Diferenciace pohlavních buněk
|
|
- Patrik Bílek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Cytogenetika 06 Diferenciace pohlavních buněk Magda Zrzavá František Marec 1
2 Gametogeneze u rostlin Nižší rostliny převládá gametofyt Krytosemenné rostliny- mezi meiózu a vznik gamet vsunut prostorově i časově nepatrný gametofyt Střídání sporofytu (2n) a gametofytu (1n) u rostlin Střídání sporofytu a gametofytu u rostlin Z diploidní zygoty roste diploidní sporofyt. Diploidní mateřské buňky procházejí meiózou, vznikne u samičí linie jedna haploidní megaspora, u samčí linie čtyři haploidní mikrospory. Z nich vznikají haploidní gametofyty, které produkují haploidní pohlavní buňky gamety, jejichž splynutím vzniká diploidní zygota. Vyšší a nižší rostliny se liší tím, jak velkou část v jejich životním cyklu zaujímá gametofyt a sporofyt. Zatímco u nižších rostlin je gametofyt makroskopický a významný, u vyšších rosltin tvoří jen mikroskopické struktury s minimem buněk (pylové zrno a zárodečný vak). Obrázek z Snustad a Simmons
3 Meióza a oplození u vyšších rostlin Reprodukce Arabidopsis thaliana Dospělá rostlina (sporofyt) produkuje v prašnících samčí pohlavní buňky (mikrospory) a v ovariu umístěném v pestíku samičí pohlavní buňky (megaspory). Obrázek z Snustad a Simmons
4 Vznik zárodečného vaku 1) 2n mateřská buňka megaspor se meioticky rozdělí 3 produkty zaniknou, zůstává 1 haploidní megaspora 2) 1n megasporase 3x mitoticky rozdělí-vznikázárodečný vak s 8 jádry: 3 antipody, 2 synergidy + vaječná buňka, 2 polární jádra Produkce zárodečného vaku 1) megasporogeneze: diploidní mateřská buňka projde meiózou, při které vzniknou 4 buňky. Tři ale zanikají, zůstává jen jedna megaspora. 2) megagametogeneze: megaspora se 3x mitoticky rozdělí, takže vznikne 8 identických haploidních jader v jedné buňce, tzv.zárodečný vak. Následuje cytokineze, kdy je 6 buněk opatřeno membránou (dvě jádra zůstávají uprostřed), 3 buňky putují k jednomu pólu vaku, druhé 3 k druhému pólu. Jedna prostřední buňka se stane vajíčkem, buňky vedle ní se nazývají synergidy (z řeckého pracovat spolu ). Protilehlé tři buňky se nazývají antipody (z řeckého na opačné straně ) a brzy degenerují. Dvě haploidní jádra, která zůstala uprostřed, fúzují, vznikne diploidní jádro, které po oplodnění dá vzniknou výživnému pletivu endospermu. Embryonální vak je samičím gametofytem. 4
5 Vznik pylového zrna 1) 2n pylovémateřskébuňky meióza 4 haploidníbuňky = pylová tetráda 2) každá1n buňka diferencuje v pylovézrno: mitóza generativní+ vegetativníjádro generativníjádro se mitoticky dělív průběhu růstu pylové láčky 2 spermatické buňky Produkce pylu se dělí na dva za sebou následující procesy: mikrosporogenezi a mikrogametogenezi: 1) mikrosporogeneze: diploidní mateřská buňka projde meiózou, při které z ní vzniknou 4 mikrospory. 2) mikrogametogeneze: Jádro mikrospory se mitoticky rozdělí, vznikne jedno vegetativní a jedno generativní jádro. Generativní jádro se mitoticky rozdělí ještě jednou, takže výsledné pylové zrno obsahuje 2 spermatické buňky ve vegetativní buňce (pylové zrno se třemi buňkami = samčí gametofyt). 5
6 Dvojité oplození 1) Pylovézrnodosedne na bliznu růst pylové láčky 2) Jedna spermatickábuňka splyne s vaječnou buňkou budoucí embryo 3) Druháspermatickábuňka splyne s 2n jádrem uprostřed vznik triploidníhoendospermu Oplození Když pylové zrno dosedne na bliznu, začne růst pylová láčka až dosáhne vajíčka. Pak dojde k dvojitému oplození, kdy jedna spermatická buňka oplodní vajíčko, vznikne zygota, a druhá spermatická buňka oplodní diploidní jádro uprostřed vaku a vznikne triploidní endosperm, který vyživuje embryo. 6
7 Další varianty oplození u rostlin Většina krytosemenných rostlin má tento typ embryonálního vaku (typ Polygonum) se dvěma polárními jádry a triploidním endospermem. Ale existují i jiné varianty, kdy je uprostřed vaku více jader, což dává vzniknou endospermu s ploidií vyšší než 3, nebo je tam naopak jen jedno jádro, takže vzniká diploidní endosperm (např. Oenogracea a bazální skupiny krytosemených rostlin Nymphaceae, Camombaceae). Obrázek z Baroux et al
8 Životní cyklus houby Neurospora crassa 1) Z haploidních hyf se uvolňujíkonidie vznikajído protoperitecií splynutís haploidní pohlavní buňkou zygota 2) Zygota se meiotickydělí 4 buňky 3) 1x mitóza 8 askosporv asku Životní cyklus Neurospora crassa, genetického modelu vřeckovýtrusých hub Z haploidních vláken, hyf, se uvolňují haploidní mikrokonidie, které oplodní protoperitecium, ve kterém dojde k fúzi jader. Vznikne diploiní buňka, která se meioicky rozdělí za vzniku 4 haploidních buněk, které se následně 1x mitoticky rozdělí. Vznikne osm askospor, které zůstávají pohromadě v tzv. asku. Obrázek z Snustad a Simmons
