Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta národohospodářská DIPLOMOVÁ PRÁCE Jan Smutný
|
|
- Vladimír Novák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská DIPLOMOVÁ PRÁCE 2000 Jan Smutný 1
2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Hospodářská politika Vedlejší specializace: Peněžní ekonomie a bankovnictví Název diplomové práce: SVOBODNÉ BANKOVNICTVÍ POHLED TEORIE A PRAXE Vypracoval: Vedoucí diplomové práce: Jan Smutný Prof. Ing. Milan Žák, CSc. Vedoucí katedry hospodářské politiky 2
3 Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Svobodné bankovnictví Pohled teorie a praxe jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne Podpis 3
4 Poděkování Velice rád bych touto cestou poděkoval panu prof. Milanu Žákovi a panu doc. Miroslavu Součkovi za jejich vysoce odbornou pomoc a podporu, a to nejen při psaní této diplomové práce, ale i po celou dobu mého inženýrského studia. Chtěl bych poděkovat panu ing. Josefu Šímovi, který ve mě svými publikacemi a přednáškami na VŠE podnítil zájem o studium rakouské ekonomické školy v celé její šíři a hloubce. Velmi si vážím inspirujících diskusí s ing. Danem Šťastným a ing. Janem Havlem. 4
5 OBSAH 1. Úvod 1 2. Metodologická východiska a terminologie 4 3. Historická východiska Emergence peněz Kovový standard Papírové peníze a papírový standard Model svobodného bankovnictví Rakouská škola proti centrální bance Peníze kryté důvěrou Komoditní měna Teorie endogenních peněz Historické ohlédnutí Reálné fungování svobodného bankovnictví Emisní funkce Vrcholný subjekt měnové politiky Funkce banky bank Regulace a dohled bankovního systému Další funkce centrální banky Revize cílů centrální banky Soukromý názor na soukromé peníze Závěr Literatura 73 5
6 Centrum informačních a knihovnických služeb KNIHOVNA VŠE ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR NÁZEV DP FAKULTA OBOR ROK OBHAJOBY 2001 POČET STRAN 75 POČET PŘÍLOH 0 VEDOUCÍ DP ANOTACE Jan Smutný Svobodné bankovnictví, pohled teorie a praxe Národohospodářská Hospodářská politika Prof. Ing. Milan Žák, CSc. Diplomová práce Svobodné bankovnictví, pohled teorie a praxe reaguje na současné otázky týkající se postavení a cílů centrální banky. Práce vnáší jiný pohled na centrální bankovnictví s nuceným oběhem peněz. Spolu s výkladem modelu soukromých peněz v obou jeho základních větvích, teoretických konsekvencích s teorií endogenních peněz a historických odkazech jeho fungování, je v textu předkládána možná podoba některých prvků současného bankovnictví v systému bez centrální banky. KLÍČOVÁ SLOVA Bankovnictví, centrální banka, endogenní peníze, free banking, inflace, liberalismus, měnová politika, peníze, rakouská škola, vládní intervence, zlatý standard MÍSTO ULOŽENÍ SIGNATURA Free Banking - The View of the Theory and Praxis 6
7 Jan Smutný The University of Economy, Prague Abstract The Austrian Economics model Free Banking represents an alternative view on the present banking system with fiat money. Free Banking principles conclude: central bank abolition with excluding any government intervention, legal tender repeal and free coinage, issue of private money (free competition). There are two branches in the model. One of them, represented by L. von Mises, M. N. Rothbard etc., is based on commodity money. The other prefers trust-covered money (F. A. von Hayek). This paper shows, together with the theoretical foundation, several possibilities in which way the Free Banking could effect recent functions of central bank. This paper also deals with a question, if the commodity (esp. gold) money issue is possible at nowadays. Keywords Austrian Economics, banking, central bank, classical liberalism, endogenous money, Free Banking, gold standard, inflation, monetarism, monetary policy, money, government intervention JEL Classification B290, E590, G200 7
8 1. Úvod V průběhu devadesátých let tohoto století se setkáváme na domácím i vzájemně propojených světových finančních trzích s celou řadou nemalých problémů, které globálně i lokálně vyvolávají velké kolize. Problémy vzniku a způsobu léčení světových finančních krizí, otázky týkající se cílů a implementace měnové politiky, funkcí a nezávislosti centrálních bank, atd. To vše se hromadí před kompetentními osobami a odbornou veřejností a vyvolává mnoho otázek týkajících se vývoje bankovnictví v globálním a národním měřítku. V posledních málo letech oživený koncept Rakouské subjektivněpsychologické školy 1 - svobodné bankovnictví 2 - přináší ekonomické obci (a nejen jí) jiný úhel pohledu na bankovní systém jako celek. Model svobodného bankovnictví (synonyma volné bankovnictví či free banking) je doposud aktuální proto, že nastavuje zrcadlo současnému systému peněz s nuceným oběhem. Tento velmi fundovaný koncept se může zdát ve světle současného bankovního systému s centrální bankou a jejími funkcemi, aplikovaného téměř ve všech vyspělých zemích světa, jako absurdní a utopické dílo opírající se o excerpci základních myšlenek liberalismu 3. I kdyby se ekonomům centrálního bankovnictví podařilo vědecky vyvrátit teze free banking, falzifikovat jej, přesto má v peněžní teorii své nesmazatelné místo. Neboť vedle poznatků přinášejících užitek nám věda odhaluje i poznatky přinášející světlo. 