D I S E R T A Č N Í P R Á C E

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "D I S E R T A Č N Í P R Á C E"

Transkript

1 Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Ústav preventivního lékařství D I S E R T A Č N Í P R Á C E MUDr. Jana Vlčková Vliv pohybové aktivity a dietního režimu na obezitu Vědní obor: Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie Olomouc 2009

2 Poděkování Děkuji paní MUDr. Dagmar Horákové, Ph.D. za odborné vedení mé práce a paní Ing. Haně Tomáškové, Ph.D. za statistické a grafické zpracování. MUDr. Jana Vlčková

3 Obsah Úvod Tuková tkáň Metabolismus lipidů Endokrinní funkce tukové tkáně Etiologie obezity Genetické faktory Hormonální faktory Životní styl Sociální faktory Metody na stanovení tělesného tuku Léčba obezity Dieta Pohybová aktivita Psychoterapie Farmakoterapie Chirurgická léčba Balneoterapie Komplikace obezity Metabolický syndrom Dyslipidemie Inzulínová rezistence Kardiovaskulární onemocnění Hypertenze Porucha dýchání při obezitě Onemocnění pohybového systému Kožní onemocnění Cíl práce Metodika Výsledky Diskuse Závěr... 66

4 14. Souhrn Literatura Seznam vlastních prezentací a publikací k tématu práce Přílohy...85

5 Seznam zkratek ALP alkalická fofatáza ALT alaninaminotrasferáza AST acylation stimulatory protein ATH aktivní tukuprostá hmota BIA bioimpedanční analýza BMI body mass index (kg/m 2 ) CCK cholecystokinin CRH kortikotropin uvolňující hormon, kortikoliberin CRP-C reaktivní protein CT computer thomography DXA duální RTG absorpciometrie GMT gamma - glutamyl transferáza HDL-Ch high density lipoproteins ICHS ischemická choroba srdeční IL interleukin IR inzulinová rezistence KVO kardivaskularní onemocnění LDL-Ch low density lipoproteins OA osobní anamnéza OSA obstrukční spánková apnoe RA rodinná anamnéza SAS sympatoadrenergní systém T-CH celkový cholesterol T3 trijodtyronin T4 tyroxin TAG triacylglyceroly TK krevní tlak TKD diastolický krevní tlak TKS systolický krevní tlak TNF tumornekrotizující faktor

6 TSH tyreostimulační hormón VLDL-CH very low density lipoproteins VO 2 max maximální minutová spotřeba kyslíku VO 2 max/kg maximální minutová spotřeba kyslíku na kg hmotnosti WHR poměr obvod pasu k obvodu boku Wmax maximální výkon Wmax/kg maximální výkon vztažen na kg hmotnosti %T % tělesného tuku

7 Úvod Obezita byla v historii lidstva prokázána již v dávné minulosti. Názorným důkazem existence obezity na našem území je soška Věstonické Venuše z jižní Moravy (obr. 1), která zobrazuje obézní ženu, jako symbol ženství, z doby př. n. l. (40). Již starověký lékař Hippokrates poukazoval na to, že náhlé úmrtí postihuje častěji lidi obézní než ty, kteří mají přiměřenou hmotnost. Galén a Avicenna již podávali návody k léčbě obezity: "Jezte jídla objemná, ale nepříliš bohatá." nebo "Věnujte se usilovně cvičení." Ve středověku u vládnoucích feudálů hojnost jídla a pití a málo pohybu vedlo k obezitě a jejím komplikacím, např. dně - nemoci králů. Nové pohledy na obezitu přineslo lékařství 18. a 19. století. Obezita se pokládala za nezdravou, ale také v určitém smyslu jako amorální nemoc, protože je výsledkem neschopnosti sebekontroly obézního jedince. Malcolm Flemyng si všímal sklonu k obezitě v rodinách a připisoval ho "poddajnosti" buněčných či tukových membrán. Poukázal tak na možnou úlohu dědičných faktorů u obezity, která je potvrzována komplexními Obr. 1 Věstonická Venuše výzkumy až v současnosti (40). V roce 1879 je vyroben Sacharin, jako náhražka cukru. V 19. století se rozšířilo vegetariánství - propagátorem byl i Lev N. Tolstoj. Ve 20. století dochází k nárůstu výskytu obezity v civilizovaných zemích, i když se celé toto století odehrává ve znamení "dietní mánie". K nárůstu obezity dochází i u dětí a dorostu.v současné době se obezita řadí k tzv.civilizačním chorobám, jejichž výskyt souvisí se změnami životních podmínek a životního stylu, které přináší vývoj lidské společnosti. Fyziologický podíl tuku v organismu závisí na pohlaví, věku a příslušnosti k etnické skupině. Obezita se dnes definuje podle klinicky dobře dostupného vyšetření tělesné výšky a tělesné hmotnosti indexem BMI (kg/m 2 ) (tab. 1). Pohle WHO (155) se 7

8 za normální hodnotu považuje BMI = 18,5 až 24,9 kg/m 2, jako nadváha je hodnocen BMI = 25 až 29,9 kg/m 2, BMI 30 kg/m 2 značí obezitu. Obezita se dále dělí na 3 stupně. Tab. 1 Hodnocení BMI Hodnota BMI Podvýživa do 18,5 Normální hmotnost 18,5 24,9 Nadváha 25,0 29,9 Obezita I. stupně (mírná) 30,0 34,9 Obezita II. stupně (střední) 35,0 39,9 Obezita III. stupně (morbidní, těžká) nad 40,0 Mnimální podíl tuku v organismu by měl být u žen 15 až 17 % a u mužů 12 až 14 % (40, 41). Obezitu charakterizuje zvýšení podílu tělesného tuku nad 25 % tělesné hmotnosti u mužů a nad 30 % tělesné hmotnosti u žen (69, 152). Obezita se stává v současné době celosvětovou epidemií. Odhaduje se, že nadváhu má asi 1 miliarda osob a obézních je více než 300 milionů lidí (122, 123, 124). Statistiky různých zemí ukazují, že nadváhou trpí téměř 2/3 obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí, z čehož asi 1/3 je obézních (28, 71, 107, 108, 121). V USA se prevalence osob s BMI nad 40 kg/m 3 od roku 1986 do roku 2000 zvýšila čtyřikrát a prevalence osob s BMI nad 50 kg/m 3 se za tutéž dobu zvýšila pětinásobně (109). Podle výzkumu z r (28) byla v USA zjištěna nadváha u 39,3 % mužů a 28 % žen, obezita u 27,7 % mužů a 34,0 % žen. Proti roku 1961 se počet mužů i žen s nadváhou příliš nezměnil, stoupl o 0,2 %, resp. 3,5 %; obezita naproti tomu stoupla o 17 %, resp. 18,3 %. V Německu byla zjištěna v roce 2003 nadváha u 44,4 % mužů a 28,3 % žen, obezita u 14,1 % mužů a 12,5 % žen. Ve Švýcarsku byla zjištěna v r nadváha u 41,4 % mužů a 23,5 % žen, obezita u 9 % mužů a 8,1 % žen. V Anglii podle statistiky z roku 1995 mělo nadváhu 48 % mužů a 40 % žen, obezitu 15 % mužů a 17 % žen. V České republice podle výzkumu z roku 1991 až 1997 (121) je prevalence nadváhy a obezity srovnatelná se situaci v západních zemích. Ve věku 18 až 65 let mělo nadváhu 48,9 % žen a 53,8 % mužů. Z toho obézních bylo 26,1 % žen a 20 % mužů. Obezita nepostihuje jen dospělou populaci. Podle světových statistik se obezita stává závažným problémem i u mladistvých. V Evropě se odhaduje regionální výskyt nadváhy až u 35 % dětí. Nejméně u 24 % adipozních dětí ve věku 5 až 18 let lze diagnos- 8

