UKONČENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA V S.R.O.

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra obchodního práva Diplomová práce UKONČENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA V S.R.O. Jana Hodečková 2009/2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Ukončení účasti společníka v s.r.o. zpracovala samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 2

3 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala doc. JUDr. Jarmile Pokorné, CSc. za odborné vedení a cenné rady ke zpracování této diplomové práce. 3

4 Osnova Osnova... 4 Seznam použitých zkratek Úvod Postavení společníka v s.r.o Možnosti zániku účasti Smrtí společníka fyzické osoby Zánikem společníka právnické osoby Zánikem společnosti Rozhodnutím soudu Vyloučením společníka soudem Zrušením účasti společníka soudem Prohlášením konkursu na majetek společníka, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti nebo vydáním exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti Vyloučením společníka valnou hromadou Převodem obchodního podílu Dohodou Následky ukončení účasti Právo na vypořádací podíl Přechod obchodního podílu na společnost Další následky Zvláštní případy Společník byl jednatelem společnosti Společnost má pouze jednoho společníka Závěr Resumé Použitá literatura

5 Seznam použitých zkratek ObchZ OZ OSŘ NotŘ ExŘ InsZ zákon č. 513/2001 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů 5

6 1 Úvod Hlavním cílem této práce je objasnění způsobů a následků ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. V teorii i praxi však bývá pojem ukončení účasti chápán ve dvojím smyslu, v užším slova smyslu jde pouze o dobrovolné opuštění společnosti, v širším slova smyslu o jakýkoliv zánik účasti. Pro svoji práci využiji širší pojetí pojmu. Tuto práci je možné rozdělit do čtyř částí. První část se věnuje krátkému shrnutí základních informací o společnosti s ručením omezeným a o postavení jejích společníků, včetně stručného přiblížení jejich práv a povinností. Přehledy však nejsou vyčerpávající, vše je koncipováno s ohledem na téma této práce. Součástí je i krátké porovnání se společností akciovou a společnostmi osobními a také nastínění problematiky z pohledu práva Evropské unie. Druhá část, která je nejobsáhlejší kapitolou práce, se zabývá jednotlivými způsoby zániku účasti v s.r.o. uspořádanými dle tradičního učebnicového pořadí. Nejprve se věnuji možnostem zániku účasti obecně, jejich případným dělením podle různých hledisek a poté se každým způsobem zaobírám podrobněji v samostatných podkapitolách. Následující část se týká následků ukončení účasti, především právem na vypořádací podíl a přechodem obchodního podílu na společnost. Ve čtvrté části diplomové práce se zabývám zvláštními případy, které mají v zákonné úpravě vyčleněná specifika i pro ukončení účasti společníka ve společnosti. Zvláštní postupy a následky jsou spojeny se situací, kdy odcházející společník byl buď zároveň jednatelem společnosti, nebo jediným společníkem společnosti. Práce je zpracována především metodou deskripce, komparace a syntézy. Podklady jsem čerpala nejen z české právní úpravy, odborných publikací a článků, ale také z judikatury (zejm. Nejvyššího soudu ČR) a z návrhu nařízení Evropské unie upravujícího European privat company. 6

7 2 Postavení společníka v s.r.o. Společnost s ručením omezeným je odbornou literaturou 1 charakterizována jako právnická osoba, subjekt vybavený právní subjektivitou, tedy způsobilostí k právům a povinnostem a dále způsobilostí nabývat tato práva a povinnosti vlastními úkony, či jako soukromoprávní korporace, jež je uzavřená, tzn. její společníci jsou ke společnosti jistým způsobem vázáni a nemohou svůj podíl bez dodržování specifických pravidel libovolně převádět. Tradičně bývá chápána jako kapitálová společnost s některými prvky osobní společnosti (někdy proto nazývána jako smíšená společnost). Mezi znaky kapitálových společností, které jsou příznačné i pro s.r.o., patří povinnost vytvořit základní kapitál, povinnosti společníků ke vkladům, pevná organizační struktura a možná změna v osobě společníka. Ke společnostem osobním se naopak přibližuje ručením společníků či účastí společníků na jejím řízení. Obchodní zákoník sice povinnost osobní účasti na činnosti společnosti 2 nenařizuje, přesto však s ní počítá a zjevně tuto ideu preferuje. 3 Naopak ručení je jednou z odlišností s.r.o. od typické kapitálové společnosti (akciové společnosti). Ručení společníků s.r.o. je charakterizováno jako solidární, tzn. všichni společníci ručí společně a nerozdílně za celý nesplacený vklad bez ohledu na to, kdo jakou část vkladu dosud splatil, a je časově omezeno okamžikem úplného splacení vkladů (resp. zápisem této skutečnosti do obchodního rejstříku). Rozdílně akcionáři za závazky společnosti neručí vůbec. Dalším odlišným znakem je zákonné omezení počtu společníků s.r.o. (max. 50). Pro a.s. zákon žádné množstevní omezení počtu akcionářů neudává. Také v již uvedeném podílu na řízení společnosti nalezneme značný rozdíl, neboť akcionáři se na řízení a.s. nepodílejí, nýbrž toto je svěřeno profesionálnímu orgánu - představenstvu. Odlišný rys lze pozorovat také v právní úpravě vztahu mezi společností a jejími společníky. Je patrné, že vztah společníků a s.r.o. je těsnější, což je vyjádřeno např. již zmíněnou častou účastí společníků na výkonu podnikatelské činnosti společnosti a také přísnějšími pravidly pro změnu osoby společníka v porovnání se změnou osoby akcionáře. Zřetelné rozdíly nalezneme i oproti osobním společnostem (veřejné společnosti, u komanditní společnosti platí pro komplementáře), neboť zde je existence společnosti zásadně vázána na konkrétní osoby. Proto smrt společníka v.o.s. nebo komplementáře v k.s. znamená také zrušení společnosti. 4 Pro 1 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s Společnosti s ručením omezeným. 3 Tamtéž, s Nicméně ObchZ v ust. 88 odst. 2 dovoluje společníkům umožnit dědění podílu, které by zrušení společnosti předešlo, jestliže by ve v.o.s. zůstali nejméně dva společníci (obdobně u zániku společníka právnické osoby); při taxativně vymezených důvodech lze zrušení předejít změnou společenské smlouvy. 7

