V ROâNÍ ZPRÁVA 2005 AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY. âeské REPUBLIKY

Transkript

1 V ROâNÍ ZPRÁVA 2005 AGENTURA OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY âeské REPUBLIKY AOPK âr Praha 2006

2 V R O â N Í Z P R Á V A A G E N T U R A O C H R A N Y P Í R O D Y A K R A J I N Y â E S K É R E P U B L I K Y A O P K â R P R A H A

3 o b s a h 1 Úvod Organizace Hlavní okruhy odborné ãinnosti Natura Podpora orgánû státní správy ochrany pfiírody a krajiny Krajinotvorné programy Péãe o zvlá tû chránûná území Správa státního majetku Ochrana druhové rozmanitosti Mezinárodní spolupráce Péãe o jeskynû Státní program ochrany pfiírody a krajiny âr Ústfiední seznam ochrany pfiírody (ÚSOP) Informaãní systém ochrany pfiírody Vûdeckov zkumná ãinnost Konference a semináfie Publikaãní ãinnost Seznam boxû

4 ú v o d 1 Ú V O D Konec roku 2005 pfiinesl zásadní zmûnu ve struktufie státní ochrany pfiírody v âr. K ukonãila svou samostatnou ãinnost Správa ochrany pfiírody âr, a od splynula s Agenturou ochrany pfiírody a krajiny âr. K tomuto kroku se rozhodl ministr Ïivotního prostfiedí RNDr. Libor Ambrozek na základû anal zy, kterou zpracovali pod vedením námûstka ministra RNDr. Franti ka Pojera zástupci vedení obou organizací. Nejv znamnûj ím úkolem Agentury ochrany pfiírody a krajiny v roce 2005 byla i nadále pfiíprava soustavy chránûn ch území Evropsk ch spoleãenství Natura 2000, která bude vyhlá ena na základû smûrnice ã. 79/409/EHS o ochranû volnû Ïijících ptákû (zkrácenû smûrnice o ptácích) a smûrnice ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrnice o stanovi - tích). Po odeslání návrhu Národního seznamu evropsky v znamn ch lokalit âeské republiky do Bruselu (duben 2005) se jednalo zejména o monitoring navrïen ch území a jednotliv ch chránûn ch fenoménû podle v e uveden ch smûrnic. AOPK âr nadále pracovala jako ãlen konsorcia Evropského tematického stfiediska biologické rozmanitosti pfii Národním pfiírodovûdeckém muzeu v PafiíÏi zahájila ãinnost nová stfiediska AOPK âr v tûch krajích, kde doposud chybûla, tzn. se sídly v Liberci, Hradci Králové, Zlínû a Karlov ch Varech. Tím by mûlo dojít k dal ímu zlep ení a zpfiesnûní plo né pûsobnosti AOPK âr jako odborné organizace ochrany pfiírody. Pfii své ãinnosti spolupracovala Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr kromû Ministerstva Ïivotního prostfiedí jako svého zfiizovatele zejména se Správou ochrany pfiírody, správami národních parkû, âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí, krajsk mi úfiady, správci vodních tokû, Lesy âeské republiky, obcemi i s mnoha nevládními a zájmov mi organizacemi, z nichï lze jmenovat napfiíklad âesk svaz ochráncû pfiírody, âesk a Moravsk rybáfisk svaz, âeskou spoleãnost ornitologickou, âeskou spoleãnost pro ochranu netop rû nebo âeskou speleologickou spoleãnost. Lze konstatovat, Ïe v echny úkoly na í organizace byly v roce 2005 úspû nû fie eny v rámci jejích finanãních a personálních kapacit. Ing. Martin Du ek fieditel AOPK âr 5

5 o r g a n i z a c e 2 O R G A N I Z A C E Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr zabezpeãuje odbornou podporu pro ãinnost orgánû vefiejné správy ochrany pfiírody a krajiny na území âeské republiky a zaji Èuje odbornou, vûdeckov zkumnou, monitorovací, metodickou, dokumentaãní, informaãní, znaleckou a osvûtovou ãinnost v systému státních organizací ochrany pfiírody a krajiny. Obr. 1: Logo AOPK âr Pfiedmûtem ãinnosti AOPK âr je pak zejména: vytváfiení, správa a vedení Informaãního systému ochrany pfiírody vedení Ústfiedního seznamu ochrany a pfiírody a centrální dokumentace ochrany pfiírody a krajiny, správa státního majetku ve zvlá tû chránûn ch územích, vydávání stanovisek a expertních posudkû pro orgány státní správy a pro ostatní právnické a fyzické osoby, odborná, vûdeckov zkumná a znalecká ãinnost a ífiení informací v oblasti ochrany pfiírody a krajiny, shromaïìování podkladû a administrace krajinotvorn ch programû, pfiedev ím Programu péãe o krajinu a Programu revitalizace fiíãních systémû, uskuteãàování opatfiení k ochranû pfiírody, krajiny a pfiírodního dûdictví, mezinárodní spolupráce v ochranû pfiírody a krajiny vãetnû v konu vûdeckého orgánu CITES (Úmluvy o mezinárodním obchodû ohroïen mi druhy volnû Ïijících ÏivoãichÛ a rostlin), ochrana a provoz zpfiístupnûn ch jeskyní. AOPK âr má celorepublikovou pûsobnost a svou ãinnost vykonávala prostfiednictvím 12 stfiedisek v Praze, âesk ch Budûjovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích, Havlíãkovû Brodu, Brnû, Olomouci a Ostravû. Ve druhé polovinû roku 2005 pak byla novû zfiízena stfiediska ve Zlínû, Liberci a Karlov ch Varech. Územní pûsobnost stfiedisek respektuje hranice krajû pfii zachování principu nedûlitelnosti velkoplo n ch zvlá tû chránûn ch území (tj. chránûn ch krajinn ch oblastí a národních parkû). V únoru 2006 bude uvedeno do provozu poslední stfiedisko AOPK âr v Hradci Králové. AOPK âr rovnûï provozovala v ech 13 vefiejnosti zpfiístupnûn ch jeskyní, tj. j. Balcarka, Katefiinské j., Sloupsko- o Ûvské j., Punkevní j., Bozkovské dolomitové j., Ch novské j., Konûpruské j., Zbra ovské aragonitové j., Javofiíãské j., Mladeãské j., j. Na Pomezí, j. Na piãáku a j. Na Turoldu. 7

6 o r g a n i z a c e Obr. 2: Zpfiístupnûné jeskynû v âr v roce vydal ministr Ïivotního prostfiedí opatfiení ã. 4/05, kter m s úãinností od pfievedl na AOPK âr v kon práva a závazky státu a ve kerou pûsobnost, kterou vykonávala ke dni svého zániku ( ) organizaãní sloïka státu s názvem Správa ochrany pfiírody. 8

7 Obr. 3: Organizaãní struktura AOPK âr k o r g a n i z a c e 9

8 3 H L A V N Í O K R U H Y O D B O R N É â I N N O S T I 3.1 NATURA 2000 Pokraãování v pfiípravû soustavy Natura 2000 v âeské republice bylo jednou z priorit Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr i v roce Po schválení národního seznamu evropsky v znamn ch lokalit (863 lokalit) vládou âr pfiedali zástupci resortu Ïivotního prostfiedí 8. února 2005 Evropské komisi v Bruselu kompletní údaje pro v ech 863 evropsky v znamn ch lokalit a 38 ptaãích oblastí soustavy Natura âeská republika tak splnila jeden ze sv ch závazkû vûãi Evropské unii vypl vající z dvou evropsk ch smûrnic: smûrnice o ptácích (79/409/EHS) a smûrnice o stanovi tích (92/43/EHS), které byly transponovány do národní legislativy zákonem ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Jejich cílem je ochrana vybran ch ohroïen ch rostlin, ÏivoãichÛ a cenn ch typû pfiírodních stanovi È v celé Evropské unii. Obr. 4: Aktuální zobrazení lokalit národního seznamu soustavy Natura 2000, které byly vyhlá eny nafiízením vlády âr ã. 132/2005 Sb. ( ) Národní seznam evropsky v znamn ch lokalit v âeské republice (zdroj AOPK âr) Evropská komise hodnotí dostateãnost národních seznamû jednotliv ch ãlensk ch státû na tzv. biogeografick ch semináfiích. âeská republika spadá do dvou biogeografick ch oblastí panonské (4% rozlohy âr) a kontinentální (96% rozlohy âr). 10

