Cíl. Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR

Transkript

1 VŠFS ZS přednáška Integrace ČR do EU prostřednictvím pohybu PS

2 Cíl Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR 2

3 Prameny Dubská, D.: Práce v zahraničí z pohledu platební bilance České republiky. ČSÚ Praha Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika. VŠE Praha ISBN EUROSTAT (webové stránky). Think-Tanks analýza z r

4 OSNOVA 1. Vymezení základních pojmů 2. Vývoj po 2. sv. válce 3. EU 90. léta 4. Migrace PS a ČR 4

5 ad 1 Vymezení základních pojmů Mezinárodní migrace obyvatelstva širší pojem dobrovolnost ekonomické motivy pohyb obyvatelstva přes hranice státu dlouhodobý či trvalý pobyt. 5

6 ad 1 1. pokračování Mezinárodní pohyb PS faktor internacionalizace v celosvětovém měřítku. Mimoekonomické příčiny (přesuny jsou náhlé, živelné, často masové, ale i nedobrovolné). Přesuny se týkají nejen PS, ale i jejich rodin. 6

7 ad 1 2. pokračování Ekonomické příčiny: rozdílná ekonomická úroveň, a tedy i rozdílná cena PS, nevyrovnanost P a N PS v jednotlivých zemích. Potřeba jak kvalifikovaných (IT, Hi-Tech), tak i nekvalifikovaných PS. brain-drain nejen ve VTE, ale i v emerging markets a v TE. 7

8 ad 2 Vývoj po 2. sv. válce Vývozci PS (historicky): VB, Holandsko, Německo, Itálie, Japonsko, Řecko, Turecko, Španělsko, Portugalsko, Mexiko, země Afriky a Asie. Dovozci (historicky): USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Argentina, Brazílie aj. 8

9 ad 2 1. pokračování Tento druh migrace 19. st. z vyspělé části světa do nových oblastí. Trvalý charakter (i rodiny). Migrace po 2. sv. válce migrace z méně vyspělé E do vyspělých zemí E (neplatí absolutně); podíl zahraničních pracovníků (ZP) v bývalých CPE nízký, migrace z CPE politické motivy. 9

10 ad 2 2. pokračování S rozpadem CPE migrace z V na Z (v další části). V r ve světě odhadem 20 mil. běženců, asylantů a migrantů, v polovině 90. let odhad 100 mil. 10

11 ad 2 3. pokračování Exportéři po 2. sv. válce (vedle již uvedených): Kolumbie, Tunisko, Malajsie, Sýrie, Srí Lanka (především RE). Importéři po 2. sv. válce (mimo již uvedených): Holandsko, Kuvajt, Venezuela, Itálie, Finsko, Singapur, Izrael, Jižní Afrika aj. 11

12 ad 2 4. pokračování Pohyb VF (jak K, tak i PS). Pohyb PS velmi riskantní (ekonomické a sociální problémy). Mnoho bariér mezinárodní mobilitě PS oproti pohybu K často vyšší. Bariéry jak u vyvážejících, tak i dovážejících (hostitelských) zemí. 12

13 ad 2 5. pokračování Překážky na straně vyvážejících zemí: změna životního stylu, omezení rodinných svazků, právní aspekty, politické, jazykové aj. Překážky na straně dovážejících zemí první skupina: přístup na trh práce v dovážejících zemích právní aspekty (vízum, povolení pobytu, pracovní povolení). Odlišnosti. 13

14 ad 2 6. pokračování licenční požadavky či podmínky; další: požadavek na národnost či zemi, ověření jazykových znalostí, uznávání diplomů apod.) druhá skupina: omezování možnosti zahraničních pracovníků poskytovat služby za stejných podmínek s domácími subjekty (omezení občanských práv a regulace životních podmínek). 14

15 ad 2 7. pokračování Důsledky mezinárodního pobytu PS projev jak ve vyvážející, tak i v dovážející zemi: růst světového produktu produktivita práce migrantů zpravidla vyšší v hostitelské než domácí zemi; snížení produkce v zemi vývozce převýšeno růstem produkce v hostitelské zemi; 15

16 ad 2 8. pokračování migrace ovlivňuje i důchody (v zemi vývozce růst mezd, v zemi dovozce pokles neplatí absolutně); snižování nezaměstnanosti v zemi vývozce, růst deviz, zvyšuje se kvalifikační úroveň apod.; odliv kvalifikovaných PS zpomalení technické, kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi vývozce; 16