8 úplnost pro úpravu postavení komanditistů se aplikují ustanovení týkající se právního postavení společníků s.r.o. Společníci (min. jeden společník) tvoří nezbytný předpoklad pro existenci s.r.o., tudíž situaci, kdyby se ocitla bez osobního základu, považuje ObchZ za jeden z důvodů zrušení společnosti soudem. Z uvedeného právního vztahu vyplývají oběma stranám vzájemná práva a povinnosti. Společník má zejména právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl na zisku společnosti a právo na vypořádání při zániku jeho účasti ve společnosti, resp. zániku společnosti samotné. Jmenovaná práva jsou literaturou 5 řazena do základních práv. K nim doplňkově patří i další práva (např. právo na přednostní převzetí vkladů na zvýšení základního kapitálu) a speciální postavení mají i práva minoritních společníků (např. právo společníků, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu, svolat valnou hromadu za podmínek uvedených v ust. 129 odst. 2 ObchZ). Naopak mezi základní povinnosti společníků odborná literatura 6 řadí loajalitu, povinnost splatit vklad, povinné ručení za závazky společnosti a povinnost podrobit se rozhodnutí valné hromady. Doplňkovými povinnostmi lze označit např. povinnost příplatkovou či povinnost přispět na fakultativně vytvářený rezervní fond. Účast společníka ve společnosti je představována obchodním podílem, který je ObchZ pro s.r.o. definován jako účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. 7 Jestliže společenská smlouva nestanoví jinak, závisí výše podílu na poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Každý společník může mít jen jeden podíl a zároveň jeden podíl může náležet více společníkům. S ním může společník (popř. u spoluvlastníků podílu jejich společný zástupce) dle pravidel ObchZ nakládat. Pokud bychom českou právní úpravu s.r.o. chtěli srovnat s právní úpravou Evropské unie, zjistíme, že žádný podobný subjekt se v evropském právu prozatím nevyskytuje. První návrhy na vytvoření European privat company (Societas Privata Europaea dále jen SPE ) 8 byly iniciovány v 90. letech minulého století. Nicméně návrh nařízení byl Evropskou komisí vytvořen až v červnu roku Předpokládané datum nabytí účinnosti je Dané nařízení je součástí plánu modernizace obchodního práva v Evropské unii, jehož cílem má být podpora podnikání a rozvoj svobody usazování na volném trhu. Cílem SPE je ulehčit přeshraniční operace v rámci území Společenství tak, aby společnost mohla v jednom členském státě s minimálními náklady a v minimálním časovém rámci, založit jednu nebo více 5 Tamtéž, s Tamtéž, s Ust. 114 odst. 1 ObchZ. 8 Obdoba s.r.o. 8

9 dceřiných společností. 9 Obdobně jako u s.r.o. také u SPE budou společníci ručit pouze omezeně za závazky společnosti a podíly nebudou veřejně obchodovatelné. SPE bude možno založit fyzickou i právnickou osobou jako novou společnost či přeměnou společností stávajících. Mezi hlavní výhody jejího zakládání je Evropskou komisí 10 řazena úspora času i nákladů (např. založení bude probíhat elektronickými prostředky v jazyce členského státu registrace) a také zjednodušení a zpřehlednění forem malého a středního podnikání. Tato forma podnikání by měla být přístupná všem, čemuž je přizpůsoben i základní kapitál (pouze symbolický ve výši 1 11 ) a také možnost úpravy průběhu shromáždění valné hromady (jak uvádí literatura 12, mohla by probíhat formou telekonference). Dle návrhu Komise není nutné, aby SPE obsahovala přeshraniční prvek. Jiný názor ovšem zastává Evropský parlament, který uvádí, že nařízení v některých svých článcích přeshraniční prvek předpokládá. Návrh nařízení dává vnitřním předpisům poměrně širokou volnost pro úpravu pravidel společnosti. Problematika, která nebyla upravena ani nařízením, ani vnitřními předpisy, bude podřízena právu národnímu dle místa založení SPE. Nařízení umožňuje i přesun sídla společnosti do jiného členského státu 13. Úpravu ukončení účasti společníků návrh nařízení neobsahuje, naopak tuto problematiku bychom mohli zařadit do otázek, jež by podle návrhu měly být upraveny vnitřními předpisy společnosti ( articles of association ) HAVLÍČEK, Ondřej. Evropská soukromá společnost nová forma evropské společnosti. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < -spolecnosti html>. 10 European Commission proposes the creation of a European Private Company (SPE) [online] [cit ]. Citizens' summary. Dostupné z WWW: < epc/citizens_summary_en.pdf>. 11 Evropský parlament prosazuje nejméně HAVLÍČEK, Ondřej. Evropská soukromá společnost nová forma evropské společnosti. Epravo.cz [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 13 KORNACK, Daniel. The European Private Company Entering the Scene or Lost in Discussion? German Law Journal [online]. 2009, č. 10 [cit ]. Dostupný z WWW: < com/pdf/vol10no08/ PDF_Vol_10_No_08_ _Developments_Kornak.pdf>. 14 Proposal for a council regulation on the Statute for a European private company (presented by the Commission ). Dostupné z WWW: < 9