9 Tetrádová analýza u houby Sordaria fimicola Různobarevné linie černá(wt) a mutantní rezavá hybridizací vznikají aska obsahující 8 askospor dvou barev Kultura S. fimicola obsahující rezavou a černou linii Askaobsahující 8 askosporrůzných barev výsledek hybridizace Hybridizace různých linií a vznik askospor To, že askospory zůstávají pohromadě v asku organizované podle toho, jak vznikaly, můžeme u různě barevných linií pozorovat přítomnost crossing-overu a případně genové konverze. Klasickým modelem této tvz. tetrádové analýzy je houba Sordaria fimicola, u které jsou kromě původníčerné linie k dispozici i barevní mutanti s červenými a šedými sporami. Pokud na misce pšstujeme různobarevné linie, v místech, kde se setkávají, dochází k hybridizaci a výsledné asko obsahuje různobarevné spory, jejichž pořadí ukazuje, zda došlo ke crossing-overu, případně i ke genové konverzi. 9
10 Tetrádová analýza u houby Sordaria fimicola Možné varianty počtu a pořadí barev askosporv hybridním asku: -4:4 (hybrid bez c.o.) -2:2:2:2 nebo 2:4:2 (hybrid s c.o.) -jiný poměr = crossingoverv místěgeny pro barvu spory genová konverze(nebo ne) Crossing-over mezi centromerou a genem pro barvu možné varianty barev askospor podle toho, které chromatidy se účastní c.o. Osm vzniklých askospor zůstává pohromadě v asku, takže je možné pozorovat, jestli došlo ke crossing-overu (viditelný by byl pouze c.o. mezi centromerou a genem pro zbarvení spory, možné poměry 2:2:2:2 nebo 2:4:2) nebo ne (poměr 4:4). Pokud je poměr jiný, ke c.o. došlo v místě genu pro zbarvení spory a vznikl heteroduplex, který byl následně opraven reparačními mechanismy (genová konverze) nebo ne. 10
11 Genová konverze u houby Sordaria fimicola Následek rekombinace nelegitimnívznik purin-pyrimidinovýchpárů(g-t, C-A) v krátkém úseku mezi oběma body zlomu => heteroduplexdna jenestabilní oprava reparačními enzymy 2 možnosti: 1) oprava podle původního řetězce žádná změna 2) oprava podle invadujícíhořetězce změna alely(genová konverze) Příklad genové konverze: oprava obou heteroduplexů podle modréalely poměr 6:2 Genová konverze (GK) je změna jedné alely v jinou, která byla přítomna na nesesterské chromatidě. Ke GK dochází tak, že v místě genu dojde ke c.o., čili vznikne hybridní dvoušroubovice DNA obsahující vlákna z různých nesesterských chromatid. Pokud se v tomto úseku obě vlákna liší, dojde v těchto odlišných místech v chybách v párování. Ty jsou následně odstraněny mismatch reparačními mechanismy, které jednu z chybně párujících se bází odstraní a nahradí jinou, která je komplementární k bázi na druhém vlákně. To, která báze bude odstraněna, je náhoda. Pokud je opravena báze z invadujícího vlákna, nic se neděje, ale pokud je odstraněna a nahrazena báze z druhého nerekombinujícího vlákna, je původní alela nahrazena alelou z druhé chromatidy (= genová konverze). Výsledkem je nemendelistický poměr alel ve vzniklých buňkách. 11
12 Gametogeneze u živočichů Spermatogeneze = diferenciace spermií Oogeneze = diferenciace vajíček 12
13 Spermatogeneze vs. oogeneze Spermatogeneze spermatogonia(nediferencované zárodečnébuňky) mitoticky se namnoží(zpravidla až v době dospívání) spermatocyt I. řádu(diploidní) meióza I, pak krátká interkineze 2 spermatocyty II. řádu (haploidní) meióza II 4 haploidní spermatidy (nepohyblivé) spermiogeneze- diferenciace spermatozoidů(pohyblivé) -hlavička (jádro s minimem cytoplazmy) - krček (v něm centriola) -bičík 13
14 Oogeneze Spermatogeneze vs. oogeneze oogonia(nediferencované zárodečné buňky) mitoticky se namnoží (zpravidla dříve než spermatogonia) oocyti. řádu(diploidní) meiózai -u savcůtzv. meioticarrest v profázi I(fáze: dictyotene) zrání vajíčka a pokračovánímeiózypři ovulaci 2 haploidní jádra: - 1. pólovétělísko postupně zaniká - 1 oocytii. řádu(haploidní) většina cytoplasmy meióza II 2 haploidní jádra: ootida(haploidní) většina cytolasmy, ztrácí centriolu 2. pólovétělísko postupně zaniká 14
15 Lidská spermatogeneze - Tvorba spermií začíná v pubertě -Celý proces trvá64 dní - V ejakulátu je průměrně 200 milionů spermií -Za život celkem spermií 15
16 Lidská oogeneze -lidský oocytje největšíbuňka v těle (120 µm) - při narození 2,5 milionů primárních oocytů -dozraje cca 400 -do okamžiku zránímeiotickýarest v profázi I (dictyotene) -během ovulace meiózapokračuje do metafáze II meióza dokončena až po oplození Vajíčko + pólová buňka 16
17 Schéma oplození uživočichů 17
