Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015

Transkript

1 -černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá bjektivní záknitsti přírdy a splečnsti Řízení lze chápat jak: Infrmační půsbení Činnst Prces Na jejich základě pak stanvuje: cíle, prstředky, průběh a kntrlu stanvené činnsti úspěšně řídit znamená: znát, mít pravmc, chtít a stačit S. M. Silverstein: Řízení je nejstarší umění a nejmladší pvlání ; Řízení je dsahvání cílů prstřednictvím jiných lidí Andrew Carnegie ( ) americký průmyslník, bchdník, pdnikatel a filantrp, majitel celářských pdniků v Pensylvánii Existují 3 základní pdmínky, aby mhl řízení lidí prběhnut: Řídící systém musí být schpen infrmaci vyslat Řídící systém musí být schpen infrmaci přijmut Řídící systém musí být chten infrmaci přijmut Kybernetika Analytické studium hmmrfismu, sdělvání a řízení v rganismech, mechanismech a splečnstech (Wiener americký matematik, pvažván za zakladatele kybernetiky) Předmětem zájmu jsu dynamické systémy, jejichž chvání je určité, pravidelné a reprdukvatelné, systémy s cílvým chváním (Ashby) Objektem zkumání jsu slžité dynamické sustavy, předmětem jsu infrmační prcesy, které vypvídají jejich chvání (Kbrinskij) Obecná věda řízení a regulaci sustav skládající se z rzmanitých prvků určitým způsbem navzájem spjených (Lange) Kybernetika je věda, která umžňuje lidem těšiti se mírem (André Marie Ampére) Kybernetika nebli řízení se zabývá sdělváním v živých rganismech a strjích (Nrbert Weiner) Vývj kybernetiky Změna technické základny kybernetiky (rychlst perací, malá pruchvst, nízká cena) Knstrukce ústrjí, která se sama zdknalují (schpnst přizpůsbit se pdmínkám, které se mění) Ústrjí, která nedstávají d člvěka prgram činnsti, ale puze prgram pr vypracvání prgramu Kritici kybernetickéh přístupu (K. Čapek) Oblasti kybernetickéh zkumání Teretické zahrnuje becnu terii systémů, terii infrmace, terii algritmů Technické bsahuje terii regulace, terii autmatů, regulační zařízení, samčinné pčítače Aplikační představují využití teretické a technické kybernetiky v nejrůznějších vědních disciplínách 1

2 Metdy kybernetiky Metda černé schránky Empirické půsbení pdnětů na systém, jehž strukturu nelze dstupnými prstředky pznat a při níž je vyvzvána závislst mezi jedntlivými pdněty a reakcemi, metda pkusů a mylů Metda analgií Pznávání struktury a chvání sledvaných systémů na základě pznatků struktuře a chvání pdbných systémů Metda mdelvání Pznávání struktury a chvání systémů pmcí mdelu, v němž je systém zbrazen pmcí prstředků, které umžňují napdbit pdstatně vlastnsti Nastavení mdelu a následné testvání Vztah mdel systém Vztah izmrfní Nejúplnější, nejpřesnější Prvku systému dpvídá právě jeden prvek mdelu a napak Chvání systému je shdné s chváním mdelu Věcná dlišnst, ale funkční ttžnst Vztah hmmrfní Jednmu neb více prvkům systému dpvídá jeden prvek mdelu Chvání mdelu je pdmnžinu chvání systému Základní termíny kybernetiky Infrmace Řízení Systém Kvantifikace Kybernetika a infrmace Kvalitativní charakteristika a) Vztah infrmace a systému Infrmace existuje puze v suvislsti se systémem, jehž činnst vlivňuje tzn., že systém je: Schpen infrmaci přijmu Schpen se pdle ní řídit Je mtivván ( b) Výběr z adekvátní variety Infrmace závisí na mnžině (varietě), z níž byla vybrána Varieta = mnžina stavů systému, jeh transfrmací, činnstí, chvání a znaků; vyjadřujeme ji pčtem prvků (n) neb v bitech Kvantitativní charakteristika Infrmaci chápeme jak veličinu, která vyjadřuje číselné zmenšení neurčitsti v systému p přijetí určitéh sdělení Jedntku míry infrmace je 1 bit = lg 22 1 bit = takvé mnžství infrmace, které dstraňuje neurčitst mezi dvěma jevy, jež mhu nastat se stejnu pravděpdbnstí Mnžství tét infrmace vyjádříme vztahem: I = H-H i H mnžství infrmací před přijetím sdělení H i mnžství infrmací p přijetí sdělení 2

