EUROBAROMETR 63.4 VEEJNÉ MÍNNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE NÁRODNÍ ZPRÁVA ESKÁ REPUBLIKA

Transkript

1 EUROBAROMETR 63.4 VEEJNÉ MÍNNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JARO 2005 Standard Eurobarometer 63.4 / Jaro 2005 TNS Opinion & Social NÁRODNÍ ZPRÁVA ESKÁ REPUBLIKA Tento výzkum je zadán a koordinován Generálním editelstvím pro tisk a komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v eské republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v nm reprezentují výhradn pohled autora. 1

2 Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Shrnutí Jak se žije v eské republice Spokojenost s životní situací a oekávání oban Problémy, kterým eská republika elí Vnímání Evropské unie a eského lenství v EU Vnímání Evropské unie Posuzování eského lenství v EU Obavy spojené se lenstvím eské republiky v Evropské unii Míra dvry k evropským, národním a mezinárodním institucím Míra dvry v evropské instituce Míra dvry v národní instituce Informovanost Úrove informovanosti o Evropské unii Zdroje informací o Evropské unii a jejich objektivita Hodnocení znalostí o Evropské unii a jejích institucích Evropská ústava Míra podpory Evropské ústavy Informovanost o Evropské ústav Rozšiování Evropské unie Podpora dalšího rozšiování Evropské unie Které zem si Evropané v Unii pejí Demokracie v Evrop Pocit o dležitosti a váze hlasu v Evropské unii Fungování demokracie Stav evropské ekonomiky Hodnocení stavu ekonomiky Postoj ke spolené evropské mn Budoucí role Evropské unie Spolená zahraniní, bezpenostní a obranná politika Role Evropské unie ve svt Budoucnost Evropské unie Hlavní závry Technické specifikace Dotazník

3 Úvod Eurobarometr prbžn shromažuje názory o evropských záležitostech v lenských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ron je zveejuje formou národních zpráv. Tato zpráva pedkládá výsledky przkumu Eurobarometru, který probhl pesn 12 msíc poté, co eská republika vstoupila do Evropské unie. Zprávu lze považovat za vysvdení roního lenství naší zem v Evropské unii. Przkum probíhal v dob, kdy se proces ratifikace Evropské ústavy ocitl v nesnázích a finanní výhled evropského rozpotu se dostal do slepé uliky. Ve srovnání s výsledky z loského podzimu je v tomto przkumu znatelný pokles v nkterých ukazatelích lidé v Evrop jsou vi Unii krititjší a zdá se, že budoucnost Evropy v nich vyvolává mén nadšení. Pes urité pochybnosti ohledn dalšího vývoje však eši lenství v Evropské unii ani evropskou integraci jako takovou nezpochybují. Sbr dat pro przkum Eurobarometru 63 probíhal v kvtnu a ervnu 2005 v 25 lenských zemích Evropské unie, 2 pistupujících zemích (Bulharsku a Rumunsku), 2 kandidátských zemích (Chorvatsku a Turecku) a v severní ásti Kypru. Przkum provádl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z TNS a EOS Gallup Europe. V eské republice przkum probíhal od 18. kvtna do 7. ervna 2005 mezi 1083 respondenty. Hodnoty zjištné v eské republice jsou v této zpráv porovnávány nejastji s prmrem v 25 lenských zemích Evropské unie, v nkterých pípadech ale i s prmrnou hodnotou v 10 nových lenských zemích. 3

4 Shrnutí Spokojenost se životem v eské republice a oekávání oban eská veejnost hodnotí svou životní situaci o nco lépe než je evropský prmr. Na podzim loského roku to bylo ješt naopak. S životní situací je spokojeno 83 procent ech. Podobn jako v ostatních zemích Evropské unie je i v eské republice za nejvtší problém považována nezamstnanost. V porovnání s hodnotami z podzimu loského roku lze pozorovat nárst pedevším u vnímání problém ve zdravotnictví a penzijním systému. Vnímání Evropské unie Obecné vnímání Evropské unie se v eské republice zlepšilo. Pozitivní pedstavu vyvolává Evropská unie u 43 procent ech, což je o tyi procentní body více než na podzim loského roku. Obyvatelé eské republiky vnímají Evropskou unii pedevším jako prostor, který jim umožuje svobodu pohybu a cestování, dává mír, demokracii a ekonomickou prosperitu. Pomrn hodn respondent v eské republice však vnímá Evropskou unii i negativn jako prostor s nadmrnou byrokracií, vtší kriminalitou a zbyteným plýtváním penz. Posuzování eského lenství v Evropské unii Eurobarometr zaznamenal výrazný nárst respondent, kteí se domnívají, že lenství eské republiky v Evropské unii je výhodné. O prospchu ze lenství v Evropské unii bylo koncem kvtna pesvdeno 56 procent ech, což je o 14 procentních bod více než loni na podzim. Žádná další lenská zem Evropské unie nezaznamenala tak výrazný nárst. Má eská republika prospch a výhody ze vstupu do EU? 11% 33% 56% má prospch nemá prospch nevím Více než polovina eské populace se cítí bezpenji, protože je eská republika lenem Evropské unie. Tém polovina ech má pocit, že je zem díky lenství v Evropské unii ekonomicky stabilnjší. Nejvtší obavy eských oban jsou v souvislosti se lenstvím v Evropské unii a dalším budováním spolené Evropy spojovány s osudem eských zemdlc. eši se také 4

5 obávají pesunu pracovních míst do zemí s nižšími náklady a rstu mezinárodního organizovaného zloinu. Míra dvry v evropské instituce Míra dvry v Evropskou unii se v eské republice od pedchozího przkumu nezmnila a zstala na 52 procentech. V prmru utrpla dvra v Evropskou unii ve všech 25 zemích velkou ránu podíl respondent dvujících Evropské unii se od podzimu loského roku snížil o osm procentních bod na 44 procent. Evropským institucím ví eši mén. Evropský parlament a Evropská komise, dv klíové instituce Evropské unie, zaznamenaly pokles dvry. Informovanost o Evropské unii eši mají podobn jako obyvatelé jiných evropských zemí pocit, že toho vdí o Evropské unii spíše mén. Pokud obané eské republiky získávají informace o Evropské unii, upednostují televizi a denní tisk. Televize je zdrojem informací pro sedm z deseti ech. Ve srovnání s evropským prmrem jsou eši s objemem informací poskytovaných médii o Evropské unii spíše spokojeni. Od loského podzimu se snížil podíl respondent domnívajících se, že média hovoí o Evropské unii píliš mnoho. Podle více než poloviny eské populace prezentují média Evropskou unii objektivn. Evropská ústava Podpora Evropské ústavy klesla v eské republice od pedchozího przkumu o 19 procentních bod na zatím nejnižší úrove 44 procent a je výrazn pod prmrem Evropské unie. Przkum Eurobarometru probíhal v eské republice mezi 18. kvtnem a 7. ervnem, tedy v dob, kdy v referendech ústavu zamítli obyvatelé Francie (29. kvtna) a Nizozemska (1. ervna). Nižší než poloviní podporu ústavy zaznamenal Eurobarometr ješt ve Švédsku (38 procent), v Dánsku (42 procent), ve Velké Británii (43 procent), v Rakousku a ve Finsku (shodn 47 procent). 78% 76% 76% 74% 73% Podpora Evropské ústavy 68% 64% 63% 63% 61% 61% 60% 60% 60% 59% 56% 54% 53% 52% 50% 47% 47% 44% 43% 42% 38% HU BE SI IT CY DE LT ES LU EU 25 PL EL FR SK PT LV IE NL EE MT AT FI CZ UK DK SE 5

6 Vtšina ech o Evropské ústav slyšela, ale ví o jejím obsahu jen málo. Pokud se v eské republice uskutení referendum o pijetí textu Evropské ústavy, eši k volebním urnám podle Eurobarometru spíše pjdou. Hlavním argumentem píznivc ústavy je její nezbytnost pro další budování Evropy. Hlavním argumentem odprc ústavy je možná ztráta národní suverenity. Rozšiování Evropské unie Další rozšiování Evropské unie podporuje 66 procent ech. Více než polovina obyvatel eské republiky podporuje rozšíení Evropské unie pouze o dv ze ty zemí usilujících o vstup Chorvatsko (78 procent) a Bulharsko (66 procent). Rumunsko by v Evropské unii chtlo 48 procent ech. eši by v Unii nejradji vidli Norsko a Švýcarsko, tedy zem, které o vstup v souasné dob nemají zájem. Jste pro rozšíení EU o následující zem? (przkum v R) pro proti neví Norsko 89% 5% 6% Švýcarsko 89% 6% 5% Island 78% 13% 9% Chorvatsko 78% 16% 6% Bulharsko 66% 27% 7% Makedonie 53% 36% 11% Srbsko a erná Hora 50% 39% 11% Rumunsko 48% 44% 8% Bosna a Hercegovina 47% 41% 12% Ukrajina 46% 45% 9% Turecko 37% 51% 12% Albánie 32% 56% 12% Proti pijetí Turecka do Evropské unie se vyjádilo 51 procent, pro jeho vstup do Evropské unie je pouze 37 procent ech. Vtšina ech se domnívá, že pokud bude Turecko chtít za deset let vstoupit do Unie, bude muset systematicky respektovat lidská práva a výrazn zlepšit stav ekonomiky. Polovina eské populace se domnívá, že Turecko z historického hlediska do Evropy nepatí a že kulturní rozdíly mezi Tureckem a zemmi Evropské unie jsou píliš významné, než aby mohlo dojít k jeho pistoupení do Unie. Nadpoloviní podporu vstupu Turecka do Evropské unie zjistil Eurobarometr pouze v Polsku (54 procent), Slovinsku (53 procent) a Maarsku (51 procent). Stav domácí a evropské ekonomiky Pestože od loského podzimu došlo k výraznému zlepšení, hodnotí domácí ekonomiku jako dobrou pouze 36 procent eské populace. eši hodnotí stav evropské ekonomiky výrazn lépe než stav ekonomiky domácí. Evropská ekonomika je na tom dobe podle 62 procent ech. Jako dobrou hodnotí evropskou ekonomiku 73 procent obyvatel nových lenských zemí, ale jen 45 procent obyvatel skupiny zemí EU15. 6

7 eši se domnívají, že nejvíce by výkonnosti evropské ekonomiky pomohla lepší úrove vzdlávání, vyšší investice do výzkumu a vývoje a investice do dopravní infrastruktury. Postoj ke spolené evropské mn Podpora spolené evropské mny vzrostla v eské republice na 63 procent. Spolená evropská mna má nejnižší podporu ve starých lenských zemích, kde euro zatím v obhu není ve Velké Británii, ve Švédsku a v Dánsku. Podpora eura v eské republice 60% 63% 56% 60% 40% 20% 32% 30% 31% 14% 8% 6% jaro 2004 podzim 2004 jaro % pro proti neví Podpora spolené zahraniní, obranné a bezpenostní politiky Podpora spolené zahraniní politiky Evropské unie v eské republice od loského podzimu vzrostla o šest procentních bod na 65 procent. S podporou 86 procent eská republika patí mezi nejvýraznjší zastánce spolené obranné a bezpenostní politiky Evropské unie. Více než 90 procent eské populace se domnívá, že v pípad mezinárodní krize by se lenské státy Evropské unie mly shodnout na spoleném postoji. Drtivá vtšina obyvatel eské republiky se také domnívá, že zahraniní politika Evropské unie by mla být nezávislá na politice USA a že Evropská unie by mla mít spolenou pisthovaleckou a azylovou politiku. Má se Evropská unie vyvíjet smrem k politické unii? Více než dv tetiny ech jsou pro vývoj Evropské unie smrem k politické unii. Podpora politické unie v eské republice od pedchozího przkumu vzrostla. Podpora v nových lenských státech dosahuje 67 procent, což je o deset procentních bod více než prmr v zemích EU25. Rychlost budování Evropy Podíl zastánc vícerychlostní Evropy vzrostl v eské republice od podzimu loského roku o 17 procentních bod na 53 procent, což je vbec nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a eská republika je tedy výrazn nad evropským prmrem. Tento termín se 7