18 Oplození u člověka (tradiční) -Navigace spermiítermotaxía chemotaxí -u vajíčka uvolněníhyaluronidázyz akrosomu štěpení gelu s kumulárními buňkami kolem vajíčka - uvolnění akrosinu rozštěpení zona pellucida a membránu vajíčka obsah spermie do vajíčka Spermie jsou na své cestě k vajíčku navigovány termotaxí (teplota se od startu směrem k vajíčku zvýší o dva stupně) a chemotaxí. K oplození docházejí ve vejcovodech, kde se spermie setkají s vajíčkem. Glykoproteiny na povrchu spermie se naváží na glykoproteiny na zona pellucida (= vrstva extracelulární matrix na povrchu vajíčka ). Pak dojde k uvolnění hyaluronidázy z akrosomu, která štěpí kyselinu hyaluronovou tvořící gel, ve kterém jsou zanořeny kumulární buňky obklopující vajíčko (corona radiata = vrstva folikulárních (kumulárních) buněk, slouží v výživě a k navigaci spermií k vajíčku). To umožní spermii proniknout až k zona pellucida a spustit akrosomální reakci. Akrosin rozštěpí zona pellucida a membránu vajíčka. Buněčná membrána spermie splyne s membránou vajíčka a obsah spermie se dostává do vajíčka (jádro, centrosom, bičík; paternální mitochondrie je zlikvidována). Vajíčko na průnik spermie zareaguje tzv. kortikální reakcí. Kortikální granula splynou s membránou vajíčka a uvolní do zona pelucida enzymy. Ty způsobí, že se glykoproteiny na povrchu spojí a tím se zona pellucida stane neprostupnou pro další spermie. Proniknutí spermie do vajíčka aktivuje vajíčko, to dokončí meiózu II, prvojádra splynou a vzniká zygota. 18
19 Dvoufázová oplozovací reakce: Rychlý elektrický blok polyspermie depolarizace plazmatické membrány vajíčka (elektrický potenciál se měnína +) bránífúzi s dalšími spermiemi, nastává ihned po kontaktu Trvalý blok polyspermie kortikálníreakce-zóna pellucida(zp) se měnína membránu oplozovací, odděluje se od plazmatickémembrány a vytváříse perivitelinníprostor kortikálnígranulase vylévajína povrch a enzymaticky pozměňují jeho povrch a tím brání vniknutí dalších spermií, pozměňujíi vlastnosti ZP (60-90 s po kontaktu se spermií) 19
20 Lidskázygota od oplozenípo uhnízdění Obrázek z "Human Fertilization" by Ttrue12 - Own work. Licensed under Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 via Wikimedia Commons - e:human_fertilization.png
21 Oplození u člověka ( přes VZP ) 21
22 22
23 23
24 24
25 25
26 26
27 hatching -embryo opouštíobal (zóna pelucida) - zárodek připraven k u hnízdění v děložnísliznici 27
28 Robert G. Edwards Umělé oplození u člověka Vyvinul techniku umělého oplození(ivf, in vitrofertilization) u člověka ve spolupráci s gynekologem Patrickem Steptoe -Nejdříve pokus o zránílidských oocytůin vitro X nakonec použita přirozeně zralá vajíčka odebrána laparoskopicky oplozenív Petrihomisce 8-buněčnéembryo vloženo zpět matce -V roce 2010 Nobelova cena za fyziologii a medicínu Louise Brown, prvnídítěze zkumavky, narozena Robert G. Edwards byl živočišný fyziolog, který vyvinul první techniku umělého oplození u člověka (IVF, in vitro fertilization = oplození ve skle). Nejprve se pokoušel stimulovat zrání lidských oocytů odebraných z tkáně vaječníků, což se nedařilo (na rozdíl od králičích oocytů, které studoval předtím), až přišel na to, že je potřeba nechat je inkubovat delší dobu. Embrya z takto zralých oocytů se ale nevyvíjela dobře. Nakonec ve spolupráci s gynekologem Patrickem Steptoe používal přirozeně zralé oocyty odebrané laparoskopicky. Ty oplodnil in vitro a vyvíjející se embryo vložil zpět do matčiny dělohy. Takto bylo počato první dítě ze zkumavky, Louise Brown, jejíž matka Lesley Brown měla za sebou devět let marného snažení o přirozené početí a diagnostikovanou neplodnost kvůli neprůchodným vejcovodům. Louise se narodila Její mladší sestra Natalie Brown byla první dítě narozené IVF, které přivedlo na svět vlastního potomka přirozenou cestou. Za vyvinutí techniky umělého oplození u člověka byla R. Edwardsovi v roce 2010 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. 28
29 Mezibuněčné můstky v gametogenezi živočichů Samčíi samičígametocyty série mitotických dělenípřed meiózou neúplnácytokineze=>klastrsesterských buněk spojených systémem kanálků Příklady: vyššířády hmyzu (Endopterygota) konečný počet sesterských buněk charakteristický pro pohlavía příslušnou skupinu (řád) hmyzu Mezibuněčné můstky v gametogenezi živočichů a jejich význam (na příkladu vyšších řádů hmyzu - např. Lepidoptera, Diptera, atd.) Samčí i samičí gametocyty absolvují před meiózou několik mitotických dělení doprovázených neúplnou cytokinezí, čímž vzniká klastr sesterských meiocytů spojených systémem kanálků. Konečný počet sesterských meiocytů v klastru je specifický pro daný druh, popřípadě pohlaví. 29
