NAUKA O MATERIÁLU. Program cvičení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NAUKA O MATERIÁLU. Program cvičení"

Transkript

1 NAUKA O MATERIÁLU Program cvičení 1. Úvod do cvičení ( program, požadavky k zápočtu, bezpečnostní předpisy, požadavky na úpravu referátů). Úvod do mechanického zkoušení materiálu (význam zkoušek, rozdělení a přehled zkušebních metod). 2. Zkouška tahem ( teorie zkoušky, základní hodnoty určované zkouškou, provedení zkoušky pro různé druhy materiálu). Zkoušky s přesným měřením ( princip a význam zkoušek, ukázka měření při stanovení smluvní meze kluzu). Zadání 1. referátu. 3. Statická zkouška tlakem a krutem ( princip a význam zkoušek, základní hodnoty určované zkouškou, ukázky měření pro různé druhy materiálu). 4. Statická zkouška ohybem ( princip a význam, praktické provedení pro šedou litinu ). Zkoušky tvrdosti ( význam, rozdělení a přehled zkušebních metod, ukázka měření pro vybrané materiály) kontrolní test Zkouška rázem v ohybu ( význam zkoušky, princip měření, rozbor výsledků, provedení zkoušky při různých teplotách). Zadání 2. referátu. 6. Technologické zkoušky ( význam zkoušek, přehled zkušebních metod, ukázky postupu při hodnocení některých technologických vlastností). 7. Defektoskopie ( význam zkoušek při hodnocení vad materiálu, princip a rozdělení zkoušek, ukázky). 8. Termická analýza. 9. Binární diagramy. 10. Diagramy slitin železa s uhlíkem. 11. Základy tepelného zpracování, diagramy rozpadu austenitu kontrolní test Hodnocení struktury materiálu. Přehled a význam makroskopických a mikroskopických zkoušek. Příprava vzorků. 13. Prohlídka metalografických laboratoří, zápočet.

2 Podmínky k udělení zápočtu: 1) Účast na cvičení (pouze 3 omluvy v případě nemoci) 2) Znalost teorie a připravenost na danou problematiku cvičení dle programu každý týden se bude kontrolovat 3) Úspěšné vypracování 3 referátů 4) Úspěšné napsání dvou kontrolních testů Kritéria hodnocení: Kontrolní test: Referáty: 2x 10 bodů Známka 3x 3 body Hodnocení: 3 body.1 2 body..2 1 bod. 3 Testy na začátku hodiny (10 testů): 10x 2body Známka Celkové hodnocení: bodů bodů bodů.3 pod 30 bodů neuspěl Seznam doporučené literatury [1] J. Skálová R. Kovařík V. Benedikt: Základní zkoušky kovových materiálů, Plzeň [2] J.Skálová: Nauka o materiálu, dřívější vydání [3] J. Skálová: Nauka o materiálech, Plzeň březen 1999 [4] J. Skálová: Názvosloví ve fyzikální metalurgii, Plzeň 1988 Na cvičení použitá literatura: [5] V. Jareš: Základní zkoušky kovů a jejich teorie, Praha 1966 [6] A. Beneš a kol.: Nauka o kovech, Praha [7] Zkušební metody a jakostní charakteristiky, Praha 1979 [8] A. Beneš: Technické kovy, Praha 1958 [9] J. Pluhař: Strojírenské materiály, Praha 1977 [10] F. Píšek: Nauka o materiálu II/1.svazek, Praha 1959 [11] M. Raab: Materiály a člověk, Praha 1999 Dr. Ing. Antonín Kříž Kancelář UF 230, 2. patro

