PROKLETÍ LEGENDY DÁMSKÁ HRA

Transkript

1 1

2 agent John Francis Ková 13 PROKLETÍ LEGENDY DÁMSKÁ HRA Miroslav Žamboch PRVNÍ RYZE ESKÁ SCI-FI / FANTASY SÉRIE!!! 2

3 Copyright Miroslav Žamboch, Jaroslav A. Polák, 2007 Cover Art Marek Hlavatý, 2007 Design Jan Doležálek, 2007 Illustrations Petr Vyoral, 2007 Edition 2007 All rights are reserved ISBN

4 Od: KILLERa Kvantový Inteligentní Interrealitní Retranslátor EF báze HUMAN IV tech Komu: GODovi Centrální Nad-inteligenci EF Subjekt: Agent John F. Ková Vyhrazení: Materiál nepístupný lidem Agent John F. Ková: Statut: ve vyhnanství Rekapitulace: Agent JFK byl za svou úast v incidentu nazývaném Podhoubí smrti odsouzen do vyhnanství. Jeho nepátelé (ilegální klika v adách Agentury) zmanipulovali cílové koordináty svta, kde si ml odpykat svj trest, a pokusili se ho poslat na místo, kde by prakticky okamžit zemel. Bytewská a její tým však pokus o vraždu Kováe odhalili a zajistili, aby byl vyslán jinam, do supertechnického svta, z nhož pišla zpráva od dávno mrtvého agenturního experta. Zpráva naznaovala existenci objevu nedozírné ceny a nebezpeí takzvanou možnost negace Maurbyho efektu. JFK svým neoficiálním vyšetování toto podezení vyvrátil, souasn však zjistil, že nkdo, s nejvyšší pravdpodobností X-Hawk, záhadným zpsobem promnil celý svt v gigantický zbrojní komplex pipravující se na válku s neexistujícími mimozemskými nepáteli viz archivní záznam pod kódovým jménem Stín legendy. Spoleenská analýza týmu Bytewské okolo JFK na požadavek Centrální Nad-inteligence GODa: V agentue existuje silná klika podporující nepítele. Kdo ji tvoí, není stále známo. Stupují se pokusy o rozložení oddlení Bytewské, snaha o odstranní JFK bude s nejvyšší pravdpodobností pokraovat. Je nutné vnovat zvýšenou pozornost konání majora Wolfganga a senior agentky Villefortové. 4

5 Speciální požadavek: Jakým zpsobem X-Hawk pozmnil realitu? Vyšetit, záležitost nejvyšší priority KILLER Poznámka: materiál není uren do lidských rukou, mohl by ovlivnit deformace kauzality. 5

6 KLAMÁNÍ TLEM Andrea de Villefort si pisunula skleniku a krátkým pohledem zkontrolovala svj vzhled v leštné ocelové desce, tvoící zadní stnu baru. Orientální líení zajímav podtrhlo její anglosaské rysy, zjemnné keltskými pedky, které by ale odhalil jen velmi dobrý antropolog s patinou specializací. Vlasy vyesané do drdolu sepnutého dvma jehlicemi, jednou bronzovou, posázenou diskrétními diamanty a druhou ocelovou s extravagantními rubíny, jen zvýrazovaly prominentní linie oblieje a krku. Šaty s vysokým rozparkem dávaly vyniknout nohám, které muži, pokud dospli až k stadiu osobních kompliment, oznaovali za nohy tanenice. Zádový dekolt vystavoval na odiv ramena vášnivé hráky squashe i zanícené návštvnice wellness centra. Andrea tenis a squash hrála pouze v rámci plnní pracovních povinností, což naštstí nebylo nijak asto, jinak by už dávno dala výpov. Dležité bylo, že vypadala skvle, sexy, neodolateln. Vdla to, ale neškodilo se o tom as od asu pesvdit. Ženevský bar, v nmž si práv objednala drink, patil k dražším, ale práv módním podnikm. Zde se scházeli ti, co sami sebe považovali za mladé, agresivní, neodolatelné a všeobecn in. Nad posledním výrazem se Andrea na moment zamyslela. Existoval v mnoha jazycích, mnoha svtech, epochách i kulturách, ale nikde nedokázala pesn pojmenovat, co to in vlastn znamená. Její telefon distingovan zazvonil, žádnou populární píse, ale elegantní melodii, která lovka chytla za srdce, a byl smutný i veselý pokaždé jinak. Poprvé ji slyšela od skotského dudáka kdesi na zachmueném vesovišti. Mnohem pozdji ji pezpívala skladateli, který nápv petvoil v krátkou skladbu a tu jí vnoval. Andrea hovor pijala, ale naslouchala sotva pt sekund. Nerada na muže ekám, nejsem na to zvyklá. Jist, že mžeš zavolat, ale nkdy jindy, skoila volajícímu do ei a bez dalšího otálení zavsila. Pak s požitkem upila ze sklenice, briliantové náušnice pitom zacinkaly. Ten zvuk slyšela jen ona, ale odlesky vrhané drahými 6

7 kameny zaregistrovali i mnozí jiní. Milovníci šperk i milovníci žen. Mohu vás pozvat na drink? oslovil ji muž sedící ob jednu barovou židli. Už njakou dobu ji pozoroval. Pomrn nenápadn, ale samozejm si toho všimla. Myslela jsem, že tohle je podnik, kde si samotná žena mže dát drink, aniž by ji kdokoliv obtžoval, odpovdla a sjela ho hodnotícím pohledem. Tiaticet let, postava udržovaná pravidelnými návštvami fitness centra a dokonale stižený oblek. Johan Strass, z právní divize agentury, nyní pracující jako asistent Petera Henniga. To jist, nenechal se zahnat do úzkých. Jen jsem vás chtl pozvat na drink, vypadáte, eknme, nespokojen, zvolil neutrální výraz. Dobe vdla, že slyšel její telefonní rozhovor. Ml ho slyšet. Konec konc, pro ne, použila povzbudivý úsmv. Byl pátek, singles vyráželi na lov. Andrea byla singl a vdla, že Strass také. Odskoím si. Pokud uhodnete, co piji, beru. Vnovala barmanovi bezvýrazný pohled, on jí odpovdl stejn. Práv se mu postarala o píjemný pivýdlek. Johan Strass mu bude muset nco nabídnout, aby získal tuhle informaci. Požitkásky, až smysln tém vyprázdnila svou sklenici, ješt jednou se na Johana Strasse usmála a zamíila ke dveím decentn ukrytým mezi kvtinami. Když se vrátila, Strass vypadal zamyšlen. Dala jste mi tžký úkol, mohu si aspo pivont? Pisunula k Strassovi skleniku, barman nezúastnn leštil nádobí na druhém konci baru. Strass zakroužil zbytkem nápoje, jako by šlo o ochutnávku vína, dlouze si pivonl a pak zkoumal viskozitu. Citrón, zaal, nebo spíš limetka, opravil se, stik angostury a rum. Do svého pedstavení vložil veškerý chlapecký šarm, který vlastnil, a Andrea musela uznat, že ho nebylo málo. 7

