Faktory ovlivňující délku březosti skotu Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Faktory ovlivňující délku březosti skotu Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Řezáč, CSc. Vypracovala: Hana Štěpánková Brno 2016

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Faktory ovlivňující délku březosti skotu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.. podpis autora

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu doc. Petru Řezáčovi za jeho pomoc, rady a připomínky při zpracování bakalářské práce a dále rodině, příteli a blízkým za podporu během studia.

4 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřovala na analýzu faktorů, které ovlivňují trvání březosti holštýnského skotu. Délku březosti ovlivnil rok a měsíc zabřeznutí plemenic. Dále se mezi důležité faktory řadilo pohlaví narozeného telete, parita plemenic, dvojčata a mrtvě narozená telata. Jak je patrné z výsledků, délka březosti je ovlivněna mnoha faktory, z čehož některé jsou zatím málo prozkoumané. Přitom poznatky týkající se březosti a celkově reprodukce jsou v intenzivním chovu skotu velmi důležité a budou významné nadále i v budoucnosti, protože na nich závisí ekonomika chovu. Z toho vyplývá, že porozumění tomuto tématu je nezbytné a je vhodné pro další výzkum. Klíčová slova: březost, jalovice, kráva, reprodukce ABSTRACT The bachelor thesis is focused on the analysis of factors that has an impact on the length of gestation period of Holstein cattle. The duration of pregnancy was influenced by the year and month of conception. Other important factors were the sex of calves, parity, twins and dead born calves. The results showed that the duration of pregnancy is influenced by many factors. Some of them are little known. The knowledge of reproduction is very important for cattle industry. In conclusion, some other research is necessary to deeper understand this complex problem. Key words: pregnancy, heifer, cow, reproduction

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Tělesná kondice krav Faktory ovlivňující stav tělesné kondice krav Reprodukce Stav tělesné kondice a poporodní anestrus Stav tělesné kondice a zabřezávání Stav tělesné kondice a poruchy při porodu MATERIÁL A METODY VÝSLEDKY Vliv roku zabřeznutí na délku březosti plemenic Vliv měsíce zabřeznutí na délku březosti plemenic Vliv parity na délku březosti plemenic Vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti plemenic Vliv dvojčat na délku březosti plemenic Vliv mrtvě narozených telat na délku březosti plemenic Vliv parity na délku březosti plemenic zabřezlých v jednotlivých měsících Vliv parity a roku zabřeznutí na délku březosti Vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti plemenic zabřezlých v jednotlivých měsících Vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti v jednotlivých letech Vliv dvojčat na délku březosti u jalovic a krav DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ... 32

6 1 ÚVOD Již několik tisíc let je tur domácí hospodářským zvířetem. K domestikaci došlo asi před lety na území dnešního Turecka. Předkem tura domácího byl pratur neboli tur divoký, který byl vyhuben v Evropě v 17. století. Dříve byl skot využíván jako zdroj tažné síly a zvláště pro rolníky tvořil nepostradatelný článek v obdělávání polí. Tur se využíval pro orbu půdy, ale také dával hnůj, který byl nezbytný pro udržení optimálního stavu zeminy. Mimo jiné sloužil také k produkci mléka, masa a kůže. V minulosti se však objevovaly hladomory. Obyvatelé neměli dostatek potravy pro sebe ani dostatek krmiva pro zvířata. Ta potom neměla takovou mléčnou a masnou užitkovost a jednalo se v tomto směru spíše o vedlejší produkty. Až s větším odstupem času se doba začala zlepšovat. A protože se více obyvatel stěhovalo z venkova do měst, postupně se vytrácely malochovy skotu a rostl zájem o velkochovy. Obdělávání půdy skotem bylo nahrazeno moderní technikou a zvýšila se poptávka po mase a mléce. Cílem nynějšího intenzivního chovu mléčného skotu je včasné zabřezávání, produkce optimálního množství zdravých jaloviček a vysoká produkce mléka. V dnešním systému je již intenzivní chov skotu téměř nepostradatelný. Stavy na našem území činí zhruba kusů mléčného skotu. Ročně v České republice zkonzumuje jeden člověk skoro 10 kg hovězího masa, vypije přes 60 litrů mléka a spotřebuje přes 150 kg mléčných výrobků. To poukazuje na fakt, jak je důležitá produkce skotu, telat a s tím ruku v ruce jde i bezproblémová březost. V našem státě se k produkci mléka využívá několik plemen. Mezi ně patří ayshirský skot pocházející ze Skotska. Je středního rámce. Jedná se o plodné plemeno s průměrnou užitkovostí kg mléka. Další využívané plemeno je jerseyský skot, který se chová po celém světě a charakteristická je pro něj menší produkce mléka pohybující se okolo kg a naopak vyšší procento tuku v mléce. Mezi další patří také kombinované české strakaté plemeno s průměrnou mléčnou užitkovostí kg. V neposlední řadě je důležité zmínit holštýnský skot. Holštýnský skot a jeho kříženky jsou v České republice v současné době nejvíce zastoupenou skupinou dojného skotu. Tvoří až 57 % ze všech dojnic. Pro toto plemeno je typická vysoká produkce mléka pohybující se kolem kg mléka, menší obsah tuku a zhoršená plodnost. Pohlavní dospělost přichází mezi měsícem, v intenzivním chovu poprvé připouštíme mezi 14. a 16. měsícem a tělesná dospělost nastupuje mezi 4. a 5. rokem. Obvyklá délka březosti je 280 dní a ročně by měla kráva dát přibližně jedno tele. První dny po narození 6