1 Dále v textu bude spolu s označením rakouská škola používán i pojem neorakouská škola. Dělení na rakouskou a neorakouskou ekonomickou školu je pouze časovým tříděním. Za zakladatele rakouské školy jsou považováni první následovníci C. Mengera E. von Boehm-Bawerk a F. von Wieser. Dnešní podobu této škole, representuje jí již více než 6 generací ekonomů, vtiskli L. von Mises a F. A. von Hayek a jejich následovníci M. N. Rothbard, I. M. Kirzner, L. M. Lachmann. Pro svoji odlišnost od první generace rakouských ekonomů je současná podoba školy označována jako neorakouská škola. Neorakouská škola je charakteristická důsledným a jednoznačným liberalismem. Podrobněji viz Holman, R.a kol.- Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck První vzkříšení přinesla v polovině 70. let kniha nositele Nobelovy ceny F. A. Hayeka Denationalisation of Money. London, IEA 1978 (2. rozšířené vydání), (1976). Koncept svobodného bankovnictví kromě F. A. Hayeka zpracovala i řada dalších ekonomů rakouské školy - L. von Mises, K. Dowd, H. Hazlitt, H. H. Hoppe, M. N. Rothbard, G. Selgin, L. White. 3 Může připomínat např. Campanellův Sluneční stát - utopickou vizi spravedlivého rozdělování. 8
9 Chtěl bych předeslat, že tato diplomová práce není návodem či projektem na zavedení svobodného bankovnictví, ani není popisem prvků a charakteristik, které by muselo nutně obsahovat. Až spontánní vzájemné interakce řady poptávajících a nabízejících subjektů svobodného peněžního trhu vytvoří dokonalý obraz. Ve své práci si dovolím nastínit pouze možnou část této umělecké vize. Smyslem mé práce je vnést jiný pohled na současné uspořádání v peněžní oblasti, odhalit jeho slabiny, kriticky je zhodnotit a poukázat na možné směry vývoje. Pokusím se nalézt odpověď na otázku, zda-li je možná existence uspořádání bankovního systému v intencích svobodného bankovnictví a zda-li by jeho fungování znamenalo pro uživatele peněz efektivnější alternativu. Celou diplomovou práci jsem pomyslně rozdělil do dvou hlavních tematických částí: první, teoretická, zaujímá kapitoly 2 až 5, druhá část textu, tj. kapitoly 6 až 8, je věnována praktickým aspektům fungování svobodného bankovnictví. Ve druhé kapitole chci předložit ujasnění základních metodologických východisek, použitých při vypracování dokumentu, společně se slovníkem základních pojmů peněžní teorie. Třetí kapitola přinese vysvětlení vzniku peněz z teoretických pozic neorakouské ekonomické školy a stručně popíše historický vývoj peněžních institutů a institucí. Uvozením postoji rakouské školy vůči centrálním bankám a ingerencím státu v hospodářství obecně začíná čtvrtá kapitola. Hodlám v ní přinést vysvětlení samotného modelu svobodného bankovnictví, a to v obou jeho základních teoretických větvích podle měnového standardu, to jest model důvěrou krytých měn a model měn komoditně podložených. Ačkoli se rakouská škola k postkeynesovskému ekonomickému směru staví zcela odmítavě, je postkeynesovský koncept endogenních peněz v několika ohledech podobný modelu svobodného bankovnictví. Proto 9
10 provedu jejich komparaci. V páté kapitole se budu také zabývat alternativními pohledy na proces peněžní kreace v peněžních teoriích postkeynesiánců, monetaristů a neorakouské školy. Pod názvem Historické ohlédnutí bych rád přiblížil fungování skotského a severoamerického bankovnictví od poslední třetiny 18. století do poloviny 19. století. Ačkoli v bankovním systému obou zemí nebylo realizováno svobodné bankovnictví v čisté podobě (existovaly stále určité regulace) jsou užitečným historickým dokladem hypotézy, že tvorba peněz a jejich oběh jsou bezproblémové a vysoce účelně naplňované skrze trh a že k jejich udržení nejsou nutné žádné státní instituce. Sedmá kapitola, nazvaná: Reálné fungování svobodného bankovnictví, představí možné varianty naplňování jednotlivých současných funkcí centrální banky v systému volného bankovnictví. Jsem si vědom skutečnosti, že nelze popsat prvky systému, které spontánní vývoj možná přinese. Smyslem kapitoly sedmé je však vykreslit střípky, jež by mohly mít své místo v mozaice jiného, alternativního měnového uspořádání. Diskuse o možných podobách a formách free banking plynule přejde v úvahu nad úspěšností centrálních bank při dosahování svých zákonem daných cílů. V kapitole osmé přinesu též objasnění otázek týkajících se způsobů či principů, na základě kterých by ve svobodném bankovnictví bylo sledováno naplňování současných společenských a měnově-politických cílů. Závěrem předložím vlastní názory a postřehy, jak na modelové formulace svobodného bankovnictví, tak na jejich možné naplnění v realitě dnešního světa. Samotnou tečkou diplomové práce bude shrnutí poznatků a odpovědí obsažených v stěžejních kapitolách textu. 10