30 Příklad : Lepidoptera Testes stem spermatogonium 1x mitóza: 1 stem spermatogonium 1 spermatogonium 6x mitóza klastr64 spermatocytůi. řádu meióza 256 spermatozoidů spojeny v 1 chomáč( bundle ) chomáč 256 spermií zavíječe moučného Příklad 1 - Lepidoptera (Bombyx, Ephestia, Hyalophora cecropia, atd.) Testes: kmenové ("stem") spermatogonium se mitoticky rozdělí, čímž vzniknou 2 spermatogonia - z nich jedno se stane opět kmenovým spermatogoniem, druhé prodělá rychle za sebou 6 mitotických dělení. Vznikne klastr 64 spermatocytů 1. řád, které synchronně nastupují meiózu. Výsledkem je klastr o 256 již samostatných spermatozoidech, které jsou při kopulaci přeneseny společně jako jeden chomáč ("bundle") spermií. 30
31 Příklad : Lepidoptera Ovaria stem ogonium 1x mitóza: 1 stem oogonium 1 oogonium 3x mitóza klastr8 oocytůi. řádu meiózapo pachytene (včetněscs) 7 oocytůse mění na nutritivní buňky ( nurse cells ) -1 oocytpokračuje v meióze=> vajíčko -vajíčko před kladením v metafázi I meióza dokončena až po nakladení oplozeného vajíčka Rostoucíoocytsamičky martináče Hyalophora cecropia (spojen kanálky se 7 nutritivními buňkami) Příklad 1 - Lepidoptera (Bombyx, Ephestia, Hyalophora cecropia, atd.) Ovaria: začátek stejný jako u spermatogeneze, ale oogonium podstoupí pouze 3 mitózy, takže vznikne klastr 8 oocytů 1. řádu. Ty se synchronně meioticky dělí až do stádia pachytene (všechny tvoří SCs), ale u 7 oocytů mizí SCs, jejich bivalenty se podobají metafázním a pak degenerují. Následně u nich dojde k dekondenzaci chromosomů a následné polyploidizaci - tyto oocyty se stávájí nutritivními buňkami (tzv. "nurse cells") a vyživují jediný oocyt, který pokračuje v meióze. Meióza oocytu se zbrzdí, dlouho přetrvává v pachytene, před kladením je vajíčko ve stádiu metafáze a meióza dokončena až po nakladení oplozeného vajíčka. 31
32 Polyfusom Vyplněním cytoplazmatických můstků amorfním gelem polyfusom Schematické nákresy polyfusomu a cysty (klastru) pohlavních buněk v metafázi I (A) ovárium vosy, Vespa vulgaris; (B) testes brouka. EM polyfusomu u zavíječe moučného Mezibuněčné můstky u hmyzu jsou kanálky spojující sesterské meiocyty. Jsou zpevněny fibrilárními proteiny, vynikají neúplnou cytokinezí. V centru mají elektronově husté midbody, do kterého vstupují mikrotubuly vřeténka. Prostor kanálku je postupně vyplněn amorfním materiálem, vzniká tzv. FUSOM - vzhled gelu. Všemi buňkami klastru prochází tato spojitá struktura = POLYFUSOM. 32
33 Význam mezibuněčných můstkůa polyfusomu u hmyzu - hypotéza: přenos chemických a fyzikálních stimulů, restrikce počtu mitóz před nástupem meiózy a synchronizace dělení Drosophila- tumorová mutace "otu" má defektní polyfusom => asynchronní nekoordinované mitózy => nádor polyfusomzabraňuje dokončenícytokinezea ovlivňuje pozici vřeténka kanálkem přenos cytoplazmat. materiálu z nutritivních buněk do oocytu polyfusom možná podíl na determinaci oocytu 33
34 Význam mezibuněčných můstkůu vyšších živočichů včetně savců (fusomy nepozorovány) synchronizace zrání restrikce počtu mitóz restrikce pohyblivosti genetická regulace (vyživovací funkce nepravděpodobná) 34
35 Dva druhy spermií uzavíječe moučného (Ephestia kuehniella) Samci motýlů tvoří dva druhy spermií: sterilní apyrení spermie (= paraspermie), které neobsahují jádro a jsou produkovány v mnohem větším počtu než fertilní eupyrení spermie (= euspermie). 35
36 Paraspermie- sterilní zachránci U některých skupin v ejakulátu různé typy spermií euspermie(schopné oplození) a paraspermie(sterilní) Paraspermie mohou i nemusímít jádro (motýli +, drozofila-) -zřejměrůznéfunkce (neníjisté): -výživa - obrana před spermicidy(drozofila) - zvětšení objemu spermatoforu naplněnísamice nechcese pářit s jinými - pomoc při kompetici spermií - pomoc při dopravě euspermií Příklady morfologie sterilních paraspermií plžů Stopkoočka paraspermie vyplní samici oddálí další páření Drosophila pseudoobscura paraspermiechránípřed spermicidním protředím Samci některých druhů živočichů mají ve svém ejakulátu různé druhy spermií (např. motýli, mouchy, střevlíci, někteří mořští plži, ryba ropušnice). Ty se dělí na fertilní euspermie a sterilní paraspermie, které mohou (Diptera) i nemusejí (Lepidoptera) mít jádro. Role paraspermií není jasná, diskutované možnosti jsou: 1) výživa euspermií 2) pomoc při dopravě euspermií, 2) obrana před spermicidními látkami, které do reprodukčního traktu vylučuje samice (drozofila), 3) zvětšení objemu spermatoforu, takže samice nemá potřebu se pářit s dalším samcem (motýli), 4) pomoc při kompetici spermií, neboli souboji se spermiemi jiného samce uvnitř samice. Role paraspermií se studovala u motýlů, drozofil a stopkooček a zdá se, že paraspermie u motýlů a stopkooček mají vyživovací roli a vyplňují samici, čímž oddalují další páření. U drozofil tuto funkci pravděpodobně nemají, ale slouží jako ochránci euspermií před spermicidním prostředím pohlavního ústrojí samice, které je pro euspermie smrtící, ale přítomnost paraspermií tento vliv zmenšuje (prokázáno u D. pseudoobscura). Chapman