9 tikovat přítomnost minimálně 3 kriterií metabolického syndromu. V EU má 20 tisíc dětí a mladistvých manifestní diabetes mellitus 2. typu a 40 tisíc poruchu glukózové tolerance (73). V Německu (38) se odhaduje, že nadváhou a obezitou trpí cca 1,9 milionů mladistvých ve věku 3 až 18 let, z toho obezitou cca 800 tisíc. U berlinské mládeže ve věku 6 až 13 let byla zjištěna nadváha u 8,7 % dětí ( 90. percentil), obézních bylo 4,6 % ( 97. percentil) a extrémně obézních 0,7 % dětí ( 99,5 percentil). Děti sportovních tříd s každodenní pohybovou aktivitou měly signifikantně menší problémy s nadváhou než děti z klasických tříd s 3 hodinovou týdenní sportovní výchovou (158). U souboru brandenburských dětí ve věku 16 let byla zjištěna nadváha u 24,7 % děvčat a 22,4 % chlapců, adipozních ( 97. percentil) bylo 7,9 % děvčat a 5,9 % chlapců (8). V České republice byla v roce 2000 u dětí ve věku 7 až 11 let zjištěna obezita u 6 % chlapců a 5,6 % dívek (37). Podle Kunešové (69) stoupá výskyt těžších stupňů obezity u dětí i v ČR. Naproti tomu Urbanová (139) na základě výsledků vyšetření souboru 5028 dětí ve věku 5, 13 a 18 let uzavírá, že výskyt obezity a nadváhy nemá v České republice ve srovnání s šetřením z minulých let vzestupný trend, který byl očekáván ve srovnání s okolními zeměmi. Nadváhu ( 90 percentil) mělo v jejím souboru 2,5 % dětí a obezitu ( 97. percentil) 4,3 % dětí. Tomu odpovídají i výsledky zjištěné Riedlovou (103), která sledovala změny hodnot BMI u české populace do 18 let za posledních 50 let. U chlapců ve věku do 6 let se hodnota 50. percenilu za sledované období snížila, naopak mezi 6. a 15. rokem se hodnota 50. percentilu zvýšila, a to až o 1 jednotku. Od 15 let jsou hodnoty 50. percentilu téměř shodné. U dívek jsou změny obdobné jako u chlapců, od 14 let však došlo k výraznému poklesu všech percentilových hodnot. Byly zjištěny příznivé výsledky složení těla a fyzické zdatnosti u dospívající studující mládeže ve věku 15 až 19 let (středoškoláci a studenti prvních ročníků vysokých škol) (56) ve srovnání se stejně starou populací České republiky před 25 lety (111). Stejně příznivé výsledky nebyly však zjištěny u dospělé populace ve věku 45 až 60 let (57), kde došlo naopak k signifikantnímu poklesu absolutní i relativní fyzické zdatnosti a zejména u mužů došlo i k signifikantnímu zvýšení procenta tuku proti stejně staré populaci kontrolního souboru před 25 lety (111, 58). Četné epidemiologické studie dokazují, že obezita je úzce asociována se zvýšeným výskytem kardiovaskulárních onemocnění a jeho rizikových faktorů (diabetem mel- 9

10 litem 2. typu, hypertenzí) (67, 71, 122, 130), degenerativních onemocnění kloubů (40) i některých nádorových onemocnění, zejména kolorektálního karcinomu, nádorů prostaty, prsu, endometria, ovárií a pankreatu (21, 121). Zvýšená incidence karcinomu endometria a prsu u žen je dávána do souvislosti s vyšší hladinou estrogenů, jejichž hladina stoupá se zvyšujícím se BMI nezávisle na distribuci tuku. Na zvýšené hladině estrogenů se podílí přímo tuková tkáň, která je schopna konvertovat androgeny na estrogeny (121). Odhaduje se, že ekonomické náklady, spojené s léčením onemocnění souvisejících s obezitou, představují 4 až 10 % celkové částky vynakládané na zdravotnictví v ekonomicky vyspělých zemích (121). Závažná onemocnění, úzce spjatá s obezitou, vyžadují, aby na obezitu již nebylo pohlíženo jen jako na kosmetickou záležitost, ale jako na závažnou civilizační chorobu (107). 2. Tuková tkáň Tuková tkáň se svou stavbou a funkcí patří mezi řídké (areolární) pojivové tkáně (80). Základní strukturou tukové tkáně jsou adipocyty, které tvoří až 90 % její masy. Tukové buňky jsou vejčitého tvaru a svým rozměrem 120 µm patří k největším buňkám lidského těla (62). Zralé tukové buňky obsahují jednu velkou tukovou kapku, která odsouvá jádro a cytoplazmu na okraj buňky. Zralé tukové buňky se již dále nemohou dělit (80). V tukové tkáni jsou tukové buňky seskupeny do velkých shluků (lobulů). Lalůčky tukových buněk jsou spojeny dohromady řídkým, vmezeřeným kolagenním vazivem, v němž probíhají krevní a lymfatické cévy. Mezi skupinami buněk probíhají ve všech směrech kolagenní a někdy i elastická vlákna, která jsou provázena fibroblasty (140). V základní struktuře tukové tkáně se nacházejí i další buňky, které plní specifické funkce jako makrofágy, plazmatické buňky, mastocyty, neutrofilní a eozinofilní granulocyty a lymfocyty (62). Tukové vazivo tvoří pružné obaly kolem orgánů, které mají být zvláštním způsobem chráněny (ledviny) nebo tvoří pružné vložky, které chrání cévy a nervy před stlačením (tukový polštář v chodidle) (140). Nejvíce tukové tkáně je uloženo v podkoží. Tuková tkáň je silně vaskularizovaná, což odráží její velkou metabolickou aktivitu. Přijímá lipidy z krevního řečiště po jídle a v případě potřeby je opět uvolňuje zpět do krve. Mimo to se podkožní tuk svými tepelně-izolačními vlastnostmi významně podílí na tepelné homeostáze organismu. Hojně tukové tkáně se nachází rovněž v mezenteriu, které udržu- 10

11 je žaludek a střeva na svém místě. Menší tukové zásoby jsou okolo srdce, lymfatických orgánů a ve svalech (80). V polovině fetálního vývoje představuje množství podkožního tuku přibližně 3,5 % celkové hmotnosti organismu. V 26. až 29. týdnu stoupá množství podkožního tuku na 8 % a krátce před porodem dosahuje až 16 % celkové hmotnosti organismu. Během posledních týdnů před porodem získává fetus kolem 14 g tuku denně (86). U dospělého jedince představuje tuková tkáň za fyziologických podmínek 10 až 20 % celkové hmotnosti mužského těla a 15 až 25 % hmotnosti těla ženského. U obézních jedinců může však přesahovat i 50 % (80). Na váhovém přírůstku u obézních osob se podílí jak vznik nových tukových buněk z nediferencovaných prekurzorů nazývaných preadipocyty, tak zvětšování již existujících tukových buněk. Dlouhé hladovění vede k mizení tukových kapének z buněk a tuková tkáň se stává silně vaskularizovanou vazivovou tkání s ovoidními či polygonálními buňkami, s četnými drobnými kapénkami lipidů v cytoplazmě (62). Téměř nemobilizovatelný je tuk ve vazivu orbity, v okolí velkých kloubů, v podkoží palma manus a planta pedis a okolo srdce a ledvin (62). Mimo výše uvedený typ tukové tkáně, která je označována jako bílý tuk, nacházíme u novorozenců a malých dětí zvláštní typ tukové tkáně, který se označuje jako hnědá tuková tkáň. Hnědý tuk se začíná vytvářet v sedmnáctém až dvacátém týdnu těhotenství (86). Nalézá se především v podkoží paravertebrálně mezi lopatkami, v zátylku, za sternem a v okolí ledvin. Obsahuje velké množství mitochondrií, které jí propůjčují výsledný hnědavý odstín. Hnědá tuková tkáň je bohatě prokrvená a kontakt tukových buněk s krevními kapilárami je velmi těsný. Tukové buňky hnědé tukové tkáně jsou menší a tuk je v nich uložen formou drobných četných kapének (62, 80). Na rozdíl od bílé tukové tkáně se energie uvolněná oxidativním štěpením mastných kyselin nevyužívá pro syntézu ATP, ale vede přímo k tvorbě tepla, což umožňuje kojencům kompenzovat relativně větší tepelné ztráty vzhledem k nepříznivému poměru mezi plochou a hmotností jejich těla (80). Od bílé tukové tkáně se buňky hnědé tukové tkáně liší zřejmě v aktivitě jen jednoho genu. Naskýtá se otázka, zda u otužilců schopnost tolerovat nízké teploty není podmíněna schopností bílého tuku metabolizovat se obdobným mechanismem, jako u hnědé tukové tkáně. 11