3 Mnžství infrmace Pčet bitů případ 1 Stjíte na rzcestí: Máte 2 varianty (vlev vprav) a stačí vám 1 infrmace = 1 bit k rzhdnutí, kteru cestu se vydat Pčet bitů případ 2 lg 232 = lg 22 = 1 Řízení jak infrmační půsbení - Ovládání - Řízení -první vlivňuje druhý -vlivňují se navzájem - Regulace Řízení jak činnst -např. tržní eknmika (regulátrem je trh) - 2 skupiny prcesů: hmtně energetické, infrmační -c a jak, aby nám vzešel nějaký výsledek -c zahrnuje? všechny činnsti pdniku, rganizace... 3

4 Řízení jak prces PŘEDNÁŠKA časvý faktr: plánvání, rganizvání, perativní řízení věcné hledisk: infrmace, rzhdvání, vlivňvání, kntrla příklady: x43 kntrla práce pdřízených pracvníků x22 vlba jedné z variant slžení výrbní skupiny x11 studium dstupných infrmací... Fáze prcesu řízení Plánvání Organizvání Operativní řízení Stupeň řízení Vyšší Střední Nižší Dluhdbé cíle Střednědbé a krátkdbé cíle Operativní cíle Prjekt Vytváření Organizační rganizačníh rganizačníh nrmy systému systému Prjekt rganizačních jedntek Prjekt rganizačních jedntek Realizace chvání C je t systém? Systém = abstraktní pjem, který lze definvat na každém reálném bjektu Definuje prvky (A) a vazby mezi nimi (B) = struktura systému S = {A,R} Prvky = schpnst utvářet vazby, valence prvku Vazby = charakteru látkvéh (hmtnéh), energetickéh, infrmačníh, smíšenéh Spjení systému s prstředím vstupy (x pdněty) a výstupy (y reakce) Prč h sestavujeme, musí být nejpdbnější realitě Systém a jeh klí Oklí systému Pdstatné klí prvky náš systém vlivňují přím Nepdstatné klí půjde přes prstředníka, viz regulace Systém Objekt ČZU Zemědělský pdnik Hledisk Areál Výrba Systém Systém budv Živčišná a rstlinná výrba Prvky Budvy Zvířata a rstliny Vazby Chdníky, telefny, pčítače,...??? Charakteristika systému Knečná mnžina prvků navzájem prpjená knečnu mnžinu vazeb kdy je tt spjení pdřízen určité účelvé funkci 4

5 Vztah bjekt systém Systém je určitu abstrakcí reálnéh bjektu Lze jej definvat při respektvání vytčenéh cíle určitými prvky a vazbami mezi nimi při vykazvání určité účelvé funkci Na jakémkliv bjektu můžeme zavést systém (systémy) Systémvý přístup Zkumání bjektu našeh zájmu jak interakční sítě prvků, kde d ppředí vystupují suvislsti a vztahy Kmplex vzájemně spjatých prvků a funkcí Jednta s klím Může být sučasně prvkem systému vyššíh řádu Prvek může být systémem nižšíh řádu Elementarismus nepčítá s vazbami Funkcinalismus Slžitst systému 4 faktry určující slžitst systému Abslutní pčet prvků Abslutní pčet vazeb Vztah mezi pčtem prvků a vazeb Typ prvků Typ vazeb Struktura systému Slžitst vztah mezi pčtem prvků a vazeb [n-1, n 2 ] Minimálně n-1 Maximálně n 2 16 lidí si ťuká každý si ťukne 15x 16*15 = 240 a vydělím 2, prtže by si dva ťukali 2x 240/2 = 120 Otevřené vazby sérivé Přímá Sij Nepřímá Sik 5

6 Otevřené vazby paralelní Rzvdná Pijk Svdná Pikj Uzavřené vazby Vlastní zpětná Zjj Přímá zpětná Zji Nepřímá zpětná Zki Struktura systému Způsby zápisu Blkvé schéma Matice 6

