Ptali jste se na soubh funkcí

Transkript

1 Úvodní stránka ihned.cz Hospodáské noviny Respekt Marketing&Media Obchodní vstník Investice FinWeb KarieraWeb Reality Odborné msíníky Firmy&trhy - Lidé - Politika&byznys - Analýzy&trendy - Peníze&burzy - Komentáe&názory - Data&pehledy - Exkluzivn - Téma Ekonomu Ekonom Ekonom.iHNed.cz :30 (aktualizováno: :48) Ptali jste se na soubh funkcí Na dotazy tená odpovídala advokátka z právní kanceláe Glatzová & Co. Související Prlomový verdikt o soubhu funkcí šéf spustil lavinu. Firmy rychle mní smlouvy Soubh funkcí šéf ve firm: Bžná praxe, z níž se stala asovaná bomba Stát piznává, že musí ešit právní zmatek u soubhu funkcí. Velmi opatrn Tagy rozhovor, on-line, soubh funkcí, soud, Janšová Tisíce eských šéf firem nemají nárok na nemocenskou a možná pi vypoítávání dchod pijdou o adu let. Vyplývá to z prosincového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který potvrdil, že statutární zástupci spoleností, tedy jednatelé i lenové pedstavenstev, nesmjí být ve firm zárove zamstnáni na postech se srovnatelnou náplní, napíklad jako editelé. Podobná judikatura již v esku existovala, ale NSS ji poprvé použil i na nemocenské i dchodové pojištní. Podle soudu nelze psobit ve spolenosti jako statutární orgán a tytéž innosti vykonávat na základ pracovního pomru. Mnoho eských firem ale tímto zpsobem funguje.»soudy na to upozornily již díve, ale celá vc se bagatelizovala. (...) Až toto rozhodnutí související s ohrožením výplat nemocenských i dchod zásadn promnilo vnímání tchto rizik ze strany firem,«ekl Hospodáským novinám advokát Jan Spáil. NSS konkrétn v prosinci rozhodl, že eská správa sociálního zabezpeení správn nevyplatila jednateli spolenosti nemocenskou. Na tu ml nárok jako zamstnanec téže firmy, jímž se ale podle soudu z právního hlediska vbec nemohl stát.

2 Hrozí, že ada smluv se soubhem funkcí je neplatná. Jaký bude další postup státu, není zatím jasné. Ministi financí i práce a sociálních vcí se chtjí nejprve seznámit se situací.»judikaturou se zabývá celý tým, který zjišuje, jaký konkrétní dopad na správu daní to bude mít,«uvedla Jaroslava Musilová z generálního finanního editelství. Jak situaci se soubhem funkcí ve firm nyní ešit? Budou muset manažei firem své platy vracet? Jaký je postoj státu a ministerstva práce a financí? Ptali jste advokátky Marie Janšové z právní kanceláe Glatzová & Co. Na otázky odpovídala v pátek 25. února. ONLINE ROZHOVOR Již není možné vkládat otázky Jirka :02 Dobrý den. Jak je to prosím v pípad, pokud v prbhu již existujícího pracovního pomru generálního editele a.s. (dosud nebyl v pedstavenstvu) je tento editel následn jmenován lenem pedstavenstva a.s., zde vykonává funkci asi rok a pak z pedstavenstva odstupuje a nadále pokrauje pracovní pomr G a.s. Považuje se jeho pracovní pomr po dobu lenství v pedstavenstvu za neplatný? Dkuji :37 Dobrý den, Práv toto je jedna z tch stále nejasných otázek, ke kterým se žádný z Nejvyšších soud dosud nevyjádil. Podle mého názoru se ale nemže ve Vámi popisovaném pípad stát pracovní pomr neplatný jen tím, že jste v jeho prbhu byl jmenován do funkce lena pedstavenstva. Doba, po kterou jste nicmén zastával ob funkce najednou, v poádku není a nelze tak vylouit, že nap. správa sociálního zabezpeení posoudí tuto situaci odlišn a budou tak