3 Mechanické vlastnosti Z hlediska působení síly na zkušební těleso lze rozdělit mechanické zkoušky na dvě skupiny: Zkoušky statické za normálních teplot -za vysokých a nízkých teplot Zkoušky dynamické rázové - cyklické Měření mechanických vlastností může sledovat různé cíle. První a nejstarší z nich je získání číselných podkladů pro konstruktéry. Za druhé slouží mechanické vlastnosti jako ukazatelé kvality. Jsou kriteriem při výstupní kontrole nebo přejímce materiálů. Za třetí v základním materiálovém výzkumu, který usiluje o pochopení a strukturní vysvětlení mechanického chování a konkrétních mechanických vlastností. V praxi jsou téměř za všech okolností podmínkou kvalitního materiálu jeho dobré vlastnosti, např. firma Levi Strauss stále zdůrazňuje kvalitu svých kalhot starou, ale působivou reklamou. Kresba z roku 1850 znázorňuje tahovou zkoušku kalhot, kdy kůň a z každé strany zapřažen nemůže kalhoty roztrhnout. Přesvědčivější důkaz kvality švů a nýtků si lze jen těžko představit. I dnes je výsledek tahové zkoušky velmi často prvním údajem o kvalitě materiálu, nejen textilních vláken a tkanin, ale také plastů, ocelí, papíru, skla i celých konstrukčních prvků. Zkouška tahem Tato zkouška dle ČSN je jednou ze základních mechanických zkoušek. Zkušební těleso jednoduchého tvaru se zatěžuje ve zkušebním stroji pomalu rostoucí silou až do porušení. Tyč zatížená silou F se prodlouží (v případě tvárného materiálu) z počáteční měřené délky L o na hodnotu L u. Původní průřez S o se zmenší na S. Síla F způsobí v tyči jmenovité napětí R v závislosti na použitém průřezu. Dále zjišťujeme celkové prosté prodloužení L= L u L o a poměrné prodloužení ε= L / L 0 Dle normy ČSN se tahovou zkouškou určují zpravidla následující vlastnosti [6]: Závislost mezi napětím a prodloužením zkušební tyče je znázorněna v pracovním diagramu (obr.č.1).

4 Obr.č. 1 Pracovní diagram měkké uhlíkové tyčky s výraznou mezí kluzu Až do napětí, daného mezí úměrnosti R U, je diagram přímkový a prodloužení je dle Hookova zákona přímo úměrné napětí R. Tento zákon objevil Robert Hook, který jej v roce 1676 zveřejnil. Tento zákon se o několik let později proslavil latinskou větou Ut tensio sic vis neboli Jaké protažení taková síla. Začátkem 18. století Thomas Young popsal výstižněji Hookův zákon ve tvaru: E= R ε [MPa] Podíl napětí a deformace je v určitém rozmezí konstantní a charakteristický pro určitý materiál. Tento podíl se nazývá Youngův modul E a odpovídá směrnici přímkové části (tangenta úhlu α) tab. 1. Vysoká hodnota Youngova modulu znamená tuhý a tvrdý materiál, naopak nízkou hodnotu Youngova modulu mají materiály měkké a poddajné. Youngův modul je důležitou materiálovou charakteristikou, mírou tuhosti materiálu.

5 T Tab. č. 1 Hodnoty uvedené v tabulce jsou pro kovy ve stavu po žíhání. Jakékoliv vnitřní pnutí, ať již způsobeno tvářením, kalením nebo jinak, modul pružnosti snižuje. Nad mezí úměrnosti roste deformace rychleji a křivka se odchyluje od přímkového průběhu. Jednoznačná fyzikální mez pružnosti tj. napětí, do kterého se materiál deformuje pouze pružně, se u polykrystalických látek téměř nevyskytuje. Norma ČSN ji neuvádí. Z tohoto důvodu se k zachycení napětí, způsobujícího první plastické deformace, používá smluvní (technická) mez pružnosti R Et značenou rovněž R E0,005. Je to napětí, které je vyvolané trvalým prodloužením 0,005%. Zjišťování této meze je značně náročné na přesnost měřících zařízení.

