DEKHOME D Kolektiv pracovníků Atelieru DEK, DEKPROJEKT s.r.o. Červenec 2008

Transkript

1 DEKHOME D Kolektiv pracovníků Atelieru DEK, DEKPROJEKT s.r.o. Červenec 2008

2 2

3 OBSAH 1 DEKHOME D STANDARD DEKHOME D KONTROLA JAKOSTI TYPIZOVANÉ SKLADBY SYSTÉMU DEKHOME D OBVODOVÉ STĚNY VNITŘNÍ STĚNY STROP PODLAHY S ROZNÁŠECÍ VRSTVOU Z DÍLCŮ RIGIDUR PODLAHY S ROZNÁŠECÍ VRSTVOU Z POTĚRU NA BÁZI SÍRANU VÁPENATÉHO ŠIKMÁ STŘECHA SE SKLADBOU TOPDEK ŠIKMÁ STŘECHA S VAZNÍKY PLOCHÁ STŘECHA PODKLADNÍ KONSTRUKCE, IZOLACE PROTI VLHKOSTI A OCHRANA PŘED PRONIKÁNÍM RADONU PODKLADNÍ KONSTRUKCE IZOLACE SPODNÍ STAVBY PROTI VODĚ A VLHKOSTI OCHRANA OBJEKTU PROTI PRONIKÁNÍ RADONU Z PODLOŽÍ NOSNÁ KONSTRUKCE DEKHOME D KONSTRUKCE STĚNY NOSNÝ ROŠT NA VNITŘNÍ STRANĚ OBVODOVÝCH STĚN OPLÁŠTĚNÍ STROPNÍ KONSTRUKCE NOSNÁ KONSTRUKCE STŘECHY KOMPLETAČNÍ KONSTRUKCE OBVODOVÉ STĚNY FASÁDNÍ KONSTRUKCE A FASÁDNÍ OBKLADY STŘECHY PODLAHY HYDROIZOLACE PODLAH A STĚN V KOUPELNĚ VNITŘNÍ POVRCHOVÉ ÚPRAVY STĚN PŘIPEVŇOVÁNÍ PŘEDMĚTŮ NA STĚNY VÝPLNĚ OTVORŮ KOMÍNOVÁ TĚLESA INSTALAČNÍ PŘEDSTĚNY TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV STATICKÝ NÁVRH NOSNÉ KONSTRUKCE DEKHOME D NOSNÉ PRVKY PROSTOROVÁ TUHOST TEPELNĚTECHNICKÉ PARAMETRY A POŽADAVKY OKRAJOVÉ PODMÍNKY POUŽITÍ KONSTRUKCÍ DEKHOME D TEPELNÁ STABILITA V LETNÍM OBDOBÍ TEPELNÁ STABILITA MÍSTNOSTÍ V ZIMNÍM OBDOBÍ KONTROLA VZDUCHOTĚSNOSTI

4 11 AKUSTICKÁ POHODA OBYTNÝCH PROSTOR POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVBY POŽÁRNÍ CHARAKTERISTIKA KONSTRUKCE DEKHOME D POŽÁRNÍ POŽADAVKY A ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ DEKHOME D ÚNIKOVÉ CESTY ODSTUPOVÉ VZDÁLENOSTI PŘÍSTUPOVÉ KOMUNIKACE AUTONOMNÍ DETEKCE A SIGNALIZACE PŘENOSNÉ HASICÍ ZAŘÍZENÍ GARÁŽ TYPIZOVANÉ SPOTŘEBY MATERIÁLŮ OBVODOVÁ STĚNA VNITŘNÍ STĚNA STROP PODLAHY STŘECHA SYSTÉMOVÉ DETAILY DEKHOME D ODKAZOVANÁ LITERATURA LEGISLATIVA NORMY PUBLIKACE

5 1 DEKHOME D Konstrukce rodinných domů DEKHOME D je vytvořena z lehkých rámů z dřevěných hranolů opláštěných deskovým materiálem. Rámy i opláštění se realizují na stavbě. Toto konstrukční řešení je dlouhodobě používáno pro dřevostavby v zahraničí i u nás a díky své jednoduchosti a variabilitě představuje vhodné řešení nejen pro rodinné domy. V této publikaci jsou uvedeny konstrukce a skladby, které jsou součástí systému DEKHOME D, dále jsou zde uvedena pravidla, jak konstrukce a skladby ve stavbě použít. S cílem poskytnout projektantům pomůcku pro snadné a efektivní vypracování projektu jsou pro skladby a konstrukce přesně definovány rozměry a použité materiály. Konstrukce a skladby DEKHOME D vyhovují všem požadavkům předpisů a norem vztahujícím se na rodinné domy. Parametry, které nejsou pro rodinné domy stanoveny, nejsou závazné nebo ty, které považujeme za nedostatečné, jsme stanovili podle zkušeností tak, aby byla zajištěna optimální užitnost domů. Skladby DEKHOME D jsou navrženy tak, aby bylo možné docílit průměrný součinitel prostupu tepla obalového pláště, který odpovídá klasifikační třídě B dle ČSN Tato třída je vhodná pro nízkoenergetické domy. Tepelná stabilita objektu v letním i zimním období se posuzuje individuálně na konkrétním projektu. Pro objekty DEKHOME D je vytvořena pomůcka pro posouzení tepelné stability v letním období. 5

6 2 Standard DEKHOME D Standard DEKHOME D stanoví parametry rodinného domu, při jejichž dodržení lze bez dalšího ověřování navrhnout pro rodinný dům skladby popsané v této publikaci a řídit se konstrukčními zásadami v publikaci uvedenými. Řešení skladeb a detailů, které nejsou součástí této publikace, je třeba konzultovat s technickým centrem ATELIER DEK. Rodinný dům DEKHOME D je samostatně stojící objekt s jednou bytovou jednotkou. Zastavěná plocha domu je nejvýše 200 m 2. Objekt může mít nejvýše 2 nadzemní podlaží včetně obytného podkroví. V prostoru krovu může být umístěno nejvýše jedno obytné užitné nebo užitné podlaží. Osazovací spára dřevěné nosné konstrukce musí být v celé ploše objektu umístěna vždy nejméně 300 mm nad úrovní upraveného terénu, zpevněné plochy nebo venkovní terasy. Osvětlení podstřešních prostor je řešeno okny ve štítových stěnách nebo střešními okny. Na střeše nejsou umístěny vikýře. Součástí rodinných domů DEKHOME D nejsou bazény, sauny či jiné provozy, jejichž vnitřní prostředí se odlišuje od návrhových podmínek uvedených v kapitole 9. Nadmořská výška umístění objektů je max. 600 m.n.m. Výška objektu dle ČSN (od podlahy 1. NP k podlaze posledního užitného podlaží) je max. 4 m. Pod střešními okny musí být vždy umístěno otopné těleso. Sprchové kouty, vany, bidety a umyvadla nesmí být umístěny v půdorysném průmětu střešních oken ani mezi půdorysným průmětem oken a obvodem objektu (ve směru sklonu střechy). Koupelny se svislými okenními otvory musí být opatřeny keramickými obklady až k podhledu. Ostění, parapet i nadpraží se obklady opatřují také. Vnitřní povrch obvodové stěny v koupelně musí být vždy opatřen keramickým obkladem až k podhledu. V koupelně musí být vždy sádrokartonový podhled. Veškeré teplonosné trubní rozvody TUV a SV musí být tepelně izolovány. Trubní rozvody jsou vždy vedeny za instalačními předstěnami. 6

7 3 Kontrola jakosti Součástí dodávky materiálu pro stavbu rodinného domu DEKHOME D je pomůcka pro přejímku konstrukcí a vrstev, která obsahuje popis správného provedení a doporučené etapy kontroly. Pomůcka je určena investorům a stavebnímu dozoru. Součástí dodávky materiálu pro objekt DEKHOME D, pokud jsou všechny materiály dodávány společností DEKTRADE, je zároveň měření vzduchotěsnosti obálky objektu, které provedou pracovníci střediska ATELIER DEK. Vzduchotěsnost považujeme za důležitý a objektivně kontrolovatelný parametr domu DEKHOME D. Konstrukce, materiály a technologie systému DEKHOME D jsou navrženy tak, aby při správném provedení bylo dosaženo výsledné vzduchotěsnosti obálky objektu nejvýše 1 hod -1 (stanoví se metodou B podle ČSN EN 13829). Na základě měření blower-door test vystaví pracovníci střediska ATELIER DEK certifikát o dosažené hodnotě vzduchotěsnosti objektu (metodou A, viz kapitola 10) a o dosažené hodnotě vzduchotěsnosti obálky objektu (metodou B, viz kapitola 10). Realizaci vyhodnotí jako úspěšnou, pokud bude dosaženo vzduchotěsnosti obálky objektu 1,0 h -1 u domů DEKHOME D s nuceným větráním a zpětným získáváním tepla nebo pokud bude dosaženo vzduchotěsnosti obálky objektu 3,0 h -1 u domů DEKHOME D s přirozeným větráním. 7

