ZADÁNÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ A OČEKÁVÁNÍ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA. MZ 2017: jarní termín

Transkript

1 ZADÁNÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ A OČEKÁVÁNÍ ČESKÝ JAZYK A LITERATURA MZ 2017: jarní termín

2 Zadání 1 Žena zkoušená osudem Jejich životy nejsou nejšťastnější. Zkoušejí sice vzdorovat tragickému osudu, nakonec mu ale stejně neuniknou. A možná právě proto Shakespearova Ofélie, Puškinova Taťána, Tolstého Anna Karenina, Styronova Sophie Zawistowská nebo Lustigova Kateřina Horovitzová stále vzbuzují naši zvědavost. Zpracování: charakteristika jedné z literárních postav uvedených ve výchozím textu (CZVV) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel vytvoří plastický obraz jedné z literárních postav uvedených ve výchozím textu, pozornost by měla být věnována především tragickému osudu ženské hrdinky. Pisatel může naznačit vývoj této postavy, může také zobecnit její povahové rysy a vykreslit ji jako literární typ. Zadání poskytuje určitý prostor pro interpretaci, pisatel by neměl být penalizován za pojetí odlišné od tradičního vnímání postavy (např. může vykreslit Taťánu jako zbabělou ženu, která se ani kvůli lásce neumí vzdát života v luxusu). V souvislosti s vnitřní podmínkou je podstatné zejména to, aby na základě textu bylo možné identifikovat charakterizovanou literární postavu. Pokud pisatel charakterizuje více než jednu ze zadaných postav, hodnotíme maximálně 2 body (podle úrovně zpracování a míry odklonu od tématu). V případě, že pisatel popisuje zcela jinou literární postavu, je práce hodnocena 0 body. Stejně postupujeme i v případě, že je charakterizována skutečná žena (např. kamarádka, učitelka) nebo je charakteristika natolik obecná, že nelze literární postavu vůbec rozpoznat. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): charakteristika, cílem textu je co nejlépe vystihnout zvolenou literární postavu. Dominantním slohovým postupem je postup popisný, funkční začlenění úvahových či vyprávěcích prvků není důvodem k penalizaci. Pokud pisatel pouze převypráví děj knihy (jednoznačně tedy převažuje postup vyprávěcí), ale na základě textu je možné získat alespoň nějakou představu o literární hrdince, hodnotíme 1 bodem. S ohledem na toto konkrétní zadání lze předpokládat, že prvky charakteristiky vnější budou v textu zastoupeny minimálně nebo nebudou zastoupeny vůbec. Takový přístup není důvodem k penalizaci. Pokud bude v textu výrazně převládat charakteristika vnější, penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně zpracování). Pokud písemná práce jednoznačně směřuje k obecné úvaze (např. o tragických osudech žen), nelze zadání považovat za splněné, text je tedy hodnocen 0 body. Funkce výchozího textu: specifická, výchozí text uvádí výčet literárních postav, z nichž si pisatel vybírá jednu, kterou bude charakterizovat.