8 Havanský, dokonil šou. Uml to, nezkazil to tím, že by uhádl všechno, ocenila. Havana club a Captain Morgan, doplnila, v pomru jedna k jedné. Ale máte bod. Strass si suverénn pisedl, kývl na barmana a sám si objednal whisky. Pi zdvoilém pozvednutí k pípitku zaregistrovala, jak jeho pohled sklouzl ke kolenm a zastavil se až u konce rozparku, který odhaloval znanou ást jejího stehna. Znanou, ale ne pílišnou. Na to byla háklivá. Poté, co zjistil, že zblízka je látka šat ásten prsvitná a ne zcela zakrývá jemnou strukturu podprsenky a obrysy ader, chvíli hledal, kam zamit svj pohled. Pomohla mu sklenika. Peklopil do sebe pl drinku a poté se jí, již s vtším sebeovládáním, podíval do oí. Je to dobrý podnik, rád sem chodím, hlavn v pátek veer. Jsem tu poprvé, prozradila mu. Pracujete nkde v okolí? naklonila se k nmu. Její pedstíraný zájem mu zajistil hlubší pohled do výstihu a také informaci, jaký parfém používá. Berke a spol., právník, jmenoval jednu z menších, ale zavedených firem s dobrou povstí. Vzhledem k tomu, že mu Agentura zajistila reálné krytí, byl považován za perspektivního. To musí být nuda, provokovala ho, posunkem podkovala barmanovi a napila se. Strass si objednal dalšího panáka. No, není to vždy vzrušující, ale ním se lovk živit musí. Obas však cestuji za klienty do velmi zajímavých míst. Opravdu? zamávala asami a nasadila výraz udivené mrkací panny. Strass si poposedl a zaal vykládat upravenou historku, opírající se o jednu z agenturních misí, jíž se doopravdy zúastnil. Materiály, na jejichž základ pak obvinili jednoho agenta z nepovoleného využívání technologie pro vlastní úely, získal, ale zaplatil za to velmi nepíjemným typem malárie, tyfem a spoustou 8

9 vnitních parazit. Následné vyšetování, které mlo za úkol odhalit nedostatky v píprav celé akce, nakonec zjistilo píinu jeho obtíží píliš šetil. Návštva laciného nevstince se mu prost nevyplatila. Od té doby uplatnil veškerý svj vliv, aby pro Agenturu pracoval jen v Ženev, nebo alespo v civilizovaných zemích ty pro nj konily hranicemi starého jádra Evropské unie. No to je úžasné, zacvrlikala Andrea a položila Strassovi dla na ruku. Nikdy bych neekla, že právník mže mít tak dobrodružné zamstnání. A lva už jste nkdy stelil? Náhodou se dotkla kolenem o koleno. Registrovala, jak váhá; vdla, že chce navrhnout, aby tohle probrali nkde jinde, ale správn usoudil, že ješt nenadešel ten pravý as. Lva ne, ale o nosorožci vám povím, až se vrátím. Platí? Nemohu se dokat, ale spchejte, nerada ekám. To už jsem slyšel, zasmál se. Ješt jednou, poruil si. A vy? Samozejm, ujistila ho. Jakmile zamíil k toalet, spolkla kapsli s enzymy rozkládajícími alkohol hned v žaludku, a to bez jedovatých meziprodukt. Kvli pípravku bude muset další dva dny dodržovat speciální dietu, ale stálo jí to za to. Barman poslušn pipravil další dva drinky, Andrea de Villefort pisunula sklenice blíž k sob, jako by porovnávala barvu nápoj. Pitom si nenápadn stoila prsten do dlan, pak stail jediný pohyb a tináct zrnek pírodní látky, známé pralesním indiánm jako látka istého života, opustilo svou schránku. V prstenu se skrývaly ješt ti další schránky s obsahem, který již tak poetické názvy neml. Strass se vrátil, napil se, Andrea si pehodila nohu pes nohu, aby mu dvrné položení ruky na koleno usnadnila. S tím hrochem, zaal. Neopravila ho. To byl nejlepší lov mého života. 9

10 Znala tu historku. Stala se jednomu z mála veterán, který byl vzhledem k vysokému vku zproštn inné služby a pouze vyuoval. V realit, která znala pouze zbran odpovídající konci osmnáctého století, celé skupin pi dešti zvlhly veškeré zásoby stelného prachu a agent musel za každou cenu uchránit životy místního vládce, jenž byl dležitý pro pirozený vývoj dané oblasti. Inkriminovaný liják byl jen náhodou korunující snahu nepátel o zavraždní budoucího sjednotitele íše zakázanými prostedky. Agent pak pomocí luku a šíp, které si sám vyrobil, provedl karavanu divoinou a zabil pitom nkolik lv, nosorožc a krokodýl. Historku píliš neposlouchala, i když ji Strass vtipn upravil pro své poteby. Pemýšlela nad ním úpln jiným. Nechceš mi ji dopovdt nkde jinde? navrhla, když jeho prsty poprvé zabloudily pod lem šat. Dobrý nápad, zajásal. Mám tu vz, ukážu ti svj byt. Je z nj skvlá vyhlídka na msto. Navrhuji taxík, zarazila ho. Nechtla riskovat jízdu s idiem, vznášejícím se na vln alkoholu zkombinované se slušnou dávkou testosteronu. Byl tak spokojený vývojem veera, že neodporoval. V taxíku se radji chopila iniciativy a tém ho pidusila polibkem. Nechtla, aby taxíká Strasse obvinil z pokusu o znásilnní až tak hladové byly jeho ruce i oi. Konen dorazili až ke klasicistní vile, umístné ve svahu nad Ženevou mezi importovanými oleandry. Spolen stoupali po schodech až ke dveím, u nich ji Strass pitiskl ke stn a zaal z ní strhávat šaty. Nikdo tu není, služebná má volno. Každý pátek, usoudila Andrea. Nemáš u sebe pouta? Mám to ráda s pouty, zašeptala mu do ucha a na okamžik mu zadržela ruce. Jasn že jo, skvlý nápad, odpovdl chraptiv. Fotobuka rozsvítila, sotva odemkl, Andrea se mrkla na hodinky. Pokud si Strass nenechal na erno upravit trávící 10

11 soustavu, už by mu nemlo být tak dobe, jako když se vezl na alkoholové špice. Odskoím si, udlej si zatím pohodlí, navrhl jí a zamíil pod schody. Jist, ale pospš, nerada ekám, zaševelila za ním. Sotva za ním zapadly dvee, vyrazila do druhého patra. Vdla, že pracovnu má v nejvtší místnosti s výhledem na Ženevu a práv ten jí údajn chtl ukázat. Nepedpokládala, že by si nosil dom písn tajné dokumenty, staily jí i ty pípravné. Nehledala dkazy pro soud, ale stopy pro sebe. Kdo stál za obvinním Johna Francise Kováe? Kdo se ho snažil zbavit legálním zpsobem? Kdo se ho snažil zabít? V pracovn objevila dva poítae a k tomu pekvapiv nkolik složek dokument. Strass byl naštstí konzervativní a metodický což sedlo s jeho psychologickým profilem. Nic si nevzala, pouze si oblékla chirurgické rukavice a pak dv hodiny soustedn pracovala s fotoaparátem. Byl to obyejný, komerní model. Pinesla si ho v kabelce a pro její úely naprosto postaoval. Jen obas ji z práce vyrušilo zasténání zdola. Elixír istého života nebyl práv jemný, to vdla. Když skonila, ulila trochu whisky z karafy do dezu, zašpinila jednu sklenici a na zrcadlo napsala rtnkou: Ty buzíku, když na to nemáš, nevo si ženský dom. To by ho mlo odradit, aby po ní pátral. Pak spíš náhodou než zámrn objevila díve zmiovaná pouta. Ocelová, ale potažená sametem. Picvakla kliku toalety ke klice vedlejší místnstky a odešla. Strass práv vstupoval do dalšího stupn zasvcení istému životu. Strassova tvr patila k tm nejluxusnjším, to znamenalo i nejklidnjším. Villefortová se zachvla zimou teplota o pár stup spadla v porovnání s tím, když vycházeli z baru. V koktailových šatech a na vysokém podpatku to nevypadalo na píliš píjemnou procházku. Sáhla do kabelky pro telefon, pak ho do ní s neslyšnou kletbou vrátila. Ta pitomá technika, nikdy nefunguje, když ji lovk zrovna potebuje, zaklela v duchu. Nebo 11

