metodick ch publikací a dal- ích metodick ch materiálû. Spolu s dal ími dokumenty 24 jsou plnû k dispozici v em zájemcûm z fiad odborné i laické vefiejnosti. Zda se bude obnova a údrïba památkového fondu âeské republiky fiídit platn mi a praxí ovûfien mi metodikami, to závisí jiï na samotn ch vlastnících a správcích kulturních památek. Ani sebelep í metodika totiï nezajistí kvalitní a bezchybnou obnovu památky, pokud se ten, kdo památku obnovuje, nebude dobfie mínûn mi, fundovan mi a praxí ovûfien mi radami a doporuãeními fiídit (obr. 2a, b). 23 Víc viz 24 Mezinárodní dokumenty o ochranû kulturního dûdictví, I. svazek, Praha 2007; elektronicky zvefiejnûno na Nové formy vzdûlávání pro dûti a mládeï v oboru památkové péãe Hana EZNÍâKOVÁ A NOTACE: Pfiíspûvek pfiedstavuje jeden z nauãn ch didaktick ch programû pro dûti a mládeï, které vznikají na rûzn ch památkov ch objektech s cílem vybudovat pozitivní vnímání kulturního odkazu historie. Tradiãní prohlídky památkov ch objektû doplàují formy prezentace vyuïívající audiovizuálních prostfiedkû. Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 101 Zkvalit- Àování odbornû metodického fiízení státní památkové péãe, koordinace a efektivní vyuïívání v sledkû v zkumu a v voje v oboru památkové péãe v pûsobnosti NPÚ, vãetnû zpracování a implementace odborn ch metodik dílãích ãinností v oboru památkové péãe a v zkumu nov ch forem celoïivotního vzdûlávání, pro obor památkové péãe. V rámci v zkumného úkolu ã , zamûfieného na nové formy vzdûlávání pro obor památkové péãe, byl zpracován didaktick program pro dûti a mládeï orientovan na poznání historické etapy baroka prostfiednictvím náv tûvy zahrad pod PraÏsk m hradem. Cílem projektu bylo v praxi ovûfiit moïnosti netradiãní formy prezentace, vyuïívající jednak audiovizuální prostfiedek, v na- em pfiípadû tfiináctiminutov instruktáïní film, jednak pracovní se it obsahující rûzné úkoly, bûhem jejichï fie ení in situ dochází k osvojení nov ch poznatkû z rûzn ch pfiedmûtû. Pfied samotnou náv tûvou zahrad seznámil pedagog dûti se základními údaji a historick mi fakty prostfiednictvím audiovizuální prezentace. Tak do lo je tû pfied vstupem do zahrad k urãitému naladûní náv tûvníkû, ktefií jiï dopfiedu znali základní informace o nav tíveném místû a soustfiedili se k pozitivnímu vnímání kultivovaného prostfiedí zahrady. Filmová prezentace seznámila dûti s historick m kontextem vzniku barokních zahrad a upozornila je na rûzné fenomény, se kter mi se v zahradû setkají. Po pfiíchodu skupiny do zahrad dostaly dûti do rukou pracovní se it se zadan mi úkoly. Pracovní se it byl rozãlenûn na tfii ãásti. Úvodní se zamûfiila na obecné znalosti Ïivotního stylu v období dávn ch ãasû. Ve druhé ãásti byly fotografie konkrétních umûleck ch, architektonick ch, uïitkov ch a pfiírodních solitérû, se kter mi se dûti v zahradû setkají. Jejich úkolem bylo pfiifiadit k nim správné názvy a bûhem procházky zahradou pak tyto artefakty objevit a zakreslit do plánku. Ve tfietí ãásti pracovního se itu dûti poznávaly v znamné architektonické dominanty praïského 1 Obr. 1. Praha, Ledebourská zahrada, autorka pfiíspûvku s Ïáky pfii fie ení jednoho z úkolû v pracovním se itu. (Foto TaÈána Binková, 2009) panoramatu, které jsou z horních teras zahrad dobfie rozpoznatelné. Program pak zakonãil test, ve kterém dûti mûly prokázat získané vûdomosti a nenásilnou formou si uvûdomit ir í historické souvislosti Ïivotního stylu baroka v konfrontaci se souãasností. Podle hodnocení lektorky z Národního informaãního a poradenského stfiediska pro kulturu byl projekt pfiimûfien schopnostem doporuãené vûkové kategorie ÏákÛ a studentû a byl zajímavû motivován pomocí hereckého ztvárnûní autentické historické postavy, hrabûnky Trautmannsdorfové, která se zaslouïila o zaloïení zahrady. Otázky nebyly jen úzce zamûfiené na historii a architekturu, ale i na botaniku, fie ily tedy i mezioborové vztahy, a pfiesto na sebe logicky navazovaly; text i otázky byly jednoznaãné a srozumitelné, vycházely z uãiva. Cel test byl pfiehledn a jednotnû uspofiádan, obsahoval vysvûtlující text, otázky a fotografie. Pfiínosné je také to, Ïe fiadu otázek si ovûfiily samy dûti pfiímo v terénu a tím se nauãily a zapamatovaly si daleko víc neï z v kladu uãitele v uãebnû nebo z uãebnice. Program je cenn tím, Ïe podporuje zavádûní Rámcovû vzdûlávacích programû pro základní koly a gymnázia do praxe. Zámûrem autorky projektu je iniciovat tvorbu nauãn ch didaktick ch programû pro dûti a mládeï i na dal ích památkov ch objektech, aby pfiispûly k formování pozitivního vnímání kulturního odkazu historie. Proto byl tento didaktick program také zafiazen mezi ukázky vzorov ch projektû prezentovan ch na workshopu k edukaãním aktivitám pro památky UNESCO, kter se konal v prosinci 2008 v âeském Krumlovû. 82 V ZKUMN ZÁMùR I Milan JANâO / Pfiehled vydávan ch odbornû metodick ch prací v letech Hana EZNÍâKOVÁ / Nové formy vzdûlávání pro dûti a mládeï v oboru památkové péãe

7 V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe cíle a zpûsob fie ení v zkumného úkolu Petr VOLFÍK A NOTACE: âlánek prezentuje cíle, zpûsob fie ení a dosavadní v sledky plnûní v zkumného úkolu V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe. Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 102 V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe. V zkumn úkol ã. 102 je souãástí dlouhodobého v zkumného zámûru Národního památkového ústavu na roky Vûdeck v zkum ke zkvalitàování odbornû metodického fiízení státní památkové péãe. Jeho základním cílem je navrhnout a vybudovat zcela nov komplexní informaãní systém, kter za pomoci dostupn ch moderních informaãních technologií umoïní integrovat dosud vûcnû i územnû oddûlenû vytváfiené, spravované a uïívané datové zdroje, aplikace a dílãí informaãní systémy v oboru památkové péãe. Zadání úkolu vycházelo ze stavu, kdy v rámci bûïn ch statutárních ãinností NPÚ i jako souãást fie ení ãi v stupû mnoh ch v zkumn ch úkolû jiï vzniklo a nadále vzniká obrovské mnoïství odborn ch dat rûzn ch formátû (texty, tabulky, databáze, grafická a geografická data). Tato data jsou v ak velmi ãasto vytváfiena izolovanû na jednotliv ch pracovi tích NPÚ, v rûzn ch datov ch strukturách, kvalitû i objemu, s ukládáním v jednouïivatelsk ch, funkãnû i objemovû limitovan ch kanceláfisk ch relaãních databázov ch systémech (Paradox, Access a podobnû), nebo pfiímo fyzicky jako samostatné soubory na jednotliv ch klientsk ch poãítaãích ãi serverech, ãasto bez bliï ího popisu jejich obsahu i struktury a pfiedev ím bez potfiebného vzájemného provázání dat k sobû logicky patfiících. Pro práci s tûmito daty jsou pak vyvíjeny speciální aplikace, ãasto zaloïené na rûzn ch technologiích, a tedy ve v sledku vzájemnû nekompatibilní. Tento ad hoc pfiístup mûïe b t velmi levn a produktivní ve fázi pofiizování dat, pro jejich následné vyuïívání a generování ucelen ch uïivatelsk ch v stupû se v ak stává pfii stále vût ím objemu dat velmi neefektivním a rovnûï správa takto oddûlenû shromaïìovan ch dat je velmi nároãná jak na v poãetní techniku, tak i na lidské zdroje. V dne ní dobû, kdy znaãnû roste tlak na ãím dál rychlej í, pfiitom ale komplexnûj í a kvalitnûj- í rozhodování v procesech vefiejné správy vãetnû oblasti památkové péãe, a to v e navíc za narûstajícího tlaku na sniïování stavu zamûstnancû i v odborn ch institucích typu NPÚ, je rychlé získání aktuální a komplexní informace o pfiedmûtu zájmu základním pfiedpokladem pro úspû né a efektivní fungování organizace. Ze strany uïivatelû aè uï uvaïujeme o interních uïivatelích v NPÚ, externích odbornících v oboru památkové péãe, pracovnících státní a vefiejné správy ãi obecnû vefiejnosti je pak vyïadováno nalezení tûchto informací pokud moïno v jednom systému, s jedním standardizovan m uïivatelsk m rozhraním, bez nutnosti instalace dodateãného specializovaného softwaru. Pfii neexistenci jednoho uceleného informaãního systému s centrálním ukládáním dat dochází také velmi ãasto k opakovanému sbûru jiï dfiíve ãi nûk m jin m získan ch informací. Velmi komplikovaná je správa takto lokálnû ukládan ch dat, prakticky nezaji tûná b vá jejich ochrana pfied moïnou ztrátou v dûsledku po kození hardwaru ãi softwaru nebo i Ïivelní pohromy. Potfieba vytvofiení uceleného v stupu z nûkolika dílãích územních databází ãi rûzn ch typû dat pak znamená ãasto velmi sloïitou proceduru exportu dat z lokálních úloïi È, jejich pfienesení na fyzick ch pfienosn ch médiích, pfievodu do jednotné struktury a ruãního pospojování s odstranûním duplicit a podobnû. V neposlední fiadû je nutno zmínit i mnoïství odbornû velmi cenn ch a ãasto nenahraditeln ch dokumentû a podkladû, které existují pouze v analogové, to je nejãastûji papírové podobû. Jejich ir í a operativní vyuïívání je tak prakticky nemoïné. Vyfie ení tûchto problémû má zcela zásadní v znam i pro schopnost oboru památkové péãe komunikovat na poïadované úrovni s partnery zejména ve státní správû a v samosprávû, kde dochází k prudkému rozvoji vyuïívání informaãních technologií a je oãekávána pfiipravenost NPÚ na podobné úrovni poskytovat data ãi informace. Zvolené fie ení Integrovaného informaãního systému památkové péãe (dále jen IISPP) by tedy mûlo pfiedev ím zajistit: ukládání v ech typû stávajících i novû pofiizovan ch dat v jednom centrálním datovém úloïi ti, se zaji tûnou bezpeãností a zálohováním; vytváfiení uïivatelsk ch aplikací umoïàujících efektivní vyuïití i prûbûïnou aktualizaci uloïen ch dat, v jednotném v vojovém prostfiedí, s moïností definovat rûzné úrovnû pfiístupu k datûm pro interní i externí uïivatele vãetnû vefiejnosti, ideálnû prostfiednictvím internetu; vytvofiení metodick ch postupû a standardû pro správu, rozvoj a vyuïívání tohoto komplexního systému. Postup a stav fie ení úkolu V prvním roce fie ení úkolu (2005) byla zpracována podrobná anal za v NPÚ existujících základních datov ch zdrojû, aplikací a dílãích informaãních systémû, a to jak z hlediska vlastního datového obsahu, tak i pouïívan ch technologií a procesû pfii sbûru i uïívání dat. Na základû této anal zy byl zpracován Systémov projekt konsolidace vybran ch ãástí IS NPÚ, 1 ve kterém byly definovány základní technologické principy fie ení IISPP a jednotlivé kroky vedoucí k dosaïení cílového stavu. NavrÏená architektura nového systému je vícevrstvá, komponentová a zaloïená na principu slu- Ïeb, které jednotlivé vrstvy nebo komponenty navzájem poskytují. Základní vrstvy systému jsou perzistentní (databáze), aplikaãní a prezentaãní. Komunikace mezi vrstvami je standardizovaná, postavená na jiï existujících komponentách nebo návrhov ch vzorech. e ení v jednotliv ch vrstvách je zaloïeno na existujících produktech-nástrojích, pro které se pouïívá termín framework. Cílem takto zvoleného fie ení je zrychlit a sjednotit postup v voje a zamûfiit se na konkrétní úkoly, které má aplikace plnit pro NPÚ, nikoliv na realizaci obecn ch problémû (jsou fie eny ve frameworku). Klientská strana jednotliv ch aplikací je navrïena pro dva moïné základní reïimy pfiístupu ke sluïbám IISPP: online na bázi tenkého klienta, prostfiednictvím web prohlíïeãe; offline na bázi inteligentního softwaru, kter zaji Èuje sbûr a pfiípravu strukturovan ch dat (vstupû do IISPP) s moïností jejich následného dávkového online nebo offline (pfiedáním na nosiãi) pfienosu do IISPP. Vytvofiené aplikace vyuïívají pomocí aplikaãních rozhraní dal í sluïby, takzvané generické sluïby sítû, zahrnující primárnû adresáfiové sluïby, 2 DNS, 3 DHCP. 4 Jsou také podporovány spoleãn mi infrastrukturními sluïbami, které zahrnují zejména zálohování a obnovu dat, jednotnou 1 Petr TùPÁNEK: Systémov projekt konsolidace vybran ch ãástí IS NPÚ, verze 1.2, Praha Softwarová aplikace pro údrïbu informací o uïivatelích a fiízení pfiístupu k jednotliv m aplikacím. 