16. MĚŘENÍ TEPLOTNÍ VYZAŘOVACÍ CHARAKTERISTIKY VOLFRAMOVÉHO VLÁKNA PYROMETREM
|
|
- Dominika Beránková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 16. MĚŘENÍ TEPLOTNÍ VYZAŘOVACÍ CHARAKTERISTIKY VOLFRAMOVÉHO VLÁKNA PYROMETREM Měřící potřeby 1) transformátor 220/6 V 2) autotransformátor 3) žárovka 4) pyrometr ve stojanu 5) voltmetr 6) ampérmetr Obecná část Každé těleso v pevném nebo kapalném stavu, zahřáté na přiměřeně vysokou teplotu, vyzařuje do okolního prostoru zářivou energii, tj. elektromagnetické vlnění se spojitým spektrem vlnových délek. Největší část této energie bývá obvykle vyzářena v podobě infračerveného (vlnové délky 800 nm až 20 µm), viditelného (asi 400 až 800 nm), případně i ultrafialového záření (200 až 400 nm). Maximum se s rostoucí teplotou posouvá do oblasti kratších vlnových délek. Jestliže z plochy ds povrchu tělesa byla za čas dt vyzářena zářivá energie dw e, pak zavedeme veličiny Φ e (zářivý tok z plochy ds) a M e (intenzita vyzařování v místě elementu ds) vztahy: dwe Φe = [W] dt (1) d Φe d [Wm M = 2 e ]. (2) S Intenzita vyzařování tedy udává množství zářivé energie vyzářené na všech existujících vlnových délkách za jednotku času z jednotkové plochy. Vyberme ze všech těchto vlnových délek diferenciálně malý interval o šířce dλ v okolí zvolené vlnové délky λ. Na vlnových délkách spadajících do tohoto intervalu se pak vyzáří pouze část dm e z celkové hodnoty M e. Podíl dm = (3) e M e λ dλ nazýváme monochromatická (spektrální) intenzita vyzařování. Udává energii vyzářenou z jednotkové plochy za jednotku času na vlnových délkách spadajících do jednotkového intervalu v okolí dané vlnové délky λ. Z poslední rovnice je zřejmé, že platí: 0 M e = M eλ dλ. (4) Zatím co intenzita vyzařování je pouze funkcí teploty tělesa T (závisí ovšem i na druhu tělesa), je monochromatická intenzita vyzařování funkcí i zvolené vlnové délky λ. Je tedy: M e = f 1 ( T ) ; M e λ = f2( T, λ). (5) Abstrakcí byl zaveden pojem absolutně černého tělesa, pro jehož záření byly nalezeny vztahy: 167
2 M eλ 2 2πhc = hc 5 λ e kλt 1 (Planckem), (6) 4 M e = σt (Stefanem a Boltzmannem). (7) V uvedených vztazích znamená c rychlost světla, h Planckova konstanta, k Boltzmannova konstanta, σ Stefanova-Boltzmannova konstanta. Podle Stefanova-Boltzmannova zákona je tedy celkový vyzářený výkon přímo úměrný čtvrté mocnině absolutní teploty tělesa. Pro jiná tělesa (jiné látky) bude ovšem vyzařovací charakteristika jiná. Změřit takovou charakteristiku pro wolframové vlákno je cílem našeho měření. Měření Zářícím tělesem bude vlákno speciální žárovky, které budeme žhavit na různé teploty proměnným proudem. Předpokládejme, že teplotní vyzařovací charakteristika udávající závislost vyzařovaného výkonu Φ e na absolutní teplotě T má tvar: a Φ e = BT. (8) Zde B a a jsou konstanty. (Pro absolutně černé těleso platí B = σ S, kde σ je Stefanova-Boltzmannova konstanta a S plocha zářiče; a = 4). Budeme hledat nejvhodnější hodnoty parametrů B a a popisující experimentálně zjištěnou charakteristiku. Výkon Φ e snadno stanovíme, neboť je to přibližně výkon P elektrického proudu v žárovce, který se prakticky téměř celý vyzáří ve formě zářivé energie (pouze malá část ohřívá baňku vedením tepla). Je tedy: Φ e P = UI, (9) kde U je napětí a I proud žárovkou. Logaritmováním rovnice (8) obdržíme: log P = a logt + log B (10) v níž konstanta a je směrnicí přímky. Naměříme-li pro několik hodnot P příslušné hodnoty teploty T a sestrojíme graf log P = f (log T), můžeme směrnici A a spolu s absolutním členem log B stanovit lineární regresí (metodou nejmenších čtverců). Žárovku připojíme ke zdroji podle schématu na obr. 1. Žhavící proud měníme autotransformátorem a měříme proud I a napětí U. 230 V~ 0 6V Obr. 1 V Příslušnou teplotu vlákna stanovíme pyrometrem. Výsledky měření (U, I, t) pak zaznamenáváme do tabulky č