11 2. Metodologická východiska a terminologie Teorie svobodného bankovnictví plně staví na zásadách rakouské školy, kterými jsou především odmítání státních zásahů do ekonomiky 4, dynamický charakter konkurence a volnost jejího působení (ekonomický liberalismus 5 ), důraz na spontaneitu vývoje lidské společnosti. Slovy fyziokratů jsou Rakušané stoupenci myšlenky laissez faire, laissez passer, tedy nechte být nechte plynout 6. Rakouská škola obecně nahlíží na společenský a ekonomický systém jako na přirozený řád, kterým se označuje řád, jehož povaha je nezávislá na historii, společenských institucích a především na vůli státu. 7 Tento pohled pramení z poznatků filosofů přirozených zákonů. Metodologie rakouské školy vychází z metodologického individualismu a subjektivismu 8. Metodologický individualismus odmítá zkoumání velkých ekonomických celků, soustřeďuje se na jednajícího jedince (člověk jednající = homo ager). Rozum, cíle a způsobilost jednat mají pouze jednotlivci nikoli kolektivy, agregáty. Ekonomickým jevům lze porozumět jen tehdy, když je vidíme jako výsledky konání jednotlivců a když pochopíme principy jejich chování. Metodologický individualismus vysvětluje vznik institucí jako nezamýšlený produkt individuálního jednání. Metodologický subjektivismus 9 je protipólem pozitivizmu ve vědě, tedy opakem metody přírodních věd. Objektivní existence ekonomických 4 Z důvodu důsledné aplikace metodologického subjektivismu v teorii užitku. 5 Pro přesnější určení se jedná o klasické liberály (evropská terminologie), či libertariány (americká terminologie). 6 V chápání L. von Mises znělo toto heslo ve smyslu nechte jednat člověka!, viz Holman, R.a kol. - Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck 1999, str Holman, R.a kol. - Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck 1999, str Viz Loužek, M. Metodologická pokora jako poselství prvního sporu o metodu, v Mladí ekonomové roku 1999 o metodologii ekonomické vědy. Seminář ČSE, Praha, červen Viz Kirzner, M. I. The Subjectivism of Austrian Economics. In Meijer, G. (ed.) New Perspectives on Austrian Economics. London, New York, Routledge
12 jevů není důsledkem objektivních zákonů, nýbrž výsledkem spontánní aktivity mnoha samostatně jednajících jednotlivců. 10. Ekonomická věda je rakouskou školou definována jako věda zkoumající metodou abstraktně - deduktivní projevené preference jednotlivců. Hledá motivace jedinců k určitému jednání, odhaluje jeho cíle. Diplomová práce se snaží vycházet z metodologického rámce rakouské školy nejen při výkladu samotné teorie svobodného bankovnictví, ale i v části zabývající se možnou aplikací volného bankovnictví v současném světě. I v kapitole 3., popisující historické události a jevy, je vznik institucí peněžního trhu chápán plně v rámci metodologického individualismu. Při studiu jednotlivých peněžních teorií různých ekonomických škol se vedle fundamentální neshody ve věci definice peněz 11, jejich obsahu, podoby a formy, setkáváme s mnoha pojmy, jejichž význam se někdy překrývá. Tato terminologická nevyjasněnost se objevuje i uvnitř rakouské školy, konkrétně mezi zastánci úplného a částečného komoditního krytí. Na, ne nikterak obsáhlém, slovníku se pokusím vysvětlit a připomenout význam některých anglických výrazů (pozn.- v závorkách jsou uvedeni autoři, jež výraz ve svých dílech používají). commodity money, money (M. N. Rothbard) = base, basic money (L.C. White, G. Selgin) = komoditní peníze, high-powered money = mocné peníze = komoditní peníze, money substitutes = peněžní substituty jako vlastnická práva k určitému množství peněz 12, dále se dělí na money certificates (L. Mises), které odpovídají úplnému krytí, a fiduciary media of exchange při částečném peněžním krytí, 10 Holman, R.a kol. - Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck 1999, str Např. postkeynesiánský ekonom P. Arestis tvrdí, že peníze jsou vedlejším produktem úvěrového procesu. Naopak postoj M. N. Rothbarda zní: peníze jsou komodita. 12 Havel, J. - Svobodné bankovnictví, spontánnost a stabilita. Diplomová práce, VŠE Praha 2000, str
13 fiduciary issue = nekrytá emise, inside money (L. C. White) = bankovní závazky, vnitřní peníze, žirární peníze (D. Krejčí 13 ), outside money (L. C. White) = bankovky, mince (bez ohledu na emitující subjekt), vnější peníze generované mimo bilanci bankovního sektoru (D. Krejčí), fiat money = nesměnitelné peníze (úvěrové peníze), tzn. že peníze jsou bez jakékoli přímé vazby na drahý kov, nemají žádnou vnitřní hodnotu, nařízená důvěra přijímání, fiat standard = neřízený standard, commodity standard = komoditní standard, fractional reserve system = frakční rezervní systém, bankovnictví částečných rezerv. 3. Historická východiska Pro vysvětlení emergence peněz, postupné změny měnového standardu a formy peněz a pro objasnění vzniku komerčních a centrálních bank použiji přehledného historizujícího rámce, jenž nám spolu s chronologickou sousledností poodhalí spontánnost 14 vzniku některých institutů a institucí. 3.1 Emergence peněz Proces spontánního vzniku peněz velmi pregnantně popsal M. N. Rothbard 15 ve své knize What has Government Done to Our Money? U peněžní teorie vnitřních peněz (viz. kapitola 5.) jsou pojmy vnitřní a vnější peníze používány v kontextu s úvěrovými penězi, ne komoditními. 14 Spontánnost je zde chápána jako děj, při němž absentuje předem definovaný cíl, záměr. 15 Murray N. Rothbard byl profesorem ekonomie na University of Nevada, Las Vegas. Jakožto význačný představitel neorakouské školy a následovník L. von Misese rozvinul Misesův aprioristický přístup. Pro své vyhraněně liberální názory byl označován za anarcho-kapitalistu. 16 Rothbard, M.N. What Has Government Done to Our Money? Auburn, Ludwig von Mises Institute,