12 3. Metabolismus lipidů Jako lipidy je označována heterogenní skupina látek biologického původu, jejichž společným jmenovatelem je schopnost rozpouštět se organickými rozpouštědly (162). Lipidy jsou jen částečně rozpustné nebo zcela nerozpustné ve vodě a polárních rozpouštědlech. V lidském organismu mají zcela rozmanité funkce od elektricky a tepelně izolačních vlastností (myelinové pochvy, podkožní tuk), přes mechanicky ochranné (podkožní a perirenální tuk), až po řadu metabolicky významných účinků. Lipidy dělíme na jednoduché a složené, neboli komplexní. Mezi jednoduché lipidy patří cholesterol a jeho estery, triacylglyceroly a mastné kyseliny (FA). Mezi složité lipidy jsou řazeny fosfolipidy (glycerolfosfolipidy a sfingofosfolipidy) a glykolipidy (glykosfingolipidy). Z hlediska fyzikálně-chemických vlastnosti dělíme lipidy na polární (hydrofilní) a nepolární (hydrofobní). Hlavními nepolárními lipidy jsou cholesterolestery (ChE) a triacylglycerol (TAG). Tyto lipidy jsou rozpustné v nepolárních rozpouštědlech. V krevní plazmě tvoří nepolární lipidy (cholesterol a triacylglyceroly) jádro lipoproteinových částic. Jejich relativní podíl ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti lipoproteinových částic a jejich metabolismus. TAG jsou hlavní součástí lipoproteinových částic o velmi nízké hustotě (VL- DL-Ch) a chylomikronů i centrálních tukových kapének adipocytů. Cholesterolestery jsou spolu s TAG součástí jádra LDL-Ch a lipoproteinových částic o vysoké denzitě (HDL-Ch), dále jsou hlavní komponentou lipidových inkluzí makrofágů a pěnových buněk, lokalizovaných v aterosklerotických lezích. Cholesterol je významnou součástí buněčných membrán. Je metabolickým prekurzorem steroidních hormonů. Estery cholesterolu jsou zásobní formou cholesterolu v lidském těle. U člověka přibližně 2/3 esterů cholesterolu vznikají intravaskulárně (162). Fosfolipidy (PL) představují hlavní polární lipidy. Tvoří hlavní součást buněčných membrán. Nejvíce zastoupenou třídou fosfolipidů je fosfatidylcholin (lecitin; jehož podíl v plazmě dosahuje 60 až 70 %), sfingomyelin (10 až 20 %), lyzolecitin (3 až 5 %), zbývající podíl tvoří fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin a fosfatidylinositol. Polární lipidy mohou být dispergovány ve vodě, kde tvoří micely nebo emulze. Mastné kyseliny (FA) jsou karboxylové kyseliny s různě dlouhým uhlovodíkovým řetězcem. U živočichů převažují mastné kyseliny s 16 atomy uhlíku (kyselina palmitová) a 18 atomy uhlíku (kyselina olejová, linolová, stearová). Přibližně polovina živočišných mastných kyselin je nenasycených, obsahujících jednu nebo více dvojných 12

13 vazeb. Masné kyseliny plní v lidském organismu řadu funkcí jsou zdrojem energie, součástí buněčných membrán, plní signální funkce, jsou modulátory genové transkripce. Ve vodním prostředí se jejich rozpustnost snižuje s narůstající délkou řetězce. V micelách jsou do vodní fáze orientovány karboxylové konce, zatímco hydrofobní konce jsou orientovány k sobě navzájem. V plazmě se mastné kyseliny vyskytují ve vazbě na molekuly albuminu jako volné mastné kyseliny (FFA). Za fyziologického stavu se jejich koncentrace pohybuje v rozsahu 0,4 1,0 mmol/l. Hlavním místem, kde jsou volné mastné kyseliny v klidovém stavu metabolizovány, jsou játra a myokard. Během fyzické aktivity jsou metabolizovány především v kosterním svalstvu. Většina FFA je v jatrech reesterifikována do TAG a do fosfolipidů. Limitujícím faktorem při mobilizaci volných mastných kyselin z tukové tkáně do plazmy je aktivita hormonálně senzitivní lipázy (HSL). Při hladovění může být až 50 % energie organismu hrazeno z volných mastných kyselin (FFA).Vzhledem k potenciální toxicitě FFA jsou jako hlavní transportní forma energeticky bohatých lipidů využívány netoxické molekuly TAG, které jsou vestavěny do částic TP. Triacylglyceroly (TAG), neboli neutrální tuky, jsou triestery mastných kyselin a glycerolu. Dělíme je na jednoduché monoacidické a složené obsahují dvě nebo tři různé mastné kyseliny navázané na glycerol (162). Lipoproteidy (LP) jsou makromolekulární komplexy, většinou kulovitého tvaru, které jsou tvořeny jádrem a obalem. Jádro LP sestává z esterifikovaného cholesterolu a TAG, a v nich rozpuštěného menšího množství volného (neesterifikovaného) cholesterolu. Obal LP je tvořen unilaminární membránou obsahující specifické bílkoviny (apolipoproteiny), volný cholesterol a fosfolipidy. Častice LDL-Ch sestává přibližně z 1500 molekul esterifikovaného cholesterolu, které jsou obklopeny pláštěm z 800 molekul PL, 500 molekul FFA a jedné molekuly apolipoproteinu B-100. Předpokládá se, že většina apolipoproteinů má šroubovicovou strukturu, přičemž polární část aminokyselin je orientována směrem do jádra částic, kdežto polární zbytky aminokyselin jsou orientovány zevně. Lipoproteidy jsou na základě hustoty rozděleny do několika tříd, a to HDL-Ch (high density lipopretein), LDL-Ch (low density lipopretein), LDL-Ch (intermediate density lipopretein) a VLDL-Ch (very low density lipopretein). Po jídle se v plazmě objevují velké částice chylomikrony (CM). Ty jsou syntetizovány ve sliznici střevní a jejich jádro je bohaté na TAG. Složení mastných kyselin lipidů jednotlivých lipoproteinů odráží nejen genetické vlivy, ale rovněž faktory zevního prostředí. Apolipoproteiny, na- 13

14 cházející se v obalu lipopriteinových částic, umožňují rozpustnost lipidů ve vodním prostředí. Označují se velkými písmeny (A až J) a římskou číslicí. Plní jednak strukturální funkce, jsou nezbytné pro transcelulární transport lipidů a působí jako kofaktory některých enzymů LP přeměny. Apolipoproteiny A-I a A-II jsou strukturální součástí HDL- Ch, apoliproprotein B-100 je odpovědný za stabilitu částic (162). Tuky jsou přijímány potravou především jako neutrální tuky. Jejich trávení začíná již v dutině ústní pomocí linguální lipázy a pokračuje i v žaludku, kde se na trávení tuků podílí částečně i gastrická lipáza (35). Více než ze dvou třetin se na trávení tuků podílí duodenální lipáza vylučována pankreatem. Jejímu působení napomáhají soli žlučových kyselin, které emulgují tuky na malé kapénky, a pankreatická kolipáza, která odstraňuje z povrchu tukových kapánek emulující agens a upevňuje lipázu na kapičky tuku. Kolipáza je bílkovinné povahy a je aktivována v dutině střevní trypsinem. Pankreatická lipáza štěpí neutrální tuky na mastné kyseliny a monoacylglyceroly. Soli žlučových kyselin, pokud jsou ve střevě v dostatečné koncentraci, se spojují s lipidy a vytvářejí micely. Micely obsahují ve svých hydrofobních centrech mastné kyseliny, monoglyceridy a cholesterol a transportují je směrem k řasinkovému epitelu slizničních buněk tenkého střeva. Lipidy přestupují podle koncentračního spádu do slizničních buněk pasivní difúzí. Mastné kyseliny, které obsahují méně než 10 až 12 atomů uhlíku, přecházejí z buněk přímo do portální krve. Mastné kyseliny, které obsahují více než 10 až 12 atomů uhlíků, se reesterifikují v buňkách sliznice na triglyceridy. Triglyceridy společně s esterifikovaným cholesterolem jsou pak obaleny vrstvičkou proteinů, volného cholesterolu a fosfolipidů a tvoří chilomikrony, které opouštějí buňku a vstupují do lymfatických cest. Z hlediska racionální výživy by podíl tuků ve stravě měl krýt denní energetický výdej z 25 až 30 %, z toho nasycené tuky by se měly podílet na krytí energetické spotřeby méně než ze 7 %, mononenasycené tuky méně než z 20 % a plynenasycené tuky méně než z 10 %. Příjem cholesterolu by měl být menší než 200 mg/den. Bílkoviny mají tvořit 15 % energetického výdeje, obsah vlákniny g/den, denně nejméně 5 porcí jídla s dostatkem ovoce a zeleniny (116). Vedle kvalitativní stránky složení stravy hraje z hlediska udržení správné hmotnosti organismu důležitou roli kvantita přijímané stravy. Základním požadavkem racionální stravy je, aby energetická hodnota přijímané stravy byla v rovnováze s energetickým výdejem. Energetická hodnota stravy musí pokrýt jak bazální metabolismus (BM), tak pracovní a ostatní aktivity, kulturní a sportovní aktivity, péči 14