6 Pro chování kovu nad mezí pružnosti je směrodatný počet a uspořádání jeho dislokací. Ve vyžíhaném stavu je jejich hustota u čistých kovů řádově 10 4 /cm 2 (vzdálenost dislokací 2-30 µm). Tvářením za studena se hustota podstatně zvýší až na /cm 2. Již při malých tahových napětí, ještě před dosažením konvenční meze pružnosti, vznikají v jednotlivých příznivě orientovaných krystalech kluzy obr.č.2. Nejsnáze se deformují krystaly povrchové vrstvy kovu, kde pohyby nejsou tak omezovány pevnou vazbou okolních krystalů. Tato povrchová vrstva je přednostně tvářena a vznikají v ní plastické deformace. Uvolněním vazby povrchové vrstvy se usnadní plastické pohyby další vrstvy, a tak postupuje pochod od povrchu k ose tyče. Tím se způsobuje mezi povrchem a jádrem nerovnoměrné zpevňování, které se po odlehčení projevuje tlakovým pnutím při povrchu a tahovým při ose vzorku. Nerovnoměrnost zůstává zachována po celou dobu zkoušky a v jejím průběhu se ještě zvětšuje. Obr.č. 2 - Schéma zrna kovu deformovaného kluzem Při napětí větším než R E začne klouzání v kluzné rovině nejvíce obsazené atomy. Na obr. č. 3 jsou zachyceny tyto roviny. Při naprosto dokonalé krystalové mřížce by měly začít klouzat všechny atomy kluzné roviny současně. S ohledem na množství poruch bodových, dislokací aj. dochází k rozdílnému zpoždění klouzání v nejhustěji obsazených rovinách. Deformace probíhá pohybem dislokací, jejichž hustota se neustále zvětšuje. Dislokace se pohybují tak dlouho, až narazí na překážku (nečistota, hranice zrna, dislokace apod.). Na překážce se dislokace nahromadí a následkem vzrůstu jejich koncentrace se zvýší vnitřní napětí a tím dojde ke zvětšení pevnosti a tvrdosti a zároveň ke zmenšení houževnatosti. Nastává zpevnění materiálu. Obr.č. 3

7 Chování oceli na mezi kluzu lze vysvětlit brzdícím účinkem intersticiálních atomů nečistot (C,N), na kterých se soustřeďují dislokace. Vytržení dislokace z mraku těchto atomů vyžaduje vyšší napětí než pohyb již uvolněné dislokace. Výrazná mez kluzu měkkých ocelí se projevuje viditelnými deformačními stopami na hladkém povrchu kovu (na vyleštěných zkušebních tyčích namáhaných tahem se objevují pod úhlem 45 k směru síly, kde smyková napětí dosahují maxima). Tyto čáry se nazývají Černovovy (Lüdersovy) čáry. Výrazná mez kluzu zaniká se zvyšující se teplotou, přítomností cizích atomů a vnitřním pnutím. U měkkých uhlíkových ocelí, u kterých proběhl proces stárnutí, je výrazná mez kluzu velmi zřetelná a často mívá maximum i minimum, což se označuje jako horní mez kluzu R eh a dolní mez kluzu R el. Mez kluzu je nejmenší napětí, při němž dochází k podstatné deformaci, která někdy dočasně pokračuje, aniž se současně zvyšuje napětí. Jestliže nelze mezu kluzu zjistit přímo z diagramu jako fyzickou hodnotu, určuje se pak z určité přesné hodnoty deformace jako tzv. smluvní mez kluzu R p 0,2. Chování kovů je poněkud rozdílné podle jemnosti krystalizace. Všeobecně při hrubé krystalizaci počínají plastické deformace dříve. Mez kluzu je nižší než u jemnozrnných struktur. Při nárůstu napětí nad mezí kluzu se zkušební tyč plasticky deformuje po celé délce. Na pracovním diagramu se to projeví stoupající větví křivky, která skončí v okamžiku destrukce. Deformace, která byla až do meze pevnosti rovnoměrná po celé délce zatěžování zkušební tyče, se nakonec soustřeďuje do jedné lokality. V tomto místě se začne průřez rychle zmenšovat, což má za následek pokles větve pracovního diagramu. Tyč se přetrhne v místě nejmenšího průřezu. Na obr.č. 4 je zachycena zkušební tyčka z ocele , jež byla zatěžována až do oblasti vytvoření krčku. Následně byl zhotoven výbrus a zdokumentována feriticko perlitická mikrostruktura. Z hodnot mikrotvrdosti a deformace feritických zrn vyplývá stupeň deformace v jednotlivých oblastech. Pevnost v tahu napětí potřebné k přetržení zkušebního tělesa. R m = F Max S o [MPa] Kovy a slitiny, které vykazují při tahové zkoušce v poslední fázi charakteristické zúžení tyče, mají pevnost v tahu R m, která neodpovídá skutečnému maximálnímu napětí, neboť síla se vztahu na počáteční průřez S 0. Proto diagram získaný z trhacího stroje je diagramem smluvním. Průběh skutečných napětí, odpovídajících měnícímu se průřezu, je ve pracovním diagramu vyznačen čárkovanou čarou. Vedle uvedených mezních hodnot napětí lze z diagramu určit jak celkovou deformaci ε C, tak i podíl pružné (elastické) a plastické deformace ε Ε a ε P. Plocha, omezená pracovním diagramem je pak úměrná práci, spotřebované na změnu tvaru zkušební tyče. Tato plocha udává houževnatost materiálu. Ta je obvykle chápána jako protiklad křehkosti, tedy odpor materiálu proti porušení křehkým lomem ještě před dosažením meze kluzu. Z toho vyplývá pojetí houževnatosti jako energie nárazu, který ještě těleso může snést, aniž by se porušilo.