14 Protože se skutečně jedná o velmi subtilní text, dovolil bych si opřít se o Rothbardovu analýzu při popisu vzniku peněz V případě existence pouze dvou ekonomických subjektů lidí, neexistuje žádný důvod pro vznik peněz. Až v okamžiku, kdy se společnost rozrůstá a vzájemné interakce se násobí, je možná existence prostředí vhodného pro emergenci peněz. Primární otázkou je, proč člověk vůbec směňuje? Směna je základem našeho ekonomického života. Bez směny neexistuje reálná ekonomika a prakticky žádná společnost. Dobrovolná směna, dohoda mezi subjekty A a B o převedení zboží nebo služeb jednoho za zboží a služby druhého, nastává, protože obě strany očekávají zisk 17. Směna je uskutečňována pouze proto, že dva subjekty oceňují dva produkty rozdílně - pořadí těchto produktů na preferenčních škálách subjektů směny je opačné. Rozdílnost lidských dovedností a znalostí a rozmanitost přírody jsou základními faktory, které umožňují realizaci stále nových a dalších vzájemných výměn zboží a služeb. Specializace dovoluje každému člověku rozvíjet jeho nejlepší dovednosti a každému regionu umožňuje rozvíjet jeho partikulární zdroje. Pokud nikdo nebude směňovat, tedy jestliže by každý člověk byl schopen být zcela soběstačný, je zřejmé, že většina z nás by umřela hlady a zbytek by stěží zůstal naživu. Směna je životadárnou tekutinou, krví, nejen našeho hospodářství, ale i civilizace samotné. Realizace přímé směny je v četnější společnosti při různě diverzifikovaných zájmech a potřebách prakticky nemožná. Vyžaduje vynaložení obrovských transakčních nákladů. Přímá směna zboží a služeb by stěží postačovala k udržení chodu hospodářství nad primitivní úrovní, 17 Při směně subjekt nabízí statek, jež subjektivně oceňuje méně, než statek, který poptává. Slovy marginální analýzy užitku: mezní užitek poptávaného statku převyšuje mezní užitek statku nabízeného, tím dochází k růstu užitku obou stran transakce. Z pohledu marginalistiky je mylné vnímání směny jako procesu, kdy jeden musí ztratit, aby druhý získal, které je známé jako Montaignovo dogma (viz Šíma, J.(ed) Právo a obrana jako zboží na trhu. Praha, Liberální institut 1999) 14
15 říká M. N. Rothbard 18. Je zřejmé, že hladké fungování žádného druhu civilizovaného hospodářství není možné při přímé směně. V procesu pokusů a omylů lidé objevili cestu, která umožňuje rozšiřování ekonomiky - nepřímou směnu: zboží A se prodá za zboží B, které se dá snadno a lehce dělit, např. plátno, jeho část se pak smění za statek C, který byl původně požadován. Poptávaným zbožím B, je statek s vyšší obchodovatelností (marketability) než všechny ostatní. Jestliže jeden statek je více obchodovatelný než jiný a pokud je každý přesvědčen, že bude snadno prodán, pak bude více poptáván než statky ostatní a bude používán jako prostředek směny (medium of exchange). 19 Stejně jako existuje varieta lidských dovedností a přírodních zdrojů, existuje i vícero lépe obchodovatelných statků. Některé jsou poptávány více než ostatní, některé jsou lépe dělitelné na menší části bez ztráty hodnoty, některé jsou trvanlivější, jiné lépe přenositelné na velké vzdálenosti. Všechny tyto výhody hovoří pro větší obchodovatelnost. Je zřejmé, že v každé společnosti bude the most marketable good statek postupně vybrán jako prostředek směny. Takový statek je pak více a více vybírán jako prostředek směny, poptávka po něm narůstá, a tak se stává ještě více obchodovatelným, ještě více marketable. Výsledkem je sama sebe posilující spirála: vyšší obchodovatelnosti je důvodem širšího používání jako prostředku směny, což působí opět na vyšší obchodovatelnost, atd. Nakonec jedna nebo dvě komodity jsou používány jako všeobecný prostředek směny (většinou všech směn) a ty jsou nazývány penězi. V historii bylo mnoho rozličných statků používáno jako prostředek směny: tabák v koloniální Virginii, cukr v Západní Indii, sůl v Habeši, dobytek ve starověkém Římě, hřebíky ve Skotsku, měď ve starověkém Egyptě, zrní, korálky, čaj, mušle a rybí háčky. V průběhu staletí dvě komodity, zlato a stříbro, spontánně vznikly jako peníze ve svobodné 18 Rothbard, M.N. What Has Government Done to Our Money? Auburn, Ludwig von Mises Institute, 1990, str Ibid., str
16 konkurenci trhu a vytlačily ostatní komodity. Obě jsou jedinečně zpeněžitelné, málo využívané k výrobě běžných věcí (malé průmyslové využití), velmi poptávané jako šperk a excelují i v ostatních potřebných kvalitách (vzácnost, snadná dělitelnost, kujnost, stálost, odolnost, snadná manipulace s obrovskými částkami). Především zlato se stalo oblíbeným mincovním kovem (někdy docházelo až k jeho fetišizaci) určeným pro objemnější transakce. Stříbro bylo naopak pro svoji relativně větší hojnost shledáno praktičtějším pro menší transakce. Zlatý standard poskytl světu velmi dlouhé období relativní stability, během kterého se plně rozvinula moderní průmyslová společnost. Peníze nemohou vzniknout jinou cestou než prostřednictvím trhu. Nemohou být vytvořeny na základě něčího náhlého rozhodnutí o vytvoření peněz z neupotřebitelného materiálu, ani vládou vyhlášenou cenou papírových peněz. Podstatnou je cena peněz v nejbližší minulosti. Peníze musejí mít cenu již před svým vznikem, říká M. N. Rothbard 20. Jediná cesta, jak se tak může stát, je nejprve používáním nějaké užitečné komodity v barteru a pak zvýšením její poptávky jako prostředku směny k předchozí poptávce z titulu přímého užití (např. zlato na šperky). Vláda tak nemá sílu ani prostor k vytvoření peněz pro hospodářství. Peníze nejsou abstraktní účetní jednotka, možná oddělená z konkrétního zboží, nejsou neupotřebitelná věc, vzatá pouze ke směně, není to pohledávka za společnosti, není to garance fixní cenové hladiny. Peníze jsou komodita, která se odlišuje od jiných komodit tím, že je poptávána především jako prostředek směny. Jako ostatní komodity má i existující zásobu, její cena je determinována vzájemnou interakcí nabídky a poptávky, lidé kupují peníze prodejem svých služeb a zboží a stejně tak prodávají peníze, když zboží a služby nakupují. 20 Ibid., str
