Optimalizace řízení výrobních zásob ve firmě Wera Werk s.r.o. Bakalářská práce

Transkript

1 Optimalizace řízení výrobních zásob ve firmě Wera Werk s.r.o. Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jan Vavřina, Ph.D. Vypracoval: Jarošová Anežka

2 Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Janu Vavřinovi, Ph.D. za cenné rady a metodické vedení.

3 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 1.ledna

4 Abstract Jarošová, A. Optimalization of inventory management in company Wera Werk s.r.o. Bachelor thesis. Brno: Mendel University v Brno, This bachelor thesis is focused on the problems of inventory management in a concrete manufacturing company. Various possible solutions which could lead to optimization of inventory management are evaluated with the use of adequate methods. Work contains both theoretical and practical part. This thesis results in proposals for changes in the specific warehouse inventory and in association with it in the evaluation of costs savings. Keywords Inventory, inventory management, ABC analysis, safety stock, fixed batch Abstrakt Jarošová, A. Optimalizace řízení výrobních zásob ve firmě Wera Werk s.r.o. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Tato bakalářská práce je zaměřená na problematiku řízení zásob v konkrétním výrobním podniku. Jednotlivé moţnosti řešení, která by vedla k optimalizaci řízení zásob jsou vyhodnocena za pouţití adekvátních metod. Součástí práce je teoretická a praktická část. Výsledkem bakalářské práce jsou návrhy na změny v oblasti vybraného skladu zásob a s tím spojené vyhodnocení úspory nákladů. Klíčová slova Zásoby, řízení zásob, ABC analýza, pojistná zásoba, pevná výrobní dávka

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl a metodika práce 10 3 Teoretická východiska bakalářské práce Zásobovací logistika a teorie zásob Význam zásob Klasifikace zásob Druhy zásob podle stupně rozpracovanosti Systémy řízení zásob Q systém P systém Systém dvou zásobníků Diferencované řízení zásob ABC analýza Modely řízení zásob podle poptávky Deterministické modely Stochastické modely Logistické metody a technologie řízení zásob Metoda Just in Time(JIT) Kanban Náklady na udrţování zásob Ekonomické objednací mnoţství Uspořádání výrobního procesu Předmětné uspořádání výrobního procesu Průběţná doba výroby Vlastní práce Charakteristika firmy Wera Werk s.r.o

6 6 Obsah Historie a vývoj firmy Vývoj počtu zaměstnanců Struktura výrobního sortimentu Analýza současného stavu stupně řízení zásob Informační systém BRAIN Intranet Sklady a skladování Rozdělení skladu zakaleného utahovacího nářadí dle analýzy ABC Přepočet skladovacích nákladů dle deterministického modelu Přepočet skladovacích nákladů dle stochastického modelu Vyhodnocení skladovacích nákladů dle rozdílných modelů řízení zásob Srovnání úspory celkových skladovacích nákladů Diskuse výsledků, návrhy a doporučení 49 6 Závěr 52 7 Přehled literárních a informačních zdrojů 53 Přílohy 55 A Intranetová aplikace řízení skladů - virtuální kanban 56 B Ukázka profilů sortimentu skladu zakaleného utahovacího nářadí 57 C Analýza ABC 58 D Odchylky od celkové současné pojistné zásoby 59 E F G Deterministický výpočet celkových nákladů stávající situace u artiklů skupiny A 60 Deterministický výpočet celkových nákladů při změně výše pojistné zásoby a nové pevné výrobní dávky 62 Deterministický výpočet celkových nákladů při snížení průběžné výrobní doby 64

7 Seznam tabulek 7 Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení artiklů do skupin, dle jejich podílu na spotřebě. Vlastní zpracování s využitím interních dat společnosti Wera Werk s.r.o. 37 Tab. 2 Interní data firmy Wera Werk s.r.o. 38 Tab. 3 Vyhodnocení nákladů u artiklu WWW10011/ PRODUKT dle různých modelů řízení zásob. Vlastní zpracování. 45 Tab. 4 Souhrn skladovacích nákladů skladu zakaleného utahovacího nářadí. Vlastní zpracování. 47

8 8 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Časový průběh zásob modelu s konstantní spotřebou. Vlastní zpracování dle (Plevný, Žižka, 2010). 19 Obr. 2 Znázornění nákladové funkce. Vlastní zpracování dle (Kavan, 2002). 20 Obr. 3 Časový průběh zásob modelu s přechodně neuspokojenou poptávkou. Vlastní zpracování dle (Plevný, Žižka, 2010). 21 Obr. 4 Interní data Wera Werk s.r.o. Vlastní zpracování s využitím vnitropodnikových dokumentů. 31 Obr. 5 Průběžná doba výroby artiklu PRODUKT Vlastní zpracování s využitím vnitropodnikových dokumentů. 42 Obr. 6 Srovnání skladovacích nákladů dle deterministického a stochastického modelu zásob. Vlastní zpracování. 46 Obr. 7 Grafické zpracování celkových skladovacích nákladů u skladu zakaleného utahovacího nářadí dle rozdílných modelů. Vlastní zpracování. 47

9 Úvod 9 1 Úvod V současné době je na trhu poskytován široký výběr softwarů a příslušných souvisejících metod, kterými by mohla moderní firma řídit svoje výrobní zásoby. Konkurenční tlak nutí firmy se neustále v dané oblasti zdokonalovat a tím si vytvářet na trhu konkureční výhodu. V zásobách má kaţdá z firem vázáno nezanedbatelné procento svého kapitálu, proto optimalizace řízení zásob můţe přispět k částečnému uvolnění těchto vázaných prostředků tak, aby firma mohla tyto prostředky lépe vyuţít. Je dobré si uvědomit, ţe některé jednotkové náklady rostou v závislosti s velikostí skladu, například přímé náklady na skladování, pojištění, jiné naopak s objemem skladu klesají například zpozdění vyvolané nedostatkem materiálu. Kaţdého z nás napadne myšlenka, proč tedy skladovat? Je řada důvodů, proč některé firmy disponují velkými skladovými zásobami. Jako hlavní důvody se uvádí rychlé pokrytí poptávky, ochrana proti nejistotě vůči dodavatelům, dostupnost pohotovostní zásoby pro případ neočekávané poptávky 1. Kaţdá firma by se měla dle svého postavení na trhu snaţit o optimální nastavení výše zásob, které můţe dosáhnout pouze tehdy, pokud bude dobře znát celý proces řízení zásob a bude si uvědomovat moţnosti změn, díky kterým by bylo moţné dosáhnout úspor. Pojmy Kanban, Just in Time, systém 5S jsou pro kaţdou firmu zcela určitě známé. Je ovšem otázkou, kterou z těchto metod vyuţít tak, aby firma byla neustále konkurenceschopná a vţdy byla o krok napřed před konkurencí. Zcela jistě neexistuje ţádný nástroj řízení zásob, který by fungoval bez problémů a firmě bez nutných úprav přinesl konkurenční výhodu. Manaţeři firem si uvědomují, ţe je třeba na daných systémech pracovat, neustále přinášet zdokonalení. Aţ tento způsob myšlení můţe firmě přinést předpoklad určitého trţního postavení a konkurenční výhodu. Prostřednictvím analýzy jednotlivých metod řízení zásob je moţno získat relevantní informace týkající se např. příslušných podnikových procesů či vlivu druhu zásob na efektivnost skladového hospodářství. Daná práce by měla přinést základní přehled o moţnostech efektivního řízení zásob ve vybraném hospodářském subjektu. 1 EMMETT, S. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

10 10 Cíl a metodika práce 2 Cíl a metodika práce Hlavním cílem bakalářské práce je optimalizovat systém řízení zásob ve společnosti Wera Werk s.r.o. Jelikoţ výrobní sortiment daného podniku je příliš široký, vybrala jsem si pro danou optimalizaci řízení zásob jednu z nejvýznamnějších částí výrobního sortimentu, a to sklad s utahovacím nářadím. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části práce budou blíţe specifikovány moţné procesy řízení zásob, metody, systémy řízení zásob. Konkrétně pak v podnikatelské praxi méně známé systémy řízení zásob tzv. Q-systém, P-systém a systém dvou zásobníků. Jedná se o systémy, které nejsou ERP systémem firmy Wera Werk s.r.o. podporovány, takţe je jejich nasazení málo pravděpodobné. Dalším vymezovaným nástrojem řízení zásob je metoda ABC. Řízení zásob pomocí této metody je všeobecně rozšířený princip, který je aplikován v mnohých podnicích. Jelikoţ princip této analýzy je zaloţen na logickém podkladu, je v mnohých podnicích vyuţíván bez cílené aplikace. Je totiţ intuitivní, ţe je věnována větší pozornost výrobkům, které přinášejí firmě výrazný obrat a výrobky s minimálním obratem jsou odsunuty mimo zájem. Následně se teoretická část bakalářské práce zabývá metodami Just in Time a Kanban, které jsou v dnešní době době často diskutovány. Tyto metody jsou vyuţívány především v automobilovém průmyslu, kde je skladové hospodářství omezeno na několik desítek výrobků, které je nutno skladovat. V takovém případě lze tyto metody efektivně vyuţívat i bez podpory informačního systému. Případná aplikace metody Kanban v oblasti řízení zásob dokáţe zajistit samočinné řízení na základě papírových kanbanových karet. Významnou teoretickou částí této bakalářské práce je kapitola popisující modely řízení zásob podle poptávky. Jedná se o deterministický a stochastický model, který na základě rozdílných přístupů k odhadu poptávky dokáţe výrazně ovlivnit výši zásob v podnicích. Deterministický přístup předpokládá rovnoměrnou denní poptávku od zákazníků, coţ je v praxi pouze ojedinělý přístup. Většina výrobků podléhá minimálně sezóním výkyvům, které je nutné zohlednit při stanovení výše pojistné zásoby. Stochastický model určuje velikost pojistné zásoby na základě statistických informací o průběhu poptávky. Tento model zohledňuje výkyvy poptávky během období, které je nutné pro znovupořízení zboţí. Detailním porovnáním stávajícího deteministického a stochastického modelu se zabývá především praktická část bakalářské práce. Praktická část bakalářské práce je věnována aplikaci teoretických poznatků z oblasti řízení zásob. Nejprve je představena společnost Wera Werk s.r.o z pohledu vývoje počtu zaměstnanců, jejího výrobního sortimentu, předmětu podnikání. Následně je provedena analýza současného stavu skladových zásob, vyhodnocení vyuţívaných informačních systémů a na základě získaných poznatků je popsán doposud pouţívaný přístup k řízení zásob. V rámci prováděné optimalizace skladového hospodářství společnosti Wera Werk s.r.o. je dalším dílčím cílem identifikace slabých míst, která výrazně

11 Cíl a metodika práce 11 ovlivňují vázanost kapitálu podniku a následně navrţená doporučení by měla docílit zefektivnění řízení zásob. K získání relevantních informací je vyuţíváno vnitropodnikových podkladů, převáţně se jedná o zpětná hlášení z výroby, podklady obchodního oddělení o vývoji poptávky po konečném produktu. V dalším části této bakalářské práce je podrobně analyzován současný systém řízení zásob, analýza je zaměřena na tři důleţité faktory ovlivňující výši zásob. Jedná se o správné nastavení pojistných zásob, velikosti výrobních dávek a také průběţné výrobní doby. K získání výsledků umoţňujících dosaţení výše zmiňovaných cílů je vyuţito nástrojů deterministických a stochastických modelů, Harris-Wilsonův přístup a také ABC analýza. Provedená analýza metodou ABC je cílena na poloţky co do objemu vázaných finančních prostředků nejvýznamnější, a to identifikované skupiny artiklů A v rámci skladu zakalených polotovarů. Dále dojde k vyčíslení konečných skladovacích nákladů za pomoci matematicko-statistických modelů u identifikované skupiny skladových poloţek A. Za účelem dosaţení hlavního cíle práce jsou jednotlivé dílčí výsledky příslušných analýz vyhodnoceny a na jejich základě je doporučeno ekonomicky nejefektivnější řešení pro danou oblast skladového hospodářství výrobních zásob společnosti Wera Werk s.r.o.