pehodnocovat odvedené platby do systému a nároky z nich plynoucí. Tomáš Kvapil :12 Dobrý den, vezmme jeden konkrétní píklad: Jsem manager, který loský rok psobil ve firm jako její jednatel a zárove jako zamstnanec. Co mám dlat nyní? Dkuji, T. Kvapil :23 Dobrý den, Pokud ve firm ješt psobíte, doporuuji Váš vztah se spoleností upravit tak, abyste zastával pouze jednu z tchto funkcí jednatel nebo editel. Soubh jednatelské a zamstnanecké pozice je možné zachovat pouze tehdy, pokud jako zamstnanec budete - 2 -

3 vykonávat takovou práci, kterak se nijak nepekrývá s tím, co mžete podle zákona dlat jako jednatel. Tedy žádné obchodní vedení. Pokud zstanete jako jednatel, doporuuji Vám pro Váš komfort upravit smlouvu o výkonu funkce jednatele co nejpodrobnji, tak aby Vám zaruovala alespo nkteré výhody, které jste ml jako zamstnanec. Pokud již ve firm nepsobíte, je teba v pípadném sporu umt dobe a prkazn vysvtlit, Vaše zamstnanecká pozice ve skutenosti žádné obchodní vedení spolenosti nezahrnovala. J. Batrla :14 Od roku 1998 do roku 2007 (odchod do starobního dchodu) jsem byl jednatelem a zamstnancem (G) s.r.o. Mže mít neplatný soubh funkcí ješt njaký dopad na mj dchod? Dkuji :13 Dobrý den, Z judikatury Nejvyššího soudu R již v roce 1998 bylo zejmé, že stejná osoba nemá v jedné spolenosti zastávat funkci jednatele a editele souasn a Vámi zmínný stav tedy nebyl zcela v poádku ani tehdy. Z Vašeho dotazu není zejmé, zda jste byl nejdíve editelem nebo jednatelem. Toto je vždy klíové. Pokud jste byl nejprve zamstnancem, Váš pracovní pomr vznikl platn a existují tak dobré argumenty pro pípadný spor. Ve Vašem pípad, kdy Vám již byl dchod piznán se nicmén domnívám, že SSZ již toto zptn pezkoumávat nebude. A i kdyby, mlo by se podle m vycházet z toho, že i z pozice jednatele se odvádí platby na dchodové pojištní a tedy, že pojištn jste byl a nárok na dchod máte. Borovika :34 Dobrý den, prosil bych o íslo prlomového usnesení soudu abych si jej mohl najít na internetu. Dotaz: Týká se toto rozhodnutí sooudu i mne: mám pracovní smlouvu jako pedseda stavebního bytového dsružstvo a zárove jsem byl zvolen shromáždním delegát družstva (nejvyšší orgán družstva) pedsedou pedstavenstva tohoto družstva, za vykonávanou innost pedsedy pedstavenstva nepobírám žádnou odmnu. Dkuji Borovika :05 Dobrý den, jedná se o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 3Ads 119/2010 ze dne Závry o nemožnosti soubžného výkonu funkce (lena) statutárního orgánu a vysoké manažerské pozice v pracovním pomru platí nejen na obchodní spolenosti, ale také na družstva. Skutenost, zda za svou innost pedsedy pedstavenstva pobíráte i nepobíráte odmnu není rozhodující. Stejn tak není rozhodující, zda máte na funkci pedsedy pedstavenstva uzavenou smlouvu i nikoli. Rozhodující skuteností je naopak to, co jako zamstnanec skuten vykonáváte; pokud se nejedná o žádné ídící aktivity, tedy innosti spadající do obchodního vedení, pak je soubh funkcí možný. Jinak nikoli. pedseda :41 Dobrý den, týká se tato "záležitost" i pedsed družstev? Jako pedsedu pedstavenstva družstva v - 3 -