8 Obr.č. 4 - Zkušební tyčka z v různých oblastech deformace

9 Po přetržení zkušební tyče lze z poměrného prodloužení vypočítat tažnost materiálu A, která je měřítkem tvárnosti A= L U L O L O 100 [%] Další charakteristikou tvárnosti je kontrakce Z. Určuje se ze změny průřezu zkušební tyče před zkouškou a po zkoušce: Z = S 0 S U S O 100 [%] Pracovní diagramy pro různé kovy

10 Tab.č. 2

11 Zkušební tyče pro zkoušku tahem Jak vyplývá z následujícího grafu závisí hodnota tažnosti na měřené délce zkušební tyčky. Protože se tyč v místě zaškrcení prodlužuje nejvíce, je zřejmé, že hodnota tažnosti bude tím větší, čím kratší měřenou délku zvolíme. Mají-li být výsledky měření tažnosti houževnatých materiálů vzájemně srovnatelné, je třeba zachovat geometrickou podobnost tyčí. U křehkých materiálů, které se porušují bez místní plastické deformace, se tažnost neurčuje a podmínka geometrické podobnosti není významná. K tažnosti A je z tohoto důvodu připsán symbol značící poměr měřené délky k průměru tyče, např. A 5 nebo A 10. Obr.č. 5 - Diagram závislosti A nd 0 Podle ČSN rozeznáváme kruhové zkušební tyče dlouhé (L 0 =10d 0 ) a krátké (L 0 =5d 0 ). Pro zkoušky tahem se má zásadně používat pouze tyčí krátkých. Měřená délka l 0 tyčí jiných než kruhových průřezů je odvozena z kruhové tyče o stejném průřezu a vypočte se podle vzorce: Průběh prodloužení jednotlivých dílků na zkušební tyči po přetržení ukazuje obr.č. 6. V dílku, v němž se tyč přetrhla, je poměrné prodloužení mimořádně velké. V ostatních dílcích jsou již prodloužení značně menší. Obr.č. 6 - Diagram závislosti A L 0

12 Obr.č Určení tažnosti při přetržení zkušební tyče mimo střední třetinu Nerovnoměrnost deformací jednotlivých dílků má vliv na hodnotu tažnosti také tehdy, jestliže se zkušební tyčka přetrhne mimo střední třetinu. V takovém případě je třeba postupovat dle obr.č. 7. Např. jestliže se tyčka přetrhla ve třetím dílku, pak se celková prodloužená délka složí ze tří úseků. Na kratším kuse přetržené tyče se zjistí délka ľ. Na dalším kuse se odpočítá polovina z celkového počtu dílků měřené délky, tedy úsek l. Úsek chybějící na kratším kuse se vezme náhradou na kuse delším. Je to úsek l. Prodloužená délka, z níž se určí tažnost A 10 je pak L u = l + l + l Stanovení smluvní meze kluzu a meze pružnosti Výrazná mez kluzu se vyskytuje pouze u nelegovaných ocelí s obsahem uhlíku do 0,4 %C. Jestliže se výrazná mez kluzu neprojeví je nutno stanovit smluvní mez kluzu., která je obecně definována jako napětí, při němž trvalá deformace dostoupí předepsané hodnoty. Praxe prokázala, že výrazné mezi kluzu z výpočtového hlediska odpovídá nejvíce mez trvalé deformace 0,2%. Ta našla široké uplatnění nejen u nejen u oceli, ale i ostatních kovových materiálů. Pouze v poslední době se u nízkouhlíkových austenitických Cr-Ni ocelí zavádí smluvní mez 1% s ohledem na vyšší využití materiálu. Tyto oceli mají přípiš nízkou mez 0,2 při dostatečně vysoké mezi pevnosti a vysoké přetvárné schopnosti. Podle normy ČSN jsou platné 3 možnosti určování meze kluzu a to podle způsobu, jak se stanoví předepsaná hodnota trvalé deformace. Za nejpřesnější způsob je považována metoda postupného zatěžování a odlehčování na počáteční malé předpětí R o, při němž se po každém odlehčení měří zbylé trvalé prodloužení zkušební tyče. Hodnota napětí R o není větší než 10%. Zkouška se ukončí jakmile toto prodloužení dostoupí popř. překročí předepsanou hodnotu, tj. u oceli převážně 0,2%. Obvykle se nepodaří odstupňovat napětí tak, aby se dosáhlo přesně deformace 0,2 %, proto se vypočte napětí lineární interpolací z hodnot, mezi nimiž leží 0,2%. Tato metoda je podmíněna použitím průtahoměru, nasazeného na zkušební tyč. Pro zjištění této smluvní hodnoty označované jako R r není třeba vytvářet pracovní diagram, ale postačí tabelární uspořádání naměřených hodnot. Obr.č. 8 - Způsob určování meze kluzu R r Další metoda, která je podstatně rychlejší, ale nemusí být při použití