3 Zadání 2 Existence lidstva ohrožena! Píše se rok Země byla napadena! Děsivá monstra, strašnější než nejhorší noční můry, ovládla naši planetu. Kdo se včas neukryl do podzemí, byl zničen. Přežilo jen několik zástupců lidské rasy. Začíná postapokalyptická budoucnost, v níž nepřátelé lidstva mají převahu. Zatím... Zpracování: vypravování s prvky sci-fi rozvíjející výchozí text (CZVV) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): příběh zasazený do budoucnosti, jehož tématem je ohrožení existence lidstva. Pisatel může pracovat s různými aspekty takto vymezeného tématu: proč a jakým způsobem byla Země napadena, jak se podařilo několika lidem přežít, jak lidé bojují proti svým nepřátelům a zda vyhrají apod. Pisatel se může soustředit na napadení planety Země (na útok, ohrožení práce pak může končit např. vyhnáním lidstva do podzemí, tedy okamžikem, kterým končí i výchozí text), nebo se může zaměřit na samotný boj za záchranu lidstva. Příběh může skončit vítězstvím či porážkou lidí nebo může mít otevřený konec. Všechny uvedené přístupy jsou rovnocenné. Text může obsahovat některé z tradičních prvků science fiction (neznámé formy života, moderní technologie, zasazení děje do budoucnosti apod.), není to však jediný způsob uchopení tématu. Představa Země v roce 2175 nemusí být nutně spjata s moderními technologiemi, lidé se v budoucnosti mohli vrátit ke svým kořenům. Děsivými monstry z výchozího textu proto mohou být nejen mimozemšťané nebo stroje, ale také skřeti, draci (tedy postavy primárně spojované s literaturou fantasy). Humor či nadsázka nejsou důvodem k penalizaci (např. Země může čelit invazi obřích kremrolí). Pisatel může vytvořit libovolný svět, v němž se příběh odehrává, může se inspirovat např. světem Matrixu i světem Středozemě. Prvky reálného světa (např. lidé se před monstry ukrývají v pražském metru) jsou zcela akceptovatelné. V souvislosti s vnitřní podmínkou hodnocení je podstatné zejména to, zda je v písemné práci respektováno téma výchozího textu (ohrožení existence lidstva) a pisatel funkčně pracuje s jeho motivy. Pokud výchozí text (resp. jeho téma, podstatné motivy) v písemné práci není vůbec respektován, práce je hodnocena 0 body. Pokud pisatel zohlední stěžejní motivy výchozího textu, ale některé podstatné aspekty zadání opomene nebo pozmění (např. příběh situuje na jinou planetu než na Zemi, příběh zasadí do minulosti nebo současnosti apod.), penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu). Inspiraci filmem či literárním dílem nelze chápat jako plagiát, není to tedy důvod k penalizaci. Vždy hodnotíme pouze úroveň zpracování tématu, nikoli původnost tématu. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): vypravování rozvíjející výchozí text. Pisatel vytvoří text vykazující rysy vypravování (zápletka, pointa, dějovost, dynamika apod.), které

4 může být realizováno v ich-formě i er-formě. Kromě tradiční výstavby vypravování lze akceptovat i jiné postupy: např. celý text (nebo jeho podstatná část) je koncipován jako dialog (např. mezi velitelem základny a vědcem), z něhož je možné si složit celý příběh. Text, v němž převládá popisný postup a který lze považovat za dějový popis, se hodnotí 1 bodem, minimální zápletka však musí být přítomna. Pouhý popis (např. Země v budoucnosti) bez minimální zápletky je hodnocen 0 body. Funkce výchozího textu: specifická, výchozí text jednak navozuje atmosféru k psaní, jednak obsahuje motivy pro výstavbu vyprávění. Pisatel musí rozvíjet situaci z výchozího textu, např. může výchozí text využít jako úvod své práce (v takovém případě se nezapočítává do celkového rozsahu práce) nebo začlenit do své práce motivy výchozího textu.

5 Zadání 3 Nudný účetní a jiné stereotypy Tak jako každý účetní nemusí být nudný a všichni pražští taxikáři nemusí okrádat nebohé cizince, rád bych vyvrátil i jinou laickou představu. Totiž že umělecký kritik je zapšklý stařec, který bydlí v zemljance dle vzoru Drdova poustevníka Školastyka a jehož vrcholným potěšením je plivat na celebrity. (Poslední slovo Jana Rejžka, Lidové noviny , upraveno) Zpracování: článek s prvky fejetonu o stereotypech spojených s různými profesemi (funkce výchozího textu inspirativní) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): hlavním úkolem článku je přiblížit adresátovi problematiku stereotypů spojených s různými profesemi. Pisatel může téma zpracovat různými způsoby: může se zaměřit na jednu nebo více profesí, může vyvracet tvrzení z výchozího textu, nebo s ním může souhlasit apod. Téma evokuje mnoho otázek: proč se u některých profesí předpokládá jistá deformace; jak stereotyp spojený s určitou profesí vnímá sám jedinec, jeho rodina i společnost; proč se daný stereotyp vznikl aj. Pisatel se nemusí zaměřit jen na profese zmíněné ve výchozím textu, nemusí ani pracovat s běžně známými stereotypy. Pokud v souvislosti s nějakou profesí zmíní netypický stereotyp, nemusí to být důvod k penalizaci. Z textu by však mělo být patrné, že pisatel pojmu stereotyp rozumí. Pisatel se může dané problematice věnovat buď obecně, nebo vycházet z konkrétní zkušenosti oba tyto přístupy jsou rovnocenné. Pokud se věnuje především stereotypům, které nejsou spojeny s profesí, ale s určitým typem lidí (hloupá blondýnka, nepraktický intelektuál, závistivý Čech apod.), hodnotíme maximálně 2 body (podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu). Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): článek, tedy text publicistického stylu. Text by měl vykazovat prvky fejetonu (ironie, zlehčení situace, pointa, kombinace vyprávěcího a úvahového postupu aj.). Dobře napsaný fejeton hodnotíme 5 body, článek bez prvků fejetonu hodnotíme 1 3 body v závislosti na úrovni zpracování. V písemné práci by neměl chybět titulek. Pisatel může použít titulek určený zadáním písemné práce, nebo si vymyslet vlastní (zajímavý vlastní titulek je důvodem k bonifikaci). Pokud bude v textu chybět titulek, který je významným stavebním prvkem publicistických textů, snižujeme hodnocení kritéria o 1 bod (neplatí pro texty, které jsou hodnoceny 1 bodem, protože vykazují značné nedostatky vzhledem k zadanému útvaru v tomto případě nelze hodnotit 0 body). Funkce výchozího textu: inspirativní, pisatel může, ale nemusí z výchozího textu vycházet, oba přístupy jsou rovnocenné.