4 pracovním pomru >pedseda družstva < by mne to celkem zajímalo, jestli po 25 letech ve funkci obdržím dchod? Dkuji :27 Dobrý den, Ano, situace se obecn týká i družstev. Podrobnji jsem již odpovídala. Divi :43 Mám s.r.o. a jsem jeho jediným majitelem a jednatelem. Na doporuení FÚ jsem se zárove nechal zamstnat, a te se dozvídám, že je to špatn. To nechem být, prost si pepíšu tu pracovní smlouvu jako uklízeka. Ale dotaz je jiný - z mého pohledu se jedná o naprosto absurdní problém. Mžete mi prosím vysvtlit, jaký dvod vedl zákonodárce k tomu, aby soubh funkcí zakázal? Jak je spoleensky nebezpená tato vc, o co stát pichází nebo co tím je ohroženo? :52 Dobrý den, Rozumím Vašemu rozhoení. Zákonodárce ovšem nic výslovn nezakázal. V tom je práv zakopaný pes celé problematiky, nebo nejde nalézt jeden paragraf v právním ádu, který byl by jednoznan soubh zakazoval i povoloval. Zákaz se dovozuje zejména z ustanovení obchodního zákonu, která upravují, že obchodní vedení spolenosti náleží statutárnímu orgánu. Výklad o nemožnosti soubhu je pak podrobn rozveden v postupn vznikající soudní judikatue. A v em je problém? Nap. v tom, že zastává-li jedna osoba ob funkce, není možné odlišit, kdy vystupuje jako jednatel (len pedstavenstva) a kdy jako zamstnanec spolenosti. To má nejvýraznjší vliv na problematiku odpovdnosti. Jednatel i zamstnanec odpovídají každý rozdíln. Stejn tak není možné rozlišit, zda úraz manažera zastávajícího ob funkce vznikl v souvislosti s jeho pracovním pomrem i funkcí ve statutárním orgánu. Stejn je to s posuzováním pracovní doby, dovolené aj. Jedním ze základním znak pracovního pomru je vztah nadízenosti a podízenosti. Ten však v pípad zamstnaných jednatel/len pedstavenstva vbec není, protože právn jim není nikdo nadízen. Z pohledu pracovního práva neobstojí argument, že nadízeným je valná hromada i management zahraniní ovládající osoby. A chybí-li tento znak pracovního pomru, nemohl pracovní pomr vzniknout. Další dvody jsou v otázce daní a dalších odvod. Petr :46 Dobrý den, jsem nkolik let jednatelem a souasn editelem s.r.o. Spolenost má jediného zamstanance - editele - který zajišuje veškerou innost spolenosti. Týká se problém soubhu i tohoto pípadu? :03 Domnívám se, že rovnž ve Vašem pípad se uplatní zákaz soubhu pracovního pomru a výkonu funkce jednatele, nebo akoli má spolenost pouze jednoho zamstnance Vás - nejsou tím vylouena rizika, pro která je soubh vylouen, tj. nejistota, pokud jde o odpovdnost (omezená odpovdnost zamstnance versus neomezená odpovdnost statutárního orgánu) i nejasnosti v oblasti odmování apod. Pokud však dláte i jiné innosti než ty editelské, doporuuji pracovní smlouvu píslušným zpsobem upravit. Pokud totiž jde o ídící innosti spadající do obchodního vedení, dláte je z pozice jednatele

5 Filip Rohan :49 Dobrý den, byl jsem radou msta jmenován do funkce editele píspvkové organizace, zárove všude figuruji jako její statutární zástupce. Mám njak konkrétn ešit svou situaci? Krom jmenovacího dekretu nemám uzavenou žádnou pracovní smlouvu ani nemám svou nápl práce nijak specifikovanou. Dkuji za odpov. Filip Rohan :29 Dobrý den. Podle mého názoru by v soubžném výkonu obou tchto funkcí neml být žádný problém. Píspvková organizace je upravena v zákon. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot. Jejím základním dokumentem je zizovací listina, která krom náležitostí požadovaných zákonem mže obsahovat i další ustanovení týkající se nap. funkce editele nebo statutárního orgánu. Pokud zizovací listina neobsahuje ustanovení, které by Vámi popsaný soubh funkcí vyluovalo, pak by mlo být vše v poádku, nebo ani žádné zákonné ustanovení, ani judikatura vyšších soud tuto praxi nezakazují. Na závr jen dodávám, že Váš pracovní pomr vznikl jmenováním v souladu s ustanovení 33 odst. 3 písm. e) zákona. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Marcely :50 Dobrý den, v pípad že jednatel=editel (zárove dchodce) má uzavenu pouze pracovní smlouvu. Jak toto ešit? Musí mít uzavenu mandátní smlouvu (s úplatnou? bez úplaty?) a mže mít i pracovní smlouvu na ostatní innnosti nespadající pod jednatele. Jaká je promlení doba u nesprávn uzavených smluv? :16 Dobrý den, Podle obchodního zákoníku se vztah mezi spoleností a jednatelem (stejn tak lenem pedstavenstva) ídí pimen ustanoveními o mandátní smlouv, nebyla-li uzavena smlouva o výkonu funkce. Z toho plyne, že není nutné, aby ml jednatel se spoleností uzavenu mandátní (nebo jinou) smlouvu. Jeho nárok na odmnu vyplývá pímo ze zákona (mandátní smlouva je smlouvou úplatnou, a proto mu odmna za výkon innosti nepochybn náleží). Nejlepším ešením, jak pedejít pípadným sporm mezi jednatelem a spoleností ohledn reálné výše odmny a její výplaty, je dohoda o tchto otázkách ve smlouv o výkonu funkce. Tato smlouva musí být uzavena písemn a musí být schválena valnou hromadou spolenosti, jinak je neplatná. Pokud nemá jednatel mít nárok na žádnou odmnu, musí to opt být výslovn v této smlouv upraveno. V pípad, že spolenost s jednatelem smlouvu o výkonu funkce neuzave, pípadn v ní na odmování jednatele nepamatuje, má jednatel právo na odmnu za výkon své funkce ve výši obvyklé. Pokud jde o pracovní smlouvu na jiné innosti nespadající pod jednatele, pak ano, taková pracovní smlouva je naprosto v poádku. samozejm rozhodný je faktický stav vci, nikoli to, jak je pracovní nápl ve smlouv popsána

6 Promlecí doby jsou rzné podle typu smluvních vztah. Nároky z pracovního pomru se promlují ve 3 letech. Nároky jednatele / lena pedstavenstva na odmnu se ídí obchodním zákoníkem a promlují se ve 4 letech. Pi posouzení promlení je však teba vždy vycházet z konkrétního pípadu, aby mohl být správn uren poátek jejího bhu, pípadn její stavení, odchylné délky apod. Pokud byla pracovní smlouva uzavena ped neplatn, pak je neplatná a toto žádnému promlení nepodléhá. Sikorová :55 Jak správn urit, které kompetence spadají pod jednatele (urené spoleenskou smlouvou?) a které pod editele? Když je jednatel zárove editelem pouze s prac.smlouvu, jak a na kolik let se toto bude muset ešit zptn (smluvn, úetn, daov? :59 Dobrý den, Kompetence jednatele vyplývají pímo ze zákona a není nutné je uvádt v zakladatelských dokumentech spolenosti. Jedná se pedevším o obchodní vedení spolenosti (které je vykládáno velice široce) a jednání za spolenost. Na tyto innosti není možné uzavít s jednatelem pracovní smlouvu. Nápl práce editele, která spoívá v ízení spolenosti, se z povahy vci bude pekrývat s obchodním vedením. To je samozejm problém. Aby nedocházelo k soubhu, je nutné, aby se innost zamstnance podle pracovní smlouvy nezahrnovala žádné úkoly v souvislosti s vedením spolenosti. Nadefinovat pracovní nápl editele tak, aby odpovídala tomuto požadavku je velice obtížné, ne-li nemožné. Jiná situace nastává u pozic, jejichž nápl se nepekrývá s innostmi statutárního orgánu. Zpravidla