3 Domain Name System systém pro údrïbu databáze doménov ch jmen a zaji tûní jejich pfiekladu na adresy v poãítaãov ch sítích. 4 Dynamic Host Configuration Protocol aplikaãní protokol pro automatické pfiidûlování adres jednotliv m poãítaãûm v poãítaãov ch sítích. V ZKUMN ZÁMùR I Petr VOLFÍK / V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe cíle a zpûsob fie ení v zkumného úkolu 83

8 antivirovou ochranu, sluïby Firewall 5 a Proxy. 6 Aplikace nebo sluïby mohou b t instalovány a provozovány na jednom nebo více hardwarech v rûzn ch lokalitách NPÚ. Jejich vzájemné propojení je zaloïeno na spoleãné komunikaãní infrastruktufie. Jako optimální technologick základ pro tvorbu IISPP byl na základû zpracovan ch anal z zvolen programovací jazyk Java a standard J2EE jako specifikace pro návrh a tvorbu podnikov ch aplikací. 7 Pro realizaci perzistentní vrstvy byl zvolen databázov server Microsoft SQL 2005 Standard Edition. 8 Jako provozní základ pro aplikaãní i prezentaãní logiku byl zvolen jeden ze standardizovan ch kontejnerû dle specifikace J2EE 1.3 nebo vy í Apache Tomcat. 9 Od roku 2006 jsou na základû zpracovaného návrhu postupnû vytváfieny a implementovány jednotlivé ãásti infrastruktury IISPP. Mezi nejv znamnûj í realizované dílãí projekty patfií: vytvofiení jednotné datové základny centrálního úloïi tû v ech typû dat v prostfiedí databázového serveru, s nûkolika instancemi databáze pro jednotlivé potfieby (provozní, testovací, v vojová, geografick informaãní systém); implementace základních infrastrukturních sluïeb pro autentizaci a autorizaci systému pro jednotnou evidenci a správu uïivatelsk ch úãtû a pfiístupov ch práv do nevefiejn ch ãástí jednotliv ch aplikací, zaloïeného na technologii OpenLDAP, 10 se zaji tûnou automatickou synchronizací základních personálních údajû uloïen ch v jednotném personálním systému NPÚ; vytvofiení základních sdílen ch aplikaãních modulû spoleãn ch programov ch ãástí informaãního systému, které budou vyuïívány v emi nov mi i migrovan mi aplikacemi v IISPP a nebude tak nutné jejich duplicitní vytváfiení pro kaïdou aplikaci; implementace a naplnûní centrálního datového skladu Geografického informaãního systému (dále jen GIS) NPÚ zaloïeného na technologiích firmy ESRI ArcSDE, ArcIMS a ArcGIS 11 a technologii T-MapServer firmy T-Mapy, 12 s jednotn m datov m modelem pro vytváfiení beze v ch odborn ch datov ch sad pro celé území âr, se zaveden m nov m standardem pro prostorovou identifikaci v ech objektû zájmu památkové péãe zaloïen m na vazbû na data Registru sãítacích obvodû âeského statistického úfiadu 13 a na datech specializované databáze CZ_RETRO, 14 svytvofien mi základními webov mi sluïbami a mapov mi projekty publikujícími data interním i externím uïivatelûm; implementace Metainformaãního systému (dále jen MIS) NPÚ pro jednotnou evidenci a správu odborné digitální dokumentace na v ech pracovi tích NPÚ ve vazbû na ostatní aplikace IISPP, pfiedev ím GIS; vytvofiení webového rozcestníku pro snadn pfiístup k jednotliv m aplikacím IISPP ( iispp.npu.cz, obr. 1), s integrovanou funkcionalitou pro aktivaci uïivatelsk ch úãtû a zmûnu hesla registrovan ch uïivatelû, s rozhraním pro publikaci aktuálních informací o provozu IISPP a pro pfiístup k aktuálním verzím uïivatelské dokumentace pro jednotlivé aplikace (obr. 2). V echny vytvofiené aplikace jsou jiï od nasazení do pilotního provozu vyuïívány pro zpracování, ukládání i prezentaci odborn ch dat vznikajících v rámci bûïné ãinnosti územních odborn ch pracovi È NPÚ, plnûní hlavních ãi mimofiádn ch úkolû i ostatních vybran ch úkolû v zkumu a v voje (dále jen V + V) fie en ch v NPÚ (viz pfiíklad obr. 3). Kromû vlastních pracovníkû NPÚ jsou vybraná data prostfiednictvím IISPP dostupná i orgánûm státní památkové péãe, dal ím spolupracujícím subjektûm i vefiejnosti. Od roku 2008 je plnûní úkolu podstatnû ovlivnûno sníïením celkové dotace na fie ení v zkumného zámûru Vûdeck v zkum ke zkvalitàování odbornû metodického fiízení státní památkové péãe oproti pûvodnû schválen m celkov m uznan m nákladûm, a to v daném pfiípadû na ménû neï poloviãní ãástku, bez vazby na dosavadní vysoce bodované v sledky úkolu uplatnûné v Rejstfiíku informací o v sledcích (RIV). Je zfiejmé, Ïe za tûchto podmínek je splnûní pûvodnû definovan ch cílû úkolu, to je vybudování IISPP v úplném rozsahu do roku 2011, v rámci plnûní úkolu V + V nereálné a nemoïné. e ení úkolu se tak musí soustfiedit pfiedev ím na zaji tûní provozu a v mezích moïností i potfiebného rozvoje jiï vybudovan ch základních ãástí IISPP tedy GIS a MIS. Mezi nejbliï í zámûry tak patfií napfiíklad nasazení nové technologie pro publikování geografick ch dat ArcGIS Server nebo vytvofiení vefiejn ch webov ch mapov ch projektû s vyuïitím Google Maps API. 15 Ostatní investiãnû nároãné zámûry, napfiíklad vybudování jiï akutnû potfiebné nové aplikace pro vedení Ústfiedního seznamu kulturních památek v rámci IISPP, pfiepracování ãi integrace IS NPÚ o archeologick ch datech a dal ích aplikací pouïívan ch v NPÚ, bude nutno fie it mimo úkol V + V. Podafiit by se to mohlo díky projektu Uplatnûní principu Smart Administration v oblasti nakládání s památkov m fondem âeské republiky (Ústfiední seznam kulturních památek jako zvlá tní datov systém nad RUIAN v návaznosti na dal í základní registry vefiejné správy), kter NPÚ spoleãnû s Ministerstvem kultury âr pfiipravuje jiï od roku 2007 v rámci Integrovaného operaãního programu, za pomoci prostfiedkû ze strukturálních fondû EU. Dal ím pfiíkladem plánovaného rozvoje IISPP pak mûïe b t i pfiipravované vyuïití aplikace MIS pro publikaci dat NPÚ prostfiednictvím Evropské digitální knihovny Europeana ( a to v rámci úãasti NPÚ v mezinárodním projektu CARARE (Connecting ARchaeology and ARchitecture in Europeana) financovaném z Rámcového programu Konkurenceschopnost a inovace (CIP). Závûr Vybudovan informaãní systém památkové péãe by se mûl stát jedním ze základních pilífiû ochrany a záchrany kulturního dûdictví v âeské republice. V budoucnu by mûl b t i rovnocenn m partnerem ostatním informaãním systémûm vefiejné správy, s pfiímou vazbou na Portál vefiejné správy. Vzorem pro IISPP mohou b t komplexní informaãní systémy krajsk ch úfiadû a mnohé oborové informaãní systémy, napfiíklad v rezortu zemûdûlství a pfiedev ím památkové péãi velmi blízkém rezortu Ïivotního prostfiedí. Konkrétnû je moïno jmenovat informaãní systémy âeské geologické sluïby ( nebo âeské informaãní agentury Ïivotního prostfiedí ( V rámci fungování NPÚ, pfiedev ím po jeho vzniku jako organizace s celorepublikovou pûsobností, dojde díky vytvofiení IISPP k podstatnému zefektivnûní správy dat, bude umoïnûno jejich 5 SíÈové zafiízení, které slouïí k fiízení a zabezpeãování sí- Èového provozu mezi sítûmi s rûznou úrovní dûvûryhodnosti a zabezpeãení. 6 Proxy server oddûluje lokální poãítaãovou síè (intranet) od internetu, funguje jako prostfiedník mezi klientem a cílov m poãítaãem (serverem). 7 Více informací viz jsp 8 Více informací viz 9 Více informací viz 10 Více informací viz 11 Více informací viz 12 Více informací viz 13 Více informací viz registr_scitacich_obvodu 14 Více informací viz kodech. htm 15 Více informací viz apis/maps/ 84 V ZKUMN ZÁMùR I Petr VOLFÍK / V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe cíle a zpûsob fie ení v zkumného úkolu

9 Autorem v ech obrázkû je Petr Volfík. Obr. 1. Webov rozcestník IISPP. Obr. 2. Pfiehled dokumentace dostupné ke staïení registrovan m uïivatelûm po pfiihlá ení na webovém rozcestníku IISPP. Obr. 3. Mapov projekt GIS NPÚ Stavebnû-historick prûzkum, architektonické a urbanistické hodnocení v prostfiedí ArcGIS desktop, ukázka zpracování vesnické památkové zóny atov. 1 daleko ir í vyuïití jak pro vlastní interní ãinnosti, tak i pro prezentaci ostatním subjektûm a vefiejnosti. Velk v znam bude mít IISPP i pro samotnou oblast v zkumu a v voje v NPÚ, potaïmo obecnû v památkové péãi. Jednak bude poskytovat nástroje pro pofiizování dat fie itelûm ostatních v zkumn ch úkolû, jednak díky integraci a vzájemnému provázání jednotliv ch dat a moïnosti komplexního pohledu na data bude pozitivnû podporovat dal í rozvoj v zkumu a v voje tím, Ïe fie itelé jiï nebudou nuceni opakovanû pofiizovat stejná základní vstupní data a budou se moci plnû soustfiedit jen na své studium, kvantitativní ãi kvalitativní rozvoj nebo hledání nov ch moïností jejich vyuïití. 2 3 V ZKUMN ÚKOL I Petr VOLFÍK / V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe cíle a zpûsob fie ení v zkumného úkolu 85