17 ad 2 9. pokračování země dovozce spoří náklady na vzdělání, které nese vyvážející země; země hostitelská migranti platí do SR více, než z něj dostávají; ZP pracují zpravidla za nižší mzdu a v těch oblastech ekonomiky, které nejsou předmětem zájmu domácích PS. 17

18 ad 3 Situace v EU v 90. letech EU a migrace ze zemí SVE Od pádu Berlínské zdi nárůst migrace z KZ EU; příliv příliš malý na to, aby obavy; roční čistá migrace z CEEC-10 do EU vrchol v r více než 300 tisíc lidí, ale následoval pokles přílivu; 18

19 ad 3 1. pokračování počet rezidentů z CEEC-10 v EU-15 odhadován na 850 tisíc (1998); podle EUROSTAT v r asi 250 tisíc PS z CEEC-10 zaměstnáno v EU; údaje mohou být podhodnoceny (dočasně zaměstnaní) přesto EUROSTAT odhaduje, že počet nepřesahuje 300 tisíc; 19

20 ad 3 2. pokračování mohou být postiženy pouze 2 země Rakousko a Německo; Charakteristika migrace z CEEC v E v 90. letech formální vzdělání vyšší než u ostatních migrantů či domácích PS; migranti z CEEC-10 stejná odvětví jako ostatní cizinci modré límečky v průmyslu a ve službách místa s nízkou kvalifikací; 20

21 ad 3 3. pokračování totéž se týkalo i etnických Němců, kteří migrovali do N počátkem 90. let; schopnost PS z CEEC-10 prosadit se na trhu práce slabá, i když vzdělání vysoké; ve střednědobém a dlouhodobém horizontu může vyšší formální úroveň vzdělání migrantů z CEEC-10 ovlivnit trhy práce některých kategorií. 21

22 ad 3 4. pokračování S ohledem na rozdíl ve mzdách a příjmech/osobu migrace z CEEC-10 v 90. letech velmi nízká; V r migrantů z CEEC- 10 do EU (bez Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Irska a Portugalska); kumulovaná migrace z CEEC tisíc osob; 22

23 ad 3 5. pokračování Nepřesnost statistik 850 tisíc rezidentů v r z CEEC v EU; PS CEEC-6 (bez Slovinska a zemí Pobaltí) v r v EU (bez Irska) 250 tisíc; roste však dočasná migrace v samotném Německu převedeno na roční základ 250 tisíc PS (ze statistik); 23

24 ad 3 6. pokračování statistiky nepřesné podle odhadů však nepřesahuje 300 tisíc; Rakousko a Německo nejvíce ovlivněné migrací z CEEC 73 % populace v pracovním věku a 80 % pracovníků, kteří migrovali z CEEC do EU zůstali v Rakousku a Německu (1998); 24

25 ad 3 7. pokračování podíl osob z CEEC na celkové zaměstnanosti činil v r ,1 % v Rakousku, 0,5 % v Německu, 0,2 % ve Švédsku a Řecku. V ostatních zemích v polovině 90. let minimální; jiné bylo u kandidátských zemí, které hraničily s EU: podíl pracovníků pracujících v EU na populaci v pracovním věku činil v r více než 0,6 % v Maďarsku, 0,4 % v bývalé ČSFR a Polsku a 0,3 % v Bulharsku a Rumunsku; 25

26 ad 3 8. pokračování téměř polovina zahraničních pracovníků z CEEC-6 (bez Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska) v r pocházela z Polska, 17 % z Rumunska, 16 % z Maďarska, 11 % z ČR a SR a 9 % z Bulharska; 26

27 ad 3 9. pokračování vysoký podíl rezidentů z CEEC-10 v Rakousku a Německu geografická blízkost hraje velikou úlohu; oproti migraci J - S migrace V-Z je charakterizována relativně vysokým rozdílem v důchodech/osobu a krátkou geografickou vzdáleností; 27

28 ad pokračování nejvíce mohou být zasaženy východní regiony Rakouska a Německa, hraničící s CEEC; Německo specifické rysy: migranti se nevyskytují v nových zemích SRN (hraničící s Polskem), nýbrž ve starých (Bavorsko regiony hraničící s ČR) a v průmyslových centrech; 28

29 ad pokračování přesto podíl PS z CEEC činil v r ,0 2,5 % v těchto postižených regionech. Odlišnosti migrantů z CEEC od ostatních migrantů: migranti (PS) z CEEC byly v r v průměru mladší, než ostatní zahraniční PS v EU; 29