6 Zadání 4 Obraz od Josefa Lady VÝCHOZÍ OBRÁZEK Zpracování: popis výchozího obrázku (Josef Lada, 1942) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): tématem je obraz Josefa Lady zachycený na výchozím obrázku. Pisatel by měl popisovat především objekty znázorněné na obrázku, podstatná je především vesnická scenérie a postava muže. Pokud pisatel nepozná, že jde o ponocného, není to samo o sobě důvod k penalizaci. Popisovaný Ladův obraz se jmenuje Ponocný v letní noci, což bylo zdůvodněno tím, že v roce 1942 bylo pozdní léto velmi chladné. Pro hodnocení tedy není podstatné, do jakého ročního období pisatel vesnici zasadí. Stejně tak není důležité, zda výjev na obrázku spojí s nocí, svítáním či stmíváním, všechny tyto přístupy jsou rovnocenné. Případné zastoupení imaginativních prvků (co se děje za okny domů, kdo je pohřben u kostela apod.) nemusí být důvodem k penalizaci, pokud budou tyto prvky podporovat idyličnost Ladova obrazu a pokud bude možné na základě textu Ladův obraz identifikovat. Penalizujeme tedy prvky, které by byly na ladovské vesnici nepatřičné (těžká technika, panelové domy, obchodní centrum apod.), a to až na 1 bod (podle úrovně zpracování tématu a četnosti výskytu takových prvků). Pokud je popis obrázku orámován nějakým příběhem (např. pisatel šel na výstavu, kde ho zaujal Ladův obraz) a zároveň jádro textu tvoří popis obrázku, není to důvod

7 k penalizaci. Pokud pisatel zcela ignoruje výchozí obrázek a věnuje se výhradně např. popisu Prahy, je text hodnocen 0 body. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): statický popis objektů na výchozím obrázku, cílem textu je, aby adresát získal co nejpřesnější představu o výjevu zachyceném na výchozím obrázku. Dominantním slohovým postupem je postup popisný, pisatel by měl vystihnout podstatné znaky Ladova obrazu a smysluplně je uspořádat. Předpokládá se, že text bude koncipován jako popis prostý, pokud se však v textu vyskytnou prvky líčení a jejich zařazení do textu bude funkční, není to důvod k penalizaci. Je-li celá práce líčením, z něhož není možné si vytvořit ucelenou představu o obrazu Josefa Lady, penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně zpracování). Pokud se v textu vyskytne pouze krátká pasáž založená na popisném slohovém postupu, hodnocení kritéria 1B je nutné konzultovat s VHT. Funkce výchozího obrázku: specifická, výchozí obrázek je předmětem popisu.