10 Jednotn systém pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbû na Geografick informaãní systém Národního památkového ústavu Petr VOLFÍK A NOTACE: âlánek prezentuje technické fie ení a základní vlastnosti aplikace Metainformaãní systém (MIS), urãené pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbû na ostatní ãásti budovaného Integrovaného informaãního systému památkové péãe (IISPP), pfiedev ím Geografick informaãní systém (GIS) NPÚ. Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 102 V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe. Jednou z prioritních potfieb vypl vajících z úvodní anal zy zpracované na poãátku plnûní v zkumného úkolu ã bylo fie ení jednotné evidence a správy digitálních a digitalizovan ch dokumentû (fotodokumentace, stavebnû-historické prûzkumy, restaurátorské zprávy, mapy, plánová dokumentace, nálezové zprávy a podobnû) t kajících se pfiedmûtû ochrany a zájmu památkové péãe. Digitální zpracování tûchto dat bylo dosud v Národním památkovém ústavu velmi nesystémové a zcela rûznorodé aè uï z pohledu jednotliv ch odborn ch oblastí a v nich provozovan ch aplikací, tak i obecnû na jednotliv ch územních odborn ch pracovi tích ãi pfiímo u jednotliv ch pracovníkû v rámci plnûní statutárních, v zkumn ch ãi jin ch úkolû. Pfiitom objem tûchto dat neustále stoupá, fiádovû se jedná o desetitisíce souborû na kaïdém pracovi ti NPÚ. Na nûkter ch územních odborn ch pracovi - tích byl tento problém fie en alespoà ãásteãnû pfiedev ím pro oblast digitální fotodokumentace zavedením sdílen ch sloïek na serveru pfiíslu - né lokální sítû, coï umoïàuje jednotné ukládání a dostupnost dokumentû v rámci urãitého pracovi tû, vãetnû moïnosti základního tfiídûní a vyhledávání dokumentû v dané struktufie slo- Ïek zaloïené vût inou na územním ãlenûní pfiíslu ného kraje a jednotliv ch objektech (památkách). Jinde byly vytvofieny i lokální databázové aplikace umoïàující jednotn popis dokumentû základními popisn mi informacemi, uloïení náhledû fotografií a z toho vypl vající roz ífiené moïnosti vyhledávání. Tato fie ení ov em nedovolují získání operativní informace o existenci dokumentû a dostupnost jejich digitální verze ze v ech pracovi È NPÚ, jsou také technologicky omezena na urãit limitní poãet spravované dokumentace. Dal ím problémem je zpûsob pfiipojování digitální dokumentace k jednotliv m evidencím spravovan m v NPÚ, kdy stejn dokument mohl b t opakovanû vkládán do jednotliv ch lokálních databázov ch aplikací, vãetnû nezbytného popisu dokumentu v kaïdé takové evidenci, coï vede na jedné stranû k duplicitnímu ukládání dat a na druhé stranû to velmi komplikuje pfiípadnou aktualizaci informací o daném dokumentu. V rámci budování Integrovaného informaãního systému památkové péãe (dále jen IISPP) bylo proto navrïeno vytvofiení specializované aplikace Metainformaãní systém (dále jen MIS), která by mûla umoïnit: jednotné ukládání a popis digitálních dokumentû a jejich zpfiístupnûní v rámci celého NPÚ, vãetnû uloïení informací o dosud nedigitalizovan ch dokumentech uloïen ch v archivech NPÚ; moïnost hledaní dokumentû na základû dostupn ch informací uloïen ch v MIS a informací získávan ch automatizovanû z aplikací provázan ch s dokumenty bez ohledu na jejich fyzické uloïení na jednotliv ch pracovi tích NPÚ; vytvofiení jednotného rozhraní pro tvorbu vazeb dokumentû k záznamûm ve v ech aplikacích IISPP. Technické fie ení MIS Technické fie ení je zaloïeno na spoleãné centrální infrastruktufie vybudované v NPÚ v rámci projektu IISPP. MIS byl s ohledem na kladené poïadavky navrïen jako distribuovan systém skládající se z jednoho centrálního a z fiady lokálních serverû (obr. 1), na stranû uïivatele je vyïadován pouze standardní internetov prohlíïeã. Na kaïdém pra- 1 Autorem v ech obrázkû je Petr Volfík. Obr. 1. MIS byl navrïen jako distribuovan systém skládající se z jednoho centrálního a z fiady lokálních serverû. covi ti NPÚ ústfiedním pracovi ti a v ech územních odborn ch pracovi tích se prostfiednictvím lokálních ãástí MIS ukládají dokumenty do lokálního úloïi tû dat (lokální server MIS). Objemovû velká data (velikost digitálních dokumentû se dnes nejãastûji pohybuje v jednotkách aï desítkách MB) jsou tak ukládána v rámci lokální sítû na jednotliv ch pracovi tích NPÚ, ãímï je dosaïeno úspory zatíïení externí síèové infrastruktury a urychlení odezvy systému pro typické uïivatelské operace. Popis v ech dokumentû (metainformace) vãetnû automaticky generovan ch náhledû obrazov ch dokumentû v redukovaném rozli ení je ukládán centrálnû v jednotné datové základnû (JDZ) IISPP prostfiednictvím centrální ãásti MIS. V echny popisné informace vãetnû obsahu textov ch dokumentû (i textového obsahu PDF dokumentû) a obsahu definovan ch atributû z provázan ch aplikací k danému dokumentu jsou automaticky indexovány pro moïnost fulltextového vyhledávání (obr. 2). UÏivatelé pfii práci s MIS komunikují prostfiednictvím webového rozhraní buì s pfiíslu nou lokální ãástí MIS (vkládání dokumentû, lokální admi- 1 BliÏ í informace v samostatném ãlánku Petr VOLFÍK: V zkum vytváfiení a implementace Integrovaného informaãního systému památkové péãe cíle a zpûsob fie ení v zkumného úkolu, in: Zprávy památkové péãe, 70, 2010, ã. 2, s V ZKUMN ZÁMùR I Petr VOLFÍK / Jednotn systém pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbû na Geografick informaãní systém Národního památkového ústavu

11 Obr. 2. Skryje (okres Rakovník), pfiíklad v sledku fulltextového vyhledání dokumentû v MIS. V sledek obsahuje rûzné typy dokumentû (mapa, PDF dokument, fotografie) uloïené na rûzn ch pracovi tích NPÚ a zobrazuje moïnosti práce s jednotliv mi dokumenty a pfiíznaky jejich aktuálního stavu v MIS. Obr. 3. Detail dokumentu v MIS se v emi popisn mi informacemi, vãetnû údajû o vazbû dokumentu na ostatní aplikace IISPP a údajû územní identifikace. nistrace), nebo s centrální ãástí MIS (fulltextové nebo parametrické vyhledávání dokumentû v MIS, prohlíïení metainformací nalezen ch dokumentû, respektive vlastních dokumentû, úprava metainformací, stahování online dostupn ch dokumentû z libovolného lokálního úloïi tû, administrace sdílen ch ãíselníkû a podobnû). 2 Pfiístup k obûma ãástem MIS je fiízen pomocí vybudované infrastruktury IISPP pro autentizaci 3 a autorizaci 4 (LDAP server). 5 UÏivatel s pfiíslu n mi právy tedy mûïe pfiistupovat k MIS odkudkoli, kde má moïnost pfiipojení k internetu. Ve kerá síèová komunikace distribuovaného systému je zabezpeãena ifrováním. Evidence práce s MIS je implementována prostfiednictvím sdíleného modulu aplikaãního logu. Vefiejná ãást MIS, umoïàující pfiístup pomocí standardního ne ifrovaného http protokolu, je dostupná na adrese 6 UmoÏÀuje fulltextové vyhledávání vefiejnû pfiístupn ch dokumentû, zobrazení vybran ch základních popisn ch atributû, náhledû obrazov ch dokumentû, respektive staïení neobrazov ch (textov ch, PDF a jin ch) dokumentû. 2 Vazba MIS na ostatní ãásti IISPP Struktura metainformací pro popis dokumentû v MIS vychází z anal zy a návrhu zpracovaného 2 Filip JURâÍâEK, Petr JÒZA, Petr IHÁK, Petr VOLFÍK: Metainformaãní systém uïivatelská dokumentace, verze 1.4, Ovûfiení identity uïivatele, typicky napfiíklad pomocí uïivatelského jména a hesla. 4 Udûlení oprávnûní nebo odepfiení pfiístupu k aplikaci na základû nastaven ch pfiístupov ch práv. 5 Lightweight Directory Access Protocol (LDAP) protokol pro ukládání a pfiístup k datûm adresáfiového serveru, na kter jsou ukládány informace o uïivatelích, jejich rolích a pfiístupov ch právech. 6 Odkaz na vefiejnou ãást MIS je také umístûn na webovém rozcestníku aplikací IISPP na adrese npu.cz. 3 V ZKUMN ZÁMùR I Petr VOLFÍK / Jednotn systém pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbû na Geografick informaãní systém Národního památkového ústavu 87

12 Obr. 4. Uhersk Brod (okres Uherské Hradi tû), Mariánské námûstí, dûm ãp. 15, katalogov list stavebnû-historického prûzkumu mûstské památkové zóny a náhledová fotografie objektu na webovém mapovém projektu Územní identifikace. Objekty, k nimï jsou jiï v MIS vloïeny dokumenty, jsou zv raznûny hnûd m krouïkem. Soufiadnice zadané v MIS pro vytvofiení nov ch definiãních bodû objektû pagis se zobrazují jako oranïové hvûzdiãky. V oknû informací najdeme hodnoty prostorovû identifikaãních prvkû pagis, v oknû aplikace MIS je zobrazen v sledek vyhledávání dokumentû po kliknutí na zvoleném definiãním bodu objektu s kódem v mapû. 4 v roce Kromû základních a v obdobn ch systémech bûïn ch atributû pro popis dokumentu, jeho typu, formátu, autora, data vzniku a podobnû obsahuje MIS atributy pro vytvofiení vazeb dokumentu na ostatní aplikace IISPP (aktuálnû na data Ústfiedního seznamu kulturních památek, to je evidenci kulturních památek, národních kulturních památek, památkovû chránûn ch území a ochrann ch pásem, a na data Státního archeologického seznamu âr, to je evidenci území s archeologick mi nálezy), a dále atributy pro územní identifikaci objektû zájmu památkové péãe, které jsou obsahem dan ch dokumentû (obr. 3). Územní identifikace dokumentû je zaloïena na standardu pro jednotnou prostorovou identifikaci pfiedmûtû ochrany a zájmû památkové péãe definovaném v Geografickém informaãním systému (GIS) NPÚ, 8 kter bude shodn pro v echny aplikace zaãleàované do IISPP. Tato identifikace je dvoustupàová. Základ tvofií bodová identifikace jednotliv ch objektû zaloïená na datové sadû takzvan ch objektû pagis (památkov GIS) definiãních bodû primárnû pfievzat ch z datové sady budov s ãíslem domovním (dfiíve takzvan ch statistick ch budov) vedené v Registru sãítacích obvodû âeského statistického úfiadu (RSO âsú), která je postupnû doplàována o dal í objekty zájmu památkové péãe, jeï se v RSO âsú nevyskytují budovy bez ãísla domovního, drobné a liniové objekty, prvky vody, zelenû a kulturní krajiny. Údaje pro vytvofiení dosud chybûjících bodû nebo opravy bodû existujících jsou mimo jiné sbírány prostfiednictvím MIS, kde jsou pro jejich lokalizaci zadávány soufiadnice X, Y v soufiadném systému S-JTSK. Druh m stupnûm je prostorová identifikace lokalit (sídelních lokalit typu mûsto, mûsteãko, mûstys, ves, víska, jejich dílû a ãtvrtí), pro nûï je v GIS NPÚ zavedena datová sada obsahující jejich definiãní body a polygonová vymezení. Prostorovû vût í území jsou pak (prozatím jen v GIS ãásti IISPP) identifikována pomocí takzvan ch historick ch mikroregionû (územních jednotek historické spádovosti). Tyto datové sady byly pfievzaty z databáze Spoleãnosti pro obnovu vesnice a malého mûsta (SOVAMM) CZ_RETRO 9 vytvofiené Ing. arch. Karlem Kuãou na základû spolupráce s touto spoleãností. V MIS a stejnû tak i v dal ích evidencích v rámci IISPP jsou tedy ve keré objekty zájmu památkové péãe prostorovû identifikovány pouze základními identifikátory objektû pagis nebo lokalit, v echny ostatní územní atributy (adresa, katastrální území, obec a jiné) jsou jiï odvozovány z jejich prostorov ch vazeb na pfiíslu né aktuální datové sady RSO âsú (pomocí takzvané prostorové relace v GIS). K získání v ech potfiebn ch atributû územní identifikace slouïí vytvofiené mapové projekty GIS NPÚ. Pfiímo z tûchto mapov ch projektû lze pak jednodu e vizuálnû zjistit a následnû i kliknutím pfiíslu n m nástrojem pfiímo v mapû vyhledat a zobrazit v echny v MIS jiï vloïené dokumenty k danému objektu ãi lokalitû (obr. 4). Závûr Aplikace MIS aktuálnû obsahuje jiï více neï digitálních dokumentû. Aktivnû je pouïívána na v ech pracovi tích NPÚ jak pro ukládání základní dokumentace k jednotliv m nemovit m kulturním památkám a chránûn m územím, tak i k ukládání v stupû nûkter ch úkolû v zkumu a v voje (pfiedev ím prûzkumû a dokumentace mûstsk ch a vesnick ch sídel a architektury 19. a 20. století) ãi k dal ím specializovan m úãelûm (napfiíklad ukládání a prezentace fotodokumentace v rámci evidence nejohroïenûj ích kulturních památek). 10 Pfiedev ím ve spojení s GIS NPÚ, které z nûj ãiní informaãní systém prostorov, má zásadní pozitivní vliv na ãinnosti spojené s poznáváním, evidencí, dokumentací i ochranou památkového fondu âr. V voj aplikace MIS bude s ohledem na disponibilní prostfiedky v rámci plnûní úkolu v zkumu a v voje pokraãovat i v následujících letech, a to v souladu s poïadavky a potfiebami uïivatelû i s rozvojem celého IISPP. 7 Filip JURâÍâEK, Petr JÒZA: Anal za a návrh Metainformaãního systému pro Národní památkov ústav, verze 1.2, Zuzana SYROVÁ, Jifií SYROV : (pa)gis jako souãást Integrovaného informaãního systému památkové péãe, Praha Více informací viz 10 Viz 88 V ZKUMN ZÁMùR I Petr VOLFÍK / Jednotn systém pro správu odborné digitální dokumentace ve vazbû na Geografick informaãní systém Národního památkového ústavu