7 kráva produkuje mlezivo a následně mléko. Normovaná laktace probíhá 305 dní, poté následuje zasušení, dva měsíce stání na sucho a následně další porod. Průměrný počet ukončených laktací se pohybuje kolem 3,5 a mezidobí trvá přibližně 400 dní. Po donošení a úspěšném porodu jsou teleti očištěny dýchací cesty, je usušeno, je ošetřen pupeční pahýl a v co nejkratší době se poprvé napojí mlezivem. Po 6 až 12 hodinách je přesunuto do venkovního individuálního boxu, kde aktivuje svoje termoregulační schopnosti a dojde k zamezení rané infekce. Po určitou dobu, v intenzivním chovu obvykle 4 až 5 dní, dostává mládě mlezivo a následně přechází na mléko nebo mléčnou krmnou směs s přístupem k vodě. Celkově trvá mléčné období v životě telete v intenzivním chovu do 2 měsíců věku. Následně je toto období ukončeno, telata zůstávají ve venkovních boxech nebo jsou přesunuta do kotců za ostatními vrstevníky. Dojde k rozdělení podle pohlaví, býčci jsou často prodáni a jalovičky ponechány. Za 6 měsíců od narození je ukončeno telecí období, jalovice jsou seskupeny do skupin stejného věku a většinou do 14. měsíce života jsou připraveny k první inseminaci. 7

8 2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo zmapování proměnlivosti délky březosti u plemenic holštýnského skotu. Součástí bylo zaměření na zjištění vlivu roku zabřeznutí, měsíce zabřeznutí, pohlaví narozeného telete, dvojčat a mrtvě narozených telat na délku březosti. 8

9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Tělesná kondice krav I když bylo po staletí evidentní, že krávy během laktačního cyklu ztrácely a znovu získávaly kondici, neexistoval až do roku 1970 jednoduchý ukazatel energetických rezerv u skotu (Garnsworthy, 2006). Samotná tělesná hmotnost není dostatečně dobrým ukazatelem tělesných rezerv, jelikož jsou ovlivňovány faktory jako je stádium laktace, velikost tělesného rámce, březost a plemeno (Enevoldsen, Kristensen, 1997). Protože na začátku laktace dochází k mobilizaci tkáně za současného zvýšeného příjmu krmiva (Ingvartsen, Andersen, 2000), skutečný pokles hmotnosti tělesných tkání může být maskovaný zvýšeným naplněním trávicího traktu, takže změny tělesné hmotnosti neodráží změny vazivové a tukové tkáně. Andrew et al. (1994) uvádí, že u skotu s podobnou hmotností se mohou energetické zásoby lišit až o 40 %. Proto bylo potřeba vyvinout nezávislý systém, který dokáže vyhodnotit kondici krav. Dlouhá léta se badatelé a farmáři tělesnou kondicí zabývali a od počátku 20. století docházelo k vytváření a zlepšování různých bodových stupnic, které tělesnou kondici mohly zhodnotit. Pro příklad vznikl pětistupňový systém zavedený ve Spojených státech amerických (Edmonson et al., 1989). Dále také na Novém Zélandu byla představena stupnice o deseti bodech. Až se zjistilo, jak je kondice při produkci, reprodukci a zdraví skotu důležitá, došlo ke zpřesnění, sjednocení a rozšíření stupnic do dalších tělesných oblastí. Např. stupnice navržená Lowmanem zahrnovala jenom bederní obratle a kořen ocasu. Většina dnešních systémů zahrnuje hřbet, bedra, záď, žebra, slabiny, výběžky bederních obratlů, sedací hrbol, kořen ocasu a stehenní oblast (Roche et al., 2004). Nehledě na druh používané stupnice, její nízké hodnoty odráží vyhublost a vysoké hodnoty na druhé straně obezitu. Efektivita stavu tělesné kondice při oceňování dostupných energetických zásob byla navržena Wrightem a Russelem (1984), kteří uváděli vysoký pozitivní vztah (r = 0,93) mezi stavem tělesné kondice a podílem tuku u holštýnských krav. Taky Otto et all. (1991) zjistili poměrně vysokou korelaci (r = 0,75) mezi stavem tělesné kondice a množstvím tuku. Waltner et al. (1994) vyhodnotili několik metod odhadování tělesného tuku oproti pozorovanému tělesnému tuku a zjistili vysokou korelaci mezi stavem tělesné kondice a tělním tukem krav (r = 0,83). 9

10 3.2 Faktory ovlivňující stav tělesné kondice krav Existují výrazné rozdíly mezi stavem tělesné kondice u jednotlivých zvířat. Variační koeficient se pohybuje mezi 9 % až 16 % a je v souladu se stavem tělesné kondice, čímž se stává zrcadlovým obrazem mléčné produkce a podobá se variačnímu koeficientu mléčné užitkovosti (Markusfeld et al., 1997). Bylo uveřejněno, že faktory, jako zatížení pastviny zvířaty (Macdonald et al., 2008), obsah nestrukturálních sacharidů ve směsné krmné dávce, hladina koncentrátů zkrmovaných pasoucím se krávám (McCarthy et al., 2007), nabízení zvířatům spásání trávy nebo dodání kompletní směsné krmné dávky (Washburn et al. 2002), ovlivňují stav tělesné kondice krávy. Všechny tyto faktory souvisí s úrovní krmení nebo typem diety. Další proměnné, jako je osoba hodnotící zvíře (Veerkamp et al., 2002) a měření (Roche et al., 2004), byly také uváděny jako problémové faktory. V několika experimentech se autoři zaměřili na prozkoumávání vlivu výživy na stav tělesné kondice mezi laktacemi. Roche et al. (2006) uvádí, že zkrmování koncentrátů v průběhu rané laktace nemělo vliv na zhoršování tělesné kondice v tomto období, ale zkrátilo období zhoršování tělesné kondice (tj. bylo méně laktačních dnů do dosažení nejnižší hodnoty stavu tělesné kondice), čímž se nejnižší zaznamenaná hodnota stavu tělesné kondice krav mírně zvýšila. Podobné závěry přinesla nezávislá studie v Irsku (McCarthy et al., 2007). Tato ztráta vlivu výživy na zhoršování tělesné kondice v rané fázi laktace je v souladu s následným zjištěním dalších autorů (Delaby et al., 2009) a s obecným závěrem Smithe a McNamary (1990), že lipolýza je primárně řízena geneticky, zatímco lipogeneze je ovlivňována prostředím. Ve shodě s touto hypotézou je menší pokles nejnižší úrovně tělesné kondice při vyšší nabídce koncentrátů (McCarthy et al., 2007). Další důkaz vlivu zkrmování nestrukturálních sacharidů na stav tělesné kondice uvádí Washburn et al. (2002), kteří zjistili horší tělesnou kondici během celého mezidobí u krav spásajících trávu ve srovnání s geneticky srovnatelnou skupinou krmenou směsnou krmnou dávkou. I když tyto výsledky mohou být ovlivněny i genetickými dispozicemi pro mléčnou produkci (Roche et al., 2006). Washburn et al. (2002) uvádí, že tento vliv byl nezávislý na plemeni. Příčina nejednotného vlivu výživy v rané nebo střední až pozdní fázi laktace není dosud jasná. Pravděpodobně však souvisí s fyziologickými vlivy růstového hormonu a inzulínu (tj. s geneticky podmíněnou mobilizací tělesné kondice 10