17 3.2 Kovový standard Dlouhá staletí měly lokální kultury charakter naturálních, autarkních ekonomik, ve kterých byla směna okrajová. S růstem dělby práce, konkrétně vnitřní specializací zemědělství, se směna pomalu rozrůstala. S narůstajícím objemem směn se vytvářela specializovaná směnná místa, vzniká institut trhu. Přímá směna se mění v nepřímou. Spontánně emergují lokální naturální ekvivalenty směny a při vzájemném obchodu mezi regiony se lidé seznamují s přednostmi a nevýhodami jednotlivých naturálních měn. V konkurenci mezi nimi postupně vítězí jeden, pro své vlastnosti všeobecně přijímaný ekvivalent směny, a to kov. Jeho užitečnost se v čase nemění, je ideálně dělitelný a skladovatelný beze ztráty svých vlastností. Přibližně v letech před Kristem se v Přední Asii kov dostává do role monopolního směnného ekvivalentu. Při platbách se používají různé tvary a formy kovů (valouny, úlomky, odřezky, prach) a jejich základní účetní jednotkou jsou váhové jednotky 21. Šířeji užívaným měnovým kovem bylo zpočátku železo. S narůstající těžbou železné rudy a relativně snadným získáváním velkého množství železa klesá jeho cena a užití se přesouvá z měnové oblasti k průmyslovému využití, tj. na výrobu nářadí a zbraní. Odstupující železo je nahrazováno stříbrem, spolu s mědí a olovem. Používá se i elektrón - slitina zlata a stříbra. Platba přes kovový ekvivalent postupně zevšeobecnila a začala být běžnou. Vážení a přezkušování ryzosti kovu při každé platbě však danou směnu zdržovalo. Úlomky a kousky kovu byly proto opatřovány určitými značkami, které vyjadřovaly jeho jakost. Punc lze svým způsobem považovat za předchůdce mincí. První mince, tedy hmotné vyjádření vztahu mezi jednotlivými subjekty směny na jedné straně a respektovanou garantující mocí na druhé 21 Ve starém Babylónu byly používány následující váhové kategorie: 1 šekel = 180 zrnek obilí, 60 šekelů = 1 mína (cca 0,5 kg), 60 mín = 1 talent (cca 30 kg) viz Váňa, D. Dějiny peněžních institucí. Cyklus přednášek, VŠE Praha, únor duben
18 straně, byly raženy ve starověkém Řecku 22. Mince již představovala garanci, standard, že obsahuje deklarované množství drahého kovu při jeho dané kvalitě 23. Jednotlivé městské státy měly vlastní mincovní soustavy 24, a proto jejich vzájemný obchod byl uskutečňován za viditelné podpory směnárníků. Peníze se staly pro Řeky samotným předmětem obchodu. Směnárníci otevírali občanům účty, na kterých bylo možné ukládat peníze. Za jejich správu, resp. ochranu si směnárníci účtovali poplatky. Navíc se zůstatky na účtech mohli disponovat a dokonce je nemuseli mít vždy k dispozici. Deponované finanční prostředky nabízeli formou úvěru a odměnou jim za to byl nemalý úrok - lichva 25. Směnárníci dokonce již spekulovali na vývoj kurzů mezi jednotlivými mincovními soustavami (hodnota mincí se měnila v období míru a války). Tak již v období starověkého Řecka byl položen základ bankovnictví, bezhotovostních plateb i pojišťovnictví. Postupem času se mince staly médiem nejen platebním, ale i informačním. Vzhledem k omezeným informačním tokům ve starověku, v porovnání se současností, se mince, jakožto prvek obíhající rukama většiny obyvatelstva regionu, používala i jako prostředek seznámení se prostého lidu s podobiznou jejich panovníka 26. Na lícní straně mince byla vyražena její nominální hodnota a na rubové se nacházel reliéf nejčastěji vladařova profilu. 22 Nejstarší nalezené mince pocházejí ze 7. století před Kristem z Lýdského království v Malé Asii. Mince pevninského Řecka byly stříbrné, v Malé Asii byly z elektrónu. 23 Skutečnost, že mince emitoval panovník, či polis sama o sobě nebyla negativní, pokud nedocházelo k zlehčování mincí podvodnému jednání, při kterém deklarované množství nebo kvalita neodpovídá skutečnosti, a nebylo na daném území zákonem zakázáno používání mincí jiných emitentů. Garantující moc v tomto případě vystupovala jako jakýkoli jiný, čestně jednající, ekonomický subjekt. Často však panovníci vlastnili mincovní regál (monopolní ražba mincí), který provozovali sami nebo jej za tučnou úplatu na dobu určitou pronajímali zástupcům stavů. 24 Roztříštěnost používaných mincí v jednotlivých polis byla posléze překonána spojováním do dvou základních mincovních soustav: aiginské (Sparta) s mincemi ze železa a eubojské (Athény) se stříbrnou drachmou. V důsledku válečných tažení a střetů eubojské mincovní soustava vytlačila aiginskou z celého Řecka. Účetní jednotky v Ahténách byly 100 drachem = 1 mína, 60 mín = 1 talent viz Váňa, D. Dějiny peněžních institucí. Cyklus přednášek, VŠE Praha, únor duben Aristotelova kritika lichvy Holman, R.a kol.- Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck 1999, str O podobném marketingovém využití peněz, konkrétně bankovek, uvažuje ve své diplomové práci i J. Havel, který z důvodu saturace nákladů emise bankovek soukromých emitentů navrhuje jejich rubovou stranu využít pro umístění placené reklamy. 18
