Otázka číslo 6 Hardware výstupní zařízení

Transkript

1 Otázka čísl 6 Hardware výstupní zařízení Tiskárny - Bdvá struktura Tiskárny zbrazují jen jedntlivé bdy Parametry Typ tisku způsb pužití k tisku jedntlivých znaků Jehličkvá, tepelná, inkustvá, laservá Rychlst tisku pčet znaků vytištěných za jedntku času Řádvě 100 zn/s 10 stránek/min Kvalita tisku pčet bdů, které je tiskárna schpna vytisknut na jeden palec (bpi bits per inch) bpi Barevnst schpnst tisknut puze černbíle neb i barevně Cena za vytištěnu stránku dána cenu listu, pžadvanéh papíru, cenu a živtnstí náplně (páska, inkust, tner) Kvalita tisku, rzlišení tisku (DPI) - Kvalita tisku = pčet bdů na jeden palec (Dts Per Inch) Rzlišení 300 DPI čtvereček hraně 1 palec bsahuje 300x300 = bdů (jedntlivých barevných bdů, ne tiskvých) Ovládání tiskáren - Escape sequence Pslupnst znaků, začínající SCII znakem pr <ESC> (27), který má význam příkazu Tat tiskárna pak dstává příkazy pstupně (nvý řádek atd), které taky pstupně prvádí - Dknalejší vládání jazykem PLC neb PstScript, který umí ppssat naráz celu stránku (vyžaduje buffer na bsah celé stránky -> p naplnění bufferu se celá stránka převede na bit mapu a pak prběhne plynule tisk celé stránky) - PCL (Printer Cmmand Language) Vektrvý jazyk C neumí zapsat vektrvě, zapíše jak bitmapu Závislý na druhu tiskárny Pmalejší než pstcript, splehlivý - PstScript Slžitější, částečně vektrvý, splehlivý, nedstatky až u velmi slžitých tisků Nezávislý na zařízení a jeh rzlišvací schpnsti Vytváření kódu - Interpret PstScriptu nejdříve vytvří seznam bjektů jedné stránky se systémem suřadnic (tím se stává nezávislý nazařízení) RIP (Raster Image Prcesr) převede příkazy PstScriptu d řídících infrmací Seznam se třídí a pak se převede d bitmapvých rastrů Velikst přenášenéh subru záleží na veliksti seznamu Osvitvá zařízení dplňují RIP kprcesry. Obvykle ale RIP je vytvářen sftwarevě v pčítači

2 Barevný mdel CMYK - Mnitr zbrazuje pmcí RGB režimu pužívá paprsky - Tiskárna pužívá inkusty (pigmenty), které špiní papír dhrmady vytvří černý bd - CMY jsu vůči barvám RGB dplňkvé C Cyan (azurvá) M Magenta (purpurvá) Y Yellw K black (ta přiřazena, prtže nejčastěji se tisknu černé texty a vytvářet tak nedknalu černu pmcí 3 barev by byl neeknmické) Typy tiskáren Jehličkvé - Papír prchází pd válcem, ke kterému je přitisknut před válcem je barvící páska, před kteru je tiskvá hlava s 9 či 24 jemnými jehličkami ty přes pásku vyťukávají na papír jemné bdy, ze kterých se pak skládají písmena a brázky - Rzlišení klem 100 DPI (nehdí se na brázky) - Tisk v grafickém režimu je pmalý (asi 1 strana/min) - Tisk v textvém režimu je velmi rychlý (až 6 stran/min) a dstatečně čitelný - Dkáží přes kpírvací papír prťukat až 4 kpie - Cena vlastníh tisku (bez papírů) téměř zanedbatelná - Pužití Hdí se tam, kde záleží na bsahu, tj na sestavy všeh druhu (účtárny, sklady, bchdy,..) Termální (tepelné) - Tisknu pmcí tepla - Pdbný princip jak tiskárny jehličkvé - Jsu vybaveny tiskvu hlavu, která bsahuje sadu jehliček připevněných k elektrmagnetům (jedntlivé jehličky jsu však na rzdíl d jehličkvé tiskárny zahřáty na vyšší tepltu, která pté, c se jehlička přiblíží ke speciálnímu papíru citlivému na tepl, způsbí jeh zabarvení) - Pdbná kvalita a rychlst tisku jak tiskárny jehličkvé - Velku nevýhdu je nutnst pužít speciální papír a tím i vyšší cena za vytištěnu stránku. - Pužívají se jen výjimečně