12 to také mže být tím, že už týden nenabila baterky, pipustila po chvíli. Nkolik set metr rázovala ulicí mkce osvtlenou záí sodíkových výbojek, umístných na litinových sloupech v secesním stylu. Ve chvíli, kdy se rozhodla, že se zbaví lodiek a pjde radji bosky, ji zezadu olízla záe reflektor. Ustoupila dál od vozovky, zády k nízkému plotu, který by v pípad poteby dokázala peskoit. Vz se pomalu blížil, píliš pomalu na bžnou jízdu. Otevela kabelku, držela ji ped sebou jako rukávník, prsty pravé ruky obemkla okolo chladivého zdrsnného kovu rukojeti dýky. Vlastn šlo o vrhací nž a dýku v jednom pro toho, kdo uml s takovou zbraní dobe zacházet. Andrea de Villefort si uvdomila, že te, v nadcházejících asech, nadcházejících temných asech, se spoléhá na prostedky a zbran dvrné známé z minulosti, z poátku jejího života i kariéry. Dvee cvakly, podrážka hlasit klepla o asfalt, jak muž vystupoval. Potom se narovnal, plochou epici uniformy rozeznala díve, než ležérn zasalutoval. Pihodilo se vám nco, madam? Pohyblivý reflektor umístný na steše vozu se rozsvítil a ozáil beton kousek od jejích nohou. Vdla, že te ji v rozptýleném svtle dokonale vidí a ona je nikoliv. Opravdu to je policejní hlídka, usoudila. Nepátelé, a to slovo znamenalo cokoliv, by nebyli tak zdvoilí a namíili by jí svtlomet rovnou do oí. Ne, nic vážného, strážníku. Jen eknme, že ne každá schzka se vyvine podle oekávání, odpovdla s rezignovaným pokrením ramen. Vidla, jak si ji prohlíží a zkoumá, co ji mohlo dohnat k tomu, aby se takto obleená potulovala v noci po ulicích. Chcete podat na nkoho trestní oznámení? zeptal se nakonec. Ne, to urit ne, pronesla s pedstíranou nervozitou. Ale nemohli byste mi zavolat prosím taxík? Došly mi baterky v telefonu. Pedvedla svj mrtvý pístroj. 12

13 Jist, madam, rádi. Naklonil se do vozu a chvíli mluvil do mikrofonu. Bude tu za chvíli. Dkuji, pánové, usmála se unaven. Únavu pedstírat nemusela. Mla toho za celý den dost. Pokali, dokud pro ni nepijel žlutý volkswagen a neodvezl ji. Byla ráda, že ji nelegitimovali. To prakticky znemožnilo Strassovi jakékoliv pozdjší pátrání pokud by se do nj pustil. Ale pochybovala o tom. Sbalit ženu na jednu noc a pak se ped ní zavít na záchod, na takový zážitek urit nebude vzpomínat rád. 13

14 KÁVOVÝ DÝCHÁNEK Vrátila se do svého hotelu a cítila se píliš unavená na to, aby zaala zkoumat koist. Skopla lodiky, rozpustila si úes, vyklouzla ze šat a s vyptím všech sil se odlíila. Pak sebou praštila do postele. Na hedvábnou noní košili s rafinovanou krajkou, kterou si ráno koupila v rámci zastírání stop, si ani nevzpomnla. Ráno se probudila bdlá a ostražitá, pipravená na boj tak jako kdysi. Nebyla to práce nerv, ale skutenost, pipomnla si tvrd. Válka byla v plném proudu. Johna se pokusili zabít, podivný tlak na celé jejich oddlení kritických záležitostí Divize pro potlaování interrealitního pašování se stupoval. Bytewská ze svých lidí vytvoila maximáln sobstaný tým, který vykazoval skvlé výsledky, ale jinak si od ústedí, a už zemského, nebo centrálního, nenechala do nieho mluvit. A tato neprstelnost, blackboxovitost, se nkomu pestávala líbit. Ve sprše uvažovala, zda to, co se chystá udlat, podniká kvli Agentue a poslání, k nmuž se zavázala, nebo jen kvli samotnému JFK. Nechala myšlenky víit mezi proudy vody a když nakonec konturovací tužkou obtahovala rty, mla odpov ped oima. Bylo to jako vždy. Zkontrolovala se v zrcadle. Výsledek byl víc než uspokojivý, jen zkušený pozorovatel by v ní odhalil ženu ze verejška. Vtšina muž by spíš obdivovala klasickou krásu oblieje, z nhož jako zázrakem zmizely všechny exotické rysy. Oi by je možná znervóznily, pi bližším zkoumání prozrazovaly houževnatost chromniklové oceli a tvrdost diamantu. Od oí ale ml obrátit pozornost štdrý dekolt. Mrkla se na hodinky, do velké kabely bez ladu a skladu naházela všechny své vci a zamíila k výtahu. Ješt stále bylo dostaten brzo na to, aby se vyhnula mstské ranní špice. Za ti hodiny mohla být v Praze, její Porsche potebovalo jen volnou cestu a tžší nohu na plynovém pedálu. Zatímco sjíždla dol, pemýšlela nad další akcí nepítele. Tipovala ji na lehké škrábnutí, které se pozdji projeví jako otrávené. 14

15 Dvee svého bytu otevírala o ti hodiny a dvacet minut pozdji, a to jen kvli jedné pokut a jednomu vážnému pohovoru. Poprvé ji bohužel za rychlou jízdu zastavila žena a její úet byl tím pádem o tisícovku chudší. Poruík dopravní hlídky se spokojil s domluvou. Zbžn zkontrolovala poprašek, viditelný jen v UV svtle, a spolu s ním i další nástrahy informující o pítomnosti nezvaných návštvník. Tentokrát se tu nikdo nerozhlížel nebo byl dokonalý profesionál. Hodila tašku na keslo, pevlékla se do kimona, naplnila kávovar balíkem, který si pivezla s sebou, a pipojila fotoaparát k laptopu. Hned vedle pracovního stolu mla postavenou bílou tabuli s vypsanými dvma sloupci jmen. Levý byl delší než pravý a ást jmen v nm byla peškrtnutá. Tímto smrem zatím pátrat nezaala, pouze se pipravovala. Posadila se s šálkem kávy k pracovnímu stolu, vzáptí zaznl zvonek. Okamžik pemítala, kolik lidí tuhle adresu zná. Mnoho jich nebylo. Tón se zopakoval, bez pemýšlení sáhla pro pistoli pipevnnou zespodu k desce stolu a pesunula se k domácímu telefonu. Probudila obrazovku, po nezbytných pti sekundách spatila u vstupních dveí známou tvá Kristýny Rustové, zamstnankyn Agentury, vdeckého oddlení. Andrea de Villefort zaváhala. Možná nebyly pítelkyn, ale dobré známé urit. Co ji sem pivádlo? Dlouho se nevidly. Stiskla tlaítko otevírající zámek. Poj nahoru, tvrté patro, promluvila do mikrofonu. Kamery Kristýnu Rustovou sledovaly až na schodišt. Výtahu si ani nevšimla. Andrea de Villefort si zastrila pistoli za pásek a skryla ji záhybem svého odvu. Mimo jiné i proto jí kimono tak vyhovovalo. Postavila na stl další hrníek a nalila do nj kávu. Ahoj, otoila se, když Kristýna Rustová se zaklepáním vstoupila. Krátká nabíraná sukn, tmavé punochy dokonale zakrývající pípadné škrábance, elegantní rukaviky pravdpodobn zvolené za stejným úelem, vlasy hlásající celému svtu, že ješt nedávno byly v péi renomovaného kadeníka, snhobílá blza se sexy stojákem, bronzové etno náušnice, u kterých by se vsadila, že 15