8 Zadání 5 Prokrastinace nová metla lidstva? Určitě to znáte. Máte se učit na maturitu, ale vůbec se vám nechce. A tak si začnete dělat pořádek v zásuvkách, umývat nádobí nebo hlídat uřvané batole své sousedky. Cokoli, jen ne se učit. Spousta času nám uniká mezi prsty. Je to tím, že děláme nepodstatné věci a ty důležité odkládáme, tvrdí Petr Ludwig, autor bestselleru Konec prokrastinace. Prokrastinace je tendence odkládat plnění povinností (především těch nepříjemných). Většina z nás občas prokrastinuje. Pokud nám ale prokrastinace brání v normálním fungování, stává se z ní problém. ( upraveno) Zpracování: článek do společenského časopisu zabývající se fenoménem prokrastinace (funkce výchozího textu inspirativní) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): fenomén prokrastinace. Zadané téma evokuje množství otázek, např. proč lidé prokrastinují; kteří lidé (věková skupina, profese) jsou prokrastinací nejvíce ohroženi; jakým aktivitám se lidé věnují místo plnění povinností. Pisatel se může zaměřit na obecnou rovinu tohoto fenoménu nebo může předložit konkrétní případy jedinců, které prokrastinace omezuje v pracovním či osobním životě, a vyvodit z konkrétních příkladů obecný závěr apod. Na danou problematiku lze nahlížet s humorem a prokrastinaci do jisté míry bagatelizovat, nebo lze naopak tento fenomén vnímat jako závažný společenský problém. Pokud např. pisatel vnímá prokrastinaci jako jeden z možných způsobů, jak se odreagovat od náporu pracovních povinností, nelze ho za jeho názor penalizovat. Text může obsahovat apel adresovaný prokrastinátorům, apelativní prvky však nejsou povinné. Článek může také přinášet rady, jak s prokrastinací bojovat. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): článek, tedy jakýkoliv text, který vykazuje znaky publicistického stylu a je možné ho otisknout v časopisu, komunikační situace je dána určením do společenského časopisu. Pisatel může zadání zpracovat např. jako článek s apelativními prvky, text s reportážními prvky nebo jako fejeton. V případě tohoto zadání nevyžadujeme naplnění konkrétního slohového útvaru. Součástí textu může být rozhovor s prokrastinujícími jedinci, funkční zapojení přímé řeči do textu je důvodem k bonifikaci. Pokud text jako celek je spíše úvahou o tom, proč lidé prokrastinují, hodnotíme 1 bodem. V písemné práci by neměl chybět titulek. Pisatel může použít titulek určený zadáním písemné práce, nebo si vymyslet vlastní (zajímavý vlastní titulek je důvodem k bonifikaci). Pokud bude v textu chybět titulek, který je významným stavebním prvkem publicistických textů, snižujeme hodnocení kritéria o 1 bod (neplatí pro texty, které jsou hodnoceny 1 bodem, protože vykazují značné nedostatky vzhledem k zadanému útvaru v tomto případě nelze hodnotit 0 body).

9 Funkce výchozího textu: inspirativní, informace z výchozího textu mohou být v písemné práci explicitně použity (např. jako citace, kterou je však nutné do textu písemné práce vhodně začlenit), ale nemusí.

10 Zadání 6 České národní obrození V poslední třetině 18. století se užívání češtiny stále více omezovalo na venkovské prostředí, jazyk se nevyvíjel, téměř neexistovala česky psaná knižní produkce. Vědomí tohoto neblahého stavu vyburcovalo česky cítící inteligenci k úsilí o změnu. Uvedené snahy podnítily vznik a rozvoj významného hnutí označovaného jako národní obrození. Zpracování: referát (funkce výchozího textu inspirativní) (M. Horáková, L. Kysučan, Literatura I., upraveno) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): české národní obrození. Pisatel se může zaměřit na důvody vzniku národního obrození, na některou z fází národního obrození, může text pojmout jako medailonek některé z významných osobností tohoto hnutí či se věnovat některému z odvětví (jazykověda, drama, poezie, próza) apod. Všechny tyto přístupy jsou rovnocenné. Pokud se pisatel zaměří na širší dějinné období (např. shrne vývoj celého 19. století), penalizujeme podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): referát, tzn. odborný text, jehož cílem je informovat o českém národním obrození. Text by měl být jasný, přehledně členěný a srozumitelný. Neměl by obsahovat faktické chyby (např. že významnou osobností národního obrození je Bohumil Hrabal), v případě referátu tento typ chyb penalizujeme až na 1 bod (podle četnosti chyb a jejich závažnosti). Pokud pisatel do textu začlení i vlastní interpretaci významných dějinných událostí, není to důvod k penalizaci, pokud je text jako celek primárně objektivní. Přemíru subjektivních prvků penalizujeme až na 1 bod (podle celkové úrovně textu a míry jeho odbornosti). Referát lze pojmout jako mluvený nebo psaný útvar, oba tyto přístupy jsou rovnocenné. Text může vykazovat rysy populárně-naučného stylu; pokud je takový přístup ke zpracování tématu funkční, není to důvod k penalizaci. Vzhledem k tomu, že adresát není přesně vymezen, může se pisatel obracet k libovolnému adresátovi, nebo adresát nemusí být konkretizován vůbec. Funkce výchozího textu: inspirativní, pisatel může, ale nemusí použít výchozí text jako úvod své práce (v takovém případě se nezapočítává do celkového rozsahu práce), oba tyto přístupy jsou rovnocenné.