10 3 Možnosti zániku účasti Dle české právní úpravy může účast společníka s.r.o. zaniknout jen specifickými způsoby, které jsou buď zákonem výslovně zmíněny, nebo mlčky předpokládány. Možnosti zániku bych rozdělila vedle tradičního dělení 15 i podle hlediska dobrovolnosti - zda zánik účasti byl společníkem chtěný (dobrovolný), či nechtěný (nedobrovolný). Do první skupiny lze zařadit ukončení účasti dohodou společníků, převodem obchodního podílu či zrušení účasti soudem na žádost daného společníka. Do skupiny druhé by spadal zánik účasti vyloučením společníka soudem, prohlášením konkursu na majetek společníka, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti nebo vydáním exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti a také vyloučením společníka valnou hromadou. Ostatní způsoby bych zařadila do třetí sběrné skupiny na vůli nezávislých. Skupiny se od sebe odlišují i mírou kogentní úpravy v ObchZ. Zatímco pro první skupinu pravidla stanovená zákonem slouží spíše jako vodítko, neboť zákon umožňuje společnosti v rámci mezí pravidla přizpůsobit či stanovit odlišná. Naopak pro druhou skupinu zákon vymezuje většinu ustanovení jako kogentní. Důvod spočívá ve skutečnosti, že při nedobrovolném zániku účasti je nutné klást větší důraz na zajištění ochrany vylučovaného společníka než při dobrovolném ukončení účasti, kdy společník má ve většině případů vliv na průběh ukončení (např. s obsahem smlouvy o převodu podílu musí souhlasit obě strany). Se zánikem účasti společníka v podniku bývá často spojeno nabytí jeho podílu jinou osobou. Takové nabytí nazýváme jako tzv. derivativní způsob nabytí podílu, tzn. že účast ve společnost vzniká tehdy, měl-li nabyvatel obchodního podílu ve společnosti nějakého právního předchůdce, tedy je-li sám již právním nástupcem (sukcesorem) do práv jiné osoby. 16 Mezi derivativní způsoby nabytí podílu patří přechod podílu po smrti společníka (fyzické osoby), po zániku společníka (právnické osoby) a převod podílu. 3.1 Smrtí společníka fyzické osoby Jako první způsob zániku účasti společníka v s.r.o. lze uvést jeho smrt. ObchZ se věnuje především tomu, co se stane s podílem zemřelého. Obecné zákonné pravidlo obsažené v ust. 15 Tedy na obecné a speciální, kdy rozlišujícím kritériem je jednak povaha způsobu zániku, jednak jeho důsledky. 16 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s

11 116 ObchZ stanoví, že obchodní podíl se dědí. 17 Avšak dále zákoník dává možnost dědění společenskou smlouvou vyloučit (výjimku představuje jednočlenná s.r.o. viz dále), v takovém případě se podíl po smrti společníka uvolní a do dědického řízení vstupuje jen vypořádací podíl. Uvolněný podíl přechází na společnost. Odborná literatura 18 se věnuje otázce, zda je možné ve společenské smlouvě vyloučit dědění jen některého obchodního podílu (jako příklad uvádějí vyloučení podílu většinového). Z důvodu absence ustanovení zákona, které by tuto otázku upravovalo, citované autorky vycházejí ze zásad uplatňovaných v právu obchodních společností. Dle jejich názoru by takové ustanovení smlouvy bylo diskriminující a porušovalo by zásadu rovného postavení společníků, která platí, pokud v zákoně není uvedeno jinak, a také ust. 56a odst. 2 ObchZ. 19 Dospívají proto k závěru, že odlišování, který podíl je možné dědit a který nikoli, přípustné není. I jiní autoři 20 zastávají názor podobný. Dodávají, že společenská smlouva navíc nemůže určovat ani žádná pravidla pro dědění, neboť ta jsou stanovena kogentními ustanoveními OZ. Nelze ani jmenovitě vyloučit, na které dědice podíl nepřejde, a ani stanovit podmínku aktivního přihlášení oprávněného dědice o svůj podíl. Podle mého názoru stojí za zamyšlení srovnání s dovoleným postupem spočívajícím ve stanovení výše obchodního podílu společníků podle jiných kritérií bez ohledu na výši jejich vkladů. Dané pravidlo vyplývá z ust. 114 odst. 1 ObchZ, ve kterém je uvedeno, že výše podílu společníka je určena, pokud společenská smlouva nestanoví jinak, podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Výše podílu proto může být stanovena např. na základě osobní účasti na vedení společnosti. Je vhodné uvážit, zda zákon nedává skrytě možnost založit nerovné postavení společníků, neboť např. společník, který se na základním kapitálu podílí 50 %, může mít podíl ve společnosti jen ve výši 40 %, což může být podloženo jeho menšími osobními zásluhami na fungování společnosti. Domnívám se, že i zde by se mohlo namítnout porušení uvedeného ust. 56a odst. 2 ObchZ. Z literatury ovšem vyplývá opodstatněnost obdobného jednání. Ve společnosti s ručením omezeným však je takový postup celkem logický, neboť kapitálová účast společníka na činnosti společnosti není jedinou možnou formou účasti, jak je tomu u akciové společnosti. 21 Nabízí se otázka, zda 17 Před muselo být dědění naopak ve společenské smlouvě výslovně připuštěno a dědic se musel o svou účast ve společnosti přihlásit. 18 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, s Dané ustanovení zakazuje jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit. ( 56a odst. 2 ObchZ) 20 DĚDIČ, Jan. aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, s