8 4 Typizované skladby systému DEKHOME D V následujících kapitolách jsou definovány jednotlivé skladby společně se základními akustickými, tepelnětechnickými a požárněbezpečnostními parametry. 4.1 Obvodové stěny Tabulka 1. Nosná obvodová stěna. Součinitel prostupu tepla U SO1 0,17 W/m 2 K 0,15 W/m 2 K U SO2 Stavební vzduchová neprůzvučnost R`w,SO1 R`w,SO2 Požární odolnost REI 49 db 52 db 45 DP3 Název skladby Obvodová Obvodová stěna SO1 stěna SO2 Popis vrstvy (od interiéru) Tloušťka vrstev [mm] Deska DEKCELL 12,5 12,5 Nevětraná vzduchová vrstva / dvousměrný dřevěný rošt z latí DEKWOOD S10 60/ fólie AIRSTOP, spojovaná páskou AIRSTOP FLEX Nosné dřevěné sloupky DEKWOOD S10 60/120 nebo S10 60/160 mm á 625 mm, prostor mezi sloupky je vyplněn celulózovými vlákny ISODEK Deska DEKCELL 12,5 12,5 Vnější kontaktní zateplovací systém WEBER.THERM 5) ) ) Povrchová úprava vnějšího zateplovacího systému: a) omítkoviny dle předpisu výrobce 4) 3), 5) b) lepené obklady c) obklad z dřevěných palubek d) obklad z profilovaných plechových prvků (lamely, prof. plechy) ) ) 1) Je uvedena požadovaná tloušťka tepelného izolantu a přibližná tloušťka lepící a výztužné vrstvy. 2) Dle typu povrchové úpravy. 3) Pásky s lepící vrstvou a s uvážením vlivu spár mezi pásky musí mít hodnotu ekvivalentní difuzní tloušťky s d< 1,15 m. 4) Pro objekty DEKHOME D nelze použít probarvené silikonové omítky. 5) Tepelněizolační desky EPS se celoplošně lepí tmelem WEBER.THERM TECHNIK. Výztužná vrstva se provede z tmelu WEBER.THERM ELASTIK. V případě, že vnější tepelněizolační systém bude opatřen obkladovými pásky, je nutné vytvořit výztužnou vrstvu z tmelu WEBER.THERM ELASTIK, kotvení tepelné izolace se provede přes výztužnou vrstvu. Po vyzrání se provede druhá výztužná vrstva z tmelu WEBER.THERM ELASTIK. Zateplovací systém se kotví vruty SW 8 R s přítlačným talířkem SBH-T 65/25. 8

9 4.2 Vnitřní stěny Tabulka 2. Skladby nosných vnitřních stěn. Stavební vzduchová neprůzvučnost R`w, SV db db R`w, SV2 Požární odolnost REI 45 DP3 4.3 Strop Tabulka 3. Stropní konstrukce. Požární odolnost REI 45 DP3 Název skladby Vnitřní Vnitřní stěna SV1 stěna SV2 Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Deska DEKCELL 12,5 12,5 Nosné dřevěné sloupky DEKWOOD S10 60/120 mm nebo S10 60/160 á 625 mm, prostor mezi sloupky je vyplněn celulózovými vlákny ISODEK Deska DEKCELL 12,5 12,5 Název skladby Strop Strop ST1 ST2 Tloušťka vrstev [mm] Popis vrstvy Skladba podlahy pro 2.NP, viz kapitola 4.4 a Deska OSB tř. 3 tl. 22 mm 2) Stropnice 60x220 (60x240) 1) / vzduchová vrstva / desky z minerálních nebo skleněných vláken obj. hmotnosti min. 15 kg/m 3 tl. 100 mm mezi stropnicemi uložené na nosný rošt podhledu Nosný rošt z CD profilů zavěšených AKUSTICKÝMI ZÁVĚSY na stropnice Sádrokartonové desky Rigips RF (DF) tl. 12,5 mm 2x 1) Osová vzdálenost stropnic 625, 417 nebo 313 mm Podlahy s roznášecí vrstvou z dílců RIGIDUR Tabulka 4. Podlaha na terénu (v podlaze mohou být rozvody teplovzdušného vytápění). Název skladby Podlaha P1 (se vzduchovody) 1) Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Nášlapná vrstva dle požadavku investora, Součinitel prostupu tepla - přípravné vrstvy (penetrace apod.) U P1 0,32 W/m 2 K Podlahové dílce RIGIDUR E20 nebo E25 spojené systémovým podlahovým 20(25) lepidlem a vruty Tepelná izolace z desek EPS 150S Stabil 100 1) pokládaných na vazbu Vyrovnávací podsyp z drceného keramzitu cca 10 Podkladní konstrukce, v případě nepodsklepeného objektu opatřená penetračním nátěrem DEKPRIMER a hydroizolační vrstvou GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 1) Ve vrstvě tepelné izolace mohou být uloženy rozvody teplovzdušného vytápění. Tepelná izolace se provede ze dvou vrstev EPS tl. 50 mm, rozvody jsou uloženy v horní vrstvě. - 9

10 Tabulka 5. Podlaha s podlahovým vytápěním na terénu, podlaha s rozvody teplovzdušného vytápění. Podlaha P2 se vzduchovody a Název skladby spodlahovým vytápěním 1) Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Součinitel prostupu Nášlapná vrstva dle požadavku investora, tepla - přípravné vrstvy U P2 0,28 W/m 2 K Podlahové dílce RIGIDUR E25 spojené 25 systémovým podlahovým lepidlem a vruty Systémová deska DEKPERIMETER PV s rozvody podlahového topení s kovovými 50 teplovodnými prvky Tepelná izolace EPS 150S Stabil 1) 100 Vyrovnávací podsyp z drceného keramzitu cca 10 Podkladní konstrukce, v případě nepodsklepeného objektu opatřená penetračním - nátěrem DEKPRIMER a hydroizolační vrstvou GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 1) Ve vrstvě tepelné izolace mohou být uloženy rozvody teplovzdušného vytápění. Tepelná izolace se provede ze dvou vrstev EPS tl. 50 mm. Tabulka 6. Podlaha nad vytápěným prostorem Stavební vzduchová neprůzvučnost 1) R`w, P3 Kročejová neprůzvučnost 1) L`n,w, P db 52 db 1) Na stropě dle kapitoly 4.3. Název skladby Popis vrstvy Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy Podlahové dílce RIGIDUR E20 nebo E25 spojené systémovým podlahovým lepidlem a vruty Podlaha P3 Tloušťka vrstev [mm] - 20(25) Desky STEICO Therm 40 Podkladní konstrukce (strop nižšího podlaží) - Tabulka 7. Podlaha s rozvody teplovzdušného vytápění nad vytápěným prostorem Název skladby Podlaha P4 se vzduchovody Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Stavební vzduchová neprůzvučnost 1) Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy - R`w, P4 Kročejová neprůzvučnost 1) L`n,w, P db 52 db Podlahové dílce RIGIDUR E25 spojené systémovým podlahovým lepidlem a vruty Desky STEICO Therm 60 2) Podkladní konstrukce (strop nižšího podlaží) - 1) Na stropě dle kapitoly ) Rozvody teplovzdušného vytápění jsou umístěny v rovině desek STEICO. Rozvody teplovzdušného vytápění jsou z dolní i horní strany separovány od konstrukcí přířezy pěnového PE EKOFLEX tl. 5 mm 25 10

11 4.5 Podlahy s roznášecí vrstvou z potěru na bázi síranu vápenatého Tabulka 8. Podlaha na terénu. Název skladby Podlaha P5 Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy - Součinitel prostupu tepla Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy U P5 0,33 W/m 2 K CA-C30-F5 40 Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v přesazích slepená, vytažená na stěny - Tepelná izolace z desek EPS 100S Stabil 100 Vyrovnávací podsyp z drceného keramzitu (tl. dle potřeby) cca 10 Podkladní konstrukce, v případě nepodsklepeného objektu opatřená penetračním nátěrem DEKPRIMER a hydroizolační - vrstvou GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL Tabulka 9. Podlaha s rozvody teplovzdušného vytápění na terénu. Název skladby Podlaha P6 se vzduchovody Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy - Součinitel prostupu tepla Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy U P6 0,28 W/m 2 K CA-C30-F5 40 Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v přesazích slepená, vytažená na stěny - Tepelná izolace z desek EPS 100S Stabil 120 Vyrovnávací podsyp z drceného keramzitu (tl. dle potřeby) cca 10 Podkladní konstrukce, v případě nepodsklepeného objektu opatřená penetračním nátěrem DEKPRIMER a hydroizolační - vrstvou GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 1) Ve vrstvě tepelné izolace je uloženo potrubí teplovzdušného vytápění. Tepelná izolace se provede ze tří vrstev EPS (od spodu mm), potrubí se umístí v prostřední vrstvě. 11

12 Tabulka 10. Podlaha na terénu s podlahovým vytápěním. Součinitel prostupu tepla U P7 0,33 W/m 2 K Název skladby Podlaha P7 s podlahovým vytápěním Tloušťka vrstev [mm] Popis vrstvy Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy - Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy CA-C30-F5 40 1) Systémová deska DEKPERIMETER PV s rozvody podlahového topení 50 Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v přesazích slepená, vytažená na stěny 0,15 Tepelná izolace EPS 100S Stabil 80 Vyrovnávací podsyp z drceného keramzitu cca 10 Podkladní konstrukce, v případě nepodsklepeného objektu opatřená penetračním nátěrem DEKPRIMER a hydroizolační vrstvou GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 1) Tl. potěru nad horním povrchem potrubí podlahového vytápění nebo povrchem desky DEKPERIMETER. Tabulka 11. Podlaha s rozvody teplovzdušného vytápění a s podlahovým topením na terénu. Podlaha P8 se vzduchovody a Název skladby podlahovým vytápěním Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Nášlapná vrstva dle požadavku investora, - Součinitel prostupu přípravné vrstvy tepla Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy 40 U P8 0,28 W/m 2 K CA-C30-F5 1) Systémová deska DEKPERIMETER PV 50 s rozvody podlahového topení Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v 0,15 přesazích slepená, vytažená na stěny Tepelná izolace EPS 100S Stabil 100 2) Vyrovnávací podsyp z drceného keramzitu cca 10 Podkladní konstrukce, v případě nepodsklepeného objektu opatřená - hydroizolační vrstvou GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 1) Tl. potěru nad horním povrchem potrubí podlahového vytápění nebo povrchem desky DEKPERIMETER. 2) Tepelná izolace se provede ze dvou vrstev EPS tl. 50 mm. Rozvody teplovzdušného vytápění se uloží do horní vrstvy. - 12

