- PDF Stažení zdarma

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Kristýna Fišerová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, Téma 4 Teorie her pro manažery

Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.

2 Obsah 5.7 Kooperativní hry Kooperativní hra 2 hráčů Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů

51 Hlasování o platech 3 zákonodárci mají hlasovat o tom, že si zvýší plat. Všichni si zvýšení platu přejí. Budou-li pro čeká je ztráta ve výši c. Prospěch ze zvýšení b je vyšší než ztráta tj. b > c Hlasují postupně a veřejně. Budete chtít hlasovat jako první? Poslední má možnost hlasování rozhodnout. Řešení zdůvodněte pomocí stromu hry.

52 Všechny možnosti: Hlasování o platech

53 Hlasování o platech Anticipace další volby

54 Hra Hex se hraje na desce sestávající z n 2 šestiúhelníků uspořádaných do rovnoběžníka o hraně n. (nejčastěji je n = 11) (Nash uvádí optimum n = 14)

55 Hra Hex Piet Hein * dánský vědec, matematik, básník, vynálezce.. John Forbes Nash *1928 Robert Auman Hru vynalezli nezávisle na sobě dva autoři Piet Hein a John Forbes Nesh v roce 1942.

56 Hra Hex 2 hráči se střídají; každý označí jeden šestiúhelník svým symbolem nebo x a tím území zabere; každý hráč disponuje protilehlými stranami, které má propojit čímž zvítězí.

57 Hra Hex Zde zvítězil hráč s se symbolem x.

58 Hra Hex Je dokázáno, že Hex nemůže skončit remízou Je-li každý hexagon označen nebo x, pak lze dokázat, že jedna z dvojice protějších stran musí být spojena. Hráč, který začíná má vítěznou strategii, avšak není známo jakou Spravedlivější je pokud si druhý hráč může po 1. nebo 3. tahu mohl požádat o změnu barvy) Z Zermelovy věty lze vyvodit, že jeden z hráčů má vítěznou strategii, sporem pak dokážeme, že to nemůže být hráč, který nezačal hru. Věta (Zermelo):Nechť T je libovolná množina výsledků v konečné hře dvou hráčů s úplnou informací, bez náhodných tahů. Pak buď hráč začínající může získat výsledek z množiny T nebo hráč nezačínající může zajistit výsledek doplňku T.

59 5.8 Teorie oligopolu. V prostředí oligopolu často závisí rozhodnutí jedné firmy na rozhodnutí zbývajících. Pro zjednodušení se nejprve omezíme na duopol. Následující modely se člení podle vztahu mezi firmami, typu hry a podle toho, co je určující proměnnou.

60 5.8 Teorie oligopolu. Vztah mezi firmami Typ hry Strategická proměnná Model Strategická Současně množství (Q ) Současně cenu (P) Cournotův Bertrandův Vůdce Q Stackelbergův Konkurují si Tahová Vůdce P Společně Q Cenové vůdcovství Kartel množstevní Společně P Kartel cenový

61 5.8.2 Cournotův model. Jde o konkurenci dvou firem A a B; Firmy vyrábějí homogenní produkt; Firmy jsou stejně silné, funkce TC jsou stejné: TC = FC + MC * q i, Jedinou strategickou proměnnou je objem produkce; Tržní cena výrobku je funkcí celkového objemu produkce odvětví; Optimální množ. je v bodě kde MC = MR, MC je pro zjednodušení 0. Firmy znají své poptávkové křivky a tržní poptávka je lineární fcí. P = a b * Q, kde: Q je součet produkcí obou firem, Q = q 1 + q 2 ; Zisk každé firmy je pro jakékoliv množství produkce: π i = TR i TC i. TR = P * q i, TC = FC + MC * q i. π i = P * q i (FC + MC * q i ). π i = (a b * (q 1 + q 2 )) * q i (FC + MC * q i ). π 1 = aq 1 bq 2 1 bq 1 q 2 FC MC * q 1 π 2 = aq 2 bq 2 2 bq 1 q 2 FC MC * q 2 Obě firmy maximalizují svůj zisk, tedy chovají se racionálně.