12 není možné i ve výše řešené problematice také porušit zásadu rovnosti. Nicméně musím souhlasit s názorem obou autorit. Jakékoliv ustanovení, které dle určitých kritérií selektuje, kdo by mohl či nemohl podíl zdědit, či u kterého podílu je dědění vyloučeno, by bylo v rozporu s obecnou zásadou zákazu diskriminace a rovněž i s ust. 56a ObchZ. Aby se mohlo postupovat obdobně jako u stanovení podílu, musel by zákon i zde umožnit odlišnou úpravu ve společenské smlouvě. Na druhou stranu, judikaturou je dovolena úprava ve společenské smlouvě, která podmíní dědění obchodního podílu souhlasem valné hromady. připouští-li obchodní zákoník, aby společenská smlouva vyloučila dědění obchodního podílu, tj. aby dědice zcela zbavila práva zdědit obchodní podíl zůstavitele, tím spíše je třeba připustit, že bude dědění obchodního podílu vázat na splnění určité podmínky v konkrétním případě na souhlas valné hromady (ar. a priori). 22 V usnesení je názor zdůvodněn tím, že s.r.o. je poměrně uzavřenou společností, kde se společníci většinou přímo podílejí na řízení, a proto soud považuje za vhodné, aby společníci měli alespoň částečnou kontrolu nad tím, kdo se stane novým společníkem místo zemřelého. Takovou možnost považuji z hlediska praxe za velice vhodnou z pohledu s.r.o., neboť umožňuje předcházet budoucím konfliktům, pokud by se na základě dědictví měla společníkem stát např. osoba, která se současnými společníky nemá dobré vztahy. Podobnost můžeme najít také v udělování souhlasu valné hromady s převodem podílu (viz dále). Další důležitou roli hraje tzv. testamentární svoboda, tedy autonomní rozhodnutí fyzické osoby, jak bude po její smrti naloženo s majetkem, který vlastní (může určit dědice 23 a podíly, resp. jmenovité věci a jiné majetkové hodnoty, které jim připadnou). 24 V případě, že dědictví nezíská dědic ze závěti, jsou k dědění automaticky povoláni tzv. dědicové ze zákona. Pokud společník zemře a ve smlouvě není dohodnuto jinak, přechází podíl na dědice. Mohou nastat následující situace: a) Oprávněný dědic dědictví odmítne. Tak může učinit do 1 měsíce od soudního vyrozumění o potvrzení jeho dědictví. Základní podmínkou je odmítnutí celého dědictví. Nelze proto odmítnout jen podíl ve společnosti, a jinou část přijmout, např. nemovitost. b) Dědic dědictví přijme a společníkem se stát chce. Ke změně majitele podílu dojde univerzální sukcesí, čímž dědic vstoupí v okamžiku smrti zůstavitele do všech práv 22 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 Odo 573/ Ust. 479 OZ vymezuje neopomenutelné dědice (nezletilé potomky), kteří nemohou být závětí z dědění vyloučeni a zároveň nemohou zdědit méně, než kolik by zdědili podle zákona. Jednalo by se o relativní neplatnost závěti. 24 Blíže např. FIALA, Josef, KINDL, Milan. Občanský zákoník : komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, s

13 a povinností soukromoprávní povahy, která nezanikají smrtí zůstavitele, pokud jejich přechod není právním předpisem upraven jinak. 25 K právnímu nástupnictví dochází sice ke dni smrti zemřelého společníka, avšak od je k nabytí dědictví nutné rozhodnutí soudu. 26 Před potvrzením nabytí podílu jsou práva a povinnosti s ním spojená oprávněni vykonávat všichni dědicové společně a nerozdílně (vyjma těch, kteří dědictví již odmítli) jako spoluvlastníci, přičemž jejich podíly jsou dány výší jejich dědických podílů. 27 V rozsahu nepřesahujícím rámec obvyklého hospodaření tak mohou činit volně. Naopak k jednání nad tento rámec je nezbytné získat svolení soudu. Za nakládání přesahující zmíněný rámec odborná literatura 28 považuje např. prodej (či jiný převod), zatěžování věcnými právy, podstatné zasahování do právního charakteru věci či uzavírání smluv, které by mohly do budoucna omezit či ztížit nakládání s majetkem. Jiní autoři 29 demonstrativní výčet doplňují výběrem peněz z účtu či jejich převodem. Podle mého názoru daná úprava omezující výkon práv má zabránit krokům, které by mohly společnost do soudního potvrzení dědice výrazně poškodit a ovlivnit tak vypořádání dědiců. Pro dědění podílu je literaturou 30 uváděno, že dědicové se mají dohodnout, který z nich bude prozatím práva společníka vykonávat, či si zvolit společného zástupce. Odborná literatura 31 se zabývá i otázkou, která práva a povinnosti spojená s obchodním podílem smrtí společníka zanikají a která přecházejí na právního nástupce. Smrtí společníka zanikají ta práva a povinnosti, která byla spojena s jeho osobou jako např. jednatelem společnosti. Druhou skupinu tvoří majetková práva a povinnosti, která smrtí společníka nezanikají a jejichž přechod se řídí normami práva dědického, neboť obchodní zákoník pro ně nestanoví zvláštní režim právního nástupnictví. 32 c) Dědic dědictví přijme, ale společníkem se stát nechce. V tomto případě se může dodatečně domáhat zrušení své účasti u soudu. Ta poté zanikne ke dni právní moci soudního rozhodnutí. Danou možnost volí dědicové, kteří se sice nechtějí stát společníky s.r.o., nicméně nemají v úmyslu se vzdát celého svého podílu na dědictví. Soud účast dědice zruší jen, 25 FIALA, Josef, KINDL, Milan. Občanský zákoník : komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, s S účinností ex tunc ke dni smrti zůstavitele. 27 JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta. Občanský zákoník : komentář. 10. jubilejní vyd. Praha : C. H. Beck, s JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta. Občanský zákoník : komentář. 10. jubilejní vyd. Praha : C. H. Beck, s LUDVÍK, David aj. Občanský soudní řád : komentář, 1.díl. Praha : Wolters Kluwer ČR, s DĚDIČ, Jan aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s KORECKÁ, Věra, POKORNÁ, Jarmila. Smrt fyzické osoby - společníka společnosti s ručením omezeným a její právní následky. Právní praxe. 1993, č. 8, s Aspi databáze. Verze 12. Wolters Kluwer ČR, a. s., Tamtéž. 13