13 Tabulka 12. Podlaha nad vytápěným prostorem Název skladby Popis vrstvy Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy Stavební vzduchová Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy neprůzvučnost 1) CA-C30-F5 R`w, P db Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v Kročejová přesazích slepená, vytažená na stěny neprůzvučnost L`n,w, P9 52 db Podlaha P9 Tloušťka vrstev [mm] ,15 Desky z elastifikovaného polystyrenu s dynamickou tuhostí SD<30 MN/m 3 30 (60) 2) 1) Na stropě dle kapitoly ) 60 mm se použije v případě, že na části plochy podlaží je použita skladba s podlahovým vytápěním s deskou DEKPERIMETER PV dle tabulky 14. Tabulka 13. Podlaha nad vytápěným prostorem s rozvody teplovzdušného vytápění Podlaha P10 (se Název skladby vzduchovody) Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Nášlapná vrstva dle požadavku investora, - Stavební vzduchová přípravné vrstvy neprůzvučnost 1) Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy R`w, P db 40 CA-C30-F5 Kročejová Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v neprůzvučnost 0,15 přesazích slepená, vytažená na stěny 52 db L`n,w,P10 Desky z elastifikovaného polystyrenu s dynamickou tuhostí SD<30 MN/m ) 1) Na stropě dle kapitoly ) V podlaze jsou umístěny rozvody teplovzdušného vytápění. Vzduchotechnické kanály jsou z dolní i horní strany separovány od konstrukcí přířezy pěnového PE EKOFLEX tl. 5 mm Tabulka 14. Podlaha nad vytápěným prostorem s podlahovým topením. Název skladby Popis vrstvy Nášlapná vrstva dle požadavku investora, přípravné vrstvy Stavební vzduchová neprůzvučnost 1) Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy R`w, P db CA-C30-F5 Kročejová Systémová deska DEKPERIMETER PV neprůzvučnost s rozvody podlahového topení L`n,w, P11 52 db Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v přesazích slepená, vytažená na stěny Tlumící vložka ECOFLEX tl. 5 mm ve 2 vrstvách 1) Na stropě dle kapitoly 4.3 Podlaha P11 s vytápěním Tloušťka vrstev [mm] ,

14 Tabulka 15. Podlaha nad vytápěným prostorem s podlahovým topením Podlaha P12 s Název skladby vytápěním a vzduchovody Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Nášlapná vrstva dle požadavku investora, Stavební vzduchová - neprůzvučnost 1) přípravné vrstvy R`w, P db Litý potěr na bázi síranu vápenatého třídy 40 Kročejová CA-C30-F5 neprůzvučnost Systémová deska DEKPERIMETER PV 50 L`n,w, P12 52 db s rozvody podlahového topení Separační vrstva z PE fólie DEKSEPAR v 0,15 přesazích slepená, vytažená na stěny Desky z elastifikovaného polystyrenu s 60 dynamickou tuhostí SD<30 MN/m 2) 3 1) Na stropě dle kapitoly 4.3 2) Rozvody teplovzdušného vytápění jsou podloženy vrstvou pěnového PE EKOFLEX tl. 10 mm. 4.6 Šikmá střecha se skladbou TOPDEK Tabulka 16. Šikmá střecha se skladbou TOPDEK. Součinitel prostupu tepla U SŠ1 0,14 W/m 2 K Nejmenší sklon střechy s krytinou ROBEN...22 s krytinou MAXIDEK Název skladby Popis vrstvy Šikmá střecha SŠ1 Tloušťka vrstev [mm] Krytina RÖBEN nebo MAXIDEK - Laťování 40 Kontralatě / větraná vzduchová vrstva 40 Pojistná hydroizolace navržená podle KUTNAR - Šikmé střechy - Skladby a detaily Tepelná izolace DEKPIR TOP ve dvou vrstvách. Desky jsou pokládány na vazbu, obě vrstvy mají vůči sobě posunuté spáry min. o 300 mm Parotěsnicí vrstva z SBS modifikovaného asfaltového pásu GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 4 Separační pás BITAGIT R13 1,3 Dřevěný záklop (palubky nebo desky OSB) min. 18 (25) 2) Krokve / nevětraná vzduchová vrstva cca 160 Nosný rošt podhledu cca 45 (60 1) ) Sádrokartonové desky Knauf GFK 12,5 (15 1) ) tl. 12,5 (15) mm 1) V případě, že je požadována požární odolnost konstrukce 30 min, použije se deska GFK tl. 15 mm, vzdálenost mezi deskou a dřevěnou konstrukcí musí být 60 mm. 2) V případě, použití bednění z prken tl. 25 mm spojovaných na pero a drážku je možno skladbu klasifikovat jako EI

15 Tabulka 17. Šikmá střecha se skladbou TOPDEK s pohledovými krokvemi. Součinitel prostupu tepla U SŠ2 0,14 W/m 2 K Nejmenší sklon střechy s krytinou ROBEN...22 s krytinou MAXIDEK Šikmá střecha s vazníky Tabulka 18. Šikmá střecha s vazníky. Součinitel prostupu tepla U SŠ3 0,13 W/m 2 K Požární odolnost REI 30 Nejmenší sklon střechy s krytinou MAXIDEK ) Název skladby Šikmá střecha SŠ2 Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Krytina RÖBEN nebo MAXIDEK - Laťování 40 Kontralatě / větraná vzduchová vrstva 40 Pojistná hydroizolace navržená podle - KUTNAR - Šikmé střechy - Skladby a detaily Deska OSB tř. 3 N-4PD tl. 12 mm 12 Tepelná izolace DEKPIR TOP ve dvou vrstvách. Desky jsou pokládány na vazbu, obě vrstvy mají vůči sobě posunuté spáry min. o 300 mm. Parotěsnící vrstva z SBS modifikovaného asfaltového pásu GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 160 Separační pás BITAGIT R13 1,3 Dřevěný záklop (palubky) min. 18 Krokve - Název skladby Popis vrstvy Prostor mezi vazníky není určen k skladování. 4 Střecha s vazníky SŠ3 Tloušťka vrstev [mm] Krytina MAXIDEK - Laťování 40 Kontralatě / větraná vzduchová vrstva 40 Pojistná hydroizolace navržená podle KUTNAR - Šikmé střechy - Skladby a detaily Bednění (je-li požadováno typem PHI) - Dřevěný vazník / větraná vzduchová vrstva 1) - Tepelná izolace z desek THERMAROOF TR26 ve dvou vrstvách. Desky jsou pokládány na vazbu, obě vrstvy mají vůči sobě posunuté spáry min. o 300 mm. Desky se 160 kotví do podkladu kotevními šrouby s plastovým teleskopem v počtu 2,1 ks/m 2. Parotěsnící vrstva z asfaltového pásu GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 4 Separační pás BITAGIT R13 1,3 Deska OSB tř. 3 tl. 18 (22) mm 18(22) Stropnice 60x220 (60x240) / vzduchová vrstva 220(240) Nosný rošt z CD profilů zavěšených AKUSTICKÝMI ZÁVĚSY na stropnice 60 Sádrokartonové desky Knauf GFK tl. 15 mm 15-15

16 4.8 Plochá střecha Tabulka 19. Plochá střecha. Název skladby Plochá střecha Popis vrstvy Tloušťka vrstev [mm] Mechanicky kotvená povlaková hydroizolace ALKORPLAN tl. 1,5 mm 1,5 Tepelná izolace z desek THERMAROOF TR26 ve dvou vrstvách. Desky jsou pokládány na vazbu, obě vrstvy mají vůči sobě posunuté spáry min. o 300 mm. Desky se 160 Součinitel prostupu tepla kotví do podkladu kotevními šrouby s U SP 0,11 W/m 2 K plastovým teleskopem v počtu 2,1 ks/m 2. Spádová vrstva a tepelná izolace z EPS 50 Požární odolnost 100S Stabil, desky ve sklonu 2% REI 30 Parotěsnící vrstva z asfaltového pásu GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL 4 Separační pás BITAGIT R13 1,3 Deska OSB tř. 3 tl. 18 (22) mm 18(22) Stropnice 60x220 (60x240) / vzduchová vrstva 220(240) Nosný rošt z CD profilů zavěšených AKUSTICKÝMI ZÁVĚSY na stropnice 60 Sádrokartonové desky Knauf GFK tl. 15 mm 15 1) Předpokládaná minimální průměrná tl. tepelné izolace. 16

17 5 Podkladní konstrukce, izolace proti vlhkosti a ochrana před pronikáním radonu 5.1 Podkladní konstrukce Podkladem dřevěné rámové konstrukce mohou být základové konstrukce nebo nosná stropní konstrukce 1. PP. Podklad, do kterého bude kotvena nosná dřevěná konstrukce, musí být z betonu třídy nejméně C20/25. Veškeré nosné dřevěné konstrukce objektu musí být umístěny nejméně 300 mm nad úrovní přilehlého upraveného terénu (UT). Rovinnost podkladu, na kterou bude umístěna dřevěná rámová konstrukce, by měla mít mezní odchylku max. 5 mm na 2 m lati. Mezní odchylka základové konstrukce od vodorovné plochy by neměla být větší než 15 mm pro délku a šířku objektu do 10 m. Obvod základu se umisťuje tak, aby vnější kontaktní zateplovací systém stěn opláštěné deskami DEKCELL mohl zakrýt i bok základu. 5.2 Izolace spodní stavby proti vodě a vlhkosti V osazovací spáře je konstrukce domu DEKHOME D chráněna povlakovou hydroizolací dimenzovanou na hydrofyzikální namáhání vzlínající vodou. Navrhuje se hydroizolační vrstva z jednoho pásu GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL. Povrch betonové konstrukce je opatřen nátěrem DEKPRIMER. Hydroizolace podsklepených objektů se navrhuje v závislosti na hydrofyzikální expozici dle publikace Kutnar Spodní stavba Skladby a detaily. 5.3 Ochrana objektu proti pronikání radonu z podloží Ochranu proti radonu je třeba řešit individuálně podle ČSN Ochrana staveb proti radonu z podloží při osazení objektu do situace. Obvykle je hydroizolační vrstva z pásů GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL dostatečnou protiradonovou izolací nepodsklepeného objektu pro většinu lokalit na území České republiky (viz tabulka 20). 17

18 Tabulka 20. Pomůcka pro rychlý návrh protiradonové izolace pro nepodsklepené objekty s pobytovými prostory na terénu. počet pásů radonový index pozemku GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL nízký 1 pás střední 1 pás vysoký v rozsahu kbq/m 3 pro zeminy s nízkou propustností kbq/m 3 pro zeminy se střední propustností kbq/m 3 pro zeminy s vysokou propustností 830 kbq/m 3 a vyšší pro zeminy s nízkou propustností 580 kbq/m 3 a vyšší pro zeminy se střední propustností 250 kbq/m 3 a vyšší pro zeminy s vysokou propustností 1 pás 2 pásy Pozn.: Tabulka vychází z ČSN Ochrana staveb proti radonu z podloží (2006). Při návrhu tabulky byla uvažována hodnota výměny vzduchu 0,3 h -1. Ve výpočtu je použita výměna vzduchu v místnosti nižší než je požadovaná hygienickými předpisy pro obytné místnosti. Tím je výpočet pro obytné místnosti na straně bezpečnosti. 18