9 Pro panonskou biogeografickou oblast se semináfi konal dne záfií 2005 v maìarském Sarródu. Z v sledkû semináfie vyplynulo, Ïe âeská republika bude muset národní seznam evropsky v znamn ch lokalit v men í mífie doplnit. Doplnûní národního seznamu pro panonskou biogeografickou oblast podle závûrû ze semináfie bude probíhat v roce 2006, aby bylo moïné ovûfiení lokalit v terénu bûhem vegetaãní sezóny. Poté budou novû doplnûné a stávající lokality se zmûnûn mi pfiedmûty ochrany projednány s dotãen mi vlastníky a v meziresortním fiízení. Národní seznam pak bude znovu vyhlá en novelou nafiízení vlády ã. 132/2005 v období Cel proces bude obdobnû probíhat i pro kontinentální biogeografickou oblast. V roce 2005 zaji Èovala AOPK âr pfiípravu odborn ch podkladû na kontinentální biogeografick semináfi, kde se bude hodnotit dostateãnost národního seznamu evropsky v znamn ch lokalit pro kontinentální biogeografickou oblast. Semináfi se bude konat v dubnu Pfiíprava spoãívala zejména ve v bûru lokalit do tzv. zásobníku pfiírodních komplexû. Pfiírodní komplexy se navrhovaly pro ochranu typû pfiírodních stanovi È a samotn zásobník bude moïné vyuïít k doplnûní národního seznamu, pokud tak vyplyne ze závûrû kontinentálního biogeografického semináfie. V fiíjnu 2005 byla pûvodní forma dokumentace evropsky v znamn ch lokalit a ptaãích oblastí v databázi Access nahrazena databází, která je pfiístupná prostfiednictvím webového rozhraní intranetu AOPK âr. DÛvodem je lep í pfiístup pro editaci, prohlíïení a aktualizaci údajû o evropsky v znamn ch lokalitách a ptaãích oblastech. V roce 2006 se plánuje zpfiístupnûní zmiàované databáze pro krajské úfiady, Ministerstvo Ïivotního prostfiedí a vojenské újezdy. Obr. 5: Logo soustavy Natura 2000 Bûhem roku 2005 do lo ke zpfiesnûní vrstvy mapování biotopû specialisty na jednotlivé biotopy. Zpfiesnûnou vrstvu mapování bude moïné vyuïít jako v chozí podklad pro monitorování stavu typû pfiírodních stanovi È a pro následné podávání pravideln ch zpráv Evropské komisi o stavu typû pfiírodních stanovi È z hlediska ochrany. Zpfiesnûná vrstva mapování biotopû byla také vyuïita pro projekt VaV 620/20/03 Optimalizace v sledkû mapování biotopû a jejich aktuálního zastoupení na území âr jako pfiedmûtu ochrany v souãasné soustavû maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území âr. Cílem projektu bylo analyzovat zastoupení pfiírodních biotopû v dosavadní soustavû zvlá tû chránûn ch území a v navrïené soustavû evropsky v znamn ch lokalit. Na základû této anal zy byl zpracován odborn návrh na doplnûní stávající soustavy MZCHÚ o nová území, v nichï se vyskytují biotopy vzácné, dosud nedostateãnû stávající ochranou zaji tûné, biotopy velmi reprezentativní, pfiípadnû biotopy v znamné z hlediska regionální variability. V roce 2006 budou v sledky pfiedány krajsk m úfiadûm, které je mohou ve své územní pûsobnosti pouïít pfii vyhla ování nov ch MZCHÚ. V prosinci 2005 uspofiádala AOPK âr v Pardubicích semináfi s názvem Sledování a ochrana biotopû v âr. ZástupcÛm MÎP, stfiedisek AOPK âr, jednotliv ch CHKO a odborné vefiejnosti byly pfiedstaveny ãinnosti a projekty související se sledováním a ochranou biotopû v âr. Prezentováno bylo napfi. pokraãování soustavy Natura 2000 v âr, zaji tûní aktualizace vrstvy mapování biotopû, monitorování stanovi È, které plyne ze smûrnice o stanovi tích, zmiàovan projekt VaV Optimalizace v sledkû mapování biotopû a jejich aktuálního zastoupení na území âr jako pfiedmûtu ochrany v souãasné síti maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území âr, Rámcová smûrnice o vodách a dal í. 11

10 V roce 2005 byla pfiipravena mapa soustavy Natura 2000 v âeské republice. Jedná se o aktuální zobrazení lokalit národního seznamu soustavy Natura 2000, které byly vyhlá eny nafiízením vlády ã. 132/2005 Sb. ( ). V materiálu je zároveà popsán proces vzniku soustavy Natura 2000 v âeské republice a charakterizovány druhy ÏivoãichÛ, rostlin a typy pfiírodních stanovi È, které jsou v rámci soustavy Natura 2000 v âr chránûny. V roce 2005 zapoãala pfiíprava zásad managementu druhû rostlin a ÏivoãichÛ, pro které jsou vyhla ovány evropsky v znamné lokality. Budou urãeny irokému spektru zájemcû zejména z fiad orgánû státní ochrany pfiírody, kter m by mûly poslouïit pfii zaji tûní péãe o lokality s v skytem cílov ch druhû. Dokument bude dokonãen v roce Monitoring druhû a biotopû Podle prûbûïnû dokonãovan ch metodik pro dlouhodobé, pravidelné a standardními metodami provádûné sledování druhû rostlin a ÏivoãichÛ a typû pfiírodních stanovi È vyskytujících se v âr, které jsou uvedeny v pfiílohách I, II, IV a V smûrnice o stanovi tích a monitorovacích plánû ptaãích oblastí a druhû z pfiílohy I smûrnice o ptácích, byl garanty z oddûlení monitoringu a inventarizací biodiverzity organizován pilotní terénní sbûr dat. Pro druhy, u nichï je pfiipravován nebo jiï realizován záchrann program, byla koordinace monitoringu vedena oddûlením záchrann ch programû. Podafiilo se vytvofiit funkãní a dlouhodobû vyuïitelnou síè externích odborn ch spolupracovníkû a byly provûfieny moïnosti koordinace monitoringu regionálními pracovi ti AOPK âr. Získané údaje slouïily jak k upfiesnûní metodick ch pokynû, tak k optimalizaci prací na v kladov ch materiálech k formátu hodnotících zpráv, které pfiipravovalo Evropské tématické stfiedisko biologické rozmanitosti (ETC/BD). Data budou vyuïita také v roce 2007 pfii podání první hodnotící zprávy podle smûrnice o stanovi tích. Monitoring byl v roce 2005 orientován pfiedev ím na evropsky v znamné druhy a dal í (zejména zvlá tû chránûné) druhy budou do monitorovacího schématu zaãlenûny po konzultaci s MÎP v následujících letech. Za úãelem vytvofiení pfiehledné a kompletní databáze o v skytu jednotliv ch pfiírodních fenoménû byla ve spolupráci s oddûlením datové podpory do nálezov ch databází AOPK âr zadána data získaná v prûbûhu mapování pro vymezení soustavy chránûn ch území Natura 2000 a dal í relevantní údaje. Probûhlo také zpfiesnûní vrstvy mapování biotopû v rámci tzv. rektifikací. Vedle úzké vazby na finalizaci grantového projektu VaV/610/4/01 Monitoring zvlá tû chránûn ch druhû rostlin, ÏivoãichÛ a typû pfiírodních stanovi È v znamn ch z hlediska legislativy ES budou v sledky plnûní tohoto hlavního úkolu vyuïitelné pro úãely v zkumného zámûru M MT (dílãí ãást Biodiverzita). 12