3 Inkustvé (tryskvé) tiskárny - Nejrzšířenější v dmácnstech (výbrná kvalita tisku při nízké ceně tiskárny) - Vyská cena vlastníh tisku - Tyt tiskárny pužívají inkust, který speciální tiskvá hlava vystřikuje z velice jemných trysek na papír (prt tryskvé, anglický název ink-jet printer slučuje bě tyt vlastnsti - Pužívají (minimálně) 4 tiskvé hlavy se základními barvami režimu CMYK - Využití Dmácnsti Tisk pěkných ftgrafií Tzv bussines (kancelářské) inkustvé tiskárny, které jsu výrazně dražší, tisknu levněji a umžňují také vyšší zátěž, zvládnu tedy vytisknut více stran - Kvalita tisku závisí na papíru Obyčejný kancelářský papír stačí na texty dplněné grafiku Lepší papír (více bělený, hlazený, se menším rzpíjením inkustu) jen trchu dražší, výsledný tisk čast mnhem lepší než na byčejném papíru (při tisku se stále nastavuje Běžný papír) Lesklý ftgrafický papír tužší papír s vyšší gramáží, který pjme více inkustu a vytvří hladký lesklý pvrch pdbný klasické ftgrafii výsledkem vynikající kvalita tisku (takvý papír je však dražší a prtže nasaje velké mnžství inkustu, je i cena vlastníh tisku vyská Laservé tiskárny - Tisk je strý, jasný, vyšší rychlst a čast nižší cenu kpií - Princip: jemný laservý paprsek vykresluje přes sustavu phyblivých zrcátek braz na světlcitlivém válci, který je předem nabit elektrickým nábjem. Válec změní v světlených místech nábj. Na pvrch tht válce se nanese jemný prášek tner, který se uchytí puze na těch místech, které byly předtím světleny laserem. Válec s uchyceným tnerem se btiskne na papír a tner se naknec na papíu tepelně fixuje, zapeče - Využití: většina firem, škl i úřadů, už i v dmácnstech

4 LED tiskárny - Řada LED did vykresluje braz na ftcitlivý, tiskvý válec (bvykle selenvý), na jehž pvrch se pté nanese tner, uchytí se na světlených místech, btiskne se na papír a na závěr je k papíru tepelně fixván - Oprti laservým jsu také levnější na výrbu a zajišťují vyšší rychlst tisku Pltter = velkfrmátvá tiskárna (tisk na papír A1 neb A0) - Plttery s phybem pera se čast pužívají na vyřezávání tvarů z fólií (kdy per nahradí řezací nůž) a gravírvání (rytí) kvů (kdy per nahradí malá frézka) - Dnes jak velkfrmátvé inkustvé tiskárny, černbílé i barevné - Využití: tisk výkresů v prjekčních a architektnických kancelářích a pr tisk reklamních billbardů Typy - Pervý Nejrzšířenější Kreslící per se phybuje ve 2 směrech nad papírem (případně jeden směr phybu nahrazuje papír) Kreslící hlava může mít něklik kreslících (barevných) per, pužívá inkust Nižší rychlst, slžitější vládání, vynikající kvalita čar, nižší přizvací cena, nižší náklady - Tužkvý Různě barevné tužky, tužky s různu šířku tuhy či per připmínající ppisvač (fix) - Vyřezávací Míst pera vyřezávací nůž Jak médium dvjvrstvá fólie spdní vrstva pevný nsný materiál, který není vyřezávacím nžem prříznut, na který je přilepena prřezávaná samlepící vrchní vrstva (různé barvy) - Inkustvý Prakticky puze zvětšené inkustvé tiskárny (technlgie tisku téměř ttžná, schpné emulvat jazyk PCL neb PstScript, také umí pracvat jak tiskárna) Grafika vektrvá i bitvá (či smíšená) Barevné spektrum puze 8 barev (smísení CMY), či 16 barev při čtyřbarevné kreslící hlavě (CMYK), všem ty dknalejší až 256 barev při pužití CMYK Kvalita většinu dstačující, vyšší prvzní náklady Mžnst kresby bitvé grafiky, vyšší rychlst Využití: plakáty, billbardy Skenery - Převádění jakéhkliv plšnéh brázku (analgvý braz) d pčítačvéh subru (digitální pdby) - Typy:

5 Ruční a pultvé v bchdech na sejmutí čárvéh kódu zbží Plšné (stlní) předlha se plží na skleněnu desku pd vík a skener ji nasnímá Filmvé d nich se vkládají diapzitivy a vyvlané filmy - Princip: Při aktivaci skeneru se pd skleněnu desku rzjede ramen s pticku sustavu zrcadel neb čček. Ty snímají draz předlhy v bílém světle. Ramen předlhu snímá p řádcích, pričemž pčet řádků a mnžství snímaných bdů na rameni určuje rzlišení skeneru Základním prvkem skeneru je snímací prvek, schpný převádět dražené světl na elektrický signál. Skenery většinu bsahují tzv. snímač CCD, cž je citlivý elektrnický bvd, ve kterém dpadající světelné paprsky (ftny) vyrážejí elektrny, a tím vytvářejí elektrický signál. Skenery vytvářejí barevný braz v režimu RGB, snímací prvek tedy musí pr každý bd bsahvat tři elementy Prgram OCR (ptické rzpznávání textu) - Pkud chcete získat z papírvéh dkumentu text (ne brázek textu), musíte p jeh sejmutí (skenu) pužít tzv prgram OCR, který se pkusí v mnžině bdů identifikvat písmena a číslice. Pkud je předlha kvalitní, je mžné získat pužitelný text, který stačí pravit Digital ICE - Digital ICE znamená v překladu digitální vylepšení a pravy brazu. Jde sadu sftwaru pr získání lepší kvality brazu z filmvých předlh. - Zkratka Digital ICE je značení technlgie d firmy Kdak - Nevýhdu tét technlgie je, že nelze pužít na klasický černbílý film Čárvý kód - Čárvý kód je prstředek pr autmatizvaný sběr dat. Je t braz tvřen černými pruhy s definvanu šířku - Snímání čárvéh kódu funguje na principu skeneru. Skener vyftí pružek z čárvéh kódu a přečte šířky pružků a mezer. Ty jsu následně prvnávány s tabulku přípustných kmbinací. - Nalezne-li se shda, je kód uznán za dpvídající textvý řetězec. Důležité je, že nejen černý pruh, ale i mezera je nsitelem infrmace. - První a pslední skupiny čar nesu infrmaci signálu Start/Stp. - Pdle technické specifikace je nutné, aby před i za kódem byl chranné pásm mezer Mnitry - OS pracuje v grafickém režimu brazvka se skládá z velkéh pčtu jemných bdů, které mhu mít téměř libvlnu barvu