11 zprostředkovanou změnami na somatotropní ose, která působí na homeostázi mobilizace tělních rezerv). Lipolýza je v rané laktaci usnadněna odpojením somatotropní osy (Lucy et al., 2009) s následnou zvýšenou sekrecí růstového hormonu a stavem inzulínové rezistence (Chagas et al., 2009) v kombinaci s nízkými koncentracemi cirkulujícího inzulínu. Lucy et al. (2009) uvádí, že u holštýnsko-fríského skotu na Novém Zélandu došlo k opětovnému spojení somatotropní osy mezi 28. a 56. dnem laktace, i když nedetekovali návrat k předporodní expresi jaterních receptorů růstového hormonu u severoamerického holštýnsko-fríského skotu 84. den laktace. To se shoduje s načasováním nejnižší úrovně tělesné kondice ve studii, kterou provedl Roche et al. (2006). Opětovné zlepšení tělesné kondice krav nabízí diety s vyššími koncentracemi nestrukturálních sacharidů v krmivu, což může souviset s lipogenetickými a antilipolytickými účinky inzulínu (Vernon, 1992), jehož cirkulující koncentrace může být vyšší z důvodu zvýšené produkce propionátu v bachoru. Řada dalších faktorů může být spojena se stavem tělesné kondice krav. Mezi ně patří parita, věk, (Dechow et al., 2001), období otelení během roku, rok otelení, plemeno nebo genetické hodnota (Walsh et al., 2008) a heteroze (Pryce, Harris, 2006). Obecnou snahou u primiparních zvířat je lepší tělesná kondice než u starších krav, avšak neobnovují tělesnou kondici tak efektivně, jako starší krávy (Garnsworthy, 2006). Možnou příčinou je fakt, že prvorodičky se stále nachází ve fázi růstu, což se přidává k poklesu jejich kumulativní energie. Bylo zjištěno, že tělesná hmotnost při prvním otelení napříč třemi různými kmeny holštejnsko-frýského mléčného skotu představovala 81 až 86 % jejich konečné hmotnosti v dospělosti. Bez ohledu na skutečný důvod, neschopnost primiparních zvířat dosáhnout rychlého nárůstu tělesné kondice po dosažení její nejnižší hodnoty zvýrazňuje nutnost péče o mladší dojnice v průběhu pozdní laktace. 3.3 Reprodukce Úspěšná reprodukce závisí na optimálním fungování několika fyziologických funkcí. Při ovulaci se musí uvolnit kvalitní oocyt, který je následně nutné oplodnit. Vzniklé embryo musí produkovat signalizační proteiny, které samici upozorní na svou přítomnost a zabrání nárůstu hladiny prostaglandinů, které by březost ukončily. Prostředí dělohy musí být připraveno pro zahnízdění a také k úspěšné implantaci musí 11

12 dojít. Všechny tyto faktory lze ovlivnit energetickou bilancí samice, což je faktor, který pravděpodobně nejvíce ovlivňuje její reprodukční výkonnost (Stockdale, 2001). Vzhledem k známým fyziologickým vlivům energetického stavu a energetické rovnováhy na trvání poporodního anestru a na pravděpodobnost úspěšné březosti se několik studií zaměřilo na zkoumání souvislosti mezi tělesnou kondicí a úspěšnou reprodukcí. Přes určitý nesoulad mezi výsledky dosavadní studie naznačují kladnou souvislost mezi zlepšováním tělesné kondice při otelení a menší ztrátou tělesné kondice po otelení (tj. menším rozsahem záporné energetické bilance) a nárůstem tělesné hmotnosti po plánovaném začátku zapouštění a dřívějším dosažením úspěšné březosti (Roche et al., 2007). Ačkoli panuje všeobecná shoda ohledně významu energetických zásob a energetické rovnováhy pro reprodukci, existuje určitý nesoulad v jejich vztahu. 3.4 Stav tělesné kondice a poporodní anestrus I když je období poporodního anestru u dojnic běžné, jestliže je příliš dlouhé, přesáhne do připouštěcího období (zejména při sezónním odchovu) a může tak opozdit načasování březosti a zvýšit riziko neúspěšné reprodukce (Chagas et al., 2007). Délka poporodního anestru byla několika autory dána do souvislosti se stavem tělesné kondice skotu, i když průkaznost této souvislosti není vždy konzistentní. Roche et al. (2007) uvádí zápornou souvislost mezi detekovanou říjí a nejnižší hodnotou tělesné kondice. Ačkoli někteří autoři nenalezli souvislost mezi tělesnou kondicí při otelení a délkou poporodního anestru (Buckley et al., 2003), všeobecně se usuzuje, že tělesná kondice v rané fázi laktace má zápornou souvislost s počtem dnů do první říje a kladnou souvislost s pravděpodobností, že bude zjištěna říje před naplánovaným zapouštěním (Roche et al., 2007). V souladu s tímto zaznamenali Wathes et al. (2007) rozdíly v profilu metabolitů krevní plazmy krav s opožděnou ovariální aktivitou spojenou s větší mobilizací tělesné kondice v rané fázi laktace. Záporný vztah mezi tělesnou kondicí při otelení a tělesnou kondicí v rané fázi laktace a počtem dnů do první říje je spojen s opožděnou ovariální aktivitou, s málo častými vlnami luteinizačního hormonu, slabou folikulární odezvou na gonadotropiny a sníženou funkční způsobilostí folikulu (Chagas et al., 2007). Diskin et al. (2003) uvádí, že záporná energetická bilance neovlivňuje populaci folikulů ani načasování opětovného zahájení růstu dominantního folikulu po otelení, ale má vliv na zánik prvního dominantního folikulu, což může mít za následek sníženou funkční způsobilost 12