3 Měření teploty pyrometrem Optický pyrometr umožňuje rychlá a pohodlná měření vysokých teplot bez přímého styku s měřenou hmotou, obzvláště v žíhacích, kalicích a plamenových pecích. Lze jím měřit teplotu roztaveného nebo vytékajícího kovu, skloviny a žhavých bloků při kování, lisování, válcování apod. Mimo to je vhodný ke kontrole správnosti termoelektrických pyrometrů. Jak již bylo v úvodu uvedeno, vysílá každé zahřáté těleso do chladnějšího okolí elektromagnetické tepelné záření, složené z různých vlnových délek asi od 0,2 µm do 20 µm. Při zvyšování teploty se zvyšuje celková vyzářená energie všech vlnových délek a navíc se posouvá maximum spektrální intenzity vyzařování směrem od dlouhých vlnových délek ke krátkým. Do 500 C obsahuje záření paprsky neviditelné infračervené (lidské oko vnímá vlnové délky 380 až 760 nm). Teprve nad touto teplotou začíná být tepelné záření viditelné, a to barvy červené ( nm), při teplotách kolem 1200 C převládají paprsky žluté ( nm), při 2000 C zelené ( nm) a posléze při 3000 C modré ( nm). Zcela krátké fialové ( nm) a ultrafialové paprsky převládají při teplotách vyšších než 3000 C. Je tedy možno určovat teplotu přibližně podle barvy, nebo přesněji měřením buď celkového záření vysílaného tělesem teploměry založenými na celkovém záření, nebo měřením záření při určité vlnové délce teploměry založenými na měření částečného záření. Optický pyrometr PYROMET II pracuje na principu částečného záření. Srovnává se zde spektrální intenzita vyzařování měřeného zdroje a vlákna pyrometrické žárovky při vlnové délce 650 nm (červená barva). Planckův vyzařovací zákon i Stefan-Boltzmannův zákon platí pro záření absolutně černého tělesa. Emisivita (spektrální vyzařovací schopnost) A λ absolutně černého tělesa je vždy největší a byla zvolena A λ = 1. V praxi se této podmínce blíží jen měření teplot v uzavřených prostorech s malými výstupními otvory (např. pece). U ostatních těles je vyzářená energie vždy menší: A λ < 1. Pyrometr je cejchován v hodnotách teplot absolutně černého tělesa, a proto bude naměřený údaj u všech ostatních těles vždy nižší než je skutečná teplota. Je tudíž nutno provádět korekce podle druhu měřené látky. Emisivita a korekční diagramy pro různé látky jsou součástí příslušenství přístroje. Srovnání zářivosti měřeného zdroje a vlákna referenční pyrometrické žárovky se provádí pomocí lidského oka, protože oko je výjimečně citlivý nulový indikátor kontrastu zářivosti svítících těles. Dosažení rovnosti zářivosti zdroje a vlákna žárovky se jeví pozorovateli jako zmizení vlákna v obrazu měřeného zdroje. Optický pyrometr PYROMET II (viz obr. 2) se skládá z části optické a části elektrické. Část optická je v podstatě dalekohled s výsuvným objektivem, jímž se vytvoří obraz měřeného tělesa v rovině vlákna pyrometrické žárovky a s okulárem (rovněž výsuvným), zaostřeným na vlákno žárovky. Objektiv se skládá z trubky objektivu 2 zašroubované v základním tělese pyrometru 1. V trubce objektivu je pouzdro vyložené plstí, v němž se posouvá tubus 3 s plankonvexní (= plosko- 169