62 5.8.2 Cournotův model. Vstoupí-li další firma B na trh, ví, že má k dispozici polovinu trhu a optimalizuje svojí produkci na 25 jednotkách. Po vstupu firmy B tedy dojde k tomu, že ve výsledku budou obě firmy produkovat dohromady 75 jednotek Počáteční rovnováha na trhu je jediná firma Rovnováha po vstupu 2. firmy

63 5.8.2 Cournotův model. Reakce firmy A na vstup firmy B a reakce firmy B na prvotní reakci firmy A Výsledná rovnováha Celkový příjem každé z firem bude: 444

64 5.8.2 Cournotův model. Reakční křivky firem A a B Reakční křivka udává reakci jedné křivky na změnu chování (např. změnu produkce) jiné firmy.

65 5.8.3 Množstevní kartel. Kartelová dohoda je pro dvě firmy nejvýhodnější, neboť nevznikají náklady na cenovou válku a ušetří prostředky na reklamu. Pokušení dohodu porušit je však velké, protože pokud jedna firma dohodu poruší, získá vyšší zisk na úkor druhé firmy, která dohodu dodrží, a to i po odečtení nákladů na válku.

66 5.8.3 Množstevní kartel. Rovnováha v případě kartelové dohody Kartelová dohoda dává větší zisk. Spočívá v rozdělení trhu množství Q = 50, které původně produkovala firma A si obě firmy rozdělí na polovinu, každá z firem bude tedy produkovat 25 jednotek, ale za původní cenu 20 PJ, což je pro obě výhodnější. 500

67 5.8.3 Množstevní kartel. Znázornění kartelové dohody Modrá max ve sloupcích mat.a Firma B Zelená max v řádcích mat.b Dodržet Nedodržet Firma A Dodržet Nedodrž et

68 5.8.3 Množstevní kartel. Existuje jedna Nashova rovnováha. Pokud obě firmy dohodu dodrží, bude zisk každé z nich 500 PJ. Pokud jedna firma dohodu poruší získá 563 PJ oproti 391 PJ což získá 2. firma. Součet zisků se nerovná 1000 PJ (tj. pokud obě firmy dodrží). Pokud obě firmy dohodu poruší, budou mít sice méně, než když obě dohodu dodrží, ale více, než když dohodu dodrží a druhá firma dohodu poruší. Dominantní strategií obou firem je dohodu porušit ač mají lepší řešení dohodu dodržet.

69 5.8.4 Bertrádův a Stackelbergův model. Oproti Cournotovu modelu je zde jedinou proměnou cena (nikoliv množství). 2. firma, která na trh vstoupí, totiž může považovat cenu první firmy za danou a této skutečnosti přizpůsobí svou strategii.

70 5.8.4 Bertrádův model. Bertrandův model, situace bezprostředně po vstupu firmy B proměnnou je cena cena 1. firmy je dána Zásadní rozdíl spočívá v asymetrii informací. Jedna z firem má informaci o reakci druhé firmy na změnu své produkce, přičemž 2. firma tuto informaci nemá. Firma disponující touto informační výhodou realizuje vyšší zisk na úkor 2. firmy. Stackelberg ův model

71 Model cenové konkurence. V jedné ulici je jak Krausovo tak Ábelovo hokynářství. Ábeles jednoho dne vyvěsí ceduli: Brambory kilo za 5 korun. Kraus to nemůže ignorovat vyvěsí: Brambory kilo za 4 koruny. Ábeles na to reaguje cedulí: Brambory kilo za 3 koruny. Kraus sníží cenu na 2 koruny. Ábeles sníží na 1 korunu. Kraus to nevydrží a jde za Ábelem. Pane Ábeles, takhle to dál nejde! Už jsem s těma bramborama pod nákladama! A vy na tom musíte být stejně! Mně je to fuk. Já žádný brambory neprodávám.

72 Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.

Podobné dokumenty

5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5.

5.7 Kooperativní hry 5.7.1 Kooperativní hra 2 hráčů 5.7.2 Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 6 Teorie her, volby teorie redistribučních systémů a teorie veřejné Obsah 5.7 Kooperativní hry 5.7.1