19 Rozvoj řemesel a obchodu, směnárnictví a peněžních zprostředkovatelských služeb probíhal dále i v antickém Římě 27. Ale s jeho pádem jakoby skončilo období rozkvětu Evropské civilizace. Až do zhruba 10. století po Kristu se Evropa ve srovnání s antickým Řeckem a Římem posouvá v kvalitě života o krok zpět. Hospodářství ranného středověku bylo chudé, neproduktivní, rustikální. Naturální, značně autarkní a atomizovaný charakter ekonomiky pokrýval celou středověkou Evropu. Značně neproduktivní způsob obdělávání půdy přinášel malé výnosy a s minimem přebytků se i obchod stal spíše náhodným než cíleným. Případná směna byla barterová - až do 8. století se v Evropě nerazila žádná mince 28. Od 11. století se projevují tendence ke změnám. Dochází k rozšiřování nových osevních postupů a plodin z klášterů v Lombardii po celé Evropě. Znovuoživené zemědělství začíná produkovat více než doposud. Obnovující se dělba práce (vyděluje se řemeslník) a dočasné přebytky stimulují k širší směně a obchodu samotnému. Místo barteru se navrací placení penězi a původní římská denárová soustava je ve 13. století doplněna mincí typu brakteát, drobné mince ražené z jedné strany a určené pro každodenní platby. S prohlubující se specializací a rostoucím obchodem vznikají na křižovatkách cest, přístavech a v podhradích řemeslnicko-obchodnická centra, zárodky měst vrcholného středověku. Rozvoj měst a hledání nových cest mezinárodního obchodu patří mezi dominantní znaky vrcholného středověku. Již ve 13. století vznikají v Itálii první bankovní domy 29. Příliv drahých kovů z nově objevených kontinentů 30 podnítil masivní rozvoj bankovnictví nejen v jeho kolébce, ale s přechodem center obchodu na 27 Římané zpočátku jako všeobecný směnný ekvivalent používali dobytek (odtud výrok Pecunia non olé) a postupně od Řeků přejímali mincovní soustavu. Poté začali razit vlastní měděné mince (4.-3. století před Kristem) a po dobytí Hispánie i ze stříbra (stříbrný římský denár). 28 Karel Veliký roku 789 obnovil ražbu římských stříbrných denárů. Jejich hodnota však byla natolik vysoká, že se v běžných transakcích vůbec nepoužívaly. 29 Zejména ve Florencii a Janově. Viz Procacci, G. Dějiny Itálie. Praha, Nakladatelství Lidové noviny Důsledky přílivu měnových kovů do Evropy jsou nazývány cenovou revolucí. 19
20 atlantické pobřeží i v Nizozemí a Anglii. Měnové kovy z Ameriky podložily výraznou emisi nových evropských mincí 31. Zejména 16. a 17. století je obdobím plnohodnotných mincí 32. Středověcí směnárníci a lichváři s rozvojem mezinárodního obchodu rozšiřují svoje služby (nepřímo po vzoru svých antických předchůdců). Ke směnárenským transakcím a prubířství cizokrajných mincí se připojovaly na vlastní účet prováděné operace depositní, úvěrové, správa majetku,... Z penězoměnce úřadujícího na tržištích 33 a obchodníka - lichváře vzniká instituce banky, tj. peněžního zprostředkovatele jednajícího stále svým jménem, ale už nejen na vlastní účet. Její činností se značně zjednodušily mnohé transakce a alokace volných peněžních prostředků. Akumulace a podstoupení (za úplatu) ve středověku tolik vzácného kapitálu se začíná naplňovat. Následkem toho nastal další podněcující rozvoj výroby a obchodu a tautologicky i peněžních služeb a inovací. 3.3 Papírové peníze a papírový standard Ve stále častějších případech realizace zboží (fyzické předání) časově předchází jeho placení mincemi z drahých kovů. Jako výraz svého závazku kupující vystavuje obchodní směnku 34. Obchodní směnky samy o sobě začaly plnit funkci peněz, to znamená, že byly akceptantem dále používány k dalším platbám. Místo rubopisu (druhá strana transakce ke směnce, resp. jejímu vystaviteli nemusela mít důvěru, či směnka pro daný obchod zněla na příliš vysokou částku) se také obchodní směnky začaly postupovat 31 Evropské obchody s Levantou byly převážně pasivní a odliv drahých kovů do orientu byl nedostatečně kryt těžbou především ve středoevropských nalezištích (Sasko, Čechy) viz Váňa, D. Dějiny peněžních institucí. Cyklus přednášek, VŠE Praha, únor duben Vnitřní hodnota mince se rovná hodnotě kovu. Základní peněžní jednotkou se stává stříbrný tolar (+-27 g) ražený v Jáchymově a platící v celé Evropě. Ze zlatých mincí se razí španělské dublony, anglická zlatá guinea, zlatý sovereign, florentské florén (ražený již od roku 1252). Viz Váňa, D. Dějiny peněžních institucí. Cyklus přednášek, VŠE Praha, únor duben 2000 a Procacci, G. Dějiny Itálie. Praha, Nakladatelství Lidové noviny Směnárníci dojednávali své obchody za dřevěným stolem a právě z italského il banco = stůl vznikl název banka. 20
Peníze. Bc. Alena Kozubová
Peníze Bc. Alena Kozubová Definice Peníze jsou zvláštním druhem statku. (Statek je věc, která je pro nás něčím užitečná). Peníze sami o sobě nejsou ničím užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že jsou
VíceMakroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015
Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P
VíceBANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012
BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková
Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková jsou univerzální aktivum (zboží), které je všeobecně přijímáno při směně (tj. za zboží/služby nebo při úhradě dluhu). FUNKCE PENĚZ - prostředek
VíceSám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje.