11 BOX 1: Natura Základní informace Natura 2000 je soustava chránûn ch území evropského v znamu vytváfiená podle legislativních pfiedpisû ES smûrnice ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících druhû ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrnice o stanovi tích) a smûrnice ã. 79/409/EHS o ochranû volnû Ïijících ptákû (smûrnice o ptácích). Natura 2000 je tvofiena dvûma typy území ptaãími oblastmi (SPA - Special Protection Areas) a evropsky v znamn mi lokalitami (SCI Sites of Community Importace). Území soustavy Natura 2000 jsou navrhována v hradnû na vûdeckém základû, podle odborn ch kritérií uveden ch ve smûrnici o stanovi tích. Cílem soustavy Natura 2000 je zachovat pfiízniv stav chránûn ch fenoménû na lokalitách v souladu s ekonomick mi, sociálními i regionálními zájmy a ve spolupráci s dotãen mi subjekty v území Ïijícími a hospodafiícími. Natura 2000 v âr byla vymezena na základû rozsáhlého mapování biotopû a rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû provádûného v letech PODPORA ORGÁNÒ STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY AOPK âr povaïovala podporu orgánû ochrany pfiírody za jednu ze sv ch nejdûleïitûj ích ãinností. Nejtûsnûj í spolupráce probíhá s Ministerstvem Ïivotního prostfiedí, správami národních parkû (NP) a chránûn ch krajinn ch oblastí (CHKO) a krajsk mi úfiady. Zamûfiuje se na pfiípravu podkladû pro rozhodování (pfiímá podpora), úãast na pfiípravû legislativních norem (legislativní podpora) a pfiípravu odborn ch metodik (metodická podpora). Pfiímá podpora orgánû ochrany pfiírody je rozsahem nejv znamnûj í a je zaji Èována zejména regionálními pracovi ti (stfiedisky). AOPK âr pfiipravovala odborné podklady a stanoviska v problematice: obecné ochrany rostlin a ÏivoãichÛ ( 5 zákona ã.114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû), ochrany volnû Ïijícího ptactva ( 5b zákona ã.114/1992 Sb.) ochrany krajinného rázu ( 12 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany zvlá tû chránûn ch druhû ( 56 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany zvlá tû chránûn ch území, ZCHÚ ( 43 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany a vyuïití jeskyní ( 10 zákona ã.114/1992 Sb.), ochrany dfievin ( 7 zákona ã.114/1992 Sb.), památn ch stromû ( 46 zákona ã.114/1992 Sb.) povolení kácení dfievin ( 8 zákona ã.114/1992 Sb.), pfiechodnû chránûn ch ploch ( 13 zákona ã.114/1992 Sb.), registrace v znamn ch krajinn ch prvkû ( 6 zákona ã.114/1992 Sb.). Stanoviska byla nejãastûji vydávána pro MÎP, krajské úfiady, Správu ochrany pfiírody, správy národních parkû, âeskou inspekci Ïivotního prostfiedí (âiîp), magistráty, povûfiené obecní úfiady a Policii âr. Nezbytnou souãástí pfiípravy odborn ch podkladû byla úãast pracovníkû AOPK âr na terénních etfieních a jednáních. 13

12 AOPK âr je v souladu se zákonem ã. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumoãnících jmenována soudnû znaleck m pracovi tûm v problematice ochrany pfiírody a krajiny. V roce 2005 AOPK âr vypracovala 19 soudnû znaleck ch posudkû, z toho nejvíce pro mûstské a obecní úfiady (8) a âeskou inspekci Ïivotního prostfiedí (7). Z hlediska pfiedmûtu posudku se 12 t kalo problematiky památn ch stromû a dendrologie, ãtyfii posudky problematiky krajinného rázu, dva druhové ochrany a jeden posudek obecné územní ochrany. Obr. 6: Metodická pfiíruãka Hodnocení fragmentace krajiny dopravou Legislativní podpora státní správy spoãívá nejãastûji ve spolupráci s Ministerstvem Ïivotního prostfiedí na pfiípravû zákonn ch a podzákonn ch norem v oblasti ochrany pfiírody. V roce 2005 to byla zejména úãast na pfiípravû: seznamu zvlá tû chránûn ch druhû, popfi. poddruhû pro novelizaci vyhlá ky ã. 395/1992 Sb. zafiazení druhû z pfiílohy IV smûrnice ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin pfiípravû vyhlá ek podle 5b odst. 4 resp. 56 odst. 4 a 5 zákona o ochranû pfiírody a krajiny o pfiedcházení závaïn ch hospodáfisk ch kod zpûsoben ch paãkem obecn m (Sturnus vulgaris) a kormoránem velk m (Phalacrocorax carbo). V neposlední fiadû se vûnujeme pfiipomínkování právních norem v znamn ch z hlediska ochrany pfiírody a krajiny pfiipraven ch MÎP a v rámci mezirezortních pfiipomínkov ch fiízení pfiedpisû pfiedkládan ch jin mi resorty. Metodická podpora orgánû ochrany pfiírody souvisí se snahou o sjednocení postupû pfii rozhodování v záleïitostech t kajících se ochrany pfiírody a krajiny a pfii zaji Èování péãe o zvlá tû chránûné ãásti pfiírody (zvlá tû chránûná území, zvlá tû chránûné druhy a památné stromy) mezi rûzn mi sloïkami státní správy, zaloïeném na nejnovûj ích odborn ch poznatcích. 14