8 užívá pro oznaení metody rozdílné integrace, kdy uritého spoleného cíle dosáhne nejprve ást lenských stát, která je toho schopna a má k tomu i politickou vli, piemž se pedpokládá, že ostatní budou následovat pozdji. Jste pro, aby rychlost budování Evropy byla v jedné skupin zemí vyšší než v ostatních zemích? R 53% 32% 14% Pro Proti EU25 38% 42% 20% Neví Jaké priority by si mla Evropská unie stanovit Boj proti nezamstnanosti, bíd a sociálnímu vylouení a boj proti organizovanému zloinu a obchodu s drogami jsou podle obyvatel eské republiky oblasti, které by mly být pro Evropskou unii v následujících letech prioritou. Mezi další dležité oblasti patí podle ech udržování míru a bezpenosti v Evrop a ochrana životního prostedí. 8

9 1. Jak se žije v eské republice 1.1 Spokojenost s životní situací a oekávání oban Posouzení souasné situace Z jarního przkumu Eurobarometru vyplývá, že eská veejnost hodnotí svou životní situaci o nco lépe, než je evropský prmr. Na podzim loského roku tomu ješt bylo naopak. S životní situací je spokojeno 83 procent ech, což je o dva procentní body více než prmr v Evropské unii. Nejvýraznji o pt procentních bod vzrostl od loského podzimu podíl velmi spokojených ech. Obecn platí, že ke spokojenjší ásti obyvatel eské republiky patí mladší lidé, podnikatelé a lidé s kladným pístupem k Evropské unii. Jste celkov se svou životní situací spokojen? velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen zcela nespokojen neví R 13 % 70 % 15 % 2 % 0 % EU25 21 % 60 % 15 % 4 % 1 % Nejvtší ást obyvatel eské republiky 80 procent je spokojena s kvalitou vlastního života. Naopak nejhe je hodnocena spokojenost se zamstnaností v zemi pouhých 14 procent ech hodnotí situaci jako dobrou, 85 procent respondent považuje situaci za špatnou. Nižší než poloviní spokojenost zaznamenal przkum i u hodnocení situace sociálního zabezpeení (35procentní spokojenost) a hodnocení eské ekonomiky (36 procent). Poadí, v jakém eši hodnotí situaci v následujících oblastech, tém kopíruje prmrné poadí v EU25. Nejvtší výjimkou je hodnocení evropské ekonomiky jako dobrou ji hodnotí 62 procent ech, což je o 12 procentních bod nad evropským prmrem. Spokojenost se sociálním zabezpeením je v evropském prmru o 12 procent vyšší než v eské republice. Jak hodnotíte souasnou situaci v následujících oblastech? R R EU25 EU25 dobrá špatná dobrá špatná Kvalita Vašeho života 80 % 18 % 77 % 21 % Situace evropské ekonomiky 62 % 27 % 50 % 36 % Vaše finanní situace 62 % 37 % 64 % 33 % Životní prostedí ve Vaší zemi 59 % 40 % 51 % 44 % Situace domácí ekonomiky 36 % 62 % 36 % 62 % Situace sociálního zabezpeení v zemi 35 % 63 % 47 % 49 % Zamstnanost v zemi 14 % 85 % 21 % 78 % Pouze eský vzdlávací systém je hodnocen vtšinou respondent (52 procent) jako lepší než evropský. Situace ty ze šesti oblastí v níže uvedeném grafu je v porovnání s evropským prmrem hodnocena jako podstatn horší. Vbec nejhe v porovnání s evropským prmrem hodnotí eši stav domácí ekonomiky a zamstnanost v zemi. Obecn ale platí, že obyvatelé dalších nových lenských zemí Evropské unie hodnotí situaci v posledn zmiovaných oblastech ješt he. 9

10 Je situace v následujících oblastech lepší/horší než prmr EU? lepší stejná horší nevím Vzdlávací systém 52% 10% 33% Životní prostedí v zemi 38% 13% 47% Kvalita života v zemi 30% 9% 56% Situace sociálního zabezpeení v zemi 25% 6% 64% Zamstnanost v zemi 22% 11% 63% Situace domácí ekonomiky 18% 5% 72% Obyvatelé eské republiky mají pocit, že jejich osobní situace je spíše lepší než ped pti lety 38 procent ech má pocit, že se jejich osobní situace zlepšila. Na podzim roku 2004 se podobn vyjádilo pouze 27 procent respondent. O tom, že se jejich situace spíše zhoršila, je pesvdeno 24 procent ech (33 procent na podzim 2004). Když srovnáte svou souasnou situaci se situací ped pti lety, zlepšila se, zstala stejná nebo se zhoršila? zlepšila zstala stejná zhoršila neví R 38 % 36 % 24 % 2 % EU25 37 % 32 % 29 % 2 % Podle eské i evropské populace je úrove kvality života v Evrop v souasné dob výrazn lepší než v ín a Indii. Prmrný Evropan si myslí, že úrove kvality života v Evrop je v porovnání s životem v USA nebo Japonsku spíše lepší. Podle ech je kvalita života v Evrop horší než v USA i Japonsku. ekl byste, že úrove kvality života v Evrop je v souasné dob lepší nebo horší než v...? R R Prmr EU25 Prmr EU25 lepší horší lepší horší Indii 81 % 10 % 76 % 10 % ín 77 % 11 % 70 % 14 % USA 38 % 42 % 46 % 32 % Japonsku 36 % 44 % 44 % 31 % Oekávání eská populace je v oekávání životních podmínek mírn pesimistitjší než obyvatelé všech zemí Evropské unie. Ve zlepšení podmínek za dalších 12 msíc ví pesn 32 procent ech, prmr v Evropské unii je mírn vyšší. Více než polovina ech 55 procent si myslí, že se jejich životní podmínky nezmní, 12 procent eká zhoršení. V porovnání s przkumem na podzim loského roku došlo k výraznému zlepšení 20 procent eské populace tehdy oekávalo zlepšení životních podmínek, 18 procent zhoršení. 10

11 eši patí v evropském mítku k prmrn optimistickým národm. Ve všech zemích Evropské unie ví ve zlepšení v prmru 34 procent obyvatel, 11 procent se naopak obává zhoršení. Nejvíce optimist našel Eurobarometr v Irsku (49 procent) a ve Švédsku (48 procent). Naopak ve zlepšení životních podmínek neví v Portugalsku a v Nmecku (ob zem 20 procent). Oekávání v následujících 12 msících - R Lepší Stejné Horší Neví Váš život obecn 32% 55% 12% Ekonomická situace v R 24% 42% 29% Finanní situace vaší domácnosti 23% 58% 17% Možnosti zamstnání v R 21% 40% 34% Vaše osobní situace v zamstnání 17% 58% 11% Oekávání v následujících 12 msících - EU 25 Lepší Stejné Horší Neví Váš život obecn 34% 51% 11% Finanní situace vaší domácnosti 24% 55% 18% Vaše osobní situace v zamstnání 22% 61% 9% Ekonomická situace ve Vaší zemi 19% 38% 37% Možnosti zamstnání ve Vaší zemi 18% 34% 42% Podíváme-li se na krátkodobá oekávání eské populace v jednotlivých oblastech, zjistíme, že eši velké zmny neekají. Dalším obecným zjištním je, že od podzimu loského roku došlo k výraznému zlepšení. Nejoptimistitji vidí eská populace finanní situaci vlastní domácnosti. Naopak nejernji jsou vnímány možnosti zamstnání. Prmrná situace v celé Evropské unii je ale celkov pesimistitjší. Podstatn lépe než v evropském prmru je v eské republice hodnocena ekonomická situace zem 29 procent dotázaných eká zhoršení situace, 24 procent oekává zlepšení. Na podzim 2004 oekávalo zlepšení ekonomické situace v eské republice pouze 10 procent, 52 procent se obávalo zhoršení. 11

12 Obecn platí, že obyvatelé nových lenských zemí Evropské unie ví ve zlepšení situace více než obyvatelé pvodní EU15. Obecným zjištním ve vtšin evropských zemí je, podobn jako v minulém przkumu, optimistitjší posuzování vlastní finanní situace než ekonomické situace v zemi. Pesimismus se od podzimu 2004 nicmén zmírnil podíl respondent, kteí oekávají, že v jejich zemi dojde ke zhoršení ekonomické situace, klesl o šest procentních bod, podíl lidí oekávajících horší možnosti v zamstnání poklesl od minulého przkumu o pt procent. Nejvíce pesimist našel Eurobarometr v Portugalsku, v ecku a na Kypru. Nejoptimistitjší jsou naopak obyvatelé Irska, Estonska a Litvy. V delším asovém horizontu (pt let) jsou eši daleko optimistitjší. Od posledního šetení zjistil Eurobarometr výrazné zlepšení, pokud jde o oekávání. Pesto ale eská republika stále mírn zaostává za evropským prmrem. Zlepšení životní situace za pt let oekává 36 procent ech, o 13 procentních bod více než na podzim loského roku; 14 procent respondent v eské republice oekává zhoršení. Nejvtší skupinu 43 procent pedstavují ti, kteí žádnou zmnu neoekávají. Domníváte se, že se v píštích pti letech vaše osobní situace zlepší, nezmní nebo zhorší? zlepší se zstane stejná zhorší se neví R 36 % 43 % 14 % 7 % EU25 42 % 38 % 14 % 6 % Podíváme-li se na podrobnjší rozbor dlouhodobých oekávání, zjistíme, že eši jsou optimistitjší než prmrný Evropan. V lepší stav evropské ekonomiky v roce 2010 ví 68 procent ech, což je o 12 procentních bod více než evropský prmr. Nejvyšší rozdíl 14 procentních bod byl zjištn u pohledu na zlepšení situace životního prostedí v zemi. Jarní przkum Eurobarometru zjistil, že v dlouhodobém horizontu je u eské populace nejnižší dvra ve zlepšení situace sociálního zabezpeení. Bude situace v následujících oblastech za pt let lepší/horší? lepší (R) 68% 68% 63% lepší (EU25) 56% 56% 54% 55% 52% 50% 47% 33% 30% 29% 23% 21% 21% 19% 17% 18% 20% horší (R) horší (EU25) 45% 41% 38% 35% Situace ev ropské ekonomiky Živ otní prostedí v zemi Situace domácí ekonomiky Zamstnanost v zemi Kv alita Vašeho živ ota Situace sociálního zabezpeení v zemi 12