se jedná o neídící pozice (napíklad asistent, programátor, úetní atd.), na které mže být uzavena pracovní smlouva i se statutárním orgánem. K Vašemu druhému dotazu. Situace, kdy byl zamstnanec jmenován do funkce jednatele, nebyla vyššími soudy z hlediska soubhu dosud ešena. Domnívám se, že pracovní pomr tímto jmenováním nezaniká a ani samotné jmenování nelze považovat za neplatné. Rovnž otázka pístupu orgán státní správy, pokud jde o záležitosti daní a odvod, v této situaci není zcela jasná. V opaném pípad, tj. byla-li s jednatelem uzavena pracovní smlouva na manažerskou pozici, hrozí, že pracovní smlouva je neplatná (záleží, kdy pesn byla uzavena). To potom má dopady i v oblasti daní a jiných odvodu. Promlecí lhty pro vymení a vymáhání daní, pojistného a pípadn dalších odvod jsou stanoveny ve zvláštních zákonech. Nároky zamstnance vi firm z pracovního pomru se promlují ve 3 letech. Nároky spolenosti / jednatele se pak podle obchodního zákoníku promlují ve 4 letech. Zdenek :02 Týká se celá problematika také akciovek, nebo jenom spoleností s.r.o.? :57 Dobrý den, Problematika se týká i akciových spoleností. Zákaz soubžného výkonu funkce lena pedstavenstva a manažera/editele je zcela stejný. Odlišné jsou daové a další finanní - 6 -

7 dopady. Odmna lena pedstavenstva (na rozdíl od odmny jednatele v s.r.o.) není daov uznatelným nákladem. Z odmny lena pedstavenstva se neodvádí žádné platby na sociální pojištní; len pedstavenstva tak nap. oproti jednateli není dchodov pojištn. Oldich Kostka, Europlant :02 Dobrý den. Zajímalo by nás, co bude nutno z právního hlediska v dalším provést, pokud náš pan editel je jediným statutárem firmy (jednatel) a souasn má manažerskou smlouvu jako výkonný editel firmy - zamstnanec a chtli bychom tento stav zachovat jako "legální"? (Soubh funkcí je v naší firm z praktického hlediska dost dobe "nenahraditelný". Jsme jinak 100% dcera nmecké "matky", což mže být též komunikaní problém s vysvtlením vci zahraninímu partnerovi. ) Jaké vidíte konsekvence v oblasti nemocenské, zdravotního a sociálního pojištní a pípadného danní? Je teba jednat hned nebo ekat na njaká další legislativní opatení? Hrozí bezprostední pípadné sankce ze strany státu? Dkuji. Ing. Oldich Kostka, asistent editele, :35 Dobrý den, Bohužel, zachovat aktuální stav, kdy je jednatelem a souasn editelem spolenosti tatáž osoba, a souasné vyhovt požadavkm soudní praxe, není dost dobe možné. Nabízí se však nkolik jiných ešení, která by mohla být pro Vaši spolenost akceptovatelná. Všem tmto ešením je však spolené rozdlení obou funkcí (editel x jednatel) mezi rzné osoby. Tak nap. druh práce podle pracovní smlouvy Vašeho pana editele mže být zmnn (zúžen) tak, aby nedocházelo k pekrývání s obchodním vedením jednatele, piemž editelské místo mže (a nemusí) být sveno nkomu jinému. Další možností je jmenovat nového jednatele (nap. i osobu figurující v mateské spolenosti) a panu editeli udlit prokuru i povení. Tak by mohl jednat za spolenost v pomrn širokém rozsahu bez toho, aby musel být souasn jejím statutárním orgánem. Otázkou je, pro chcete zachovat editelskou pozici, když jednatel je nejvyšším orgánem ve spolenosti a mže zcela bez problém vést a ídit firmu jak dovnit, tak navenek. To, že Vaší matkou je nmecká spolenost, mže být výhodou, protože z mé