13 3.3 KRAJINOTVORNÉ PROGRAMY Program revitalizace fiíãních systémû Program revitalizace fiíãních systémû (PR S) byl zahájen v roce 1992 jako první z krajinotvorn ch programû. Finanãní prostfiedky na jeho realizaci jsou kaïdoroãnû vyãleàovány ze státního rozpoãtu. Poskytování dotací stanovují pravidla PR S, vydávaná MÎP. Odbornou agendu programu zabezpeãuje AOPK âr, na regionální úrovni je program zaji Èován ve spolupráci s Regionálními poradními sbory. V rámci tohoto programu jsou podporovány investiãní akce, jejichï pfiedmûtem jsou zejména zásahy do vodního reïimu krajiny (zvy ování retenãní schopnosti krajiny, zpomalování povrchového odtoku, likvidace nevhodnû proveden ch odvodàovacích soustav apod.). Tímto programem je od roku 2003 podporována v stavba a obnova ãistíren odpadních vod a kanalizací, a to v rámci podprogramu f). ZmiÀovan podprogram navazuje na dfiíve samostatn Program drobn ch vodohospodáfisk ch ekologick ch akcí (PDVEA), kter byl v r ukonãen a v rámci kterého jsou od r financovány pouze rozestavûné akce. Tab. 1: Dotaãní tituly, platné v roce 2005, vãetnû pfiedbûïného pfiehledu vynaloïen ch finanãních prostfiedkû na jejich podporu a poãet realizovan ch akcí (zdroj AOPK âr) typ revitalizaãního opatfiení poãet akcí tis. Kã a Revitalizace pfiirozené funkce vodních tokû b Zakládání a revitalizace prvkû ekologické stability vázan ch na vodní reïim c OdstraÀování pfiíãn ch pfiekáïek na vodních tocích a podpora takov ch technick ch fie ení, která je neobsahují (doplàování a stavba rybích pfiechodû) d revitalizace retenãní schopnosti krajiny f v stavba a obnova âov a kanalizace vã. zakládání umûl ch mokfiadû g revitalizace pfiirozené funkce vodních tokû s revitalizací retenãní schopnosti krajiny Z uvedeného pfiehledu vypl vá, Ïe kromû v stavby finanãnû nároãn ch ãistíren odpadních vod a kanalizací zaujímá dominantní postavení mezi realizovan mi opatfieními obnova retenãní schopnosti krajiny podprogram d). Jedná se pfiedev ím o revitalizaci v minulosti zanikl ch a po kozen ch vodních nádrïí. Podprogram g) umoïàuje od r vítanou kombinaci velmi Ïádan ch revitalizací vodních nádrïí spolu s Ïadatelsky ménû atraktivními revitalizacemi vodních tokû. V roce 2005 zaznamenala opatfiení tohoto typu v razn vzestup (5 akcí v r. 2004). Prioritním zájmem AOPK âr v ak nadále zûstávají revitalizace tokû samotn ch, a to s ohledem na pozitivní vliv tûchto opafiení na krajinu, vodní prostfiedí i protipovod- Àovou ochranu. 15

14 Obr. 7: Revitalizace potoka v CHKO Orlické hory, obrázek vlevo je pfied a obrázek vpravo po provedené revitalizaci Program péãe o krajinu Program péãe o krajinu (PPK) vznikl v roce Financování je vázáno na pfiíslu n kalendáfiní rok a v rámci PPK jsou ÏadatelÛm pfiiznávány neinvestiãní finanãní prostfiedky. Jejich poskytování stanovují pravidla PPK, vydávaná MÎP. Odbornou agendu programu zabezpeãuje AOPK âr. Program péãe o krajinu má dva základní podprogramy: Podprogram péãe o volnou krajinu mimo ZCHÚ (dotaãní tituly A-C) a Podprogram péãe o zvlá tû chránûné ãásti pfiírody a ptaãí oblasti (podprogram D). V rámci PPK pro krajinu mimo ZCHÚ byla v roce 2005 zaji Èována opatfiení odpovídající níïe uveden m dotaãním titulûm: A. Ochrana krajiny proti erozi A1. Asanace a stabilizace projevû plo né a r hové eroze mimo koryta vodních tokû (zemní práce - meze, prûlehy) A2. Tvorba biologick ch protierozních opatfiení a realizace vymezen ch a schválen ch prvkû územního systému ekologické stability (ÚSES) z geneticky a stanovi tnû odpovídajícího osiva a sadbového materiálu (v sadba dfievin, zakládání trval ch travních porostû) B. UdrÏení kulturního stavu krajiny B1. Vytváfiení podmínek pro zachování v znamn ch biotopû ( etrné kosení, likvidace náletov ch dfievin, extenzivní pastva) B2. O etfiení památn ch a dal ích v znamn ch stromû a alejí B3. V sadba nelesní zelenû vãetnû ovocn ch stromû, pfiedev ím star ch a krajov ch odrûd od r nov dotaãní titul (opatfiení tohoto typu byla v pfiede l ch letech realizována z titulu B1) C. Podpora druhové rozmanitosti C1. Opatfiení k podpofie druhové rozmanitosti (rozru ování drnu, prohlubování a vytváfiení tûnûk) C2. Opatfiení k podpofie pfiírodû blízkého hospodafiení v lesích, zejména ve vymezen ch a schválen ch prvcích ÚSES (opatfiení nad rámec stanoven zákonem o lesích). 16

15 Studie pro krajinotvorné programy a odborné publikace V rámci tohoto titulu jsou zpracovávány podkladové materiály pro vyuïití v Programu péãe o krajinu a od roku 2005 i v Programu revitalizace fiíãních systémû. Tyto podkladové materiály slouïí jak zohled- Àování zájmû ochrany pfiírody napfi. pfii územním plánování, tak systematické realizaci krajinotvorn ch opatfiení ve vybran ch územích. Îádost o poskytnutí financí se v tomto pfiípadû nepodává - námûty na vypracování studií jsou pfiedkládány pfiímo stfiedisky AOPK âr. Na PPK pro krajinu mimo zvlá tû chránûná území (ZCHÚ) bylo v roce 2005 pro AOPK âr vyãlenûno 65 mil. Kã. Z dotaãních titulû A aï C bylo z celkové finanãní ãástky ãerpáno 58,43 mil. Kã na podporu 784 realizovan ch akcí. Z titulu Studie pro krajinotvorné programy a odborné publikace bylo v roce 2005 zpracováno 28 odborn ch prací v celkové hodnotû 6,14 mil. Kã. Jak vypl vá z obr. 8, nejvíce akcí bylo v roce 2005 realizováno z titulu B1 a nejvíce finanãních prostfiedkû bylo vynaloïeno na opatfiení z titulu A2. Právû pravidelná péãe o mnohé luãní a mokfiadní biotopy a realizace prvkû ÚSES patfií mezi priority Koncepce krajinotvorn ch programû, která byla zpracována AOPK âr v roce Naopak nejménû vyuïívan m dotaãním titulem programu je C2 - opatfiení k podpofie pfiírodû blízkého hospodafiení v lesích. Poãet akcí podle dotaãních titulû v roce 2005 Objem finanãních prostfiedkû vynaloïen ch na dotaãní tituly PPK v roce 2005 (v mil. Kã) Obr. 8: Grafické znázornûní poãtu akcí a objem finanãních prostfiedkû na PPK v roce 2005 (zdroj AOPK âr) 3.4 PÉâE O ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ V roce 2005 se péãe o ZCHÚ, zabezpeãovaná AOPK âr, soustfiedila zejména na maloplo ná ZCHÚ, nacházející se mimo území CHKO. Jde pfiedev ím o následující ãinnosti: DoplÀování soustavy zvlá tû chránûn ch území zaji Èovala zejména stfiediska AOPK âr, která vydávala odborná stanoviska k zámûrûm na vyhlá ení územní ochrany a zpracovávala odborné podklady k vyhla ovacímu fiízení. Byly pfiipravovány podklady pro pfiehlá ení nûkter ch ZCHÚ s nedostatky ve zfiizovacích dokumentech a podklady pro vyhlá ení zvlá tní územní ochrany nov ch lokalit, které byly postoupeny MÎP. Za rok 2005 byla novû vyhlá ena nebo pfiehlá ena NPR Krumlovsko-rokytenské slepence, NPP Leti tû LetÀany, NPP Kalendáfi vûkû a NPR Bohdaneãsk rybník. 17