12 12 Teoretická východiska bakalářské práce 3 Teoretická východiska bakalářské práce 3.1 Zásobovací logistika a teorie zásob S pojem logistika se setkáváme velmi často, dá se říci, ţe logistika se zabývá pohybem materiálu a osob, případně jiných objektů. Představuje pohyb od zdroje aţ po konečnou spotřebu. Zabývá se nejenom pohybem materiálu, surovin, ale zároveň sebou přináší potřebné informace. Výrazné rozšíření daného pojmu nastalo po druhé světové válce. Roţšíření probíhá zejména v hospodářské oblasti v 50. a 60. letech, především v USA. K nám do Evropy se dostává koncem 60.let, dnes je tento pojem rozšířen téměř do všech hospodářských oblastí 2. Zásoby jsou činitelem, který významně ovlivňuje hospodářský výsledek kaţdého podniku i jeho pozici na trhu. Dá se tedy říci, ţe zásoby jsou jednou z nejdůleţitějších pojmů logistiky. Zásoby tvoří 20-40% logistických nákladů. Díky hodnotám zásob je moţné sledovat hospodaření podniku a dá se také díky nim ohodnotit úroveň vyspělosti managementu podniku. Bohuţel ještě v dnešní době převládá myšlenka, ţe je dobré, aby podnik byl dobře zásoben, tento způsob myšlení je převzat z dřívějších dob, kdy nebyla taková moţnost zásobování, jako je dnes. Díky těmto zastaralým myšlenkám mnohdy hodnota zásob podniků dosahuje aţ 50% hodnot aktiv podniku. Tato hodnota by měla být pro podniky více neţ alarmující, jelikoţ zásoby v podniku nemají pouze pozitivní význam, ale v tomto případě negativní. Velikost zásob by měla být co nejmenší kvůli vázání kapitálu, ale na druhé straně co největší kvůli dostatečné pohotovosti dodávek. Obě hlediska jsou ovšem protichůdná, proto musí management podniku vţdy zvolit kompromis vyhovující konkrétní situaci. Mnohé podniky z důvodu flexibility a plynulosti výrobního procesu, krytí nepředvídaných výkyvů preferují dostatečné předzásobení. Moderní analýzy v daných oblastí upozorňují, ţe pokud existující zásoby nejsou efektivně vyuţívány vede tento způsob vedení k přílišnému ekonomickému zatíţení. Jedním z negativní významů tzv. předzásobení spočívá v tom, ţe na sebe váţí kapitál. Toto omezuje podnik v moţnosti investice finančních prostředků v oblastech nových technologií, vývoje a realizace nových výrobků. Jako další negativa lze například jmenovat riziko spojené se znehodnocením, nepouţitelnosti 3. 2 STEHLÍK, A. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika: Procesy a jejich řízení. 1.vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

13 Teoretická východiska bakalářské práce 13 Dnes se můţeme setkat s dvěmi rozdílnými přístupy řízení zásob, jedná se o přístup západní a japonský přístup. Japonský přístup vychází z myšlenky, ţe zásoby zakrývají řadu provozních problémů, jejich snaha je zásoby minimalizovat, pokud je moţné vůbec nevytvářet. Jejich hlavní myšlenka vychází z toho, ţe kde neexistují zásoby, není třeba řídit jejich výši a pohyb, šetří skladovací plochy, odpadá riziko jejich nepouţitelnosti (Tomek, 1999). Japonský přístup preferuje malé zásoby, tím dle tohoto přístupu dochází k odkrývání procesů, v nimţ dochází k problémům, nedostatečnou pruţnost výrobního procesu, snadněji se odkrývají výrobní místa, kde vznikají zmetky a dochází k neplnění termínů (Tomek, 1999). Západní přístup je přesným opakem japonského přístupu. Hlavním myšlenkou je, ţe velké zásoby dokáţí zajistit plynulou výrobu bez výpadků, promptní dodávky, překlenutí poruch, bez přerušení plynulé dodávky zákazníkům, konstatní vytíţení kapacit (Tomek, 1999). Ideální stav, o který by měla kaţdá firma usilovat, je dosaţení toho, aby spotřeba materiálu byla synchronní s výrobou. Tento stav by mohl být dosaţen absolutním dodrţováním systému Just in Time, avšak ani v tomto případě se nedá vyloučit existenci zásob hotových výrobků či polotovarů. 3.2 Význam zásob Důvody tvorby zásob jsou u kaţdé firmy trošku odlišné, ale jako hlavní důvody se uvádějí následující 4 : ochrana proti nepřesnému určení výšky spotřeby, pojistné zásoby v tomto případě doplňují výšku zásob k jejich běţné hodnotě ochrana v případě působení speciálních rizik, sem patří nárůst cen, v tomto případě pojistné zásoby vytvářejí ochranu proti cenovým změnám realizace úspor při nákupu, jde především o získání slev při objednávce většího mnoţství; je třeba ovšem vţdy zhodnotit zvyšující se náklady na skladování úspory při dopravě zabezpečení vysoké míry úrovně obsluhy zákazníků 4 TOMEK, J., Moderní řízení nákupu podniku. 1.vyd. Praha: Management Press, s. ISBN

14 14 Teoretická východiska bakalářské práce 3.3 Klasifikace zásob Jak je z jiţ výše uvedených důvodů patrné zásoby můţeme rozdělit na více druhů, z hlediska funkčního jsou následující 5 : Obratová(běţná) zásoba, která zabezpečuje běţnou spotřebu materiálu mezi dvěma dodávkami. V průběhu dodacího cyklu kolísá její stav mezi minimální a maximální zásobou. Průměrná běţná zásoba se v podmínkách plynulé a rovnoměrné spotřebě rovná polovině průměrné dodávky. Pojistná zásoba, která kryje odchylky od plánované (průměrné) spotřeby, od plánované délky dodacího cyklu. V některých výrobních procesech se minimální a pojistná zásoba ztotoţňují. Objednací zásoba představuje takovou výši zásoby, kdy je nezbytné zajistit dodávku tak, aby byla dodána nejpozději v okamţiku, kdy skutečná zásoba dosáhne minimální (pojistné) zásoby. Zahrnuje tedy všechny relativně stálé sloţky (pojistnou, technickou, havarijní) a část běţné zásoby, která uspokojí potřebu do dodání nové dodávky. Zásoba pro předzásobení, která má vyrovnat předpokládáné větší výkyvy na vstupu nebo na výstupu (např. při silné sezónní spotřebě) Zásoba technická představuje takové mnoţství materiálu, které má krýt potřebu technologických poţadavků na přípravu materiálu před jeho pouţitím. Jde o zajištění standartní jakosti vstupujícího materiálu pro celou výrobní dávku. Zásoba sezónní slouţí ke krytí potřeby pokud, spotřeba probíhá rovnoměrně během celého roku, ale zásobu je moţno doplňovat pouze v určitém období, nebo naopak spotřeba je sezónní, ale zásobu je nutno vytvářet postupně delší dobu Druhy zásob podle stupně rozpracovanosti Zásoby dle druhu rozpracovanosti lze dělit do těchto skupin 6 : Výrobní zásoba především suroviny, polotovary, pomocné a provozní látky, vratné obaly, náhradní díly, paliva 5 TOMEK,G. VÁVROVÁ, V. Řízení výroby a nákupu. 1.vyd. Praha: Grada, s. ISBN EMMETT, S. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN

15 Teoretická východiska bakalářské práce 15 Zásoby rozpracovaných výrobků polotovary vlastní výroby, nedokončená výroba Zásoby zboţí výrobky nakoupené za účelem jejich prodeje 3.4 Systémy řízení zásob V praxi se můţeme setkat se dvěmi situacemi, první z nich předpokládá, ţe za určité období spotřebujeme Q jednotek materiálu. Materiál bude spotřebováván pravidelně a ve stejných dávkách o konstantní velikosti x. V tomto případě se dá říci, ţe počet objednávek a dodávek je roven jejich podílu Q/x. S touto ideální situací je moţno se setkat opravdu jenom zřídka, jde o tzv. ideální stav. Ve většině případů má spotřeba zásob pravděpodobnostní charakter. Častěji dochází ke kolísání spotřeby zásob, tyto změny je nutno vyrovnávat 7. Na základě výše uvedených informací, jsou rozlišovány dva základní systémy řízení zásob: Q - systém P - systém Q systém Tento systém pracuje s pevnými velikostmi objednávek a případné odchylky ve spotřebě vyrovnává změnou frekvencí objednávek. Je stanovena signální úroveň zásoby, při níţ je realizována nová objednávka. Velikost objednávacího mnoţství se určí dle Harrisova Wilsonova vzorce (Plevný, Ţiţka, 2010): Kde: c p c s x opt 2Qc náklady na pořízení jedné dodávky náklady na skladování jednotky zásoby za jednotku času Tc s p (1) Kolísání se projevuje ve změnách objednacího cyklu, proto není nutno vytvářet pojistnou zásobu. Bude-li běţná zásoba vyšší, klesne skutečná zásoba na signální úroveň, coţ bude signál k vystavení nové objednávky. Tento způsob automatického řízení výkyvů nelze uplatnit během pořizovací lhůty. Proti těmto výkyvům musí mít podnik dobře stanovenou pojistnou zásobu, ta nás poté chrání pouze během pořizovací lhůty. Této systém je výhodný v případech relativně rovnoměrné poptávky (Plevný, Ţiţka, 2010). 7 PLEVNÝ, M., ŢIŢKA, M. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. 2. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN

16 16 Teoretická východiska bakalářské práce P systém Jedná se o systém s periodickým sledováním stavu zásob. V předem stanovených objednacích termínech jsou realizovány objednávky nestejných velikostí. Různou velikostí jednotlivých objednávek se vyrovnává kolísání skutečné spotřeby okolo její střední hodnoty 8. Za výhodu tohoto systému je povaţováno, ţe stačí pouze periodická kontrola zásob. Zatímco v Q-systému vyvolává vyšší poptávka zkrácení objednacího cyklu a pojistná zásoba je vytvářena pouze pro krytí spotřeby během pořizovací lhůty, musí pojistná zásoba v systému P pokrýt kolísání v poptávce během celého objednacího cyklu (Plevný, Ţiţka, 2010). V systému P je kalkulováno s vyšší průměrnou zásobou ve srovnání se systémem Q a to z důvodu schopnosti pokrýt případné odchylky během celého objednacího cyklu Systém dvou zásobníků Jelikoţ oba předchozí modely jsou náročné na přesné vstupní data, tudíţ jsou vhodnější pro draţší poloţky na skladě. Pro méně důleţité skladové poloţky byl vyvinut systém dvou zásobníků. Princip fungování je poměrně jednoduchý, v jednom velkém zásobníku je skladována běţná zásoba a v druhém menším zásobníku pojistná zásoba. V případě vyprázdnění velkého zásobníku dochází k vystavení nové objednávky a po dobu, kdy velký zásobník čeká na doplnění jsou případné potřeby vyřizovány z malého zásobníku. Po příchodu zásoby z nové objednávky, je nejdříve doplněn malý zásobník, tedy pojistná zásoba a zbytek je uskladněn do velkého zásobníku. Tento systém se zpravidla vyuţívá pro poloţky kategorie C (Plevný, Ţiţka, 2010). 3.5 Diferencované řízení zásob Jak je z výše uvedeného teoretického přehledu patrné, ţádný podnik nevěnuje kaţdé skladové poloţce stejnou pozornost. Největší bod pozornosti je zcela jistě zaměřován na tzv. top artikly, které podniku přináší největší příjmy nebo se jedná o poloţky, které vstupují do většiny dalších artiklů a tím, kdyby u těchto poloţek došlo k nedostatku na skladě, způsobilo by to podniku veliké finanční ztráty. Z tohoto důvodu mnohé firmy vyuţívají diferencované řízení zásob. K určení nejdůleţitějších poloţek zásob lze vyuţít tzv. Paretovo pravidlo. Z Paretovy zákonitosti vyplývá, ţe při řízení zásob je třeba se soustředit na omezený počet nejdůleţitějších skladových poloţek, příp. dodavatelů, které mají rozhodující vliv na celkový výsledek. Ve většině případů je 80 % důsledků 8 PLEVNÝ, M., ŢIŢKA, M. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. 2. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN

17 Teoretická východiska bakalářské práce 17 vyvoláno pouze 20 % všech moţných příčin. Na základě Paretovy analýzy lze skladový sortiment rozdělit na dvě hlavní části. V praxi se zpravidla vyuţívá rozdělení na tři nebo čtyři části. Tato analýza je známá pod označením ABC nebo ABCD ABC analýza Lze charakterizovat jako systém diferencovaného řízení zásob. ABC analýza umoţňuje zásoby diferencovat a k vymezeným skupinám přistupovat odlišným způsobem. K určování poloţek do kategorií různých skupin se vychází z ročních spotřeb jednotlivých skladových poloţek 10. Kategorie A je tvořena poloţkami, které tvoří 80% hodnoty spotřeby nebo prodeje. Tyto poloţky jsou povaţovány za nejdůleţitější, jejichţ sledování by mělo probíhat permanentní kontrolou stavu zásob. Tyto skladové poloţky jsou zpravidla sledovány systémem Q (Kislingerová, 2004). Kategorie B je reprezentována poloţkami, které tvoří 15 % na hodnotě spotřeby nebo prodeje. Poloţky kategorie B jsou sledovány méně často neţ poloţky kategorie A. U těchto poloţek se zpravidla pouţívá systém řízení P, tzn. objednávání v pevných okamţicích a ve větším mnoţství (Kislingerová, 2004). Kategorie C zahrnuje zbývající poloţky, které svou hodnotou nepřesahují 5% spotřeby nebo prodeje. Tyto poloţky bývají sledovány periodicky, zpravidla systémem dvou zásobníků (Kislingerová, 2004). Pro rozdělení do skupin můţe podnik pouţít i jiná kritéria. Nejčastěji to bývají následující faktory(kislingerová, 2004): podíl na trţbách podíl na zisku obtíţnost zásobování důsledky nedostatku zastupitelnost Kategorie D vyčleňuje ty skladové poloţky, které mají minimální nebo ţádnou spotřebu, jedná se o tzv. mrtvé skladové poloţky. 3.6 Modely řízení zásob podle poptávky Jednou z odlučovacích znaků v modelech řízení zásob je charakter poptávky po sledované jednotce zásoby. Tato poptávka můţe být deterministická nebo stochastická. Deterministická poptávka je charakteristická tím, ţe v rámci uvaţovaného období pevně dána(např. spotřeba polotovarů při výrobě nějakého utahovacího zařízení je předem určena objemem výroby, který je předem znám) 9 PLEVNÝ, M., ŢIŢKA, M. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. 2. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN

18 18 Teoretická východiska bakalářské práce Stochastická poptávka je naopak poptávkou neurčitou, jejíţ velikost lze odhadnout pouze s jistou pravděpodobností (např. poptávka po novém zboţí zaváděném na trh) Deterministické modely Známe-li předem přesně velikost potřeby a není třeba počítat s náhodnými výkyvy, je moţné k řízení zásob vyuţít následující deterministické modely. V pohledu praxe je tento způsob řízení velmi zjednodušující. S takovou poptávkou se lze setkat v podnicích velmi málo 12. Deterministický model s konstantní spotřebou Mezi nejznámější model patří Harrisův-Wilsonův vzorec pro výpočet optimální výrobní dávky. Tento model byl formulován jiţ v roce V řadě různých modifikací je vyuţíván dodnes 13. Předpoklady, které jsou v tomto modelu povaţovány za výchozí (Lukáš, 2005): Čerpání zásob ze skladu je rovnoměrné a známé Velikost všech dodávek je známá a konstantní Poptávka je známá a konstantní Nákupní cena je nezávislá na velikosti objednávky (nejsou uvaţovány mnoţstevní ceny) K doplňování zásoby dochází v okamţiku jeho vyčerpání Dodávky mají vţdy stejný objem q 11 KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN PLEVNÝ, M., ŢIŢKA, M. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. 2. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN LUKÁŠ, L. Pravděpodobnostní modely. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN

19 Teoretická východiska bakalářské práce 19 stav zásob 1. cyklus 2. cyklus v- tý cyklus x čas Obr. 1 Časový průběh zásob modelu s konstantní spotřebou. Vlastní zpracování dle (Plevný, Ţiţka, 2010). Cílem je nalézt optimum mezi náklady na dodávky a náklady na skladování a udrţování zásob v dostatečné výši. Jsou nám známy náklady na pořízení jedné dodávky a náklady na skladování jednotky zásob na jednotku času 14. Kde: Q T c p c s objednávané mnoţství do skladu (ks) poptávka v kusech za rok náklady na pořízení dodávky (Kč) náklady na skladování jednotky zásob za jednotku času (Kč) q * optimální velikost dodávky (ks) Počet dodávek během období T vypočítáme dle vztahu (Plevný, Ţiţka, 2010): Q v q (2) 14 PLEVNÝ, M., ŢIŢKA, M. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. 2.vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN

20 20 Teoretická východiska bakalářské práce Úhrnné náklady na pořízení všech dodávek během období T jsou dány vztahem (Plevný, Ţiţka, 2010): Np q vc p Q q c p (3) Průměrná výše zásob v kaţdém cyklu je q / 2 a proto úhrnné náklady na skladování během období T jsou dány vztahem (Plevný, Ţiţka, 2010): Ns q q Tc 2 s (4) Celkové náklady za dobu T (Plevný, Ţiţka, 2010): Nc q Npq Nsq (5) Optimální velikost dodávky je takové q, pro které je hodnota nákladové funkce minimální, toto vše nám demostruje následující obrázek 15. roční náklady(kč) náklady na skladování zásob * q náklady na dodávky mnoţství(ks) Obr. 2 Znázornění nákladové funkce. Vlastní zpracování dle (Kavan, 2002). 15 KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

21 Teoretická východiska bakalářské práce 21 Výpočet velikosti optimální objednávky do skladu je dána vztahem (Kavan, 2002): q* 2Qc Minimální celkové náklady odpovídající optimální hodnotě EOQ se určí (Kavan, 2002): Tc s p (6) q* QTc c p s Nc 2 (7) Model s přechodně neuspokojenou poptávkou Na rozdíl od předchozího modelu připouští tento deterministický model moţnost neuspokojení poptávky z důvodu přechodného nedostatku zásob na skladě. Tento způsob firmě vţdy přináší náklady navíc. Moţnost řešení daného nedostatku je převáţně řešeno formou odloţení uspokojení dané poptávky 16. stav zásob t q s q-s čas t1 t2 Obr. 3 Časový průběh zásob modelu s přechodně neuspokojenou poptávkou. Vlastní zpracování dle (Plevný, Ţiţka, 2010). Dodávkový cyklus se rozpadá na dva intervaly, v prvním cyklu je zásoba na skladě, poptávka můţe být uspokojena. Tento první interval bude označen t1. V druhém časovém intervalu t2 zásoba na skladě není. Daný model 16 KOŘENÁŘ, V. Stochastické procesy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, s. ISBN

22 22 Teoretická východiska bakalářské práce předpokládá, ţe tato nerealizovaná dodávky z důvodu nedostatku na skladě, bude uspokojena hned po příchodu nejbliţší dodávky na sklad (Kořenář, 2010). Pro následující výpočty budou vyuţity tyto proměnné: c 1 roční náklady na skladování (Kč) c 2 fixní pořizovací náklady jedné dodávky (Kč) c 3 neuspokojený poţadavek (ks) Q s chybějící zásoba (ks) s maximální výše zásoby na skladě (ks) q velikost poptávky (ks) Na základě těchto informací délku dodávkového cyklu vypočítáme, dle následujícího vztahu (Kořenář, 2010): t t 1 t 2 (8) Maximální výše skladových zásob je dána vztahem (Kořenář, 2010): q s (9) Nákladová funkce modelu s přechodným nedostatkem zásob je součtem tří nákladových poloţek. Skladovací náklady vyjádříme vztahem (Kořenář, 2010): s c 1 2 t 1 (10) V kaţdém cyklu dojde k pořízení jedné dodávky, náklady s tímto pořízením vyjádříme vztahem (Kořenář, 2010): c 3 g s 2 t 2 (11) Výpočet celkových nákladů lze vyjádřit následujícím vztahem (Kořenář, 2010): N Q s q 2 q s 2 q, s t c c t c * Tak aby bylo dosaţeno optimálního q *, N q, s je třeba poloţit první parciální derivace výrazu rovny nule (Kořenář, 2010): s funkce (12) N s q N 0 (13)

23 Teoretická východiska bakalářské práce 23 Optimální výše dodávky vztahem (Kořenář, 2010): * q a výše neuspokojené poptávky s * vyjádříme q * 2 Qc c 1 2 c1 c3 c 3 (14) s* 2Qc c Minimální celkové náklady, včetně ztrát z přechodně neuspokojené části potřeby vypočítáme následujícím vztahem (Kořenář, 2010): 1 2 c3 c c 1 3 (15) N * 2Qc c 1 2 c3 c c 1 3 (16) 3.7 Stochastické modely Na rozdíl od deterministických modelů tyto modely nemají pevně danou poptávku. Budoucí potřeba nebo délka pořizovací lhůty mají charakter náhodně proměnných veličin. Místo známé poptávky bude známa střední hodnota, směrodatná odchylka a typ rozdělení pravděpodobnosti. Stochastická spojitá poptávka Sledování stavu skladových poloţek probíhá plynule, objednávka je vystavena v době, kdy skladová zásoba klesne pod stanovenou mez, budeme dále označovat jako r, jedná se o bod znovuobjednávky. Pořizovací lhůtu dodávky d povaţujeme za konstantní. Poptávka během pořizovací lhůty dodávky má normální rozdělení se střední hodnotou q a směrodatnou odchylkou q. Vzhledem k tomu, ţe poptávka v daném modelu je variabilní mohou během pořizovací lhůty dodávky dvě různé situace 17 : poptávka během pořizovací lhůty je niţší neţ bod znovuobjednávky. Z toho plyne, ţe nová dodávky přijde na sklad v okamţiku, kdy je na skladě kladný stav. poptávka během pořizovací lhůty je vyšší neţ bod znovuobjednávky. Během pořizovací doby je zásoba vyčerpána a dojde k částečnému neuspokojení poţadavků. 17 KOŘENÁŘ, V. Stochastické procesy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, s. ISBN

24 24 Teoretická východiska bakalářské práce Aby bylo moţné analyzovat modely se stochastickou poptávkou je třeba mít informaci o charakteru poptávky, tuto informaci získáme pravděpodobnostním rozdělením, střední hodnotou poptávky a směrodatnou odchylkou 18. Pro následující výpočty budou vyuţity tyto proměnné: d pořizovací lhůta dodávky q střední hodnota poptávky v daném období q směrodatná odchylka poptávky r bod znovuobjednávky w pojistná zásoba Qd poptávka v rámci pořizovací lhůty dodávky d Qd střední hodnota poptávky během pořizovací lhůty dodávky Qd směrodatná odchylka poptávky během pořizovací lhůty dodávky úroveň obsluhy N celkový počet dnů poptávky z koeficient normálního rozdělení pravděpodobnosti 0 Střední hodnota skladovacích a pořizovacích nákladů lze vyčíslit jako (Lukáš, 2005): 2qc c c w N (17) Náklady vypočtené dle stochastické poptávky se počítají stejně jako u deterministických modelů, zvýšené o skladovací náklady pojistné zásoby. Pro určení pojistné zásoby je nutné vyřešit 19 P{poptávka Qd během pořizovací lhůty r 0 w } (18) tzn. řešit pravděpodobnost, ţe skutečná poptávka bude niţší neţ úroveň objednávky plus pojistná zásoba by měla být vyšší neţ. Aby bylo moţné uvedenou úlohu řešit, je třeba definovat pravděpodobnostní rozdělení pro poptávku. Zpravidla se vyuţívá normální rozdělení. To je charakterizováno střední hodnotou a směrodatnou odchylkou. Z tabulek hodnot distribuční funkce rozdělení N 0,1 určíme, jaká hodnota z 0 odpovídá úrovni obsluhy. 18 KOŘENÁŘ, V. Stochastické procesy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, s. ISBN LUKÁŠ, L. Pravděpodobnostní modely. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN

25 Teoretická východiska bakalářské práce 25 Objem poptávky během pořizovací lhůty dodávky, který nebude s pravděpodobností překročen vypočítáme dle vztahu 20 : Qd 0 z Qd r 0 (19) Bude-li v okamţiku vystavení objednávky na skladu zásoba ve výši Qd 0 jednotek, potom s pravděpodobností skutečná poptávka během pořizovací lhůty dodávky tento objem nepřekročí a nedojde k nedostatku zásoby. Pojistnou zásobu je tedy třeba vytvořit tak, aby platilo (Lukáš, 2005): r w 0 Qd 0 (20) Poté vytvoříme pojistnou zásobu tak, aby platilo (Lukáš, 2005): w z Qd (21) 3.8 Logistické metody a technologie řízení zásob Správné zacházení se zásobami ve výrobním procesu se dá podstatě ovlivnit vyuţitím logistických metod a technologií, jejich vhodnou aplikací v konkrétním podniku. S metodou Just in Time se v dnešní době setkala téměř kaţdá moderní firma, některé pouze v teoretické oblasti, ale mnoho firem tuto metodu jiţ s úspěchy vyuţívá Metoda Just in Time(JIT) Jedná se o filozofii řízení především opakované výroby, ve které je provoz, pohyb materiálu i zboţí uskutečňován co nejrychleji a nejúsporněji, podle bezprostřední technologické potřeby v co nejmenších výrobních dávkách. Cílem je vyrábět pouze to, co potřebujeme, tak aby se nevyskytla nutnost skladování výrobních dávek 21. Tato filozofie byla poprvé komplexně vyuţita ve firmě Toyota. Při vymýšlení tohoto přístupu šlo o převratnou změnu převáţně ve způsobu myšlení, kdy došlo k zavedení tahu místo tlaku. V podnicích, kde JIT nefunguje zpravidla výrobní proces funguje způsobem, kdy pokud je výrobní proces dokončen, polotovary jsou dopraveny na následující pracoviště i v případě, ţe nejsou v této chvíli potřebné. Filozofie JIT změnila tento způsob tím způsobem, ţe je vyráběno a následně transportováno(taţeno) pouze to, co následující proces potřebuje a objedná (Kavan, 2002). 20 LUKÁŠ, L. Pravděpodobnostní modely. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

26 26 Teoretická východiska bakalářské práce Cílem uplatnění JIT v podnicích je minimalizace zásob, snaha o rovnoměrné vytěţování výrobních operací, zamezení zbytečné manipulaci, v neposlední řadě zabezpečení přesného dodrţování termínů (Liker, 2007). Uplatnění této metody by mělo přinést podniku mnoho zlepšení, mezi ty nejdůleţitější, ale zároveň faktory, které podniky zpravidla zavedením JIT zpravidla očekávají, můţeme zařadit 22 : Celkové ekonomické zlepšení výsledků podniku Zlepšení kvality Krátký čas realizací inovací Vyšší pruţnost Vyšší spokojenost zákazníka Zvýšení podílu na trhu Z výčtu přínosů lze snadněji pochopit, proč se podniky filozofii JIT vyuţívají. Nosnou myšlenkou JIT vţdy zůstává odstranit plýtvání ve všech jeho podobách, zkrácení průběţné doby výroby, redukce výrobních dávek, správné načasování zpracování výrobních dávek, odpovědnost zaměstnanců za kvalitu, optimální rozmístění výrobních zařízení (Kavan, 2002) Kanban Kanban je systém, který byl také vyvinut ve firmě Toyota. Jedná se o nástroj, který vyuţívá tahový systém řízení materiálového toku. Základní princip spočívá v tom, ţe materiál, by měl být dodáván do výrobního procesu přesně tehdy, kdy je výrobní proces poţaduje. Kanban tedy brání nárůstu mezioperačních zásob i rozpracované výroby 23. Jako nosič se pouţívají papírové karty vloţené do plastové obálky na příslušném boxu. Tyto papírové karty plní funkci standardní objednávky (Liker, 2007). Kanban karty nám dokáţí odpovědět na následující otázky (Liker, 2007): Kdo materiál potřebuje? O jaký výrobek se jedná? Pro jaké pracoviště má být vyroben? V jakém mnoţství? 22 KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN LIKER, JEFFREY, K. Tak to dělá Toyota: 14 zásad řízení největšího světového výrobce. 1. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN

27 Teoretická východiska bakalářské práce 27 Důvody zavedení systému Kanban (Kavan, 2002): vyrábíme pouze kdyţ existuje objednávka umoţňuje vyrábět pouze takovou výrobní dávku, která je dále bezezbytku vyuţita dochází ke sniţování velikosti výrobních dávek, čímţ je moţná pruţnější reakce na přání zákazníka menší výrobní dávka znamená méně dílů ve výrobě, čímţ sniţuje poţadavky na prostor přechod od tlačného k taţnému materiálovému toku 3.9 Náklady na udržování zásob Kaţdý kvalitní management zásob v podniku se snaţí zaměřovat na zabezpečení zásob s minimálními moţnými náklady. Tak aby bylo moţné docílit co nejmenších nákladů je třeba znát, jaké náklady nám mohou s pohybem zásob vzniknout. Jedná se o následující čtyři skupiny nákladů 24 : Náklady na objednávku, dodávku a přejímku. Tyto náklady jsou spojené s pořízením a doplněním zásoby. Patří sem náklady na přípravu, zadání objednávky, dopravu, přejímku, která je spojená s kvalitativní a kvantitativní kontrolou. Náklady na udrţování zásob. Tyto náklady zahrnují především náklady z vázanosti oběţných prostředků při jejich alternativním vyuţití (např. při uloţení do banky, v investiční výstavbě apod.) Dále náklady na skladování a správu zásob, které se vztahují k vlastní manipulaci se zásobami ve skladu. Dále do této skupiny řadíme mzdy skladníků, odpisy z budov a zařízení, náklady na ošetřování zásob, pojištění zásob. Náklady z nedostatku pohotových zásob. Tyto náklady vznikají při neuspokojování poptávky po zásobě, kdy zásoba nestačí k včasnému uspokojení potřeby vnitropodnikových odběratelů. Jde o náklady vznikající přímo v nákupu (vícenáklady při urychleném zajišťování náhradního plnění) nebo ve výrobě (včasné neuspokojení potřeb z důvodu nevyuţití kapacit, prodluţování průběţné doby výroby) a v neposlední řadě náklady, které vzniknou při prodeji (náklady vyplývající z nesplnění závazků vůči odběratelům, ztráta zákazníka). 24 KEŘKOVSKÝ, M. Moderní přístupy k řízení výroby. Praha: C.H. Beck, s. ISBN

28 28 Teoretická východiska bakalářské práce 3.10 Ekonomické objednací množství Ekonomické objednací mnoţství (EOQ) se nalézá v bodě rovnováhy mezi náklady na zadání objednávky a náklady na drţení objednávky (skladování). Optimální objednací mnoţství nastává tehdy, kdyţ přírůstkové náklady na objednávku se rovnají přírůstkovým nákladům na udrţování zásob 25. Důleţité je si uvědomit, ţe náklady na objednávání klesají s rostoucím počtem objednávek, zatímco náklady na skladování s rostoucím počtem objednávek rostou. Jak jiţ bylo uvedeno, příliš vysoké zásoby neproduktivním způsobem váţou kapitál, který by mohly firmy vyuţít jinde. Z tohoto důvodu se uplatňují systémy regulace výšky zásob, které nedovolují jejich nadměrný růst. K určení odpovědi na otázku kolik, čeho a v jakých časových intervalech objednávat, nám pomohou odpovědět ekonomické modely skladovaného mnoţství EOQ Uspořádání výrobního procesu Nejenom správný výpočet velikosti nakupovaných či vyráběných dávek má vliv na náklady v podniku, ale zároveň také má velký vliv na náklady uspořádání výrobního procesu. V případě, ţe je dosaţeno optimálního rozmístění výrobních oddělení, pracovních středisek, návaznosti výrobních procesů a v neposlední řadě také nastavení skutečné průběţné doby, tak toto vše nám zajistí plynulý výrobní tok s minimálními náklady 26. Mezi základní typy uspořádání výrobního procesu řadíme předmětné uspořádání, technologické a pevné uspořádání projektu, zpravidla se v praxi vyskytují různé kombinace těchto projektů (Řepa, 2006) Předmětné uspořádání výrobního procesu Je zaloţeno na maximální standardizaci výrobků a výrobních operací. Cílem je dosaţení hladkého, rychlého a mohutného toku výrobků. Technologické operace jsou prováděny postupně a plynule na sebe navazují. Jedná se o výrobní linky (Řepa, 2006). Výhody předmětného uspořádání (Řepa, 2006): Nízké výrobní náklady Umoţňuje efektivní výrobu Šetří náklady na školení lidí při vysoké kvalitě práce Nízké materiálové náklady výrobku 25 EMMETT, S. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN ŘEPA, V. Podnikové procesy. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

29 Teoretická východiska bakalářské práce Průběžná doba výroby Průběţná doba výroby výrobní dávky je časem, který potřebuje dávka od svého vstupu do výrobního procesu do okamţiku prodeje zákazníkovi. Rozsah průběţné doby výroby odpovídá době nezbytně nutné pro konkrétní výrobní úkol při daných technicko-ekonomických-organizačních podmínkách bez ohledu na poruchy 27. Na základě provedené literární rešerše a syntézy poznatků v této oblasti by mohlo být dovozováno, ţe pojem průběţná doba výroby nemůţe hrát roli při optimalizaci řízení zásob, jak bude v praktické části ukázáno, je to jeden z důleţitých faktorů, které mohou pomoci se značným sníţením nákladů na drţení zásob ve skladech. 27 KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

30 30 Vlastní práce 4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika firmy Wera Werk s.r.o. Wera Werk s.r.o. v Bystřici nad Pernštejnem je součástí německé firmy Wera Werk Hermann Werner GmbH & Co. KG., která sídlí v Německu ve městě Wuppertal. Wera Werk s.r.o. jiţ přes 50 let pracuje na vývoji, výrobě a prodeji nářadí, které slouţí převáţně k utahování. Wera Werk s.r.o. je dceřinou společností firmy Wera Werk Hermann Werner GmbH & Co. KG, i přes tento obchodní vztah fungují mezi sebou jako partneři. Zboţí si mezi sebou prodávají, objednávky přicházejí přes mateřskou společnost v Německu, zároveň i s určením kvalitativních poţadavků Historie a vývoj firmy Werk Hermann Werner GmbH & Co. KG byla zaloţena v roce 1936 v Německu ve městě Wuppertal. Dnes je jiţ vlastníkem 300 ochranných práv z průmyslového vlastnictví, tyto práva by měly zajišťovat, ţe jsou uţivatelé chráněni před nekvalitními kopiemi. Mezi nejznámější ochrannou známku lze zařadit Kraftform, která dala šroubovákům Wera nezaměnitelný vzhled jiţ v roce Firma Wera Werk s.r.o. byla zaloţena v roce 1995 ve městě Bystřice nad Pernštejnem. Hlavním záměrem bylo sníţení výrobních nákladů v Německu a tím drţet krok s konkurencí. Nejprve byla postavena hala s výrobními, administrativními a sociálními prostory v roce Zvýšení poţadavků na kapacitu výroby a nedostatek výrobního prostoru vedl v roce 1998 k výstavbě druhé haly. Další rychlý rozvoj výrobní činnosti vedl k rozhodnutí vybudovat v roce 2004 třetí halu, která je především určena pro skladování, balení a konečnou expediční činnost. Přestoţe náklady na výstavbu nového podniku nebyly nízké, tento strategický krok přesvědčil majitele o dobře naplánovaném rozhodnutí, které přineslo dobře fungující, silnou firmu s mnoha kvalifikovanými odborníky Vývoj počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců narůstal velkým tempem, stejně jako přicházely nové technologie. V době světové krize v roce 2008 došlo k výraznějšímu propouštění, nyní je stav stabilní a firma zaměstnává přibliţně 500 zaměstnanců.