19 6 Nosná konstrukce DEKHOME D Stěny jsou z dřevěných rámů opláštěných deskami. Stropní konstrukce je tvořena dřevěnými stropnicemi, výztuhami a záklopem z desek OSB. Tuhost objektu zajišťují části stěn a stropní tabule. Střecha může být plochá, šikmá s dřevěnými vazníky nebo šikmá s krovem. Střecha plochá a střecha s vazníky je vždy na stropní konstrukci. Schéma 1. Schéma rámové konstrukce stěn a stropní tabule, terminologie základních konstrukčních prvků. Jednotlivé konstrukční etapy jsou pro přehlednost odsazeny. 6.1 Konstrukce stěny Nosná stěna je tvořena dřevěným rámem, který je opláštěn deskami DEKCELL. Rám stěny se skládá ze spodního a horního rámového hranolku a sloupků. Rám stěny spodním rámovým hranolkem spočívá na impregnovaném základovém hranolku DEKWOOD. Který je kotven do podkladní konstrukce. Po vztyčení rámů stěn se na horní rámové hranolky stěnových rámů připevňují dva věncové ztužující hranolky. Základním konstrukčním materiálem stěn jsou dřevěné hranolky profilu 60/120 a 40/120 a sádrovláknité desky DEKCELL o rozměrech 1250x2740 mm. Výška sloupku rámové konstrukce je standardně 2500 mm. V závislosti na skladbě podlah a podhledu může být světlá výška místností v 1. NP v rozmezí 2530 až 2610 mm. V 2. NP může být světlá výška v rozmezí mm. Sloupky se mimo okenní a dveřní otvory umísťují v osových vzdálenostech nejvýše 625 mm. Rámová konstrukce obvodové stěny je z vnější strany opláštěna deskami DEKCELL. Z vnitřní strany se po montáži parozábrany provádí rošt z latí 60/40, který je opláštěn deskou DEKCELL. Rámová konstrukce vnitřní stěny je oboustranně přímo opláštěna deskami DEKCELL. Spojování dřevěných konstrukcí se provádí převážně hřebíky délky 100 mm. 19

20 Upevnění konstrukce do podkladu Základový hranolek se kotví k podkladní konstrukci závitovými tyčemi po vzdálenosti cca 1,8 m. Základový hranolek se rektifikuje dřevěnými klíny, spára pod ním se vyplňuje expanzní výplňovou maltou. Krajní sloupky ztužujících polí (viz dále) a případně vnitřní sloupky silně namáhané tahem se kotví tahovými kotvami. Tahové kotvy se připevňují na sloupky a do podkladního betonu přes základové hranolky (viz schéma 2). Veškeré kotevní prvky musí být opatřené ochranným nátěrem, pozinkované nebo z korozivzdorné oceli. Schéma 2. Kotvení základového hranolu a tahová kotva Základový hranolek musí být impregnován proti biologickým škůdcům a ze spodní strany opatřen asfaltovým nátěrem. Nadpraží Nad okenními a dveřními otvory se v nosné konstrukci realizují překlady nadpraží. Výška těchto překladů je zpravidla v rozmezí cca mm. Věncové hranolky Provázání rámové konstrukce zajišťují v horní části stěny dva věncové hranolky. Hranolky se pokládají vždy na vazbu, a to jak vůči sobě tak i vůči hornímu rámovému hranolu. 20

21 Schéma 3. Příklady řešení styků rámové konstrukce Rámové spoje Rámové spoje se zajišťují hřebíky 3,4/100. Jsou pouze montážní, definitivní spojení zajistí opláštění deskami. Stěnové spoje Stěny v rozích se spojují hřebíky 3,4/100 nebo vruty do dřeva délky od 120 mm a průměru 6 mm. Hřebíky se zatloukají po cca mm ve třech až čtyřech řadách. Vruty se šroubují po vzdálenosti 600 mm. Spoje se neposuzují, veškerá zatížení, která by je namáhala, jsou přenášena ztužujícími stěnami a stropní tabulí. Zatížení stěn lokálními břemeny Přenos osamělých zatížení (zatížení od průvlaků, zatížení sloupy ve vyšším podlaží apod.) se zajišťuje skrytými sloupy vytvořenými sdružením sloupků 60/120 mm. Překlady nadpraží oken a dveří se podpírají sdružením dvou sloupků 60/120 (60/160) mm. V případě větších překladů se přidává další sloupek. 21

22 Schéma 4. Příklad uložení nadpraží okna Schéma 5. Příklad vytvoření skrytého sloupu s uložením průvlaku 6.2 Nosný rošt na vnitřní straně obvodových stěn Na vnitřní straně nosné rámové konstrukce se po montáži parotěsnící vrstvy provádí rošt z latí DEKWOOD S10 60/40. Vodorovné prvky roštu jsou průběžné, světlá vzdálenost mezi latěmi je max. 300 mm. Nejníže umístěná lať se upevňuje na spodní rámový hranolek, nejvýše umístěná na horní rámový hranolek. Na svislé sloupky se upevní přířezy, které svou délkou odpovídají světlé vzdálenosti vodorovných latí. Upevnění latí k dřevěné rámové konstrukci se provádí hřebíky. 22

23 6.3 Opláštění Schéma 6. Schéma rámové dřevěné konstrukce stěny, roštu a desek DEKCELL. Desky DEKCELL se připevňují k dřevěným rámům ocelovými sponkami. Spojovací prostředky jsou z korozivzdorné oceli nebo z oceli se zinkovým povlakem. Povrch spojovacích prostředků musí být opatřen adhezní pryskyřicí. Tabulka 21. Pro staticky účinné spoje (nosné stěny) jsou následující minimální požadavky na spojovací materiál. Průměr spojovacího prvku (mm) Délka spojovacího prvku (mm) Sponka min. 1,5 min. 45 mm Rozteč spojovacích prvků po obvodu desky (mm) min. 50 max. 150 Rozteč spojovacích prvků na středním sloupku (mm) max. 150 Sponky musí být upevněny do dřevěné konstrukce pod úhlem větším než 30 od směru vláken dřeva (od podélné osy dřevěných prvků) Spáry vnitřního opláštění Spáry rovných okrajů desek (okraje z výroby nebo okraje řezané vedenou pilou) se při montáži slepují systémovým lepidlem. Maximální šířka spáry mezi deskami smí být 1 mm. Povrch spoje se přetmelí systémovým tmelem. 23

24 Schéma 7. Schéma rozmístění spojovacích prvků vůči okrajům desek DEKCELL a nosné rámové konstrukce Spáry nepřesně uříznutých desek a spáry v koutech se ponechají při montáži desek volné, široké cca ½ tloušťky desky. Následně se vyplní systémovým tmelem. 6.4 Stropní konstrukce Řešení nosné konstrukce stropu uvádí Schéma 1. Stropní konstrukce DEKHOME D je tvořena dřevěnými stropnicemi profilu 60/220 nebo 60/240, výztuhami ze stejného profilu a záklopem z desek OSB tř. 3 tl. 18 nebo 22 mm. Desky se přes podpory pokládají tak, aby vždy tvořily nosník o více polích. Upevnění desek do stropnic se provádí hřebíky 2,8x70 nebo 3x70 mm. Pokud se strop podílí na tuhosti objektu, vzdálenost hřebíků se navrhuje na smykový tok. Stropnice jsou uloženy na věncových hranolcích nosných stěn na celou jejich šířku. Výztuhy zajišťují stabilitu proti klopení a vkládají se mezi stropnice vždy v místě jejich uložení na stěny a pod spoje desek záklopu. V případě, že konstrukce bude lokálně zatížena osamělým břemenem, je nutné v konstrukci stropu vytvořit skryté průvlaky. Ty jsou složené ze několika stropnic (obvykle 2-4 stropnice) spojených hřebíky, nebo jsou navrženy z masivního profilu větší dimenze. Ke ztužujícímu věnci jsou stropnice i výztuhy upevněny hřebíky. 24

25 6.5 Nosná konstrukce střechy Ploché střechy Nosná konstrukce střechy je tvořena stropní konstrukcí dle 6.4. dimenzovanou na zatížení střechy a zajištění tuhosti objektu Šikmé střechy s krovem Používají se hambalkové nebo vaznicové krovy. Hambalkový krov je vhodný pro sedlové nebo valbové střechy jednoduchého tvaru. Vaznicový krov je vhodný i pro tvarově složité střechy, jeho konstrukční řešení je obvykle závisí na dispozici podlaží. Ukotvení krokví na věncovém hranolku nebo na pozednici kotvené ke stropu se zajistí čelním osedláním a ocelovými úhelníky nebo vruty (viz detail okapní hrany). Ztužení krovu v podélném směru zajišťuje bednění z desek OSB nebo palubek na horním povrchu krokví. Vaznice se ukládají na vnitřní nosné stěny nebo sloupky. Vaznice jsou obvykle ze sbíjených profilů DEKWOOD nebo z hraněného řeziva potřebné dimenze. Vaznice je na obvodové stěně vždy ukončena a neprochází do exteriéru. Případné přesahy střechy přes obvodové konstrukce se řeší hranoly ukládanými v rovině tepelné izolace, viz kapitola Šikmé střechy s příhradovými vazníky Vazníky z prken se sbíjejí hřebíky. Vazníky z fošen se ve speciálním lisu spojují ocelovými deskami s trny. Stabilita vazníků v podélném směru střechy se zajišťuje diagonálními prvky mezi sloupky vazníků. Vazníky se ukládají na podkladní dřevěné hranoly, ke kterým jsou ukotveny ocelovými úhelníky. Vazníky se ukládají vždy na obvodové stěny, a pokud je to možné, tak i na vnitřní stěny objektu. 25