16 Rozpracována jsou následující území: NPR Drbákov Albertovy skály, NPR Hrabanovská ãernava, NPR Libick luh, NPP Jeskynû Na Pomezí, NPP Swamp, NPP Peklo, NPP LuÏní potok, NPR Pouzdfianská step a návrh na NPR Rolavská vrchovi tû. Podle poïadavkû krajsk ch úfiadû zpracovávala stfiediska také odborné a administrativní podklady k vyhlá ení pfiírodních rezervací (PR) a pfiírodních památek (PP). Inventarizaãní prûzkumy (IP) byly zaji Èovány pfiedev ím v rámci grantového projektu VaV 620/2/03 Inventarizace národních kategorií maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území, kter byl ukonãen v roce V rámci jeho fie ení bylo zpracováno celkem 304 inventarizaãních prûzkumû. Bylo to zhruba 70 % z celkového poãtu prûzkumû, které byly navrïeny v poãáteãním roce fie ení jako potfiebné. Inventarizaãní prûzkumy se v letech uskuteãnily v celkem 107 ZCHÚ, coï pfiedstavuje témûfi 87 % z celkového poãtu ZCHÚ národních kategorií, které se nacházejí mimo CHKO a NP a pro které zaji Èovala inventarizaãní prûzkumy AOPK âr. Mezi obory pfievládaly IP botanické a entomologické, jen ojedinûle byl zpracováván IP geologick ãi hydrologick. Úkolem grantového projektu byla pfiíprava metodického postupu zpracování inventarizací pro v echny typy kategorií ZCHÚ. Plány péãe. Zv ená pozornost byla v roce 2005 vûnována plánûm péãe o ZCHÚ. Uvedené dokumenty obsahují jak návrhy konkrétních zásahû a opatfiení, nutn ch k zachování ãástí pfiírody, pro nûï byla vyhlá- ena (pfiedmût ochrany), tak i limity pro vyuïívání území k hospodáfisk m nebo jin m úãelûm. U ZCHÚ, která se nacházejí na lesní pûdû, byly zpracovávány tak, aby mohly b t plnû vyuïity pfii pfiípravû nov ch lesních hospodáfisk ch plánû a osnov. Dokonãovány byly plány péãe, kde dosud chybûly nebo byly zpracovány je tû pfied vydáním metodiky z r Dále byly zpracovávány plány péãe, kde konãila jejich platnost. Z kategorií národních ZCHÚ to byly zejména plo nû rozsáhlej í a biotopovû rozmanitá území jako je kupfi. NPR BrouskÛv ml n, NPR Zhejral, NPR Novodomské ra elini tû, NPP LuÏní potok, NPP Babiããino údolí, NPP Hrdibofiické rybníky a NPP pranûk. V rûzném stupni rozpracování zûstává dal ích 14 plánû péãe. SoubûÏnû byly pfiipraveny plány péãe jako souãást podkladû pro pfiehlá ení stávajících NPR a NPP, pfiípadnû pro území novû zfiizovaná. (viz úkol DoplÀování soustavy ZCHÚ). V echna stfiediska prûbûïnû zpracovávala plány péãe pro území v péãi krajsk ch úfiadû, kter ch bylo zhruba 35. Ústfiední pracovi tû vydávalo odborná stanoviska ke zpracovan m návrhûm plánû péãe (20) a u nûkter ch se podílelo na pfiípravû koneãné verze. Souãasnû pfiipomínkovalo návrh vyhlá ky o pfiípravû plánû péãe. Péãe o zvlá tû chránûná území. Realizace opatfiení, zahrnut ch do schválen ch plánû péãe pro ZCHÚ národních kategorií, zaji Èovaly z PPK v leto ním roce správy CHKO. AOPK âr zabezpeãovala hospodáfiská opatfiení ve ZCHÚ nenárodních kategorií, které jsou ve správû AOPK âr, z podprogramu správa nezcizitelného majetku ve zvlá tû chránûn ch územích. Administrativnû a finanãnû je podprogram realizován v souladu s vyhlá kou Ministerstva financí ã. Obr. 9: NPR Novodomské ra elini tû 18

17 40/2001 Sb. Finanãní prostfiedky na hospodáfiské zásahy jsou uvolàovány Ministerstvem Ïivotního prostfiedí, a to na základû pfiedloïeného investiãního zámûru. V roce 2005 byly hospodáfiské zásahy realizovány v celkem 62 ZCHÚ a ãerpáno na nû bylo tis. Kã. V echny hospodáfiské zásahy byly pro daná ZCHÚ uskuteãnûny podle platn ch plánû péãe. Kontrolní a revizní ãinnost mapovala stav pfiírodních pomûrû v ZCHÚ i uskuteãàování opatfiení pfii péãi o nû. V sledky byly zaznamenávány do rezervaãních knih. Kontrolu provádûli pracovníci stfiedisek AOPK âr i ústfiedního pracovi tû. Odborná stanoviska k Ïádostem o v jimky z ochrann ch podmínek ZCHÚ byla na vyïádání MÎP nebo i subjektû poïadujících v jimky z ochrann ch podmínek ZCHÚ prûbûïnû zpracovávána a pfiikládána k Ïádostem o povolení ãinností, které jdou nad rámec ochrann ch reïimû ZCHÚ. Stanoviska pfiipravovala v roce 2005 v echna pracovi tû AOPK âr. Památné stromy. Ke konci roku 2005 bylo v odborné databázi památn ch stromû celkem polo- Ïek, coï pfiedstavuje více neï 23 tisíc stromû. V roce 2005 bylo novû vyhlá eno a zapsáno do databáze 203 poloïek, u 49 poloïek byla ochrana zru ena. V roce 2005 byly podle poïadavkû státní správy zpracovávány posudky zdravotního stavu a stability památn ch stromû, vhodnosti zpûsobu jejich o etfiení, posouzení Ïádostí pro ãerpání financí z fondu PPK: jednalo se celkem o 35 pfiípadû. Dále byly na podnûty jednotlivcû i státní správy (a dal ích subjektû) posouzeny návrhy na nové památné stromy; celkem bylo AOPK âr postoupeno 15 návrhû. V nûkter ch pfiípadech byly posouzeny Obr. 10: Památn strom Vejdova lípa, vyhlá en v roce 1977, obec Pastviny, stáfií stromu 560 let, obvod kmene 12,5 m 19

18 BOX 2: Kategorie ZCHÚ NP - Národní park CHKO - Chránûná krajinná oblast i návrhy na vyfiazení stávajících památn ch stromû z odborné databáze - zru ení ochrany (v razné zhor ení zdravotního stavu, zánik jedincû vlivem povûtrnostních podmínek apod.). NPR NPP PR PP - Národní pfiírodní rezervace - Národní pfiírodní památka - Pfiírodní rezervace - Pfiírodní památka V roce 2005 pokraãovala revize odborné databáze památn ch stromû, zejména ve v chodoãeském regionu. Zatím bylo vyhodnoceno poloïek Z tohoto poãtu bylo bez pfiipomínek pfievzato poloïek, 873 poloïek je tfieba doplnit, 10 poloïek bylo oznaãeno ke zru ení, ovûfiit je tfieba dal ích 13 poloïek. Provádûn byl systematick mykologick prûzkum památ- n ch stromû. V sledky byly prûbûïnû zpracovávány a u-kládány do dílãí odborné databáze modulu ISOP. Ve spolupráci s V zkumn m ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v PrÛhonicích se AOPK âr podílí na fie ení projektu 0114 Záchrana genofondu památn ch stromû v âeské republice. V roce 2005 byly publikovány v s-ledky tohoto projektu v hlavním mûstû Praze a Stfiedoãeském regionu a proveden terénní prûzkum doplàkû v dal ích regionech (u novû vyhlá en ch nebo dodateãnû zafiazen ch památn ch stromû) celkem na 74 lokalitách. 3.5 SPRÁVA STÁTNÍHO MAJETKU Vhodné typy pozemkû spravované AOPK âr jsou tam, kde je to úãelné a moïné, pronajímány k úãelov m hospodáfisk m ãinnostem. V nájemních smlouvách jsou uplatnûny podmínky stanovené ochranou pfiírody, zaji Èující Ïádoucí v voj pfiedmûtu ochrany. Jedná se zejména o vodní plochy v ZCHÚ a pfiilehlé pozemky, na kter ch nájemce mûïe zajistit i managementová opatfiení stanovená plánem péãe. Správa státního majetku je napojena finanãnû do podprogramu Programové financování státního majetku v ZCHÚ âr. Investiãní zámûry byly pfiipravovány pro naplnûní povinností vlastníkû vypl vajících z platné legislativy. Oddûlení správy fondu pozemkû jsou zaji Èovány akce stavebního charakteru pfiedev ím k zabezpeãení provozuschopnosti a funkãnosti vodních dûl a jejich uvedení do právního stavu, akce k zaji tûní slovitelnosti rybníkû, opravy hrází, rekonstrukce technick ch objektû apod. Investiãní zámûry jsou pfiipravovány z ãásti na ústfiedním pracovi ti a konzultovány se stfiedisky AOPK âr, v nûkter ch pfiípadech i se správami chránûn ch krajinn ch oblastí, z ãásti jsou pfiipravovány stfiedisky a dopracovány oddûlením správy fondu pozemkû. Dal í investiãní zámûry zaji Èují konkrétní opatfiení pro konkrétní lokalitu. Jejich ãást fie í vznikající havarijní stavy ohroïující Ïivoty nebo majetek fyzick ch a právnick ch osob nebo odvrací moïné sankce za neplnûní povinností vlastníkû vypl vající z platné legislativy. BliÏ í informace o konkrétních akcích v roce 2005 naleznou zájemci na 20