7 Typlgie systému pdle vztahu k bjektům Reálné Abstraktní pdle vztahu k prstředí Uzavřené Otevřené Relativně izlvané pdle pdrbnsti zkumání Systémy abslutní Systémy redukvané pdle faktru času Prspektivní systémy Retrspektivní systémy zalžen na znalsti výstupů z definvanéh systému, každý pdnik bude zakládán na tmt systému!) pdle slžitsti Jednduché Slžité Velmi slžité pdle typu chvání Deterministické bjektem vládání Stchastické bjektem řízení pdle vztahu ke změnám Adaptivní systémy reagují na změny stavů systému a změny ve svém klí takvým způsbem, který je pr jejich existenci vhdný Neadaptivní systémy nejsu schpni se přizpůsbit, je hržena jejich existence pdle vztahu chvání k tvrbě cílů Systémy s cílvým chváním reagují na pdněty tak, aby jejich trajektrie vedla k dsažení předem stanvenéh cíle, tj. žáducíh stavu vnitřní struktury neb chvání Systémy bez cílvéh chvání pdle chvání a pdle slžitsti Pčítač strj, který pracuje pdle pravidel, jinak pracvat nebude prt deterministické Rzlišvací úrveň Vztah mezi pzrvatelem a systémem na zkumaném bjektu (jak mc ptřebujeme daný systém przkumat) může jich být knečně mnh Je závislý Na rzlišvací schpnsti jak je schpen výzkumník rzlišit jedntlivé prvky a vazby (jinu bude mít pracvník, jinu žena, dítě, muž) Na hledisku pzrvatele c vlastně chce, jaké hledisk vlí, každéh zajímá něc jinéh (někd zkumá více) Rzlišvací úrveň určuje pdrbnst zkumání danéh systému 7

8 Subsystém Systém Metasystém PŘEDNÁŠKA Rzlišvací úrveň (nejnižší) Respektvání existence danéh bjektu bez nárků na vnitřní strukturvanst Na daném bjektu je definván systém 1. řádu Bez vnitřníh rzdělení černá schránka (víme, že t existuje, ale nic dalšíh nevíme) např. bjekt zemědělský pdnik a výrbní systém nevíme c t výrbní systém je (výrbní systém je pr nás černá schránka) 2. Rzlišvací úrveň Na sledvaném bjektu lze rzlišit jeh části definvat prvky a vazby Lze určit prvky a vazby uvnitř systému 1. řádu Definice systému 2. řádu 3. Rzlišvací úrveň V systému 2. řádu lze definvat prvky a vazby Definice 3. řádu Příklad Zkumaný bjekt zemědělské družstv systém S (dchv sktu) Čím je méně prvků, tím se snižuje rzlišvací úrveň, zvyšvali bychm, kdybychm dělili pdle barvy, druhu,... 8

9 Rzlišvací úrveň Mezisystémvé perace Integrace dva systémy (větší celek), spjením systémům d větších celků (integrace) Diferenciace rzdělvání systémů v menší celky (subsystémy) Operace uvnitř systému Agregace vede k snížení slžitsti systému; 3 prvky (jsu navzájem prpjeny vazbami), slučvání prvků v rámci jednh systému Desagregace pkud první a druhý spjek spjíme, dchází k agregaci, rzdělvání prvků v rámci jednh systému Dynamika systému Transfrmace způsby zápisu, perace Trajektrie rzdíl mezi trajektrií a seznamem Činnst systému Chvání systému Stav systému Repertár mnžina stavů, které může nabývat určitý vstup a výstup (výčet) Kalendář časvé intervaly, v nichž prbíhají transfrmace (změny) Trajektrie pslupnst vstupů a výstupů Činnst dána uknčenu trajektrií výstupů, která reaguje na uknčenu trajektrií vstupů Chvání způsb, jakým je systém schpen a chten přiřazvat všechny výstupní trajektrie vstupním trajektriím Mění-li se..., chvání zůstává stejné Chvání systémů Y=T(x) Transfrmace Závislst reakcí na pdnětech Vliv času na vstupech Vliv času na výstupech Trajektrie 9