13 1.2 Problémy, kterým eská republika elí Podobn jako v ostatních zemích Evropské unie, je i v eské republice za nejvtší problém považována nezamstnanost. Jako problém ji uvedlo 48 procent respondent. Jako další velké problémy vidí eši situaci ve zdravotnictví (33 procent), kriminalitu (32 procent) a ekonomickou situaci v zemi (26 procent). Poadí nejpalivjších problém je tém shodné v eské republice i v evropském prmru. Pozitivním zjištním jarního Eurobarometru je fakt, že nezamstnanost vnímá jako problém o šest procent mén ech než na podzim loského roku. Také v ostatních zemích Evropské unie je nezamstnanost na seznamu problém. Jako nejvtší problém vnímá nezamstnanost pesn polovina obyvatel Evropské unie, což je o tém 10 procent více než ped temi lety. Nejvtší rozdíl mezi tím, jak problémy vnímá prmrný ech a prmrný Evropan, zjistil Eurobarometr v oblasti zdravotnictví (+16 procentních bod v R). Jako problematickou vidí situaci ve zdravotnictví 33 procent ech, což je v porovnání s podzimem loského roku tém dvojnásobek. Tento vysoký rst je možné vysvtlit zvýšenou medializací problém ve zdravotnictví na jae tohoto roku a naléhavostí provedení reforem. K rstu o 11 procent na 19 procent došlo u eské populace i u problematiky penzí, což je další v poslední dob velmi medializovaný problém. Od prmru Evropské unie se eská populace liší dále tím, že podobn jako u pedchozího przkumu pikládá vtší závažnost problematice kriminality. Obyvatele dalších evropských zemí trápí více problémy s imigrací a inflací. Jaké jsou dva nejdležitjší problémy, kterým v souasnosti elí eská republika? R EU25 Nezamstnanost 48 % 50 % Zdravotnictví 33 % 17 % Kriminalita 32 % 23 % Ekonomická situace 26 % 27 % Dchody, penze 19 % 11 % Rostoucí ceny, inflace 9 % 16 % Dan 7 % 7 % Bydlení 5 % 5 % Pisthovalectví 4 % 14 % Vzdlávací systém 4 % 7 % Veejná doprava 3 % 2 % Terorismus 2 % 10 % Ochrana životního prostedí 2 % 4 % Obrana, zahraniní vztahy 0 % 2 % Jiné 3 % 1 % Neví 0 % 1 % V porovnání s hodnotami z pedchozího przkumu v eské republice lze krom rstu u vnímání problém ve zdravotnictví a poklesu u nezamstnanosti vtší zmny pozorovat také ve vnímání problému kriminality (pokles ze 43 procent na 32 procent) a ekonomické situace (pokles o pt procentních bod na 26 procent). 13

14 Nejvtší problémy v R asový vývoj Nezamstnanost Zdravotnictví Kriminalita Ekonomická situace 60% 49% 54% 43% 48% 40% 31% 26% 31% 33% 32% 26% 20% 20% 17% 0% jaro 2004 podzim 2004 jaro Vnímání Evropské unie a eského lenství v EU 2.1 Vnímání Evropské unie Obecné vnímání Evropské unie se v eské republice zlepšilo. Pozitivní pedstavu vyvolává Evropská unie u 43 procent ech, což je o tyi procentní body více než na podzim loského roku. Pevažují respondenti, ve kterých Evropská unie vyvolává spíše pozitivní (38 procent) a neutrální pedstavy (36 procent). Vnímání Evropské unie vzhledem k evropskému prmru se v eské republice jeví stále mírn skeptitjší. V ostatních zemích je image Evropské unie vnímána znan rozdíln Evropská unie vyvolává negativní pedstavu u 35 procent obyvatel Velké Británie, 33 procent Rakušan a 32 procent Švéd. Na opaném pólu stojí Irsko, kde Evropskou unii pozitivn vnímá 68 procent, a Itálie, kde je to 63 procent respondent. Kladn Evropskou unii vnímají hlavn mladší lidé s vyšším vzdláním. Jakou pedstavu ve Vás vyvolává Evropská unie? 40% 38% 38% 36% 32% 30% R 20% 17% 14% EU25 10% 5% 8% 4% 4% 0% velmi pozitivní spíše pozitivní neutrální spíše negativní velmi negativní Z osobního hlediska vnímají eši Evropskou unii pedevším jako prostor, který jim umožuje svobodn cestovat, studovat a pracovat (67 procent respondent). V tomto ohledu jasn eská republika pekonává prmr Evropské unie (52 procent). Možnosti 14

15 svobodn cestovat v rámci jednotného evropského prostoru si z celé Unie považují nejvíce obyvatelé Kypru a skandinávských zemí. Pro obany eské republiky pojem Evropská unie dále znamená pedevším prostor bez válek (30 procent) a prostor, v nmž panuje ekonomická prosperita (také 30 procent). Pro 29 procent ech je Evropská unie spojena se spolenou mnou. To je o osm procentních bod mén než iní evropský prmr. Przkum ale ukázal, že euro není na vyšších stupních žebíku ani v nových lenských zemích, které se zavedením spolené evropské mny spchají více než eská republika. Pomrn hodn obyvatel eské republiky však vnímá Evropskou unii negativn jako prostor s nadmrnou byrokracií (29 procent ech), vtší kriminalitou (25 procent), se zbyteným plýtváním penz (24 procent) a s vysokou nezamstnaností (18 procent). Co pro vás znamená Evropská unie? EU25 CZ Svoboda cestování, studia a práce v EU Mír Ekonomická prosperita Euro Byrokracie Demokracie Vtší kriminalita Plýtvání penz Silnjší slovo ve svt Kulturní rozmanitost Nezamstnanost Nedostatená kontrola na vnjších hranicích Ztráta kulturní identity Sociální ochrana Neví & jiné 3% 5% 30% 30% 21% 29% 29% 21% 26% 24% 25% 17% 24% 22% 22% 29% 19% 26% 18% 19% 15% 19% 14% 13% 12% 12% 37% 37% 52% 67% Podle eské populace hraje Evropská unie v eské republice kladnou roli zejména v oblasti ochrany životního prostedí, obrany a zahraniních vztah a boje proti terorismu. Tém dv tetiny ech jsou pesvdeny, že má Evropská unie v tchto oblastech kladnou roli. Spíše zápornou roli hraje Evropská unie v oblasti pisthovalectví, inflace, daové a dchodové politiky. Neutrální roli potom podle ech hraje Evropská unie v oblasti bydlení nebo veejné dopravy. 15

16 Jakou roli hraje v R Evropská unie v následujících oblastech? kladnou ani kladnou ani zápornou zápornou neví Ochrana životního prostedí Obrana a zahraniní vztahy Boj proti terorismu Vzdlávací systém Ekonomická situace Boj proti zloinu Boj proti nezamstnanosti Veejná doprava Zdravotnictví Bydlení Rostoucí ceny, inflace Pisthovalectví Dan Dchody, penze 50% 44% 43% 31% 31% 24% 23% 20% 19% 16% 15% 63% 62% 58% 32% 28% 39% 51% 25% 8% 4% 24% 9% 5% 25% 12% 5% 35% 9% 6% 28% 22% 6% 43% 10% 4% 36% 28% 5% 50% 13% 6% 48% 22% 6% 53% 18% 6% 42% 6% 46% 7% 34% 11% 26% 8% Evropská unie dává lidem v eské republice ze všeho nejvíce pocit nadje (47 procent). Jak v eské republice, tak v EU25 pevažuje pocit dvry v Evropskou unii tsn nad pocitem nedvry. Lhostejných je vi Evropské unii 18 procent ech. Na rozdíl od evropského prmru však u nás daleko mén lidí zažívá z Evropské unie pocit úzkosti. Evropská unie vám dává pocit... nadje dvry nedvry 24% 22% 21% 19% 47% 44% lhostejnosti 18% 18% úzkosti nadšení 4% 7% 7% 20% CZ EU25 odmítnutí 2% 6% neví 3% 3% Podle ech bude Evropská unie hrát za pt let v jejich život spíše dležitjší roli než dnes. Od podzimu loského roku došlo u této otázky k mírnému zlepšení díky nkolikaprocentnímu posunu od odpovdi mén dležitou k odpovdi stejnou. Pesto jsou ale eši pesimistitjší než prmrný evropský oban. Eurobarometr zjistil nižší podíl respondent, kteí ví, že za pt let bude Evropská unie hrát dležitjší roli, pouze v Rakousku (35 procent) a Finsku (29 procent). Nejvíce optimist naopak našel przkum na Kypru (62 procent) a ve Španlsku (57 procent). 16

17 Bude podle Vašeho názoru hrát Evropská unie za pt let ve Vašem život dležitjší roli, mén dležitou roli nebo stejnou roli? dležitjší mén dležitou stejnou neví R 36 % 9 % 49 % 6 % EU25 44 % 9 % 40 % 7 % V ideálnímu stavu si eši pejí za pt let mnohem dležitjší roli Evropské unie. Naše výsledky jsou v tomto pípad tém totožné s prmrnými hodnotami dosahovanými za celou Evropskou unii. Byl byste rád, aby Evropská unie hrála za pt let ve Vašem život dležitjší roli, mén dležitou roli nebo stejnou roli? dležitjší mén dležitou stejnou neví R 50 % 12 % 31 % 7 % EU25 49 % 14 % 29 % 8 % 2.2 Posuzování eského lenství v EU Jarní przkum Eurobarometru zaznamenal výrazný nárst podílu respondent, kteí se domnívají, že lenství eské republiky v Evropské unii je výhodné. O prospchu ze lenství v Evropské unii je pesvdeno 56 procent ech, což je o 14 procentních bod více než loni na podzim. Žádná další lenská zem Evropské unie nezaznamenala tak výrazný nárst. Podíl ech, kteí se domnívají o opaku, klesl o osm procentních bod na 33 procent. V evropském prmru se podíl respondent pesvdených o prospšnosti vstupu jejich zem do Evropské unii zvýšil o dva procentní body na 55 procent, což je nejvyšší hodnota od roku O opaku je pesvdena pesn jedna tetina obyvatel Evropské unie. Pesvdení o prospšnosti lenství se v jednotlivých lenských zemích velmi liší a pohybuje se od 36 procent ve Švédsku a 40 procent ve Velké Británii až po 87 procent v Irsku. Ve Francii a Nizozemsku, jejichž obyvatelé v kvtnu zamítli Evropskou ústavu v referendech, zjistil Eurobarometr nadpoloviní pesvdení o prospšnosti lenství v Evropské unii. Pouze ve tyech lenských zemích Rakousku, Kypru, Velké Británii a Švédsku pevažují pesimisté nad optimisty. Má vaše zem prospch a výhody ze vstupu do EU? 60% 56% 55% CZ EU25 40% 33% 33% 20% 11% 12% 0% má prospch nemá prospch nevím 17

18 Tém polovina obyvatel eské republiky 49 procent považuje lenství v Evropské unii za dobrou vc; 11 procent se domnívá, že lenství v Evropské unii je špatná vc; 39 procent má pocit, že lenství v Evropské unii nelze hodnotit ani negativn ani pozitivn. Ve srovnání s evropským prmrem hodnotí eští obané dosavadní lenství v Unii spíše stízlivji lenství v Evropské unii považuje za dobrou vc 54 procent Evropan, což je o dva procentní body mén než na podzim Podíl respondent považujících lenství v Evropské unii za dobrou vc klesl nejvíce v Litv (o deset procent), v Rakousku a na Kypru (shodn o devt procent). Obecn platí, že nejvíce si pohoršily nové lenské zem Evropské unie. Názor na lenství R v EU 1% 39% 49% dobrá vc špatná vc ani dobrá, ani špatná vc nevím 11% Více než polovina eské populace 53 procent se cítí bezpenji, protože je eská republika lenem Evropské unie. Tém polovina eské populace 47 procent má pocit, že je zem díky lenství v Evropské unii ekonomicky stabilnjší. To pedstavuje zlepšení o 11 procentních bod oproti pedchozímu przkumu. V obou pípadech jsou eská ísla lehce nad evropským prmrem. S názorem, že naše zem je díky lenství v Evropské unii politicky stabilnjší, nesouhlasí 57 procent eských respondent, což je o 14 procentních bod více než na podzim Souhlasíte s následujícím tvrzením? souhlasí nesouhlasí neví Cítím se bezpenji, protože je naše zem lenem Evropské unie eská republika 53 % 41 % 6 % EU25 51 % 41 % 8 % Mám pocit, že jsme ekonomicky stabilnjší, protože je naše zem lenem Evropské unie eská republika 47 % 46 % 7 % EU25 44 % 46 % 10 % Mám pocit, že jsme politicky stabilnjší, protože je naše zem lenem Evropské unie eská republika 36 % 57 % 7 % EU25 42 % 48 % 10 % 2.3 Obavy spojené se lenstvím eské republiky v Evropské unii Nejvtší obavy eských oban v souvislosti se lenstvím v Evropské unii a dalším budováním spolené Evropy jsou spojovány s osudem eských zemdlc. Tyto obavy u nás oproti minulému przkumu vzrostly o pt procent na 78 procent a jsou o 16 procentních bod nad evropským prmrem. Mezi další situace, kterých se eská populace obává, patí pesun pracovních míst do zemí s nižšími náklady (69 procent) nebo rst obchodu s drogami a nárst mezinárodního organizovaného zloinu (67 procent). 18