19 3.6 OCHRANA DRUHOVÉ ROZMANITOSTI Na rozdíl od nespecifické a ífieji pojaté péãe o stanovi tû a ekosystémy, která je zaji Èována opatfieními v ZCHÚ nebo krajinotvorn mi programy, je druhová ochrana zamûfiena na aktivní, cílenou pomoc ohroïen m druhûm planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ. Realizuje se pfiedev ím formou sledování zmûn v roz ífiení vybran ch prioritních druhû, vyhodnocování pfiíãin ohroïení, kategorizace ohroïení organismû formou ãerven ch seznamû a pfiípravou a realizací druhovû specifick ch opatfiení vãetnû záchrann ch programû. Jádro ãinnosti AOPK v roce 2005 v oblasti druhové ochrany spoãívalo pfiedev ím v fie ení projektu VaV/620/1/03 V zkum ekologie a roz ífiení, návrh managementu populací a záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ. Cílem projektu byla pfiíprava koncepce záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ fiazen ch podle vyhlá ky MÎP ã. 395/1992 Sb. mezi kriticky a silnû ohroïené druhy, dále pfiíprava konkrétních záchrann ch programû a programû péãe pro vybrané prioritní druhy, shromáïdûní údajû o realizaci opatfiení na podporu ÏivoãichÛ uskuteãnûn ch v uplynul ch letech a jejich vyhodnocení. Nedílnou souãástí bylo téï mapování v skytu a v zkum bionomie vybran ch druhû. V rámci fie ení úkolu byla vûnována zvlá tní pozornost druhûm, které mohou pûsobit konflikty se zájmy ãlovûka. Pfiednostnû tak byly pfiipraveny záchranné programy nebo programy péãe pro tfii druhy velk ch elem rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka (Canis lupus) a medvûda hnûdého (Ursus arctos), pro vydru fiíãní (Lutra lutra) a bobra evropského (Castor fiber). Dále byly vypracovány záchranné programy pro nejohroïenûj í Ïivoãi né druhy na í pfiírody, u kter ch existuje ance na jejich záchranu sysel obecn (Spermophilus citellus), drop velk (Otis tarda) a ãtyfii druhy denních mot lû jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne), hnûdásek osikov (Euphydryas maturna), hnûdásek chrastavcov (Euphydryas aurinia) a okáã jílkov (Lopinga achine). Program péãe pro velké elmy byl pfiipraven ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovcû AV âr, nestátní neziskovou organizací Hnutí Duha, Správou NP a CHKO umava a Správou CHKO Beskydy. Program je rozdûlen na dvû ãásti: systematick monitoring v ech druhû velk ch elem v oblastech v skytu rozsáhlá osvûtová kampaà zamûfiená na vytipované cílové skupiny (vefiejnost obecnû, chovatelé, myslivci apod.). Návrh programu byl v roce 2005 dokonãen a diskutován s hlavními zájmov mi skupinami. Poté byl pfiedloïen ke schválení MÎP. Program péãe o vydru fiíãní byl pfiipraven AOPK âr, stfiediskem HavlíãkÛv Brod a Stanicí ochrany fauny v Pavlovû ve spolupráci s âesk m nadaãním fondem pro vydru a nezávisl mi experty. Opatfiení programu fie í pfiedev ím nejv znamnûj í pfiíãiny ohro- Ïení, jimiï je ilegální zabíjení a vysoká mortalita následkem stfietû s dopravou. Obr. 11: Vydra fiíãní 21

20 V poslední dobû se mnoïí pfiípady konfliktû hospodáfisk ch zájmû ãlovûka s rostoucí populací bobra evropského. Také pro tento druh byl v roce 2005 dokonãen rozsáhl program péãe, pfiipraven v úzké spolupráci s âeskou zemûdûlskou univerzitou a Univerzitou Palackého. Základem pfiipraveného programu je rozãlenûní území âeské republiky do tfií zón s rozdíln m pfiístupem k populaci bobra podle poïadavkû ochrany pfiírody i moïností trvalé existence druhu bez v znamn ch konfliktû. Zóny A garantují pfiísnou ochranu druhu (jedná se pfiedev ím o evropsky v znamné lokality s bobrem evropsk m jako pfiedmûtem ochrany), naopak zóny C trval v skyt bobra vyluãují. V chodiskem programu je snaha o udrïení trvale Ïivotaschopné populace bobra evropského v âr a zároveà minimalizace ekonomické újmy pûsoben ch tímto druhem. Zbytek území umoïàuje v skyt bobra evropského za pfiedpokladu, Ïe v dûsledku jeho pfiítomnosti v území nebude docházet k neúmûrné ekonomické újmû. Druh s jasnou pfiíãinou úbytku a zároveà jeden z nejohroïenûj ích na území âeské republiky je sysel obecn. Rapidní úbytek poãtu kolonií, kter ch je v âr zhruba dvû desítky, stejnû jako jejich izolovanost a omezená poãetnost, znamená vysokou pravdûpodobnost zániku populace v dûsledku náhodn ch faktorû jako jsou napfi. choroby nebo nepfiíznivé poãasí. Na pfiípravû záchranného programu pro tento druh spolupracovala AOPK âr s Pfiírodovûdeckou fakultou Univerzity Karlovy a Správou ochrany pfiírody. Záchrann program je zamûfien na udrïení souãasného stavu populace sysla obecného v âr, zv ení poãtu jeho kolonií a jejich postupné propojování. Jedním z ptaãích druhû, pro které byl ve spolupráci s Krajsk m úfiadem Jihomoravské kraje pfiipraven záchrann program, je drop velk. Tento druh z území âr vymizel v prûbûhu 90. let 20. století. AÏ do souãasnosti jsou na místû jeho pûvodního v skytu na Znojemsku zji Èovány krátkodobé pobyty ptákû z blízké lokality s prosperující populací u rakouského Retzu. V chodiskem programu je obnovení biotopu druhu na místech pûvodního v skytu úpravou zemûdûlského hospodafiení tak, aby zde bylo umoïnûno jeho hnízdûní i zimování. Vzhledem k malé úspû nosti podobn ch postupû program nepoãítá s vypou tûním umûle odchovan ch jedincû do volné pfiírody. V roce 2005 AOPK âr pfiipravila ve spolupráci s Biologickou fakultou Jihoãeské univerzity a Entomologick m ústavem AV âr ãtyfii záchranné programy pro nejohroïenûj í druhy denních mot lû: jasonû dymnivkového, okáãe jílkového, hnûdáska osikového a hnûdáska chrastavcového. Obr. 12: Hnûdásek chrastavcov Hnûdásek osikov a okáã jílkov ob vají poslední jedinou lokalitu v âr (hnûdásek v Polabí, okáã na jiïní Moravû), jasoà dymnivkov a hnûdásek chrastavcov se sice doposud v âr vyskytují na více místech, jejich poãetnost v ak silnû klesá. Záchranné programy jsou zamûfieny na úpravu zpûsobû hospodafiení na lokalitách tûchto druhû smûrem k pûvodním, vyhovujícím formám. 22