14 existuje-li zákonný důvod pro zrušení účasti, tedy skutečnost, že na něm nelze spravedlivě požadovat setrvání ve společnosti, a dědic tento důvod řádně prokáže, neboť na něm leží důkazní břemeno. V ObchZ je dále stanovena lhůta, ve které má dědic právo obrátit se na soud a to tříměsíční běžící od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Uvedenou lhůtu nelze ve společenské smlouvě zkrátit ani prodloužit. Jejím marným uplynutím zaniká oprávnění dědice domáhat se zrušení jeho účasti ve společnosti, jde tedy o lhůtu prekluzivní. 33 Podle mého názoru zánik práva nelze chápat v širším významu, zaniká jen právo na zrušení účasti soudem speciálně pro osobu v postavení dědice (nikoli právo na zrušení účasti soudem obecně). Zavedení lhůty považuji za velmi vhodné řešení, neboť během ní má účastník dostatek času, aby si celou situaci řádně promyslel a rozhodl se, zda chce v roli společníka vzhledem ke všem okolnostem setrvat, a zároveň je chráněna právní jistota ohledně osob společníků. Postup soudu je obdobný jako u rozhodování soudu podle ust. 148 odst. 1 ObchZ. Odlišností 34 je odlehčení, které zákon dědici poskytuje - nemusí se osobně podílet na činnosti společnosti (a to ani v případě, že taková povinnost je společenskou smlouvou stanovena). U obecného zrušení účasti soudem však podobné pravidlo neplatí. Co je možné pokládat za spravedlivé požadování na setrvání společníka ve společnosti, je nutné posuzovat ad hoc, tedy případ od případu. Zákon v tomto směru dává soudu prostor pro uvážení. Vodítkem bude především negativní vymezení pojmu v judikatuře zejména nejvyššího soudu k ust. 148 ObchZ. Podle odborné literatury 35 by soudce měl v případě dědice postupovat mírněji, neboť je důležité rozeznávat, zda se osoba stane společníkem dobrovolně či na základě dědického řízení, kdy pro odmítnutí podílu by musel odmítnout podíl na dědictví jako celek. Důvody zrušení účasti společníka soudem se více zabývám v podkapitole 3.4. Dále, pokud dědic nechce být společníkem společnosti, může svůj podíl převést na jinou osobu či účast ukončit dohodou (obecné podmínky viz dále). V praxi může docházet k situaci, kdy dědiců po jednom zůstaviteli bude více. Tak jako jiný předmět dědického řízení, může i obchodní podíl zdědit více než jedna osoba, neboť i podíl může spadat do spoluvlastnictví. Společníci, jimž náleží podíl jako společný majetek, nezastávají postavení společníka každý sám, nýbrž všichni společně. Následně se tudíž vztahy mezi nimi posuzují jako podílové spoluvlastnictví dle ust. 136 OZ. Důležité je podotknout, 33 KOBLIHA, Ivan, POKORNÁ, J. aj. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. Praha : Linde, s DĚDIČ, Jan aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s