13 folikulů vytvořených v tomto období (Beam, Butler, 1999). Příčina negativního vlivu stavu tělesné kondice v období naplánovaného zapouštění není známa, ale může souviset s negativními účinky leptinu, adiponektinu, inzulínu nebo nějakých dalších hormonů spojených s tukovou hmotou na funkci hypotalamu nebo ovarií. 3.5 Stav tělesné kondice a zabřezávání Regresní modely se shodují v tom, že nejnižší hodnota tělesné kondice a změny tělesné kondice mezi otelením a dosažením nejnižší hodnoty mají zápornou souvislost s počtem dnů do zabřeznutí (Wathes et al., 2007). Příčina menší úspěšnosti zabřeznutí navzdory normálnímu fungování reprodukčního cyklu samic není dosud známa. Může být způsobena sníženou funkční způsobilostí uvolněného folikulu, jehož vývoj probíhal v období záporné energetické bilance nebo může být výsledkem drobných změn v sekreci steroidních hormonů řídících expresi genů a sekreci proteinů endometria, které ovlivňují implantaci a zajištění březosti (Beam, Butler, 1999). 3.6 Stav tělesné kondice a poruchy při porodu Poruchy porodu lze definovat jako porod vyžadující větší míru asistence než je žádoucí, zatímco porod mrtvého telete se označuje jako úhyn telete krátce před porodem, v jeho průběhu nebo krátce po něm (Meijering, 1984). Poruchy porodu a porod mrtvého telete jsou spojovány se sníženou produkcí mléka a vyšším počtem somatických buněk (Berry et al., 2007), takže je pro producenty nutné se na tyto problémy zaměřovat. Mezi významné rizikové faktory ovlivňující výskyt poruch porodu patří parita samic, pohlaví telat, dvojčata a hmotnost telat (Ettema, Santos, 2004), tedy genetické i negenetické vlivy. Vztahem mezi tělesnou kondicí, poruchami porodu a porozením mrtvého telete se dosud zabývalo málo studií. Berry et al. (2007) nezaznamenali žádnou souvislost mezi těmito faktory. Gearhart et al. (1990) uvádí, že dojnice, u nichž došlo v období stání na sucho ke ztrátě tělesné kondice, byly více ohroženy poruchami porodu. I když tělesná kondice před nebo během otelení nemění riziko výskytu poruch porodu nebo porození mrtvého telete, dochází následkem těchto situací u samic k vyšším poporodním ztrátám tělesné kondice a nejnižší hodnotě tělesné kondice v rané fázi laktace (Berry et al., 2007). 13

14 4 MATERIÁL A METODY V letech byla v zemědělském podniku sledována skupina plemenic holštýnského plemene v celkovém počtu 1755 kusů, z toho bylo 1153 krav a 602 jalovic. Zemědělský podnik byl zaměřený na intenzivní rostlinnou i živočišnou výrobu a spadal do řepařské výrobní oblasti. Rostlinná výroba byla koncentrována zejména na produkci cukrové řepy, kukuřice seté a pšenice seté, v menší míře se pěstoval také sladovnický ječmen, oves setý, vojtěška setá a jetel luční. Část produktů putovala dál do průmyslu a část si podnik ponechával pro vlastní potřebu. V největší míře pro vlastní potřebu vyráběl siláže, které vznikají fermentováním čerstvé nebo zavadlé píce a dalších plodin za stálého udusávání bez přístupu kyslíku. Plemenice byly ustájeny v kotcích s roštovým systémem, v případě vysoko březích v individuálních porodních boxech s podestýlkou. Zvířata měla neustálý přístup k pitné vodě a bylo jim podáváno krmivo dvakrát denně do žlabu. Přístup měla také k minerálnímu lizu a různým automatickým škrabadlům, která zvyšovala jejich komfort. Dojení probíhalo dvakrát denně. První skupina začínala vždy ve 3 hodiny ráno a ve 3 hodiny odpoledne v tandemové dojírně. V kotcích byly vždy plemenice nacházející se ve stejné fázi cyklu, což usnadňovalo následnou detekci říje i zabřezávání. Aby toho bylo dosaženo, používala se synchronizace říje. Jde o soubor opatření, která vedou k nástupu říje zvířat v naplánovaném momentu. V podniku se využívala synchronizace pomocí programu ovsynch. V nultý den byl aplikován supergestran, sedmý den následovala dávka estrophanu a nakonec devátý den opět supergestran. Šestnáct hodin od poslední dávky mohly být plemenice inseminovány. Detekci říje a následnou inseminaci prováděl inseminační technik. Hlavním zkoumaným faktorem byla délka březosti, která se zjistila součtem dní od zabřeznutí do porodu plemenice. Byl sestaven záznamový arch, do kterého se zapisovalo datum zabřeznutí, parita, datum narození, pohlaví telete, výskyt dvojčat a stav po narození. Údaje byly následně zpracovány softwarem SAS. Pro získání výsledků vlivu faktorů na délku březosti byla využita vícefaktorová analýza variance. Na grafech jsou vyobrazeny průměrné hodnoty délky březosti se střední chybou průměru. Za statisticky průkazné rozdíly byly považovány výsledky s P < 0,05. 14