10 Stav systému Transfrmace (přeměna) Změny - na vstupech, výstupech i v systému Operátr pravidl přiřazení výstupníh vektru vstupnímu Faktry vlivňující chvání systému Vstupní pdněty v daném časvém intervalu Vstupní pdněty z minulých intervalů Reakce minulých intervalů Transfrmace a funkce prvků Charakter spjení prvků vazbami Časvé zpždění mezi pdněty reakcemi Stimulace náhdnými vlivy Ovlivňující faktry Y t=f(x t, X t-divné T, Y t- divné T, T, z, divné T, i) Chvání systémů Zápis vyjádření kvalitativních změn Slvní zápis Obecný tvar Matice přechdu Kinematický graf Zápis vyjádření kvantitativních změn Matematický (lgický) zápis Transfrmace tevřené Transfrmace uzavřené Transfrmace jednjednznačné Transfrmace jednznačné Transfrmace víceznačné Transfrmace identické Chvání systémů Mcnina transfrmace je mžné ji bdržet u každé transfrmace Kvalitativní vyjádření Kvantitativní vyjádření Chvání systémů Průnik transfrmací Pdmínky půsbení Dvě různé uzavřené transfrmace Stejný pčet shdných prvků 10

11 Kvalitativní vyjádření Kvantitativní vyjádření Chvání systémů Základní lgické funkce Disjunkce Knjunkce Negace Lgické sítě Pdněty a reakce se zapisují pmcí symblů 0/1 (neplatí/platí) Transfrmace Operand Obraz Způsby zápisu transfrmace Obecný zápis (Ashby) a b c T: ( b c d Matematick-lgický A: n = kn + a Kinematický graf d a ) Tabulka přechdů 11

12 Typy transfrmací Pdle tvaru Otevřené Řetězec Uzavřené Cyklus Stabilní blast Rvnvážný stav Pdle přiřazvacích brazů Jedn-jednznačné Jednznačné Víceznačné Identické a b c d Operace s transfrmacemi Mcnina transfrmace A 1 : n =kn + a A 2 : n = k(kn + a) + a = k 2 n + ka + a Průnik transfrmací A: n = kn + a B: n = pn 2 68 A (B) = p(kn + a) 2 68 B (A) = k (pn 2 68) + a Spjvání systémů V tevřené vazbě PŘEDNÁŠKA 3.3. a V uzavřené vazbě Opakvání spjvání systémů Vliv na chvání systémů Půsbení jednh systému na druhý jsu vlivňvány jeh pdmínky (půsbení přichází na vstup systému) 12

13 Vnitřní uspřádání systémů se spjením nemění (systémy jsu navzájem spjeny puze svými vstupy a výstupy) Příklady: 1) Spjení systému v tevřené vazbě Existence dvu systémů, A půsbí na B vazbu z 1 (neexistuje zpětná vazba) Definice pdmínky, za níž prběhne spjení: Z 1 stav systému A Parametry transfrmace systému B Pstup řešení Vypíšeme mžné kmbinace Nakreslíme kinematický graf Spjení systému A a B = CYKLUS 2) Spjení systému v uzavřené vazbě Existence dvu systémů, P půsbí na N vazbu z 1 + existuje zpětná vazba z 2 Definice pdmínky: Z 1 stav systému P Parametry transfrmace systému Z 2 stav systému N Parametry transfrmace systému Pstup řešení Vypíšeme mžné kmbinace Nakreslíme kinematický graf 3) Pstup řešení 13