31 Vlastní práce Struktura výrobního sortimentu Největší podíl produkce zaujímají šroubováky, utahovací nářadí (bity), zástrčné klíče, momentové šroubováky, rychloupínací drţáky, gumové paličky, v posledních 3 letech se zaobírá také výrobou ráčen. Tyto výrobky se nabízejí po celém světě. Struktura výrobního sortimentu Wera Werk s.r.o. 9% 5% 9% 46% 31% Bity a univerzální drţáky bitů Šroubováky Uhlové klíče Ráčny Ostatní Obr. 4 Interní data Wera Werk s.r.o. Vlastní zpracování s vyuţitím vnitropodnikových dokumentů. Wera nenabízí pouze své vlastní katalogové zboţí, ale je schopna vyrobit šroubovák přesně dle poţadavků zákazníka. Vysoká technologická vybavenost firmy nabízí zákazníkovi velké moţnosti výroby originálního šroubováku. Dalším významnou částí výroby jsou uhlové klíče. Zde Wera pouţívá patentovaný Hex Plus materiál. U těchto klíčů je pro označení vyuţíváno laserového popisu, kde díky programu lze vytvořit jakýkoli popis. Dříve bylo vyuţíváno ocelových razidel, u kterých nebyla moţnost změny potisku. V této chvíli je Wera v dané oblasti popisu výrobků velice flexibilní, výrobní proces se také zrychlil, průběţná doba se rapidně sníţila, coţ se projevilo velkými finančními úsporami. Třetí významnou skupinou výrobků jsou ráčny, s výrobou tohoto speciálního nářadí se začalo aţ v roce 2009, ale jiţ poměrně během krátké doby se Wera s tímto typem nářadí dostala na trţní špičku. Její patentovaná technologie jí zaručila nezaměnitelnost daného výrobku. Čtvrtou nejvýznamnější částí výrobního programu jsou univerzální drţáky utahovacího nářadí a také především samotné utahovací nářadí. Wera vyrábí přibliţně 4500 druhů utahovacího nářadí se všemi na trhu dostupnými profily. V oblasti utahovacích nářadí se jedná o obrovské mnoţství zakázek, které se dostanou denně do výroby. Stejně jako u předcházejících výrobků dokáţe Wera dle přání zákazníků vytvořit jakékoli speciální utahovací nářadí. Ukázku profilů zmiňovaného utahovacího nářadí viz příloha B.

32 32 Vlastní práce 4.2 Analýza současného stavu stupně řízení zásob Abychom mohli provést optimalizaci řízení zásob, musíme nejdříve detailně poznat, jak systém řízení momentálně ve firmě Wera Werk s.r.o. funguje. Plánování zásob probíhá v oddělení přípravy výroby, kdy kaţdý disponent se stará o určitou skupinu výrobků, za kterou je zodpovědný. Je patrné, ţe v dané oblasti funguje nejednotný přístup k řízení, kaţdý disponent vyuţívá různé podpůrné nástroje, nejčastěji se jedná o tabulku v Excelu, dle které se snaţí zaměřit na všechny artikly, za které je zodpovědný. Mimo těchto individuálních podpůrných nástrojů daná firma má k dispozici softwarové podpůrné systémy, které si níţe přiblíţíme. Přes tyto nástroje probíhá nejenom zásobování podniku, ale také řízení výroby, příjem objednávek, zpětná vazba od operátorů z výroby. Téměř kaţdé pracoviště vlastní počítač, na kterém probíhá přihlašování, odhlašování, případné přerušení zakázky, všechny tyto aspekty probíhají online, tudíţ disponent má moţnost na tyto změny téměř okamţitě reagovat Informační systém BRAIN Plánování zásob řídí informační systém BRAIN, jedná se o nepříliš známý německý software, který firma přesunula od své mateřské firmy. Mnoho z nás by si mohlo myslet, ţe vše naplánuje systém, kolik, kdy, kde nakoupit, vyrobit, tato pravda je ale pouze částečná. Ţádný systém není dokonalý, i u takového systému je vţdy velice důleţitý lidský faktor. Samotný systém nedokáţe přepočítat velikosti výrobních, nákupních dávek, zároveň také není schopen upravit a přepočítat velikost pojistné zásoby. Toto všechno je v kompetenci daného disponenta. Nová objednávka od mateřské firmy je nejprve zaznamenána právě daným systémem. Kompetentní disponent nejprve provádí zaplánování objednávky, čímţ je vytvořena potřeba na niţších stupních výroby. Systém vygeneruje výrobní a nákupní potřeby. Na základě daných potřeb dochází k plánování zakázek do výroby nebo v případě nakupovaných poloţek dochází k vygenerování nové objednávky. Jelikoţ daný systém nedokáţe přepočítat velikost výrobní ani nákupní dávky, řídí se pouze zadanými hodnotami, které jsou vloţeny příslušným disponentem, je v této fázi důleţitý právě lidský faktor, který navrhované mnoţství prověří, v případě nepřesností mnoţství přepočítá a nově zadá do systému. V případě, ţe se jedná o novou poloţku, která ještě neměla předchozí obrat, výpočet musí probíhat vţdy z roční prognózy obchodního oddělení, pokud se jedná o jiţ dříve nakupovaný, vyráběný díl, výpočet se provádí z prodeje za posledních 12měsíců. V této fázi musí být výrazně rozlišeno, zda-li se jedná o zásobu nakupovanou či vyráběnou.

33 Vlastní práce 33 Přepočet nových hodnot je prováděn dle následujícího vzorce 28 : Kde: Q p LT Z p ROP roční prognóza, obrat za posledních 12měsíců konstantní průběţná doba dodání pojistná zásoba bod objednání (22) Průběţná doba LT, která je zahrnuta do vzorce představuje součet průběţných dob všech úrovní výroby, v případě nakupované poloţky se jedná o dodací čas, který je nám známý z cenové nabídky od dodavatele. Úprava bodu objednání u vyráběných zásob se provádí pravidelně jednou za půl roku. Jednotlivé výpočty se musí projít a bod objednání zkoordinovat především u poloţek, které mají minimální roční poptávku. V případě, ţe se jedná o poloţky nakupované, přepočet bodu objednání se provádí při kaţdém nákupu. Zároveň je provedena kontrola velikosti nakupovaného mnoţství, v případě zjištění cenové nabídky starší 2 let je provedeno prověření aktuálnosti Intranet Qp ROP ( LT Z 250 K zajištění lepší přehlednosti v řízení výroby, plánování zásob, vznikl systém Intranet. Na Intranet má přístup téměř kaţdý pracovník firmy. Jedná se o propojení informačního systému BRAIN tak, aby bylo zajištěno přehledné zobrazení situace i pro uţivatele, kteří nemají ţádné znalosti BRAINu. Intranet slouţí pouze k nahlíţení, nedá se zde přes tuto aplikaci nic změnit. Veškeré změny je moţné provádět pouze v BRAINu. Tato intranetová aplikace umoţňuje najít detailní informace o historickém vývoji zakázky, včetně osob, kteří na této zakázce pracovali, coţ ocení především oddělení kontroly, které poté dokáţe lépe vyhodnotit případné reklamace. Tento systém je on-line propojen s BRAINem a proto má kaţdý člověk moţnost vidět aktuální situaci ve výrobě, sledovat vytíţení strojů, vyhodnocovat kompletnost zakázek. Intranetovou aplikací dochází k výraznému zlepšení plánování výroby a nákupu. Kaţdý disponent má moţnost snadněji kontrolovat svou skupinu výrobků a tím zajistit plynulý výrobní chod. Další velkou výhodou této aplikace je její snadná rozšiřitelnost, proto kaţdý má moţnost přijít s novou myšlenkou, o kterou by bylo moţné tento systém rozšířit. p ) 28 KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN

34 34 Vlastní práce U určitých skupin výrobků je jiţ zaveden tzv. virtuální Kanban. Jedná se v podstatě o report, který zobrazí souhrnnou informaci o stavu určité poloţky. Tento report je vyuţíván nejenom vedoucími pracovišť, kteří na základě zobrazených informací řídí výrobní proces, udělují zakázkám priority, ale především přípravou výroby. Kaţdý disponent na přípravě výroby má moţnost díky přehledné tabulce přesně analyzovat situaci u kaţdého výrobku, za který je zodpovědný. Kaţdá z tabulek intranetové aplikace obsahuje označení kódu poloţky, její popis, dále skupinu, pod kterou je daná poloţka řazena, spotřebu za posledních 12měsíců, výšku pojistné zásoby, aktuální stav skladových zásob, objevuje se zde pojem tzv. započítaný sklad (VL), který nám ukazuje stav zásob po odečtení všech zaplánovaných zakázek. Dá se tedy říci, ţe tyto poloţky lze sledovat díky nastavené pojistné zásobě, od které se odvíjí dále všechny ostatní propočty, blíţe viz příloha A. Problém nastává u poloţek, které neprochází skladem, to znamená nemají zřízenu ţádnou pojistnou zásobu. Zpravidla se jedná o zákaznické zakázky, které výrobou probíhají od počátku aţ po fázi balení. Takové poloţky nelze sledovat tzv. virtuálním Kanbanem, jelikoţ u daných artiklů není nastavena pojistná zásoba. U takových artiklů musí být kontrola prováděna v BRANu individuálně kaţdým přípravářem výroby Sklady a skladování Velkou nevýhodou všech skladů ve firmě Wera Werk s.r.o. je zaznamenávání dat do systému. Docela často dochází k časové prodlevě v zaznamenávání dat do počítačové sítě, coţ způsobuje mnohdy problémy v aktuálnosti dat, od kterého se odvíjí nepřesné řízení zásob se zbytečnými náklady navíc. Tak aby k této časové prodlevě nedocházelo, začíná se pouţívat nový způsob zaznamenávání aktuálních dat mobilními bezdrátovými terminály. Aţ doposud kaţdý pracovník skladu zadával informaci o případném naskladnění či vyskladnění aţ po provedení více skladových vyskladnění či naskladnění, v nejhorším případě docházelo k zaznamenání těchto informací aţ na konci směn, kdy byla data zaznamenána do systému hromadně. Tato časová prodleva často způsobila tvorbu zásob navíc nebo naopak chybějící zásoby. Další velkou nevýhodou současného řízení zásob je způsob vyhledávání poloţek ve skladu. V současnosti má kaţdá poloţka přidělen nějaký symbol, na základě kterého dochází k vyhledávání v Excelové tabulce. Nový způsob, který je momentálně zaváděn ve skladě nezakaleného utahovacího nářadí, dokáţe díky bezdrátovému terminálu po zadání číselného kódu, který je zaznamenán na zakázkovém listu určit přesnou pozici na skladě a další naskladnění či vyskladnění probíhá poté díky čárovému kódu, kterým je kaţdá Schäfer bedna ve skladu označena. Tento způsob nového řešení přináší nejenom úsporu času, ale zároveň dochází k on-line zaznamenávání dat, čímţ je zajištěno bezchybné plánování výroby či nákupu nových zásob.