13 MoÏnosti elektronické pasportizace památkov ch objektû Ladislav BEZDùK, Karel BOBEK, Karel JEDLIâKA A NOTACE: âlánek popisuje zaloïení a budování modelového elektronického pasportu národní kulturní památky státního zámku Kozel, kter by mûl poslouïit jako vzor pro budoucí elektronickou pasportizaci památkov ch objektû. Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr ã. MK , úkol ã. 103 Zdokonalování a rozvoj metod digitalizace fotografické a grafické dokumentace památkového fondu. V souãasnosti jiï bûïnû uïívané zpûsoby uchování a ífiení ve ker ch nejen slovních a ãíseln ch údajû, ale i obrazov ch záznamû v digitalizované podobû, zrychlily a roz ífiily zpûsoby práce s informacemi. Tyto dfiíve nedostupné technické moïnosti se nabízejí k vyuïití mimo jiné i na poli nového pfiístupu k pasportizaci památkov ch objektû, a to pasportizaci elektronickou cestou. Ve svém poãáteãním základu, kter je posléze moïné díky napfiíklad technologii 3D laserového skenování dále rozvíjet, se jedná o digitalizaci ve ker ch, ãasto rûznorod ch podkladov ch materiálû od konkrétní památky a jejich spojení v jeden celek, kter by pak slouïil jako komplexní zdroj informací pro identifikaci, evidenci a správu historického majetku. Jde pfiedev ím o propojení mapové, plánové, obrazové a dokladové dokumentace tak, aby v sledná elektronická pasportizace objektu umoïàovala uïivateli získat okamïit a relativnû úpln souhrn informací o památce, vãetnû obecnû platn ch a uïívan ch nástrojû, jako je katastrální mapa, ortofotomapa, státní seznam kulturních památek nebo elektronická, digitalizovaná evidence historického mobiliáfie. VyuÏití principû virtuálního pohybu za pomoci animaãních softwarov ch nástrojû pak mûïe zajistit prostorovou identifikaci aï do detailu rozmístûní mobiliáfie v jednotliv ch interiérech. Z v e popsaného kompletu lze navíc získat i takové v stupy, které tím, Ïe popisované objekty a pozemky budou zpracovány v tfiídimenzionální podobû, mohou poslouïit odborníkûm, napfiíklad projektantûm, pro simulaci pfiípadn ch úprav ãi rekonstrukcí. DÛleÏité pfiitom je, aby byl tento nástroj vyvíjen jako aktivní a otevfien, s moïností prûbûïné aktualizace, vãetnû propojení na jiné informaãní báze, kter mi by bylo moïno jej prûbûïnû doplàovat ãi obohacovat. Pfii respektování takovéhoto zadání se fie itelé v zkumného úkolu ã. 103 rozhodli vytvofiit na pfiíkladu zvolené národní kulturní památky (dále jen NKP), zámku Kozel, modelov pasport a pfiispût tak k poloïení základû nové, elektronické pasportizace objektû. ZaloÏení elektronického pasportu vybrané NKP zámku Kozel Prvním krokem k vytãenému cíli bylo propojení mapové a plánové dokumentace NKP zámku Kozel, konkrétnû katastrální mapy, ortofotomapy a geodetického zamûfiení areálu, vãetnû stavebních objektû, plánû a zamûfiení inïen rsk ch sítí, jednotliv ch parcel, dfievin a trávníkov ch ploch. V zam leném systému se uplatàuje Geografick informaãní systém (dále jen GIS) Kozel, obsahující prostorová a atributová data, kter umoïàuje jejich efektivní sbûr, správu a vizualizaci a plní tfii základní funkce: a) komplexní evidence majetku nemovitého a movitého, b) v stupy pro potfieby státního seznamu, c) 3D vizualizace pro badatelské a prezentaãní úãely. Pfii snaze postupnû zamûfiit jednotlivé stavební objekty areálu bylo na vzorku zámecké kaple provûfieno 2D zobrazení, které poãítá s roz ífiením na 3D. V e definovan zámûr si vyïádal následující práce: 1) Vyhotovení technické mapy zámku Kozel, zakreslení do mapy katastru nemovitostí s napojením na informace z katastru nemovitostí o spravovaném území a informace o vlastnictví sousedních nemovitostí. 2) Zamûfiení skuteãn ch prûbûhû inïen rsk ch sítí. Vytvofiení mapy nov ch rozvodû a její propojení s databází. 3) Provedení dokumentace zelenû, zahradní architektury a parkového mobiliáfie s doplnûním o digitální fotografie nástrojem VIRIDIS (respektive My Trees) a spojení tûchto informací o zeleni s databází. 4) Vyhotovení letecké ortofotomapy daného území a její spojení s databází. Poté se pfiikroãilo k pofiízení prostorov ch dat jízdárny, konírny, kaple a lokajny pomocí technologie 3D laserového skenování. Jde o bezkontaktní získávání prostorov ch dat pokrytím zamûfiovaného objektu pomyslnou mnoïinou bodû, vzdálen ch od sebe pfiibliïnû 2 mm. Prostorová poloha kaïdého bodu je laserem udávána tfiemi soufiadnicemi, pfiiãemï ãtvrtou hodnotou bodu je jeho barva. V sledkem je v krátké dobû vyprodukovan soubor dat, kter lze archivovat jako primární komplexní informaci o objektu a podle potfieb z nûj dodateãnû generovat 3D model, vrstevnice, fiezy a tak dále. Vedle pofiizování prostorov ch dat byla soubûïnû fie ena problematika uloïení tûchto dat do geodetické databáze. Jako vstupní základ byla pouïita stávající dostupná architektonická a geodetická data a dále právû data novû pofiízená laserov m skenováním, coï si vyïádalo navrïení struktury báze dat pro uloïení jiï existujících dat areálu zámku s daty tfiídimenzionální povahy. Muselo b t rovnûï zaji tûno propojení atributov ch dat (databáze nástroje CastIS evidence movitého kulturního majetku, jako je mobiliáfi nebo knihovní fond) s daty 3D. Prostorová identifikace movitého historického majetku (mobiliáfie) v rámci nemovitého majetku (památkového objektu) je fie ena prostfiednictvím aktivních bodû ve vyobrazení relativnû stálé lokace mobiliárních pfiedmûtû, a to zejména v interiérové expozici. Slouãením tûchto dvou informaãních zdrojû vzniká systém zaji Èující rychlou dostupnost ve ker ch znám ch informací o spravovaném objektu jak z hlediska architektonicko-geodetického, tak z oblasti identifikace pfiedmûtû (datová identifikace na v ech úrovních popisu ãi lokace, dále statická obrazová identifikace a v neposlední fiadû dnes i multimediální soubory) ve vazbû na topologii objektu vãetnû odkazû na evidenãní kartu pfiedmûtu. Základem pro takové pojetí roz ífiení základní evidence je vedle pofiízení prostorov ch dat ve ker ch exteriérû objektu i podrobné nasnímání v ech místností z rûzn ch pohledû takov m zpûsobem, aby bylo moïné najít a pfiípadnû oznaãit v echny evidované pfiedmûty v místnosti umístûné. ZpÛsob prostorové identifikace lze strukturovat do více úrovní. Pro názornost lze uvést napfiíklad: Prosklená vitrína s porcelánov m nádobím. Na celkovém zábûru úseku místnosti bude tato skfiíà opatfiena aktivním bodem. Pfies tento bod budeme odkázáni na kartu skfiínû. Souãasnû ale mûïeme chtít tuto skfiíà virtuálnû otevfiít a prohlédnout si evidenãní karty porcelánu. To pfiedstavuje dal í úroveà prostorového zobrazení. Po kliknutí na skfiíà ji lze zobrazit v detailu s otevfien mi dvefimi a pfiidat aktivní body jednotliv m kusûm porcelánového nádobí. V principu je moïné poãet úrovní neomezovat, z hlediska zpracování fie itelé volili pouze dvû. Jako jeden z v stupû celkového fie ení bylo dále vypracováno schéma jednotliv ch ãinností vykonávan ch pfii správû kulturního majetku. Tato struktura je urãující pro stanovení pomûrû a postavení jednotliv ch ãinností v rámci navr- V ZKUMN ZÁMùR I Ladislav BEZDùK, Karel BOBEK, Karel JEDLIâKA / MoÏnosti elektronické pastortizace památkov ch objektû 89

14 Obr. 1. Takzvan drátûn model vnitfiního prostoru kaple, vygenerovan z prostorov ch dat získan ch 3D skenováním. (Zpracování dat Karel Jedliãka) Obr. 2. Ukázka jednoho z moïn ch v stupû elektronického pasportu zobrazení 3D modelu v poãítaãi, vzniklého slouãením rûznorod ch podkladû, jako je geodetické zamûfiení, ortofotomapa, letecká stereofotografie a dal í. (Zpracování dat Karel Jedliãka) Obr. 3. Segment z takzvané obrazové koule, panoramaticky nasnímané místnosti, umoïàující horizontální i vertikální pohled do interiéru v libovolném úhlu. (Foto Jifií Milfajt) Obr. 4. Prostorová lokalizace mobiliárních pfiedmûtû, ukázka rozmístûní aktivních bodû. (Foto Jifií Milfajt) hovaného pasportu. Snahou fie itelû je vytvofiit jednotn systém evidence a identifikace kulturního majetku respektující obecné standardy, nejlépe mezinárodní, které jsou v oblasti prostorov ch, respektive geodetick ch dat známy jako standardy INSPIRE, OGC a podobnû. Problematická je oblast atributov ch dat, kde fie itelé zatím pracují pouze s národními, nebo pouze oborov mi uzancemi. Za úspûch lze povaïovat zharmonizování nûkter ch databázov ch v stupû, jako je napfiíklad takzvaná policejní karta coby v stup z oborové evidence movitého kulturního majetku CastIS pro potfieby i mezinárodních bezpeãnostních orgánû (INTERPOL, EUROPOL). Pfii pouïití softwarového nástroje ArcGIS jako víceuïivatelského podnikového systému pfiedpokládají fie itelé pouïití komerãních relaãních databází (RDBMS) typu SQL SERVER, ORACLE nebo INFORMIX pro ukládání velkého objemu pouïívan ch dat. Konektor ArcSDE umoïàuje do v e zmiàovan ch databázov ch strojû ukládat 3D data. Samozfiejmostí je moïnost prohlíïení dat, pfiípadnû jejich editace, více uïivateli najednou. Navrhovaná organizaãní struktura ãinností vykonávan ch na kulturním majetku pfii jeho správû prokazuje vazby a souvislosti, které nejprve tûïí z jeho kvalitní evidence a identifikace a posléze slouïí pro jeho správu a obnovu. Tato data, pofiízená pûvodnû pro evidenci majetku, je ale dále moïné vyuïít i komerãnû, napfiíklad pfii jeho prezentaci nebo pro badatelskou ãi publikaãní ãinnost, jako ostatnû cel zam len elektronick pasport. 90 V ZKUMN ZÁMùR I Ladislav BEZDùK, Karel BOBEK, Karel JEDLIâKA / MoÏnosti elektronické pastortizace památkov ch objektû