16 nepocházejí z této reality. Všechno na junior agentce Kristýn Rustové hlásalo, že se velmi nedávno vrátila z mise. To bylo pro agentky typické: z ím primitivnjšího a drsnjšího svta se vrátily, tím víc si užívaly výdobytk civilizace a prostedk, které je mohly udlat krásnjší. Andrea nebyla jiná. Kávu? Dobrou vždy. Jinou nepodávám. Chvíli se pozorovaly pes páru stoupající ze šálk. Villefortová vycítila jen zvdavost a kupodivu úlevu, žádné nepátelství nebo nejistotu. Možná nervozitu. Kdy ses vrátila? pokraovala v nezávazné konverzaci. Vera ráno. Ješt nemám napsané hlášení, ale ekla jsem si, že se zastavím, piznala Rustová, ale nezeptala se, jak to na ní poznala. Andrea de Villefort svou návštvnici vykávav pozorovala. Vztahy mezi lidmi asto závisí na drobných rozhodnutích, na kižovatkách, které na první pohled ani jako kižovatky nevypadají. Tuhle zkušenost si osvojila už dávno a za nemalou cenu. Opravdu dobrá káva, ocenila Rustová. Andrea jen pikývla. Vlastn jsem tu, protože m o to požádala tvá šéfka, Bytewská, vyšla junior agentka po chvíli váhání s pravdou ven. Bod pro ni, pipsala jí Andrea skóre. Prý jsem se s tebou staila seznámit lépe než vtšina lidí v Agentue za celá léta. Villefortová souhlasn pikývla. Budeme stát u kávy? nadhodila a ob ženy se posadily. Zapomnla jsem ti nabídnout cukr a smetanu, vzpomnla si Andrea. Smetanu bych ráda. Zhubla jsem njaké to kilo, mohu si ji dovolit. Lžeš, mžeš si ji dovolit vždy, zasmála se starší žena, pešla k lednici, otevela ji a chvíli v ní pátrala. 16

17 Šampaské, vodka, džus, vypoítávala Kristýna, co jí vidla pes rameno. A smetana, doplnila Andrea a podala jí láhev. Prost všechno, co moderní žena k životu potebuje. A seznámila ses se mnou lépe než vtšina lidí? vrátila se k tématu. Nevím, spíš ne. Prost Bytewská m požádala, abych ti rozmluvila soukromé pátrání a vendetu po tom, kdo má na svdomí Kováovo vyhnanství. Ach tak, pikývla Andrea de Villefort a z jejího hlasu se náhle vytratila lidskost, zstal jen chlad kovu. Taky má na svdomí pokus o vraždu. Prý se to snaží vyešit po svém, dodala ješt Rustová a pak, když vidla výraz ve tvái své hostitelky, radji se odmlela. Pokud to vyeší jemnou cestou, budu ráda. Pokud ne, podívám se jim na zoubek po svém, pronesla po delší pauze Andrea de Villefort klidn. Co ekneš mé šéfové? Kristýna Rustová obrátila oi v sloup, zamrkala a nasadila nechápavý výraz. No co by, že jsem ti to ekla a tys na to odpovdla, že bereš na vdomí. Vlastn ani nebudeš lhát, zhodnotila Andrea. Beru to na vdomí. Kávu dopily souasn. Ješt šálek? nabídla. Rustová pozvedla svj hrneek a pak její pozornost upoutala tabule s napsanými jmény. Co to je? Seznam chlap na odstel? pronesla, když si jména prohlédla. Villefortová chvíli váhala a mila si svou návštvu odhadujícím pohledem. Nic neíkej, pokud nechceš, zvedla Rustová ruce v obranném gestu. Radji mi nalij tu kávu. Jeden ze smr, kterým se pi svém pátrání vydám, piznala nakonec Andrea a natáhla se pro konvici s kávou. Pak o kousek posunula své keslo a stejn jako Kristýna pozorovala tabuli. 17

18 ekla jsem si, že pokus o zabití JFK možná nesouvisí ani tak s Johnovými nepáteli nebo pípadnou infiltrací Agentury, ale jen se mnou samotnou. Nechápu, piznala Kristýna. To je seznam mých bývalých pátel, myslím milenc, doplnila Andrea. Teba za tím stojí nkterý z nich. Kristýna Rustová se na svou spolenici pekvapen podívala. Co se divíš, jsem starší, než vypadám. Tedy jen o trošku, tém se zapýila. Život v Agentue je obas až píliš vzrušující. Když se lovk ocitne blízko smrti, chce si pak pipomenout, že opravdu žije. Ale že by nkdo z nich kvli žárlivosti zosnoval zabití, nebo vlastn vraždu? zapochybovala Kristýna. Už se to stalo. A ne jednou, piznala Andrea de Villefort. To také vyplývá z toho, že až píliš asto zacházíme se smrtí. Pro nkteré z nás se z toho stane zvyk, nco samozejmého. To zní dsiv, zhodnotila Kristýna. To je dsivé. A pro je tolik tch jmen peškrtnutých? Ti už jsou mrtví. Zjišovala jsem si to. A jaký je rozdíl mezi tmi v levém a pravém sloupci? S tmi v levém jsem se nerozešla práv v dobrém. Ach tak, pikývla chápav. Nkdy je to pak s tma chlapama opravdu vopruz. Pohlédly na sebe s porozumním. Udlala bys pro m nco? napadlo Andreu najednou, nebo to tak alespo vypadalo. Jist, ráda. Nejsi sice pímo u nás, ale máte kanceláe hned vedle. Podrž mi oko na Bytewské a našich lidech. Kdyby se cokoliv dlo, zavolej, pošli maila nebo nechej vzkaz ve schránce. Kde? nechápala Kristýna. V mrtvé schránce. Hydrant na zadních dveích domu nebo telefonní budka tady na ulici. Mezi pístrojem a stnou je mezera, mžeš tam zasunout vzkaz. 18

19 Ráda se díváš na historické filmy? zasmála se Rustová. To je skoro jako by to napsal Alexandr Dumas nebo sir Walter Scott. Pesn tak, ráda. Domluveno. Domluveno. Už musím, odložila Kristýna Rustová hrníek. Dnes odpoledne mám odevzdat to zatracené hlášení a profesor Karmuder je na to píšerný puntiká. Zatím! mávla na rozlouenou. Nenechal ti náhodou Frank pro m njaký vzkaz? Myslím Frank Boorman, zastavila se ješt ve dveích. Andrea de Villefort vidla, že si mladá žena peje, aby ekla ano, ale místo toho musela záporn zavrtt hlavou. Mizerný slaboch, zatvrdila se Rustová a naštvan pohodila hlavou. Villefortová vdla, že ti dva se k sob zpoátku mli, až o nich zaaly po pražské poboce Agentury kolovat vtipy. Pak však okolo sebe zaali chodit jako po vejcích, podrobnosti jejich rozchodu jí nikdo neprozradil. Ale muselo to být ošklivé, protože Boormana to docela vzalo. Natolik dobe ho znala. 19

20 ÚTOK HADA Andrea de Villefort ze zkušenosti vdla, že na laný žaludek klidn zvládne i tetí šálek kávy. Nalila si ho, posadila se k poítai a po chvíli váhání si z nelegáln získaných pístupových út vybrala jeden, pod nímž se pihlásila k agenturní síti. Pak se soustedila na obsah pamti svého fotoaparátu. Za dv hodiny, které strávila ve Strasseho byt, staila ofotografovat víc než dv stovky list a te musela prostudovat jeden za druhým. Zevrubn procházela obsah, a pokud se jí zdál zajímavý, snažila se dohledat kompletní složku daného pípadu v agenturním archivu. Pro pipojení používala identitu agenta seniora Chotovského, který už zemel, ale díky administrativnímu opominutí o tom systém nevdl. Už vícekrát se jí tento postup osvdil. Hned pi tetím pokusu byly informace pro obyejného agenta nepístupné. Váhala jen chvíli. Šlo o hodn, díve nebo pozdji bude muset vytáhnout všechny zbran. Spoustu bojovník stálo váhání život. Zalogovala se ješt jednou, ne pod jménem Chotovský nebo Villefortová, ale pod jménem komtesa Andrea de Villefort. Jméno neznámé, zablikalo výstražné hlášení, pak se opt objevilo obvyklé rozhraní, ale s erným lemem oznamujícím, že pihlášený má maximální pístupová práva. Znovu se dala do studia a za dv hodiny získala pehled, na kterých pípadech Johan Strass pracoval. V rámci objektivity panoval v Agentue nepsaný zákon, že právníci picházející pímo do styku s vyšetovanými agenty nesbírali data, která sloužila k obvinní. Veškerou agendu obvykle zpracovával lovk v pozadí, jehož jméno zstávalo utajeno. Podle dokument, které te mla k dispozici, to však vypadalo, že Kováovo obvinní nezpracovával sám Strass, jak pvodn soudila. Pouze vypracovával nkteré dílí analýzy provinní, zejména proti legislativ platné v cílových svtech misí. Znechucen zavrtla hlavou. Dávno zapomnla, že tahle pitomá pravidla ješt platí. Odpoledne mla jména tí lidí, pro nž Strass tyhle expertízy na Kováe vypracovával. To nic neznamenalo, protože práce vyšetovatel se asto pekrývaly a oblasti jejich zájmu nkdy vytyoval i sám KILLER. lovk pak 20