26 7 Kompletační konstrukce 7.1 Obvodové stěny Parotěsnící vrstva Parotěsnící vrstva se realizuje z fólie AIRSTOP. V průběhu realizace nosné rámové konstrukce je nutné umístit předem připravené přířezy fólie v místě napojení obvodových stěn na stropy a střechu, obvodových stěn na příčky. Na tyto přířezy se napojí parotěsnící fólie z plochy stěn. Fólie se napojuje vždy nad podporou překrytím cca 100 mm a následným přelepením páskou AIRSTOP FLEX. Spoj se následně zajišťuje latí vnitřního roštu. Spoj fólie musí být vždy sevřen mezi dvě tuhé konstrukce. Napojení na jiné materiály (např. asfaltové pásy apod.) se provádí tmelem AIRSTOP SPRINT. Spoj se zajišťuje přítlačnou lištou nebo jinou dostatečně tuhou konstrukcí. Napojení parotěsnící vrstvy na okenní výplně se provádí páskou AIRSTOP FB. Veškeré prostupy kabelů, potrubí apod. parotěsnící vrstvou se těsní systémovými manžetami AIRSTOP. Potrubí v kontaktu s parotěsnící vrstvou nesmí mít teplotu vyšší než 50 C. Prostupuje-li parotěsnící vrstvou vedení v chráničce, je nutné utěsnit chráničku v parotěsnící vrstvě a zároveň vedení v chráničce. Schéma 8. Schématické znázornění utěsnění prostupů parozábranou Výplň mezi sloupky rámové konstrukce Výplň dutin mezi sloupky vnitřních i obvodových stěn tvoří vrstva ISODEK z celulózových vláken. Celulózová vlákna se do dutin zafoukávají speciálním zařízením. V obvodových stěnách se výplň realizuje po provedení vnějšího opláštění, parotěsnicí vrstvy z fólie AIRSTOP a dřevěného roštu na vnitřní straně obvodové stěny. Ve vnitřních stěnách se realizuje po opláštění obou stran rámu. Výplň obvodových stěn se podílí na zajištění spolehlivosti parotěsnicí vrstvy. Při její montáži dochází ke kontrole spojitosti parotěsnicí vrstvy přetlakem vzduchu. Desky DEKCELL je nutné po dobu plnění dutiny celulózovými vlákny zajistit diagonálně upevněnou latí. Latě se upevní vruty do nosných sloupků a po vyplnění dutiny se demontují. 7.2 Fasádní konstrukce a fasádní obklady Zateplení stěn přejde na základ nebo suterénní stěnu 70 mm pod úroveň osazovací spáry dřevěné konstrukce. Bok základu nebo suterénní stěna do hloubky 1 m pod povrch terénu se zateplí deskami DEKPERIMETER o 2 cm tenčími než desky EPS na stěně. Na výztužnou vrstvu na soklu se nanese akrylátová omítka. Zateplení se provádí s přesahem přes rám okna 40 mm, popřípadě cca 25 mm pokud je okno s žaluzií. 26

27 7.2.1 Vnější kontaktní zateplovací systém s předsazeným vnějším obkladem z dřevěných nebo kovových obkladových prvků Obkladové prvky (palubky, profilované plechy, plechové lamely) se kotví na dřevěné impregnované latě 40/60 umístěné po osové vzdálenosti mm. Latě jsou upevněny přes vrstvu vnějšího tepelněizolačního systému do desek DEKCELL a v úrovni stropu, střechy a podlahy 1. NP do dřevěných prvků obvodové stěny. Do desek DEKCELL se latě kotví kolmo samovrtnými vruty EJOT TKR délky 200 mm po vzdálenosti 300 mm. Do dřevěných konstrukcí se použijí vruty EJOT TKR délky 280 mm šikmo v odklonu 30, viz detail 2. Vzduchová vrstva pod obkladem je větraná. Větrací otvory jsou umístěny v spodní části obkladu a v napojení obkladu na střechu. Otvory se zakrývají mřížkou proti hmyzu. Minimální čistý průřez větracích otvorů se započtením mřížky je 250 mm 2 /m délky obkladu. Palubky se k nosnému roštu obvykle upevňují nerezovými sponkami. Profilované plechy a plechové lamely se upevňují vruty FRS 4,8x35. Dřevěné prvky obkladu se opatřují nátěrem Remmers HK Lazur. 7.3 Střechy Skladby střech jsou uvedeny v tabulkách Ploché střechy jsou realizovány vždy na stropní konstrukci se sádrokartonovým podhledem. Šikmé střechy s vazníky jsou realizovány vždy nad stropní konstrukci se sádrokartonovým podhledem. Šikmé střechy s krovovou konstrukcí mohou být provedeny s krokvemi viditelnými v interiéru nebo lze krokve zakrýt sádrokartonovým podhledem. V koupelně se sádrokartonový podhled realizuje vždy. Zajištění skladby střechy na krovu proti sesunutí se navrhuje podle publikace KUTNAR Šikmé střechy skladby a detaily. Krov je osazen na obvodové stěny tak, aby bednění na něm provedené navazovalo na vnější opláštění stěn deskami DEKCELL (viz detail okapní hrany). Žádná část krovu nevystupuje vně štítových stěn, krokve u štítu musí být od štítových stěn vzdáleny minimálně 200 mm. Tradiční vzhled střechy s přesahy přes stěny se zajišťuje konstrukcemi připevněnými ke krokvím přes bednění a parozábranu. Takovéto konstrukce u okapu se mohou podílet na zajištění vrstev střechy proti sesunutí. Pokud má být vaznice krovu uložena na štítové stěně, připraví se v rámu štítové stěny pod uložením sloupek a kolem uložení otvor pro vsunutí zhlaví vaznice. Vaznice končí před vnějším opláštěním. Větrání vzduchových vrstev se navrhuje podle ČSN Odvodnění střech se navrhuje a posuzuje podle ČSN EN Podlahy Skladby podlah jsou uvedeny v tabulkách Příprava pro pokládku nášlapné vrstvy se řídí pokyny výrobce podlahoviny nebo dlažby a pokyny výrobce lepidla. U podlah P1-P4 Lze použít jen penetrační nátěry a lepidla, které jsou výrobcem určeny na sádrové desky. Příprava podkladu, volba materiálů a pokládka kamenné dlažby dle publikace DEKSTONE. Maximální formát dlažby by neměl překročit rozměr 300 x 300 mm. 27

28 7.5 Hydroizolace podlah a stěn v koupelně Povrchy stěn a podlah v koupelně se před provedením obkladu a dlažby opatří stěrkovou izolací SANIFLEX. V rozích, koutech a prostupech se použijí systémové tvarovky a pásky ASO-Dichtband Podrobné pokyny pro provádění stěrkové izolace SANIFLEX jsou uvedeny v podkladech výrobce SCHOMBURG. Na stěrku se keramické dlažby a obklady lepí tmelem LIGHTFLEX nebo UNIFIX 2K. 7.6 Vnitřní povrchové úpravy stěn Podklad nátěrů a obkladů tvoří desky DEKCELL. Spáry desek musí být přetmelené spárovacím tmelem. Pod nátěry a tapety s mimořádnými požadavky na rovnost podkladu se provede celoplošné přetmelení a přebroušení. Povrch desek se opatří systémovým základním nátěrem podle předpisu výrobce nebo lepidla. Pro nátěry jsou vhodné disperzní barvy na bázi akrylátové nebo polyvinylacetátové disperze. V koupelnách se použijí silnovrstvé akrylátové nátěry. Pro objekty DEKHOME D nejsou vhodné nátěry na minerální bázi (vápno, silikát) a hlinkové nátěry. Silikátové disperzní barvy lze použít pouze v případech, kdy výrobce zaručuje jejich vhodnost na desky na bázi sádry. Ostění oken v koupelnách se opatří vždy obkladem. 7.7 Připevňování předmětů na stěny Možnost zavěšení břemen na stěny z desek DEKCELL je omezeno únosností kotevního prvku v desce a únosností vlastní desky. Žádná z těchto hodnot nesmí být překročena. Při návrhu kotvení je nutné vzít v úvahu nejen sílu, ale také excentricitu, na které síla působí. Tabulka 22. Maximální zatížení na kotevní prvek s ohledem excentricitu těžiště e Typ hmoždinky e [mm] Molly 8 S Plastová hmoždinka Ø6, šroub 5x35 F [kn/m] 0,8 0,74 0,69 0,2 0,1 - Vzdálenost hmoždinek mezi sebou musí být nejméně 150 mm. Tabulka 23. Maximální zatížení na metr délky desky s ohledem na excentricitu těžiště e e [mm] F [kn/m] 0,77 0,7 0,62 0,55 0,40 Předměty sanitární techniky (WC mísy, bidety a umyvadla) se kotví na speciální nosné prvky, které se zabudovávají do příčky. Tyto konstrukce jsou upevněny do sloupků, případně jsou ukotveny do podlahy. Velmi těžká břemena, např. bojlery, se připevňují na vlastní nosnou konstrukci, která je nezávislá na stěně DEKHOME. 28

29 7.8 Výplně otvorů Na spodní část rámu okna se upevňuje podkladní profil, tím je vymezen prostor pro osazení a upevnění parapetu. V případě, že jsou okna opatřena vnějšími žaluziemi osadí se na horní část rámu okna nastavovací profil. Spára mezi rámem okna a dřevěnou konstrukcí se vyplňuje PU pěnou. Připojovací spára se po oříznutí PU pěny opatří z obou stran samolepícími páskami. Na vnitřní straně okna se použije parotěsnicí páska AIRSTOP FB šířky 60 mm a na vnější straně okna paropropustná páska AIRSTOP F Komínová tělesa V systému DEKHOME D se používají komínové systémy Schiedel. Komínové těleso se kotví jak v úrovni střechy, tak v úrovni stropní konstrukce speciálními kotevními prvky. Ukotvení komínového tělesa se posoudí ve statické části projektu. Při řešení komínového tělesa je třeba zohlednit požadavky ČSN Změna 2. Vzdálenost mezi komínovým tělesem a dřevěnou konstrukcí musí být nejméně 50 mm Instalační předstěny Předstěny jsou obvykle konstruovány z dřevěných, alternativně ocelových profilů opláštěných deskami DEKCELL. Rozměr dutiny pro vedení se přizpůsobuje dimenzi potrubí Technická zařízení budov Elektroinstalace V dřevostavbách se na návrh a realizaci elektroinstalací vztahují požadavky platných ČSN, především ČSN , ČSN a ČSN , pro koupelny ČSN V případě dřevostaveb je nutné splnit požadavky normy ČSN Elektrické zariadenia v horlavých látkách a na nich. Elektrorozvody v rodinném domě se z hlediska požární bezpečnosti dle ČSN čl neposuzují. Návrh a provedení ochrany objektu před bleskem se řídí platnými ČSN. Používají se kabely se sníženou hořlavostí dle požadavků ČSN , které je možné upevňovat přímo na dřevěnou konstrukci. Jiné kabely musí být vedeny v chráničkách. Veškeré elektroinstalace je nutné provádět před realizací vnitřního opláštění. Vodorovně se elektroinstalace rozvádí pouze v podlaze podél stěn. Vodorovné rozvody je také možné umístit do dutiny obvodových stěn vymezené roštem z latí 60/40, ale jen do prostoru vymezeného schematem 6. Svisle se elektroinstalace rozvádí v instalačních předstěnách nebo mezi sloupky vnitřních stěn nebo v dutině obvodových stěn vymezené roštem z latí 60/40. Svislé vedení v obvodových stěnách překonává vodorovné latě roštu mezi latí a fólií AIRSTOP. Pole vnitřní stěny, ve kterém je osazena elektrokrabice, musí být vyplněno deskami z minerálních vláken obj. hmotnosti min. 50 kg/m 3. Elektrokrabice nesmí být na površích téže vnitřní stěny proti sobě. 29