37 Samice se pářís více samci kompetice spermií U myšice křovinné spermie opatřeny háčkem tvorba vlaků, rychlejší než jednotlivé spermie -většina předčasněvypustíobsah akrosomu urychluje pohyb vlaku - altruismus Spolupráce spermií myšice křovinná Apodemus sylvaticus Pokud se v pohlavních orgánech samice setkají spermie více samců, začíná souboj o to, čí spermie oplodní vajíčko. U různých druhů a skupin si samci vyvinuly různé mechanismy, jak v tomto boji vyhrát nad ostatními samci, případně nad samicí, která se snaží ovlivnit kdo bude otcem jejích potomků selekcí na úrovni spermií (tzv. cryptic female choice). Zajímavý mechanismus byl objeven u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), kde spermie tvoří vláčky obsahující tisíce kusů a pohybují se společně a rychleji pohlavním traktem samice. Za tímto účelem jsou opatřeny háčkem na hlavičce, který, se mohou chytit jiných spermií. Pohyb vlaku je urychlován tím, že většina spermií přednostně vypustí obsah akrosomu. Je to altruistický čin, protože se tím vzdávají možnosti oplodnit vajíčko, pomohou ale oplození vajíčka příbuznou spermií. Obrázek z Moore et al a) hlavičky dvou spermií, levá s dosud připojeným háčkem, druhá s již otevřeným, b) chomáč cca 50 spermií, c) Vlak obsahující tisíce spermií má cca 2 mm. V každém shluku jsou spermie organizovány podobně jako na obr. c. d) Spermie ve vlaku se připojují buď háček za háček, nebo háčkem za bičík (detail na e). f) Imunolokalizace aktinu v háčku (zelená). 37
38 B chromosomy a drive B-chromosomy = nadbytečnéchromosomy - vyskytují se u některých druhů rostlin, živočichů a hub -různý počet u jedincův rámci populace (u některých chybí) - nepárují se a nerekombinují s A chromosomy - nemendelistická dědičnost (náhoda nebo drive) Obsahují: -hlavněrepetitivnídna (satdna, ME, rdna, telomery,...), mtdna - málo/žádné geny Počet nejčastěji kolem 3, ale u některých druhů až několik desítek - vyšší počty = často snížení fitness hostitele autoregulace + regulace A chromosomy 1. mitóza v pylovém zrnu žita. ChromatidyB chromosomu se nerozcházejí. Dělícívřeténko je asymetrické po rozděleníbs v generativním jádře B chromosomy jsou nadbytečné chromosomy, které se vyskytují u některých druhů rostlin (nejvíce u Compositae, Gramineae, Liliaceae), živočichů (hlavně u Orthoptera) a hub. Je pro ne typické, že : 1) nejsou pro fungovaní organismu potřeba (často nenesou žádné geny) a u jedinců v rámci populace se vyskytují v různém počtu nebo mohou i chybět, 2) nepárují se a nerekombinují se standartními, tzv. A chromosomy v meióze, 3) jejich dědičnost je nemendelistická (náhodná nebo vykazuje drive, tj. tendenci dostávat se preferenčně do buněk, které dají vzniknout zygotě). Počet B chromosomů v jádře je omezen (např. 6 u žita), jejich vyšší počet vede ke sterilitě (výrazně zpožďují průběh buněčného dělení, takže funkčních gamet vzniká málo nebo žádné). Na regulaci počtu se mohou podílet A chromosomy nebo se jedná o autoregulaci samotnými B chromosomy (např. B chromosomy žita byly uvedeny do genomů druhů z čeledi Poaceae a fungovaly tam stejně dobře, čili svojí distribuci si řídí samy) Obrázek: První mitóza v pylovém zrnu žita. Chromatidy B chromosomu drží u sebe a opožďují se za A chromosomy, a protože je dělící vřeténko asymetrické (rovina je blíže pólu, z něhož vznikne generativní jádro), B chromosomy se po rozdělení buňky pasivně dostanou do budoucí spermie. Jones a Houben
39 B chromosomy a drive 1) Premeiotickýdrive B chromosomy se přednostně dostávají do zárodečné linie buněk 2) Meiotický drive u samic asymetrická meióza oocytvs. pólovétělísko B chromosomy jsou do oocytu - možný mechanismus asymetrické vřeténko (rovina dále od pólu budoucího oocytu B chromosomyputujímezi póly více času poblížvzdálenějšího pólu 3) Postmeiotickýdrive v pylovém zrnu -a) 1. mitóza přednostnědo generativního jádra, -b) 2. mitóza přednostnědo jádra oplodňujícího vaječnou buňku Camnula pellucida Lilium callosum žito B chromosomy jen vzácně plní v hostitelském genomu nějakou pozitivní roli. Většinou buď nemají žádný význam, nebo jsou dokonce nevýhodné, takže by časem byly z genomu odstraněny. Minimálně některé B chromosomy ale vynalezly mechanismy, jak se dostat přednostně do buněk, které jim zajistí přenos do další generace. Základem je to, že 1) B univalent putuje v meióze I žádoucím směrem, 2) se sesterské chromatidy nerozejdou v mitóze k opačným pólům, ale obě jdou k jednomu pólu. Drive B chromosomů se může odehrávat v různých částech ontogeneze. 