35 Vlastní práce 35 Skladovací systém podniku představuje šest základních skladů, které zabezpečují bezproblémový chod podniku. Sklad čepelí Sklad šroubováků Sklad volně uloţeného laserovaného utahovacího nářadí Sklad kartonáţe Sklad nezakaleného utahovacího nářadí Sklad zakaleného utahovacího nářadí Sklad čepelí Je to centrální sklad, kde se shromaţďují veškeré čepele z výroby. Výrobní zakázka je vţdy rozdělena na výrobu hotové čepele, která dále potom vstupuje do další zakázky na výrobu hotového šroubováku. V tomto skladu pracují čtyři skladníci, kteří provádějí fyzické naskladnění a vyskladnění čepelí a zároveň tyto pracovní operace zaznamenávají v systému BRAIN. Sklad šroubováků V tomto skladu dochází ke skladování všech druhů šroubováků, kteří mají nastavenu pojistnou zásobu. Kaţdá skladová poloţka má opět své pevné místo, přičemţ kaţdá skupina šroubováku je skladována ve speciálních bednách, které se dají stohovat. Tento způsob uskladnění přinesl firmě úsporu skladovacích prostor, ale po určitém čase byl uznán jako nevyhovující a to proto, ţe porušoval metodu FIFO (first in first out). Proto vedení společnosti v roce 2009 rozhodlo o přesunutí tohoto skladu do externích prostor, které jsou vzdáleny půl kilometru od výrobní provozovny. Nové prostory poskytly pro daný sklad dostatek místa tak, aby mohla být metoda FIFO zachována a zároveň se staly dané skladovací prostory přehlednější. Nárůst poţadavků na skladovací prostor šroubováků je zapříčiněn nejenom neustálým rozšiřováním katalogového zboţí, ale také způsobem výroby. Výrobní oddělení se snaţí vyrábět co největší výrobní dávky tak, aby nemusely být neustále měněny výrobní formy na vstřikolisech. Naopak strategie pracovníků přípravy výroby je dané výrobní dávky neustále sniţovat tak, aby se skladové zásoby nezvyšovaly a tím nedocházelo ke zvyšování nákladů na skladování. Sklad nezakaleného utahovacího nářadí Daný sklad se nachází v prostorách první haly, je tvořen nejenom polotovary, které jsou produkcí firmy Wera Werk s.r.o, ale značnou část tvoří polotovary nakupované, kterou jsou dodávány na základě rámcových smluv. V daném skladě pracují 2 skladníci, kteří vyskladňování provádí na základě papírových skladových karet. O zavedení systému bezdrátových terminálů je uvaţováno aţ v roce 2013.

36 36 Vlastní práce Sklad volně uloženého laserovaného utahovacího nářadí Tento skladovací prostor se nachází v prostorách nové třetí haly. Jedná se jiţ o poloţky, které jsou zakalené, mají lakovanou nebo olejovanou povrchovou úpravu, jsou opatřeny popisem. Tyto poloţky jsou určeny po zabalení k expedici pro konečného zákazníka. V daném skladu se mohou vyskytovat zásoby, které jsou kompletně vyráběny ve společnosti Wera Werk s.r.o., nebo se zde uskladňují poloţky, které jsou přímo nakupované a určené k prodeji. Kaţdá poloţka má tak jako v ostatních skladech dánu svou pevnou pozici. Vychystávání zásob z tohoto skladu je na rozdíl od ostatních prováděn nejenom ze strany skladníků, ale i vedoucími směn. Dané zboţí je vychystáváno k pracovišti balení, kde je zboţí baleno do konečných obalů, je zde provedena konečná kontrola a následně jsou hotové výrobky uloţeny na palety a vyexpedovány do skladu hotových výrobků v Německu. Sklad kartonáže Tento sklad se nachází také v prostorách nové třetí haly, je logicky umístěn vedle prostoru určeného ke konečnému balení zboţí. Kartonáţ je zde umístěna na paletách do výšky 8m, kaţdý karton má svoji přesnou pozici. I v tomto skladu se jiţ začalo vyuţívat vyskladňování bezdrátovými terminály, tím bylo dosaţeno přehlednějšího a rychlejšího vyskladnění a naskladnění. V tomto skladu pracuje 5 skladníků, kteří obstarávají vychystávání veškeré kartonáţe pro konečné balení. Sklad zakaleného utahovacího nářadí Tento sklad je také umístěn v prostorách třetí haly, jsou v něm umístěny utahovací nářadí (bity, vrtáky), které nejsou ještě opatřeny povrchovou úpravou ani laserovým popisem. Vyskytují se zde, jak zásoby výrobní povahy, tak nakupované. Pro svoji analýzu a nalezení optimálního řešení v oblasti řízení zásob jsem si vybrala právě tento sklad zakaleného utahovacího nářadí, jelikoţ tvoří důleţitou mezisloţku pro výrobu výrobků určených pro konečnou expedici. V případě, ţe by dané zásoby nebyly k dispozici na skladě, tak nemůţe dojít k expedici hotových výrobků ke konečnému zákazníkovi a tím se firma připravuje o zisk. Z tohoto důvodu se domnívám, ţe je důleţité, aby u daných zásob bylo zajištěno správné řízení, poloţky se vyskytovaly na skladě včas a ve správném mnoţství. 4.3 Rozdělení skladu zakaleného utahovacího nářadí dle analýzy ABC Jelikoţ sklad utahovacího nářadí obsahuje velký počet artiklů, u kterých nemůţe být dosaţeno to, aby příslušný disponent věnoval kaţdé poloţce stejnou pozornost, je důleţité tyto poloţky rozdělit dle analýzy ABC. Na skladě se momentálně nachází 678 různých poloţek utahovacího nářadí. Většinu z nich tvoří poloţky, které jsou vyráběné, pouze 10% poloţek tvoří artikly nakupované.

37 Vlastní práce 37 Rozdělení artiklů dle dané analýzy, bude dosaţeno vynásobením pevné průměrné ceny v korunách s roční spotřebou u kaţdé z 678 poloţek. Sečtením daných výsledků jsme dostali celkovou roční spotřebu vyjádřenou v Kč. Následně byl u všech pozic vyjádřen hodnotový rozsah spotřeby v % a na základě kumulované spotřeby došlo k rozdělení skladových poloţek do skupin A,B,C (viz příloha C). Ve skupině A se nacházejí artikly, které zahrnují 80,8 % ročního obratu, skupinu B tvoří poloţky podílející se na ročním obratu 15,02 % a skupinu C tvoří artikly s 3,98% podílu na ročním obratu. Zbylý rozdíl je tvořen poloţkami skladu, které nemají ţádný skladový pohyb, je o tzv. mrtvé poloţky. Celkový výsledek rozdělení artiklů do daných skupin je vyjádřeno následující tabulkou: Tab. 1 Rozdělení artiklů do skupin, dle jejich podílu na spotřebě. Vlastní zpracování s vyuţitím interních dat společnosti Wera Werk s.r.o. Skupina A B C Celkový počet artiklů Celková roční spotřeba v ks Hodnotový rozsah spotřeby v mil. Kč Pro další optimalizaci skladových zásob se budu zabývat skupinou artiklů, kteří patří do skupiny A, tedy do skupiny, které by mělo být věnována největší pozornost. 4.4 Přepočet skladovacích nákladů dle deterministického modelu Po rozdělení artiklů dle analýzy ABC, jsme získali 84 ks artiklů, u kterých bude proveden nejprve přepočet nové pojistné zásoby. Dle nově spočítané celkové pojistné zásoby (viz příloha D) bylo zjištěno, ţe u 29 ks artiklů je bezpečnostní zásoba nastavena příliš nízko, proto jsou skladovací náklady niţší neţ by měly být, ale zároveň dochází ke zvýšení nákladů z nedostatku zásob na skladě. U 51 ks artiklů byla pojistná zásoba nastavena příliš vysoko, coţ způsobuje vyšší skladovací náklady. Pouze u 4 artiklů výše pojistné zásoby odpovídala momentálnímu stavu. Pro lepší přiblíţení výpočtů pojistných zásob a nákladů s nimi spojených si jsem vybrala jeden artikl, na kterým budu přepočet demonstrovat. Pro následné výpočty bude pouţit Harrisův Wilsonův vzorec.

38 38 Vlastní práce Tab. 2 Interní data firmy Wera Werk s.r.o. Kód WWW10011 Popis artiklu PRODUKT Skladová cena v Kč 0,70 Pojistná zásoba v ks Roční spotřeba v ks Pevná dávka v ks Průběţná doba ve dnech 9 Následující proměnné budou dále vyuţity pro výpočty skladovacích nákladů: Q roční spotřeba (ks) q pevná dávka (ks) nová pevná dávka (ks) q n c 1 c 2 w w n wbz skladovací náklady na 1ks (Kč) náklady na pevnou dávku v Kč (seřízení, administrativa ) pojistná zásoba (ks) nová pojistná zásoba (ks) m průběţná doba ve dnech m w pojistná zásoba ve dnech Tak abych mohlo být dosaţeno srovnání skladovacích nákladů, je třeba přepočítat novou výši pojistných zásob a zároveň také velikosti pevných dávek. Pro výpočty skladovacích nákladů bylo zjištěno, ţe firma Wera Werk s.r.o. pouţívá skladovací náklady na 1ks c 1 10 %. Tento koeficient je stanovován ekonomickým oddělením firmy dle ročních účetních výkazů. Pokrývá spotřebu energií, mzdové náklady na pracovníky skladů, náklady na zařízení skladovacích prostor a v neposlední řadě také ztrátu vznikající z vloţených peněz do zásob. Náklady na výrobní dávku jsou pevně dány částkou 200 Kč, tato suma pokrývá náklady na seřízení, administrativu. Dle zjištěných interních koeficientů lze provést následující výpočty. Denní spotřeba v ks (Plevný, Ţiţka, 2010): m Q 250 (23) m 250 m 3218 ks

39 Vlastní práce 39 Pojistná zásoba v ks (Plevný, Ţiţka, 2010): m w mw w mwbz * m *3218 (24) m w 41037ks Pojistná zásoba ve dnech (Plevný, Ţiţka, 2010): m w w m m wbz * m (25) m w (9*3218) 3218 m w 13dní Výpočet celkových skladovacích nákladů při hodnotách pojistné zásoby 70000ks vypočítáme vyuţitím vzorce (13): q Q ( c1 c 2 q N( q ) w ) 2 (26) N (q) (41037) *(0,1* 0,70) * N( q ) 18557Kč Výpočet nové pojistné zásoby s pouţitím vzorce (23): w Q 250 n m wbz (27) w n (9 10) 250 w n 61144ks

40 40 Vlastní práce Velikost nové optimální pevné dávky je vyčíslena s pouţitím vzorce (7): q 0 2Qc c 1 2 (28) q 0 2*804528* 200 0,1* 0,70 q ks Pojistná zásoba ve dnech (Plevný, Ţiţka, 2010): m m wn wn w n m m * wbz * m (29) m wn 10 dnů Výpočet skladovacích nákladů při velikosti pojistné zásoby ks a nové velikosti pevné výrobní dávky bude provedeno vyuţitím vzorce (13): N q Q ( c1 c 2 q n ( qn) w ) n 2 (30) N (qn) (10*3218) *(0,1* 0,70) * N( qn ) 6989Kč Rozdíl celkových nákladů při změnách pojistné zásoby a pevné dávky je dána vzorcem (Plevný, Ţiţka, 2010): N N q N ( ) ( gn) (31) N N Kč

41 Vlastní práce 41 Po provedení výše uvedených přepočtů pojistných zásob a nových pevných dávek je moţno u daného výrobku konstatovat, ţe pokud by firma Wera Werk s.r.o. změnila pevnou dávku z ks na ks a doposud nastavenou pojistnou zásobu ks sníţila na ks, mohlo by být touto změnou dosaţeno úspor u daného artiklu Kč ročně. Bude-li při výpočtu skladovacích nákladů počítáno pouze se změnou pojistné zásoby, přičemţ velikost pevné dávky zůstane nezměněna, bude velikost celkových nákladů následující: N (qnn) (10*3218) * ,1* 0,70 * N( qnn ) Kč Úspora ročních skladovacích nákladů při zachování pevné dávky 10500ks bude (Plevný, Ţiţka, 2010): N N q N ( ) ( qnn) (32) N N 618 Kč Pokud dojde ke změně pouze výše pojistné zásoby nedojde k příliš velkým úsporám u daného artiklu. Větších úspor je firma schopna dosáhnout změnou velikostí výrobní dávky, která je dle daných výpočtů stanovena nepřesně. Na základě těchto zjištěných skutečností je patrné, ţe sníţení skladových nákladů není spojeno pouze s nastavením mnoţství na skladě, ale je úzce propojeno s výrobou. Po provedení hlubší analýzy současného výrobního procesu u dané skupiny artiklů, převáţně tedy na základě zpětných hlášení z výroby, bylo moţné zjistit, ţe další moţnost, jak optimalizovat výši skladovacích nákladů by byla moţnost změnit nejenom výši pojistné zásoby a pevnou výrobní dávku, ale zároveň také sníţit průběţnou dobu výroby. Průběţná doba se skládá z jednotlivých čekacích časů, dávkových časů a kusových výrobních časů. Na kaţdou výrobní zakázku je ještě počítáno s jedním dnem na vychystávání zakázky ze skladu, jedním dnem na expedici a jedním dnem na transport. Průběţná doba je zadána na straně mateřské společnosti, díky ní je generován buď termín zahájení zakázky dle poţadavku na termín expedice nebo termín ukončení zakázky v případě, ţe se jedná o skladovou poloţku.