21 nemohl zdánliv najít žádné logické vazby. Horší bylo, že Villefortové ani jedno jméno, k nimž se tak pracn dostala, nic neíkalo. Gregor Hanson, Orlando Witorocky, Dimitriev Fergusson. Všichni z Divize vnitních záležitostí. Možná by mla pece jen sledovat druhou linii, pohlédla na tabuli se seznamem muž. Bude to jednodušší. Odhodlan sáhla po telefonu a okamžik uvažovala, kým zaít. Oswald Keller, napadlo ji. Byl vášnivý a souasn buldoí povahy. Párkrát ji ped ním varovali, že nikdy nikomu nezstává nic dlužný. Uvažovala, kolik mu dnes bude let. Hodn pes padesát, tak na pl cesty k šedesátce, vzpomenula si. A ml opravdu originální smysl pro humor, vzpomínka byla tak neekan živá, až se usmála. V primárním agenturním seznamu íslo nenašla, musela ho hledat déle Keller už nebyl v aktivní služb, ml statut spícího agenta, a to na vlastní žádost. Poslouchala vyzváncí tón a snažila se odhadnout, kam se vlastn dovolá. Prosím? ozvalo se, hlas doprovodilo šplouchání vody a smích odnkud z povzdálí. Villefortová, pedstavila se Andrea. Mohu mluvit s panem Kellerem? Prosím, kdo volá? Vdla, že mluvila zeteln, spíš to vypadalo, že tazatelka neví vlastním uším. Villefortová, zopakovala. Oswalde! Holky! Volá nejlepší milenka na svt! Prosím? tentokrát nechápala Andrea. Pijedete? Udlali bychom s vámi speciální íslo! Andrea se v jejím švitoení ztrácela, naprosto netušila, o co se jedná. Oswald Keller. Jsi to opravdu ty, Andrei? Tenhle hlas poznala okamžit. Cítila v nm množství vykouených doutník, pár kilogram navíc a o nco kehí žíly a tepny. 21

22 Jo, jsem to já. Co znamenalo, to Volá nejlepší milenka na svt? Oswald se zasmál. Potom, co jsme se rozešli, jsem si uvdomil, že m to harcování po svt nebaví, že už ho mám fakt plné zuby. Chtl jsem se usadit. Jenomže vdl jsem, že jen tak sedt na zadku dlouho nevydržím. Rozhodl jsem se proto otevít klub. No a u klubu, zvláš tady v Kalifornii, je název zatracen dležitý. Nakonec jsem se rozhodl pro jméno Andrea de Villefort nejlepší milenka. Skvlé, ne? A pitáhlo to lidi? zeptala se suše Andrea. Si piš. První, co pišli, chtli vdt, co ten divný název znamená. A te už jsem zavedený, mám tu spoustu krásných holek, pár slušných jevištních ísel. A každý rok bandu zvdavých turist, kteí se pijdou zeptat, co ten podivný název znamená. Mám tady o tob i takovou informaní brožurku To staí, zarazila ho. Dokonale si dokázala pedstavit, jak se Oswald baví. To byl celý on. Na pointu vtipu dokázal ekat celé roky. Nepedpokládám tedy, že by ses mi chtl jakýmkoliv zpsobem mstít, zkonstatovala. Pije, jsi zvána! Vem s sebou i njakýho svýho kámoše! zareagoval se smíchem. Pokud se bude dobe jmenovat Já vím, oteveš si teba ješt jeden klub, ekla rychle, mj se, ahoj, a zavsila. Na další vtípky už opravdu nemla náladu. Tak tohle nevyšlo, vzpamatovala se po chvíli a zaala shánt ísla na vyšetovatele z vnitního. Najednou se jí to zdálo jako ta snazší cesta. Do veera stihla rozhovor s Dimitrijem Fergussonem, Witorockim a dvma bývalými starými známými k tomu. Fergusson s ní zpoátku vbec nechtl mluvit, ale nakonec se rozhodl jinak a sdlil jí, že podle jeho soudu byl celý proces zbytený a píliš mnoho lidí vynaložilo pemrštné úsilí kvli niemu. Witorocky jí pipadal jako naprostý studený umák, pro kterého je optimalizace chodu Equilibrii Ferrarius vším. 22

23 Podezení, že procesu s JFK vnoval njakou speciální pozornost, ho tém urazilo v tom smyslu, že by se pak nemohl zabývat dležitjšími záležitostmi. Oba její bývalé milence její zavolání jednoznan pekvapilo, píjemn pekvapilo, a u všech vycítila, že by nebyli proti pípadnému obnovení jejich známosti. To by mi tak scházelo, povzdechla si, když znien vstávala od stolu. Celý den prosedla, nepostoupila nikam nebo tém nikam a celkov z toho všeho mla mizernou náladu. Zazvonil telefon, íslo patilo Agentue. Kristýna, nezajdeme si na veei? Nešlo o veei, ale o informace. To bylo jasné. Mám t nkde vyzvednout? Pjdu si ješt zaplavat. Sejdeme se U mafiána? Kristýna bez ptaní nadiktovala adresu. V šest, domluveno. Hovor byl struný. Nikdo se rád nevybavoval o soukromých vcech, když si myslel, že je odposlouchávaný. Andrea de Villefort se zarazila. Opravdu nepodléhala paranoie? Spíš ne, usoudila. Šlo o život. O životy. Nakonec si také zašla zacviit. Nejprve se prohála a pak se hodinu soustedn vnovala protahování. S uvolnním svalstva pišlo i uvolnní mysli, z meditativního stavu ji vytrhl až vjem cizí soustedné pozornosti. Zjistila, že zatímco stojí se zavenýma oima na jedné noze a druhou má vytaženou tém kolmo vzhru, pozoruje ji velký chlap ovšený svaly od hlavy až po paty. K emu to je? zeptal se posmšn. Nco jí na nm vadilo, ale nedokázala rozpoznat co. Možná jen nebyla zvyklá v tlocvinách na takový pístup. Lidé si vtšinou hledli svého. Pomalu nohu sklopila dol a mkce na ni došlápla. A k emu je tohle? ukázala na rýpalovy obludn mohutné ruce a zamíila do šatny. 23

24 S Kristýnou se náhodou setkala už na parkovišti kousek od adresy restaurace. Její Porsche se proti velkému Landroveru vyjímalo jako trpaslík proti obrovi. Junior agentka práv vystupovala, spíš seskakovala. Když z toho slézáš, sukn se ti vyhrne hodn nahoru a poskytuješ náramnou podívanou. A zdarma, ekla Andrea na uvítanou. Ob vzbudily znanou pozornost muž okolo, ale nikdo z pítomných nevypadal, že by je sledoval z jiného než ryze soukromého zájmu. Alespo nco pozitivního tenhle den, povzdechla si Kristýna. O tob ale platí úpln to samé, když se soukáš do té své nízké potvory, vrátila jí to. A nevšimla jsem si, že bys vybírala vstupné. Máš pravdu, nepela se Villefortová. Je to jeden z dvod, pro jsem si tenhle sporák poídila. Bytewskou odvezli, pešla mladší agentka k tématu, jakmile se úzkými ulikami zaaly proplétat k restauraci. Zaveli ji? zdsila se Andrea. Ne, ekla bych, že k výslechu nebo pohovoru. Chovali se zdvoile. Vnitní jsou vždy zdvoilí, zavrela Villefortová. Kdo tam byl? Dokážeš je popsat? Každý hlavní vyšetovatel má svj tým, nkteré znám. Pomohlo by, kdybych zjistila, kdo se do nás naváží. Zatímco spolu hovoily, dorazily až k restauraci U mafiána. Dokážu, pitakala Kristýna, byli ti, velel jim menší chlap s hndými vlasy, lehce vlnitými, ml úzce posazené oi Prosím u stolu, budu si dlat poznámky, zarazila ji Villefortová. Sotva íšník zahlédl Kristýnu, bez ptaní je zavedl k rezervovanému stolu v jednom z malých salónk. Vidím, že jsi tu známá, usoudila Villefortová. Dobrá pizza, vynikající saláty a neodolatelné presso. To se poítá, vysvtlila Rustová. 24