4 vypuklou) čočkou, umístěnou v rýhované matici 4, která slouží zároveň k vysouvání tubusu. Okulár sestávající z ploskovypuklé čočky na vnitřní straně tubusu se posunuje ve víku přístroje 5 a má v hlavici zabudován otočně výsuvný skleněný červený monochromatický filtr 6, který zachycuje záření všech vlnových délek mimo paprsky červené o vlnové délce cca 650 nm. Pro přepnutí na druhý měřicí rozsah se vřadí mezi objektiv a žárovku otočením páčky 7 filtr z temného neutrálního skla. Část elektrická sestává z pyrometrické žárovky žhavené proudem 3 V baterie, regulačního otočného reostatu a zapínacího tlačítka Paralelně k žárovce je zapojen voltmetr. Pyrometrická žárovka je umístěna v základním tělese mezi objektivem a okulárem tak, že ohyb vlákna žárovky (vrchol) leží v optické ose objektivu a okuláru. Tím je umožněno současné zaostření měřeného předmětu i vlákna žárovky. Otáčením jezdce reostatu 9 ve smyslu hodinových ručiček se zmenšuje jeho odpor a tím se zvětšuje proud v pyrometrické žárovce. V nulové poloze, označené na víčku přístroje, sjede jezdec se spirály reostatu a rozpojí napájecí obvod. Tlačítko 10 při stisknutí spíná přívod k baterii. Měřicí systém je Depréz d Arsonvalův voltmetr o rozsahu 1,5 V připojený paralelně k pyrometrické žárovce. Ručka přístroje ukazuje na stupnici teplotu přímo ve stupních Celsia. PYROMET II má dva rozsahy: C přesnost měření ± 25 C C přesnost měření ± 60 C. Rozlišit je možno 5 C na nižším a 10 C na vyšším rozsahu Obr. 2 PYROMET II 1-základní těleso pyrometru, 2-trubka objektivu, 3-tubus objektivu, 4-rýhovaná matice, 5-víko přístroje, 6-červený filtr okuláru, 7-přepínání rozsahů, 8-pouzdro na baterie, 9-reostat, 10-zapínací tlačítko, 11-šroubek nastavení nuly Měření s pyrometrem 1) Pyrometr se zamíří na objekt, jehož teplota má být měřena. 2) Posouváním okuláru se zaostří vlákno žárovky. 3) Posouváním objektivu se zaostří měřený objekt. Vysouvání je nejplynulejší, když se současně provádí otočný pohyb. 4) Podle předpokládané teploty se zvolí rozsah přístroje zasunutím nebo vysunutím filtru 7, tj. přestavením páčky na 35 nebo 15. 5) Zasune se červený filtr 6. 6) Stisknutím tlačítka 10 se zapojí baterie
5 7) Otáčením reostatu 9 ve směru hodinových ručiček se zvyšuje proud v žárovce tak dlouho, až vrcholek vlákna zmizí, tj. až má stejnou zářivost jako měřený předmět, tedy i stejnou barvu (viz obr. 3). Nejpřesnějšího srovnání se dosáhne při postupném přibližování se ke správné hodnotě z hodnoty nižší než je měřená (vlákno se jeví tmavší než měřený předmět) na hodnotu vyšší (vlákno se jeví světlejší než Vlákno tmavší Správné nastavení Vlákno světlejší (chladnější) (teplejší) měřený předmět) s opětným snížením na Obr. 3 Nastavení zářivosti vlákna žárovky vzhledem k hodnotu nižší atd. měřenému předmětu 8) Takto změřená teplota se odečte na stupnici přístroje ve stupních Celsia. Až do odečtení teploty je třeba držet tlačítko stisknuté. Nyní musíme ještě provést korekci na emisivitu měřeného wolframového vlákna žárovky. Pro wolfram je A λ = 0,43. Přídavnou korekci t v závislosti na naměřené Obr