15 o domácnost a další. Je jasné, že lidský organismus musí mít regulační mechanismy, které ovlivňují příjem stravy. Ty můžeme dělit na krátkodobé a dlouhodobé regulátory. Mezi krátkodobé regulátory patří především pocit hladu. Ten je podmíněn hladovými kontrakcemi žaludku, které jsou intenzivně subjektivně vnímány. Na vzniku hladu se podílejí i chemické a termické podněty. Horko tlumí, a naopak chlad zvyšuje pocit hladu. Teplo a chlad ovlivňují i kvalitativní složení stravy v chladném období má organismus tendenci konzumovat spíše stravu bohatou na lipidy, v teplém naopak stravu lehkou s větším podílem zeleniny. Mezi dlouhodobé regulátory můžeme řadit i vlivy hormonální a psychické. Příjem potravy je řízen z centra, které se nachází v hypotalamu. V hypotolamu má svůj původ pocit hladu, který nutí člověka ke zvýšení přijmu potravy. Pravidelný pocit hladu udává až 80 % obézních osob. Přívod potravy není však závislý jen na pocitu hladu. Uplatňuji se zde i faktory psychické. Pocit nasycení je spojen s příjemnými pocity, které mohou otupit negativní emoce vyvolané pocitem strachu, úzkostí a deprese. Nezměněný energetický příjem potravy se může stát nadměrným při poklesu energetického výdeje, např. při ukončení sportovní činnosti. Zvýšení podílu tuku v těle může být ovlivněno i snížením frekvence příjmu potravy. Snížení frekvence přívodu potravy vyvolává řadu adaptivních pochodů, které mohou přispívat ke vzniku obezity. Za normální hodnoty podílu tuku v těle se považuje u mužů do 20 %, s horní hranicí 25 %, čemuž odpovídá 14 až 17 kg tuku, u žen do 30 až 35 %, čemuž odpovídá 18 až 21 kg tuku. Při předpokládaném energetickém výdeji 3000 kcal/den (12, 6 MJ) u muže, by to pokrylo energetickou potřebu na dobu 42 až 45 dnů, u žen při předpokládaném energetickém výdeji 2000 kcal/den (8,4 MJ), by tato zásoba tuku stačila pokrýt energetický výdej na dobu 81 až 94 dnů (40). 15

16 4. Endokrinní funkce tukové tkáně Tuková tkáň není jen zásobárnou energie pro organismus, ale je vysoce hormonálně aktivní tkání. Tuková tkáň produkuje celou řadu biologicky velmi aktivních látek s endokrinní funkcí označovaných jako adipokiny. Patří sem zejména adiponektin, leptin, visfatin, tumor nekrotizující faktor α (TNFα), interleukiny (IL) IL-6, IL-8, plasminogen activator inhibitor-1, retinol binding protein 4 (RBP-4), C-reaktivní protein a další (67, 127). Vedle adipocytů produkují hormony i mikrofágy a fibrocyty. Převážná většina těchto látek vyvolává lokální zánětlivou reakci. Produkci prozánětlivých faktorů produkuje pravděpodobně především viscerální tuková tkáň. Tato subklinická zánětlivá reakce je přímo zodpovědná za aterosklerotické změny. Zatím co prozánětlivých faktorů jsou desítky, protizánětlivý účinek má jedině adiponektin (54). Adiponektin je produkován zdravou tukovou tkání štíhlého jedince. Hladina adiponektinu negativně koreluje s obsahem tuku v organismu (45), je snížena u pacientů s obezitou, ale také u diabetiků 2. typu a pacientů s aterosklerózou a onemocněním koronárních arterií (90, 54). Hladina adiponektinu je naopak zvýšena u štíhlých jedinců, mentálních anorektiků (25,22) a vlivem chladu (71). Adiponektin reguluje energetickou homeostázu, glukózový a lipidový metabolismus a stimuluje účinek inzulinu a zvyšuje oxidaci mastných kyselin (25, 11). V játrech redukuje produkci glukózy, snižuje endoteliální dysfunkci a zvyšuje utilizaci mastných kyselin tím, že se podílí na jejich oxidaci a jejich využití jako zdroje energie. Tím snižuje obsah TAG ve svalu a zvyšuje inzulínovou senzitivitu a snižuje jaterní a svalovou steatózu (71). Adiponektin hraje zřejmě klíčovou roli ve vzájemném vztahu mezi obezitou a diabetes mellitus 2. typu a inzulinovou rezistencí. Podle Lacinové (71) se lze domnívat, že nízká hladina adiponektinu může být jedním z faktorů podílejících se na patogenezi inzulinové rezistence. Produkce adiponektinu je nepřímo úměrná BMI. Obezita vede k sníženému uvolňování adiponektinu a snížené expresi jeho mrna v adipocytech. Adiponektin má protizánětlivé a antiaterogenní účinky (148). Mechanismus protizánětlivého a antiaterogenního účinku adiponektinu spočívá v tom, že inhibuje adhezi monocytů na cévní endotel a produkci prozánětlivých cytokinů z makrofágů, a tak potlačuje zánětlivý proces, který je doprovodným jevem jak obezity, tak i časné fáze aterosklerózy. Molekulární působení adiponektinu v cílových buňkách je zprostředkováno jeho receptory AdipoR1 a AdipoR2. AdipoR1 má větší afinitu k adiponektinu a je exprimo- 16

17 ván v kosterním svalstvu. AdipoR2 je exprimován v játrech. Snížení exprese obou receptorů vede k aktivaci zánětlivých procesů a k akceleraci oxidačního stresu. Exprese obou receptorů je zvýšena při hladovění a je negativně regulována inzulinem. Snížená exprese receptorů vede ke zhoršení inzulinové rezistence. Exprese adiponektinu v tukové tkáni může být stimulována léky jako thiazolindindiony a glitazony. Redukce hmotnosti vede ke zlepšení některých komplikací obezity včetně inzulinové rezistence. Adiponektin se vyskytuje v několika polymerních formách. Významný metabolický efekt může mít především vysokomolekulární forma adiponektinu, což by mohlo vysvětlovat příznivý vliv redukční diety na některé rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO), aniž by došlo ke změně celkové hodnoty adiponektinu (67). Nízké koncentrace adiponektinu mohou být zjišťovány i u dosud štíhlých dospělých žen. Nízká koncentrace adiponektinu u dosud štíhlých může být rizikovým faktorem pro obezitu a inzulinovou rezistenci (71). Možnou příčinou nízké koncentrace adiponektinu u štíhlých jsou genetické vlivy a mutace genu pro adiponektin, jakož i sedavý způsob života a jídlo bohaté na tuky (136). Lacinová a kol.(71) sledovali do jaké míry koreluje hladina adiponektinu a jeho receptorů s hodnotou BMI, a jak mohou být ovlivněny krátkodobou nízkokalorickou dietou na souboru 70 žen s různým stupněm obezity (1. až 3. stupně). 14 žen s obezitou 3. stupně podstoupilo 3 týdenní nízkokalorickou dietu 2200 kj/den. Po restrikční dietě se zlepšil BMI o 9 %, klesla koncentrace glukózy, HDL, inzulínu a HOMA-IR. Redukční dietou nebylo dosaženo změny v koncentraci adiponektinu a jeho receptorů. Na základě těchto výsledků se autoři domnívají, že zlepšení inzulínové rezistence po krátkodobé dietě nebylo ovlivněno adiponektinem. Kováčová a spol. (67) soudí, že absence změn celkové hladiny adiponektinu po 3 týdenní dietě nevylučuje významnou změnu některé z jeho polymerních forem. Leptin je hlavním hormonem regulujícím centrálně příjem potravy. Zvýšení hladiny leptinu způsobuje snížení příjmu potravy a zvýšení energetického výdeje. Leptin zvyšuje tonus sympatiku, je vyšší u obézních hypertoniků než u obézních bez hypertenze (130). Lepin má důležitou úlohu v obranyschopnosti a stimulaci imunity (129). Hladina leptinu u lidí velmi dobře odráží celkový obsah tuku v organismu (45). V současné době není ještě stále objasněn důvod, proč hyperleptinémie u obézních jedinců netlumí příjem 17