42 42 Vlastní práce V případě pouţitého vzorového artiklu průběţná doba výroby činí 9 dní. Daný výrobní proces je sloţen z následujících tří výrobních operací: Kalení IPSEN (5dní) Laboratorní zkoušky (2dny) Pískování (1den) SKLAD Obr. 5 Průběţná doba výroby artiklu PRODUKT Vlastní zpracování s vyuţitím vnitropodnikových dokumentů. Zpětná hlášení z výroby nám ukazují, ţe kalení IPSEN má nastavenu průběţnou dobu 5 dní, ale ve skutečnosti průměrnou dobu výroby má vţdy o 2 dny niţší, tudíţ by bylo moţné u výrobní operace kalení IPSEN nastavit pouze 3dny na výrobu. Stejně se ukazuje i zbytečné nastavení 2 dnů u laboratorních zkoušek, kdy na tuto operaci se zpravidla vyuţívá pouze 1 den. V případě daných úprav bychom současnou průběţnou výrobní dobu 9 dnů mohli zredukovat pouze na 6 dnů. Danou redukcí výrobního procesu se nám výše pojistné zásoby sníţí na 7 dnů. Provedenou změnou nedojde k ohroţení sníţení kvality výrobků, jelikoţ výrobní délka procesu zůstane zachována, pouze se zkrátí čekací čas, který je v současné době nevyuţíván. Z důvodu prověření úspory vzniklé zkrácením průběţné výrobní doby provedeme následující přepočet s vyuţitím vzorce (13): N (qnnr) (7*3218) *(0,1* 0,70) * N qnnr 6314Kč Změnou nejenom výše pojistné zásoby, pevné výrobní dávky, ale především redukcí průběţné výrobní doby došlo k výraznému sníţení nákladů. Ve srovnání se současnou situací se jedná o úsporu nákladů u analyzovaného artiklu o Kč ročně. 4.5 Přepočet skladovacích nákladů dle stochastického modelu Jelikoţ v reálných situacích se deterministická poptávka vyskytuje zřídka, provedeme následující přepočet dle stochastického modelu, aby mohlo být provedeno srovnání, jak se výše skladovacích nákladů můţe lišit v případě rovnoměrně rozloţené poptávky ve srovnání s poptávkou, která je dána náhodnou veličinou s jistým pravděpodobnostním rozdělením.

43 Vlastní práce 43 Pro další prováděné výpočty budou definovány nové proměnné: x s N x z i střední hodnota poptávky směrodatná odchylka počet pracovních dnů souhrn skladových výdajů za den koeficient z tabulek normálního rozdělení pravděpodobnosti Nejprve je třeba vypočítat střední hodnotu poptávky (Lukáš, 2005): x x 1 N N x i i1 261 x i i1 (33) x 28364ks Poté bude vyjádřena směrodatná odchylka dle vzorce (Lukáš, 2005): s 1 N 1 N x i x i1 2 (34) s x i i1 2 s 16308,39 Firma Wera Werk s.r.o zastává strategii co největší jistoty pokrytí objednávek, proto je třeba počítat s jistotou 99 % jištění. Dle tabulek normálního rozdělení pravděpodobnosti je hodnota zajištění dostatečného mnoţství zásob na skladě dána koeficientem z 2, Výši pojistné zásoby v kusech vyjádříme následujícím vzorcem (Lukáš, 2005): w z * s (35) w 2,326348*16308,39 w ks

44 44 Vlastní práce Dále vyčíslíme výši pojistné zásoby w ve dnech (Lukáš, 2005): w m w m (36) m w m w 11,8 12 dnů Celkové skladovací náklady při nové výši pojistné zásoby a stávající velikosti pevné dávky jsou dány vzorcem (13): N q Q ( c1 c 2 q n ( qn) w ) n 2 (37) N qn *( 0,1* 0,70 * 200 N g 18348Kč Celkové skladovací náklady při nové výši pojistné zásoby a nové pevné dávce lze vyjádřit s vyuţitím vzorce (13): N qnn *( 0,1* 0,70 * 200 N gn 7403Kč Stejně jako u deterministického modelu musíme ještě vyjádřit náklady, které počítají s redukcí průběţné doby o 3 dny. Výpočet nové pojistné zásoby s 99 % jištění je dáno vztahem: w 2,326348*13491,689 w ks

45 Vlastní práce 45 Nová pojistná zásoba s 99 % vyjádřena ve dnech: m wr m wr 9,75 10dnů Celkové skladovací náklady po změně velikosti pojistné zásoby, pevné dávky a redukce průběţné výrobní doby: N qnnr *( 0,1* 0,70 * 200 N qnnr 6994Kč Změnou velikosti pojistné zásoby, pevné výrobní dávky a redukcí průběţné výrobní doby v případě stochastického modelu došlo ke sníţení nákladů ve srovnání se současnou situací o Kč ročně. 4.6 Vyhodnocení skladovacích nákladů dle rozdílných modelů řízení zásob Ze získaných výsledků velikosti skladovacích nákladů, lze konstatovat, ţe návrhy na optimalizaci řízení zásob u vzorového artiklu s ohledem na současnou situaci, vţdy vedly ke sníţení nákladů. U některých navrhovaných metod je moţné vidět, ţe by vedla k sníţení nákladů pouze nepatrně, zato mnohdy je sníţení nákladů výrazné. Níţe vloţená tabulka nám interpretuje souhrnný přehled nákladů, pokud jsou vyuţity všechny navrhované moţnosti změn. Tab. 3 Vyhodnocení nákladů u artiklu WWW10011/ PRODUKT dle různých modelů řízení zásob. Vlastní zpracování.

46 46 Vlastní práce Pro lepší přehlednost jsou výsledné hodnoty skladovacích nákladů analyzované skladové poloţky PRODUKT znázorněny v následujícím grafu: Obr. 6 Srovnání skladovacích nákladů dle deterministického a stochastického modelu zásob. Vlastní zpracování. U daného artiklu se jeví jako nejvýhodnější způsob řízení zásob deterministický model, v případě, ţe se změní pojistná zásoba, zároveň dojde ke stanovení nové pevné výrobní dávky a v neposlední řadě se zredukuje průběţná doa o tři dny, jak bylo výše avizováno.

47 Vlastní práce Srovnání úspory celkových skladovacích nákladů Na základě výše provedeného vyhodnocení celkových nákladů u všech poloţek skladu zakaleného utahovacího nářadí lze konstatovat, ţe mnohdy navrhované změny nepřináší úsporu skladovacích nákladů, ale naopak se náklady zvyšují. Souhrnný přehled výsledků optimalizace výrobních zásob dle jednotlivých modelů uvádí tab. č. 4 a obr. 7. Tab. 4 Souhrn skladovacích nákladů skladu zakaleného utahovacího nářadí. Vlastní zpracování. Srovnání celkových nákladů na skladování Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč celkové náklady Deterministicky - stávající situace Deterministicky - nová poj. zásoba + stávající výrobní dávka Deterministicky - nová poj. zásoba + nová výrobní dávka Deterministicky - nová poj. zásoba + nová výrobní dávka + redukce WBZ(=red. poj. zásoby) Stochasticky - stávající pojistná zásoba + stávající výrobní dávka Stochasticky - stávající pojistná zásoba + nová výrobní dávka Stochasticky - redukce pojistné zásoby + stávající výrobní dávka Stochasticky - redukce pojistné zásoby + nová výrobní dávka Obr. 7 Grafické zpracování celkových skladovacích nákladů u skladu zakaleného utahovacího nářadí dle rozdílných modelů. Vlastní zpracování.

48 48 Vlastní práce Pokud by firma v současné situaci vyuţívala namísto deterministického modelu řízení zásob model stochastický, přičemţ ostatní parametry by zůstaly nezměněny, náklady na skladování by se zvýšily o Kč. V případě, ţe by ale společnost Wera Werk s.r.o. provedla změnu výše pojistné zásoby a ponechala si pevné výrobní dávky, dle kterých plánuje výrobu doposud, tento krok by podniku přinesl roční úsporu ve výši Kč. Další dvě zbývající navrhované varianty by zapříčinily vyšší náklady. Snahou kaţdé optimalizace je náklady eliminovat, proto jsou tyto varianty řešení neţádoucí. V případě změny pojistné zásoby a nové výrobní dávky by došlo ke zvýšení nákladů o Kč a pokud by se k těmto změnám přidala ještě redukce průběţné doby náklady by vzrostly o Kč. Vzhledem k dosaţeným výsledkům prováděné optimalizace lze doporučit v rámci vyuţití stochastického modelu jednu ze tří navrhovaných variant řešení, která by dokázala skladovací náklady efektivně sníţit.

49 Diskuse výsledků, návrhy a doporučení 49 5 Diskuse výsledků, návrhy a doporučení Pouţité modely a příslušné výsledky řešení optimalizace řízení zásob identifikovaly, ţe současný stav této problematiky nerespektuje kritéria optimálnosti. Firmou doposud vyuţívaný způsob řízení zásob skýtá prostor pro zvýšení ekonomické efektivnosti, neboť jsou v dané oblasti vynakládány vyšší skladovací náklady a neodpovídá reálnému průběhu poptávky po výrobku. Navrhované moţnosti optimalizace mnohdy přináší úspory a zároveň také realističtější pohled na řízení analyzovaného skladu. Kaţdé z navrhovaných optimalizačních opatření je ovšem vţdy spojeno s určitými negativními aspekty a je tudíţ nutno konstatovat optimálnost řešení ve spojitosti s konkrétními výchozími podmínkami řešení. Pokud budou brány v potaz uvedené okolnosti, lze jednoznačně doporučit, aby firma Wera Werk s.r.o. alespoň část navrhovaných změn zahrnula do své strategie, jelikoţ jako další přínos lze spatřovat zlepšení přehlednosti řízení zásob a zároveň by také dokázala zkvalitnit strategické plánování odbytu konečných výrobků. V současnosti má Wera Werk s.r.o v oblasti řízení zásob ustanoveny vnitropodnikové předpisy, dle kterých by kaţdá zodpovědná osoba měla věnovat stejnou pozornost všem skladovým poloţkám. Tento způsob je při daném objemu skladových zásob ovšem nerealizovatelný a je spojen s řadou chyb, které mohou dokonce způsobit odstávku výrobního procesu z důvodu chybějících surovin. Aby firma Wera Werk s.r.o. zefektivnila operativní řízení skladů, povaţuji za důleţité, aby nejprve došlo u všech poloţek skladového hospodářství k rozdělení artiklů dle metody ABC. Tento jednoduchý způsob rozdělení přinese nejenom lepší přehlednost o důleţitosti skladových poloţek, ale zároveň sjednotí současnou diferencovanost v řízení zásob. Konkrétně pak u analyzovaného skladu zakaleného utahovacího nářadí, který v současné době disponuje 678 skladovými poloţkami, by se dle rozdělení do skupiny A, která se podílí na 80,8% celkového obratu, zařadilo 84 ks artiklů. Skupinu B, která se na obratu podílí 15,02 % by tvořilo 93 artiklů, do skupiny C by patřilo 54 ks artiklů, které se podílí na obratu z 3,98 %. Zbývající skladové poloţky tvoří skupinu tzv. mrtvých zásob. Ve snaze eliminovat vnitropodnikové nedostatky vznikající v důsledku neaktuálnosti vstupních dat by bylo pro firmu Wera Werk s.r.o vhodné, aby vyuţila vnitropodnikový informační systém a navrhované rozdělení bylo realizováno intranetovou aplikací, která by dle sdělení oddělení softwarového vývoje mohla být vytvořena téměř okamţitě. S danou změnou by byly spojeny pouze mzdové reţijní náklady na pracovníka, který by danou aplikaci vytvořil. Za alarmující je moţno povaţovat zjištění odchylek při výpočtech velikosti nových celkových pojistných zásob u skupiny skladových poloţek A ve skladě zakaleného utahovacího nářadí. U 29 ks skladových poloţek byla nastavena pojistná skladová zásoba příliš nízko a u 51 skladových poloţek příliš vysoko.