30 Rozvody vody a kanalizace Rozvody vody a kanalizace nesmí oslabovat průřez dřevěných sloupků nosných stěn. Rozvody SV, TUV a kanalizace se vedou za instalačními předstěnami. Rozvody SV a TUV musí být v souladu s vyhl. 21/1996 tepelně izolovány. Inženýrské sítě k rodinnému domu jsou většinou vedeny přes podlahovou konstrukci. V tomto případě se nekladou žádné požadavky na požární odolnosti prostupů. Jestliže inženýrské sítě procházejí obvodovou stěnou nebo požárně dělící stěnou, musí být tento prostup utěsněn požární ucpávkou o požární odolnosti stejné, jako je požadavek na stěnu (např. INTUMEX MA, PROMASTOP typ V). Vytápění a ohřev teplé užitkové vody (TUV) Volba vytápění závisí na zdroji energie na pozemku, osobní zkušenosti projektanta nebo investora a na výši akceptovatelných nákladů na pořízení otopné soustavy a nákladů na její provoz. Teplovzdušné vytápění Výhodou teplovzdušného vytápění je krátká doba náběhu po otopné přestávce nebo po ztlumení vytápění a schopnost reagovat pohotově na tepelné zisky. U staveb s malou akumulační schopností je nutné řešit rychlé chladnutí stavby v zimním období. Vzhledem k tomu, že rozhodující vliv na energetickou náročnost staveb z konstrukčního systému DEKHOME D má tepelná ztráta větráním, je vhodné využít systému nuceného větrání s ohřevem vzduchu a se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu, dále jen teplovzdušné vytápění s rekuperací. Teplovzdušné vytápění s rekuperací je nutné pro DEKHOME D kombinovat s teplovodním podlahovým vytápěním nebo elektrickým podlahovým vytápěním v roznášecí vrstvě s akumulační schopností ( potěr na bázi síranu vápenatého) a nebo náhradním zdrojem tepla, který nahradí teplovzdušné vytápění v případě jeho poruchy nebo výpadku energie např. obezděná nebo obložená krbová vložka nebo krbová kamna. Specifickou formou teplovzdušného vytápění jsou i přímotopné elektrické konvektory. Výhodou tohoto způsobu vytápění jsou nízké pořizovací náklady a velmi jednoduchá montáž. Ohřev vzduchu v systému teplovzdušného vytápění s rekuperací může být buď teplovodním výměníkem napojeným na centrální domovní zdroj tepla nebo elektrický. Systém může být také napojen na zemní výměník, který umožní předehřátí čerstvého větracího vzduchu v zimním období a předchlazení čerstvého větracího vzduchu v letním období. Vzduch se rozvádí vzduchovody. Do místností se přivádí výdechy pod okny. Odvádí se pod dveřmi bez prahů do chodeb a předsíní a odtud k vzduchotechnické jednotce. Vodorovně lze vzduchovod vést v podlaze, mezi a pod stropnicemi, nad kleštinami nebo mezi vazníky. Svisle lze vzduchovody vést pouze za instalačními předstěnami. Pokud jsou vzduchovody vedeny v podlaze bez teplovodního podlahového vytápění, použije se v 1. NP podlaha P1 nebo P6 a v 2. NP se použije podlaha P4 nebo P10. Při kombinaci vzduchovodů v podlaze s teplovodním podlahovým vytápění se v 1. NP použije podlaha P2 nebo P8 a v 2. NP se použije podlaha P12. Nad kleštinami lze vzduchovod vést v případě, že je v podkroví proveden podhled. 30

31 Hladina akustického tlaku vyvolaná v okolí jednotky je srovnatelná s plynovým kotlem. Jednotka se umisťuje mimo obytné místnosti. Jednotka musí být vždy umístěna v prostoru, kde teplota neklesá pod bod mrazu. Teplovodní otopná soustava Pro systém DEKHOME D mohou být také použity běžné teplovodní otopné soustavy. Zdrojem tepla může být jak plynový kotel, kotel na pevná paliva i kotel elektrický. Otopná tělesa se doporučuje umístit pod okna, před balkónové dveře jsou vhodné podlahové konvektory. I otopná tělesa mohou být kombinována s podlahovým vytápěním. Umístění zdrojů tepla Kotel musí být vždy umístěn mimo obytné místnosti. Kotel nebo kamna na plyn či pevná paliva a krb musí mít v okolí 1 metru nehořlavou podlahovou krytinu a zároveň se v tomto prostoru nesmí vyskytovat žádné hořlavé materiály. 31

32 8 Statický návrh nosné konstrukce DEKHOME D Konstrukce objektu musí být prostorově stabilní, únosná a tuhá. Za stabilní se považuje konstrukce, jestliže je zabezpečena proti překlopení, posunutí a nadzdvihnutí. Za dostatečně tuhou se považuje konstrukce, která nevykazuje nadměrné deformace. Konstrukce je únosná, jestliže nejsou překročena přípustná namáhání prvků a spojů konstrukce. Statický návrh a posouzení nosné konstrukce dřevostavby lze rozdělit obecně na dvě základní části: návrh a posouzení jednotlivých nosných prvků, posouzení prostorové tuhosti objektu jako celku. 8.1 Nosné prvky Při posouzení nosných konstrukčních prvků dřevěných domů DEKHOME D rozhodují účinky svislých zatížení, tj. především vlastní tíha konstrukce, užitná a klimatická zatížení. Metodika návrhu a posouzení dřevěných nosných prvků je uvedena v ČSN EN (2006) Stěny Sloupky dřevěného rámu se posuzují na vzpěrný tlak s předpokládaným směrem vybočení ve směru větší tuhosti sloupku. Sloupek se při tomto výpočtu uvažuje jako svisle centricky zatížený. Vodorovné zatížení od větru působící kolmo na stěnu se zanedbává. Svislá únosnost stěny je limitována únosností sloupků ve vzpěrném tlaku a únosností vodorovných rámových hranolků v tlaku kolmo na vlákna. Únosnost vodorovných prvků bývá rozhodující. V případě potřeby je možné rozpěry mezi stropnicemi zdvojit Stropní konstrukce Stropní tabule slouží primárně k přenesení svislých zatížení a na tyto účinky se také navrhují stropní nosníky a desky záklopu. Stropní konstrukce navržená na účinky svislých zatížení je obvykle vyhovující i z hlediska prostorového ztužení objektu. Stropní nosníky se posuzují jako prostě podepřené a musí vyhovět na únosnost, průhyb a kmitání. V následující tabulce jsou uvedeny maximální rozpony stropů DEKHOME D v závislosti na profilu a osové vzdálenosti stropních nosníků a na zvolené variantě podlahy. 32

33 Tabulka 24. Maximální rozpony stropů v závislosti na průřezu, osové vzdálenosti nosníků a skladbě podlahy Profil stropního nosníku [mm] Varianta podlahy (dle tab. 9-11) Osová vzdálenost stropních nosníků [mm] Maximální rozpon 1) 2) 3) 4) stropu [m] 313 5,25 Podlaha P ,80 DEKWOOD S10 f k = 1,294 kn/m ,20 60/220 Podlaha P9, P ,60 P11P11 nebo P ,20 f k = 2,469 kn/m , ,80 Podlaha P ,25 DEKWOOD S10 f k = 1,294 kn/m ,60 60/240 Podlaha P9, P ,00 P11 nebo P ,60 f k = 2,469 kn/m ,00 1) Hodnoty platí pro prostě uložené stropní nosníky bez přesahů. 2) Rozpony jsou stanoveny pro užitné zatížení q k 1,5kN/m 2. Není uvažováno spolupůsobení horního pláště z desek OSB. 3) Mezní hodnotou pro stanovení rozponu bylo dosažení hodnoty průhybu stropní konstrukce 1/250 délky. 4) Rozpon stropní konstrukce je uvažován jako osová vzdálenost podpor Střešní konstrukce U domů s plochou střechou je nosná konstrukce střechy tvořena stejným způsobem jako stropní konstrukce. Při návrhu dimenzí střešních nosníků však nelze vycházet z tabulky 24, neboť na střechu působí jiná zatížení, zejména zatížení sněhem. Dimenze střešních nosníků se určuje statickým výpočtem. U domů s šikmou střechou, kde je střešní konstrukce tvořena krovem nebo příhradovými vazníky se taktéž provede statický výpočet. Vedle návrhu a posouzení jednotlivých nosných prvků je zde třeba stanovit silové účinky na ostatní konstrukce. U krovu jsou to především vodorovné síly působící na pozednicové stěny. U domů s obytným podkrovím se skladbou s tepelnou izolací nad krokvemi (systém TOPDEK) se záklop z palubek nebo desek OSB podílí na zajištění prostorové tuhosti krovu. 8.2 Prostorová tuhost Při posouzení prostorové tuhosti objektu je na rozdíl od posouzení jednotlivých konstrukčních prvků rozhodující vodorovné zatížení od větru. Prostorová tuhost domů DEKHOME D se proti účinkům vodorovného zatížení od větru zajišťuje vhodným uspořádáním stropních resp. střešních tabulí a ztužujících stěn. 33