15 5 VÝSLEDKY Během sledovaných let se narodilo 1592 jedináčků a 157 dvojčat. Živých telat se narodilo 1479, mrtvých 261 a zmetání bylo pozorováno v 9 případech. Celkem se u jedináčků narodilo více býčků v počtu 829 a jaloviček 763 kusů. 5.1 Vliv roku zabřeznutí na délku březosti plemenic Na obr. 1 je zachycen vliv roku zabřeznutí na průměrnou délku březosti. Nejkratší průměrná délka březosti plemenic byla v roce 2014 a trvala 276 dní. Naopak nejdelší průměrná délka březosti plemenic byla v roce 2012 s délkou skoro 278 dní. Od roku 2012 bylo pozorováno zkracování délky březosti a v roce 2015 byl zaznamenán jen její nepatrný nárůst. Rok zabřeznutí měl průkazný vliv na délku březosti dojnic (P < 0,05). 5.2 Vliv měsíce zabřeznutí na délku březosti plemenic Na obr. 2 je zachycen vliv měsíce zabřeznutí na průměrnou délku březosti skotu. V měsících únoru až červnu měly plemenice průměrnou délku březosti 278 dní. V dalších měsících byla patrná klesající tendence, konkrétně v červenci trvala březost průměrně 276 dní a v srpnu pod 275 dnů. Nejkratší délku březosti měly plemenice zabřeznuté v září a to 274 dní. Od října se délka březosti opět prodlužovala. Měsíc zabřeznutí měl statisticky průkazný vliv na průměrnou délku březosti (P < 0,05). 5.3 Vliv parity na délku březosti plemenic Na obr. 3 je zachycen vliv parity dojnic na průměrnou délku březosti. Průměrná délka březosti u krav byla delší než u jalovic. U krav činila průměrně 277 dní, zatímco u jalovic pod 276 dní. Parita měla statisticky průkazný vliv na délku březosti (P < 0,01). 15

16 Délka březosti (dny) Délka březosti (dny) Obr. 1 Průměrná délka březosti plemenic v letech Obr. 2 Průměrná délka březosti plemenic v jednotlivých měsících 16

17 5.4 Vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti plemenic Na obr. 4 je zachycený vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti plemenic. Mezi pohlavími byl zjištěn jen nepatrný rozdíl. U narozených jaloviček byla průměrná délka březosti 277 dnů a u býčků přibližně 277,5 dne. Pohlaví narozeného telete nemělo statisticky průkazný vliv na délku březosti. 5.5 Vliv dvojčat na délku březosti plemenic Na obr. 5 je zachycený vliv jedináčků a dvojčat na průměrnou délku březosti skotu. U dvojčat byla zaznamenána délka březosti přibližně 272 dnů. U jedináčků byla délka výrazně delší a činila 277 dní. Vliv dvojčat na délku březosti byl staticky průkazný (P < 0,01). 5.6 Vliv mrtvě narozených telat na délku březosti plemenic Na obr. 6 je zachycen vliv mrtvě narozených telat na průměrnou délku březosti. U živě narozených telat byly matky březí průměrně 277 dní a u mrtvě narozených telat 274 dní. U plemenic, u nichž došlo ke zmetání, trvala březost pod 240 dní. Všechny rozdíly byly staticky průkazné (P < 0,01). 5.7 Vliv parity na délku březosti plemenic zabřezlých v jednotlivých měsících Na obr. 7 je zachycen vliv parity a měsíce zabřeznutí na délku březosti. Březost byla nejdelší u jalovic, které zabřezly v březnu, a činila okolo 277 dní. Při zabřeznutí dále během roku se délka březosti zkracovala. Nejkratší březost byla u těch jalovic, které zabřezly v srpnu, a trvala přibližně 274 dní. U krav zabřezlých od února do června trvala březost kolem 279 dní a v průběhu dalších měsíců se zkracovala. Nejmenší délka březosti činila přibližně 273 dní a byla zaznamenána u krav, které zabřezly v září. Vliv parity a měsíce, ve kterém plemenice zabřezly, nebyl statisticky průkazný. 17

18 Délka březosti (dny) Délka březosti skotu (dny) Jalovice Krávy Obr. 3 Průměrná délka březosti jalovic a krav Býčci Jalovičky Obr. 4 Průměrná délka březosti při narození býčků a jaloviček 18

19 Délka březosti (dny) Délka březosti (dny) Jedináčci Dvojčata Obr. 5 Průměrná délka březosti při narození jedináčků a dvojčat Živě narozené Mrtvě narozené Zmetání Obr. 6 Průměrná délka březosti u živě a mrtvě narozených jedinců a při zmetaní 19

20 5.8 Vliv parity a roku zabřeznutí na délku březosti Na obr. 8 je zachycen vliv parity a roku zabřeznutí na průměrnou délku březosti. U krav byla zaznamenána od roku 2012 klesající tendence délky březosti. V roce 2010 délka březosti činila přes 278 dní a v roce 2015 nepřesáhla 276 dní. Tento rozdíl nebyl statisticky průkazný. U jalovic je patrná opačná tendence. V roce 2013 se délka březosti pohybovala kolem 276 dnů a v roce 2013 dosáhla přes 277 dnů. Vliv parity a roku, ve kterém plemenice zabřezly, nebyl statisticky průkazný. 5.9 Vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti plemenic zabřezlých v jednotlivých měsících Na obr. 9 je zachycen vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti plemenic v jednotlivých měsících. V lednu délka březosti u plemenic, které měly býčka, byla v průměru 278 dní, a které očekávaly jalovičku, se pohybovala kolem 275 dní. Naopak plemenice zabřeznuté v září a porodivší býčky byly březí kolem 272 dnů a očekávající jalovičky 277 dnů. Tyto rozdíly nebyly staticky průkazné Vliv pohlaví narozeného telete na délku březosti v jednotlivých letech Na obr. 10 je zachycen vliv pohlaví narozeného telete na průměrnou délku březosti plemenic v letech Délka březosti při narození býčků a jaloviček se rok od roku obecně zkracovala s výjimkou býčků narozených v roce Rozdíly mezi délkou březosti plemenic porodivších býčky a jalovičky byly kolem půl dne s výjimkou roku Rozdíly nebyly statisticky průkazné. 20