19 Z toho, že naše zem bude platit Evropské unii stále více, má strach 56 procent respondent. Nejvtší obavy v této otázce zjistil Eurobarometr ve Finsku (78 procent), Nmecku (68 procent) a Velké Británii (67 procent). Ztráty moci menších lenských stát se obává 55 procent oban eské republiky, prmr Evropské unie pitom inil u této otázky o 12 procentních bod mén. Ze ztráty sociálních dávek má strach 40 procent eské populace, což je stejné íslo jako loni na podzim. Pestože vláda zavedla v druhé polovin loského roku výrazn písnjší pravidla pro pidlování dávek, k rstu nedošlo. K poklesu o pt procentních bod na 43 procent došlo u podílu eských respondent obávajících se ekonomické krize. V evropském prmru se ekonomické krize obává 48 procent obyvatel. Obavy, že eský jazyk bude díky lenství v Evropské unii používán stále mén, sdílí 39 procent respondent, tedy o pt procent mén než pi pedchozím przkumu. Ztráty národního jazyka se nejvíce obávají v Lucembursku, ecku a Estonsku, nejmén naopak v Maarsku, ve Španlsku a ve Velké Británii. Obavy spojené se lenstvím v Evropské unii Více tžkostí pro domácí zemdlce Pesun pracovních míst do zemí s nižšími výrobními náklady Rst obchodu s drogami a mezinárodního organizovaného zloinu Naše zem bude platit Evropské unii stále víc 62% 69% 73% 67% 60% 56% 62% 78% Ztráta moci menších lenských stát Konec národní mny 43% 50% 55% 53% Ekonomická krize 43% 48% Ztráta sociálních dávek Ztráta národní identity a kultury 40% 39% 37% 50% EU R Náš jazyk bude stále mén používán 39% 36% 3. Míra dvry k evropským, národním a mezinárodním institucím 3.1 Míra dvry v evropské instituce Dvra v Evropskou unii jako celek Míra dvry v Evropskou unii se od podzimního przkumu nezmnila. Podle posledního przkumu Eurobarometru dvuje Evropské unii jako celku stále 52 procent ech. V šesti msících po vstupu eské republiky do Unie, ke kterému došlo v kvtnu 2004, míra dvry v Evropskou unii vzrostla o 10 procentních bod. Celkov se ale dvra 19

20 v Evropskou unii od loského podzimu zhoršila. Podíl eských respondent, kteí Evropské unii nedvují, se zvýšil o šest procentních bod na 38 procent. V prmru ve všech 25 zemích utrpla dvra v Evropskou unii ránu podíl respondent dvujících Evropské unii se od podzimu loského roku snížil o osm procentních bod na 44 procent. Nejvtší pokles byl zjištn ve Španlsku ( 15 procentních bod), v Litv ( 12 procent) a ve Francii ( 11 procent). Przkum Eurobarometru ukázal, že Evropské unii ví více spíše obyvatelé kandidátských a nových len Evropské unie než starších lenských zemí. Podíl respondent nedvujících Evropské unii vzrostl o sedm procentních bod na 43 procent. Nejnižší dvra v Evropskou unii byla zjištna tradin ve Velké Británii (27 procent) a ve Švédsku (32 procent). Dvra v evropské instituce Podle posledního przkumu Eurobarometru eši sice ví Evropské unii jako celku, ale mén již jejím samotným institucím. Przkum také ukázal klesající dvru ech ve dv klíové evropské instituce Evropský parlament a Evropskou komisi. Podobný pokles byl ale zaznamenán i ve vtšin dalších evropských zemí. Dvra v další evropské instituce šla ale v eské republice na rozdíl od jiných evropských zemí spíše nahoru. Dvra v Radu Evropské unie vzrostla v eské republice od podzimu loského roku o devt procentních bod na 46 procent, dvra v Soudní dvr EU o sedm procent na 53 procent. Dvra v Evropskou centrální banku se zvýšila o šest procentních bod na 53 procent. Evropský parlament, který byl v eské republice na podzim loského roku nejdvryhodnjší evropskou institucí, zaznamenal pokles dvry o devt procentních bod na 51 procent. Prmrná dvra v Evropský parlament v EU25 se snížila o pt procentních bod na 52 procent. Pesto zstal Evropský parlament dvryhodnjší institucí než další klíová instituce Evropské unie, kterou je Evropská komise. Evropské komisi vilo na jae letošního roku 46 procent ech, což je o pt procentních bod mén než pi pedchozím przkumu. Podíl respondent nedvujících Evropské komisi se zvýšil z 27 procent, které byly zjištny loni podzim, na 33 procent. Prmrná podpora Evropské komise klesla v EU25 od posledního przkumu Eurobarometru o šest procentních bod na 46 procent. V rámci zemí Evropské unie existují velké rozdíly v míe dvry v Evropský parlament a Evropskou komisi. Nejvtší dve se tyto dv instituce tší v Maarsku, Belgii a Lucembursku. Naopak nejnižší dvra byla zaznamenána ve Velké Británii, Nmecku a Nizozemsku. Nejvyšší pokles dvry v Evropský parlament a Evropskou komisi byl zaznamenán ve Španlsku a Irsku. 20

21 Dvujete nebo spíše nedvujete následujícím institucím? spíše dvuje spíše nedvuje neví, bez odpovdi Evropský parlament R 51 % 33 % 16 % EU25 52 % 31 % 17 % Evropská komise R 46 % 33 % 21 % EU25 46 % 31 % 23 % Rada Evropské unie R 46 % 30 % 24 % EU25 42 % 29 % 29 % Soudní dvr EU R 53 % 22 % 25 % EU25 52 % 23 % 25 % Evropská centrální banka R 53 % 25 % 22 % EU25 47 % 27 % 26 % Podle ech hrají v Evropské unii nejdležitjší roli Evropský parlament, Evropská centrální banka a Evropská komise. Náskok ped dalšími institucemi se ale od podzimu loského roku výrazn snížil. Dležitost role Rady Evropské unie vzrostla od podzimu 2004 v eské republice o 15 procentních bod na 71 procent, dležitost Soudního dvora EU o devt procent na 70 procent. Myslíte si, že následující instituce hrají dležitou úlohu v život Evropské unie? dležitou nedležitou neví, bez odpovdi Evropský parlament R 82 % 7 % 11 % EU25 77 % 10 % 13 % Evropská komise R 75 % 10 % 15 % EU25 72 % 10 % 18 % Rada Evropské unie R 71 % 10 % 19 % EU25 61 % 13 % 26 % Soudní dvr EU R 70 % 8 % 22 % EU25 67 % 11 % 22 % Evropská centrální banka R 79 % 6 % 15 % EU25 71 % 9 % 20 % Obecn platí, že míra dležitosti evropských institucí je v oích eských oban výrazn vyšší než míra dvry v n. instituce hraje dležitou roli dvuje instituci rozdíl Evropský parlament 82 % 51 % 31 % Evropská komise 75 % 46 % 29 % Evropská centrální banka 79 % 53 % 26 % Rada ministr EU 71 % 46 % 25 % Soudní dvr EU 70 % 53 % 17 % 3.2. Míra dvry v národní instituce Eurobarometr zjistil velmi nízkou dvru v národní instituce. Soudm a právnímu systému v zemi dvuje pouhých 32 procent eské populace, což je o 18 procentních bod mén než evropský prmr. Nižší dve se tší jen právní systémy na Slovensku (27 procent) a v Polsku (23 procent). 21

22 Pravdpodobn díky tomu, že eská politická scéna byla v dob šetení tsn po politické krizi, je dvra ve vládu mezi eskou populací žalostn nízká. Od podzimu loského roku klesla o tyi procentní body na 23 procent a ocitla se osm procentních bod pod evropským prmrem. Nižší dvra v národní vlády byla zaznamenána pouze na Slovensku (22 procent) a v Polsku (11 procent). Naopak vysoká podpora byla zjištna v Lucembursku a ve Finsku (shodn 68 procent). Vbec nejvyšší podporu národní vlády 76 procent zaznamenal Eurobarometr v Turecku. Podobn jako na podzim loského roku zaznamenal nejnižší dvru v eské republice opt parlament (17 procent) a politické strany (11 procent). Dvra v Poslaneckou snmovnu klesla dokonce na nejnižší hodnotu v historii sledování Eurobarometru. Zatímco dvra v politické strany je v eské republice pouze o 8 procentních bod pod evropským prmrem, u dvry v parlament zaostává naše zem o 18 procent. Pouze obyvatelé Litvy a Polska ví národním parlamentm mén než eši. Velké dve v národní parlament a politické strany se tší obyvatelé Dánska, Finska a Lucemburska. Dvujete nebo spíše nedvujete následujícím institucím? v % eská republika Evropská unie Spíše dvuje Spíše nedvuje Neví, bez odpovdi Spíše dvuje Spíše nedvuje Neví, bez odpovdi Soudy, právní systém Národní vláda Národní parlament Politické strany Informovanost 4.1 Úrove informovanosti o Evropské unii eši mají podobn jako obyvatelé dalších zemí Evropské unie pocit, že toho vdí o Evropské unii spíše mén než více. Na škále od 1 do 10 (od vbec nic o EU nevím až po vím toho o EU velmi hodn ) hodnotí eši i Evropané v prmru své znalosti úrovní 4,4. Od pedchozího przkumu se prmrná znalost eské populace o Evropské unii lehce zhoršila zejména díky tomu, že pibylo tch ech, kteí tvrdí, že o Evropské unii vbec nic neví. Vtšina ech 52 procent hodnotí své znalosti o Evropské unii známkou ti až pt. 25% Kolik toho víte o Evropské unii, její politice a institucích? 20% 15% 10% 9% 9% 17% 15% 11% 10% 21% 20% 15% 15% 12% 10% 10% 10% CZ EU25 5% 0% 1 vbec nic o EU nevím 5% 5% 2% 1% 1% 1% vím toho o EU hodn 22