6 teplotě t odečteme z grafu na obr. 4 (pro A λ = 0,43). Výslednou teplotu stanovíme jako součet naměřené hodnoty t a korekce t a přepočítáme na absolutní teplotu T. Pracovní úkol 1) Zapojte obvod a postupně zvyšujte žhavení žárovky, měřte napětí, proud a teplotu pyrometrem. Žhavící proud měňte od 3,2 A do 5,0 A po 0,2 A. Hodnoty zapisujte do tabulky 1. 2) Doplňte ostatní kolonky v tabulce 1. 3) Sestrojte graf log P = f (log T). 4) Stanovte směrnici a a absolutní člen logb (a odtud B) lineární regresí (viz kapitola Chyby měření, odst. D). Tabulka 1 U [V] I [A] P [W] t [ C] oprava t [ C] T [K] logp logt 172
M e P S. Vyzařující plocha S je konstantní stejně jako σ a pokud těleso odvádí energii jen zářením
Co vše umí žárovka!(?) Co je žárovka Žárovka je vlákno v baňce ve které je plyn nebo vakuum. Plynem jsou plněné větší žárovky a menší jsou většino u vakuové. Vláknem prochází proud a vlákno se tím zahřívá
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 6.1a 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace emisivní
Více25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory
25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem
VíceMěření teploty v budovách
Měření teploty v budovách Zadání 1. Seznamte se s fyzikálními principy a funkčností předložených senzorů: odporový teploměr Pt100, termistor NCT, termočlánek typu K a bezdotykový úhrnný pyrometr 2. Proveďte
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření teploty wolframového vlákna Datum měření: 1. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
Víceρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče
7 Kapitola 2 Měření elektrických odporů 2 Úvod Ohmův zákon definuje ohmický odpor, zkráceně jen odpor, R elektrického vodiče jako konstantu úměrnosti mezi stejnosměrným proudem I, který protéká vodičem
Více1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení
1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení Cíle úlohy: Cílem úlohy je seznámit se s technologií bezkontaktního měření s vyhodnocováním tepelné diagnostiky provozu elektrických zařízení. Součastně se seznámit
VíceA:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)
A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A8B268P A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu
VíceZáření absolutně černého tělesa
Záření absolutně černého tělesa Teplotní záření Všechny látky libovolného skupenství vydávají elektromagnetické záření, které je způsobeno termickým pohybem jejich nabitých částic. Toto záření se nazývá
VíceBezkontaktní termografie
Bezkontaktní termografie Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png Bezkontaktní termografie 2 Zdroje infračerveného záření Infračervené záření
VíceBezkontaktní me ř ení teploty
Bezkontaktní me ř ení teploty I když je bezkontaktní měření teploty velmi jednoduché - opravdu stačí "namířit na měřený objekt a na displeji odečíst teplotu" - pro dosažení správných hodnot, co nejvyšší
VíceÚloha 05 Verze
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum II Úloha 05 Verze 180220 Měření teploty wolframového vlákna Abstrakt: Úloha je zaměřena na měření teplot pomocí měření celkového záření vysílaného tělesem. Tělesa
Více6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU
6. STUDIUM SOLÁRNÍHO ČLÁNKU Měřicí potřeby 1) solární baterie 2) termoelektrická baterie 3) univerzální měřicí zesilovač 4) reostat 330 Ω, 1A 5) žárovka 220 V / 120 W s reflektorem 6) digitální multimetr
Vícemocnině teploty. Pomocí fitu určete konstantu β. 3. Ověřte Stefan-Boltzmanův zákon (5), výsledky vyneste do grafu a určete konstatu ɛ.