15 Práce na tvorbû elektronického pasportu pokraãovaly pofiizováním dal ích prostorov ch dat pomocí laserscanu. Podle jiï dfiíve navrïené metodiky sbûru, zpracování a uloïení dat do prostorové databáze pro úãely památkové péãe, ovûfiené na objektu kaple v areálu zámku Kozel, je struktura uloïení dat koncipována takov m zpûsobem, aby umoïnila jak prostorovou evidenci (fie enou ve 2D) nemovit ch památek s vazbou na atributové databáze mobiliáfie, tak i 3D prezentaci. Kromû zamûfiení zámecké kaple byla podle této metodiky vyprodukována rovnûï data objektu jízdárny. Na základû pozitivních zku eností s tûmito dvûma men ími budovami bylo nyní pfiistoupeno ke zpracování objektu vlastního zámku. Vzhledem k vût í ãlenitosti interiéru zámecké budovy oproti pfiedchozím dvûma stavbám jde o komplikované technické fie ení, i pfiesto se v ak podafiilo je tû do konce roku 2007 pofiídit skeny vnûj ích a vnitfiních fasád zámku a osm kompletních interiérû expozice. Pro potfiebu prostorové identifikace movitého kulturního majetku mobiliáfie byly nasnímány jednotlivé místnosti zámecké expozice i dal- í instalované a úloïné prostory skfiíní, regálû a depozitárních prostor z rûzn ch pohledû tak, aby bylo moïné oznaãit v echny pfiedmûty základní evidence umístûné v daném místû. Pro zlep ení orientace byly pofiízeny panoramatické zábûry (koule) dvaceti pûti interiérû expozice a osmi depozitáfiû. V podstatû jde o interaktivní vizualizaci lokalizace mobiliárních pfiedmûtû. CastIS jako softwarov nástroj pro evidenci movitého kulturního majetku obsahuje ve své statické ãásti základní data popisující pfiedmût a multimediální prvky pro jeho co nejlep í identifikaci. Pro zlep ení správy a ochrany tohoto majetku jsou postupnû v evidenci pfiedmûtû v rámci NKP Kozel zavádûny technické prostfiedky, které pomáhají jak pfii identifikaci tohoto vzácného majetku, tak i pfii provozní manipulaci, coï se nejvíce uplatní v druhé (dynamické) ãásti CastISu, v takzvané prûbûïné evidenci, pfiípadnû pfii odcizení tûchto pfiedmûtû. Jde o RFID tagy, ve kter ch je naprogramován EPC (dfiíve EAN) kód umoïàující prostfiednictvím EPC Global Network celosvûtovou identifikaci tûchto pfiedmûtû, informace, které slouïí pro pfiesnou identifikaci, manipulaci a zejména inventarizaci, a dále pak mikroteãky autentizované vypálen mi kódy, které identifikují jimi oznaãené pfiedmûty. Tím je naplnûn zámûr fie itelû tento majetek: 1) zaevidovat, 2) popsat, 3) identifikovat prostfiednictvím technick ch prvkû a multimediálních prostfiedkû, 4) zhodnotit jeho technick stav, vãetnû prostfiedí, ve kterém je uloïen, 5) monitorovat a dokladovat jeho pohyb. Shrnutí stávajících moïností identifikace mobiliárního pfiedmûtu: datová identifikace základní popisy, podrobné popisy, doplàující popisy, lokace pfiedmûtû, stavy pfiedmûtû, vazby na SEUD a DOMINET, inventury, ãárové kódy, programovatelné RFID ãipy s EPC kódem, mikroteãky, prûbûïná evidence; obrazová identifikace propojení s vyobrazením pfiedmûtû, odkazy na PCD soubory (pokud existují), moïnost pfiipojení PDF souborû, 3D dokumentace; multimediální soubory virtuální rotace pfiedmûtu, zvukové záznamy (mp3). Napojení na systém CastIS pak poskytuje dal- í tfii uïiteãné moïnosti správy mobiliáfie: topologie objektu k identifikaci lokace Objekt, místnost, skfiíà, regál lze na úrovni Objekt, místnost poskytnout zobrazení místnosti ve v ech zábûrech, které jsou této místnosti pfiifiazeny; odkazy na kartu pfiedmûtu takzvan aktivní bod, pfiidûlen zobrazen m pfiedmûtûm na zábûrech pfiíslu né místnosti, sv mi soufiadnicemi odkazuje na Inventární ãíslo pfiedmûtu. Díky tomu lze pfiímo z okna topologie objektu pfii zvolení urãitého pohledu na vybranou místnost vyvolat kartu oznaãeného pfiedmûtu; odkazy na místnost a naopak ze základní evidence lze pfies vazbu ICN, Objekt, místnost zobrazit zábûr úseku místnosti, kde se pfiedmût nachází. Otevfiená dále zûstává moïnost strukturovat tento zpûsob prostorové identifikace do více úrovní. Postupnû je rovnûï provûfiována varianta identifikace nemovit ch kulturních památek v libovolném prostoru s vyuïitím technického oznaãení jednotliv ch pfiedmûtû aktivním programovateln m prvkem ãipem a jeho sledováním v daném prostoru ãteãkou. To je varianta nejprogresivnûj í, ale zatím finanãnû nároãná. Dal í rozvoj a vyuïití elektronického pasportu Ve spolupráci se Západoãeskou univerzitou v Plzni (která na projektu spolupracuje v rámci v zkumného zámûru MSM ) a oddûlením evidence a dokumentace nemovit ch kulturních památek NPÚ ÚOP v Plzni dochází k harmonizaci a napojení databáze zámku Kozel na prostorovou národní databázi v rámci Integrovaného informaãního systému památkové péãe (budovanou na NPÚ ÚP) formou jejího selektivního zpfiesàování; národní databáze má pfieváïnû úroveà podrobností o jednotliv ch parcelách, budovách a v znamn ch objektech. Prostorová databáze zámku Kozel má v souãasné dobû ambice dosahovat podrobnosti pûdorysû vãetnû interiérû a zafiizovacích pfiedmûtû a databázovû navázat (propojit se) na existující evidenãní datové báze mobiliáfie a knihovního fondu. Pfii pofiizování dat z evidence dfievin a parkového mobiliáfie (laviãky, zahradní architektura altány, zábradlí, mostky a podobnû) v areálu zámku pro vloïení do pasportizaãního softwarového nástroje My Trees (dfiíve VIRIDIS) jsou provûfiovány i moïnosti vyuïití pokroãil ch technologií pfii identifikaci dfievin a ostatních evidovan ch prvkû, jako je napfiíklad systém GPS ãi RFID ãipy. Celkem byly jiï zaktualizovány a pfievedeny do My Trees informace o 973 dfievinách a 220 objektech zahradního mobiliáfie. Pro potfieby vytváfieného elektronického pasportu je v souãasné dobû dále prûbûïnû digitalizováno také velké mnoïství dal ích materiálû, které byly v uplynul ch letech nashromáïdûny (fie itelé se fiádovû desítky let zab vají shromaïìováním archivních materiálû souvisejících jak mkoliv zpûsobem se zámkem Kozel, a to jak v nejbliï ím terénu, tak v pfiíslu n ch archivech). Na základû konzultací s odborn mi pracovníky Národního archivu Praha, Státního oblastního archivu v Plzni a Archivu mûsta Plznû jsou tyto nashromáïdûné materiály postupnû zpracovávány a digitalizovány. Takto vzniklá data, která budou posléze propojována s pfiíslu n mi prostorov mi daty, jsou v souãasné dobû ukládána do dvou databází, a to do archivu rodového a archivu velkostatku. Obû databáze jsou dále strukturovány dle praxe jednotliv ch oblastí rodu a jeho hospodafiení. Pfii sbûru archivních materiálû a dat do rodového a velkostatkového archivu byly pfii tfiídûní vytvofieny podskupiny pfiipravované na následnou digitalizaci. e itelé stojí pfied obtíïn m úkolem zkombinovat tyto dvû databáze tak, aby v stupy smysluplnû vyhovovaly potfiebám uïivatelû, zejména z hlediska dokladování historie tohoto panského sídla. Snahou fie itelû je tfiídit atributová data podle specializovan ch oborov ch standardû, pfiípadnû i vy ích, pokud existují. Na rozdíl od dat prostorov ch, kde je moïno vycházet nejen z národních, ale i evropsk ch a svûtov ch uzancí, ukládání atributov ch dat zatím fie itelé praktikují do jednotliv ch strukturovan ch bází. Takto relativnû univerzálnû ukládaná data zakládají i do budoucna moïnost jejich pfiípadné snaz í konverze. V ZKUMN ZÁMùR I Ladislav BEZDùK, Karel BOBEK, Karel JEDLIâKA / MoÏnosti elektronické pastortizace památkov ch objektû 91

16 PrÛzkum historick ch materiálû a technologií pfiedstavení Dagmar MICHOINOVÁ A NOTACE: Pfiíspûvek pfiedstavuje práce na úkolu nazvaném PrÛzkum historick ch materiálû a technologií, kter probíhá v letech v rámci v zkumného zámûru NPÚ MK Vûdeck v zkum ke zkvalitàování odbornû metodického fiízení státní památkové péãe 1 v technologické laboratofii NPÚ ÚP a v oddûlení archeologie NPÚ ÚOP v Ostravû. V letech byla prioritou úkolu snaha o centrální fie ení specializovan ch technologick ch prûzkumû a v zkumû pro cel obor památkové péãe s dûrazem na postupné praktické uplatnûní moderních analytick ch metod s ohledem na ponûkud speciální povahu historick ch materiálû. Dal í fie itelkou úkolu byla v letech Ing. Ivana Kopecká. 1 Úkol se dûlil na tfii samostatné ãásti. Na prvním podúkolu s názvem Materiálové prûzkumy a anal zy historick ch materiálû, komparativní databáze anal z, hodnocení vlivu prostfiedkû, uïívan ch pfii konzervaci materiálû se vedle Ing. Ivany Kopecké spolufie itelsky podíleli Ing. Martin Dvofiák, 3 Ing. Ivana Maxová 4 a od roku 2006 Ing. Marie Pacáková. 5 Druhou samostatnou ãást úkolu tvofiil podúkol Studium historick ch technologií pfiípravy a aplikace vápenn ch malt a jejich prosazování pfii obnovû památek, fie en spolufie itelkou Ing. Dagmar Michoinovou. Na územním odborném pracovi ti v Ostravû probíhal tfietí podúkol s tématem Vybudování specializovaného pracovi tû pro konzervaci archeologick ch materiálû pro oblast severní Moravy. Spolufie itelem této ãásti je Mgr. Tomá Ott. Od roku 2008, kdy se zmûnil fie itelsk t m, se tûïi tû fie ení pfiesunulo více ke studiím technologického charakteru. V souladu s pfiednostní orientací technologické laboratofie NPÚ ÚP na studium historick ch stavebních materiálû jsou studovány zejména vybrané zanikající historické stavební a umûleckofiemeslné stavební technologie. V letech je dal í fie itelkou Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., 6 a úkol se dûlí jen na dvû samostatné ãásti. Prvním podúkolem je V zkum historick ch materiálû a technologií pro jejich aplikaci pfii obnovû památkového fondu, na kterém se vedle Ing. Michoinové jako spolufie itelé podílejí Ing. Petr Kune, 7 Ing. Petra Lesniaková, Ph.D., 8 a od roku 2008 Ing. Veronika Burianová. 9 Nadále probíhá samostatn podúkol Vybudování specializovaného pracovi tû pro konzervaci archeologick ch materiálû pro oblast severní Moravy, kter jako spolufie itel vede Mgr. Tomá Ott. Velmi cenná je pfii fie ení úkolu spolupráce se specialisty z AV âr, v. v. i., a vysok ch kol. 10 e ení úkolu je zaloïeno na syntéze poznatkû získan ch z terénní praxe památkového technologa, z materiálov ch prûzkumû historick ch materiálû, z prûzkumû zku ebních tûles a v neposlední fiadû také ze studia odborné literatury. Úkol umoï- Àuje pfienos poznatkû a ovûfien ch postupû do praxe pfii ochranû stavebních památek. Nedílnou souãástí projektu je popularizace v sledkû, která probíhá u nás i v zahraniãí formou publikování poznatkû v odborn ch knihách, odborn ch ãasopisech a ve sbornících odborn ch konferencí a semináfiû i prostfiednictvím v stav a praktick ch dílen zamûfien ch na obnovu historick ch stavebních objektû. 