14 Organizační systém C je t rganizace? Organizace = firma, pdnik,... subjekt Organizace = prces, rganizvání,... Organizace = míra uspřádání Organizační systém je systém, jak každý jiný je také tvřen knečnu mnžinu prvků, která je prpjena knečnu mnžinu vazeb Tři základní dimenze rganizačníh systému Cílvý stav vymezen ve fázi plánvání a realizván ve fázi rganizvání a perativníh řízení pdmíněn ptřebami a pdmínkami splečnéh prstředí, úrvní prvků a vazeb rganizačníh systému a mžnstmi jejích rzvje základní prvky lidé, výrbní prstředky, smíšené prvky vazby mezi prvky hmtně energetické, infrmační, smíšené vazby rganizační sytém lze charakterizvat jak definvanu mnžinu výrbních prstředků a lidí prpjenu hmtně energetickými a infrmačními vazbami OS = {(VP), (L), (Sp)} {(H-E), (I), (Sv)} VP výrbní prstředky L lidé Sp smíšené prvky (L a VP) H-E hmtně energetické vazby I infrmační vazby Sv smíšené vazby (H-E a I) Dekmpzice rganizačníh systému útvarvá dekmpzice dekmpzice rganizačníh systému pdle prvků a vazeb vymezuje devět subsystémů ve třech základních skupinách materiálně technická základna (MT) rganizačně eknmická blast (OE) sciálně řídící nadstavba (SŘ) 14

15 prcesní dekmpzice dekmpzice rganizačníh systému pdle vazeb a prvků vymezuje devět subsystémů ve třech základních prcesech pracvní prces (PP) rganizační prces (OP) infrmační prces (IP) Integrace subsystémů uspřádanst, celistvst, adaptabilita jedntlivých subsystémů a struktur integrace výsledkem dsažení cílvéh chvání OS pdmíněna prhlubující specializaci a účelvu krdinaci jedntlivých subsystémů efektivnsti uspřádání jedntlivých prvků statická slžka účelné prpjení jedntlivými vazbami dynamická slžka úrvni integračníh prcesu Vztahy mezi subsystémy nezastupitelnst jedntlivých subsystémů vzájemná pdmíněnst prprcinalita rzdílná stabilita rzdílné kmpetence disjunkce neb knjunkce 15

16 Hierarchické uspřádání subsystémů pdle míry stability jedntlivých subsystémů: Základna je tvřena takvými subsytémy, v nichž je buď t plná neb částečná účast, buď prvků VP a vazeb H-E, na vyšší úrvni které víme, že zaručuje nižší stabilitu, je zastupení některéh ze stabilizujících faktrů již jen krajvé Řídící subsystém, který je ppsán lidskými prvky a inf vazbami je samzřejmě subsytémem nejméně stabilním!!! Kmpetence jedntlivých subsystémů Kmpetence je právnění, frmální pvěření, pravmc něc vyknat (alespň v manažerském pjmslví) 16

17 Charakteristika řídících prvků rganizačníh systému pdle zpracvání infrmace disjunkce a knjunkce pdle přensu infrmace distribučně mnžící paralelně přidělující pdle chvání matice pravděpdbnstních přechdů Lgické funkce 6 typů lgických funkcí disjunkce lgický sučet spjka neb knjunkce lgický sučin spjka a negace pačná hdnta Lgické sítě pdněty a reakce se zapisují pmcí symblů 0 a 1 (nepůsbí / půsbí) Řídící prvky pdle zpracvání infrmace Disjunktivní + (plus) Knjunktivní x krát) Řídící prvky pdle přensu infrmace Distribučně mnžící Paralelně přidělující Faktr času v chvání systémů kritická vazba časvé zpždění v systému (dba reakce) dba, která uplyne d kamžiku, kdy se na vstupu bjeví rzhdující pdnět až d kamžiku, kdy se na výstupu bjeví dezva (reakce) je tvřen: dbu reakce jedntlivých prvků dbu přensu infrmace mezi prvky uspřádáním a způsbu spjení prvků v systému Kritická vazba větší pčet vnitřních prvků s paralelními svdnými vazbami mezi vstupními a výstupními prvky dba reakce slžitéh systému určena dbu prcesu v tzv. kritické vazbě systém s disjunktivním typem paralelních svdných vazeb kritická vazba je dána minimálním sučtem db reakcí prvků a přensů systém s knjunktivním typem paralelně svdných vazeb kritická vazba je dána maximálním sučtem db reakcí prvků a přensů Dba prcesu dba cyklu Dba prcesu (t p) ve slžitém systému je dána sučtem db reakcí a přensů ležících na kritické vazbě mezi vstupním a výstupním prvkem. Existuje-li zpětná vazba mezi vstupními a výstupními prvky, pak můžeme určit dbu cyklu (t c) dbu trvání zpětné vazby přičteme k dbě prcesu. 17