30 ad pokračování téměř 70 % pracovníků z CEEC bylo ve věku let, zatímco v EU z celkového počtu PS pouze 55 % patří do této věkové skupiny; zaměstnanost migrantů z CEEC byla v r pod průměrem EU; podíl PS (práceschopných) z CEEC na populaci v produktivním věku a podíl zaměstnanců z CEEC na populaci v produktivním věku činil 63 % resp. 53 % v r. 1998; 30

31 ad pokračování stejné údaje za EU 68 % a 61 %; míra nezaměstnanosti migrantů z CEEC 16,5 % - průměr EU 10,3 % (1998); migranti z CEEC zaměstnanost nadprůměrná v domácnostech, turistice, stavebnictví a průmyslu, zatímco jejich podíl ve veřejné správě, zemědělství, v oblasti financí a vzdělávání pod průměrem; 31

32 ad pokračování zatímco jejich vzdělání vyšší, uplatňují se ve stejných odvětvích, jako ostatní cizinci tj. ve službách náročných na práci, především nekvalifikovanou a ve stavebnictví a průmyslu; migranti nebyly schopni využít náklady na vzdělání (human capital) na trzích práce v EU! 32

33 ad 4 Migrace PS a ČR Odchody občanů ČR za prací do zahraničí (EU) 1. Vymezení základních pojmů 2. Náhrady a mzdy a jejich dynamika 3. Objemy náhrad a mezd podle zemí 4. Počty rezidentů v zahraničí 33

34 ad 4.1 Vymezení základních pojmů Pohled na Schéma 1 - Bilance výnosů. Pohled na Tabulku 1 struktura bilance výnosů zde pohled na Výnosy (Příjmy z práce v zahraničí) a Náklady (Náklady na práci cizinců v ČR). ČR: výdaje na práci zahraničních pracovníků jsou vyšší než příjmy z práce v cizině. 34

35 ad pokračování Použité pojmy: Rezident: subjekt který sídlí a působí v ČR alespoň 1 rok. Rezident: i subjekt, který působí mimo ČR (zastupitelské a jiné orgány ČR). Rezident: subjekt, který vlastní budovy a pozemky na území ČR (za rezidenta je považován při transakcích s těmito pozemky a budovami). 35

36 ad pokračování Studenti rezidenti vždy bez ohledu na délku studia studia v zahraničí. Rezidenti: občané ČR s trvalým bydlištěm v ČR a na krátké období (méně než rok) vycestují do zahraničí za prací a i za jiným účelem. 36

37 ad pokračování Náhrady zaměstnancům (bilance výnosů) se týkají rezidentů ČR pracujících v cizí zemi jsou úhrnem jejich mezd a sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Současně sem patří i náklady vynaložené na práci zahraničních pracovníků v ČR. Výsledek: saldo náhrad. 37

38 ad pokračování Oficiální rezidenti v zahraničí podléhají tamějším odvodům daní a dalších příspěvků. Příklad: druhy odvodů z mezd v Německu: daň z příjmu (od 1800 EUR měsíčně) + příplatky solidarity (pro nové země Německa od 2500 EUR) + církevní daň (diferencovaná teritoriálně, platí se od 1800 EUR) + 38

39 ad pokračování důchodové pojištění (9,55 % hrubé mzdy) + sociální pojištění (3,25 % hrubé mzdy) + zdravotní pojištění (7 % hrubé mzdy) a také pojištění pro případ pečovatelské služby (0,85 % hrubé mzdy odvádějí všichni občané). 39

40 ad pokračování Z pohledu práce v zahraničí jsou rezidenti osoby s trvalým bydlištěm v ČR, které vyjíždějí na období zpravidla kratší než 1 rok s cílem získat výdělek. 40

41 ad 4.2 Celkové objemy náhrad a mezd a jejich dynamika V ČR jsou celkové náklady na práci nerezidentů výrazně vyšší než příjmy z práce rezidentů v zahraničí a to i přesto, že v r stouply tyto příjmy proti r asi o 1/3 (vyšší počet občanů ČR v cizině a slábnoucí kurs CZK/EUR). 41

42 ad pokračování Bilance výnosů BÚPB: náhrady zaměstnancům u rezidentů (občanů ČR pracujících v cizině) r ,9 mld. Kč (téměř o 1/3 vyšší než v r. 2002). Ale objem náhrad nerezidentům (cizincům zaměstnaných v ČR) byl více než 2x vyšší (30,3 mld. Kč). 42