18 potravy a nechrání tak před rozvojem obezity. Existují dvě teorie: první hovoří o leptinorezistenci, kdy nedostatečný účinek leptinu u obézních jedinců je dán poruchou jeho účinnosti; druhá teorie vychází z předpokladu, že z fylogenetického hlediska nebylo hlavní úlohou leptinu potlačovat příjem potravy a chránit tak před rozvojem obezity, ale naopak spouštět komplexní adaptační reakci organismu na dlouhodobé hladovění (45). Tumor necrosis factor-alfa (TNF-α) je produkován celou řadou buněk včetně buněk imunitního systému, kardiomyocytů, astrocytů a žírných buněk. Významným zdrojem TNF-α u lidí, zejména obézních, je tuková tkáň. TNF-α se vyskytuje ve dvou formách: mebránově vázané a solubilní. Předpokládá se, že právě membránově vázaná forma vyvolává zánětlivou odpověď v astrocytech, ale ne v neuronech; zatímco solubilní forma vyvolává stejnou odpověď u obou typů nervových buněk. TNF-α vede k širokému spektru odpovědí a celkových reakcí, včetně ovlivnění buněčné proliferace, diferenciace a apoptózy, horečky, šoku, tkáňového poškození, nekrózy tumorů a anorexie. TNF-α je rovněž jedním z faktorů vedoucího k rozvoji srdečního selhání, aterosklerozy, pankreatitidy a alkoholem indukovaného poškození jater. Zvýšené koncentrace TNF-α jsou pravděpodobně příčinou inzulinové rezistence u řady katabolických stavů, včetně rakoviny, sepse a traumat. TNF-α hraje důležitou roli v patogenezi inzulinové rezistence, často se syndromem obezity, spojené s diabetem (39, 130). Koncentrace mrna - TNF-α v tukové tkání jsou dvoj - až trojnásobně vyšší u obézních lidí ve srovnání s neobézními. Jejich koncentrace pozitivně koreluje s BMI a % tělesného tuku. Váhový úbytek u obézních jedinců vede naopak k poklesu exprese mrna - TNF-α a zlepšuje citlivost k inzulinu (39). Hlavním metabolickým účinkem, vyvolaným podáním TNF-α, je vzestup cirkulujících TAG, který je dán stimulací lipolýzy v tukové tkáni a zvýšenou lipogenezou v játrech (45, 130). Rezistin je produkován v tukové tkáni převážně zralými formami adipocytů. Sérové koncentrace rezistinu byly zvýšeny u experimentálních modelů obezity a diabetu 2. typu. Imunoneutralizace reziustinu vedla u myší s inzulínovou rezistencí ke zlepšení glukózové tolerance a k poklesu hladiny glukózy a inzulínu. Podání rezistinu in vivo naopak inzulínovou senzitivitu zhoršilo. Na základě těchto výsledků byla formulována hypotéza, 18

19 že rezistin je tím dlouho hledaným faktorem způsobujícím inzulínovou rezistenci. U lidí je však význam rezistinu v eptiopatogeneze inzulínové rezistence dosti sporný (45). C-reaktivní protein je markerem nejen akutního zánětu, ale je markerem chronického systémového zánětu a významným ukazatelem rizika KVO. Hladina C-reaktivního proteinu souvisí nepochybně s množstvím tělesného tuku, zejména abdominálního. U žen jsou zjišťovány vyšší hodnoty než u mužů. Ukazuje se, že CRP různě koreluje s ostatními rizikovými faktory u mužů a žen (127). 5. Etiologie obezity Obezita je definována zmnožením tukové tkáně. Etiologie obezity je multifaktoriální. Hlavní příčinou obezity je převaha energetického příjmu nad výdejem. Na jejím vzniku se však podílí celá řada dalších faktorů, zejména faktory genetické, hormonální, environmentální, biologické, psychologické a sociologické a nedostatek pohybu (28, 107) Genetické faktory Genetické faktory se na rozvoji obezity podílejí v 40 až 70 % (42, 107). Rybka (107) uvádí, že je známo asi 300 kandidátních genů obezity, jejichž exprese je ovlivňována faktory zevního prostředí. Intenzivní výzkum obezity v posledních letech přinesl objevy několika genů, jejichž mutace vedou ke vzniku těžké obezity bez významného přispění dalších faktorů (42). Jedinci s monogenním typem mutace nevykazují ve většině případů, kromě obezity vzniklé v ranném dětství, další charakteristické znaky. Monogenní mutace narušují většinou humorální signalizaci mezi periferními signály a hypotalamickými centry sytosti a hladu. Mutace genu pro melanokortinový receptor 4. typu představují nejčastější (až v 6 %) příčinu monogenní obezity. Doposud bylo identifikováno asi 600 genů, které jsou spojeny s genotypem obezity, z nich ale jen u 35 byla potvrzena ve více než pěti studiích souvislost mezi genovou variantou a nárůstem tělesné hmotnosti (42). Genetické vlohy mohou buď tendenci k obezitě posilovat (obezigenní geny), nebo naopak před ní chránit (leptogenní geny). V patofyziologii obezity se uplatňuje především dědičnost polygenní, kde se na rozvoji obezity podílí několik genových variant v interakci s faktory zevního prostředí. Vlivy zevního prostředí se uplatňují zejména 19

20 u lidí s genetickou predispozicí spočívající v poruše regulace příjmu potravy, preference určitého typu potravin, regulace energetického výdeje a utilizace živin. Energetický příjem se zvýšil absolutně nebo relativně buď vlivem většího množství konzumované potravy a její zvýšené energetické hodnotě, nebo v důsledku snížené pohybové aktivity. Lidstvo je nedostatečně chráněno před vznikem obezity, jelikož evoluční lidský genom spíše podporuje akumulaci tukové tkáně a brání jejímu odbourávání. Proto jsou signály nasycení slabší než signály hladu (42). Tato teorie se označuje jako thrifty genotype hypothesis. Tyto geny vznikly u člověka 50 až 10 tisíc let př. n. l. v mladém paleolitu, zajišťovaly ukládání tuku v těle a měly umožnit přežití jejich majitelů v dobách hladu (28, 42). Jedinci, kteří nebyli nositeli úsporných genů, v dobách hladomorů vymřeli. V dnešní době nadbytku potravy jsou naopak jednou z příčin obezity. Nárůst hmotnosti v závislosti na věku není v populaci pozorován obecně. Tělesná hmotnost v dospělosti je do značné míry určena již množstvím tuku v dětství. Výsledky kohortové studie (135), v níž byl sledován pomocí antropometrických dat soubor mužů a žen od 5. do 18. roku prokázaly, že antropometrické ukazatelé ve věku 11 let mohou vysvětlit hodnotu BMI v 35 letech u mužů z 31 %, u žen z 57 %. K podobnému závěru dochází i Pařízková (97), která uvádí, že obezita, která začíná již v období růstu, predisponuje pro častější a význačnější rozvoj obezity v pozdějších životních obdobích a vytváří též předpoklady pro rozvoj dalších onemocnění Hormonální faktory Klíčovou roli v řízení příjmu potravy má hypotalamus, zejména jeho laterální a ventromediální oblasti, kam je umísťováno centrum sytosti a centrum hladu, ale i některé další oblasti, zejména ncl. arcuatus a ncl. paraventricularis (42, 121). Tato centra přijímají signály z tukové tkáně (leptin), gastrointestinálního traktu (cholecystokinin, ghrelin, obestatin, peptid Y, inzulin), metabolické signály (glykémie, hladina aminokyselin, ketolátky) a aferentní neurogenní signály z GI traktu (distenze žaludku). Orexigenní neurony z CNS zprostředkují pomocí neuropeptidu Y zvýšení energetického příjmu a snížení energetického výdeje. Hlavním hormonem, regulujícím centrálně příjem potravy, je leptin, což je hormon produkovaný adipocyty tukové tkáně. V hypotalamu snižuje syntézu a sekreci neuropeptidu Y, a naopak zvyšuje sekreci CRH. Zvýšení hladiny leptinu způsobuje za nor- 20

21 málních podmínek snížení příjmu potravy a zvýšení výdeje energie. Tvorba leptinu je pod genetickou kontrolou genu pro obezitu (obese gen- ob). Mutace genu ob vedou v experimentu k poruchám struktury a funkce receptorů pro leptin a následně k zvýšené hladině leptinu a obezitě (121). Centrálně zprostředkovaný anorektický účinek má CRH (kortikotropin uvolňující hormon neboli kortikoliberin) a CCK (cholecystokinin). Zvýšená produkce CRH vede k aktivaci osy hypotalamus-hypogfýza-nadledvinky a aktivaci sympatoadrenegního systému (SAS). Zvýšená aktivita SAS vede k snížení chuti k jídlu a zvýšení metabolismu. Nízká aktivita SAS u obézních jedinců může mít za následek nižší hodnotu bazálního metabolismu a zvýšený příjem potravy. CCK je tvořen v mozku a ve střevě. Jeho anorektický účinek je zprostředkován zvýšenou produkcí CRH v ncl. paraventricularis. Centrálním stimulátorem příjmu potravy je neuropeptid Y, látky s opioidním účinkem (dynofin a beta-endorfin) a orexiny. Neuropeptid Y (NPY) je tvořen v ncl. arcuatus. V experimentu zvyšuje příjem glycidů. Jeho obezitogenní působení spočívá v tom, že negativně ovlivňuje intenzitu termoregulace, zvyšuje aktivitu lipoproteinové lipázy (LPL) a stimuluje sekreci inzulínu a kortikoidů. Z periferních regulátorů má tlumivý účinek na příjem potravy zejména cholecystokinin, somatostatin a glukagon. Zvýšenou sekreci CCK vyvolává přítomnost potravy ve střevě. CCK navozuje centrálně pocit sytosti aktivací CRH. Periferně tlumí CCK a somatostatin motilitu žaludku s následným podrážděním vagu a inhibicí příjmu potravy. Rovněž anorexigenní účinek glukagonu je pravděpodobně zprostředkován působením vagu. Tlumivý vliv na příjem potravy má i enterostatin, který vzniká ve střevě rozštěpením prokolipázy v počáteční fázi štěpení tuků. V experimentu tento peptid snižuje příjem tuků v potravě, což je spojeno s poklesem především tukových depozit. Vedle lokálního působení se předpokládá i centrální tlumivý vliv enterostatinu na další příjem potravy (121). Důležitou roli v rozvoji obezity hraje rovněž inzulín. Zvýšená hladina inzulínu způsobuje ukládání cukrů a tuků v těle. Změny inzulínové citlivosti a následná inzulínorezistence mají za následek rozvoj hyperinzulínemie a obezity. Inzulínorezistenci způsobuje i chronicky zvýšená hladina kortizolu. Příčinou může být chronický stres, který vede k chronické stimulaci CNS, zvýšené produkci kortizolu a k abdominálnímu ukládání tuku. 21