1) Premeiotický drive se odehrává během vývoje jedince (embryo/jen v pohlavních orgánech), kdy B chromosomy jsou přednostně do buněk zárodečné linie, naopak chybějí nebo jsou podreprezentované v somatických buňkách. Výhodou této strategie je to, že potenciální nepříznivý vliv B chromosomu na hostitelský genom se v somatických buňkách neprojeví nebo projeví méně, čímž se zvýší životaschopnost jedince. tato strategie byla pozorována u různých sarančí (např. Camnula pellucida) a u rostlin (Crepis capillaris) 2) Meiotický drive se týká samičí meiózy, kdy tři produkty zanikají a do další generace se dostane jen budoucí vajíčko. B chromosomy se dokáží přednostně dostat do oocytu/ootidy, ne do polárního tělíska. Možný mechanismus je založen na faktu, že dělící vřeténko v samičí meióze je asymetrické a ekvatoriální rovina je vzdálenější od pólu, ze kterého bude budoucí oocyt/ootida. B chromosomy putují od pólu k pólu a tak více času stráví v oblasti vzdálenějšího pólu. Zvyšují tak pravděpodobnost, že při rozdělení buňky budou na správném místě. Nalezeno u různých druhů sarančí a u rostlin, např. Lilium callosum. 3) Postmeiotický drive byl pozorován v pylových zrnech vyšších rostlin, kde haploidní jádro prodělá postupně dvě mitózy. V první vzniká vegetativní jádro, jehož existence končí v pylové láčce, a generativní jádro, ze kterého druhou mitózou vzniknou dvě spermatické buňky jedna oplodní vajíčko, druhá 2n jádro, ze kterého vzniká endosperm. Drive B chromosomů byl pozorován jak v první mitóze, kdy obě chromatidy B chromosomu jdou přednostně do generativního jádra (opět díky asymetrickému vřeténku), i v druhé mitóze, kdy se dostanou do jádra, které oplodní vaječnou buňku. Všechny tyto mechanismy by nevyhnutelně vedly k tomu, že by se počet B chromosomů v každé generaci zvyšoval. Nicméně je evidentní, že počet B chromosomů je omezen, protože nejčastější počet B chromosomů je kolem tří, výjimečně se u některých druhů najdou jedinci, kteří mají několik desítek B chromosomů. (Gregory 2005 The evolution of the genome) 39
40 Drive B chromosomů žita Drive v 1. mitózepylového zrna B do generativního jádra Mechanismus: ncrnaz satdnana dlouhém raménku regulace koheze sesterských chromatid pomocí pericentromerických repetic sesterské chromatidy se nerozejdou spolu k bližšímu pólu Model popisujícíakumulaci B chromosomůu žita Organizace pericentromerickéhoheterochromatinuu B chromosomůžita. Červená= FISH signál centromerickéhotransposonua a B chromosomů, zeleně repetice specifickápro B chromosomy. Pericentromerickýchromatin u B chromosomůje mnohem většínežu A. Drive u B chromosomů žita B chromosomy žita vykazují drive v první mitóze pylového zrna, kdy se sesterské chromatidy nerozcházejí a díky asymetrickému dělícímu vřeténku se pasivně dostanou do generativního jádra, čímž je zajištěna jejich cesta do další generace. V druhé mitóze pólového zrna se už rozcházejí normálně. Za to, že sesterské chromatidy drží pohromadě, je zodpovědný úsek na dlouhém raménku. Když chybí, chromatidy se v první mitóze rozejdou normálně. Tento úsek obsahuje dvě rodiny repetic, které jsou v prašnících transkribovány do RNA, čili mají pravděpodobně regulační funkci, která funguje i trans, takže jediný kompletní B chromosom zajistí nondisjunkci i všem zkráceným B chromosomům, kterým tento klíčový úsek chybí. Cílem regulační ncrna je patrně pericentromerický heterochromatin B chromosomů, který obsahuje kromě transposonů obsažených i v centromerách A chromosomů i sekvence z mitochondriální DNA (což není nic neobvyklého, B chromosomy a pohlavní chromosomy mají tendenci akumulovat mtdna a rdna) a další repetice. I když tyto úseky nejsou součástí aktivní centromery (centromerický histon CenH3 na ně nesedá), zřejmě jsou zodpovědné za kohezi chromatid v 1. mitóze pylového zrna, protože (asi) komplikují rozpletení DNA v tomto úseku, což je klíčové pro rozchod sesterských chromatid. Banaei-Moghaddam et al
41 O čem to bylo -Rostliny střídánísporofytu a gametofytu -gametofyt u nižších rostlin významný, u vyšších rostlin mikroskopický útvar - Vznik gamet u vyšších rostlin + dvojité oplození -Vřeckovýtruséhouby po meiózea mitóze vřecka obsahují8 askospor tetrádová analýza studium crossing-overu a genové konverze - Živočichové vznik spermií a vajíčka, oplození -IVF u člověka - Cytoplazmatické můstky u živočichů - Paraspermie a euspermie -B chromosomy a drive
42 Konec
Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Pohlavní rozmnožování Gametogeneze u rostlin a živočichů. 2/65 Pohlavní rozmnožování obecně zajišťuje variabilitu druhu
VíceBuněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
Více10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození
10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém
Více8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceRozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)
VíceKaryokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.
Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena
VíceSpermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Vývoj pohlavních buněk u živočichů zahrnuje několik dějů, které zajistí, že dojde k redukci a promíchání genetického materiálu a vzniklé buňky jsou
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
VíceMitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr
Mitóza, meióza a buněčný cyklus Milan Dundr Rozmnožování eukaryotických buněk Mitóza (mitosis) Mitóza dělení (nepřímé) tělních (somatických) buněk 1 jádro s2n (diploidním počtem) chromozómů (dvouchromatidových)
VíceGametogenese a fertilizace. Vývoj 142
Gametogenese a fertilizace Vývoj 142 Gamety pohlavní buňky Gametogenese diferenciace vysoce specializovaných pohlavních buněk schopných po fertilizaci vytvořit nového jedince Vajíčko (ovum) Spermie 1.
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
VíceVytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno
GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI
VíceMitóza a buněčný cyklus
Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou
Více- vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech
Otázka: Pohlavní rozmnožování Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi - většina živočichů - vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech 1) Prvoci k obohacení
VíceBi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 03 Reprodukční vývoj apomixie doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz 1. Pohlavní amfimixis megasporogeneze megagametogeneze mikrosporogeneze mikrogametogeneze
VíceREPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;
VíceRozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...
Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
VíceDUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,
VíceVÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceOtázka 22 Rozmnožování rostlin
Otázka 22 Rozmnožování rostlin a) Nepohlavně (vegetativně): 1. Způsoby rozmnožování u rostlin: typ množení, kdy nový jedinec vzniká z jediné buňky, tkáně, nebo části orgánu o některé rostliny vytvářejí
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE
BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE Somatické buňky (jakékoliv buňky organismu kromě pohlavních buněk) během své existence procházejí sérií buněčných cyklů. Výjimkou jsou např. neurony, jsou
VíceMEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?
Cvičení 8: ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ Jméno: Skupina: MEIÓZA Trvalý preparát: obarvené podélné řezy varlat brouka smrtníka obecného (Blaps mortisaga) Prohlédněte si několik řezů varlete a hledejte v semenotvorných
VíceVliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte
Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte Antonín Šípek Jr 1,2, Vladimír Gregor 2,3, Antonín Šípek 2,3,4 1) Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha 2) Oddělení lékařské genetiky, Thomayerova
VíceRozmnožování a vývoj živočichů
Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Oplození Mgr, Klepáčková
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceFERTILIZACE A EMBRYOGENEZE
Bi8120 Aplikovaná buněčná biologie FERTILIZACE A EMBRYOGENEZE RNDr. Jakub Neradil, Ph.D. Ústav experimentální biologie PřF MU Program přednášky: meióza a gametogeneze mechanismy fertilizace časná embryogeneze
VíceROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele
ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace Téma Rozmnožování buňky je určeno na dvě až tři vyučovací hodiny. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí.
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceVariace Vývoj dítěte
Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost
VícePopulační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VícePřijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem
VíceCvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza Mgr. Zbyněk Houdek Chromozomy Geny jsou u eukaryotických organizmů z převážnéčásti umístěny právě na chromozómech v b. jádře. Jejich velikost a tvar jsou rozmanité,
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceEndocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceKdy vzniká lidský život? Biologie zná odpověď
Kdy vzniká lidský život? Biologie zná odpověď SVOBODA A. Tak jako život jiných živých organizmů, s výjimkou nepohlavního rozmnožování, začíná i lidský život splynutím lidských pohlavních buněk. Od tohoto
VíceGametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.