34 Schéma 9: Schema prostorového působení ztužujících stěn a výztužné stropní tabule Při návrhu lze uvažovat dvě varianty posouzení. Varianta 1 Kombinace výztužné stropní tabule a ztužujících stěn je nejčastěji užívaný způsob řešení prostorové tuhosti a stability. V tomto případě je provedena vodorovná výztužná tabule, která veškerá vodorovná zatížení přenáší do ztužujících stěn. Pro zajištění prostorové tuhosti a stability jsou nutné nejméně 3 ztužující stěny, které však nesmí být rovnoběžné a nesmí se protínat v jednom bodě. Stropní tabule se v této variantě posuzuje jako prostě podepřený vysoký nosník. Varianta 2 V případě, že stropní tabuli nelze navrhnout a posuzovat jako tuhou konstrukci, je nutné zajistit tuhost objektu výhradně uspořádáním ztužujících stěn. V tomto případě je nutné tuhost objektu zajistit nejméně čtyřmi ztužujícími stěnami. Každé dvě stěny se mohou protínat v jednom místě. Stropní tabule se v této variantě obvykle posuzuje jako spojitě podepřený vysoký nosník Ztužující stěny Ztužující stěny se mohou posuzovat jako konzolové desky se soustředěným zatížením působícím v úrovni horního rámového hranolku. Velikost této síly lze určit rozdělením vodorovného zatížení působícího na objekt rovnoměrně podle únosnosti jednotlivých ztužujících stěn. V případě výrazně asymetrického uspořádání ztužujících stěn je nutné uvážit vliv případného kroutícího momentu. U jednopodlažních a dvoupodlažních staveb se ztužujícími stěnami ve všech čtyřech obvodových stěnách obvykle kroutící moment výrazný vliv nemá. Každá ztužující stěna je tvořena jedním nebo více ztužujícími poli. Přenos vodorovných sil je zajištěn ztužujícími poli, která splňují následující kriteria: Desky DEKCELL jsou k dřevěnému rámu upevněny sponkami dle kapitoly 5.4. Rozteč sponek musí být po okraji desky pravidelná. Musí být vždy použita deska DEKCELL na celou výšku rámu, tj. bez horizontální spáry. Opláštění deskami DEKCELL musí být provedeno z obou stran. Šířka desky může být 1250 nebo 625 mm V desce DEKCELL nesmí být nadměrné množství otvorů, např. pro elektrorozvody apod. Jsou-li tato kriteria splněna je možno uvažovat výztužnou únosnost ztužujícího pole dle tabulky

35 Tabulka 25: Výztužná únosnost Fv,d [kn] (dovolené namáhání) ztužujícího pole s oboustranným opláštěním deskami DEKCELL, staveništní realizace. Sponky mm Popis panelu a zatěžovací schéma Rozteč 50 mm 1) 3) 100 mm 1) 3) 1) 3) 150 mm Ztužující pole DEKCELL délky 1250 mm 7,92 [kn] 2) 4) 5,68 [kn] 2) 4) 2) 4) 3,44 [kn] Ztužující pole DEKCELL délky 625 mm 3,68 [kn] 2) 4) 2,72 [kn] 2) 4) 2) 4) 1,76 [kn] 1) U panelu šířky 1250 mm je vzdálenost sponek na středním sloupku 150 mm. 2) Výztužná únosnost panelu je stanovena na základě zkoušek panelů o rozměrech 625x2600 a 1250x2600. Platí pro staveništní realizaci opláštění panelu. 3) Mezilehlé hodnoty lze lineárně interpolovat. 4) Při použití sponek o délce l 65 mm lze hodnotu únosnosti Fv,d zvětšit o 5 % Výztužná únosnost celé ztužující stěny se potom uvažuje jako součet výztužných únosností jednotlivých ztužujících polí Kotvení ztužujících polí Z důvodu přenesení případných tahových sil do základů se každý volný okraj ztužujícího pole kotví tahovou kotvou (schéma 11). Volný okraj ztužujícího pole je takový okraj, který přímo nesousedí se ztužujícím polem ve stejné rovině stěny. Tahová kotva se navrhuje na maximální tahovou sílu při mezní výztužné únosnosti ztužujícího pole. Tahová kotva se provádí z kotevního úhelníku upevněného do podkladu kotvou a do rámové konstrukce hřebíky. Příklad rozmístění tahových kotev ve ztužující stěně je znázorněn na schéma 10. Schéma 10: Příklad rozmístění tahových kotev a znázornění namáhání ztužující stěny. Kroužkem jsou označena místa ztužující stěny kde je provedena tahová kotva. Fv,d vodorovná síla působící na ztužující stěnu Ft,d (Fc,d) tahová (tlaková) síla působící na základ P1,..,P4 jednotlivá ztužující pole stěny 35

36 Schéma 11. Schéma provedení tahové kotvy Tahová síla z kotvy se přenáší do základu. Při návrhu dimenze základové konstrukce je nutno posoudit i toto tahové namáhání. Dimenze tahové kotvy (kotevní úhelník, svorníková kotva a počet hřebíků) se volí podle rozteče sponek, kterými je připevněno opláštění k dřevěným rámům. V tabulce 26 je uvedena specifikace jednotlivých prvků tahové kotvy v závislosti na rozteči sponek opláštění. Tabulka 26: Specifikace prvků tahové kotvy Rozteč sponek ztužujícího pole (viz obr. 50 mm 100 mm 150 mm kotevní úhelník Simpson 420 M16 Simpson 420 M16 Simpson 340 M12 svorníková kotva Fischer FAZ II 12/150/250 Fischer FAZ II 10/150/235 Fischer FAZ II 8/150/217 hřebíky 4,0 x ks 14 ks 10 ks Pozn: V rámci jednoho objektu se nekombinuje více typů tahových kotev. U druhého nadzemního podlaží bývají tahové síly od ztužujících polí menší než v přízemí. Tyto tahové síly se přenesou do sloupků přízemních stěn ocelovými pásky 2,0 / 40 mm a vruty 3,0 x 50 mm. Pro rozmístění pásků platí stejné zásady jako pro rozmístění tahových kotev 1.NP. Ocelový pásek se připevňuje do sloupku přes desku DEKCELL. V případě, že poloha sloupku vyššího podlaží odpovídá poloze sloupku nižšího podlaží, provede se propojení z jednoho kusu ocelového pásku. V opačném případě se sloupek vyššího podlaží zakotví do vodorovných věncových hranolků a do podélně uloženého stropního nosníku (resp. rozpěry) a stejným způsobem se přikotví nejbližší sloupek nižšího podlaží. Počet vrutů, kterými se připojuje ocelový pásek do obou sloupků, resp. do vodorovných dřevěných prvků, odpovídá počtu hřebíků pro připojení tahových kotev 1.NP (viz tabulka 26). Princip tahového kotvení rámů stěn vyšších podlaží je znázorněn na schématu

37 Schéma 12. Příklad rozmístění ocelových pásků pro přenos tahových namáhání ztužujících polí z 2. NP do 1. NP Vodorovná výztužná tabule Stropní tabule se posuzuje jako prostě podepřený vysoký I nosník. Pásnice tohoto nosníku tvoří krajní stropní nosníky (rozpěry) a vodorovné rámové hranolky dolní a horní stěny mezi které je strop uložen. Aby bylo možno stropní tabuli takto posuzovat, musí být splněna následující kriteria: Záklop musí být proveden z deskového materiálu, všechny okraje desek jsou nad podporami a jsou k nim připojeny hřebíky. Podpory pro spoje desek jsou tvořeny stropními nosníky a rozpěrami. Poměr delší strany stropní tabule ku kratší je nejvýše 6:1. V případě stropní tabule s poměrem stran větším než 2:1 se desky záklopu orientují podélnou stranou ve směru delší strany stropní tabule. Čela stropní tabule přenáší posouvající síly do nosných ztužujících stěn. To je zajištěno náležitým připojením stropní tabule do věnce nižšího podlaží. 37

38 Schéma 13. Schéma namáhání stropní tabule. Tlaková resp. tahová síla, kterou přenáší okrajové stropní prvky do rámové konstrukce nižší stěny, se stanoví: F c = F t =M Sd/B /5/ F c, F t...tahová resp. tlaková síla působící v horním resp. dolním krajích nosníku M Sd...maximální návrhový ohybový moment vyvolaný zatížením w B... výška nosníku (šířka stropní desky) Záklop se navrhuje na smykový tok v d = F vd /B /6/ F vd... návrhová hodnota největší posouvající síly vyvolaná zatížením w 38