1 Zámûr fie í otázky odbornû metodického fiízení státní památkové péãe, vãetnû speciálních problémû centralizace nûkter ch agend prûzkumov ch, informaãních a zejména metodick ch v rámci NPÚ. 2 Její hlavní téma fie ení bylo ZkvalitÀování materiálov ch prûzkumû mikrovzorkû. 3 Téma fie ení IR reflektoskopick prûzkum vybran ch souborû obrazû a polychromovan ch dfievûn ch soch. 4 Hlavní téma fie ení Hodnocení úãinnosti rûzn ch typû prostfiedkû antigraffiti na pískovci. 5 Téma fie ení Porovnání odolnosti krycích nátûrû na dfievo a jeho povrchové úpravy. 6 Hlavní témata fie ení Studium efektivnosti zpevnûní vápenn ch porézních anorganick ch materiálû pfii pouïívání dostupn ch konsolidantû, zejména na bázi Ca(OH)2, a Stanovení detekãních limitû pro proteinová pojiva pouïívaná v historick ch anorganick ch materiálech. 7 Hlavní téma fie ení Studium historick ch technologií zpracování sochafisk ch dûl z historick ch minerálních hmot litím a dusáním. 8 Hlavní téma fie ení Studium historick ch povrchov ch úprav pro ochranu dfieva. 9 Téma fie ení Studium problematiky anorganick ch kovov ch povrchov ch úprav (cínování) historick ch pfiedmûtû z kovu. 10 Ústav geoniky AV âr, v. v. i., Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV âr, v. v. i., Fyzikální ústav AV âr, v. v. i., Vysoké uãení technické v Brnû, Fakulta stavební; Vysoká kola chemicko-technologická, Fakulta potravináfiské a biochemické technologie; Pfiírodovûdecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra anorganické chemie. Nûkteré historické postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vápenného pojiva Dagmar MICHOINOVÁ A NOTACE: âlánek pfiiná í postfiehy o v voji technologické káznû pfii pfiípravû vápenn ch malt s nehydraulick m pojivem a struãnû pfiedstavuje nûkteré historické postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vzdu ného vápna. Text je upravenou ãástí disertaãní práce Studium historick ch postupû pfiípravy vápenn ch malt pro péãi o architektonick památkov fond. 1 Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 104 PrÛzkum historick ch materiálû a technologií. V voj technologické káznû pfii pfiípravû vápenn ch malt s nehydraulick m vápenn m pojivem Pfiípravû malty byla v minulosti vûnována znaãná pozornost. Velmi krásn m, byè nepfiím m dûkazem tohoto tvrzení jsou ãetné iluminace kodexû a biblí, které zachycující maltáfie pfii pfiípravû malty na stavbû Babylonské vûïe. Holmes 2 uvádí, Ïe pfiíprava malty byla v minulosti samostatn m fiemeslem. Maltáfii mûli na stavbách obdobnou prestiï jako kameníci nebo tesafii. Je tû pfied zapoãetím vlastní stavby navrhovali sloïky receptury a urãovali postupy pfiípravy malt pro dan úãel stavby. Takové malty, pfiipravované z jednotliv ch, zpravidla lokálnû dostupn ch sloïek pfiímo na stavbû, se oznaãují jako malty staveni tní. 3 V dobû, kdy se fiemeslo pfiedávalo z generace na generaci pfiirozenou cestou, byly základní dovednosti spojené s pfiípravou vápenné malty chápány jako zcela samozfiejmé. Svûdãí o tom napfiíklad panûlské úsloví pro vûci zcela evidentní, to je jasné jako jedna ku tfiem, zaloïené na pfiedpokladu obecné znalosti toho, Ïe se malta pfiipravuje v pomûru jednoho dílu vápna a tfií dílû písku. 4 1 Dagmar MICHOINOVÁ: Studium historick ch postupû pfiípravy vápenn ch malt pro péãi o architektonick památkov fond, disertaãní práce na Fakultû stavební, Vysoké uãení technické v Brnû, Brno Stafford HOLMES, Michael WINGATE: Building with lime, 3 rd ed., ITDG Publishing, London Protikladem jsou prefabrikované maltové smûsi, které jsou urãené k pfiímému zpracování nebo se do nich na stavbû pfiidává zpravidla jen voda. 4 U nás máme pro zfiejmé vûci napfiíklad úsloví to je jasné jako facka. 92 V ZKUMN ZÁMùR I Dagmar MICHOINOVÁ / PrÛzkum historick ch materiálû a technologií pfiedstavení Dagmar MICHOINOVÁ / Nûkteré historické postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vápenného pojiva

17 Tato základní technologická zásada, pfiedávaná z generace na generaci, se vytratila s nástupem prûmyslového stavebnictví, coï spolu s odchodem star ch mistrû i s poklesem v znamu vápna nahrazovaného hydraulick mi stavivy vedlo k rychlému úpadku aï zániku znalostí a dovedností souvisejících s pfiípravou a pouïíváním vápenn ch malt. Pozdûji, zejména v dobách velkého stavebního rozvoje, se malty pfiipravovaly v ústfiedních maltárnách, budovan ch v rámci vût ích staveb; posléze nastoupil rozvoj prûmyslové pfiípravy malt. Dnes dominují suché maltové smûsi balené nebo volnû loïené v mobilních zásobnících. Vápenné materiály nejsou ve stfiedu zájmu soudobého stavebnictví a staveni tní pfiíprava malt se v mnoh ch oborech stala pfieïitkem. Je tedy pochopitelné, Ïe ani v oblasti teoretické není v soudobé odborné stavební literatufie pfiípravû staveni tních malt vûnována dostateãná pozornost. Okrajovost tématu dokládá i znûní souãasn ch platn ch norem. Jinak je tomu v oblasti péãe o stavební památky. Potfieba vytváfiení exaktnû ovûfien ch metodik pro pouïívání tradiãních vápenn ch materiálû byla zdûraznûna v závûreãném shrnutí v sledkû konference Historic Mortars: Characteristic and Tests, která probûhla v Paisley v roce ProtoÏe se jedná o oblast pro památkového technologa badatelsky velmi zajímavou a s velk m praktick m vlivem na péãi o stavební památky, tématu se technologická laboratofi NPÚ ÚP systematicky vûnuje zhruba od roku Literární inspirace Základní technologické zásady pro pfiípravu staveni tních vápenn ch malt lze hledat zejména ve star í odborné stavební literatufie nebo v odborn ch publikacích vûnovan ch péãi o památky. Velmi zajímavé názorové promûny je moïné zachytit v na í odborné literatufie z 20. století. Ilustrovat je lze na pfiíkladu tradiãní etapy pfiípravy staveni tní malty, jako je odleïení vápenné malty pfied pouïitím. OdleÏení vápenné malty je podrobnû popisováno napfiíklad v práci autorû Chrousta a Kvasniãkov ch 6 z roku 1956 v souvislosti s historick mi postupy v roby malty. Ale jiï v práci Mû Èana 7 z roku 1988 je uvedeno, Ïe v roba ãerstvé malty do zásoby není nejsprávnûj í ani z hlediska kvality malty, ani z hlediska úspory práce. Tento rozpor v názorech na postupy pfiípravy vápenné malty není v na í literatufie ojedinûl. V nûkter ch na ich pozdûj ích specializovan ch publikacích pro stavební nebo silikátové obory z druhé poloviny 20. století je téma vápenn ch malt redukováno zpravidla na problematiku dávkování pojiva a plniva pro jednotlivé formy vápenného pojiva (ka e, prach) 8 ãi na popis organizace staveni tû pfii pfiípravû malty. 9 V mnoh ch pracích jiï zmínky o specifické pfiípravû vápenné malty chybí. Dílãí informace jsou uvádûny v publikacích tematicky zamûfien ch na rekonstrukce staveb. 10 V tûchto publikacích je v posledních letech patrn pfiíklon autorû k pouïívání malt ze such ch maltov ch smûsí. 11 Ani v odborné, prakticky orientované literatufie z oblasti péãe o architektonické památky není zpravidla problematika pfiípravy vápenn ch malt detailnûji a systematicky fie ena, 12 a to i pfiesto, Ïe autofii vût inou uvádûjí, Ïe postupy pfiípravy vápenné malty mají pro její v sledné vlastnosti zásadní v znam. PostupÛm pfiípravy staveni tních malt se vûnují nûkteré stati ve sborníku z konference Vápno a vápenné technologie pri obnove pamiatok 13 a drobnûj í práce na dané téma publikovala autorka tohoto textu v prûbûhu studií. 14 V podobû uïivatelské pfiíruãky o postupech pfiípravy staveni tních vápenn ch malt shrnula autorka tohoto textu své poznatky v roce Pfiekvapivû jen rámcovû jsou podmínky pro v robu staveni tní malty popsány ve smûrnici WTA /D, 16 která byla v roce 2007 pfieloïena z nûmãiny pro zavedení u nás. V rovinû obecné metodiky památkové péãe jsou zde v ak pomûr- 5 Caspar GROOT, Peter BARTOS, John HUGHES: Historic mortars: characteristics and tests Concluding summary and state-of-the-art, in: Historic Mortars: Characteristic and Tests. Proceedings of the International RILEM workshop, Advanced Concrete and Masonry Centre, University of Paisley, France 2000, s Franti ek CHROUST, Rajisa a Ilja KVASNIâKOVI: Omítky, Praha Radomír Mù ËAN: Omítkáfiské a tukatérské práce, Praha Jan HLAVÁâ: Základy technologie silikátû, Praha Karel KOLÁ a kol.: Stavební hmoty, Praha Jifií HO EK: Nauka o materiálech 27, Materiály a technologie pro rekonstrukce staveb, âvut, Praha 2001; Jaroslav KOHOUT, Antonín TOBEK, Kamil BARTÁK: Zednictví Tradice z pohledu dne ka, Praha 1998; Oto MAK : Technologie renovace budov, Bratislava 2004; t Ï: Rekon trukcia stavieb technologie, Bratislava O omezeních such ch maltov ch smûsí pro péãi o památky se vedou diskuse. Spoleãnû s úpadkem stavebních fiemesel jsme svûdky také zásadních neznalostí v oblasti pfiípravy staveni tních malt u mnoh ch firem, které se dostanou k práci na památkovû chránûn ch stavbách. To v ak neznamená, Ïe není povinností památkov ch technologû upozoràovat na skuteãnosti, Ïe bûïné 1 Obr. 1. Z pfiítomnosti ãetn ch vmûstkû vyha eného, ale nerozmíchaného vápna lze dle mnoha autorû soudit, Ïe se jedná o takzvanou maltu z horkého vápna. (Foto Dagmar Michoinová) pytlované malty zpravidla neodpovídají sv mi vlastnostmi (sloïením, strukturou, barevností, zpûsobem aplikace a tak dále) historick m maltám a omítkám, a tedy jsou s nimi omezenû sluãitelné. ZávaÏné problémy pro historické zdivo a jeho povrchové úpravy mohou nastat ve stále ãastûj ích pfiípadech, kdy jsou suché maltové a omítkové smûsi vnitfinû hydrofobizovány a v pfiípadû omítek pak ztrácejí charakter ochranné nebo obûtované povrchové úpravy, namáhané vlhkostí a solemi. I kdyï se na trhu objevují i suché maltové smûsi oznaãené jako vápenné, dle specifikace Svazu v robcû such ch maltov ch smûsí, cituji z Vápenná malta: Toto jsou pfieddávkované materiály dodávané na stavbu, u nichï je nutné pfied pouïitím pfiidat cement a vodu. Citace ze dne Bfietislav TORM: Základy péãe o stavební památky, Praha 1965; Jifií HO EK, Jan MUK: Omítky historick ch staveb, Praha 1989; Petr KOTLÍK: Stavební materiály historick ch objektû, Praha 1999; t Ï: Vápno, Praha 2001; Pavla ROVNANÍKOVÁ: Omítky, Praha Hans WEISSENBACH: On site Training Guidelines, in: Vápno a vápenné technologie pri obnove pamiatok, zborník z medzinárodného kurzu a seminára, Spolok Banská tiavnica 91, Banská tiavnica 2005, s Dagmar MICHOINOVÁ: Tradiãní postupy pfiípravy vápenn ch malt, in: Sborník z konference konzervátorû a restaurátorû, PlzeÀ 2005, s ; Dagmar MICHOI- NOVÁ, Pavla ROVNANÍKOVÁ: High-calcium Lime Mortar: The Effects of Traditional Preparation and Curing, APT Bulletin, 39, ã. 4, s ; Dagmar MICHOINOVÁ: Pfiíprava tradiãních vápenn ch malt. Semináfi NPÚ a mûsto Pfiíbor, Tradiãní vápenné materiály, ãerven 2009, Pfiíbor, s , Ostrava Dagmar MICHOINOVÁ: Pfiíprava vápenn ch malt v péãi o stavební památky, Praha WTA smûrnice /D Vápenné omítky v památkové péãi, Praha V ZKUMN ZÁMùR I Dagmar MICHOINOVÁ / Nûkteré historické postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vápenného pojiva 93