6 Parametry - Pčet bdů (rzlišení) Udává pčet bdů na brazvce (každé rzlišení má jiný pčet) - Barvy LCD panely nabízí min 16,7 mil Režim zbrazení RGB z th vytvářejí jedntlivé barevné bdy - Vstupy/výstupy HDMI, HDMI 2.0, DVI, DisplayPrt,.. - Úhlpříčka Typy displeje - LCD (Liquid Crystal Display) Pužívají tekuté krystaly Ty dle přivedenéh elektrickéh ple mění svůj stav z úplně průhlednéh až na skr neprůhledný (pkud tedy pd vrstvu krystalů umístíme nějaký světelný zdrj, můžeme změnu jejich průhlednsti vytvářet černbílý braz) V zadní části panelu zdrj velmi silnéh světla (pdsvícení), tekuté krystaly před ním, ty mění svu průhlednst a dkrývají neb zakrývají v určitém místě světl pd sebu 3 krystaly splu s filtry jedntlivých barev režimu RGB vytvářejí 1 barevný bd (OLED displeje pužívají RGBW s bílu barvu Typy pdsvěcení pixelů v LCD displejích CCFL (Cld Cathde Flurescent Lamp) - trubice, které jsu rzmístěny bud za displejem neb při krajích - jejich světl je ptm pmcí pdsvětlvacíh panelu rzveden se stejnu intenzitu p celé plše brazvky LED didy - na zadní části mnitru - energeticky úsprnější, umžňují vyrbit tenčí panel, širší barevný gamut (dsažitelná blast barev) Typy panelů TN (Twisted Nematic) - rychlá dezva, nízké výrbní náklady - pskytují puze 6bitvé barvy, malé pzrvací úhly VA (Vertical Alignment) - Nejprve jak MVA, pak další varianty jak AMVA (+), PVA (které je třeba lepší v pzrvacích úhlech či zbrazení černé barvy) - ač je IPS lepší, výhdu je zbrazení hlubké černé a celkvě dbře pdání barev, vyský kntrast IPS (In Plane Switching) - lepší pdání barev, širké pzrvací úhly - sučasné S-IPS se zlepšila dezva a snížila cena - Plasma Pr každý barevný bd 3 miniaturní svítící bdíky režimu RGB V každém bdě je nepatrná kmůrka, ve které různu intenzitu dchází k inizaci plynu, tedy vzniku plasmy (minihýnku) Ta rzsvítí tzv luminfr (svítící látku) a výsledkem je intenzivně zařízí barevný bd Prjektr - Nabízí brvský braz za cenu nižšíh kntrastu - Nyní rzlišení (než nabízí LCD panely a televizry)

7 - Data se přenášejí VGA neb HDMI - Výrbní technlgie LCD - jednčipvá verze (světl prchází panelem) neb tříčipvá (světl se rzdělí na barevné slžky (RGB) a prchází trjicí LCD panelů tyt panely světelný tk phltí neb prpustí a prstřednictvím bjektivu se následně prmítne braz - čím víc čipů, tím kvalitnější a dražší - LCD panely se všem půsbením vyských teplt ničí a ztrácí se jak kvalita brazu, tak i věrnst barev DLP - základem je čip DMD, který bsahuje velké mnžství miniaturních phybujících se zrcadel (každé prezentuje jeden (či více) brazvý bd rzlišení - světl z lampy tak přes ptiku dpadá na zrcadl, které může drazit paprsky d více směrů (tam, kde je třeba) tím, že dkáže změnit svůj plhvý stav 1000x za sekundu - barevnst se stará rychle se táčející barevný filtr, kterým prchází světl ještě před dpadem na DMD - pět jednčipvá či tříčipvá technlgie, kde každá z barevných slžek dpadá na vlastní DMD čip a splečně jsu ptm přivedeny d výstupníh bjektivu - Základní parametry Svítivst (jedntka lumen, čím vyšší, tím více je schpen prjektr svítit) Kntrastní pměr (pměr světla ptřebnéh na zbrazení černé a bílé barvy, větší pměr se prjevuje vyšší barevnstí) Hlučnst (způsbuje h ventilátr chladící prjekční lampy) Živtnst prjekční lampy