Otázka: Finanční trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): sztrudy Vznik a význam peněz: Úplně na počátku byl směnný obchod neboli barter - zboží na zboží. Časem bylo ale těžší najít někoho, kdo by směnil právě
VíceForma peněz. Úvěrová peněž. ěžní aktiva
Forma peněz Úvěrová peněž ěžní aktiva Úvěrová peněž ěžní aktiva Zdroj: (Menšík, kap. 2) Finanční aktiva peněžními aktivy Úvěrová peněžní aktiva: závazky jejich emitenta Odvozené peníze - vyjádřené v základním
VíceSoučasná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace
Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich
VíceKAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ
KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
Více6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I
6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceSeminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu
Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
Více- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace
Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy
Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceVysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s
VícePen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012
Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček
VícePrávní úprava emise peněz a monetární politiky
Univerzita Karlova Právnická fakulta Katedra finančního práva a finanční vědy Právní úprava emise peněz a monetární politiky Rigorózní práce Zpracovatel: Michal Hájek Konzultant: JUDr. Petr Kotáb Únor
VíceFinanční gramotnost pro SŠ -2. modul Peníze
Modul č. 2 Ing. Miroslav Škvára O penězích Dnes začneme otázkou Která otázka ve vašem dětství souvisela s penězi? Možná to byla věta: Mami / tati, koupíš mi to? Chápali jste, že vám rodiče (asi) nemohou
VíceObsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..
Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceIntegrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín
Integrovaná střední škola, Hodonín, Lipová alej 21, 695 03 Hodonín Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0412 Označení DUM Ročník Tematická oblast a předmět Název učebního materiálu Autor VY_32_INOVACE_E18.02
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
VícePeníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010
Peníze a centrální banka Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 1 Historie peněz Směna zboží a služeb za jiné zboží a služby (tzv. barter) Peníze v podobě mušlí, dobytka, soli, tabáku, či plátna
VícePeníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení
Otázka: Peníze Předmět: Ekonomie a účetnictví6 Přidal(a): Klára Cornelly Peníze funkce peněz, měna, měnový kurz, devalvace, revalvace, devizy, valuty, druhy a třídění cenných papírů, burza, druhy,organizace
VícePeníze a monetární politika
Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura
VícePENÍZE. Obsah. Historie vzniku peněž. Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika.
Obsah Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika PENÍZE Historie vzniku peněž 1) Barterová směna (zboží za zboží) Peníze prošly vývojem Co jsou to peníze? Peníze
VíceMonetární ekonomie. Katedra ekonomie EsF MU
Monetární ekonomie Josef Menšík Katedra ekonomie EsF MU Organizace výuky Cíle předmětu cíl: seznámit se se základními souvislostmi peněz a peněžní politiky dílčí cíl: rozbor institucionálního pozadí monetárního
VíceHlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010
Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí
Více1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky
1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce
VíceÚvod do financí. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1
Úvod do financí Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Finance Finance jsou speciální částí ekonomie zabývající se chováním finančních trhů a oceňováním obchodovaných finančních nástrojů. Členění
VíceMilan Soika, Bronislav Konečný M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE. Nakladatelství. Libri
Milan Soika, Bronislav Konečný. M A L Á ENCYKLOPEDIE MODERNÍ EKONOMIE Nakladatelství Praha 1996 Libri OBSAH. Pfedmluva II Úvod 13 ČAST l. PREDM'E:T, METODA A ZAKLADNt OTAZKY EKONOMIE 15 Kapitola l Predmet
VíceBankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů
Bankovní účetnictví Pokladní a bankovní účty, závazky z krátkých prodejů Bankovní účetnictví - účtová třída 1 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 1 Účtová skupina 11 Pokladní hodnoty Účtová skupina 12 Vklady,
Více1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali?
Pracovní list č. 1 1. Co je to výměnný obchod? Kdy jste se s ním naposledy setkali? 2. Jaké vlastnosti by podle vás měli splňovat peníze? 3. Jak si představujete peníze dalšího věku? 4. Jaké ochranné prvky
VíceObsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI
Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................