25 Sotva se usadily a objednaly si, vrátila se bez vybízení k popisování agent vnitního, Andrea jí soustedn naslouchala a obas si nco poznamenala. Máš skvlý pozorovací talent, zhodnotila nakonec informace, které dostala. Ne. Uili nás to v agentském kurzu, mávla rukou Rustová. Dalo mi to spoustu práce prý to ale má být užitené. Á myslím, že naše jídlo práv pichází. Prvních nkolik soust absolvovaly v tichu. Kdy se objeví Frank? perušila mlení Rustová se sklenkou erveného v ruce. Hlas mla najednou o trochu upjatjší. Nevím. Snaží se nás rozdlit, zaplavují oddlení množstvím nejrznjší práce, abychom nikdy nebyli poádn spolu. Ale zeptám se von Wondera a dám ti vdt, probrala se Villefortová z vlastních myšlenek. Mladší žena o svém problému mluvit chtla, jinak by o nm nezaínala. Pro jste se vlastn rozešli? zeptala se proto pímo. Protože je kyborg, vypadlo z Rustové. A tob to vadí? zarazilo Villefortovou. Pi hovoru nenápadn pozorovala dva muže, stojící u závsu zakrývajícího vchod na toalety. Už díve si všimla, že ji s Kristýnou pozorují a pitom se o nem domlouvají. Když zaregistrovali její pohled, okamžit se vytratili. Ne. Nejprve jsem si myslela, že ano, ale pak jsem si sama uvdomila, že je mi to fuk. Vadí mi, že mi to neekl, že jsem se to dozvdla od nkoho jiného! Ach tak, došlo Villefortové. On si snad myslel, že kvli tomu s ním pestanu chodit! Že se ho zanu štítit! vybuchla mladší agentka. Kristýna Rustová te trochu odporovala sama sob, ale Villefortová ji nechala pi tom. ekl by ti to, jen na to poteboval trochu víc asu. Psychika kyborg je, prost Frank Boorman je až neekan citlivý a 25

26 a jemný muž, doplnila ji Kristýna Rustová a povzdechla si. Jo. Nechala jsem mu vzkaz, vyskytovala jsem se na místech, kde bych se s ním mohla potkat. Ani uk. Zmizel, neozval se, nic. Sakra, on by se mi ml omluvit, ne já jemu. Nebo aspo dát o sob vdt Mám o nho strach. Villefortová mlela a trpliv naslouchala. Už dávno se nauila, že nkdy je to to nejlepší, co mže jeden lovk pro druhého udlat. Víno dopito, jídlo dojedeno, je as jít, ekla najednou pekvapen mladší agentka. Fukala jsem s takovým nadšením, že mi to njak uteklo, zatváila se trochu rozpait. Komtesa Andrea de Villefort zvedla ruce v hraném gestu rezignace. Alespo mli ti chlápci, co na nás nahoe ekají, dlouhou chvíli. Teba je to pestalo bavit. Rustová si svou spolenici pozorn pemila, Villefortová pímo vnímala, jak pepíná do ostražitého módu chování. Nikoho nevidím, ekla mladší žena. Jsou venku, myslím, že na nás budou ekat na ulici k parkovišti. Touhle dobou, podívala se na hodinky, už je šero a panuje relativní klid. Máš zbra? Rustová zavrtla hlavou. Bohužel ne. Netušila jsem, že ji budu potebovat i mimo službu. Pichází tžké asy, poznamenala suše Villefortová. Pojme, jsou jenom dva. Uvidíme, co jsou za. Zkusíme projít jinudy nebo utéct. S pozdním veerem žár letního dne ustoupil, ale beton dál sálal naakumulovaným teplem. Sotva vyšly ven, odlepily se od stny ulice dva stíny a blokovaly jim ústupovou cestu, ve dveích restaurace se objevil velký tlustý muž. Ten se zejm ml postarat o to, aby pípadný odcházející host nic nevidl. Z uliky vyšli další tyi, Villefortová mezi nimi poznala kulturistu z posilovny. Takže šli po ní. Nejlepší bude utéct tamtudy, každou stranu hlídá jen jeden, navrhla šeptem Kristýna Rustová. 26

27 Senior agentka s uspokojením zkonstatovala, že mladá žena se sice bojí, ale má svj strach pod kontrolou. Tak to bylo správné. tveice se pomalu blížila, na obliejích masky sebevdomí a pohrdání. Villefortová si uvdomila, že takových už vidla spousty. Na rzných místech, v rzných asech. Nájemní bijci jsou prost všude stejní. Jistým zpsobem primitivní, s duševním handikepem, který z nich dlá brutální automaty na ubližování. Tvé rozhodnutí utéct je urit správné, ale já bych se ráda zeptala, kdo je poslal. Vezmi si toho vlevo, pronesla polohlasem a ukázala na nejmenšího z útoník s malým devným obuškem v ruce. A ty? nechápala stále plán Rustová. Já si vezmu ty zbylé, odpovdla komtesa Andrea de Villefort a udlala první uvolnný krok vstíc svým nepátelm. Mladší žena jen polkla. Její spolenice mla víc tváí než jednu a ona te zahlédla ást osobnosti, kterou obvykle skrývala pod povrchem. Bála se, ale nemohla dopustit, aby se Andree dostal nkdo do zad jen proto, že neudlala svj díl práce. Muž s dlouhými vlasy staženými do ohonu pi pohledu na Andreu pohrdliv mávl etzem a pedešel své kumpány, aby byl první. Rustová ustoupila trochu stranou. Co te, sakra. Jak má zaít rvaku? Vždy byla pipravena se jen bránit. ást nejistoty se jí odrazila ve tvái; chlap, k nmuž se piblížila, po ní sáhl, aby si ji pitáhl blíž. Zdvojeným úderem ho praštila do loketní jamky, pak do ramenního kloubu. Na okamžik ztuhl, obliej zkivený bolestí. Rustová odskoila, souasn si uvdomila, že mla pokraovat, využít okamžiku, kdy ji protivník podcenil, a dorazit ho. Te to bude horší, došlo jí, když se na ni vyítil plnou silou, pohánný vztekem a ponížením z ran, které mu zasadila. Andrea de Villefort vyškubla útoníkovi etz dív, než se stail o cokoliv pokusit, muž jen nechápav pozoroval svou prázdnou ruku. Nechala ho být jeho meditaci, bleskov ustoupila a hlavice teleskopické kobry jí prosvištla kolem hlavy, souasn zachytila ruku a bleskovým potáhnutím donutila útoníka, aby udlal ješt jeden krok dopedu tím jí nastavil celý pravý bok. 27