18 Určení kritické cesty infrmací mezi řídícími prvky rganizačníh systému blkvé schéma -pkud je * - ptm vybíráme nejvyšší (KONJUNKTIVNÍ) -pkud je + - ptm vybíráme nejnižší (DISJUNKTIVNÍ) Určení kritické cesty infrmací mezi řídícími prvky rganizačníh systému PŘEDNÁŠKA Řídící prvky pdle chvání Řídící prvky rganizačních systémů nepřiřazují určitému vstupu vždy stejnu reakci jsu stchastické tt chvání definujeme pmcí matice pravděpdbnstních přechdů vyjadřuje reakce na bjevení (1) či nebjevení (0) se pdnětu na vstupu (Bleva algebra) Gerge Ble britský matematik ( ) Řídící prvky v sérivé vazbě systém s více stchastickými prvky zapjenými v sérivé vazbě = výsledné chvání celéh systému vyjádříme rvněž maticí pravděpdbnstních přechdů tat matice vznikne vynásbením matic jedntlivých prvků. pstupným sérivým napjením dalších prvků klesá určitst chvání systému. 18

19 Řídící prvky pdle chvání - = (a b) m ( - ) je určitst chvání celéh systému (a - b) je průměrné chvání prvků m maximálně mžný pčet prvků matice pravděpdbnstních přechdů Organizační systém určete celkvu pravděpdbnst chvání rganizačníh systému, je-li b=0,22 a infrmace prchází přes 3, v sérii zapjené prvky výpčet m = lg (α β) lg (a b) m a b = α β Organizační a řídící struktury pdniku rganizační struktura n = lga 0 lga v lgρ lgq rganizační jedntka nejmenší. jedntku jedntka rganizace práce (JOP) rganizační stupeň pdnik závd prvz relativně materiálně, energeticky, rganizačně a eknmicky samstatný druh rganizační jedntky hierarchické uspřádání pdle stupňů jednstupňvé 19

20 dvustupňvé (alternace prvzu neb závdu na II. stupni) třístupňvé typy rganizační struktury pdle pdnikvých funkcí pdle území pdle výrbků PŘEDNÁŠKA princip vlby V t = a v q n ρ V t je větší než V s dvětvvá rganizační struktura řídící struktura je tvřena řídícími pracvníky, kteří mají mezi sebu infrmační vazby infrmační vazby vztahy pravmcí, kmpetencí, pdřízensti a nadřízensti, splupráce řídící kapacita pčet přím pdřízených knkrétníh řídícíh pracvníka 20

21 průměrná řídící kapacita n q = a 0 ρ a v q průměrná řídící kapacita n pčet stupňů řízení a 0 pčet manuálních pracvníků v pdniku a v pčet vrchlvých pracvníků ρ keficient rzšířené řídící kapacity (ró) Faktry vlivňující velikst řídící kapacity Subjektivní aktuální schpnsti zúčastněných lidí v řídícím vztahu; jejich dbrná vzdělanst, všebecná inteligence, mtivvanst, lajalita k pdniku. Objektivní Rzmístění pdřízených Pdbnst X nepdbnst funkcí Stejnrdst X různrdst funkcí typy řídící struktury 1. útvarvě řídící struktura = funkcinální typ prsazvání se specializace Jednznačné vymezení nadřízensti a pdřízensti Nebezpečí vyské preference jedntlivých funkcí v důsledku specializace (na úkr) pdnikvých zájmů) Vytváření dluhých a slžitých kmunikačních cest 2. Věcná řídící struktura = divizinální typ Mžnst kncepčníh řízení veducích pracvníků z vlastních řad (zařazení manažerů) 3. Dplňkvé typy řídících struktur m = lg(α β) lg(a b) m n funkcinální typ řídící struktury m n divizinální typ řídící struktury 21 PŘEDNÁŠKA 7.4.