18 nû ucelenû zdûvodnûny poïadavky pfiednostního uplatnûní vápenn ch staveni tních malt pfii péãi o historické stavby a stavební památky. Ponûkud pestfiej í situace je v odborné cizojazyãné literatufie, zejména britské. Skvûlou chemicko-technologickou publikací o vápnû je práce Boyntona z roku Ve druhé polovinû 90. let minulého století vydalo nakladatelství Donhead Publishing Ltd. v reakci na rostoucí zájem o pouïívání tradiãních vápenn ch materiálû reedice v znamn ch prací o vápnû a vápenn ch maltách 18 z let 1837, 1838, 1897 a V bornou anglicky psanou a prakticky zamûfienou publikací o vyuïití vápna pro stavební úãely je práce Building with Lime. 19 Speciálnû pro péãi o historické stavby vydala britská památková péãe publikace Practical Building Conservation: Mortars, Plasters and Renders 20 a Preparation and Use of Lime Mortars. 21 V tûchto pracích jsou shromáïdûny mnohé, pfiedev ím praktické informace o tradiãních postupech pfiípravy vápenn ch malt. Tradiãní postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vápenného pojiva Na základû studia literatury lze struãnû shrnout, Ïe tradiãní vápenné malty s nehydraulick m pojivem se v minulosti pfiipravovaly ze v ech druhû pojiva z vápenné ka e, z vápenného hydrátu i z neha eného vápna. Pfii pfiípravû malty bylo po- Ïadováno, aby vodní souãinitel malty byl minimální. Pfiíprava malty maximálnû vyuïívala skuteãnost, Ïe ha ené vápno za urãit ch, ãasovû nároãn ch podmínek získává tixotropní vlastnosti. 22 Velká pozornost byla proto vûnována zpracování malty, které se provádûlo pfiedev ím opakovan m stloukáním a roztíráním ãerstvé malty. VyuÏívalo se také skuteãnosti, Ïe ãerstvá vápenná malta uloïená k odleïení za vhodn ch klimatick ch podmínek zlep uje postupem ãasu své vlastnosti. 23 Pfiíprava tradiãní malty z vápenné ka e 24 Tradiãním, i kdyï rozhodnû ne jedin m zpûsobem pfiípravy vápenné malty bylo její zpracování z vápenné ka e a plniva. Lze pfiedpokládat, Ïe se taková malta pouïívala zejména na jemnûj í práce, jako jsou interiérové omítky ãi omítky s v zdobou (freska, sgrafito, tuky, plastické prvky). Doporuãována byla odleïená vápenná ka e. 25 Plnivem malt byl dostupn písek aï tûrk spolu s dal ími pfiímûsemi a pfiísadami. MnoÏství zámûsové vody bylo doporuãováno redukovat na minimum, respektive v pfiípadû malty pfiipravované z vápenné ka e se doporuãovalo zámûsovou vodu do malty jiï nepfiidávat. První zpracování se provádûlo tak, aby v sledkem byla tuhá, homogenní malta, schopná uloïení k odleïení bez oddûlování jednotliv ch sloïek. Tato malta se ukládala k odleïení do maltnice nebo na hromadu. Pro odleïení bylo nutno maltu dûkladnû zhutnit a ochránit ji proti vysychání, karbonataci a promrznutí. OdleÏení ve vhodn ch podmínkách mohlo probíhat po neomezenû dlouhou dobu. Pfied pouïitím malty bylo poïadováno její druhé dûkladné zpracování, které se provádûlo nejprve bez pfiidání zámûsové vody. Teprve po ãásteãném ztekucení ãerstvé malty se doporuãovalo podle úãelu pfiidat zámûsovou vodu a maltu domíchat. Pfiíprava tradiãní malty z vápenného hydrátu Také ha ené vápno v podobû suchého bílého prá ku (vápenného hydrátu), tedy pojivo vyha ené postupem za sucha, to je v minimu vody, bylo bûïn m pojivem pro pfiípravu malty zejména na zdûní, ale i na vnûj í omítky. Pfii pfiípravû malty pfiímo z vápenného hydrátu je popisován postup, kdy bylo prá kové vápno provrstveno s plnivem. První zpracování se provádûlo v suchém stavu, postupnû se suchá smûs pojiva a plniva kropila zámûsovou vodou za stálého pfiehazování tak, aby vznikla tuhá, stejnorodá malta. Dal í postup, jako je zpracování ãerstvé malty, uloïení malty k odleïení a druhé zpracování pfied pouïitím, byl shodn jako v pfiípadû malty z vápenné ka e. Pfiíprava tradiãní malty z neha eného vápna Tradiãní postup pfiedstavuje také pfiíprava vápenné malty pfiímo z neha eného vzdu ného vápna. ProtoÏe k ha ení vápna, pfii kterém se uvolàuje teplo, docházelo v maltû, naz vají se tyto malty horké nebo malty z horkého vápna. Podle mnoh ch autorû to byl hlavnû ve stfiedovûku bûïn, jednoduch a velmi dobr postup pfiípravy vápenné malty. 26 Proto se pouïíval na pfiípravu znaãn ch objemû vápenn ch malt. To do jisté míry mûní zaïitou pfiedstavu o tom, Ïe v echny historické vápenné malty byly pfiipravovány z odleïené vápenné ka e. Postup spoãívá v tom, Ïe se nahrubo mleté nebo drcené neha ené kusové vápno ve správném pomûru provrstvilo se such m pískem a suchá smûs se více ãi ménû promíchávala. Dál se postupy pfiípravy malty ponûkud li í. Suchou maltu bylo moïné pouïít napfiíklad jako maltu v plàového zdiva, to je do zdûného bednûní (emplekton). AÏ ve zdivu byla malta zalita vodou a tím byl zahájen proces ha ení. Vedle toho po skropení suché malty vodou bylo moïné pouïít hasící se, tedy horkou maltu pfiímo, anebo ha ení a odleïení malty probíhalo na hromadách ãi v maltnicích v del ím pfiedstihu pfied jejím pouïitím. Doklady rûzn ch postupû pfiípravy vápenn ch malt máme dosud moïnost vidût pfii blízkém studiu historick ch malt a omítek na na ich autentick ch památkách. Tím, Ïe se snaïíme poznat historické postupy pfiípravy vápenn ch malt a omítek, dokáïeme tyto jedineãné souãásti na ich architektonick ch památek také efektivnûji a komplexnûji chránit. Tato práce vznikla za finanãní podpory institucionálních úkolû v zkumu a v voje NPÚ, a to konkrétnû úkolu ã. 02H Vliv dodrïování technologické káznû na v sledné vlastnosti vápenn ch malt pouïívan ch pfii obnovû historick ch stavebních památek z let a úkolu ã. 02H Studium historick ch technologií pfiípravy a aplikace vápenn ch malt a jejich prosazování pfii obnovû památek, probíhajícího od roku Za finanãní podporu i za moïnost vûnovat se této zajímavé problematice chci vyslovit podûkování Národnímu památkovému ústavu. 17 Robert S. BOYNTON: Chemistry and Technology of Lime and Limestone, New York Louis J. VICAT: Mortars and Cement, Dorset 1997; C. W. PAISLEY: Observation on Lime, Dorset 1997; William MILLAR: Plastering Plain and Decorative, Dorset 1998; A. D. COWPER: Lime and Lime Mortars, Dorset Stafford HOLMES, Michael WINGATE: Building with lime, London John ASHURST: Practical Building Conservation: English Heritage technical handbook, Vol. 3, Mortars, Plasters and Reuders, Avon Pat GIBBONS: Preparation and Use of Lime Mortars, An Introduction to the principles of using lime mortars, Edinburgh Pasta se po intenzivním zpracování stává tekutûj í, jev vymizí po ukonãení zpracování. 23 Toho lze dosáhnout jen za pfiedpokladu, Ïe vápenné pojivo nemá hydraulické vlastnosti, malta neobsahuje dal í hydraulická pojiva (hydraulické vápno, cement, sádru) ani pfiímûsi, které by mohly zpûsobit latentnû hydraulickou reakci (pucolány, trasy a dal í). 24 V znam dále uvádûn ch postupû je podrobnûji vysvûtlen napfiíklad v pracích citovan ch v poznámkách 1 a Taková ka e samovolnû nemûní svûj tvar (neroztéká se), její objemová hmotnost by se mûla pohybovat od zhruba 1300 do 1450 kg.m Z mnoha prací lze vybrat napfiíklad A. MOROPOULOU, T. TSIOURVA, K. BISBIKOU, G. BISCONTIN, A. BAKOLAS, E. ZENDRI: Hot lime technology impacting high strenght to historic mortars, in: Construction and Building Materials, 1996, s ; Alan FORSTER: Hot-Lime Mortars: A Current Perspective, in: Journal of Architectural Conservation, 2004, ã. 3, s V ZKUMN ZÁMùR I Dagmar MICHOINOVÁ / Nûkteré historické postupy pfiípravy vápenn ch malt z rûzn ch druhû vápenného pojiva

19 V zkumn zámûr II. Odborné poznávání, vûdecké hodnocení, dokumentování a evidence movitého kulturního dûdictví, identifikace statkû, které mohou b t chránûny Odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracovávání základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení Národní památkov ústav Alena âerná A NOTACE: Pfiíspûvek hodnotí a prohlubuje soupis dfiíve pofiízen ch evidenãních listû a fotodokumentace, rozebírá vûdecké zhodnocení druhov ch skupin pfiedmûtû specialisty v oboru, provádí zpracovávání ucelen ch souborû mobiliárních pfiedmûtû a v zkum moïností obrazové dokumentace pro zdokonalování identifikace pfiedmûtû. Informuje o tvorbû a naplàování jednotné celostátní databáze CastIS vytvofiené dle uïivatelsk ch potfieb památkové péãe pro evidenci pfiedmûtû na objektech ve správû NPÚ. Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 201 Odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracování základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení NPÚ. V polovinû roku 2003 zahájil Národní památkov ústav pfiípravy v zkumn ch zámûrû na léta Jeden z nich zahrnoval úkol, kter si klade za cíl odbornû a vûdecky zpracovat evidenãní listy mobiliárních pfiedmûtû. Bylo zfiejmé, Ïe fie ení tohoto úkolu musí pfiedcházet dûkladná anal za stavu základní evidence na jednotliv ch pracovi tích. Proto na Ïádost fie itelky jmenovali fieditelé jednotliv ch územních odborn ch pracovi È odborné pracovníky do pracovního kolektivu pfií tího fie itelského t mu. Ten se poprvé se el jiï v záfií 2003, kdy byly pojmenovány dosud zji - tûné nedostatky: neexistovala jednotná platná metodická základna, která by upravovala a sjednocovala zpûsob základní evidence se v emi jejími aspekty a specifiky, dopady a vazbami na platné právní pfiedpisy. S nástupem platnosti zákona 20/1987 Sb. a vyhlá ky 66/1988 Sb. pozbyly platnosti Metodické pokyny Ministerstva kultury âsr z roku 1976, které upravovaly náleïitosti základní evidence. 1 PfiestoÏe v následujících letech byly Státním ústavem památkové péãe vydávány rûzné dílãí materiály, jako celek nebyla problematika fie ena systematicky. Zji tûná úroveà zpracování základní evidence byla velmi rozdílná: od fundovan ch popisû provádûn ch v minulosti specialisty v oboru pfies ménû zdafiilé popisy provádûné studenty dûjin umûní a základní popisy z pera rûzn ch zamûstnancû nûkdej ích krajsk ch stfiedisek státní památkové péãe. Na fiadû objektû zûstávala stále evidence na úrovni pûvodních majetkov ch soupisû z 50. let 20. století. Rozdílná byla i úroveà fotodokumentace a nejednotn se ukázal b t i zpûsob oznaãování pfiedmûtû inventárními ãísly, a to jak co do tvorby (skladby) inventárního ãísla, tak i pokud jde o jeho aplikaci na samotn pfiedmût a ãlenûní sloïen ch celkû na více kusû. Softwarové vybavení jednotliv ch územních odborn ch pracovi È a mnohdy i jednotliv ch objektû bylo tak rûznorodé, Ïe nebylo moïné zajistit kompatibilitu dat. Jen nûkolik pracovi È pouïívalo softwarovou aplikaci CastIS vyvinutou v letech v rámci institucionálního v zkumu tehdej ího Státního ústavu památkové péãe pro zpracování identifikaãních a odborn ch dat základní evidence a fotodokumentace. 