15 že práva z jednoho podílu mohou být vykonávaná jen jednou osobou, proto se dědicové musí dohodnout, který z nich je bude ve výkonu zastupovat, či určit společného zmocněnce, jenž bude jednat jejich jménem a jehož chování bude dle plné moci přímo zavazovat dědice (jako spolumajitele podílu). Jiné řešení situace, kdy podíl zdědí více osob, shledávám v rozdělení podílu. K takovému kroku je zapotřebí souhlasu valné hromady uděleného prostou většinou přítomných členů. Ovšem ke splnění i ostatních požadavků zákona je nutné, aby u všech nově vzniklých podílů byl zachován nejnižší možný vklad (tj Kč) a aby celkový počet společníků ve společnosti nepřekročil max. možný počet (tj. 50). Jestliže dědic vlastnil podíl ve společnosti už před smrtí zůstavitele, splývá mu podíl původní s nově nabytým po rozdělení, neboť každý společník, jak již bylo uvedeno, může mít jen jeden podíl v dané společnosti. Rozdělení podílu považuji za schůdné řešení pro dědice, kteří nejsou schopni se dohodnout na zástupci ze svých řad či svém společném zmocněnci. Po rozdělení podílu by každý dědic vystupoval jako samostatný společník s odpovídajícími právy i povinnostmi (např. závazek splatit vklad, jestliže v době rozdělení nebyl splacen). ObchZ opět umožňuje dělitelnost podílu ve společenské smlouvě vyloučit. Dědic, který vstoupí do práv a povinností zemřelého, je do určité míry chráněn před jeho dluhy, za které obecně odpovídá bez ohledu na to, zda o jejich existenci věděl či ne. Dle ust. 470 odst. 1 OZ odpovídá dědic za dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. V odborné literatuře 36 je uvedeno, že v případě předluženého dědictví mohou všichni dědicové uzavřít dohodu potvrzenou soudem o přenechání celého dědictví k úhradě dluhů. Avšak k plnění závazků zůstavitele je dědic zavázán ve stejné míře jako zůstavitel. Zároveň dědic ručí společnosti za splacení vkladu, jestliže dosud nebyl splacen Společnost tedy může po něm požadovat splacení vkladu. K poněkud problematické situaci dochází v případech, kdy obchodní podíl je součástí společného jmění manželů (dále jen SJM ). Dle ust. 143 odst. 2 OZ nabytím podílu jedním z manželů se podíl stává součástí SJM. Podle názoru uvedeného v literatuře 39 se přesto manžel osoby, která podíl nabyla, nestává společníkem. Následně v dědickém řízení je rozhodující, který manžel zemřel. Pokud zemřel ten, který byl zároveň společníkem, 36 FIALA, Josef, KINDL, Milan. Občanský zákoník : komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, s Ovšem pokud podíl na dědice nepřejde, bude za splacení vkladu ručit jen do výše jeho vypořádacího podílu. 38 KORECKÁ, Věra, POKORNÁ, Jarmila. Smrt fyzické osoby - společníka společnosti s ručením omezeným a její právní následky. Právní praxe. 1993, č. 8, s Aspi databáze. Verze 12. Wolters Kluwer ČR, a. s., JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta. Občanský zákoník : komentář. 10. jubilejní vyd. Praha : C. H. Beck, s

16 postupuje se dle výše uvedených pravidel s tím, že i pozůstalý manžel se může stát společníkem namísto zemřelého. V případě však, že zemřel manžel, který společníkem nebyl, pozůstalý manžel zůstane i nadále společníkem, přičemž podíl ze SJM se stává předmětem dědického řízení. V něm dle okolností může podíl přejít do výlučného vlastnictví pozůstalého manžela či do spoluvlastnictví s jiným dědicem. 3.2 Zánikem společníka právnické osoby Společníkem s.r.o. nemusí být pouze fyzická osoba, ale také, pokud zákon neříká jinak, osoba právnická. Proto i jejím zánikem, podobně jako smrtí společníka fyzické osoby, dojde k ukončení její účasti ve společnosti. Zákon rozlišuje mezi zrušením a zánikem společnosti. Zrušení předchází zániku společnosti a je jím označována právní skutečnost, se kterou je spojeno ukončení výkonu podnikatelského záměru. Odborná literatura 40 uvádí, že po zrušení má společnost stále svoji právní subjektivitu. Orgány společnosti vykonávají svoji činnost, nicméně ta je omezena - musí být podřízena vypořádání majetkových poměrů společníků. Zánik společnosti ObchZ spojuje se dnem, kdy dojde k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. S tímto dnem společnost přestává existovat. Z důvodu jiných následků je vhodné rozlišovat, zda došlo k zániku společníka s právním nástupcem či bez něj. Právnická osoba může zaniknout s právním nástupcem, na kterého přechází všechna práva a povinnosti zanikající společnosti (tzv. univerzální sukcese). Zánik se může uskutečnit několika způsoby fúzí (sloučením, splynutím), převodem obchodního jmění na společníka nebo rozdělením (se vznikem nových s.r.o., odštěpením se vznikem jedné nebo více nových s.r.o.). Ustanovení 116 odst. 1 ObchZ obsahuje obecné pravidlo, které umožňuje přechod obchodního podílu na právního nástupce, avšak stěžejní úpravou je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. Jako v předchozím případě dává zákoník shodně možnost ve společenské smlouvě přechod vyloučit. Odborná literatura 41 usuzuje, že ani zde nemůže společenská smlouva stanovit další podmínky přechodu; je možné jen jeho úplné vyloučení. Nicméně připustila bych podmínění přechodu podílu souhlasem valné hromady, jak u smrti společníka připouští judikatura (viz výše). Na právního nástupce přejde podíl společníka ve společnosti, k čemuž není nutný žádný právní úkon, neboť se tak děje na základě zákona. Na druhou stranu právní nástupce není oprávněn podíl odmítnout. Jeho účast může být však zrušena, obdobně jako u dědice, soudem, 40 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s DĚDIČ, Jan. aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s