zkušenosti práv u nmeckých spoleností bývá nejmenší problém tuto eskou záhadu vysvtlit, nebo vtšina spoleností v Nmecku(aspo podle informací od našich klient) striktn ob funkce oddluje. Pokud jde o oblast veejného pojištní a zdanní, nepíznivé dsledky soubhu se mohou vyskytnout jak na stran spolenosti, tak na stran zamstnance jednatele (viz pedešlé odpovdi). Tato problematika je však pomrn složitá a pro ešení konkrétních otázek bych Vám doporuila obrátit se na daového poradce. Sankce ze strany státu uložené pímo za praktikování soubhu ve spolenosti nehrozí, nebo platná legislativa samotnou jeho existenci zatím nijak nepostihuje (nco jiného ale je možná penalizace za špatné odvody; tu nelze vylouit). Uvažuje se o úprav této problematiky v novém obanském zákoníku, to je však zatím hudbou budoucnosti. Pesto je se soubhem spojeno mnoho rizik, a už v oblasti odvod (viz výše) nebo v oblasti odpovdnosti zamstnance/jednatele vi spolenosti, jeho odmování, riziko neplatnosti právních úkon - 7 -

8 uinných editelem apod., že je pro spolenost jist bezpenjší upravit své vnitní vztahy tak, aby se mu vyhnula. Konrad :08 Dobrý den. Mám se spoleností uzavenu smlouvu na výkon jednatele. Tato smlouva byla uzavena podle obchodního zákoníku a tedy i pracovní pomr mi vznikl podle obchodního zákoníku. Je to v poádku? Dkuji za odpov :27 Dobrý den. Máte-li se spoleností uzavenou pouze smlouvu o výkonu funkce jednatele, je tato opravdu uzavena podle obchodního zákoníku. Podle ní Vám však žádný pracovní pomr nevznikl a Váš vztah se spoleností, vetn Vašich práv a povinností, odpovdnosti, jiné úasti v systému sociálního zabezpeení atd., podléhá pouze obchodnímu zákoníku. Tato situace je naprosto v poádku. Radim :10 Dobrý den, mžete prosím vysvtlit o co pichází stát v soubhu funkcí, pokud je jednatelem majitel firmy, pobírající plat za výkon funkce editele? A jak by jako jednatel mohl být zodpovdný za chod firmy a dodržování všech povinností, kdyby neml mít vliv na ízení spolenosti? dkuji :26 Dobrý den, k obdobné otázce jsem již díve podrobnji odpovídala a z pohledu státu nejde ani tak o finanní stránku. Naopak, pokud jste zamstnán, dostane stát zejména na sociálním pojištní více. Nikdo, stát ani soudy, neíkají a ani to nechtjí, aby jednatel neml vliv na chod firmy. Ale práv proto, že jednatel / len pedstavenstva ze zákona vede a ídí spolenost, a to po všech stránkách (finanní, výrobní, personální aj.), tak není nutné, aby zárove na tyto innosti ml uzavenou pracovní smlouvu. Rizika s odpovdností aj. jsou popsány již v pedešlých odpovdích. Navíc, to zde ješt nezaznlo, problémy vznikají i pi podepisování za spolenost. Pokud totiž základní dokumenty íkají, že za spolenost mohou nap. jednat pouze 2 jednatelé (lenové pedstavenstva) spolen, pak právní úkon uinný jen jedním z nich, by je to teba generální editel, je neplatný. A toto je ješt vtší hrozba pro spolenosti, než je otázka pípadných dodanní. Karel :10 Hezký den, mám obecný dotaz, pokud by majitel a zárove jednatel a zárove editel ml mít pouze mandátní smlouvu dle obch.zák. a prý by neml mít nárok na dchodové zabezpeení (nemocenskou, zapoítané roky do dchodu) - toto nemá žádnou logiku.!? Možná by bylo vhodné, aby toto zákonodárci vyešili do budoucna a na minulé roky by udlali generální pardon :32 Dobrý den