28 Bez velkého spchu ho s rozmyslem bodla do stehna. Noha se pod ním prolomila, klesl k zemi jako bitevní lo, která dostane zásah pod áru ponoru. Kristýna Rustová dokázala vzdorovat náporu jen okamžik, žádná z jejích ran nebyla tak silná a pesná, aby nepítele zastavila. Už ji ml u sebe a využíval své vtší fyzické síly. Pstí se ho pokusila praštit zespodu do brady, pak do volných žeber, jak jí to vtloukali do hlavy, ale bez úinku. Byl silnjší a odolnjší, než zpoátku vypadal. ubko, to t bude mrzet, zasípl a pokoušel se jí zkroutit ruku, aby ji dostal pod kontrolu. Ta dvka má nž! Bodla m! naíkal muž na podlaze. Známý z posilovny vykroil vped. Postupoval opatrn, ruce v obranném postoji, nohy posunoval tsn nad zemí. Villefortová ze zkušenosti vdla, že velcí silní muži rádi spoléhají práv na své fyzické dispozice. Tenhle se nože nebál a oividn vdl, co dlá. Zaho ten nž. S ním to pro tebe bude mnohem horší, slibuju, zavrel. Frajer s etzem se rozhodl, že Villefortovou nechá šéfovi, a vyrazil na pomoc svému kumpánovi, který se potýkal s druhou ženou. Komtesa zdánliv jen netrpliv mávla rukou; nž, který ješt ped okamžikem držela v prstech, zmizel, aby se v dalším okamžiku objevil v levé hýždi etzomilce. Kristýna Rustová zoufale bojovala, aby se dostala z kline. Vdla, že pokud se jí to nepodaí, je to její konec. Z bezprostední blízkosti ji tloukl vztekle do hlavy, rány sklouzávaly a odíraly jí tvá. Každá zatracen bolela. Konen se jí podailo na okamžik uvolnit jednu ruku sevenou mezi jejich tly, sáhla mu do rozkroku a stiskla. Zaval a vytrhl se jí. Málo stiskla, proklela se, ml ležet bez sebe na zemi. Tvá rudá vzteky, pst rozmazaná rychlostí. Njak se rán vyhnula, najednou držela ruku v loketním zámku. Podvdom nasadila páku, muž ztuhl a poddával se jejímu tlaku. Nemžu mu pece jen tak zlomit ruku, lekla se, pak si pipomnla pedchozí okamžiky, krev stékající jí po oblieji a bolest. Dokonila, co zaala, zapraštní kloubu s ní 28

29 29

30 otáslo do morku kostí. Muž padl k zemi, asi sténal, ale neslyšela ho, napl v šoku se otoila ke své spolenici. Dvoumetrový kolos vyrazil v okamžiku, kdy Villefortová hodila nž. Rychle a ultimativn. Komtesa se odrazila do výšky, muž pozvedl kryt, ale nárt její pravé nohy prosvištl kus ped ním. Útoník pokraoval v pohybu, výskok komtesy však nekonil, dostala se výš, než se zdálo možné. Trup v rotaci pedstihl zbytek tla, pak se vzduchem mihla její druhá noha, pata obešla kryt a kísla o spánek, hnaná silou dokonale koordinovaných dvaašedesáti kilogram trénovaného tla. Svalovec padl na míst a zstal ležet jako mrtvý. Kristýna Rustová zírala na sténající chlapy na zemi okolo nich. Jeden se snažil odplazit, druhý se držel za nohu, tetí ležel v bezvdomí. Jejich kumpáni dávno moude vyklidili pozice. Nikdo se ani nehne, pronesla suše Villefortová. Nebudu to íkat dvakrát. Kristýna Rustová pohlédla na muže svíjejícího se bolestí u jejích nohou, spatila ruku zvrácenou v nepirozeném úhlu a uvdomila si, co mu provedla. V dalším okamžiku už hluboce pedklonná zvracela. Andrea Villefortová k ní pistoupila a podala jí kapesník. Poprvé je to vždycky takové, to pejde. Sakra, sakra, sakra, klela mladší agentka stále v pedklonu, ped oima zbytky veee. Sakra, zašpinila jsem si lodiky, dokonila. To je lepší pístup, potvrdila Villefortová. Mám ješt jeden kapesníek. Tch bot by bylo škoda. Tady je. Pak se pesunula k muži, kterého trefila nožem do zadku. Bez skrupulí vytáhla epel z rány a otela si ji do bundy. Muž ležící na biše se k ní vystrašen otáel, ale zvednout se neodvážil. Tém konejšiv mu položila dla na zátylek. Kdo vás najal? zeptala se klidn. Pak bez výstrahy trhla rukou a udeila jeho obliejem o asfalt. Nos to nevydržel a zmnil se v krvavou bambuli. 30

31 To pece nemžeš, vyhrkla šokované Kristýna Rustová. Andrea de Villefort se na ni vážn podívala. Jak si myslíš, že by se vedlo nám? Možná nedostali rozkaz nás zabít. Teba jen ztlouct, abychom zstaly pár msíc v nemocnici. Taky by se z nás mohly stát slintající trosky s poškozeným mozkem. A jsem si jistá, že bychom musely vyhledat vaginálního chirurga a navštívit venerologa. Když se tak na n dívám. Znovu udeila tváí o asfalt. Kdo vás najal? Rustová se podívala na muže, kterému zlomila ruku. Zdravou rukou si kryl hlavu a celý se tásl. Já nevím, nevím, rozplakal se. Kšeft zaídil Fía. Rustová se podívala na zkušenjší kolegyni, ta jen nepostehnuteln pikývla. Mladší agentka si depla ke zrannému a položila mu dla na zátylek. Fía je kdo? zeptala se klidn. Fía leží tam, blekotal vystrašený muž a pohlédl smrem k obrovi, který se práv probíral z bezvdomí. Máme štstí, zhodnotila skoro nespokojen Villefortová. Myslela jsem, že je mrtvý. Pistoupila ke svalovci. Tak, Fío pkn hloupé jméno na nkoho, kdo vypadá jako ty, nemáš náhodou problémy se ženskýma? Kdo t najal? Rustová si pála, aby muž promluvil. Toužebn si to pála, protože nechtla, aby jí komtesa ukázala ješt víc ze skryté ásti své osobnosti. Z jedné strany její postup chápala, z druhé se ho dsila. 31

32 NONÍ ROZHOVOR O hodinu pozdji spolu sedly v byt Kristýny Rustové, mladší žena obma chystala drink. Mám tu pouze džin, pivo a tonik, zkonstatovala pi pohledu do ledniky. Villefortová se pohodln usadila v kesle a nohy si dala na stl. Netipovala bych t na milovnici piva. Nechám to ale na tob. Zstalo tu po Frankovi. Ach tak. O chvíli pozdji pinesla Rustová na tácku pro každou jednu vysokou sklenici na long dring spolu s širokou na whisky, naplnnou na dva palce bezbarvou tekutinou. Obliej mla odený, starší agentka vdla, že za dva ti dny se promní v nesouvislou mapu modin a strup po spáleninách, které budou vypadat naprosto píšern. Džin a tonik? odhadla Villefortová a studovala svou patu. Zasáhla toho smrada pesn a nemla díky tomu ani modinu. V kotníkových kozakách na polovysokém podpatku to už nco znamenalo. Málokdo si uvdomoval, jak je obtížné skloubit vzhled obuvi s funkností, i když málokdo asi požadoval po botách tolik co ona. Ne, džin a džin s tonikem, potebuji toho panáka navrch, abych se dala dohromady. Ješt se mi tesou ruce. Andrea se napila nejprve longdrinku a usoudila, že pokud tohle Kristýna vypije, nebudou se jí zdát vbec žádné sny, nemluv o tesu rukou. Nic však neekla. Mladší agentka se s úlevou posadila a upila destilátu. Za chvíli znovu. Nespchala, ale také se nijak neupejpala. Villefortová odhadovala, že takovou rychlostí skoncuje s panákem do pti minut. Dopávala jí as a mezitím se nenápadn rozhlížela. Dvoupokojový prostorný byt byl oividn zaízen teprve nedávno, ale pesto se jeho majitelce již podailo vtisknout místnostem pee své osobnosti a promnit je v domov. Úeln a pohodln zaízený, na ženu možná až píliš stroze, jen pár drobností 32