11 Zadání 7 Zlo s dětskou tváří Brutalita dětí mladších 15 let stále narůstá. Podle některých odborníků tomu možná napomáhá i benevolentně nastavený právní systém. V České republice se děti nebojí přísného potrestání. Počítají s výhodami, které podle zákona přináší jejich věk. Trestně odpovědný je totiž v naší zemi jedinec, který dovrší 15 let. V roce 2008 zabila pětice dětí bezbrannou osmdesátiletou stařenku. Pachatelé, kterým tehdy bylo mezi 11 a 14 lety, jsou dávno na svobodě. Dosáhli totiž plnoletosti a s čistým rejstříkem opustili výchovné ústavy. Protože jim v době spáchání trestného činu nebylo patnáct, trest odnětí svobody nehrozil nikomu z nich. Děti by měly být trestně odpovědné již od třinácti let, jako je tomu například v Polsku, říká ředitel jednoho nejmenovaného výchovného ústavu. (Týden 34/2015, upraveno) Zpracování: úvahový text zabývající se otázkou snížení věkové hranice trestní odpovědnosti v České republice (funkce výchozího textu informativní) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel by se měl zabývat otázkou snížení věkové hranice trestní odpovědnosti v souvislosti se vzrůstající brutalitou dětí mladších 15 let. Měl by si klást otázky související s touto problematikou, např.: Měla by se snížit hranice trestní odpovědnosti v České republice? Odkdy by měly být děti trestně odpovědné? Jaká preventivní opatření by měla společnost přijmout, aby se toto patologické chování omezilo? Podporuje benevolentně nastavený právní systém nárůst brutality dětí mladších 15 let? Pisatel by měl uvést pozitiva i negativa snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, pokud však bude zastávat vyhraněný názor (ať už bude pro, či proti snížení hranice trestní odpovědnosti), není to důvod k penalizaci. Pisatel by měl zmapovat situaci v České republice, pokud také uvede praktické příklady z jiných zemí, není to důvod k penalizaci. Pokud se pisatel bude zabývat pouze otázkou, proč se náctiletí dopouštějí násilí (např. bude analyzovat funkce rodiny a vliv výchovy na chování dětských delikventů), aniž by se věnoval snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, hodnotíme maximálně 3 body (podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu). Faktické chyby (např. v 15 letech člověk dosáhne plnoletosti) penalizujeme ve 3B. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): text úvahového charakteru. Pisatel prokáže, že dovede použít základní strategie výstavby úvahy, nemusí se jednat o text, v němž pisatel dospěje k jasnému stanovisku. Pokud se v textu vyskytne pouze krátká pasáž založená na úvahovém slohovém postupu, hodnocení kritéria 1B je nutné konzultovat s VHT. Funkce výchozího textu: informativní, obsahuje myšlenky, z nichž pisatel může při tvorbě textu vycházet. Informace z výchozího textu mohou být v písemné práci explicitně použity (např. jako citace, kterou je však nutné do textu písemné práce vhodně začlenit), ale nemusí. Zadání 8