17 nelze-li na něm spravedlivě požadovat jeho setrvání ve společnosti. ObchZ v ust. 16 odst. 2 dává oprávnění domáhat se zrušení své účasti soudem pouze dědici, o právním nástupnictví právnické osoby zde zmíněno není. Ovšem citovaná literatura 42 připouští tuto možnost i pro právního nástupce společníka právnické osoby. Jiná z citovaných publikací se danou problematikou nezabývá. Domnívám se, že i zde musí platit, stejně jako pro dědice, tříměsíční zákonná lhůta pro podání žádosti o soudní zrušení účasti ve společnosti. Jestliže podíl přejde na právního nástupce, děje se tak ke dni zániku účasti předchozího společníka. Tímto dnem vstupuje do všech jeho práv a povinností. Je-li právních nástupců více, mohou se obdobně jako u dědění dohodnout, který z nich podíl získá. Možné je i rozdělení podílu či spoluvlastnictví nástupců, pro něž analogicky platí již uvedené u zániku účasti smrtí společníka. Pokud společenská smlouva vyloučí přechod podílu po zániku společníka, podíl přejde na společnost s ručením omezeným, o jejíž podíl se jedná, a nástupce má nárok na vypořádací podíl. Na druhou stranu zákoník přímo neupravuje okolnosti zániku účasti společníka, který nastane zánikem společníka právnické osoby bez právního nástupce. Dle ObchZ musí při takovém zániku právnické osoby následovat likvidace společnosti. Literatura 43 uvádí, že je možné, aby bývalý společník (tedy právnická osoba) v rámci své likvidace podíl převedl na jiného společníka či třetí osobu. Podmínky pro převod obecně jsou blíže popsány v části 3.7. Nedojde-li k převodu, likvidátor s podílem naloží jako s každým jiným majetkem, tedy pokusí se jej zpeněžit. Jestliže se však podíl nepodaří zpeněžit, považují Kobliha aj. 44 za nemožné postupovat dle ust. 75 odst. 5 ObchZ, tj. přenechání podílu věřitelům na úhradu dluhů, jestliže společenská smlouva přímo nedovoluje převod na jinou osobu. V tomto případě přejde obchodní podíl ze zákona na stát, a protože podíl přechází na stát ze zákona, tj. není na stát převáděn, nemůže se společnost proti přechodu podílu bránit odkazem na 115 odst Dále dle názoru jiného autora 47, pokud nedojde za jakýchkoliv okolností k převodu podílu, naplní se předpoklady pro zrušení daného společníka soudem, neboť likvidace by nemohla být dokončena. 42 Tamtéž, s DĚDIČ, Jan. aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s KOBLIHA, Ivan, POKORNÁ, Jarmila. aj. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. Praha : Linde, s Týká se nemožnosti převodu podílu na jinou osobu za předpokladu, že tak není dovoleno společenskou smlouvou. 46 KOBLIHA, Ivan, POKORNÁ, Jarmila. aj. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. Praha : Linde, s DĚDIČ, Jan. aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s

18 3.3 Zánikem společnosti Účast společníků je také ukončena zánikem samotné společnosti s ručením omezeným. V předchozí kapitole jsem se zabývala zánikem společnosti, která byla společníkem s.r.o. Proto v této kapitole na předchozí navážu a uvedu spíše jen specifika pro zánik společnosti s ručením omezeným z pohledu zániku účasti jejích společníků. Při zániku společnosti s právním nástupcem bývají podíly společníků na zanikající společnosti ve většině případů 48 vyměněny za podíly, resp. akcie, nástupnické společnosti ve výměnném poměru, který je stanoven v projektu přeměny. Při přeměnách jsou obecně chráněna práva společníků. V souvislosti s podílem se ochrana práv společníků vůči nástupnické obchodní společnosti dotýká nároku na dorovnání hodnot podílů, není-li výměnný poměr přiměřený. Avšak, jak uvádí odborná literatura 49, právo musí být uplatněno společníkem, který se svého práva nevzdal, do 1 roku ode dne, kdy se přeměna společnosti stala účinnou vůči třetím osobám, a to jen ve vztahu k podílu, který byl ve vlastnictví společníka ke dni schválení přeměny. Soudní rozhodnutí o přiznání práva na dorovnání pro jednoho společníka se stává pro společnost závazným i v otázce dorovnání pro ostatní společníky. Literatura 50 dodává, že jde o řízení nesporné, k němuž je příslušný v prvém stupni krajský soud, nicméně není vyloučeno se práva domáhat v rozhodčím řízení za podmínky, že je uzavřena řádná rozhodčí smlouva. Jednou z přeměn je i převod jmění na společníka, který přebírá veškerá aktiva i pasiva zanikající společnosti. Zároveň je tento společník povinen se spravedlivě vyrovnat s odpadlým společníkem či společníky (ledaže je přejímající společník jediným společníkem ). 51 Jak již z textu vyplývá, ostatní společníci se nestávají společníky nově vzniklého subjektu, a tudíž nedochází ani k výměně jejich podílů. Literatura 52 dodává, že převod jmění na hlavního společníka je chápán jako vnucené ukončení účasti ostatních společníků (jde o tzv. nepravý squeeze-out). Otázka, která v této souvislosti může být položena, se jistě bude týkat rozporu postupu s ochranou minoritních společníků. Nicméně citovaný autor dodává, že právní přípustnost jmenovaného postupu byla potvrzena i judikaturou Evropské komise pro lidská práva 53 nebo i Ústavním soudem ČR Výjimku tvoří např. rozdělení odštěpením, kde se podíly nikdy nemění. 49 DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Praha : Aspi, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Např. rozhodnutí Lars Bramelid a Anne-Marie Malström v. Švédsko, ze dne , sp. zn. C 8588/79. Viz. DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Praha : Aspi, s. 313 a násl. 54 Např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. IV. ÚS 720/01. Viz. DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev. Praha : Aspi, s. 313 a násl. 18