22 Z dalších hormonů, podílejících se na regulaci příjmu potravy a úrovni metabolismu, jsou hormony pohlavní. Příznivý vliv estrogenů spočívá v tom, že zvyšují aktivitu anorekticky působícího CRH v ncl. paraventricularis a současně mají tlumivý vliv na produkci orexigenního neuropeptidu Y. Progesteron brání ukládání tuků v abdominální oblastí tím, že snižuje aktivitu receptorů pro kortikoidy, a tím blokuje efekt glukokortikoidů na lipogenezu v abdominální oblasti. Testosteron zabraňuje ukládání tuku v abdominální oblasti tím, že zvyšuje expresi beta-adrenergních receptorů a inhibuje LPL aktivitu. U mužů s pokleslou hladinou testosteronu dochází tímto mechanismem k zvýšenému ukládání abdominálního tuku. Absolutní i relativní nárůst podílu tělesného tuku u mužů v závislosti na věku je mimo jiné podmíněn snižující se produkcí testosteronu a růstového hormonu s věkem. U žen naopak působí zvýšená hladina androgenů abdominální obezitu. Důležitou roli v regulaci energetické homeostázy a metabolismu tuků a sacharidů hraje i teprve nedávno popsaný endokanabiodní signální systém (70). Jeho receptory CB1 se podílejí na kontrole energetického metabolismu mozku, tukové tkáně, játer a svalů. Endokanabiodní systém je pravděpodobně trvale aktivovaný u lidské obezity i u zvířecího modelu vrozené i dietou indukované obezity. Endokanabiodní systém vykonává řadu funkcí v centrálním i periferním nervovém systému, včetně energetické homeostázy a regulace metabolismu sacharidů a lipidů. Společně s hypotalamickým systémem a leptinem hraje pravděpodobně i roli při ovlivnění kardiovaskulárního rizika. Přírůstek hmotnosti po stimulaci CB1 receptoru není jen důsledkem zvýšeného příjmu potravy, ale i důsledkem změn v metabolických procesech nezávislých na příjmu jídla Životní styl Základním předpokladem vyrovnaného metabolismu u dospělého člověka je, aby energetický příjem byl v rovnováze s energetickým výdejem. Hlavní podíl energetického výdeje u člověka se sedavým zaměstnáním připadá na bazální metabolismus (6 až 7 MJ za 24 hodin). Nad tuto hodnotu musí strava pokrýt energetické nároky na práci v zaměstnání, péči o domácnost, sportovní a kulturní aktivity, případně další aktivity. Snížení energetického výdeje při stejném příjmu nebo zvýšení energetického příjmu při stejném výdeji vede k hromadění tukových zásob a nadváze. S nadváhou a obezitou se často setkáváme u bývalých výkonných sportovců, kteří ukončili sportovní aktivitu. Jejich ener- 22

23 geticky výdej se po ukončení sportovní aktivity významně snížil, ale stravovací zvyklosti přetrvávají. Stejný problém se vyskytuje i u některých fyzicky náročných profesí po přechodu do důchodu nebo na fyzicky méně náročná zaměstnání. Ke zvýšené tendenci nárůstu tělesné hmotnosti s věkem přispívá i pokles bazálního metabolismu a hormonální změny. Na zvyšujícím se počtu osob s nadváhou a obezitou se v posledních letech podílí celkový pokles energetického výdeje jak v důsledku klesající energetické náročnosti práce v zaměstnání, tak v důsledku podstatných změn životního stylu (rozvoj automobilismu, televizní a počítačové techniky). Na druhé straně klesá podíl času věnovaného pohybové aktivitě. Přitom energetický příjem současné společnosti neklesá, ale naopak se často ještě zvyšuje. Na zvyšování příjmu energie se podílí řada faktorů jako např. reklama, zvyšování porcí v restauracích, ale i rostoucí stres. Chronický stres vede k zvýšené produkci kortizolu, který zvyšuje hladinu glykémie a volných mastných kyselin v krvi a podporuje abdominální depozici tuku. Rozvoj obezity může ovlivnit i výživa matky v době těhotenství. Intrauterinní malnutrice bývá spojená s nízkou porodní váhou a je asociována v pozdějším věku s výskytem obezity, diabetu 2. typu a hypertenzí v důsledku kompenzačních mechanismů po porodu (28). Významný podíl životního stylu a stravovacích návyků na rozvoji obezity velmi dobře demonstruje příklad PIMA - indiánů žijících v Arizoně a Mexiku. Indiáni v Arizoně, kteří žijí v amerických podmínkách, mají vysoký výskyt obezity a diabetu 2. typu. Naproti tomu mexičtí indiáni, kteří žijí v chudých podmínkách, mají normální váhu a nízký výskyt diabetu 2. typu (28). Velmi průkazné jsou studie prováděné na jednovaječných dvojčatech, která měla stejné genetické předpoklady, ale žila v rozdílných podmínkách. Průměrný rozdíl hmotnosti u mužů byl 16 kg, u žen dokonce 19 kg. Tyto výsledky dokazují, že se stejnými genetickými předpoklady lze dosáhnou rozdílné hodnoty BMI (28). Kromě kvantitativní stránky stravy má pro rozvoj obezity zásadní význam i kvalitativní složení stravy. V pokusech na myších bylo prokázáno (32), že příjem n-3 polynenasycených mastných kyselin působí preventivně proti rozvoji inzulinové rezistence a obezity. Přídavek eikosapentenové kyseliny a dekosahexaenové kyseliny myším zvýšilo tvorbu a uvolňování adiponektinu z tukové tkáně a příznivě ovlivnilo rozvoj obezity u myší. 23

24 Pro zajištění správného vývoje organismu je důležitý pohyb. Dítě v předškolním věku by mělo trávit pohybem alespoň 6 hodin a ve věku 7 až 11 let alespoň 5 hodin denně (68). Z hlediska pohybové aktivity je kritickým obdobím přechod dítěte z mateřské školy do první třídy základní školy. Sigmund a kol. (114) zjistili dvojnásobný pokles (p = 0,008) doby každodenní chůze a běhu u souboru 54 dětí (p = 0,008) při nástupu do 1. třídy základní školy. S věkem pohybová aktivita u obou pohlaví klesá, a to jak v období dospívání, tak zejména po nástupu do zaměstnání. Výsledky šetření fyzické zdatnosti a pohybové aktivity u populace Severomoravského regionu ukázaly poměrně vysokou pohybovou aktivitu u dospívající studující mládeže ve věku 15 let (3 a vícekrát týdně sportovalo 71 % chlapců a 61,4 % děvčat). Intenzita pohybové aktivity klesala již v průběhu studia a ve věku 45 až 60 let sportovalo pravidelně již jen 17 % mužů a 22,7 % žen (56, 57). Na tělesnou hmotnost mohou mít snad vliv i střevní bakterie. Podle Hamptona a kol. (48) je střevo osídleno užitečnými bakteriemi patřícími do dvou typů: Bacteroidetes a Firmicutes, přičemž o sklonu k obezitě rozhoduje zřejmě jejich vzájemný poměr. U obézních myší, jakož i u obézních lidských dobrovolníků, byla zjištěna relativní převaha bakterií Firmicutes. U hubnoucích jedinců se významně zvyšoval počet Bacteroidetes, přičemž tento nárůst významně souvisel s úbytkem hmotnosti, nikoliv však s celkovým příjmem kalorií. Bylo zjištěno, že genomy bakterií získaných od obézních myší jsou bohaté na geny kódující enzymy, které umožňují štěpení jinak nestravitelných složek jídla. Zdá se, že střevní mikroflóra obézních jedinců zvyšuje schopnost získávat energii z potravy. Bylo prokázáno, že tento znak je přenosný, neboť u bezmikrobních myší byl po přenosu bakterií ze střeva obézních myší zaznamenán významně větší nárůst množství celkového tuku v těle, aniž by tyto myši dostávaly více potravy než myší, do jejichž střev byly přeneseny bakterie od myší štíhlých. Je otázkou, nakolik vliv bakterií může významně ovlivnit tělesnou hmotnost u lidí Sociální faktory Obecně se uvádí, že vyšší výskyt obezity je u osob s nižším vzděláním a nižším příjmem. Významně vyšší podíl chorobně obézních osob v USA tvoří černoši a jedinci s nižším vzděláním a mižšími příjmy (109). Na vyšším výskytu obezity u osob s nižším vzděláním se může podílet i stres v souvislosti se zaváděním moderních technologií do 24