12 Nepovedená léčka Když známý cestovatel Jean André putoval po Jižní Americe, předcházela ho pověst čaroděje. V oblasti Amazonie narazil na jeden domorodý kmen žijící ve skromných příbytcích z palmových listů. Emhudové byli velmi pověrčiví. Začali se bát, že Jean André připraví jejich lovce o odvahu a sílu, proto se ho rozhodli zabít. Přichystali na něj léčku Zpracování: vypravování o tom, jak Jean André vyvázl z léčky Emhudů, které navazuje na výchozí text (CZVV) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel má navázat na výchozí text, očekává se vypravování zachycující nepovedenou léčku, kterou Emhudové nastražili na cestovatele Jeana Andrého. Pisatel může pracovat s různými aspekty takto vymezeného tématu: proč byl Jean André považován za čaroděje, jakým způsobem měl být zabit, jak vyvázl z léčky a co pak následovalo. Z léčky může cestovatel vyváznout díky svým schopnostem, ale i díky šťastné náhodě či pomoci druhých lidí. Emhudové mohou na Jeana nastražit smrtící past, kterou však nakonec nepoužijí, protože zjistí, že cestovatel pro ně nepředstavuje nebezpečí (pomůže jim, obdaruje je aj.). Tento postup je zcela akceptovatelný. Na cestovatele může být také nastraženo více léček pokud alespoň z jedné vyvázne, nelze pisatele penalizovat ani v případě, že cestovatel nakonec zemře. Pokud je pointou vypravování smrt cestovatele, tj. léčka se domorodcům vydařila, písemnou práci hodnotíme max. 2 body. V souvislosti s vnitřní podmínkou hodnocení je podstatné zejména to, zda je v písemné práci respektováno téma výchozího textu a pisatel funkčně pracuje s jeho motivy (např. cestovatel, domorodci, nastražení léčky). Pokud pisatel zohlední stěžejní motivy výchozího textu, ale některé podstatné aspekty zadání opomene nebo pozmění (např. příběh situuje do jiného kontinentu než do Jižní Ameriky, resp. do země, která se v Jižní Americe zjevně nenachází, zvolí jiné jméno cestovatele), hodnotíme maximálně 3 body (podle úrovně zpracování tématu a míry odklonu od tématu). Pokud výchozí text (resp. jeho téma, podstatné motivy) v písemné práci není vůbec respektován, práce je hodnocena 0 body. Chybné informace (např. Emhudové z Jižní Ameriky žijí u řeky Nil) penalizujeme v kritériu 3B. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): vypravování navazující na výchozí textu. Pisatel vytvoří text vykazující rysy vypravování (zápletka, pointa, dějovost, dynamika apod.), které může být realizováno v er-formě i ich-formě. Text, v němž převládá popisný postup a který lze považovat za dějový popis, se hodnotí 1 bodem, minimální zápletka však musí být přítomna. Pouhý popis (např. života domorodců) bez minimální zápletky je hodnocen 0 body. Funkce výchozího textu: specifická, výchozí text navozuje atmosféru k psaní, obsahuje motivy pro výstavbu vyprávění, může také tvořit úvod písemné práce. Pokud pisatel výchozí text neopíše, ale zjevně na něj naváže vlastním vypravováním, není to důvod k penalizaci.

13 Zadání 9 Návrh na přejmenování náměstí Zastupitelstvo města Žamberk na svém zasedání dne schválilo záměr přejmenovat Velké náměstí. Náměstí by mělo být nově pojmenováno po významné osobnosti, která zásadním způsobem ovlivnila politické, hospodářské, společenské či kulturní dění v České republice. Zastupitelstvo města vyzývá občany, aby na městský úřad zaslali návrh významné osobnosti, po níž by náměstí mělo být pojmenováno, a svůj výběr podrobně zdůvodnili. Návrhy zasílejte do na níže uvedenou adresu. Městský úřad Žamberk Odbor správní a dopravy Masarykovo náměstí Žamberk Zpracování: úřední dopis, který reaguje na výzvu z výchozího textu a obsahuje návrh na přejmenování náměstí (CZVV) Téma, obsah zadání (kritérium 1A): pisatel by měl navrhnout významnou osobnost, po níž by mělo být nově pojmenováno náměstí, svůj návrh by měl podrobně zdůvodnit. Dopis může obsahovat návrh jedné nebo i více osobností, oba tyto přístupy jsou rovnocenné. Text by měl obsahovat vhodnou argumentaci. Pisatel může navrhnout libovolnou českou i zahraniční osobnost. Samotný výběr osobnosti nelze penalizovat (např. náměstí Donalda Trumpa, náměstí Michaela Jacksona), výběr by však měl být dostatečně podpořen argumentací. Pokud argumentace bude chybět nebo nebude dostatečná (např. text bude inklinovat k obecným úvahám, co by městu prospělo, nebo bude neúměrně velký prostor věnován popisu města), hodnotíme maximálně 2 body. Hodnocení písemné práce, jejíž součástí bude značně kontroverzní návrh (např. náměstí Adolfa Hitlera), je nutné konzultovat s VHT. Pokud pisatel navrhne fiktivní osobnost (např. neexistující architekt) a svůj návrh podpoří vhodnými argumenty, není to důvod k penalizaci. Pokud ale navrhne osobnost, která je v kontextu České republiky jednoznačně bezvýznamná (např. jeho soused Pepa Novák), hodnotíme 1 bodem. Pokud napíše úřední dopis, v němž bude protestovat proti přejmenování Velkého náměstí, hodnotíme písemnou práci 0 body. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): úřední dopis, pisatel respektuje oficiální ráz komunikační situace. Písemná práce vykazuje rysy formálního dopisu (jasné a slušné vyjadřování, přehledná struktura textu apod.) a nepostrádá základní náležitosti obligatorními prvky jsou adresa příjemce a odesílatele, datum, místo, oslovení, závěrečný pozdrav a podpis. Pokud tyto prvky budou chybět, ale jádro textu bude splňovat požadavky na úřední dopis (resp. jako celek bude tak koncipován), penalizujeme až na 1 bod (podle úrovně