23 4.2 Zdroje informací o Evropské unii a jejich objektivita V porovnání s posledním šetením zjistil Eurobarometr v eské republice pokles zájmu o získávání informací o Evropské unii. Pokud obané eské republiky získávají informace o Evropské unii, její politice a institucích, upednostují televizi a denní tisk. Televize je zdrojem informací pro sedm z deseti ech. Denní tisk využívá pro vyhledávání informací o Evropské unii pesn polovina obyvatel eské republiky, což je o sedm procentních bod více než v EU25. Internet jako zdroj hledání informací o Evropské unii preferuje 19 procent ech, což je o ti procentní body pod evropským prmrem. Internet jako zdroj informací o Evropské unii uvádjí hlavn obyvatelé Nizozemska, Dánska a skandinávských zemí. Obecn platí, že modernjší média a aktivnjší formy vyhledávání informací používají ve vtší míe muži a obecn lidé v produktivním vku s vyšším vzdláním. Jaké jsou vaše zdroje pro vyhledávání informací o Evropské unii? Z televize Z denního tisku Z rozhlasu Diskuse s páteli, píbuznými, kolegy Na internetu Jiné noviny, asopisy Žádný z uvedených zpsob Nemám zájem o informace o EU Knihy, brožury, letáky Telefon Schze Neví 1% 1% 1% 4% 0% 1% 25% 23% 19% 22% 18% 17% 13% 10% 13% 10% 10% 13% 35% 32% 43% 50% CZ EU25 71% 70% V souvislosti se zdroji informací o Evropské unii je zajímavá statistika o tom, jak asto eši masová média používají. Napíklad na televizní zprávy se denn dívá pes polovinu ech a pesn dv tetiny obyvatel Evropské unie. Jak asto...? se díváte na TV zprávy tete zprávy v tisku posloucháte zprávy v rozhlase Denn 52 % 24 % 36 % Nkolikrát týdn 30 % 26 % 22 % Ve srovnání s prmrem všech lenských stát jsou eši s objemem informací poskytovaných médii o Evropské unii spíše spokojeni. Nejvíce jsou eši spokojeni s objemem informací v denním tisku. Od loského podzimu se snížil podíl respondent domnívajících se, že média hovoí o Evropské unii píliš mnoho. Je možné, že ást eské populace se cítila po vstupu zem do Evropské unie informacemi lehce pesycena. 23

24 Domníváte se, že média hovoí o Evropské unii píliš mnoho, tak akorát nebo píliš málo? Televize Rozhlas Tisk R EU25 R EU25 R EU25 7 % 10 % 4 % 5 % 9 % 9 % 47 % 48 % 43 % 41 % 50 % 50 % 41 % 35 % 37 % 30 % 28 % 24 % 5 % 7 % 16 % 24 % 13 % 17 % Podle více než poloviny eské populace prezentují média Evropskou unii objektivn, což je tém o deset procentních bod více než na podzim loského roku. Pouze dva až ti z deseti ech se domnívají, že média vytváejí píliš pozitivní obraz Evropské unie. Pi pedchozím šetení Eurobarometru bylo o vytváení píliš pozitivního obrazu Evropské unie pesvdeno 36 procent eské populace. Podle przkumu prezentují eská média Evropskou unii objektivnji než média evropská. Píliš pozitivní obraz Evropské unie vytváejí podle Eurobarometru spíše média v nových lenských zemích Evropské unie. Prezentují média Evropskou unii píliš pozitivn, objektivn anebo píliš negativn? Televize Rozhlas Tisk R EU25 R EU25 R EU25 30 % 26 % 21 % 16 % 19 % 17 % 54 % 48 % 53 % 45 % 55 % 47 % 7 % 11 % 5 % 8 % 7 % 11 % 9 % 15 % 21 % 31 % 19 % 25 % 4.3 Hodnocení znalostí o Evropské unii a jejích institucích Jarní przkum Eurobarometru ukázal, že se do povdomí eské populace dostávají i další evropské instituce než Evropský parlament a Evropská komise. O Rad ministr EU ví 75 procent ech, což je o 20 procentních bod více než loni na podzim. Povdomí o tom, že existuje Evropská centrální banka má 72 procent ech, tj. o tyi procenta více než pi pedchozím przkumu. Znalost Evropského parlamentu a Evropské komise je v eské republice nižší o pt procentních bod. Pesto Evropský parlament zná devt a Evropskou komisi osm z deseti ech. V dalších lenských zemích znají evropské instituce nejmén Britové. Obyvatelé kandidátských zemí znají hlavn Evropský parlament a Evropskou komisi. Slyšel jste o následující instituci? slyšel neslyšel neví, bez odpovdi Evropský parlament R 89 % 10 % 1 % EU25 90 % 8 % 2 % Evropská komise R 79 % 20 % 1 % EU25 81 % 17 % 2 % Rada ministr EU R 75 % 23 % 2 % EU25 65 % 32 % 3 % Soudní dvr EU R 57 % 41 % 2 % EU25 67 % 30 % 3 % Evropská centrální banka R 72 % 27 % 1 % EU25 71 % 27 % 2 % 24

25 Eurobarometr položil respondentm ve všech zemích tyi otázky, kterými zjiš oval jejich znalosti o Evropské unii. Výsledky kvízu jsou v eské republice, podobn jako loni na podzim, ve srovnání s evropským prmrem mírn horší. Eurobarometr zjistil, že dobré znalosti o faktech souvisejících s Evropskou unií mají pedevším obyvatelé v dalších nových lenských zemích. Zajímavé je, že kandidátské zem ve znalostech píliš nezaostávají za zemmi EU15. Zdá se, jako by eši zapomnli na to, že se ped rokem konaly volby do Evropského parlamentu. O tom, že lenové Parlamentu jsou voleni pímo obany je pesvdeno pouze 41 procent eské populace. Loni na podzim to bylo 52 procent. Pouze 42 procent respondent v eské republice uvedlo správn, že poslední volby do Evropského parlamentu se nekonaly ped temi lety. Ostudou se zdá být podíl správných odpovdí na otázku z kolika zemí se skládá Evropská unie. Pouze 52 procent ech vdlo, že to již není patnáct. O tom, že Evropská unie má vlastní hymnu, ví pouze 18 procent eské populace, což je pesn polovina evropského prmru. Osm z deseti ech znalo odpov alespo na jednu otázku; odpovdi na všechny tyi otázky následujícího kvízu znala pouhá ti procenta respondent v eské republice. Znalost základních údaj souvisejících s EU (% správných odpovdí) A-ano N-ne EU25 eská republika Evropská unie se skládá z 15 lenských zemí (N) 49% 52% Poslední volby do Evropského parlamentu se konaly v ervnu 2002 (N) 29% 42% lenové Evropského Parlamentu jsou voleni pímo obany Evropské unie (A) 41% 50% Evropská unie má svou vlastní hymnu (A) 18% 36% Eurobarometr testoval i znalosti o rozpotu Evropské unie. Znalost ech v této oblasti je srovnateln špatná s dalšími zemmi Evropské unie. Znalost Evropan o rozpotu není lepší než loni na podzim, pestože se evropský rozpoet dostal v poslední dob do znané mediální pozornosti v souvislosti s debatou o finanním výhledu na léta Více než tvrtina obyvatel eské republiky se domnívá, že nejvíce prostedk z rozpotu Evropské unie se vynakládá na administrativní náklady. Ty pitom pedstavují pouhou dvacetinu celkového rozpotu. Zajímavé je, že podobný názor pevažuje spíše v zemích pvodní EU15 (33 procent). Populace nových lenských zemí je v tomto smru informována lépe (24 procent). O tom, že nejvtším píjemcem penz z rozpotu je zemdlský sektor, ví pouze 13 procent ech. Nejvtší podíl správných odpovdí zjistil Eurobarometr v Dánsku 25

26 (45 procent) a Polsku (23 procent). Ve Francii, která je nejvtším píjemcem zemdlských dotací, odpovdlo správn také pouze 23 procent respondent. O tom, že nejvíce penz utrácí Evropská unie na regionální dotace se naopak domnívají hlavn obyvatelé ecka, Finska a nkterých nových lenských zemí. Na kterou z následujících položek se vynakládá nejvíce prostedk z rozpotu EU? R EU25 Administrativní a osobní náklady, budovy 26 % 31 % Regionální dotace 16 % 8 % Zahraniní politika a pomoc státm mimo Evropskou unii 15 % 13 % Zemdlství 13 % 17 % Zamstnanost a sociální záležitosti 12 % 9 % Vdecký výzkum 6 % 5 % Jiné 0 % 1 % Neví 12 % 16 % 5. Evropská ústava 5.1 Míra podpory Evropské ústavy V souvislosti s výsledky je teba zmínit, že przkum Eurobarometru probíhal v eské republice mezi 18. kvtnem a 7. ervnem, tedy v dob, kdy v referendech ústavu zamítli obyvatelé Francie (29. kvtna) a Nizozemska (1. ervna). 80% Podpora evropské ústavy 60% 61% R EU25 44% 40% 20% 32% 23% 24% 16% 0% pro proti neví Podpora Evropské ústavy klesla v eské republice od pedchozího przkumu o 19 procentních bod na historické minimum 44 procent a ocitla se výrazn pod prmrem Evropské unie. Podpora je silnjší spíše u mladších a vzdlanjších obyvatel Evropské unie. 26

27 Podpora evropské ústavy v R 80% 60% 46% 54% 57% 48% 63% 44% 40% 20% 0% podzim 2002 jaro 2003 podzim 2003 jaro 2004 podzim 2004 jaro 2005 V celé Evropské unii klesla podpora ústavy o sedm procentních bod na 61 procent. Vtší pokles podpory ústavy než v eské republice zaznamenal Eurobarometr pouze v Rakousku a Nizozemsku (shodn o 20 procentních bod). Pouze ve dvou lenských zemích se podpora zvýšila v Maarsku (+16 procent) a Itálii (+1 procento). Podíl obyvatel eské republiky, kteí jsou proti Evropské ústav, od loského podzimu vzrost o 16 procentních bod na 32 procent. Pouze Rakousko a Nizozemsko opt zaznamenaly podobn vysoký nárst odprc Evropské ústavy. V následujících zemích má Evropská ústava nižší než poloviní podporu: Švédsko (38 procent), Dánsko (42 procent), Velká Británie (43 procent), Rakousko a Finsko (shodn 47 procent). Nejvyšší podporu Evropské ústavy zjistil Eurobarometr v Maarsku (78 procent), v Belgii a ve Slovinsku (shodn 76 procent). 78% 76% 76% 74% 73% Podpora Evropské ústavy 68% 64% 63% 63% 61% 61% 60% 60% 60% 59% 56% 54% 53% 52% 50% 47% 47% 44% 43% 42% 38% HU BE SI IT CY DE LT ES LU EU 25 PL EL FR SK PT LV IE NL EE MT AT FI CZ UK DK SE Argumenty pro Evropskou ústavu Nejdležitjším argumentem ech, pro by Evropa ústavu mla mít, je tvrzení, že ústava je nezbytná pro budování Evropy. Je o tom pesvdeno 56 procent eské populace, což je o 20 procentních bod více než evropský prmr. S tímto argumentem souhlasí v Evrop pevážn starší muži s vyšším vzdláním a volii pravicových stran. 27