21 Délka březosti (dny) Délka březosti (dny) 282 Jalovice Krávy Obr. 7 Průměrná délka březosti jalovic a krav v jednotlivých měsících Jalovice Krávy Obr. 8 Průměrná délka březosti jalovic a krav v letech

22 Doba březosti (dny) Délka březosti (dny) Býčci Jalovičky Obr. 9 Průměrná délka březosti v závislosti na pohlaví telete a měsíci zabřeznutí 279,5 279 Býčci Jalovičky 278, , , , , Obr. 10 Průměrná délka březosti v závislosti na pohlaví narozeného telete a roku zabřeznutí 22

23 Délka březosti (dny) 5.11 Vliv dvojčat na délku březosti u jalovic a krav Na obr. 11 je zachycen vliv jedináčků a dvojčat na průměrnou délku březosti u jalovic a krav. U jalovic čekajících jedináčky činila délka březosti v průměru 276 dní, u jalovic čekajících dvojčata byla délka březosti 271 dní. U krav čekajících jedináčky byla délka březosti 278 dní a při narození dvojčat činila v průměru 272 dní. Rozdíly v délce březosti při narození jedináčků a dvojčat u krav i jalovic byly statisticky průkazné (P < 0,01) Jalovice Krávy Jedináčci Dvojčata Obr. 11 Průměrná délka březosti při narození jedináčků a dvojčat 23

24 6 DISKUSE Ve své publikaci Andersen a Plum (1965) uvádí, že stáří plemenice má vliv na délku březosti. Studie ukázala, že starší krávy jsou v průměru o jeden den déle březí než krávy mladší. King et al. (1985) pozorovali více plemen a zaznamenali, že jedinci mladší 4 let mají březost kratší až o 2,3 dne oproti jedincům starším. To je v souladu s výsledky této práce, kde jalovice měly průměrnou délku březosti pod 276 dní a krávy nad 277 dnů. To naznačuje, že délka březosti u jalovic je obvykle kratší než u krav. Mohlo by to být tím, že starší jedinci mají celkově pomalejší metabolismus a díky tomu následně i delší dobu než se vyvine plod. Navíc krávy, které mají vysokou mléčnou užitkovost, směřují více živin a energie do mléka než do plodu, čímž se u nich může prodloužit trvání březosti v porovnání s jalovicemi. Zjištěné rozdíly by se nemusely projevit v případě aplikace embryotransferu jen u jalovic. Seidel et al. (2003) uvádí, že v tomto případě se délka březosti o den až dva prodlouží. Plemenice zabřezlé na jaře měly delší březost, zatímco plemenice zabřezlé na podzim a v zimě měly kratší březost. Jedno z možných vysvětlení by mohlo být spojeno s porodem v letních měsících a s vlivem vysokých teplot na délku březosti. Teplotní stres možná vede ke zkrácení délky březosti, jak uvádí Wright et al. (2014). Teplotní stres působí mimo jiné i na mléčnou užitkovost a citlivěji na něj reagují plemenice s vyšší užitkovostí. To potvrdili Dolejš et al. (2005) ve svém experimentu při sledování vlivu vysokých teplot na změnu fyziologických ukazatelů u jalovic a krav na 1. a 2. laktaci. Délka březosti narozených jedináčků se výrazně lišila od dvojčat, která byla narozena zhruba o 5 dnů dříve. Na značné rozdíly v trvání březosti poukazují i Echternkamp a Gregory (1999), kteří uvádí, že plemenice porodivší jedináčky měly o 6 dní delší březost oproti těm, co porodily dvojčata. V této spojitosti tito autoři zmiňují negativa, která dvojčata přinášejí. Jedná se především o zadržování placenty, poruchy při porodu, delší poporodní období a častější zmetání či úhyn. Dřívější porody mohou být způsobeny tím, že objemná děloha, v níž se vyvíjí dva plody, více tlačí na děložní hrdo. Zhoršený průběh porodu vedoucí až k úhynu dvojčat může být způsoben zvýšenou komplikovaností porodu nebo nedostatkem živin. Lamb a Anderson (1979) uvádí, že vyšší výskyt poruch při porodu může být dán nedostatečnou pohybovou aktivitou plemenic během gravidity. 24

25 Dalším faktorem ovlivňujícím délku březosti je pohlaví narozeného telete. Plemenice porodivší býčky měly v průměru o půl dne delší březost v porovnání s plemenicemi porodivšími jalovičky. Tyto výsledky je možné porovnat se staršími zdroji (King et al., 1985), které uvádí rozdíl v trvání březosti 1-2 dny, a také se zdroji novějšími (Nogalski a Piwczyński, 2012), kteří zmiňují v délce březosti stejné rozdíly. Zmetání neboli abort značně ovlivňuje délku březosti. Pokud je tele narozeno po 8. měsíci gravidity a je schopno života, jedná se o předčasný porod a jedinec často přežívá. U našeho sledování průměrná délka březosti dojnic, které zmetaly, činila 237 dní. Je tedy zřetelné, že zmetání podle sledování zkracuje březost průměrně minimálně o 45 dní. Příčiny abortu mohou být vnější i vnitřní. U vnějších se jedná například o upadnutí, nepřiměřenou krmnou dávku nebo vyčerpání plemenice způsobené velkou zátěží. Za vnější příčiny jsou považovány zdravotní problémy a s nimi spojená různá onemocnění, např. horečnatá nebo v poslední době často zmiňovaná Neospora caninum (Haddad et al., 2005). 25