9 Souhlasím, že je nejvyšší as, aby se situací zaali zákonodárci zabývat a jednoznan ji upravili. Nestaí ovšem jen úprava v obchodním zákoníku nebo zákoníku práce, ale je nezbytné, aby došlo k logickému propojení i s pedpisy daovými a dalšími finanními. Opravdu nevidím logiku v tom, pro s.r.o. si odmnu jednatele mže dát jako daový náklad, a akciová spolenost toto u len pedstavenstva udlat nemže. Z pohledu manažeru je to dneska tak, že jednatel je dchodov pojištn, ale nikoli nemocensky. len pedstavenstva pak nemá ani to dchodové pojištní. Franta :11 Jsem lenem pedstavenstva a zárove pracuji jako dispeer. Nkde jsme se k tomuto problému doetl, že se to týká i m (ídím zamstnance - idie). Je to pravda? Dkuji :16 Dobrý den, Vždy záleží na tom, jak konkrétní innost vypadá a co pesn ídíte. Osobn se domnívám, že pokud ídíte jako dispeer zamstnance-idie pouze v tom smyslu, že je vedete po dobu jejich pracovní smny, urujete, kdy a kde mají být, upozoruejte je na nehody, objíž ky apod., pak tato innost do obchodního vedení spolenosti nespadá a tudíž by Váš pracovní pomr ml být v poádku. Nicmén Váš pípad mže být vnímán jako hraniní a vždy bude záležet na konkrétní situaci. iva stepankova :13 Dobry den, Muzete prosim posoudit soubeh funkce a pracovniho pomeru statutaru v bankach. Je v tomto pripade jednoznacne lex specialis zakon o bankach a omezeni se na tyto pracovniky nevztahuje? Dekuji. S pozdravem :49 Dobrý den, IS zákon o bankách se asto používá jako píklad zákonné výjimky ze zákazu soubžného výkonu funkcí, nebo výslovn stanoví, že statutární orgán banky musí být složen z vedoucích zamstnanc banky. Situace ovšem tak jasná není, nebo legislativní zkratka vedoucí zamstnanec banky vbec nesmuje pouze do pracovního práva. Zákon o bankách tak podle mne tak nelze brát jako jednoznanou výjimku ze zákazu soubhu a vztahy s managementem by mli podléhat stejným pravidlm jako v ostatních spolenostech. Stejn se na to dívá i NB, která ve svém stanovisku z jednoznan uzavírá, že zákon o bankách nepikazuje bankám, aby jejich lenové pedstavenstva byli zárove zamstnanci banky. Honza :17 Týká se tento problém i statutárních zástupc školských zaízení ve funkci editele? :22 Dobrý den, Státní školská zaízení jsou svou povahou píspvkovými organizacemi, které jsou upraveny zákonem. 250/2000 Sb., o rozpotových pravidlech územních rozpot. Jejich základním dokumentem je zizovací listina, která mže obsahovat mimo jiné i ustanovení - 9 -

10 týkající se podmínek výkonu funkce editele nebo statutárního orgánu píspvkové organizace. Pokud však zizovací listina soubh funkcí nevyluuje, domnívám se, že jeho existence nepedstavuje v tomto pípad žádný problém. U soukromých spoleností je pak ale situace stejná jako u jiných obchodních spoleností. Juroš :22 Dobrý den. Nerozumím logice popisované v lánku, že lovk neml nárok na nemocenskou, jelikož vlastn nebyl zamstnancem firmy. Ml jsem pocit, že nárok na pojistné plnní stojí a padá s tím, jestli si lovk platí pojištní. A pokud by pojištn být nemohl, nemla by pojišovna upozornit klienta, že platí "zbyten"? Jaký je váš názor? Statutár :26 Dobrý den, co byste poradila lenu pedstavenstva a.s., který chce být sociáln pojištn jako bžný zamstnanec (snad vyjma nemocenského pojištní)? U jednatel s.r.o. se z odmny za výkon funkce jednatele odvádí všechny odvody