39 9 Tepelnětechnické parametry a požadavky 9.1 Okrajové podmínky použití konstrukcí DEKHOME D Standardizované skladby konstrukcí DEKHOME D jsou navrženy na běžné podmínky staveb pro bydlení. Pro tepelnětechnické posouzení byla uvažována převažující návrhová vnitřní teplota v objektu 20 C. Pro obytné místnosti byla uvažována návrhová vnitřní teplota 20 C, relativní vlhkost vnitřního vzduchu 50% a 3. vlhkostní třída podle ČSN Pro koupelny byla uvažována návrhová vnitřní teplota 24 C, relativní vlhkost vnitřního vzduchu 70% a 5. vlhkostní třída podle ČSN Skladby nejsou navrženy pro použití v provozech, které se výrazně liší od uvedených podmínek vnitřního prostření (např. bazén, sauna a podobně). Skladby jsou navrženy pro nadmořskou výšku 600 m. n. m. a teplotní oblast je 1, 2 nebo 3 dle normy Při umístění budovy ve vyšší nadmořské výšce než 600 m. n. m. nebo ve 4. teplotní oblasti je nutné individuální posouzení. 9.2 Tepelná stabilita v letním období Požadavky na tepelnou stabilitu v letním období stanovuje ČSN :2007, jedná se o závazné požadavky, které je nutno splnit. Nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v místnosti musí být menší nebo rovný požadované hodnotě nejvyššího denního vzestupu teploty v místnosti pro nevýrobní budovy Δθ ai,max,n 5 C nebo nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období θ ai,max,n nesmí překročit 27 C. Vzhledem k tomu, že konstrukce DEKHOME D se řadí mezi konstrukce lehké, je nutné věnovat tepelné stabilitě, zejména v letním období, zvláštní pozornost při návrhu budovy. Splnění požadavku tepelné stability v letním období lze dosáhnout vhodnou kombinací následujících opatření: Orientace objektu, volba velikosti a orientace prosklených ploch Optimalizace tepelné stability místností se v prvé řadě řeší vhodnou orientací a velikostí prosklených ploch. S tím souvisí celkové dispoziční řešení a architektonický vzhled objektu. Velikost prosklených ploch velkou měrou ovlivňuje pasivní solární zisky místnosti. V kritických místnostech je tedy potřeba optimalizovat velikost oken. Solární zisky velkými okny sice umožní úsporu energie na vytápění v zimním období, ale mohou také výrazně zhoršit tepelnou pohodu v letním období. Konstrukční opatření Účinným prvkem, který má velký vliv na tepelnou stabilitu, jsou okenní stínící prvky (vnitřní a vnější žaluzie, záclony). Účinnost stínícího prvku je daná jeho typem, propustností a možností jeho nastavení (sklon, orientace). Ovlivnění tepelné stability objektu v letním období lze také dosáhnout vhodnými parametry zasklení. Ty mají přímý vliv na množství pronikající energie do objektu. Nucené větrání, rekuperace a vytápění V lehkých dřevostavbách je výhodné využití systému nuceného větrání. Ten umožňuje nastavení intenzity výměny vzduchu podle potřeby uživatelů. Čerstvý vzduch může být nasáván na severní fasádě objektu nebo přes zemní výměník. Zemní výměník umožní předchlazení větracího vzduchu před vstupem do objektu. Systém nuceného větrání umožňuje také využití zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu. Často se kombinuje s teplovzdušný vytápěním. 39

40 Přirozené větrání V objektech s přirozeným větráním lze ovlivnit tepelnou stabilitu místnosti v letním období zvoleným režimem větrání. Tento režim je závislý na způsobu užívání objektu. Nepříznivým jevem, který může vést k překročení požadavku, je riziko pronikání vzduchu ohřátého od okolní konstrukce do místnosti. Rychlý návrh Pro účely rychlého posouzení místností v standardu DEKHOME D slouží následující tabulky. Místnosti jsou rozděleny do 4 kategorií dle typu opatření vedoucích k zajištění tepelné stability v letním období, viz tabulka 28 Na základě poměru plochy oken (stavební rozměry okenního otvoru) a podlahy a orientace místnosti vůči světovým stranám je možné místnost zatřídit do příslušné kategorie a navrhnout vhodný typ opatření. Při provedení příslušných opatření dle jednotlivých kategorií je pro danou místnost splněn požadavek ČSN na tepelnou stabilitu v letním období. Tabulka 27. Zařazení místnosti do příslušné kategorie dle potřebných opatření pro splnění požadavku na tepelnou stabilitu místnosti v letním období. Kategorie opatření Max. poměr ploch všech okenních otvorů v místnosti 1) k podlahové ploše[%] Podlahová plocha místnosti 16 m 2 Podlahová plocha místnosti > 16 m 2 Orientace místnosti ke světovým stranám 2) Orientace místnosti ke světovým stranám 2) Jih Východ Západ Sever Jih Východ Západ Sever Kategorie I < 15,0 < 13,5 <12,2 < 45,0 < 15,0 < 11,7 < 10,7 < 40,0 Kategorie II Kategorie III 15,0-23,7 23,7-40,0 13,5-19,2 19,2-40,0 12,2-18,0 18,0-40,0 45,0-65,0 65,0-80,0 15,0-21,7 21,7-40,0 11,7-17,5 17,5-40,0 10,7-16,5 16,5-40,0 40,0-52,0 52,0-80,0 Kategorie IV >40,0 >40,0 >40,0 >80,0 >40,0 >40,0 >40,0 >80,0 1) Do plochy všech oken místnosti se započítávají i střešní okna. 2) Orientace místnosti se stanovuje podle okna v místnosti, které je ze všech oken v místnosti orientováno na světovou stranu nejméně příznivou z hlediska tepelných zisků. Méně příznivou světovou stranou z hlediska tepelných zisků je ta, která má pro kategorii I. nižší horní hranici poměru ploch všech okenních otvorů v místnosti k podlahové ploše místnosti. Místnost s jedním nebo více okny orientovanými pouze na jednu světovou stranu má stejnou orientaci jako tato okna. Například pro místnost o podlahové ploše 15 m 2 s okny orientovanými na západ a na sever, je rozhodující pro návrh opatření orientace západní (11,3 % < 40 %). Orientace okna se určuje dle orientace kolmice na rovinu tohoto okna. Okno má orientaci k té světové straně, od které má kolmice na toto okno odklon maximálně 45. Rodinné domy konstrukce DEKHOME D mají ve standardu lehké podlahy 11) s roznášecí vrstvou z podlahových dílců RIGIDUR E20 nebo E25 a výplně otvorů jsou opatřeny obyčejným zasklením 4). 40

41 Tabulka 28. Kategorie opatření pro zajištění splnění požadavku ČSN :2007 na tepelnou stabilitu v letním období Kategorie Opatření pro místnosti se svislými okny 3) Kategorie I vnitřní žaluzie 6) + vnitřní záclony 7) vnitřní žaluzie 6) Opatření pro místnosti se střešními okny 3) Kategorie II těžká podlaha 10) + vnitřní žaluzie 6) + vnitřní záclony 7) těžká podlaha 10) + vnitřní žaluzie 6) vnější žaluzie 8) vnější markýza 9) Kategorie II těžká podlaha 10) + vnější žaluzie 8) těžká podlaha 10) + vnější markýza 9) vnější žaluzie 8) + vnitřní žaluzie 6) vnější žaluzie 8) + vnitřní záclony 7) Kategorie IV těžká podlaha 10) + vnější žaluzie 8) + vnitřní záclony 7) těžká podlaha 10) + vnější žaluzie 8) + vnitřní žaluzie 6) těžká podlaha 10) + vnější žaluzie 8) + speciální zasklení 3) těžká podlaha 10) + vnitřní žaluzie 6) + vnitřní záclony 7) + speciální zasklení 5) 9) vnější markýza + vnitřní žaluzie 6) těžká podlaha 10) + vnější markýza 9) + vnitřní žaluzie 6) 3) Návrh opatření a výpočet tepelné stability v letním období je proveden dle metodiky uvedené v ČSN :2005 pomocí programu Stabilita. Hodnoceným kriteriem je nejvyšší denní vzestup teploty v místnosti Δθ x,n. ai,ma 4) Obyčejné zasklení izolační dvojsklo, obě skla plavená (float) tloušťky 4mm, spektrální směrová propustnost slunečního záření Τ Ωλ,se 0,67. 5) Speciální zasklení izolační dvojsklo, plavené sklo 4 mm + reflexní sklo 4mm, spektrální směrová propustnost slunečního záření Τ Ωλ,se 0,46. 6) Vnitřní žaluzie, světlé lamely se sklonem 45, spektrální směrová propustnost slunečního záření Τ Ωλ,se 0,5. 7) Vnitřní reflexní záclony světlé (např. vnitřní bílá textilní záclona), spektrální směrová propustnost slunečního záření Τ Ωλ,se 0,54. 8) Vnější žaluzie světlé lamely 45, spektrální směrová propustnost slunečního záření Τ Ωλ,se 0,14. 9) Vnější markýza (např. vnější textilní markýza) - spektrální směrová propustnost slunečního záření Τ Ωλ,se 0,27. 10) Těžká podlaha podlaha s roznášecí vrstvou z potěru na bázi síranu vápenatého tl. min. 40 mm. 11) Lehká podlaha podlaha s roznášecí vrstvou z podlahových dílců RIGIDUR E20 nebo E25 dle kapitoly 4.4. Pro splnění požadavku na letní stabilitu místnosti je možné použít i stínící prvky o jiných parametrech, případně i jiná opatření nebo jejich kombinace. V těchto případech je nutné provést individuální posouzení tepelné stability místnosti v letním období. 9.3 Tepelná stabilita místností v zimním období Dle ČSN je kriteriem hodnocení tepelné stability místnosti v zimním období pokles výsledné teploty v místnosti Δθ v,n(t). Nesmí být překročena hodnota daná normou pro očekávanou maximální délku otopné přestávky. Ta závisí na způsobu vytápění objektu, definuje ji projektant systému otopné soustavy. Předmětem hodnocení je kritická místnost, to je zpravidla místnost s největší plochou obalových konstrukcí ve styku s exteriérem. Konstrukce DEKHOME D jsou navrženy tak, aby v běžných místnostech nebyla překročena hodnota daná normou při otopné přestávce délky do 4 hodin. To postačuje pro všechny běžné typy zdrojů otopné soustavy. 41

42 10 Kontrola vzduchotěsnosti Kritériem pro hodnocení obvodových plášťů budov z hlediska vzduchotěsnosti je celková intenzita výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Měření vzduchotěsnosti se provádí metodou blowerdoor test, která vychází z ČSN EN Měřicí aparatura pro blower-door test se skládá z teleskopického rámu se vzduchotěsnou plachtou, ventilátoru (s plynulou regulací výkonu), tlakových čidel (pro interiér a exteriér) a řídicí jednotky s regulátorem otáček, viz foto. Postup měření je uveden na Podle účelu měření se v normě rozlišují dvě metody měření: Metoda A měření budovy nebo prostoru v provozním stavu: před měřením se neprovádí žádná opatření, která by zlepšovala těsnost oproti běžně používanému stavu Metoda B měření obálky budovy nebo prostoru: před měřením se uzavřou a Foto 1. Osazená měřící aparatura Blower-door utěsní všechny otvory, které nemají test. ovlivnit výsledky měření, obvykle se jedná o ventilátory, digestoře, komíny, sifony, prostupy do revizních šachet apod. Případné netěsnosti lze nalézt při vytvořeném podtlaku v interiéru holýma rukama (je cítit průvan), anemometrem (zařízení pro měření rychlosti proudění vzduchu) nebo termovizní kamerou (pouze při rozdílu teplot mezi interiérem a exteriérem alespoň 5 C). 42