VíceMezinárodní pohyb kapitálu
Mezinárodní pohyb kapitálu Nejjednodušší definice kapitálu říká, že jsou to peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby proto, aby vznikly další hodnoty. Rozlišujeme:
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví Metodický list č.1 Název tématického celku: Centrální banka Cíl: Charakterizovat vznik centrálních bank, jejich vývoj, dnešní funkce,
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
VícePředmluva k 3. vydání 11
Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceNázev materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 6. 10. 2012
Označení materiálu: EKRZU_EKONOMIKA2_08 Název materiálu: PENÍZE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy Očekávaný výstup: FINANČNÍ GRAMOTNOST
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceFinanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh
Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceFINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech
FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1
Rozsah: 2/0 8 ZK 5 kreditů Pro pres i kombi: Zakončení: zkouška Požadavky ke zkoušce: 1.úspěšné absolvování průběžných testů a závěrečného předzkouškového testu, 2. vypracování a včasné předložení seminární
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceStruktura přednášky Peníze 1. Definice peněz 2. Historický vývoj emise peněz 3. Emise a oběh peněz ve vyspělých ekonomikách 4. Úloha peněz při rozhodování (měkké, tvrdé rozpočtové omezení) 5. Měnové unie
Více1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,
1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,
VíceBANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4
BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceFinanční trhy, funkce, členění, instrumenty.
2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních
VíceMakroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz
Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky
VíceČlověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.
Člověk a společnost 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 7
Více8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh
VíceZboží, peníze, cena, poptávka, nabídka
Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo
VíceBankovní účetnictví - účtová třída 3 1
Bankovní účetnictví Cenné papíry a deriváty Bankovní účetnictví - účtová třída 3 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 3 Od klasických služeb, které představují přijímání vkladů a poskytování úvěrů, banky
VícePracovní list 1 Peněžní trh:
Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které
VíceÚčetnictví finančních institucí. Cenné papíry a deriváty
Účetnictví finančních institucí Cenné papíry a deriváty 1 BANKOVNÍ ÚČETNICTVÍ ÚČTOVÁ TŘÍDA 3 Od klasických služeb, které představují přijímání vkladů a poskytování úvěrů, banky postupně přecházejí k službám
VícePeníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz
9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní
Vícenejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství
nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ
VíceFinanční trh. Bc. Alena Kozubová
Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv
VícePřílohy. Příloha č. 1. Výkaz zisků a ztrát v bance. 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy. Z toho: úroky z dluhových cenných papírů
Přílohy Příloha č. 1 Výkaz zisků a ztrát v bance. 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy Z toho: úroky z dluhových cenných papírů 2. Náklady na úroky a podobné náklady Z toho: náklady na úroky z dluhových
VíceCentrální banka. 1. Historický vývoj centrálních bank 2. Činnost centrální banky 3. Bilance centrální banky
Centrální banka 1. Historický vývoj centrálních bank 2. Činnost centrální banky 3. Bilance centrální banky Centrální banky relativně mladé instituce první vznikaly v 17. stol - převáţná většina začíná
VíceČeská národní banka: mýty a fakta
Česká národní banka: mýty a fakta Tomáš Nidetzký člen bankovní rady České národní banky Setkání s partnery Brno, 19. 9. 2017 Mýtus č. 1: Cenová stabilita je jediný cíl Česká národní banka: pečuje o cenovou
VíceZbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999
, '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0499
Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek,s.r.o. VY_32_INOVACE_245_ESP_03 Marcela Kovářová Datum tvorby
VíceEkonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.
Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:
VícePodstata trhu a Nabídka a poptávka
VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceObsah. BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava Monetární politika. 1) Jednostupňový bankovní systém
Obsah Bankovní soustava Monetární politika BANKOVNÍ SYSTÉM (soustava) Bankovní soustava je rozhodující složkoufinančního systému a představuje souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání
VícePřílohy. Příloha č. 1. Příloha č. 2. Emitované dluhopisy ČSOB. Právní úprava cenných papírů
Přílohy Příloha č. 1 Emitované dluhopisy ČSOB Příloha č. 2 Právní úprava cenných papírů Obecná právní regulace je obsažena v zákoně č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, který vedle obecných ustanovení obsahuje
VíceZákladní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení a
Základy účetnictví 2.přednáška Bilance a bilanční princip Základní funkce účetnictví Základní funkce účetnictví je (viz minulá přednáška): poskytovat informace o procesech v podniku potřebné pro jeho řízení
VíceBankovnictví a pojišťovnictví 5
Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup
OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace
VíceTéma č. 4: Peníze a bankovní soustava
Základy ekonomie II Téma č. 4: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Peníze Peníze = cokoli, co je všeobecně akceptováno jako prostředek směny kdo určí, co bude penězi?......účastníci směny důležitá je
VíceKAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceVYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Peníze a úroková míra Cíl tématického celku Peníze: Vysvětlit podstatu a funkce peněz a popsat vývoj peněžního oběhu s
VíceMgr. Ludmila Heraltová, LL.M. 1
MĚNOVÉ PRÁVO Mgr. Ludmila Heraltová,, LL.M. 2014 Obsah a cíl Seznámení s měnovým právem Seznámení s monetární politikou a jejími nástroji Česká národní banka Finanční arbitr 2 STUDIJNÍ LITERATURA KLIKOVÁ,
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VícePostavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.
Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc., M.B.A. ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů Praha, 10. září 2015
VíceSvětová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh
Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceMakroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.
Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Funkce peněz 1. prostředek směny 2. jednotka zúčtování 3. uchovatel hodnoty 2 Měnové systémy problém
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceZáklady účetnictví. 2. přednáška
Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve
VíceÚvod do ekonomie Týden 8. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 8 Tomáš Cahlík Systém národních účtů Trh práce - mzdy Domácnosti Úspory Trh zboží a služeb - spotřeba Firmy Investice Vládní nákupy Daně - D Finanční sektor Čistý export NX Vláda
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VíceFiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi
Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající
Více