28 Dalšími dvody, pro obyvatelé Evropské unie souhlasí s ústavou je to, že zajistí hladký chod evropských institucí nebo pomže nastartovat politické sjednocení Evropy. Z jakých dvod souhlasíte s Evropskou ústavou? R EU25 Je nezbytná pro budování Evropy 56 % 36 % Je nezbytná pro hladký chod evropských institucí 31 % 30 % Je prvním krokem, symbolem politického sjednocení Evropy 28 % 20 % Je nezbytná pro zvládnutí integrace nových len do Evropské unie 26 % 18 % Posiluje demokracii v Evrop, bere v úvahu obany 26 % 20 % Posiluje pocit evropské identity 25 % 23 % Vytváí opravdové evropské obanství 21 % 14 % Je prvním krokem, symbolem sociální Evropy 19 % 16 % Posiluje Evropskou unii vi Spojeným státm americkým 18 % 22 % Vždy jsem byl píznivcem budování Evropy 15 % 14 % Podporuje vlády lenských zemí, podporuje konkrétní politické strany 15 % 4 % Nevidím v textu návrhu ústavy nic negativního 8 % 10 % Jiné 3 % 11 % Neví 5 % 8 % Argumenty proti Evropské ústav Hlavním argumentem proti Evropské ústav je podle obyvatel eské republiky možná ztráta národní suverenity. Tento názor sdílí celých 42 procent obyvatel eské republiky, tj. o 10 procentních bod více než evropský prmr. Mezi další argumenty odprc patí pílišná složitost a komplexnost ústavy. Pesn jedna tetina eské populace (o 16 procent více než v EU25) se domnívá, že ústava je píliš technokratická, právn složitá a omezující. Podobn jako u argument píznivc ústavy, neexistuje ani u jejích odprc njaký pevažující argument. V zemích, jejichž obyvatelé ústavu v referendech neschválili, patí mezi hlavní dvod nesouhlasu argument, že ústava není pro Evropu dost sociální (Francie) a že by vedla ke ztrát národní suverenity (Nizozemsko). Z jakých dvod nesouhlasíte s Evropskou ústavou? R EU25 Znamená ztrátu národní suverenity 42 % 32 % Ústava je píliš komplexní, složitá 34 % 18 % Ústava je píliš technokratická, právn složitá, omezující 30 % 14 % Ústava nenabízí dostatek informací 24 % 28 % V textu Ústavy nevidím nic pozitivního 19 % 20 % Ústavy zachází píliš daleko, pedbíhá svou dobu 18 % 14 % Ústava není dostaten demokratická 15 % 11 % Ústava není pro Evropu dost sociální 12 % 15 % Je proti vládám lenských zemí, konkrétním politickým stranám 12 % 6 % Ústava je píliš obecná 9 % 3 % Jsem proti spojené Evrop, budování Evropy, evropské integraci 9 % 12 % Z ekonomického hlediska je ústava píliš liberální 6 % 9 % Ústava neuvažuje o lenství Turecka v Evropské unii nebo je pímo proti rozšiování Evropské unie 4 % 15 % V textu není žádná návaznost na Evropskou kes anskou tradici 4 % 6 % Jiné 6 % 17 % Neví 7 % 5 % 28

29 Co pinese pijetí Evropské ústavy Dv tetiny ech se domnívají, že pijetím ústavy by Evropská unie mohla v první ad získat silnjší pozici ve svt. Pibližn šest z deseti ech se domnívá, že díky ústav bude Evropská unie ekonomicky konkurenceschopnjší a efektivnjší. Polovina eské populace zastává názor, že pijetím Evropské ústavy se Unie stane demokratitjší a transparentnjší. V porovnání s evropským prmrem jsou eši skeptitjší v názoru, že by se Evropská unie díky pijetí ústavy více zamila na sociální otázky. Pijetím ústavy bude Evropská unie... souhlasím nesouhlasím nevím przkum v R mít silnjší pozici ve svt 66% 22% 12% ekonomicky konkurenceschopnjší 61% 25% 14% efektivnjší 56% 29% 15% demokratitjší 53% 31% 16% transparentnjší 50% 31% 19% více sociáln zamená 44% 37% 19% prmr v EU25 mít silnjší pozici ve svt 71% 15% 14% demokratitjší 64% 20% 16% ekonomicky konkurenceschopnjší 63% 21% 16% efektivnjší 63% 21% 16% transparentnjší 56% 25% 19% více sociáln zamená 53% 29% 18% 5.2 Informovanost o Evropské ústav Tém devt z deseti ech 88 procent slyšelo o Evropské ústav, což je o 14 procentních bod více než pi pedchozím przkumu. Drtivá vtšina 77 procent ale tvrdí, že o jejím obsahu ví jen málo. Pouhých 11 procent ech, o tyi procentní body více než na podzim, se cítí seznámeno s obsahem Evropské ústavy. Obyvatelé nových lenských zemích mají lepší povdomí o tom, že ústava existuje, ale mají horší znalost jejího obsahu než obyvatelé zemí EU15. 29

30 Už jste slyšel o evropské ústav? 80% 77% 68% CZ EU 25 60% 40% 20% 11% 13% 12% 19% 0% Ano, a celkov vím, co obsahuje Ano, ale o jejím obsahu vím málo Ne Novinái jsou podle Eurobarometru považováni za nejdvryhodnjší zdroj informací o Evropské ústav. Dalším dvryhodným zdrojem jsou píbuzní a pátelé. Na rozdíl od prmrného Evropana je pro echa Evropský parlament výrazn dvryhodnjším zdrojem informací než národní vláda. Národním vládám jako zdroji informací o Evropské ústav neví ani obyvatelé dalších nových lenských zemí. Pro vtšinu z nich je dalším dvryhodným zdrojem informací Evropská komise. Kterému zdroji informací o Evropské ústav víte nejvíce? nov inái v aši píbuzní, pátelé Ev ropský parlament Národní v láda Ev ropská komise odbory náboženské organizace místní zastupitelé politické strany v zemi sdružení spotebitel jiné & nev í 2% 2% 2% 1% 2% 2% 2% 1% 4% 5% 7% 8% 11% 11% 12% 16% 15% 16% EU 25 17% CZ 19% 23% 22% V kvízu obsahujícím šest otázek o Evropské ústav odpovdli eští respondenti správn na 43 procent, špatn na 26 procent otázek. Prmrný Evropan znal odpov ve 44 procentech pípad, na 21 procent otázek odpovdl špatn. Sedm z deseti ech napíklad vdlo, že pijetím Evropské ústavy nezanikne státní obanství. Na otázku, zda pedsedu Evropské rady budou volit pímo obané, odpovdlo správn 52 procent ech. Jen velmi málo obyvatel eské republiky má ale tušení o tom, že jeden milion Evropan mže požádat o schválení evropského zákona. U této otázky byl rozdíl v podílu správných odpovdí v eské republice a v prmru v Evropské unii nejmarkantnjší. 30

31 Francie a Nizozemsko zaznamenaly výrazn nadprmrnou znalost fakt o Evropské ústav, což lze vysvtlit tím, že zde probhla informaní kampa o ústav. V Nizozemsku byl podíl správných odpovdí vbec nejvyšší 59 procent ze všech zemí Evropské unie. Eurobarometr nezjistil rozdíly ve znalostech fakt ve starých a nových lenských zemích Evropské unie. Zato v kandidátských zemích se podíl správných odpovdí pohybuje pouze mezi 20 a 30 procenty. Znalost základních údaj souvisejících s evropskou ústavou (% správných odpovdí) A-ano N-ne EU25 eská republika zaniknou státní obanstv í (N) 63% 70% pedsedu Ev ropské rady budou v olit pímo obané Ev ropské unie (N) lenský stát Ev ropské unie bude moci na základ vlastního pání opustit Ev ropskou unii (A) bude v y tv oena f unkce ministra zahraniních vcí Ev ropské unie (A) 40% 44% 43% 42% 50% 52% bude zavedena pímá ev ropská da (N) nejmén jeden milion oban mže EU požádat o schv álení ev ropského zákona (A) 17% 32% 35% 39% Pokud se v eské republice uskutení referendum o pijetí textu Evropské ústavy, eši k volebním urnám podle Eurobarometru spíše pjdou. Na škále od 1 do 10 (kde 1 znamená urit se nezúastním po 10 znamenající urit se zúastním ) odpovdli eští respondenti v prmru hodnotou 6,3. Chu eské populace pijít k referendu o Evropské ústav se od pedchozího przkumu zvýšila. Evropský prmr Eurobarometr položil tuto otázku ješt v Dánsku, Francii, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku a Velké Británii je vyšší a dosahuje 7,2. Nejvyšší hodnotu zjistil Eurobarometr v Dánsku (prmrná hodnota 9,2). Na opaném pólu stojí Polsko s hodnotou 6,2, která je tedy jen nepatrn horší než prmr v eské republice. 31

32 Pjdete k referendu o evropské ústav? 44% CZ EU 32% 19% 12% 11% 4% 3% 2% 3% 3% 3% 9% 10% 5% 4% 5% 5% 7% 6% 5% 1 - urit se nezúastním urit se zúastním 6. Rozšiování Evropské unie 6.1 Podpora dalšího rozšiování Evropské unie Celková podpora rozšiování Evropské unie o další zem se v eské republice od podzimu loského roku snížila, protože mírn vzrostl podíl odprc rozšiování. Pesto by ale nové zem v Evropské unii uvítaly dv tetiny eské populace, což je stejn jako pi pedchozím przkumu, který probhl loni na podzim. Podíl ech, kteí jsou proti dalšímu rozšiování, vzrostl o pt procentních bod na 23 procent. Podpora rozšiování Evropské unie je v evropském prmru mírn nižší. Podíl stoupenc expanze Evropské unie klesl od pedchozího przkumu v evropském prmru o ti procentní body na 50 procent. Naopak o ti procentní body na 38 procent se snížil podíl odprc dalšího rozšiování Unie. V deseti nových lenských zemích dosahuje podpora dalšího rozšiování Evropské unie v prmru 72 procent. Nejvyšší hodnoty zjistil Eurobarometr ve Slovinsku (79 procent), v Polsku (76 procent) a na Slovensku (73 procent). Nejvyšší podíl odprc dalšího rozšiování Evropské unie je naopak v Nmecku, v Lucembursku (shodn 60 procent) a Rakousku (58 procent). V kandidátských zemích podporuje rozšiování Evropské unie sedm z deseti obyvatel. 32

33 Jste pro další rozšiování Evropské unie? (przkum v R) 11% 23% 66% pro proti neví Nejvyšší nárst podpory rozšiování od posledního šetení Eurobarometru byl zjištn na Kypru (+9 procent) a ve Švédsku (+7 procent). Podíl respondent kritických vi expanzi Evropské unie se od podzimu loského roku zvýšil nejvíce ve Francii (+7 procentních bod) a v Lucembursku (+6 procentních bod). Pro další rozšiování Evropské unie jsou hlavn mladší a vzdlanjší obyvatelé Evropské unie a spíše volii levicových stran. Tém polovina ech si peje, aby se Evropská unie rozšíila jen o nkteré zem, jež usilují o vstup do Unie. Tetina eské populace by otevela dvee do Evropské unie všem zemím usilujícím o vstup. Tento názor je silný v nových lenských zemích Evropské unie, pedevším pak na Malt (51 procent), v Polsku (41 procent) a ve Slovinsku (38 procent). Pouze 13 procent ech a pesn jedna tvrtina Evropan si 33

34 nepeje, aby se Evropská unie dále rozšiovala. Tento názor se výrazn projevuje zejména u populace v Rakousku (44 procent), ve Francii (43 procent) a v Nmecku (40 procent). Kterou z tchto podob blízkého vývoje Evropské unie preferujete? EU by se mla rozšíit jen o nkteré zem usilující o v stup 42% 48% EU by se mla rozšíit o všechny zem usilující o v stup 23% 32% EU by se již dále nemla rozšiov at 13% 25% EU 25 CZ jiné a nev í 7% 10% 6.2 Které zem si Evropané v Unii pejí eši by stejn jako obyvatelé dalších zemí Evropské unie v Unii nejradji vidli Norsko a Švýcarsko, tedy zem, které o vstup v souasné dob nemají zájem. Vstup tchto dvou zemí do Evropské unie podporuje devt z deseti ech. Více než polovina ech podporuje rozšíení Evropské unie o dv ze ty zemí, které v souasné dob do EU chtjí vstoupit, a to Chorvatska (78 procent) a Bulharska (66 procent). Rumunsko by v Evropské unii chtlo 48 procent obyvatel eské republiky. Proti pijetí Turecka do Evropské unie se vyjádilo 51 procent, pro jeho pijetí je pouze 37 procent ech. Pouze 32 procent ech je pro vstup Albánie do Evropské unie. Srovnání s podzimním przkumem není k dispozici Eurobarometr položil tuto otázku naposledy v roce Tehdy byla podpora rozšiování ve vtšin zemí EU15 zhruba o deset procentních bod nižší. Prmrný Evropan by v Unii nejradji vidl ekonomicky vysplejší zem Švýcarsko, Norsko a Island. Pro pijetí Chorvatska a Bulharska je polovina obyvatel Evropské unie a 45 procent Evropan je pro pijetí Rumunska. Pouze jedna tetina obyvatel Evropské unie je naklonna pijetí Turecka do Evropské unie, 52 procent je proti. 34