25 výroby (počitačově řízené stroje), jejichž zvládnutí může být zejména pro osoby starší a s nižším vzděláním značně stresující. 6. Metody na stanovení tělesného tuku K diagnostice nadváhy a obezity se používá v epidemiologických studiích a v běžné klinické praxi nejčastěji index tělesné hmotnosti - Body Mass Index (BMI), který se vypočítává jako poměr tělesné hmotnosti (kg) a druhé mocniny tělesné výšky (m 2 ). BMI byl zaveden do praxe již více než před 100 lety jako Queteletův index a nahradil dříve používaný Brokův index (69). I když je známo, že BMI neodráží přesně podíl tuku v těle, jelikož nerozlišuje mezi svalovou a tukovou tkání, má obrovskou výhodu v jednoduchosti jeho stanovení. Metoda není vhodná pro sportovce s vysoce vyvinutou svalovou hmotou, u nichž může vést k chybné diagnóze ve smyslu falešné diagnózy obezity (69). Ve srovnání s BMI má daleko větší vypovídací schopnost stanovení procenta tuku (%T). Tato hodnota je rovněž těsněji spjata se zdravotními riziky provázejícími obezitu (152). V praxi dosud velmi používané metody pro stanovení %T jsou antropometrické metody, založené na stanovení tloušťky kožních řas pomocí kaliperu (obr. 2). Jednotlivé metody se liší počtem měřených kožních řas a typem použitého kaliperu. Nejčastěji je používán Bestův kaliper nebo kaliper Harpendenského typu (obr. 3). Obr. 2 Kožní řasa Obr. 3 Bestův a Harpenderský kaliper U nás hojně používanou metodou na stanovení %T je metoda podle Pařízkové (96), která vypočítává %T na základě tloušťky 10 kožních řas měřených na přesně definovaných místech pomocí Bestova kaliperu. %T se vypočítá pomocí rovnic nebo tabu- 25

26 lek, odvozených na základě výsledků získaných vážením pokusných osob na podvodní váze (hydrodenzitometrie) (obr. 4). Obr. 4 Hydrodenzitometrie Jako referenční metodu pro stanovení celkového tuku lze považovat celotělovou duální rtg absorpciometrii (DXA) (152). Metoda je založena na absorpci velmi slabého rtg ráření o dvou rozdílných vlnových délkách (obr. 5a a 5b). Tato metoda umožňuje stanovení čtyř složek, a to tukové tkáně, svalové tkáně, kostí a zbytku (115, 136, 150). Metoda je nenáročná pro vyšetřované z hlediska zátěže ionizujícím zářením, nevýhodou je vysoká cena přístroje a nemožnost využití pro měření v terénu. Obr. 5a DXA V průběhu posledních let byla vypracována a odzkoušena celá řada metodik na stanovení procenta tělesného tuku. V klinické praxi je zejména v posledních letech nejčastěji používanou metodou metoda bioimpedanční analýzy (BIA). BIA metoda využívá 26

27 střídavého proudu o nízké intenzitě 400 nebo 800 µa a frekvenci 50 khz, nebo lépe s proměnlivou frekvencí khz s různým uspořádáním elektrod. Metoda je založena na rozdílném odporu, který klade průchodu elektrického proudu tuková tkáň a svalstvo. Měření je pro vyšetřovaného nenáročné, nevýhodou je závislost na hydrataci organismu a umístění a tvaru elektrod (49, 69, 152). Na trhu jsou v současné době nabízeny přístroje s elektrodami s uspořádáním bipedálním - vyšetřovaná osoba stojí na váze s vyznačeným umístěním elektrod, nebo bimanuální (obr. 6) - vyšetřovaný svírá přístroj v rukou nebo v tetrapolárním uspořádání (Bodystat, obr. 7a, 7b a 7c; Tanita BC 418, obr. 8a a 8b) - elektrody jsou umístěny po dvou na zápěstí a nad hlezenním kloubem pravostranných končetin. Obr. 5b Výledky DXA Obr. 6 Bimanuální přístroj Obr. 7aBodystat Obr.7b Bodystat Obr. 7c Bodystat 27

28 Obr. 8a Tanita BC 418 Obr. 8b Měření přístrojem Tanita BC 418 Jelikož proud prochází v závislosti na uspořádání elektrod různými částmi těla, nemusí výsledky získané různými přístroji dávat shodné hodnoty. Monofrekvenční přístroje neumožňují stanovit intracelulární a extracelulární objem tekutin. Pro jejich stanovení je nutné použít kapacitní a odporovou složku bioimpedance (13, 14). Jak ukázala práce Všetulové a Bunce (152), výsledky získané přístroji TANITA a BIA 200-M, vypočítané podle původních rovnic, nemusí dávat hodnoty srovnatelné s výsledky měření přístrojem DXA. Autoři vypracovali nové rovnice pro stanovení %T pomocí přístroje BIA 2000-M s tetrapolárním uspořádáním elektrod. Podle Bunce predikční rovnice musí respektovat nejen pohlavní rozdíly, ale musí zohledňovat i další rozdíly jako věk (děti, dospělí), tělesnou aktivitu (sportovně aktivní a neaktivní jedince) a množství tělesného tuku (13, 14, 20). V porovnání s metodou DXA lze počítat při použití správných rovnic s chybou okolo 5 až 7 %. V druhé polovině minulého století se začaly objevovat práce zjišťující, že u osob s androidní obezitou je častější výskyt diabetu, aterosklerózy a vyššího krevního tlaku (65, 101, 141, 142). To podnítilo snahu o vypracování metod na stanovení množství abdominálního tuku. Za zlatý standard pro stanovení viscerálního tuku se považuje metoda stanovení pomocí CT (122, 123) (obr. 9a a 9b). 28

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Regulace metabolizmu lipidů

Regulace metabolizmu lipidů Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Arterio-nebo ateroskleróza (askl.) pomalu postupující onemocnění tepen, při němž je ztluštělá intima fibrózními uloženinami, které postupně zužují lumen a současně jsou místem vzniku

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky stravy - lipidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lipidy 1 = organické látky orgány těla využívají jako zdroj energie pro svoji činnost. Sloučenina glycerolu a mastných kyselin (MK)

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL

TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL LIPIDY Lipidy tvoří různorodý soubor látek (přirozených esterů netěkajících s vodní párou a neobsahujících aroma cké jádro),

Více

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Problematika dětské obezity Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Obezita = nakupení tukové tkáně = rozdíl oproti obezitě dospělých Na nárůstu hmotnosti se podílí i rozvoj muskulosteletárního systému

Více

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Regulace glykémie. Jana Mačáková Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Poruchy metabolismu lipidů. Ateroskleróza. (C) MUDr. Martin Vejražka, Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Praha 1

Poruchy metabolismu lipidů. Ateroskleróza. (C) MUDr. Martin Vejražka, Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Praha 1 Poruchy metabolismu lipidů. Ateroskleróza (C) MUDr. Martin Vejražka, Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Praha 1 Metabolismus lipoproteinů chylomikrony B-48, C, E LPL MK zbytky chylomikronů (C) MUDr. Martin

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako

1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné. hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako Obezita a nadváha 10 skutečností o obezitě podle WHO 1. Nadváha a obezita jsou definovány jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může poškodit zdraví. WHO definuje nadváhu jako BMI, které

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy Zjišťování výž. Zvyklostí 13.10. Ateroskleroza Celkové onemocnění postihující cévy a různá krevní řečiště Klinicky nejtypičtější ICHS, CMP, ICHDK RF neovlivnitelné

Více

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM 1. Cíle dietní léčby pacientů s diabetem CHARAKTERISTIKA STANDARDU Cílem dietní léčby diabetiků je zlepšení kompenzace diabetu, především: Udržováním individuální

Více

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Spotřeba alkoholu v ČR: 13 l / os. rok, tj. 26,3 g / os. den Přibl. 60 % nemocí je etiopatologicky spojeno

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou. VÝŽIVA V PREVENCI DM 1. DM I. absolutní nedostatek inzulinu dochází kvůli destrukci β- buněk L. ostrůvků autoimunně podmíněným zánětem. Všechny věkové kategorie nejvíce děti. Prim prevence výživou nemá

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : 18.10. 2010. Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM ODBORNÝCH ČINNOSTÍ Odbor podpory zdraví a hygieny dětí a mladistvých, Oddělení podpory zdraví dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ Termín pořádání

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány

Více

Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků

Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny

Více

BIOS LIFE SLIM PROČ BIOS LIFE SLIM DŮLEŢITÉ INFORMACE O BIOS LIFE SLIM

BIOS LIFE SLIM PROČ BIOS LIFE SLIM DŮLEŢITÉ INFORMACE O BIOS LIFE SLIM BIOS LIFE SLIM PROČ BIOS LIFE SLIM Je prvním klinicky prověřeným produktem na světě, který byl vyvinut, aby odbourával uložený tuk a k podpoře zdravých hladin cholesterolu. Je vyroben z přírodních ingrediencí.