Úloha 5 02PRA2 Fyzikální praktikum II Měření teploty wolframového vlákna Abstrakt: Úloha je zaměřena na měření teplot pomocí měření celkového záření vysílaného tělesem. Tělesa při zvyšování teploty nejprve
Více3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU
3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU Měřicí potřeby 1) spektrometr ) optická mřížka 3) sodíková výbojka 4) Balmerova lampa Teorie Optická mřížka na průchod světla je skleněná destička, na níž
VíceÚstav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. emisivní p. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace emisivní - 1 18-1p. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Úvodní pokračování - 1. díl o A emisivních principech snímačů VR -
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Speciální praktikum z abc
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Speciální praktikum z abc Zpracoval: Jan Novák Naměřeno: 1. ledna 2001 Obor: F Ročník: IV Semestr: IX Testováno:
Více11. Odporový snímač teploty, měřicí systém a bezkontaktní teploměr
11. Odporový snímač teploty, měřicí systém a bezkontaktní teploměr Otázky k úloze (domácí příprava): Pro jakou teplotu je U = 0 v případě použití převodníku s posunutou nulou dle obr. 1 (senzor Pt 100,
VícePYROMETR AX-6520. Návod k obsluze
PYROMETR AX-6520 Návod k obsluze OBSAH 1. Bezpečnostní informace... 3 2. Poznámky... 3 3. Popis součástí měřidla... 3 4. Popis displeje LCD... 4 5. Způsob měření... 4 6. Obsluha pyrometru... 4 7. Poměr
VíceČím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.
KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné
Více11.13 Tepelná emisivita betonu
11.13 Tepelná emisivita betonu Tepelně vyzařují všechna tělesa, jejichž teplota je větší, jak nula stupňů Kelvina (-73,15 o C). K tepelnému záření se vztahují čtyři základní fyzikální zákony: Planckův
Více1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V.
1 Pracovní úkoly 1. Změřit metodou přímou závislost odporu vlákna žárovky na proudu, který jím protéká. K měření použijte stejnosměrné napětí v rozsahu do 24 V. 2. Změřte substituční metodou vnitřní odpor
VícePŘECHODOVÝ JEV V RC OBVODU
PŘEHODOVÝ JEV V OBVOD Pracovní úkoly:. Odvoďte vztah popisující časovou závislost elektrického napětí na kondenzátoru při vybíjení. 2. Měřením určete nabíjecí a vybíjecí křivku kondenzátoru. 3. rčete nabíjecí
VíceŠkolení CIUR termografie
Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie
VíceTeplota je nepřímo měřená veličina!!!
TERMOVIZE V PRAXI Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/48 Teplota je nepřímo měřená veličina!!! Základní rozdělení senzorů teploty: a) dotykové b) bezdotykové 2/48 1
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceFyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3. Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon
Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3 Teorie Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon Lze říci, že látky všech skupenství vyzařují elektromagnetické vlnění, jehož vznik souvisí
VíceZobrazení v IR oblasti s využitím termocitlivých fólií
Zobrazení v IR oblasti s využitím termocitlivých fólií ZDENĚK BOCHNÍČEK Přírodovědecká fakulta MU, Brno, Kotlářská 2, 611 37 Úvod Pokusy s infračerveným zářením se staly tématem již několika příspěvků
VíceTechnická měření v bezpečnostním inženýrství. Elektrická měření proud, napětí, odpor
Technická měření v bezpečnostním inženýrství Čís. úlohy: 6 Název úlohy: Elektrická měření proud, napětí, odpor Úkol měření a) Změřte v propustném i závěrném směru voltampérovou charakteristiku - křemíkové
Víced p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k
d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k Ú k o l : a) Proveďte kalibraci odporového teploměru, termočlánku a termistoru b) Určete teplotní koeficienty odporového teploměru, konstanty charakterizující
VícePRINCIP MĚŘENÍ TEPLOTY spočívá v porovnání teploty daného tělesa s definovanou stupnicí.