35 Jste pro rozšíení EU o následující zem? (przkum v R) pro proti neví Norsko 89% 5% 6% Švýcarsko 89% 6% 5% Island 78% 13% 9% Chorvatsko 78% 16% 6% Bulharsko 66% 27% 7% Makedonie 53% 36% 11% Srbsko a erná Hora 50% 39% 11% Rumunsko 48% 44% 8% Bosna a Hercegovina 47% 41% 12% Ukrajina 46% 45% 9% Turecko 37% 51% 12% Albánie 32% 56% 12% Podpora dalšího rozšiování Evropské unie je v nových lenských zemích Evropské unie výrazn vyšší než v pvodních zemích EU15. Nejvtší rozdíl zjistil Eurobarometr u podpory pijetí Ukrajiny (+25 procent), Chorvatska a Bulharska (+24 procent). Naopak nejmenší rozdíly v názorech obou skupin zemí zaznamenal Eurobarometr u podpory vstupu Islandu a Norska do Evropské unie. Podíl respondent, kteí se k rozšíení Evropské unie vyjadují kladn: R EU25 EU15 NS 10 Švýcarsko 89 % 78 % 76 % 87 % Norsko 89 % 78 % 77 % 85 % Island 78 % 70 % 69 % 76 % Chorvatsko 78 % 52 % 48 % 72 % Bulharsko 66 % 50 % 46 % 70 % Rumunsko 48 % 45 % 43 % 58 % Ukrajina 46 % 45 % 41 % 66 % Makedonie 53 % 43 % 40 % 57 % Bosna a Hercegovina 47 % 42 % 39 % 56 % Srbsko a erná Hora 50 % 40 % 38 % 54 % Albánie 32 % 36 % 33 % 47 % Turecko 37 % 35 % 32 % 48 % Názor na lenství Turecka v Evropské unii Evropská rada rozhodla koncem loského roku, aby bylo Turecko letos na podzim formáln pizváno k zahájení rozhovor o svém vstupu do Evropské unie. Složitost problematiky zalenní Turecka do struktur Evropské unie v souasnosti budí pozornost médií i odborné a široké veejnosti. Zahájení rozhovor neznamená, že vstup Turecka do Evropské unie je i za splnní daných podmínek hotovou vcí. Bude-li se o této otázce konat referendum, bude konené rozhodnutí v rukou lenských stát i jejich obyvatel. Nadpoloviní podporu vstupu Turecka do Unie zjistil Eurobarometr pouze v Polsku (54 procent), ve Slovinsku (53 procent) a v Maarsku (51 procent). Nejvtší nesouhlas se vstupem Turecka do Evropské unie zaznamenal Eurobarometr na Kypru a v Rakousku osm z deseti obyvatel tchto zemí se vyjádilo proti. Následuje Nmecko a 35

36 Lucembursko, kde jsou proti pijetí Turecka do Evropské unie tém ti ze ty obyvatel. V eské republice je proti pijetí Turecka 51 procent obyvatel. Drtivá vtšina obyvatel eské republiky i dalších lenských zemí Evropské unie sdílí názor, že pokud bude Turecko chtít za deset let vstoupit do Unie, bude muset respektovat lidská práva a výrazn zlepšit stav ekonomiky. Sedm z deseti ech má strach, že v pípad vstupu Turecka do Evropské unie vzroste imigrace. Dalším významným argumentem odprc vstupu Turecka do Evropské unie jsou významné kulturní rozdíly mezi Tureckem a zemmi Evropské unie. Tento názor sdílí více než polovina ech. Vtšina obyvatel eské republiky také nesouhlasí s názorem, že by pijetí Turecka do Evropské unie pomohlo omladit stárnoucí evropskou populaci nebo pisplo k vzájemnému pochopení evropských a muslimských hodnot. Vtšina ech se také domnívá, že pijetí Turecka do Evropské unie dále neposílí bezpenost v regionu. souhlasí nesouhlasí neví Názory na lenství Turecka v EU (przkum v R) Pokud bude Turecko chtít pistoupit k EU v horizontu 10 let, bude muset systematicky respektovat lidská práva 88% 5% 7% Pokud bude Turecko chtít pistoupit k EU v horizontu 10 let, bude muset výrazn zlepšit stav své ekonomiky 78% 8% 14% Pistoupením Turecka k EU by se riskoval nárst imigrace do rozvinutjších zemí EU 69% 22% 9% Z geografického hlediska Turecko ásten patí do Evropy 67% 26% 7% Kulturní rozdíly mezi Tureckem a EU jsou píliš významné, než aby mohlo dojít k pistoupení Turecka k EU 55% 35% 10% Z historického hlediska Turecko ásten patí do Evropy 42% 49% 9% Pistoupení Turecka k EU by pisplo k vzájemnému pochopení evropských a muslimských hodnot 38% 51% 11% Pistoupení Turecka k EU by posílilo bezpenost v tomto regionu 37% 51% 12% Pistoupení Turecka k EU by pisplo k omlazení stárnoucí evropské populace 25% 58% 17% Nejvtší rozdíl v názorech obyvatel eské republiky a ostatních evropských zemí zjistil Eurobarometr v otázce, zda Turecko geograficky patí do Evropy. O tom, že tomu tak je, je pesvdeno 67 procent ech, což je o 12 procentních bod více než evropský prmr. O geografickém píslušenství Turecka do Evropy je pesvdeno 70 procent obyvatel nových lenských zemí Unie, což je o 18 procentních bod více než v zemích EU15, které jsou od Turecka zempisn vzdálenjší. 36

37 souhlasí nesouhlasí neví Názory na lenství Turecka v EU (prmr EU 25) Pokud bude Turecko chtít pistoupit k EU v horizontu 10 let, bude muset systematicky respektovat lidská práva Pokud bude Turecko chtít pistoupit k EU v horizontu 10 let, bude muset výrazn zlepši stav své ekonomiky Pistoupením Turecka k EU by se riskoval nárst imigrace do rozvinutjších zemí EU Z geografického hlediska Turecko ásten patí do Evropy Kulturní rozdíly mezi Tureckem a EU jsou píliš významné, než aby mohlo dojít k pistoupení Turecka k EU 84% 76% 63% 55% 54% 7% 9% 10% 14% 23% 14% 33% 12% 33% 13% Z historického hlediska Turecko ásten patí do Evropy 42% 42% 16% Pistoupení Turecka k EU by pisplo k vzájemnému pochopení evropských a muslimských hodnot 41% 44% 15% Pistoupení Turecka k EU by posílilo bezpenost v tomto regionu 38% 45% 17% Pistoupení Turecka k EU by pisplo k omlazení stárnoucí evropské populace 29% 50% 21% Obecn platí, že obyvatelé eské republiky souhlasí s vtšinou výše zmínných otázek týkajících se vstupu Turecka do Evropské unie více než prmrný Evropan. Souhlas ech však není v porovnání s názory respondent v dalších nových lenských zemích Evropské unie tak výrazný. O tom, že Turecko z historického hlediska ásten patí do Evropy, je pesvdeno 62 procent obyvatel nových lenských zemí, ale pouze 39 procent obyvatel v pvodních 15 zemích Evropské unie. Nijak asi nepekvapí fakt, že nejvíce s tímto názorem nesouhlasí obyvatelé Kypru (91 procent) a ecka (76 procent). Pistoupení Turecka k Evropské unii by pisplo k vzájemnému pochopení evropských a muslimských hodnot podle ty z deseti Evropan. Nejvtší souhlas s tímto názorem Eurobarometr zjistil ve Švédsku (60 procent) a v Polsku (57 procent). S názorem naopak nesouhlasí hlavn obyvatelé Rakouska, ecka a Kypru. Nejvtší obavy z vyšší imigrace díky vstupu Turecka do Evropské unie zjistil Eurobarometr na Kypru (82 procent), ve Finsku (79 procent) a v Rakousku (78 procent). V Nmecku, kde žijí v souasné dob více než dva miliony Turk, se vyšší imigrace obává 71 procent obyvatel. Kulturní rozdíly mezi Tureckem a Evropskou unií jsou píliš významné a jsou pekážkou v pistoupení Turecka podle 54 procent Evropan. Rozdíly vnímají zejména obyvatelé Rakouska (73 procent) a Kypru (71 procent). V Nmecku jsou o kulturních rozdílech mezi Tureckem a Evropskou unií pesvdeny dv tetiny populace. 37

38 7. Demokracie v Evrop 7.1 Pocit o dležitosti a váze hlasu v Evropské unii Przkum Eurobarometru zjistil, že eši mají pocit, že jejich hlas nemá v Evropské unii píliš velkou váhu. Pesto se však s úrovní demokracie cítí spokojeni. O dležitosti vlastního hlasu v Evropské unii je pesvden pouze jeden z pti ech, což je o polovinu mén než evropský prmr. O opaku je pesvdeno 75 procent obyvatel eské republiky. Pes mírné zlepšení od pedchozího przkumu se eská republika drží v rámci všech zemí Evropské unie na posledním míst. Pocit malé dležitosti vlastního hlasu v Evropské unii mají ješt obyvatelé Estonska, Slovenska a Velké Británie. Nejvtší dležitost 58 procent vlastnímu hlasu v Evropské unii dávají obyvatelé Francie. Velikost zem ale nehraje u této otázky významnou roli, protože na dalších místech je Kypr, Malta a Dánsko. S názorem, že jejich individuální hlas má v Evropské unii váhu, nesouhlasí 58 procent Polák a 55 procent Nmc. 38

39 Má Váš hlas v Evropské unii váhu? 80% 75% eská republika EU25 60% 53% 40% 20% 0% 38% 19% 9% 6% souhlasí nesouhlasí neví To, že zájmy zem jsou v Evropské unii brány dostaten v úvahu, se domnívá pouze tvrtina obyvatel eské republiky. Necelé dv tetiny populace se domnívají o opaku. O nízké angažovanosti Evropské unie ve prospch jejich zem jsou pesvdeni ješt obyvatelé Finska (20 procent), Rakouska (27 procent) a Polska (29 procent). Spokojeni jsou naopak v Dánsku a v Lucembursku (shodn 59 procent). Zem s nejvtším potem hlas v evropských institucích se umístily uprosted žebíku Nmecko, Francie (shodn 40 procent), Velká Británie (32 procent). Tém devt z deseti ech se domnívá, že nejvtší zem mají v Evropské unii nejvíce moci. S tímto tvrzením souhlasí v prmr 73 procent obyvatel Evropské unie, nejvíce pak ve Finsku (95 procent), na Kypru (91 procent) a ve Švédsku (89 procent). Obyvatelé nejvtších lenských zemí Evropské unie zcela jasn souhlasí s tím, že jejich zem mají nejvíce moci. Dva z pti ech ví, že eská republika bude mít v budoucnosti v Evropské unii vtší vliv. Nejvíce optimist vících ve vtší vliv vlastní zem v Evropské unii našel Eurobarometr v Nizozemsku (75 procent) a ve Finsku (71 procent), nejmén v nových lenských zemích Evropské unie. souhlasí nesouhlasí neví Mj hlas má v Evropské unii váhu eská republika 19 % 75 % 6 % EU25 38 % 53 % 9% Zájmy R jsou v EU dostaten brány v úvahu eská republika 26 % 63 % 11 % EU25 37 % 47 % 16 % Moje zem bude mít v budoucnosti v Evropské unii vtší vliv eská republika 40 % 49 % 11 % EU25 43 % 42 % 14 % Nejvtší zem mají v Evropské unii nejvíce moci eská republika 87 % 10 % 3 % EU25 73 % 18 % 9 % 7.2 Fungování demokracie Více než polovina respondent 51 procent je nespokojena s tím, jak demokracie v eské republice funguje. O opaku je pesvdeno 48 procent ech. Ve srovnání s pedchozím przkumem se spokojenost s fungováním demokracie v eské republice zlepšila o ti procentní body, nespokojenost klesla také o ti procentní body. 39