26 7 ZÁVĚR Studium faktorů ovlivňujících délku březosti skotu přineslo následující zjištění: Rok zabřeznutí měl statisticky průkazný vliv na délku březosti plemenic (P < 0,05). Nejdelší březost byla v roce 2012 a nejkratší v roce Měsíc zabřeznutí měl statisticky průkazný vliv na délku březosti (P < 0,05). Nejdelší březost byla při zabřeznutí v únoru, naopak nejkratší při zabřeznutí v září. Při porovnání krav a jalovic byla průkazně delší březost zjištěna u krav (P < 0,01). V porovnání s býčky měly jalovičky zhruba o půl dne kratší délku březosti, avšak tento rozdíl nebyl statisticky průkazný. Plemenice, které porodily dvojčata, měly průkazně kratší délku březosti (P < 0,01). Plemenice, které porodily mrtvá telata, měly průkazně kratší délku březosti (P < 0,01). 26

27 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANDERSEN H., PLUM M., 1965: Gestation length and birth weight in cattle and buffaloes: A review. J.Dairy Sci., 48(9): ISSN ANDREW S.M., WALDO D.R., ERDMAN R.A., 1994: Direct analysis of body composition of dairy cows at three physiological stages. J.Dairy Sci., 77(10): ISSN BEAM S.W., BUTLER W. R., 1999: Effects of energy balance on follicular development and first ovulation in postpartum dairy cows. J.Reprod.Fertil., 54(Suppl.): ISSN BERRY D.P., LEE J.M., MACDONALD K.A., ROCHE J.R., 2007: Body condition score and body weight effects on dystocia and stillbirths and consequent effects on postcalving performance. J.Dairy Sci., 90(9): ISSN BUCKLEY F., O SULLIVAN K., MEE J.F., EVANS R.D., DILLON P., 2003: Relationships among milk yield, body condition, cow weight, and reproduction in spring-calved Holstein-Friesians. J.Dairy Sci., 86(7): ISSN DECHOW C.D., ROGERS G.W., CLAY J.S., 2001: Heritabilities and correlations among body condition scores, production traits, and reproductive performance. J.Dairy Sci., 84(1): ISSN DELABY L., FAVERDIN P., MICHEL G., DISENHAUS C., PEYRAUD J. L., 2009: Effect of different feeding strategies on lactation performance of Holstein and Normande dairy cows. Animal., 3(6): ISSN DISKIN M.G., MACKEY D.R., ROCHE J.F., SREEMAN J.M., 2003: Effects of nutrition and metabolic status on circulating hormones and ovarian follicle development in cattle. Anim.Reprod.Sci., 78(3-4): ISSN DOLEJŠ J., NĚMĚČKOVÁ J., TOUFAR O., KNÍŽEK J. 2005: Vliv vysokých teplot na fyziologické ukazatele skotu. In: ROŽNOVSKÝ J., LITSCHMANN T. (eds): Bioklimatologie současnosti a budoucnosti. Sborník abstraktů z konference září Křtiny: Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 91s. ISBN: EDMONSON A.J., LEAN I.J., WEAVER L.D., FARVER T., WEBSTER G., 1989: A body condition scoring chart for Holstein dairy cows. J.Dairy Sci., 72: (1) ISSN

28 ECHTERNKAMP S.E., GREGORY K.E., 1999: Effects of twinning on gestation length, retained placenta, and dystocia. J.Anim.Sci., 77(1): ISSN: ENEVOLDSEN C., KRISTENSEN T., 1997: Estimation of body weight from body size measurements and body condition scores in dairy cows. J.Dairy Sci., 80(9): ISSN ETTEMA J.F., SANTOS J.E.P., 2004: Impact of age at calving lactation, reproductive, health, and income in first-parity Holsteins on commercial farms. J.Dairy Sci., 87(8): ISSN GARNSWORTHY, P.C., 2006: Body condition score in dairy cows: Targets for production and fertility, s In: GARNSWORTHY P.C., WISEMAN J., (eds.): Recent Advances in Animal Nutrition. Nottingham: Nottingham University Press, 376 s. GEARHART M.A., CURTIS C.R., ERB H.N., SMITH R.D., SNIFFEN C.J., CHASE L.E., COOPER M.D., 1990: Relationship of changes in condition score to cow health in Holsteins. J.Dairy Sci. 73(11): ISSN HADDAD J.A., DOHOO I.R., VANLEEWEN J.A., 2005: A review of neospora caninum in dairy and BEF cattle a Canadian perspective. Veterinary Sci., 46(3): ISSN: CHAGAS L.M., BASS J.J., BLACHE D., BURKE C.R., KAY J.K., LINDSAY D. R., LUCY M.C., MARTIN G. B., MEIER S., RHODES F.M., ROCHE J.R., THATCHER W.W., WEBB R., 2007: Invited review: New perspectives on the roles of nutrition and metabolic priorities in the subfertility of high-producing dairy cows. J.Dairy Sci., 90(9): ISSN CHAGAS L.M., LUCY M.C., BACK P.J., BLACHE D., LEE J.M., GORE P.J.S., SHEAHAN A.J., ROCHE J.R., 2009: Insulin resistance in divergent strains of Holstein- Friesian dairy cows offered fresh pasture and increasing amounts of concentrate in early lactation. J.Dairy Sci., 92(1): ISSN INGVARTSEN K.L., ANDERSEN J.B., 2000: Integration of metabolism and intake regulation: A review focusing on periparturient animals. J.Dairy Sci., 83(7): ISSN KING K.K., SEIDEL G.E., ELSDEN R.P.1985: Bovine embryo transfer pregnancies. II. Lengths of gestation. J.Anim.Sci., 61(4): ISSN: LAMB R.C., ANDERSON M.J., 1979: Exercise for dairy cos. Utah Science., 40(4): ISSN:

29 LUCY M.C., VERKERK G.A., WHYTE B.E., MACDONALD K.A., BURTON L., CURSONS R.T., ROCHE J.R., HOLMES C.W., 2009: Somatotropic axis components and nutrient partitioning in genetically diverse dairy cows managed under different feed allowances in a pasture system. J.Dairy Sci., 92(2): ISSN MACDONALD K.A., VERKERK G.A., THORROLD B.S., PRYCE J.E., PENNO J.W., MCNAUGHTON L.R., BURTON L.J., LANCASTER J.A.S., WILLIAMSON J.H., HOLMES C.W., 2008: A comparison of three strains of Holstein-Friesian grazing on pasture and managed under different feed allowances. J.Dairy Sci., 91(4): ISSN MCCARTHY S., BERRY D.P., DILLON P., RATH M., HORAN B., 2007: Influence of Holstein-Friesian strain and feed system on body weight and body condition score lactation profiles. J.Dairy Sci., 90(4): ISSN MEIJERING A., 1984: Dystocia and stillbirth in cattle A review of causes, relations and implications. Livest.Prod.Sci., 11(2): ISSN MARKUSFELD O., GALLON N., EZRA E., 1997: Body condition score, health, yield and fertility in dairy cows. Vet.Rec., 141(3): ISSN NOGALSKI Z., PIWCZYŃSKI D., 2012: Association of Length of Pregnancy with Other Reproductive Traits in Dairy Cattle. Asian-Aust. J.Anim.Sci., 25(1): ISSN: OTTO K.L., FERGUSON J.D., FOX D.G., SNIFFEN C.J., 1991: Relationship between body condition score and composition of ninth to eleventh rib tissue in Holstein dairy cows. J.Dairy Sci., 74(3): ISSN PRYCE J.E., HARRIS B.L., 2006: Genetics of body condition score in New Zealand dairy cows. J.Dairy Sci., 89(11): ISSN ROCHE, J.R., DILLON P.G., STOCKDALE C.R., BAUMGARD L.H., VAN BAALE M.J., 2004: Relationships among international body condition scoring systems. J.Dairy Sci., 87(9): ISSN ROCHE J.R., BERRY D.P., KOLVER E.S., 2006: Holstein-Friesian strain and feed effects on milk production, body weight, and body condition score profiles in grazing dairy cows. J.Dairy Sci., 89(9): ISSN ROCHE J.R., MACDONALD K.A., BURKE C.R., LEE J.M., BERRY D.P., 2007: Associations among body condition score, bodyweight, and reproductive performance in seasonal-calving dairy cattle. J.Dairy Sci., 90(1): ISSN

30 SEIDEL G.E., ELSDEN R.P., HASLER J.F., Calves resulting from embryo transfer. In: SEIDEL G.E., ELSDEN R.P., HASLER J.F., eds. Embryo transfer in dairy cattle. [online]. 3.ed. s ISBN: [vid ]. Dostupné z: &dq=embryo+transfer+and+pregnancy+length&source=bl&ots=yfcegxtslc&sig=sk QwUrfL2mlJ5fGM6zfd5KC8yyo&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjG2ZH34dHLAhVB8 HIKHfuTAQYQ6AEILzAC#v=onepage&q=embryo%20transfer%20and%20pregnancy %20length&f=false SMITH T.R., MCNAMARA J.P., 1990: Regulation of bovine adipose tissue metabolism during lactation. 6. Cellularity and hormone sensitive lipase activity as affected by genetic merit and energy intake. J.Dairy Sci., 73(3): ISSN STOCKDALE C.R., 2001: Body condition at calving and the performance of dairy cows in early lactation under Australian conditions: A review., Aust.J.Exp.Agric., 41(6): ISSN VEERKAMP R.F., GERRITSEN C.L.M., KOENEN E.P.C., HAMOEN A., DE JONG G., 2002: Evaluation of classifiers that score linear type traits and body condition score using common sires. J.Dairy Sci., 85(4): ISSN VERNON R.G., 1992: Control of lipogenesis and lipolysis, s In: BUTTERY P.J., BOORMAN K.N., LINDSAY D.B. (eds): The Control of Fat and Lean Deposition. London: ed. Butterworth-Heinemann, 388s. WALSH S., BUCKLEY F., PIERCE K., BYRNE N., PATTON J., DILLON P., 2008: Effects of breed and feeding system on milk production, body weight, body condition score, reproductive performance, and postpartum ovarian function. J.Dairy Sci., 91(11): ISSN WALTNER S.S., MCNAMARA J.P., HILLERS J.K., BROWN D.L., 1994: Validation of indirect measures of body fat in lactating cows. J.Dairy Sci., 77(9): ISSN WASHBURN S.P., WHITE S.L., GREEN Jr.J.T., BENSON G.A., 2002: Reproduction, mastitis, and body condition of seasonally calves Holstein and Jersey cows in confinement or pasture systems. J.Dairy Sci., 85(1): ISSN WATHES D.C., FENWICK M., CHENG Z., BOURNE N., LLEWELLIN S., MORRIS D.G., KENNY D., MURPHY J., FITZPATRICK R., 2007: Influence of negative energy 30

31 balance on cyclicity and fertility in the high producing dairy cow. Theriogenology, 68(Suppl1): ISSN X. WRIGHT I.A., RUSSEL A.J.F., 1984: Partition of fat, body composition and body condition score in mature cows. Anim.Prod., 38(1): ISSN WRIGHT E.C., BOEHMER B.H., COOPER-PRADO M.J., BAILEY C.L., WETTERMANN R.P., 2014: Effect of elevated ambient temperature at parturition on duration of gestation, ruminal temperature, and endocrine function of fall-calving beef cows. J.Anim.Sci., 92(10): ISSN:

32 9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Průměrná délka březosti plemenic v letech Obr. 2 Průměrná délka březosti plemenic v jednotlivých měsících Obr. 3 Průměrná délka březosti jalovic a krav Obr. 4 Průměrná délka březosti při narození býčků a jaloviček Obr. 5 Průměrná délka březosti při narození jedináčků a dvojčat Obr. 6 Průměrná délka březosti u živě a mrtvě narozených jedinců a při zmetaní Obr. 7 Průměrná délka březosti jalovic a krav v jednotlivých měsících Obr. 8 Průměrná délka březosti jalovic a krav v letech Obr. 9 Průměrná délka březosti v závislosti na pohlaví telete a měsíci zabřeznutí Obr. 10 Průměrná délka březosti v závislosti na pohlaví narozeného telete a roku zabřeznutí Obr. 11 Průměrná délka březosti při narození jedináčků a dvojčat 32