Více

Obesita a redukční režimy

Obesita a redukční režimy Obesita a redukční režimy Výuka na VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Obezita definice I. Na základě Relativní nadváhy Lehká obezita 120 140 % ideální hmotnosti Výrazná obezita 140 200 % ideální hmotnosti

Více

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Centrum podpory veřejného zdraví Oddělení podpory zdraví ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 25.6.204 Organizátor: Mgr. Dana Hronová, ZŠ Votice Místo: Votice OBSAH

Více

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY Piťha J. /Praha/, Fórum zdravé výživy Celostátní konference nutričních terapeutů 2013 Výživa od začátků 20.11.2013 Obsah Rizikové faktory kardiovaskulárních

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Faktory ovlivňující výživu

Faktory ovlivňující výživu Faktory ovlivňující výživu Dříve než setra vyhodnotí stav pacientovi výživy měla by se obeznámit s faktory, které mohou ovlivnit individuální stravovací návyky a dalšími faktory, které mohou ovlivnit přijímání

Více

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Struktura prezentace Epidemiologická situace v Evropě teoretický rámec zdravotního

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

METABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

METABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové METABOLISMUS 1 Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové METABOLISMUS 1 Chemické a energetické pochody v těle, jsou nepřetržité Anabolismus = syntéza, proces stavby tkání, spotřebovává energii Katabolismus

Více

Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra. Život

Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra. Život Výživa seniorů z pohledu lékaře-geriatra Život 90 14.4.2016 1.Co je malnutrice (podvýživa)? Malnutrice (podvýživa) stav, kdy příjem energie a nutrietů je nižší, než jejich potřeba. Nemocný senior musí

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212 Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,

Více

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D Kostní remodelace permanentní kontrolovaná resorpce kosti osteoklasty s následnou náhradou kosti osteoblasty délka cyklu 3-4 měsíce kostní remodelační

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda) Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen

Více

Sylabus pro předmět Humánní dietetika

Sylabus pro předmět Humánní dietetika Sylabus pro předmět Humánní dietetika Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Anatomie a fyziologie trávicího ústrojí člověka se podrobně věnuje anatomii a fyziologii trávicího ústrojí člověka. Studenti

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Vážení a měření nemocných

Vážení a měření nemocných Vážení a měření nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Bc. Zouharová Klára Měření výšky těla, tělesné hmotnosti Růst zvětšování

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

OBEZITA A MOŽNOSTI JEJÍ LÉČBY I. ETIOLOGIE OBEZITY

OBEZITA A MOŽNOSTI JEJÍ LÉČBY I. ETIOLOGIE OBEZITY OBEZITA A MOŽNOSTI JEJÍ LÉČBY I. ETIOLOGIE OBEZITY OBESITY AND ITS TREATMENT I. ETIOLOGY OF OBESITY JANA VLČKOVÁ Vítkovická nemocnice, a. s., Ostrava, Oddělení léčebné rehabilitace SOUHRN Obezita se stává

Více

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ; výsledky studie EHES MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová, Ph.D. Státní zdravotní ústav Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva EHIS/EHES 2014 EHIS (European

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková

Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině

Více

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26%

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26% Termoregulace Člověk je tvor homoiotermní Stálá teplota vnitřního prostředí Větší výkyvy teploty ovlivňují enzymatické pochody Teplota těla je závislá na tvorbě a výdeji tepla Teplota těla je závislá na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

von Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková

von Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková von Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková von Willebrandova choroba -je dědičná krvácivá choroba způsobená vrozeným kvantitativním či kvalitativním defektem von Willebrandova faktoru postihuje

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Obezita a její rizika Anotace Pracovní list informuje žáka o podstatě, příčinách a rizicích obezity. Zadané

Více

- je tvořena lalůčky s vývody, které se spojují ve společný vývod ductus pancreaticus (ústí společně se žlučovodem ve vaterské papile)

- je tvořena lalůčky s vývody, které se spojují ve společný vývod ductus pancreaticus (ústí společně se žlučovodem ve vaterské papile) Otázka: Slinivka břišní Předmět: Biologie Přidal(a): Mili 1. anatomie 2.funkce, význam při trávení 3. Onemocnění slinivky břišní 1. Anatomie - latinsky pankreas - protáhlá žláza umístěná pod žaludkem -

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň 24. 11. 2016 STRUKTURA PREZENTACE Epidemiologická situace Česko v kontextu Evropy Studie EHIS/EHES 2014

Více

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

MUDr. Milan Flekač, Ph.D. MUDr. Milan Flekač, Ph.D. Dieta Pojem dieta z řečtiny = denní režim Vhodný způsob stravování, který ovlivňuje onemocnění. U DM patří mezi pilíře terapie. Levný a velice účinný prostředek léčby. Výrazná

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci Michala Lustigová Státní zdravotní ústav XLIII. konference České demografické společnosti, XLIII. konference České demografické společnosti,

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Léčba diabetes mellitus 2. typu pomocí metody TES-terapie

Léčba diabetes mellitus 2. typu pomocí metody TES-terapie Léčba diabetes mellitus 2. typu pomocí metody TES-terapie Léčba diabetu druhého typu je složitým terapeutickým problémem kvůli rostoucímu počtu onemocnění, jeho chronické povaze a kombinované medikamentózní

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

STRES STRES VŠEOBECNÝ ADAPTAČNÍ SYNDROM PSYCHOSOMATICKÉ CHOROBY

STRES STRES VŠEOBECNÝ ADAPTAČNÍ SYNDROM PSYCHOSOMATICKÉ CHOROBY STRES VŠEOBECNÝ ADAPTAČNÍ SYNDROM PSYCHOSOMATICKÉ CHOROBY STRES Reakce organismu: Vysoce specifické tvorba protilátek Všeobecné horečka, kašel, zánět Nejvšeobecnější stres všeobecný adaptační syndrom soubor

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Nadváha a obezita u dětí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Kdysi převládal názor, že tlusté dítě je zdravé dítě. Dnes je zřejmé, že dětská obezita je spojená se závažnými zdravotními problémy, přičemž některé

Více

Integrace metabolických drah v organismu. Zdeňka Klusáčková

Integrace metabolických drah v organismu. Zdeňka Klusáčková Integrace metabolických drah v organismu Zdeňka Klusáčková Hydrolýza a resorpce základních složek potravy Přehled hlavních metabolických drah Biochemie výživy A) resorpční fáze (přísun živin) glukóza hlavní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H. Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století Hrstková H. Česká republika přední místo na světě ve výskytu kardiovaskulárních chorob Nejčastější příčina úmrtí Budoucí vývoj zdraví - ovlivňován

Více

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol. Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE Kateryna Nohejlová a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Patofyziologie Vedoucí autorského kolektivu

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

Seznam přednášek - Poradce pro výživu

Seznam přednášek - Poradce pro výživu Seznam přednášek - Poradce pro výživu A B C D ÚVOD 1.Vstupní konzultace 2. Vyplnění formuláře 3. Diagnostika 4. Zjištění zdravotního stavu 5. Kodex výživového poradce 6. Definice činnosti poradce pro výživu

Více

Vrozené trombofilní stavy

Vrozené trombofilní stavy Vrozené trombofilní stavy MUDr. Dagmar Riegrová, CSc. Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických

Více

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU

JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK ŘEŠIT CUKROVKU DIABETES MELLITUS II. TYPU JAK SE PROBLÉMY S CUKROVKOU II. TYPU PROJEVUJÍ: Hormon řídící přeměnu cukru v těle se nazývá inzulín a je produkován slinivkou břišní. Lépe řečeno Langerhansovými

Více

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc., MUDr. Věra Kernová, MUDr. Jarmila Rážová Státní zdravotní ústav, Praha ÚVOD A DEFINICE Primární prevence by měla být

Více

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu Krčová V., Vlachová I.*, Slavík L., Hluší A., Novák P., Bártková A.*, Hemato-onkologická onkologická klinika FN Olomouc * Neurologická klinika FN Olomouc

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

METABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

METABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové 1 METABOLISMUS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové METABOLISMUS 1 Chemické a energetické pochody v těle, jsou nepřetržité Anabolismus Katabolismus Bazální metabolismus 2 METABOLISMUS 2 Nároky jednotlivých

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Lipidy Lucie Szüčová Osnova: vosky, tuky, mastné kyseliny,mýdla Klíčová slova: lipidy,vosky,

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?

Více

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ

SOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké

Více