21 Obr. 13: Mapa v skytu rakû v âr (zdroj AOPK âr) V znamnou souãástí fie eného úkolu byl v zkum aktuálního roz ífiení rakû v âeské republice. S pomocí GIS anal z bylo na území celého státu vymezeno úsekû vodních tokû. Ve spolupráci s externími mapovateli na nich byl sledován v skyt dvou pûvodních druhû rakû raka fiíãního (Astacus astacus) a raka kamenáãe (Austropotamobius torrentium) a v skyt nepûvodních druhû raka bahenního (Astacus leptodactylus), raka pruhovaného (Orconectes limosus) a raka signálního (Pacifastacus leniusculus). Posledním dvûma sledovan m druhûm byla vûnována pozornost také jako pfiena eãûm nebezpeãného onemocnûní raãího moru. Díky projektu byla získána velmi podrobná informace, která umoïàuje plánovat moïná ochranná opatfiení i zásahy na odstranûní nepûvodních druhû. Byly získány cenné údaje o v skytu raka kamenáãe, kdy z pûvodních tfií znám ch lokalit se jejich poãet rozrostl na nûkolik desítek, nûkteré zcela mimo jeho známé roz ífiení. V souvislosti s mapováním rakû byl sledován i v skyt norka amerického (Mustela vison) nepûvodního druhu elmy, kter pfiedstavuje velkou hrozbu pro celé populace rakû. Jde o Ïivoãicha vázaného na vodní prostfiedí, jehoï potravou je iroké spektrum obratlovcû i bezobratl ch ÏivoãichÛ. V souãasné dobû dochází k jejímu rychlému ífiení, takïe byl sledován jeho v skyt a zkou eny moïnosti ovlivnûní jeho populací. Náplní ãinnosti AOPK âr je téï samotná realizace a koordinace jiï schválen ch záchrann ch programû ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ a rostlin. V roce 2005 byl v tomto smûru hlavní náplní záchrann program perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera). Tento dlouhodobû realizovan program je zamûfien na péãi o celá povodí s v skytem perlorodky a doplàkovû probíhá téï polopfiirozen odchov pro obnovu pûvodních populací. Odchov se uskuteãàuje v pfiirozeném prostfiedí NPP Blanice, odchovaní jedinci jsou posléze vypou tûni do tokû, jeï byly klasifikovány jako nejcennûj í a kde se soustfiedí vût ina ochranáfiské péãe. Ta je zamûfiena na rekonstrukci sítû drobn ch vodoteãí, které jsou klíãov mi prvky v potravním zásobení druhu. 23

22 AOPK âr se úãastní práce v poradním sboru záchranného programu tetfieva hlu ce (Tetrao urogalus), kter je ustanoven pfii MÎP. V roce 2005 se konalo v jezdní zasedání poradního sboru záchranného programu v Beskydech. Zde je pfied vypou tûním umûle odchovan ch jedincû vûnována péãe pfiípravám lesních porostû smûrem k jejich vût í strukturovanosti a k vhodnému druhovému sloïení. AOPK âr je spolufie itelem repatriace lososa obecného (Salmo salar). V roce 2005 pokraãovalo vysazování plûdku do povodí fiek Ohfie, Kamenice a Plouãnice. Stav vysazované populace juvenilních lososû byl v prûbûhu roku opakovanû sledován. V rámci fie ení projektu byl zorganizován otevfien semináfi na téma druhové ochrany ÏivoãichÛ, kter probûhl za velkého zájmu odborné vefiejnosti v listopadu 2005 v Koutech u Ledãe nad Sázavou. Obr. 14: Hofiec jarní Záchranné programy byly v roce 2005 realizovány nebo pfiipravovány také pro rostliny. Probíhala realizace schválen ch záchrann ch programû pro rdest dlouholist (Potamogeton praelongus) a matiznu bahenní (Ostericum palustre). Ve spolupráci s dal ími odborn mi subjekty byly pfiipraveny projekty záchrann ch programû pro hofieãek mnohotvar ãesk (Gentianella preacox subsp. bohemica), hofiec jarní (Gentiana verna), hvozdík píseãn ãesk (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) a plavín títnat (Nymphoides peltata). Projekty budou pfiedloïeny k oponentufie a následnû postoupeny ke schvalovacímu fiízení na MÎP. Pokraãoval v zkum vstavaãe trojzubého (Orchis tridentata), sinokvûtu chrpovitého (Jurinea cyanoides) a vybran ch druhû rodu kufiiãka (Minuartia) jako druhû navrïen ch pro zpracování záchrann ch programû. ZároveÀ byla provedena opatfiení u druhû, jejichï záchranné programy se pfiipravují na nejbliï í období: jedná se o vihlík krutiklas (Spiranthes spiralis) a koniklec jarní (Pulsatilla vernalis). Zaji Èování nûkter ch konkrétních úkolû spojen ch s realizací záchrann ch programû ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ a vzdûlávání vefiejnosti v této problematice se vûnuje Stanice ochrany fauny v Pavlovû u Ledãe nad Sázavou provozovaná AOPK âr stfiediskem v Havlíãkovû Brodû. JiÏ od roku 1990 je pracovi tûm zamûfien m na druhovou ochranu ÏivoãichÛ a postupnû se stala fie itelem nûkolika záchrann ch programû. Z pûvodního zamûfiení na silnû ohroïen druh vydru fiíãní (Lutra lutra) se postupnû roz ifiovaly aktivity na dal í chovné a záchranné programy, péãi o handicapované Ïivoãichy v regionu Vysoãiny, Ïivoãichy zabavené âiîp atd. Stanice se v roce 2005 vûnovala následujícím aktivitám: záchrann program pro vydru fiíãní, zpracovávání posudkû kod zpûsoben ch vydrou regionu Vysoãiny na základû zákona ã.115/200 Sb. záchrann chov norka evropského (Mustela lutreola) záchranné chovy a praktická ochrana ohroïen ch druhû sov (napfi. pu tík bûlav Strix uralensis) 24