43 ad pokračování Saldo náhrad v r bylo deficitní o 16,4 mld. Kč, i když stouply příjmy Čechů v zahraniční meziročně o 30 %. Vliv: růst počtu osob ČR pracujících v zahraniční a kursové vlivy. V roce 1999 průměrný kurs 36,88CZK/EUR, v r ,81 CZK/EUR (koruna posilovala). V r průměrný kurs téměř 37 CZK/EUR. 43

44 ad 4.3 Objemy náhrad a mezd podle zemí Zájem občanů ČR se soustřeďuje nejvíce na Německo, Rakousko, VB a Itálii. Nejvíce peněz si v r čeští občané vydělali v Německu každé čtvrtletí r ,2 mld. Kč, za celý rok 4,9 mld. Kč (r ,2 mld. Kč). 44

45 ad pokračování Rakousko příjmy ve formě náhrad zaměstnancům r téměř 2 mld. Kč (r mírně převýšily 1,1 mld. Kč). VB r ,5 mld. Kč (r ,4 mld. Kč). Itálie r ,5 mld. Kč. 45

46 ad pokračování Pozor: v případě uvedených 4 zemí objemy peněz získaných českými pracovníky jsou podstatně vyšší než objemy peněz, které získali občané těchto zemí pracující v ČR. Občané těchto 4 zemí působí v ČR převážně jako podnikatelé či samostatní zaměstnanci cizích firem placení ze zahraničí. 46

47 ad pokračování Příjmy z práce rezidentů zaměstnaných v EU v r více než 8,9 mld. Kč (r ,3 mld. Kč). Výrazně se zvýšil objem peněz vydělaných rezidenty v zemích SVE. V porovnání se zeměmi EU činil asi 10 %: r SVE 247 mil. Kč. r jen 221 mil. Kč, r mil. Kč. 47

48 ad pokračování Se zeměmi SVE má ČR ale zápornou bilanci proti zhruba 0,9 mld. Kč příjmů bylo v r vynaloženo 16,4 mld. jako náklady na práci občanů těchto zemí v ČR. 48

49 ad 4.4 Počty rezidentů v zahraničí V r vyjelo oproti r za prací o ¼ více občanů ČR. Podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo v zahraničí v r celkem občanů ČR (r ). Z toho legálně 14900(12000). V období jejich počet ročně kolísal mezi 16 až 18 tisíci osob. V r pracovalo v průměru v zahraničí občanů ČR. 49

50 ad pokračování Legálně zachyceni ve statistikách sociálního zabezpečení dané země. Nelegální odhad. Z uvedených celkových počtů v r Německo 6800 občanů ČR, VB 3600 osob. Rakousko 3300, USA 2000 a 1400 Itálie. Akcelerace přílivu do VB. 50

51 ad pokračování Ve srovnání s občany některých zemí SVE (především Polska) počet nízký absolutně i v přepočtu na 1 obyvatele. Polsko asi 4x více občanů, v zahraničí pracuje každý rok asi půl milionů Poláků (305 tis. legálně). Náhrady polským občanům v zahraničí v r přes 2 mld. EUR (66,3 miliard Kč). ČR 13,9 mld. Kč. 51

52 ad pokračování Podle metodiky odhadů (statistika národních účtů) pracuje v zahraničí zhruba 35 % rezidentů nelegálně. Černá mzda 60 % hrubé mzdy Němců, legální 90 %. 52

53 ad pokračování Téměř každý třetí z občanů ČR pracujících v zahraničí působil v r v Německu (29,9 %). Ve VB 15,3 %, v Rakousku 14,4 %. Dlouhodobě počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku stagnuje, velmi rychle ale roste počet osob do vzdálenějších zemí (VB). 53

54 ad pokračování V období nejvyšší počet v r. 1993, od té doby počet rezidentů pracujících v cizině až do r mírně klesal. V r dosáhl úrovně r V období se snižovaly příjmy z práce v zahraničí rychleji, než klesal počet občanů ČR vyjíždějících v této době za prací. 54

55 ad pokračování Počty rezidentů v cizině a příjmy z jejich práce spolu zhruba korelují teprve od r Budoucí volný pohyb PS v E-25 zvětší migraci. 55

56 ad pokračování Obavy z masivního přílivu českých pracovníků do E-15 se zřejmě nenaplní. Rizika leží jinde: v Rakousku není výraznější příliv PS z ČR, ale zájem rakouských občanů o levnější nákupy a služby v ČR či v Maďarsku podle odhadu Rakouské zaměstnanecké komory způsobí v příhraničí ztrátu 15 tis. pracovních míst. 56