14 zpracování). Pokud pisatel napíše např. obecnou úvahu týkající se významných osobností, hodnotíme text 0 body. Funkce výchozího textu: informativní, výchozí text poskytuje informace, které musí pisatel při koncipování písemné práce zohlednit.

15 Zadání 10 Zahájení vodácké sezony Kdy: sobota 1. dubna 2017 od 10:00 do 16:00 Kde: Žlutá plovárna na Malé Skále Program: oficiální akt odemčení řeky Jizery a zahájení vodácké sezony 2017 závod na kánoích k penzionu Křížky a na koloběžkách zpět pohádková cesta na hrad Vranov s řadou úkolů pro děti hudba, grilování, stánky s regionálními produkty, dětské atrakce a další ( upraveno) Zpracování: zpráva do regionálního zpravodaje o průběhu akce představené ve výchozím textu Téma, obsah zadání (kritérium 1A): tématem je akce představená ve výchozím textu, tj. zahájení vodácké sezony na Jizeře. Pisatel by měl představit program akce a její průběh. Nemusí se podrobně věnovat všem bodům programu, může se zaměřit např. pouze na průběh soutěže nebo popis pohádkové cesty. Pisatel může čtenářům předat i další informace, např. popsat prostředí, počasí, přiblížit reakce soutěžících a diváků. Pokud je takové pojetí zprávy funkční a adresát na základě textu získá požadované informace o akci, není to důvod k penalizaci. Pokud pisatel nepochopí slovo vodák, popisuje např. akci otužilců, ale program ve výchozím textu je respektován, hodnotíme text maximálně 3 body (podle úrovně zpracování a míry odklonu od tématu). Pokud je v písemné práci popisována zcela jiná akce (např. tradiční trhy), nelze zadání považovat za splněné, text je tedy hodnocen 0 body. Komunikační situace, slohový útvar (kritérium 1B): zpráva, komunikační situace je dána určením do regionálního zpravodaje, očekáváme tedy text publicistického stylu. Za podstatné znaky zprávy považujeme věcnost, objektivitu, převládající informační postup. Pokud se v práci objeví v menší míře subjektivní prvky, není to důvod k penalizaci, pokud však budou subjektivní prvky zřetelně převažovat nad objektivními, penalizujeme až na 1 bod (podle četnosti výskytu takových prvků a úrovně zpracování). Zpráva musí obsahovat základní informace: kdo, kdy, kde. Při absenci těchto informací penalizujeme až na 1 bod, není to však důvod k udělení 0 bodů. Součástí textu může být rozhovor, např. s diváky, funkční zapojení přímé řeči do textu je důvodem k bonifikaci. Texty koncipované jako oznámení o akci, která se teprve bude konat, se hodnotí maximálně 2 body. V tomto konkrétním případě totiž pisatel nezohlednil podstatný aspekt zadání nepředal čtenářům informace o průběhu akce. V písemné práci by neměl chybět titulek. Pisatel může použít titulek určený zadáním písemné práce, nebo si vymyslet vlastní (zajímavý vlastní titulek je důvodem k bonifikaci). Pokud bude v textu chybět titulek, který je významným stavebním prvkem publicistických textů, snižujeme hodnocení kritéria o 1 bod.

16 Funkce výchozího textu: informativní, výchozí text poskytuje informace, s nimiž musí pisatel ve svém textu pracovat, není však nutné využít uvedené informace všechny.