2 Na setkání pfií tího fie itelského t mu na zámku Kozel 4. listopadu 2003 za úãasti pracovníkû Ministerstva kultury âr padlo rozhodnutí, Ïe CastIS se stane jednotn m softwarem pro NPÚ. Jednotlivá pracovi tû byla v prûbûhu roku 2004 vybavena dosavadní verzí 3 s tím, Ïe aplikace bude v rámci nového v zkumného úkolu upravena podle irok ch uïivatelsk ch poïadavkû. Bylo tfieba v úzké souãinnosti fie itelského kolektivu s programátorem jasnû formulovat odborné poïadavky na upgrade. Ty se v ak musely odvíjet od jednotného metodického pfiístupu ke zpracování základní evidence. Proto jiï na jednání na Kozlu obdrïeli ãlenové fie itelského kolektivu první teze nové metodiky k pfiipomínkování a postupnému dopracování. Prakticky cel následující rok probíhal ve znamení pfiípravy Metodiky pro zpracovávání, vedení a uchovávání evidence mobiliárních fondû, která stanovuje, co vlastnû zahrnuje základní evidence, zpûsob pofiizování evidenãního listu, obsah kartoték, inventárních knih a lokaãních katalogû, charakter fotodokumentace, zpûsob schvalování základní evidence, vazbu na správu majetku v ãlánku vûnovaném prûbûïné evidenci, záznamûm o zmûnách a nov ch zji tûních o pfiedmûtu a také pfiístup k informacím o základní a prûbûïné evidenci. Souãástí metodiky je rozpis obsahu evidenãního listu, seznam objektû s písmenov mi znaãkami a ãlenûní hesláfie podle druhû pfiedmûtu. Na tuto základní metodiku navazuje dal í materiál Metodika zpûsobu pofiizování základní evidence a oznaãování pfiedmûtû mobi-liárních fondû. Ta v jedné z pfiíloh charakterizuje obsah jednotliv ch rubrik evidenãního listu a její souãástí je i návod k uïívání oznaãení pfiedmûtû jednotliv mi inventárními ãísly a písmenn mi a ãíseln mi indexy v rámci jednotliv ch druhov ch skupin. Druhá pfiíloha obsahuje praktick návod, jak a kam psát inventární ãíslo na samotn pfiedmût. Tfietí pfiílohu pak tvofií technické listy doporuãen ch barev a lakû vhodn ch k oznaãování pfiedmûtû. 1 Metodické pokyny MK âsr ze dne 28. prosince 1975 ãj. 2991/76 pro vedení evidence movit ch kulturních památek v památkov ch objektech urãen ch ke kulturnû v chovnému vyuïití, in: Smûrnice ministerstva kultury, Vûstník Ministerstva kultury âsr, 32, Pokyny ve- ly v platnost k a navazovaly na Instrukci pro národní v bory ministerstva kultury âsr ãj. 3273/74 VI/1 ze dne 30. ledna 1974 o správû kulturních památek urãen ch ke kulturnû v chovnému vyuïití, in: Vûstník Ministerstva kultury âsr, 30, Institucionální úkol Roz ífiení a implementace softwarového fie ení zpracování údajû o mobiliárních fondech a jejich správû, jeho vyuïití a propojení s ISO. V zkum, pfiíprava a implementace nové generace software pro základní evidenci a správu mobiliárních fondû zpfiístupnûn ch památek. e itel Ing. Martin Lazák. 3 Stalo se tak v rámci úkolu fie eného Ing. Martinem Lazákem uvedeného v pozn. 2. V ZKUMN ZÁMùR II Alena âerná / Odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracování základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení Národní památkov ústav 95

20 Souãástí metodik se stal i nov podrobn Hesláfi pro základní evidenci mobiliárních fondû, kter svou strukturou musel odpovídat potfiebám poãítaãového zpracování dat, vyhovovat uïivatelsk m nárokûm a poïadavkûm odborn ch pracovníkû památkové péãe a souãasnû slouïit také jako základní pfiíruãka interním i externím zpracovatelûm odborn ch popisû mobiliárních pfiedmûtû. 4 Teprve po vytvofiení této metodické základny bylo moïné zahájit systematické v zkumné práce, které tvofií tfii problémové okruhy: 1. Revize dfiíve zpracovan ch evidenãních listû pfiíprava na dal í zpracování nebo potvrzení správnosti a kompletnosti obsahu. Provádí se vizuální a odborná kontrola dfiíve pofiízeného evidenãního listu zda obsahuje v odpovídajícím rozsahu a kvalitû v echny údaje pfiedepsané metodikou. Na revizi navazuje dopl- Àování, opravy ãi zcela nové zpracování evidenãního listu, fotodokumentace a oznaãení pfiedmûtu inventárním ãíslem. Dále jsou zpracovávány odborné popisy pfiedmûtû, které evidenãní list dosud nemûly. 2. Odborné vûdecké zpracování jednotliv ch druhov ch skupin pfiedmûtû na vybran ch objektech, v zkum moïností lep í identifikace pfiedmûtû. Externí a interní odborníci podle sv ch specializací zpracovávají nové evidenãní listy s odborn m vûdeck m popisem, pfiíslu n mi odkazy a tak dále, nebo pracují formou takzvan ch pracovních soupisov ch katalogû, ze kter ch jsou pak odborná vûdecká zji tûní aplikována do evidenãních listû. Jsou také zkoumány pokroãilej í metody zobrazení pfiedmûtû s cílem dosáhnout maximální identifikovatelnosti vûcí vãetnû jejich lokace. Nûkteré v sledky této práce byly pro odbornou vefiejnost prezentovány na konferenci záfií 2009 v Praze. 3. NaplÀování jednotné databáze CastIS, pfiíprava evidenãních listû ke konverzi do databáze CastIS (z pfiedchozích verzí nebo zcela jin ch databází), provedení konverze, kontrola dat po konverzi. V prvních letech fie ení pfiedstavovala tato ãást úkolu pfievod dat k mobiliárním fondûm z rûznorod ch aplikací do jednotné databáze CastIS a postupnou následnou kontrolu. Kromû toho jsou v echna dal í dostupná data vãetnû fotodokumentace do CastIS prûbûïnû vkládána. V rámci tohoto okruhu prací byla fie itelsk m kolektivem v praxi ovûfiena verze CastIS 2005 a následnû vyvíjel programátor upgrade CastIS K odbornému dopracování upgrade probûhl 19. ãervna 2008 workshop na zámku Kozel. Úãastníci zde mûli moïnost se seznámit se zlep eními oproti pfiedchozí verzi a uplatnit své doplàující zku enosti a pfiipomínky tak, aby CastIS odbornû a evidenãnû v maximální mífie vyhovoval uïivatelsk m potfiebám. Pak byla nová verze odzkou ena v provozních podmínkách. Na serveru ústfiedního pracovi tû NPÚ je od roku 2009 povûfien m pracovníkûm pfiístupná centrální evidence, kam by postupnû mûly b t uloïeny záznamy základní evidence v ech mobiliárních fondû s moïností vyhledávání podle rûzn ch kritérií. V sledky v zkumu jsou vyuïívány zejména pfii tvorbû ãástí nov ch interiérov ch instalací, prezentovány pfii pofiádání krátkodob ch tematick ch v stav na památkov ch objektech, v publikaãní ãinnosti ãlenû fie itelského t mu a v rámci jejich pfiedná kové ãinnosti pro odbornou i laickou vefiejnost. Bylo by vhodné navázat na probíhající v zkum v zkumem dal ím, kter by prohloubil dosavadní znalosti a rozvinul moïnosti identifikace mobiliárních pfiedmûtû vytvofiením komplexních informaãních souborû o jednotliv ch vûcech. Softwarová aplikace CastIS umoïàuje propojení s dal ími soubory dat i se soubory multimediálními. Lze pfiipojit mnoïství fotografií, digitalizované dokumenty v eho druhu vztahující se k pfiedmûtu, videozáznamy vypovídající o umístûní pfiedmûtu v prostoru, zvukové záznamy u specifick ch druhov ch skupin pfiedmûtû a tak dále. V voj moïností oznaãování pfiedmûtû technick mi prvky místo klasického psaní inventárních ãísel zase otvírá cestu k zjednodu ení v konu správy majetku pfii provádûní inventarizací a také pfii ochranû majetku. NPÚ eviduje v souãasné dobû více neï jednotliv ch mobiliárních pfiedmûtû, které pfiedstavují tûïko vyãíslitelné historické, kulturní a umûlecké hodnoty. Pro jejich dal í komplexní odborné a vûdecké zpracování a následné vyuïití v péãi o památky otvírá rychl technick rozvoj irokou kálu moïností. 4 Nov hesláfi skupin pfiedmûtû vycházel z hesláfie zpracovaného Státním ústavem památkové péãe a ochrany pfiírody v roce 1976 a z verze hesláfie pfiizpûsobené systému poãítaãového zpracování dat firmou UNDESK, autorem programu. K problematice evropské unifikace nádob osobní hygieny z mobiliárních fondû hradû a zámkû ve správû Národního památkového ústavu Libu e RUIZOVÁ A NOTACE: Problematika sanitární keramiky je studována v kontextu se vznikem a rozvojem továren na v robu porcelánu a keramiky v Anglii, Francii a Nûmecku. Pfiíspûvek sleduje v voj nov ch keramick ch materiálû zejména v Anglii, prûmyslové bûlniny anglického typu, jejich roz ífiení na evropském kontinentû, ovlivàování produkce francouzsk ch a nûmeck ch firem. Pfiedstavuje toaletní soupravu firmy Villeroy & Boch z fondû Státního hradu Bouzov. Studie byla vytvofiena v rámci v zkumného zámûru MK âr MK , úkol ã. 201 Odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracování základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení NPÚ. V mobiliárních fondech historick ch objektû, hradû a zámkû ve správû NPÚ se dochovalo mnoïství pfiedmûtû kaïdodenní potfieby, reálií osobní hygieny. Pfii odborném zpracovávání základní evidence byl tento specifick a zajímav památkov fond ãasto opomíjen. Jeho podstatnou ãástí jsou jednotlivé exempláfie a soubory prûmyslové sanitární keramiky a sanitárního porcelánu tuzemské i zahraniãní provenience, zejména produkce anglické, francouzské, nûmecké a rakouské, pfieváïnû z druhé poloviny 19. a poãátku 20. století. V té dobû se masová produkce jednotliv ch továren prostfiednictvím obchodu ífiila po celé Evropû, vãetnû ãesk ch zemí. Známé továrny na v robu keramiky a porcelánu inzerovaly své zboïí v nabídkov ch katalozích, které byly distribuovány do mnoha zemí v Evropû i v zámofií. Sanitární zboïí bylo v tûchto katalozích inzerováno ve standardních tvarov ch typov ch sériích, napfiíklad forme Marocaine, Espagnole, Davenport, Anglaise basse. Tvarovou nabídku v katalozích doplàoval vzorník dekorû, rovnûï standardních typû, kupfiíkladu décore Mélusine, Tulipe, Mignonette. 1 Zákazník si mohl zvolit tvarovou typovou fiadu, ke které mûl na v bûr dekor podle svého vkusu. ZboÏí tak bylo distribuováno pfiímo podle individuální zakázky. Standardní typologické série tvarû i dekorû byly souãástí nabídky vût iny evropsk ch továren. V mobiliárních fondech hradû a zámkû tedy shle- 1 Emile DECKER: Fayenceries de Sarreguemines Digoin et Vitry-le-François, Planches de Catalogues, Sarreguemines V ZKUMN ZÁMùR II Alena âerná / Odborné hodnocení a systematické vûdecké zpracování základní evidence mobiliárních fondû kulturních památek, ke kter m vykonává právo hospodafiení Národní památkov ústav Libu e RUIZOVÁ / K problematice evropské unifikace nádob osobní hygieny z mobiliárních fondû hradû a zámkû ve správû Národního památkového ústavu