33 prozrazovalo jemnjší stránku osobnosti. Je to její domov, zaizuje se zde natrvalo, rozhodla Villefortová v duchu. Tuhle schopnost už v prbhu služby ztratila, možná proto, že se musela tolikrát sthovat z místa na místo, že musela tolikrát opustit domov. Ten kop, promluvila konen Rustová a odložila prázdnou sklenici, nikdy jsem nic podobného nevidla. Jak se jmenuje? Villefortová se zamyslela. Asi nejvýstižnjší jméno by bylo Uro-mawaši, ale není to pesné. Prost takový mj slepenec z nejrznjších technik. Kara Undset nás zrazovala od kop do výšky, pokraovala Rustová v odlehujícím tématu. Doporuila jsem jí to, když jsem jí pomáhala navrhovat bojový styl, který se v Agentue vyuuje. Vysoké techniky nohou jsou nebezpené, pokud je nemáš zvládnuté do posledního detailu. Pro píležitostného bojovníka jsou ruce spolu s prací tla mnohem efektivnjší. Kristýna jen pikývla, najednou utopená ve vlastních vzpomínkách. Andrea vidla, že alkohol trochu otupil ostí prožitému násilí, ale stále to nestailo. Víš, jakou jsi udlala chybu? zeptala se proto. Udlala jsem hodn chyb, zamumlala Rustová. Ne, jen jednu, nesouhlasila rázn Villefortová. Nebyla jsi dsledná, nedovedla jsi svj první útok do konce. Dala jsi mu šanci, aby ti ublížil. Promi, málem jsem zapomnla zarazila se. Sáhla po kabelce a podala kolegyni tubu a nkolik pilulek zatavených v prsvitném celofánu. Nati si tím tvá a všechna místa, kde jsi potluená. Ráno a veer jednu tabletku. Je to enzymatický koktejl stimulující hojení a napomáhající obnov tkání. Za dva dny na sob nebudeš mít škrábnutí. Díky. Je to legální? Není. Dovezená technologie, ale v rámci tolerance Maurbyho efektu, takže nedegraduje o nic rychleji, než se kazí místní prášky. 33

34 Rustová si bez pobízení vzala tabletku, do dlan si vytlaila dva centimetry krému a zaala si ho vtírat do pokožky oblieje. Ale vrame se k vci, pešla Villefortová opt k ráznému projevu. Sakumprásk vážíš nejvýš dvaašedesát kilogram, stejn jako já. Pi stejné váze máme o tetinu mén sval než stejn tžký obdobn trénovaný muž. Ti grázlíci, co nás napadli, byli všichni nejmén o ticet kilogram tžší, pipraveni tlouct, lámat kosti, ubližovat. Uvdomuješ si, že všechny výhody byly na jejich stran? Asi ano. Ano, máš pravdu. Když bojuješ, bojuj tak, abys zabila, bez milosti. Rozumíš? Pokud máš nž, bodni, pokud stelnou zbra, stel. Zabij. Nešeti je. Je to tžké, bránila se Rustová. Je, potvrdila Villefortová, i když to už dávno cítila jinak, ale nezapome, na í stran jsou všechny výhody. Tys je ale také nezabila, protestovala mladší agentka. Potebovala jsem je vyslechnout, abych mla další vodítka pro pátrání. To byl jediný dvod. Ale neváhala jsem použít zbra. I pi bodnutí do stehna mže lovk vykrvácet, pokud epel poruší velkou žílu. Prost když budeš muset bojovat, bojuj, abys zabila. Pokud budeš potebovat nkoho zmlátit, požádej Vegu, Kováe nebo Boormana. Rádi to pro tebe udlají. Proti vtšin soupe mají takovou pevahu, že si mohou dovolit nebýt smrtonosní. Druhý dvod, pro Andrea de Villefort omezila svou bojovou efektivitu, byla skutenost, že dobe vdla, jak to psobí na nováka, kterým Kristýna Rustová stále ješt byla. Máš pravdu. Po ertech to bolí a zptn se bojím, jak by to se mnou dopadlo, kdybys mi nepomohla, pitakala po mlení pedstavujícím tetinu džintoniku Rustová. Ne, zvládla jsi ho sama, pesn podle dohody, odmítla vdnost Villefortová. Prozradíš mi, o co tady vlastn jde? zeptala se nakonec mladší agentka a pešla tak od nezávazné, i když zajímavé konverzace k podstat vci. 34

35 Ano, odpovdla Andrea de Villefort klidn a Kristýna se na ni pekvapen podívala. Tipovala jsem spíše strohé ne. Je to na tob. Už tak jsem t do všeho zatáhla až moc a pílišná informovanost ti mže pinést jen potíže. Z tvé strany by bylo rozumné co nejrychleji vycouvat a pedstírat, že jsi m potkala náhodou, neznáš m, nemáš m ráda a podobn. Jenomže já potebuji pomoc od nkoho, komu mohu dvovat. Ale jak íkám je to na tob. Ob ženy chvíli sedly mlky, Kristýna nevypadala, že nad nabídkou pemýšlí, spíš jen odpoívala. Sem s tím, ekla nakonec. Jedna z mých špatných vlastností je, že jsem velmi zvdavá. Pokusila se usmát, ale vzhledem k potluenému oblieji z toho vyšel jen úšklebek. Villefortová pikývla. Nkdo má na Johna spadeno. Tak spadeno, že pomocí zákulisních machinací dosáhl jeho obvinní a prokázání viny. JFK používá nestandardní metody to jsem slyšela, ekla Kristýna tém omluvn. Souhlasím, mávla rukou Villefortová. Záleží na pístupu lidí z vnitního. Kdyby si ho sem tam vzali na kobereek, obas ho postavili mimo službu, šikanovali ho njakým tím psychologickým vyšetením, kdy se kontroluje, zda se z agent nestávají psychopati, neekla bych ani popel. Sama dobe vím, že je dležité kontrolovat, zda se z nás nestávají šílenci, zda nekloužeme po ostí na tu špatnou stranu. Poslední replika zaznla v šeru pokoje tém dsiv a Villefortová tíživou atmosféru radji sama rychle narušila. Jenomže vyhnanství je naprosto neodpovídající trest. Podle tebe? chtla vdt Rustová. Podle m, celého našeho oddlení a spousty dalších lidí. Navíc to není poprvé, co se ho snažili odklidit. Tentokrát jim to však vyšlo. Navíc na nj ušili podraz a navzdory rozsudku ho chtli poslat do svta, kde by bhem pár minut umel. Udusil by 35

36 se, spálilo by ho tvrdé rentgenové záení. Byl to pokus o vraždu. Pokus o vraždu s využitím agenturní mašinérie. Snažím si udlat kompletní obraz. Vím, že k nmu máš blízko, dál se tém omlouvala mladší agentka. Samozejm, rozumím, uklidnila ji Villefortová. Naopak, obezetný pístup její spolenice jí vyhovoval. V budoucnu jí bude moci o to víc vit, protože bulíky na nos jí nkdo mohl všet jen obtížn. Jak jste ho zachránili? zeptala se Rustová. Myslím ped tím rentgenovým záením a tak. Stejn jako se ho pokoušeli zabít nelegáln jsme zmnili koordináty. Do rozumnjšího svta, kde pro nás, tím myslím Agenturu, mohl navíc i nco užiteného udlat. A zastavili jste už toho vraha, nebo ty vrahy? položila Kristýna po chvíli další otázku. Ne, nevíme, proti komu hrajeme. Komu JFK stoupl na kuí oko. I když ono jich bude pkn dlouhá ada, možná menší armáda. Ilegální zmna koordinát není nic jednoduchého. Rozumím, to ale znamená, že také nejste žádná oezávátka, ocenila Rustová. Džin jí vehnal do tváe erve, šok z boje definitivn odeznl. Nejsme, pikývla Andrea. Jenomže to bohužel není všechno. Myslíme si, že nepátelé infiltrovali Agenturu a protlaili své lidi na hodn vysoká místa. Poprvé za celou dobu vypadala Kristýna Rustová pekvapen, tém vydšen. Je to možné? Villefortová jen pikývla. Spousta agent pracujících pro Kováe za celou službu nikdy nemusela ešit takové dilema. Equilibrii Ferrarius pro n byla nco jako pevný bod, okolo kterého rotoval celý vesmír. Stálejší a pevnjší než víra. Jenomže as od asu se kvli ní umíralo víc a krutji než kvli víe. Je, nezapome, že Agentura obhospodauje biliardy svt a své základny má na desetitisících z nich. A pestože nám ve spolupráci pomáhají poítae, umlé inteligence GODovi a KILLERovi sourozenci, neustále dochází ke konfliktm, 36