23 záchranné chovy a repatriace sokola stûhovavého (Falco peregrinus) a raroha velkého (Falco cherrug) záchrann program pro koroptev polní (Perdix perdix) v kraji Vysoãina péãe o handicapované Ïivoãichy, zfiízení cenra CITES pro zabavené Ïivoãichy environmentální v chova, vzdûlávání a osvûta propagace druhové ochrany a ãinnosti stanice zoologická etfiení, prûzkumy a fotodokumentace. Stanice se stále více zamûfiuje na vzdûlávání, v chovu a získávání podpory nej ir í vefiejnosti i cílov ch skupin obyvatelstva a nabízí prohlídky stanice pro vefiejnost kaïd den od kvûtna do záfií. V roce 2005 stanici nav tívilo zhruba pût tisíc zájemcû, zejména ÏákÛ základních a stfiedních kol z celé âr. Pracovníci stanice uspofiádali nûkolik akcí pro irokou vefiejnost pfiímo ve stanici (u pfiíleïitosti Dne dûtí apod.) a také se zûãastnili besed ve kolách, domovech dûchodcû apod. V tomto roce se Stanice ochrany fauny Pavlov podílela na vydání informaãní skládaãky o stanici a o záchrann ch programech a broïury propagující ochranu koroptve polní na Vysoãinû a pokraãovalo také vybavování stanice nauãn mi tabulemi. BOX 3: Záchranné programy a záchranné programy-programy péãe pro planû rostoucí rostliny a volnû Ïijící Ïivoãichy Pojem záchrann program je legislativnû zakotven v 52 zákona ã.114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle tohoto ustanovení spoãívají záchranné programy v návrhu a uskuteãàování zvlá tních reïimû fiízeného v voje, jak mi jsou záchranné chovy, vysazení mimo pûvodní areál roz ífiení, reintrodukce (repatriace), záchranné pfienosy a jiné pfiístupné metody vhodné k dosaïení sledovaného cíle. Takto pojaté soubory aktivit je vhodné vyuïít u druhû, u kter ch hrozí pfiímé riziko vyhynutí nebo vyhubení. Záchranné programy jsou ãasovû, personálnû a finanãnû velmi nároãné a jako nástroj ochrany pfiírody musí b t vyuïívány velmi uváïlivû a pouze v pfiípadech, kdy není moïné odvrátit bezprostfiední nebezpeãí vyhynutí nebo vyhubení urãitého, z hlediska ochrany pfiírody obzvlá tû v znamného druhu, jin m zpûsobem. Kromû záchrann ch programû je Ïádoucí u nûkter ch druhû pfiipravit a realizovat jin typ centrálnû koordinovaného souboru aktivních opatfiení. Jedná se zejména o druhy, kter m nehrozí akutní riziko vyhynutí nebo vyhubení, patfií v ak k tzv. druhûm konfliktním a pro ochranu pfiírody obzvlá tû v znamn m (klíãové nebo vlajkové druhy). Náplní programu u tûchto druhû nejsou vût inou manipulace s jedinci pfiíslu ného druhu (chovy, repatriace apod.), ale spí e opatfiení administrativní a legislativní, ochrana a pfiíprava biotopû a dûkladn monitoring. V navrïené koncepci záchrann ch programû zvlá tû chránûn ch druhû ÏivoãichÛ je pro tento typ programû pouïit termín záchrann program-program péãe. 25

24 3.7 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V r se AOPK âr zapojila do mezinárodní péãe o pfiírodu a krajinu v tûchto ãinnostech: naplàování legislativy Evropsk ch spoleãenství (ES) v oblasti ochrany pfiírody a spolupráce s pfiíslu - n mi odborn mi institucemi ES realizace závazkû, plynoucích z mezinárodních mnohostrann ch a dvoustrann ch úmluv, dohod a protokolû, jejichï smluvní stranou se âr stala; od je zv ená pozornost vûnována tûm z nich, mezi jejichï smluvní strany patfií i ES spolupráce s mezinárodními mezivládními a nevládními organizacemi zapojení do konkrétních mezinárodních projektû, programû a iniciativ, zamûfien ch na ochranu pfiírody a krajiny a na environmentální v chovu, vzdûlávání a osvûtu. Realizace legislativy ES na ochranu pfiírody zahrnuje pfiedev ím naplàování smûrnice ã. 79/409/EHS o ochranû volnû Ïijících ptákû (smûrnice o ptácích) a ã. 92/43/EHS o ochranû pfiírodních stanovi È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ a planû rostoucích rostlin (smûrnice o stanovi tích), zejména vytváfiení soustavy chránûn ch území ES Natura 2000 a pfiípravu celostátního programu na dlouhodobé, pravidelné a standardními metodami provádûné sledování cílov ch druhû a podruhû planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ a biotopû (viz 3.1.). AOPK âr se v r zapojila i do zabezpeãování agroenvironmentálních programû a rámcové smûrnice ã. 2000/60/ES o vytvofiení rámcového fiádu pro opatfiení Evropského spoleãenství v oblasti vodní politiky (Water Framework Directive, WFD), známûj í jako rámcová smûrnice o vodách zahájilo na základû smlouvy s Evropskou agenturou Ïivotního prostfiedí (European Environment Agency, EEA) ãinnost Evropské tématické stfiedisko biologické rozmanitosti (European Topic Centre on Biological Diversity, ETC/BD). âlenem konsorcia, vedeného Národním pfiírodovûdeck m muzeem PafiíÏ, se stala i AOPK âr. Bylo provedeno technické hodnocení databáze lokalit soustavy chránûn ch území Natura 2000, zejména s ohledem na kvalitu souborû údajû vybran ch ãlensk ch státû Evropské unie (EU), zpracovan ch jako standardní formuláfie o údajích (Standard Data Form, SDF), jmenovitû Polska, Slovenska, Slovinska, Malty, Kypru a Maìarska. Pro navrïenou strukturu zpráv o druzích a poddruzích planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ, zafiazen ch do pfiílohy II, IV a V smûrnice o stanovi tích, bylo pfiipraveno odborné zdûvodnûní zvoleného pfiístupu vãetnû poïadovan ch údajû o pûti modelov ch druzích ze základních skupin eukaryotních organismû (niï í rostliny, vy í rostliny, bezobratlí, niï í obratlovci a obratlovci), vyskytujících se na území âr. Dále AOPK âr pfiedloïila sekretariátu ETC/BD zprávu o referenãních hodnotách pro hodnocení pfiíznivého stavu populací cílov ch druhû a poddruhû planû rostoucích rostlin a volnû Ïijících ÏivoãichÛ. Podle poïadavkû Evropské komise (EK) a sekretariátu ETC/BD byly zpracovány odborné podklady pro biogeografick semináfi pro boreální (tajgovou) biogeografickou zónu. Ve spolupráci se sekretariátem ETC/BD byla vypracována anal za vyhlá en ch ptaãích oblastí (SPA) ve v ech ãlensk ch státech EU. Byla pfiipravena re er e o databázích soustfieìující údaje o travinn ch ekosystémech v ífieji pojaté Evropû. V databázi soustavy Natura 2000 byly urãeny lokality s v znamn m zastoupením travinn ch biotopû v 25 ãlensk ch státech EU. Pracovníci AOPK âr se zapojili i do projektu Sjednocování evropsk ch indikátorû biologické rozmanitosti, hodnotících naplàování politick ch závazkû k r (Streamlining European Biodiversity Indicators 2010, SEBI 2010). Ve dnech AOPK âr uspofiádala v Praze 3. zasedání fiídícího v boru ETC/BD, kterému v r pfiedsedal RNDr. Jan Plesník, CSc se v ústfiedí AOPK âr v Praze uskuteãnilo pracovní setkání s koordinátorem ETC/BD Carlosem Romaem. Zástupce AOPK âr se úãastnil i jednání panelu ETC/BD pro spolupráci (KodaÀ, duben 2005, Brusel, listopad 2005). Do naplàování jedné z bezesporu klíãov ch norem mezinárodního práva v oblasti Ïivotního prostfiedí, Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), se AOPK âr zapojila hned v nûkolika oblastech. Od r pûsobí jako národní koordinátor Poradního orgánu pro vûdecké, technické a technologické záleïitosti Úmluvy o biologické rozmanitosti (SBSTTA-CBD). V prûbûhu r se pracovníci AOPK âr úãastnili fiady odborn ch akcí, organizovan ch Úmluvou o biologické rozmanitosti, vãetnû 10. a 11. zasedání 26