Gametogeneze, mitóza a meióza Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. Buněčný cyklus generační doba - trvání cyklu interfáze - období mezi dvěma následnými mitózami vlastní buněčné dělení - mitóza regulace buněčného
VíceSamičí gametofyt. Gynaeceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)
Samičí gametofyt Gynaeceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku) Vývoj pestíku Pestík krytosemenných rostlin - gyneceum tvořen srostlými
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí
(1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné
VíceRVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
2015 6) Vývoj květu a kontrola kvetení 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění 2 d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
VícePovinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015
Biologie člověka Povinná literatura Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015 http://old.vscht.cz/kot/cz/studijnimaterialy.html Rosypal S. a kolektiv autorů: Nový přehled
Více2) Reprodukce rostlin
1 2) Reprodukce rostlin 2015 2 d) Vznik gamet d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění Životní cyklus rostliny Mikrosporogeneze Megasporogeneze 3 Vývoj samčího gametofytu - mikrosporogeneze
VíceBUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VícePREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA
PREPARACE BUNĚK SLINNÝCH ŽLAZ LARVA PAKOMÁRA Larva pakomára: - Fixace: Du Noyerova fixáž (96% alkohol a kyselina octová ledová, 3:1) - Barvení: ORCEIN larvy v orceinu cca 20-40 min, potom do PBS Na očistěné
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceSlovníček genetických pojmů
Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency
VíceVladimír Vinter
Přehled vývojových cyklů cévnatých rostlin U nejstarších psilofytních rostlin se gametofyt pravděpodobně morfologicky neodlišoval od sporofytu. Rozdíl byl pouze v počtu chromozomů a také v tom, že na gametofytu
VíceBiologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z
VíceSyllabus pro dosažení kvalifikace klinického embryologa
Syllabus pro dosažení kvalifikace klinického embryologa Blok 1. Základní pojmy: buněčná biologie, molekulární biologie a genetika 1.1 Buňka Vnitřní organizace Řízení buněčného cyklu, kontrolní body Mitóza
VíceDědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
VíceEmbryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie
Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceI. vývoj pohlavních buněkspermatogenese
I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese a oogenese určeno výhradně pro přípravu p pravu studentů 1.léka kařské fakulty Rešerše: Hamilton-Boyd-Mossman, Langman, Larsen, Lüllmann-Rauch, Moore-Persaud, edu,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceNEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE
NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE Problém dnešní doby http://www.ulekare.cz/clanek/ve-zkumavce-se-da-vypestovat-vajicko-i-spermie-13323 http://www.babyfrance.com/grossesse/fecondation.html Co tě napadne,
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
VíceMBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění
MBR1 2015 4) Reprodukce rostlin 1 d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění d) Vznik gamet Životní cyklus rostliny 2 Mikrosporogeneze Megasporogeneze Vývoj samčího gametofytu
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceReprodukční orgány II
Reprodukční orgány II Plant cell (1993) 5:1139-1146 Reprodukční orgány II Střídání generací u semenných rostlin Vývoj samčího gametofytu Mikrosporogeneze Mikrogametogeneze Interakce sporofytu s gametofytem
VíceVY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka
1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat
VícePohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.
Otázka: Pohlavní soustava člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Don Pohlavní soustava člověka. Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Pohlavní soustava
Více2. provede umělé oplození vajíčka za účelem jiným, než dosažení těhotenství u ženy, od níž vajíčko pochází,
Spolková republika Německo Dodatek Zákon na ochranu embryí Embryonenschutzgesetz z 13. prosince 1990 1 Zneužití reprodukčních technik (1) Trestem odnětí svobody až na tři roky nebo peněžitým trestem bude
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceGENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr
GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT
VíceBiologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich
Více25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
VíceBuněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
VíceOPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny
OPLOZENÍ Nejprve dojde k erekci penisu, v důsledku naplnění erektilních kavernózních těles spongiózní tkáně penisu velkým množstvím krve pod velkým tlakem. Také u ženy je toto podráždění provázeno mírným
VíceZajišťuje 3 základní funkce: Tvoří ji: Vnitřní orgány: Varlata = testes Nadvarlata
Pohlavní soustava - muž Rozmnožování zajišťuje převod genetické informace, vznik jedince a zabezpečuje existenci člověka jako biologického druhu schopného přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám.
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají
VíceSamičí gametofyt. Gyneceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku)
Samičí gametofyt Gyneceum Typy placentace, stavba vajíčka Megasporogeneze (vývoj megaspor) Megagametogeneze (vývoj zárodečného vaku) Gyneceum Pestík (pistillum) je samičí pohlavní orgán vznikající srůstem
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceGlosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21
Glosář - Cestina alely aneuploidie asistovaná reprodukce autozomálně dominantní autozomálně recesivní BRCA chromozom chromozomová aberace cytogenetický laborant de novo Různé formy genu, které se nacházejí
VícePROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění
PROCES OPLOZENÍ - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění enzymů z akrozomu) - takto připravená spermie nasedá na povrch vajíčka váže se primární vazbou
VíceSouhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceMimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:
VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VícePočet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
Více2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)
2.ročník - Zoologie Rozmnožování Zárodečné listy (10) ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN ROZMNOŽOVÁNÍ: 1) Nepohlavní = zachována stejná genetická informace rodiče a potomka - založeno na schopnosti regenerace (obnovy
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována
VíceChromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Chromozomová teorie dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Proč octomilka a T.H. Morgan? Drosophila melanogaster ideální objekt pro genetický výzkum : Rychlý reprodukční cyklus a snadný chov v laboratorních
VíceRozmnožování živočichů
Biologie I 13. přednáška Rozmnožování živočichů Rozmnožování v živočišné říši 13/2 Rozmnožování v živočišné říši Nepohlavní (asexuální) nový jedinec shodný s genotypem 1 rodiče (klony) Pohlavní (sexuální)
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
Více