jako u zamstnance (vyjma nemocenského pojištní). U len pedstavenstva a.s. je ale dle mých informací situace jiná. Dkuji za odpov. Adéla :32 Dobrý den, mám dotaz týkající se absolutní a relativní neplatnosti pracovní smlouvy pi soubhu s výkonum fuknce statutárního orgánu. Je pracovní smlouva relativní absolutn, i pokud pracovní pomr vznikl až za úinnosti nového zákoníku práce, který ovládá zásada relativní neplatnosti? Dkuji :08 Od zná pracovní právo neplatnost pouze relativní. To znamená, že neplatnosti se mže dovolat pouze ten, kdo byl právním úkonem (tady pracovní smlouvou) doten a pokud on sám neplatnost nezpsobil. Pokud se tato osoba neplatnosti nedovolá, považuje se pracovní smlouva za platnou. Osobn se domnívám, že státní orgány nejsou tím, kdo by se neplatnosti smlouvy mohl v takovém pípad dovolat. Nicmén není mi známo že se již takový pípad ped soudem ešil. V pipravované novele zákoníku práce se nicmén opt uvažuje se zavedením absolutní neplatnosti pracovní smlouvy pro urité pípady a soubh (tedy fakticky obcházení zákona) by tam zejm spadlo. Jsme tedy zejm jen v krátkém pechodném období relativní neplatnosti všech pracovnprávních úkon. Klofá :37 Týká se tento problém i statutárních zástupc - jednatel sro, která vlastní školu a oni jsou ve funkci editele (jmenovaných min. školství)? :39 Dobrý den, Podle školského zákona mže spolenost s ruením omezeným zídit školu i školské

11 zaízení pouze jako školskou právnickou osobu nebo jako právnickou osobu podle zvláštních právních pedpis. Je-li tedy uritá osoba jednatelem s.r.o. coby zizovatele školy a souasn zamstnancem školy, tj. právního subjektu odlišného od s.r.o., domnívám se, že v tomto pípad k soubhu ani dojít nemže. Renáta :43 Dobrý den, mohla byste prosím provést srovnání, jaká je praxe napíklad v Nmecku? Pokud je soubh funkcí v ostatních EU státech možný, nehrozí esku opt njaké žaloby u soudu v EU od manažer zahraniních firem? :48 Dobrý den, žaloby u EU v souvislosti s touto problematikou podle mne nehrozí. Nejedná se o otázku, která by byla i mla být v rámci EU jednotn upravena. Nejsou mi známé, ani žádné obdobné legislativní snahy. Jedná se záležitost, která je pln v zákonodárné kompetenci jednotlivých stát a ty ji mohou ešit odlišn. Situace v okolních státech je rzná, vtšinou se soubžným výkonem funkcí problémy nejsou. Podle nmeckých zákon je možné, aby ml len statutárního orgánu ješt jinou funkci ve spolenosti, dokonce i pracovní. V praxi se to ale píliš neaplikuje a v nmeckých spolenostech spíše bývající funkce striktn oddleny. Dvodem je mimo jiné práv i snaha zamezit situací, kdy by nebylo zejmé z jakého právního titulu manažer odpovídá. Slovensko má obdobnou právní úpravu jako R. Dokonce z judikatury vyplývá, že výkon funkce jednatele / lena pedstavenstva nemžete vykonávat na základ pracovní smlouvy. Prakticky je ale situace na Slovensku odlišná, protože z ní stejné problémy jako u nás ani zdaleka neplynou a rozhodn to není diskutované téma. Adéla :45 Dobrý den, chci se zeptat jestli se pi soubhu funkcí jedná dle nového zákoníku práce o neplatnost relativní i absolutní. Dkuji :11 Dobrý den. U pracovních pomr uzavených po se jedná o neplatnost relativní. K problematice neplatnosti absolutní a relativní viz podrobnjší odpov výše. ONLINE ROZHOVOR Již není možné vkládat otázky