1 SENZORY TEPLOTY TEPLOTA je jednou z nejdůležitějších veličin ovlivňujících téměř všechny stavy a procesy v přírodě Ke stanovení teploty se využívá závislosti určitých fyzikálních veličin na teplotě (A
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: II Název: Měření odporů Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 28.11.2008 Odevzdal
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA APLIKOVANÉ MATEMATIKY FAKULTA DOPRAVNÍ LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméno Jana Kuklová Stud. rok 7/8 Číslo kroužku 2 32 Číslo úlohy 52 Ročník 2. Klasifikace
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceTechnická měření v bezpečnostním inženýrství. Elektrická měření proud, napětí, odpor
Technická měření v bezpečnostním inženýrství Čís. úlohy: 6 Název úlohy: Elektrická měření proud, napětí, odpor Úkol měření a) Změřte v propustném i závěrném směru voltampérovou charakteristiku - křemíkové
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
VíceUrčení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrického jevu
Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrickéo jevu Související témata: Externí fotoelektrický jev, výstupní práce elektronu z kovu, absorpce, energie fotonu Princip a úkol: Fotocitlivý prvek - fotonka
VíceMĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY
Úloha č. 14a MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Změřte napětí U min, při kterém se právě rozsvítí červená, žlutá, zelená a modrá LED. Napětí na LED regulujte potenciometrem. 2. Nakreslete graf
VíceStřední od 1Ω do 10 6 Ω Velké od 10 6 Ω do 10 14 Ω
Měření odporu Elektrický odpor základní vlastnost všech pasivních a aktivních prvků přímé měření ohmmetrem nepříliš přesné používáme nepřímé měřící metody výchylkové můstkové rozsah odporů ovlivňující
Více6 Měření transformátoru naprázdno
6 6.1 Zadání úlohy a) změřte charakteristiku naprázdno pro napětí uvedená v tabulce b) změřte převod transformátoru c) vypočtěte poměrný proud naprázdno pro jmenovité napětí transformátoru d) vypočtěte
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů
VíceMĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis
MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis Ivana Krestýnová, Josef Zicha Abstrakt: Absolutní vlhkost je hmotnost
Více2. Měření odporu rezistoru a volt-ampérové charakteristiky žárovky
Fyzikální praktikum 1 2. Měření odporu rezistoru a volt-ampérové charakteristiky žárovky Jméno: Václav GLOS Datum: 5.3.2012 Obor: Astrofyzika Ročník: 1 Laboratorní podmínky: Teplota: 22,6 C Tlak: 1000,0
VíceAX-7520. Návod k obsluze. UPOZORNĚNÍ: Tento návod popisuje tři modely, které jsou odlišeny označením model A, B a C. A B C.
AX-7520 UPOZORNĚNÍ: Tento návod popisuje tři modely, které jsou odlišeny označením model A, B a C. A B C Nastavitelná emisivita Teplotní alarm Návod k obsluze OBSAH 1. Bezpečnostní informace...3 2. Bezpečnostní
VíceIntegrovaná střední škola, Kumburská 846, Nová Paka Automatizace Snímače teploty. Snímače teploty
Snímače teploty Měření teploty patří k jednomu z nejdůležitějších oborů měření, protože je základem řízení řady technologických procesů. Pro měření teploty jsou stanoveny dvě stupnice: a) Termodynamická
Více4.2.13 Regulace napětí a proudu reostatem a potenciometrem
4..3 Regulace napětí a proudu reostatem a potenciometrem Předpoklady: 405, 407, 40 Nejde o dva, ale pouze o jeden druh součástky (reostat) ve dvou různých zapojeních (jako reostat a jako potenciometr).
VíceMikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze
Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop Nikon Eclipse E200 Světelný mikroskop značky Nikon (Eclipse E200) používaný v botanické cvičebně zvětšuje při
VíceÚloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru 1 Zadání 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřenézávislostizpracujtegraficky.Stanovteprahovýproud
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
Více4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,
1 Pracovní úkol 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřené závislosti zpracujte graficky. Stanovte prahový proud i 0. 2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceRozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 9 Verze 161010 Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru, cejchování kompenzátorem Abstrakt: V úloze si osvojíte práci s jednoduchými elektrickými obvody.
VíceTypy světelných mikroskopů
Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I 3. Měření teplot
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 3. Měření teplot OSNOVA 3. KAPITOLY Úvod do problematiky měření teplot
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:
VíceZáklady pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C
Základy pyrometrie - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C výhody: zanedbatelný vliv měřící techniky na objekt možnost měření rotujících nebo pohybujících se těles
Více11 Termická emise elektronů
11 Termická emise elektronů 1. května 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření: 26.dubna 2010 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek: 2. ročník, pondělí 13:30 Spolupracoval
VíceLMF 2. Optická aktivita látek. Postup :
LMF 2 Optická aktivita látek Úkoly : 1. Určete specifickou otáčivost látky měřením pro známou koncentraci roztoku 2. Měření opakujte pro různé koncentrace a vyneste závislost úhlu stočení polarizační roviny
Více2 Přímé a nepřímé měření odporu
2 2.1 Zadání úlohy a) Změřte jednotlivé hodnoty odporů R 1 a R 2, hodnotu odporu jejich sériového zapojení a jejich paralelního zapojení, a to těmito způsoby: přímou metodou (RLC můstkem) Ohmovou metodou
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceVyzařování černého tělesa, termoelektrický jev, závislost odporu na teplotě.
Klíčová slova Vyzařování černého tělesa, termoelektrický jev, závislost odporu na teplotě. Princip Podle Stefanova-Boltzmannova zákona vyzařování na jednotu plochy a času černého tělesa roste se čtvrtou
VíceMĚŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOSTI. - pro měření relativní vlhkosti se používají metody měření
MĚŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOSTI - pro měření relativní vlhkosti se používají metody měření obsahu vlhkosti vplynech Psychrometrické metody Měření rosného bodu Sorpční metody Rovnovážné elektrolytické metody
Více2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřené závislosti zpracujte graficky. Stanovte prahový proud i 0. 2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru Datum měření: 13. 11. 2009 Cejchování kompenzátorem Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2.
VíceA:Cejchování termočlánku na bod tání čistého kovu B:Měření teploty termočlánkem C:Cejchování termoelektrického snímače KET/MNV (9.
A:Cejchování termočlánku na bod tání čistého kovu B:Měření teploty termočlánkem C:Cejchování termoelektrického snímače KET/MNV (9. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A: Cejchování
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka
VíceU R U I. Ohmův zákon V A. ohm
Ohmův zákon Ohmův zákon Spojíme li vodivě svorky zdroje o napětí U, začne vodičem procházet proud I. Napětí tedy vyvolalo elektrický proud Proud je pak přímo úměrný napětí (Ohmův zákon): I U R R V A U
VíceMěření výkonu jednofázového proudu
Měření výkonu jednofázového proudu Návod k laboratornímu cvičení Úkol: a) eznámit se s měřením činného výkonu zátěže elektrodynamickým wattmetrem se dvěma možnými způsoby zapojení napěťové cívky wattmetru.