40 Spokojenost s úrovní demokracie v zemi je v eské republice výrazn vyšší než v nových lenských zemích Evropské unie (prmr 33 procent), ale nižší než v zemích EU15 (57 procent). S fungováním demokracie ve vlastní zemi jsou spokojeni pedevším obyvatelé Dánska (92 procent), Lucemburska (82 procent) a Finska (77 procent). Naopak nejvtší nespokojenost zjistil Eurobarometr v Litv a na Slovensku (shodn 72 procent) a v Maarsku (71 procent). Z kandidátských zemí jsou s úrovní demokracie v zemi nespokojeni v Chorvatsku (78 procent), Bulharsku (76 procent) a Rumunsku (67 procent). V Turecku je s fungováním demokracie v zemi spokojeno 56 procent obyvatel. Jak jste spokojen s fungováním demokracie ve vaší zemi? velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen neví R 3 % 45 % 37 % 14 % 1 % Prmr v EU25 7 % 45 % 32 % 13 % 3 % Spokojenost s fungováním demokracie v zemi roste v eské republice podle Eurobarometru od podzimu roku Prmrná spokojenost s fungováním demokracie v zemi ve všech lenských zemích Unie naopak klesla z 59 procent v roce 2003 na souasných 53 procent. Podíl dotázaných spokojených s fungováním demokracie v R (v %) podzim 2002 jaro 2003 podzim 2003 jaro 2004 podzim 2004 jaro 2005 eši se domnívají, že v Evropské unii funguje demokracie lépe než doma. Spokojenost s fungováním demokracie v Evropské unii vzrostla mezi echy od podzimu loského roku nejvíce ze všech lenských zemí. Spokojenost s úrovní demokracie v Evropské unii vyjádilo 58 procent eské populace, což je o osm procentních bod více než pi pedchozím przkumu. V evropském prmru dosahuje spokojenost s fungováním demokracie v Evropské unii 49 procent, což je nejvyšší hodnota v historii Eurobarometru vbec. S fungováním demokracie v Evropské unii jsou spokojeny dv tetiny obyvatel Lucemburska, Belgie a Slovinska. Naopak nejvyšší nespokojenost s úrovní demokracie v Evropské unii zjistil Eurobarometr v Nizozemsku (50 procent), ve Finsku (48 procent) a v Rakousku (46 procent). Spokojenost s fungováním demokracie v Evropské unii je vyšší v nových lenských zemích Evropské unie (53 procent). Nejspíše je to ale hlavn díky vysoké nespokojenosti s úrovní demokracie ve vlastní zemi. V nových lenských zemích je 40

41 spokojenost s fungováním demokracie v Evropské unii o 20 procentních bod vyšší než prmrná spokojenost s demokracií na národní úrovni. Jak jste spokojen s fungováním demokracie v Evropské unii? velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen neví R 5 % 53 % 22 % 5 % 15 % Prmr v EU25 5 % 44 % 27 % 8 % 16 % 8. Stav evropské ekonomiky 8.1 Hodnocení stavu ekonomiky Obyvatelé eské republiky hodnotí stav evropské ekonomiky výrazn lépe než stav ekonomiky domácí. O tom, že evropská ekonomika se nachází v dobrém stavu, je pesvdeno 62 procent ech, což je o pt procentních bod více než pi pedchozím przkumu. Jako dobrý hodnotí stav evropské ekonomiky 73 procent obyvatel nových lenských zemí, ale jen 45 procent populace skupiny zemí EU15. Nejvtší spokojenost se situací evropské ekonomiky zjistil Eurobarometr v Estonsku (80 procent), ve Slovinsku (78 procent) a v Litv (77 procent). Nespokojenost je naopak nejvtší v Portugalsku (56 procent), v Nmecku (49 procent) a v Itálii (48 procent). Jestliže evropskou ekonomiku hodnotí eši i obyvatelé dalších zemí Evropské unie v superlativech, s hodnocením stavu domácí ekonomiky je to podstatn horší. Pestože došlo od loského podzimu ke zlepšení o 18 procentních bod, jako dobrý hodnotí stav domácí ekonomiky pouze 36 procent eské populace. Eurobarometr zjistil v jednotlivých lenských zemích velké rozdíly. Se stavem domácí ekonomiky jsou spokojeni hlavn obyvatelé Dánska (94 procent), Irska (90 procent) a Lucemburska (88 procent). Jako špatnou hodnotí situaci domácí ekonomiky v Portugalsku (95 procent), v ecku (86 procent) a v Maarsku (86 procent). R EU25 dobrá špatná dobrá špatná Situace evropské ekonomiky 62 % 27 % 50 % 36 % Situace ekonomiky ve vlastní zemi 36 % 62 % 36 % 62 % eši i obyvatelé dalších zemí Evropské unie si myslí, že evropská ekonomika se v souasné dob vyvíjí podstatn he než ekonomika Japonska a USA. Naopak ve srovnání s indickou ekonomikou je evropská ekonomika hodnocena jako výrazn lepší. Pi srovnání evropské ekonomiky s ínskou je v EU25 tém vyrovnán podíl respondent s názorem o lepším i horším vývoji. O lepším stavu ínské ekonomiky jsou pesvdeni pedevším respondenti ve vysplejších zemích Nizozemsku, Belgii a Francii. eši se domnívají, že ínská ekonomika se vyvíjí he než ekonomika Evropské unie. Vyvíjí se ekonomika Evropské unie lépe než ekonomiky následujících zemí? R prmr EU lépe stejn he lépe stejn he USA 15 % 31 % 46 % 20 % 25 % 39 % Japonsko 12 % 16 % 61 % 19 % 17 % 45 % 41

42 ína 57 % 10 % 22 % 38 % 10 % 32 % Indie 78 % 6 % 7 % 59 % 6 % 15 % Przkum Eurobarometru se snažil zjistit, co si Evropan pedstaví pod pojmem globalizace. Obyvatelé zemí Evropské unie si globalizaci nejvíce spojují s pesunem firem do zemí s levnjší pracovní silou. Tento strach je logicky vtší ve starých lenských zemích Evropské unie (40 procent) než v nových lenských zemích (26 procent). V eské republice strach z odchodu firem do levnjších zemí zesílil od pedchozího przkumu se podíl ech spojujících si globalizaci s tímto faktorem zvýšil o šest procentních bod. Pesto si stále jeden z pti ech pod pojmem globalizace pedstaví hlavn zahraniní investice v eské republice. Pro ptinu eské populace znamená globalizace vyšší konkurenci pro eské firmy. Co si pedstavíte pod pojmem globalizace? Pesun nkterých spoleností do zemí s levnjší pracovní silou 34% 38% Zvýšená konkurence pro domácí spolenosti 19% 18% Zahraniní investice v zemi 12% 18% Píležitosti pro domácí firmy otevít nové poboky, proniknout na nové trhy 15% 16% EU 25 CZ Jiné & neví 14% 16% Vtšina obyvatel eské republiky (55 procent) se domnívá, že evropská ekonomika nebude v roce 2010 nejsilnjší ekonomikou na svt. Evropský prmr dosahuje 53 procent. Optimistitji vidí stav evropské ekonomiky za pt let spíše obyvatelé nových lenských zemí Evropské unie. Bude evropská ekonomika za pt let nejsilnjší ekonomikou na svt? 40% 30% 29% 41% 37% CZ EU 25 20% 8% 6% 14% 16% 7% 11% 0% urit ano pravdpodobn ano asi ne urit ne nevím Przkum ukázal, že respondenti v eské republice i v dalších zemích Evropské unie ví, že nejvíce by výkonnosti evropské ekonomiky pomohla lepší úrove vzdlávání a vyšší investice do výzkumu a vývoje. Investice do dopravní infrastruktury by evropské ekonomice pomohly podle 39 procent ech, ale pouze podle 22 procent populace celé Evropské unie. Pro snazší postup pi zakládání nové firmy se vyslovilo pouze 29 procent 42

43 ech, což je o 17 procentních bod mén než je evropský prmr. Pitom eská republika bývá ve studiích mezinárodních institucí za zdlouhavý proces zakládání nových spoleností asto kritizována. Co pomže zlepšit výkonnost ekonomiky EU? (maximáln ti odpovdi) Zlepšení vzdlávání a profesního školení 59% 60% Investice do výzkumu a vývoje 49% 58% Investice do dopravní infrastruktury 22% 39% Usnadnní procedury založení nové firmy 29% 46% Efektivnjší využívání energie 27% 24% Zvýšení povoleného potu pracovních hodin v zamstnání Neví & jiné 9% 10% 8% 10% EU 25 CZ 8.2 Postoj ke spolené evropské mn Evropskou mnovou unii se spolenou mnou podporují tém dv tetiny eské populace. Podpora eura v eské republice roste a je nyní vyšší než prmr ve všech zemích Evropské unie. Proti euru je v eské republice necelá tetina populace. Podpora eura v eské republice 60% 63% 56% 60% 40% 32% 30% 31% jaro 2004 podzim 2004 jaro % 14% 8% 6% 0% pro proti neví Podpora spolené mny v evropském prmru klesla od pedchozího przkumu o tyi procentní body na 59 procent. Evropská mnová unie má nejnižší podporu ve starých lenských zemích, kde euro zatím v obhu není Velké Británii (28 procent), Švédsku (48 procent) a Dánsku (50 procent) a krom toho také v ecku (49 procent). Vysoká podpora spolené mny byla zjištna v Lucembursku (87 procent), Irsku (86 procent) a Belgii (84 procent). Ze zemí, kde se eurem neplatí, má spolená evropská mna nevyšší podporu ve Slovinsku (84 procent). 43

44 Eurobarometr zaznamenal v eské republice pokles obav ze ztráty národní mny. Zatímco na podzim loského roku se konce eské koruny obávalo 54 procent ech, na jae to bylo jen 50 procent ti procentní body pod prmrem v zemích Evropské unie, kde euro není v obhu. Nejvíce se ztráty národní mny obávají Britové (61 procent), za nimiž následují obyvatelé Estonska a Kypru (ob zem 55 procent). 9. Budoucí role Evropské unie 9.1 Spolená zahraniní, bezpenostní a obranná politika Postoj ke spolené zahraniní politice Podpora spolené zahraniní politiky Evropské unie v eské republice od loského podzimu vzrostla o šest procentních bod na 65 procent. Se spolenou zahraniní politikou Evropské unie nesouhlasí pouze tvrtina obyvatel eské republiky. Myšlenka spolené zahraniní politiky má v celé Evropské unii podporu o nco vyšší 67 procent. Podpora je silnjší v nových lenských zemích Unie, kde dosahuje v prmru 75 procent. Spolená zahraniní politika má nejvyšší podporu na Kypru (88 procent), ve Slovinsku (84 procent) a v Nmecku (78 procent). Nejvíce odprc zaznamenal Eurobarometr ve Švédsku (47 procent), v Dánsku (38 procent) a ve Velké Británii (38 procent). Podpora spolené zahraniní politiky od pedchozího przkumu 44