22 Kvalifikace suhrn vlastnstí, schpnstí, dvednstí vztah k pracvní pzici měřitelné a neměřitelné slžky teretická příprava praxe kvalifikační struktura kvalifikační keficient K = D s D n D s dba dbrné přípravy, která byla již abslvvána D n dba dbrné přípravy nutná k dané činnsti K = 1 kvalifikační předpklady dpvídají kvalifikačním pžadavkům K > 1 kvalifikační předpklady převažují nad kvalifikační pžadavky K < 1 kvalifikační předpklady nedpvídají kvalifikačním pžadavkům j = 1, 2, 3,, n s i = 1 x 11 x 12.. x 1s 2 x 21 x 22.. x 2s... x ij.. n... x nn x ns s x s1 x s2. x sn x ss Příklad Diagnála ptimálně zařazení pracvníci Nad diagnálu pracvníci pdhdncení Pd diagnálu pracvníci nadhdnceni VŠ ÚSO SO Z SUMA VŠ ÚSO SO Z SUMA Orientační výpčet bez zapčítání dbrné praxe K = = = 1 N = 5 = 0,2 (20%) 25 P = 8 = 0,32 (32%) 25 Keficient výknnsti řízení K vř = p (n s) V s 20 p knstantní faktr vyjadřující takvé časvé bdbí, p které musí manažer servat v jedntlivých funkcích d nejnižšíh stupně řízení p = V p n V p prduktivní dba činnsti (cca 40 let) n pčet stupňů řízení s skutečně zastávaný stupeň řízení V s skutečný věk 22

23 Mžnsti výpčtu: Záleží na tm, jak hdntíme význam teretickéh vzdělání a praxe v jejich vzájemném pměru VŠ = 9 bdů, ÚSO = 4 bdy, SO = 2 bdy, Z = 0 bdů Abslvvání 5 let dbrné praxe = +1 kvalifikační bd Každá rganizace může hdntit příns teretické přípravy a praxe pdle svých zkušenstí PŘEDNÁŠKA??? zbytek jeh prezentace Splehlivst chvání v prcesu předávání infrmací je důležitá splehlivst prvků (pravděpdbnst jejich reakce na pdněty) pravděpdbnst reakce prvků na pdněty každý stchastický prvek má určitu pravděpdbnst selhání - h = nesplehlivst prvku pravděpdbnst, že prvek neselže je ptm p = 1 h a vyjadřuje jeh splehlivst zvyšvání splehlivsti chvání zapjvání paralelních (zálhvých) prvků d sérivéh spjení alternativní zapjení, jedná se lgicku disjunkci (na výstupu puze jedna reakce) zálhvé prvky nezatížené zálhy (alternativní zdrj elektrické energie) částečně zatížené zálhy (pčítačvý server) zatížené zálhy (zástupce veducíh pracvníka) splehlivst sérivéh j-téh prvku - Pj j P j = 1 II (1 p ij) i=1 p ij - splehlivst i-téh zálžníh prvku v j-tém sérivém prvku j - pčet zálžních prvků splehlivst celéh řídícíh systému P P = P 1 * P 2 * P 3 * P n n = pčet sérivých prvků v systému (stupňů řízení) Příklady 1) Určete celkvu splehlivst P řídícíh systému tvřenéh 4 stupni řízení: a. splehlivst 1. stupně řízení je 0,95 b. druhý je tvřen 3 paralelně spjenými prvky, splehlivst jedntlivých prvků je 0,7 c. třetí stupe ň je tvřen 4 paralelně spjenými prvky, splehlivst jedntlivých prvků: p1 = 0,55, p 2 = 0,6, p 3 = 0,65, p 4 = 0,8 d. čtvrtý stupeň řízení je tvřen jedním hlavním a jedním zálhvým prvkem, splehlivst hlavníh prvku je 0,85 a splehlivst zálhvéh prvku je 0,8 2) Určete pčet zálhvých prvků, jsu-li v řídícím systému 3 stupně řízení, průměrná splehlivst jedntlivých prvků je 0,72 a splehlivst celéh řídícíh systému je 0,66 3) Určete, při jakém p čtu stupňů řízení bude zajištěna celkvá splehlivst řídícíh systému P = 0,95, jestliže průměrná splehlivst chvání řídících pracvník ů na jedntlivých stupních řízení je 0,8 a průměrný p čet zálhvých prvků je 3 4) Určete celkvu splehlivst rganizačníh systému slženéh ze 4 subsystém ů. Průměrné chvání každéh z nich je 0,91 při za řazení 2 zálhvých prvků. 23

24 Chvání rganizačníh systému 24