19 Jiné následky jsou spojeny se zánikem společnosti bez právního nástupce. 55 S tímto okamžikem je spojen i zánik účasti jejích společníků, jimž vzniká nárok na podíl na likvidačním zůstatku v poměru jejich obchodních podílů. Odborná literatura 56 však upozorňuje, že dané pravidlo platí pouze, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Společenská smlouva přitom může upravit tuto otázku jakkoliv, pouze s respektem k zákonným principům dobrých mravů a ekvity. 57 Dle ust. 75 ObchZ má likvidátor povinnost provést úkony nezbytné k provedení likvidace, následně sestaví zprávu o průběhu likvidace, jejíž součástí je i návrh rozdělení likvidačního zůstatku. Ten je předložen valné hromadě ke schválení. I kdyby valná hromada návrh neschválila, nebránila by tato skutečnost výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Odlišný postup bude uplatněn, jestliže společnost je zrušována ze zákona dle ust. 68 odst. 3 pís. f) ObchZ 58 a společnost nemá dostatek majetku na úhradu svých dluhů. Jak uvádí literatura 59, v takovém případě likvidátor naloží s majetkem společnosti podle zásad obchodního zákoníku a s ohledem na rozumné uspořádání vztahů bez podání insolvenčního návrhu, který by jinak bylo nutné z důvodu předluženosti podat. ObchZ dává jednotlivým společníkům možnost obrany proti nespravedlivému rozdělení likvidačního zůstatku, a to v ust. 75 ObchZ, které umožňuje každému společníkovi obrátit se na soud se žádostí o přezkum výše jeho podílu na likvidačním zůstatku. Jde o právo časově omezené, neboť pokud nebude v prekluzivní lhůtě 3 měsíců od projednání návrhu valnou hromadou uplatněno, zanikne. Dle mého názoru slouží uvedené časové omezení k zachování zásady právní jistoty, tedy aby po uplynutí dané doby mohly být podíly na likvidačním zůstatku vyplaceny v neměnné výši. 60 Rozhodnutí soudu o výši podílu na likvidačním zůstatku se stává pro společnost, stejně jako výše uvedené rozhodnutí soudu o přiznání práva na dorovnání při přeměně, závazné i vůči ostatním společníkům, což je, dle literatury 61, účelová úprava bránící soudům, aby o základu výše podílu na likvidačním zůstatku různých 55 K tomu může dojít několika způsoby: dobrovolným (např. uplynutím doby, na kterou byla společnost založena, dosažením účelu, pro který byla založena, rozhodnutím valné hromady ), i nedobrovolným (soudem). 56 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s Tamtéž, s Tzn. zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. 59 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš aj. Obchodní zákoník : komentář. 12. vyd. Praha : C. H. Beck, s Do uplynutí této lhůty nesmí být společníkům poskytnuto žádné plnění v souvislosti s podílem na likvidačním zůstatku. 61 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš aj. Obchodní zákoník : komentář. 12. vyd. Praha : C. H. Beck, s

20 společníků téže společnosti rozhodly různě. Dalším cílem bylo snížení počtu vedených sporů, neboť jedno rozhodnutí slouží společnosti jako vodítko pro výpočet ostatních podílů. Jelikož je hlavním cílem likvidace vyřešení pohledávek a závazků společnosti, poskytuje ObchZ ochranu věřitelům i ve spojitosti s rozdělováním likvidačního zůstatku. Ochrana spočívá v zákazu společnosti vyplatit společníkům podíly a jakékoliv zálohy až do okamžiku uspokojení pohledávek všech známých věřitelů. Ochrana je poskytnuta i věřitelům, jejichž pohledávky jsou sporné či dosud nesplatné. Jestliže společnost má takového i jen jediného věřitele, musí mu být poskytnuta odpovídající jistota Rozhodnutím soudu Účast společníka může být dále ukončena rozhodnutím soudu (a to dnem nabytí právní moci). Odborná literatura 63 uvádí, že soudní řízení má povahu nesporného řízení podle ust. 200e OSŘ. Ve věci rozhodne usnesením příslušný krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Soud může účast ukončit ve dvou případech: a) proti vůli společníka, jestliže závažným způsobem porušuje své povinnosti, b) z vůle společníka, jestliže nelze po něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval Vyloučením společníka soudem Pokud společník závažným způsobem porušuje svoje povinnosti vyplývající z jeho členství v s.r.o., může být jeho účast zrušena soudem. ObchZ přepokládá současné splnění několika podmínek. První z nich spočívá, jak už je výše uvedeno, v porušení povinností společníka. Pro vyloučení však nestačí jakékoli porušení, ale takové, které naplňuje jistou míru závažnosti a soustavnosti či opakování. Zda jde o závažné porušení povinností je oprávněn posoudit pouze soud s ohledem na konkrétní situaci SRO. 64 Ve společenské smlouvě může být objasněno, jaké nedodržení povinností je společností považováno za natolik závažné, že může odůvodňovat vyloučení společníka. Nicméně, jak také vyplývá z odborné literatury 65, soud není povinen se takovým vymezením řídit. Vedle míry závažnosti musí soud dále posoudit, zda porušení povinností bylo trvalé či opakující. Nestačí jednorázové nesplnění povinnosti 62 Z ust. 556 OZ lze usoudit, že věřitel má povinnost přijmout jistotu do dvou třetin odhadní ceny práva nebo věci. 63 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přeprac. vyd. Praha : ASPI, s DĚDIČ, Jan. aj. Obchodní zákoník. Komentář. II. díl. Praha : Polygon, s Tamtéž. 20