50 50 Diskuse výsledků, návrhy a doporučení Pouze u 4 zbývajících poloţek výše pojistné skladové zásoby odpovídala aktuálním parametrům. Doposud vyuţívaný způsob přepočítání nových pojistných zásob dvakrát ročně se jeví jako nedostatečný. Dané nepřesnosti mají za následek nejenom větší náklady na skladování, ale zároveň jsou také spojeny s nárůstem zákaznických objednávek, které firma nemůţe včas a řádně vyexpedovat. Z tohoto pohledu by bylo především nutné zajistit výpočet nových pojistných zásob minimálně kaţdé čtvrtletí. Nastavení častější aktualizace zmiňovaných dat nepřinese firmě Wera Werk s.r.o. ţádné náklady navíc, jelikoţ aktualizace jiţ v současné době probíhá automaticky pomocí intranetové aplikace. Ze získaných celkových skladovacích nákladů vyplývá, ţe vyuţívání deterministických modelů je nejvýhodnější a není třeba tento systém řízení zásob u firmy Wera Werk s.r.o. měnit. Tato skutečnost je ovšem významně spojena s faktem, ţe v rámci deterministických modelů řízení zásob nejsou reflektovány výkyvy poptávky, tudíţ neodráţí skutečný průběh poptávky během roku. Toto vše přináší firmě během roku vícenáklady, jelikoţ častěji dochází k situacím, kdy zásoby na skladech chybí. Na základě těchto nesrovnalostí dochází k nutnosti nestandardní zkrácení průběţné doby výroby tak, aby mohla být objednávka od zákazníků vykryta včas. Jakákoli změna zasahující do výrobního procesu je vţdy spojena s problémy; nejenom ţe zatěţuje výrobní proces, ale také vyţaduje nutnost operativní personální organizace tak, aby zajistila dohled nad vyrobením daného artiklu rychleji neţ je v systému nastaveno. Tento způsob uţití výrobní kapacity nelze tudíţ označit za hospodárný. Mnohdy dochází k situacím, kdy by bylo nutné průběţnou dobu zkrátit na takovou délku, která při stávajícím technologickém vybavení není moţná. Aby těmto situacím podnik předcházel, je lépe vyuţít stochastického modelu, který alespoň zčásti dokáţe tyto vyjímečné a pro firmu zatěţující situace eliminovat. Nicméně pokud by se i přes toto doporučení firma Wera Werk s.r.o. rozhodla i nadále zachovat deterministický přístup k řízení zásob, bude bezpodmínečně nutné provést kompletní přepočet výše pojistných zásob, dále také zváţit změnu výše výrobních dávek a v neposlední řadě cílené sníţení průběţné doby výroby. Optimalizace délky výrobního procesu na základě sníţení průběţné doby výroby by mohla eliminovat časové ztráty výrobního procesu a tím zajistit jeho plynulost. Touto provedenou změnou by byl vyřešen poţadavek na volné pracovní místo pro ostatní výrobu, jelikoţ by došlo ke zrychlení obrátkového cyklu. Toto vše by firmě Wera Werk s.r.o. přineslo celkovou roční úsporu skladovacích nákladů ve výši Kč, respektive sníţení nákladů o 56 % ve srovnání se současnou situací. Je důleţité zdůraznit, ţe tato provedená změna by neměla ţádný vliv na kvalitativní stránku výroby, jelikoţ délka výrobního procesu by zůstala zachována, došlo by pouze ke sníţení čekacího času, který je dosud nevyuţívaný.

51 Diskuse výsledků, návrhy a doporučení 51 V případě přepočtu pouze nových pojistných zásob by tato změna přinesla sníţení ročních skladovacích nákladů pouze o 6 %, v celkové výši Kč. Pokud by došlo ke změně pojistné zásoby a zároveň také výpočtu nových výrobních dávek, sníţily by se celkové roční skladovací náklady o 52 %, tedy celková úspora by se zvýšila na částku Kč. Vyuţitím stochastického modelu, u kterého do výpočtu vstupují další proměnné charakterizující náhodnost poptávky, skýtá moţnost operativnější saturace poptávky, jelikoţ příslušné modely berou v potaz příslušné aspekty dynamiky vývoje cílového trhu. V absolutní hodnotě vyšší náklady je nutno v tomto případě komparovat také v kontextu širšího přínosu pro firmu v souvislosti s lepší obsluţností a připraveností vykrytí objednávek od zákazníka. Provedená opatření na základě výše avizovaných změn by společnosti Wera Werk s.r.o. zajistila roční úsporu nákladů ve výši Kč, respektive sníţení celkových skladovacích nákladů ve srovnání se současnou situací o 41 %. Na základě provedených analýz je moţno označit za ekonomicky neefektivnější model řízení zásob právě stochastický, kdy by byla provedena změna výše pojistných zásob, stanoveny nové výrobní dávky a došlo by také k úpravě délky průběţné doby výroby. Realizací těchto změn by měla firma Wera Werk s.r.o. zajištěnu nejenom optimalizaci výrobního procesu, přesnější doplňování skladových zásob, ale také s těmito aspekty související uspokojování poptávky po vlastních výrobcích při respektování zejména faktorů čas a kvalita.

52 52 Závěr 6 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo optimalizovat řízení zásob ve společnosti Wera Werk s.r.o. Na základě analýzy interních dat z oblasti řízení zásob bylo zjištěno, ţe skladovací náklady nejsou pouze závislé na relevantně stanovené výši pojistné zásoby a velikosti výrobních dávek, ale především existuje důleţitá vazba na délku průběţné výrobní doby. Z důvodu jiţ zmiňované identifikované závislosti bylo důleţité tento ukazatel do prováděné optimalizace zahrnout a tím rozšířit faktory, které mají na výši nákladů podstatný vliv. Z výsledků bakalářské práce vyplývá, ţe nejvhodnějším přístupem k řízení zásob firmy Wera Werk s.r.o. je vyuţití stochastického modelu. To by znamenalo změnu dosavadní firemní strategie řízení zásob s vlivem na jejich řízení také v operativním kontextu. Současný výpočet dle deterministického modelu by musel být nahrazen modelem stochastickým. Daný krok by podniku přinesl nejenom úsporu celkových skladovacích nákladů, ale také nákladů obětované příleţitosti, jelikoţ firma doposud vyuţívala výpočet dle rovnoměrně rozloţené poptávky a tím docházelo k častému nedostatku zboţí na skladě. V této souvislosti je nutno uvést, ţe z provedených analýz vyplývají velké výkyvy a nerovnoměrnost poptávky během kalendářního roku. Tyto výkyvy stochastický model narozdíl od deterministického zohledňuje při stanovení velikosti pojistné zásoby. Pokud by společnost Wera Werk danou optimalizaci zásob realizovala, je tímto krokem moţno o 41 % sníţit roční celkové skladovací náklady. Tyto uvolněné finanční prostředky v celkové výši Kč, které jsou v současnosti vázané v zásobách by mohly být investovány do dalšího technologického vývoje. Nedá se ovšem říci, ţe daný návrh optimalizace vyřeší veškeré problémy spojené se zásobami, je ovšem jedním z dílčích řešení, které podniku můţe pomoci v získávání a rozvoji konkurenční výhody na trhu. Na tomto místě je moţno konstatovat, ţe cíl bakalářské práce byl naplněn také tím, ţe příslušné výsledky byly prezentovány vedení společnosti Wera Werk s.r.o., která rozhodla, ţe daný model vyuţije na analyzovaném skladu po dobu 12 měsíců a po vyhodnocení bude učiněno rozhodnutí o moţné další implementaci navrhované změny řízení zásob v dalších výrobních skladech společnosti.

53 Přehled literárních a informačních zdrojů 53 7 Přehled literárních a informačních zdrojů DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika: Procesy a jejich řízení. 1.vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN EMMETT, S. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN KEŘKOVSKÝ, M. Moderní přístupy k řízení výroby. Praha: C.H. Beck, s. ISBN KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN KOŘENÁŘ, V. Stochastické procesy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, s. ISBN LIKER, JEFFREY, K. Tak to dělá Toyota: 14 zásad řízení největšího světového výrobce. 1. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN LUKÁŠ, L. Pravděpodobnostní modely. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN PLEVNÝ, M., ŢIŢKA, M. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. 2.vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, s. ISBN ŘEPA, V. Podnikové procesy. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN STEHLÍK, A. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Řízení výroby a nákupu. 1.vyd. Praha: Grada, s. ISBN TOMEK, J., Moderní řízení nákupu podniku. 1.vyd. Praha: Management Press, s. ISBN Internetové zdroje Businessvize: Informace pro vaše podnikání [online]. [cit ]. Dostupné na

54 54 Přehled literárních a informačních zdrojů Fakulta pedagogická Plzeň: Oddělení matematiky [online]. [cit ]. Dostupné na < 0,1).htm> Wera Werk: Nářadí pro lepší pracovní výsledky [online]. [cit ]. Dostupné na <

55 Přílohy 55 Přílohy

56 56 Intranetová aplikace řízení skladů virtuální Kanban A Intranetová aplikace řízení skladů - virtuální kanban

57 Ukázka profilů sortimentu skladu zakaleného utahovacího nářadí 57 B Ukázka profilů sortimentu skladu zakaleného utahovacího nářadí Schlitz HexPlus BO Spanner Außenvierkant Kreuzschlitz PH TORX XZN Dreikant Kreuzschlitz PH/S Kreuzschlitz PZ Kreuzschlitz PZ/S TORX PLUS TORX BO Außen- TORX Innenvierkant TORQ-SET TRI-WING Gewinde Hitorque Innensechskant Ribe CS SIT Spannung Außensechskant Ribe CV Aufreiber Vorstecher FL

58 58 Analýza ABC C Analýza ABC

59 Odchylky od celkové současné pojistné zásoby 59 D Odchylky od celkové současné pojistné zásoby

60 60 Deterministický výpočet celkových nákladů stávající situace u artiklů skupiny A E Deterministický výpočet celkových nákladů stávající situace u artiklů skupiny A

61 Deterministický výpočet celkových nákladů stávající situace u artiklů skupiny A 61

62 62 Deterministický výpočet celkových nákladů při změně výše pojistné zásoby a nové pevné výrobní dávky F Deterministický výpočet celkových nákladů při změně výše pojistné zásoby a nové pevné výrobní dávky

63 Deterministický výpočet celkových nákladů při změně výše pojistné zásoby a nové pevné 63 výrobní dávky

64 64 Deterministický výpočet celkových nákladů při sníţení průběţné výrobní doby G Deterministický výpočet celkových nákladů při snížení průběžné výrobní doby

65 Deterministický výpočet celkových nákladů při sníţení průběţné výrobní doby 65