Více2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU Měřeným předmětem je v tomto případě nízkofrekvenční nevýkonový tranzistor KC 639. Mezní hodnoty jsou uvedeny v tabulce:
RIEDL 3.EB 10 1/11 1.ZADÁNÍ a) Změřte statické hybridní charakteristiky tranzistoru KC 639 v zapojení se společným emitorem (při měření nesmí dojít k překročení mezních hodnot). 1) Výstupní charakteristiky
VíceZákladní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1
Základní měření s výchylkovými multimetry Laboratorní cvičení č. 1 Cíle cvičení: seznámit se s laboratorním zdrojem stejnosměrných napětí Diametral P230R51D, seznámit se s výchylkovým (ručkovým) multimetrem
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Datum měření: 15. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
Více7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU
7. MĚŘENÍ LINEÁRNÍHO POSUVU Seznamte se s fyzikálními principy a funkcí následujících senzorů polohy: o odporový o optický inkrementální o diferenciální indukční s pohyblivým jádrem LVDT 1. Odporový a
VíceElektrický proud 2. Zápisy do sešitu
Elektrický proud 2 Zápisy do sešitu Směr elektrického proudu v obvodu 1/2 V různých materiálech vedou elektrický proud různé částice: kovy volné elektrony kapaliny (roztoky) ionty plyny kladné ionty a
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0521 Investice do vzdělání nesou nejvyšší úrok Autor: Ing. Bohumír Jánoš Tématická sada:
Vícee, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice
Nakreslete schéma vyhodnocovacího obvodu pro kapacitní senzor. Základní hodnota kapacity senzoru pf se mění maximálně o pf. omu má odpovídat výstupní napěťový rozsah V až V. Pro základní (klidovou) hodnotu
VíceCharakteristiky optoelektronických součástek
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel
Více17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA
CELÁ ČÍSLA 1 Teploměr na obrázku ukazuje teplotu 15 C Říkáme: je mínus 15 stupňů Celsia je 15 stupňů pod nulou je 15 stupňů mrazu Ukaž na teploměru: 10 C, 8 C, +3 C, 6 C, 25 C, +36 C 2 Teploměr Teploměr
VíceInfračervený teploměr 759-016
Vlastnosti: 759-016 - Přesné bezdotykové měření - Vestavěné laserové ukazovátko - Volitelný údaj ve stupních Celsia nebo Fahrenheita - Údaj maximální a minimální naměřené teploty - Zajištění spouště -
VíceRegulace napětí a proudu reostatem a potenciometrem
4..13 Regulace napětí a proudu reostatem a potenciometrem Předpoklady: 405, 407, 410 Pedagogická poznámka: Pokud necháte žáky zapojovat obvody, stihnou obtížnější početní příklady jen ti nejrychlejší (pokud
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
Více5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru
Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru 25 5 LABORATORNÍ ÚLOHY ZE SVĚTELNÉ A OSVĚTLOVACÍ TECHNIKY 5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru 5.1.1 Úvod
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceSpektroskopie Vegy. e hc/k BλT. λ 5 1. L =4πR 2 σt 4, (2)
Spektroskopie Vegy Jako malý kluk jsem celkem pravidelně sledoval jeden televizní pořad jmenoval se Vega. Šlo o pásmo několika seriálů a rozhovorů s různými osobnostmi. Jakábylamojeradost,kdyžjsemsedozvěděl,ževtomtopraktikusebudeme
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceCZ.1.07/1.1.30/01.0038 SPŠ
Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 5 Téma: MĚŘENÍ V PROVOZECH TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Lektor: Ing. Jiří Hájek, Ph.D. Třída/y:
VíceTeplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova
1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota
VíceJednoduchý elektrický obvod
21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika Ročník: 9.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika Ročník: 9. Učebnice: R. Kolářová, J. Bohuněk - Fyzika pro 8. ročník základní školy, Prometheus, Praha, 2004 R. Kolářová, J. Bohuněk, M. Svoboda,
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
Více