13 vhodného zařízení méně přesná, než předcházející se označuje jako R p. Zkouška se provádí podle normy ČSN grafickou metodou z tahového diagramu nebo pomocí průtahoměrů během zatěžování. R p je stanovená z předepsané trvalé deformace zjištěné z grafického záznamu po odlehčení. Jak již bylo uvedeno pro většinu materiálů je smluvní hodnota kluzu R p 0,2 mezné napětí, které způsobí trvalou deformaci 0,2 % původní délky L 0. Na obr.č. 8 je zachyceno grafické určení R p 0,2. S ohledem na požadovanou přesnost je třeba, aby měřítko diagramu na ose deformace bylo nejméně 10:1 (při zjišťování R p 0,2 v podmínkách katedry bude měřítko osy deformace 200:1). Smluvní mez kluzu lze stanovit rovněž pomocí průtahoměrů během zatěžování. Obr.č. 9 Grafické stanovení smluvní meze kluzu R p Smluvní mez kluzu R t je napětí, při kterém celkové prodloužení zkušební tyče dosáhne předepsané hodnoty vyjádřené v procentech počátečních měřené délky, nebo měřené délky průtahoměru. Pro běžné oceli je to hodnota celkové deformace 0,5 %. Ve smluvním diagramu se namísto rovnoběžky s lineární částí (tak jako při stanovení R p ) vynese kolmice. Určitou nevýhodou oproti předešlému způsobu je, že tato metoda vyžaduje speciální průtahoměr s nastavitelnou hodnotou celkového prodloužení. Obr.č. 10 Grafické stanovení smluvní meze kluzu R t Při zjišťování mezí kluzu R p a R t musí být rychlost zatěžování zkušební tyče v mezích od 3 do 10 MPa s -1. Pro hlubší studium deformačního chování materiálu je někdy rovněž třeba stanovit smluvní mez pružnosti. R p 0,005. Tato mez je definována jako napětí, které způsobí trvalou deformaci 0,005 % původní délky L 0 dané rozměrem čelistí použitého průtahoměru. Pro stanovení R p 0,005 je třeba použít takových průtahoměrů, které dovolují měřit s maximální chybou 2%. Tento požadavek splňují opticko-mechanické, elektrické a elektronické průtahoměry.

14 Statická zkouška tlakem Tato zkouška má význam hlavně pro hodnocení křehkých materiálů a materiálů namáhaných na tlak, např. Stavební hmoty, ložiskové kovy, litina atd. Při tlakové zkoušce působí síla v ose zkušebního tělesa, ale má opačný smysl než při zkoušce tahové obr.č. 11. Diagram napětí houževnatého materiálu se podobá diagramu ze zkoušky tahem, pouze s tím rozdílem, že napětí a deformace má opačný smysl. Až po mez pružnosti je stlačení pružné a po odlehčení nabývá zkušební těleso své původní velikosti. Tyto pružné změny jsou obdobné jako u zkoušky tahem a měří se přesnými průtahoměry tenzometry. Až po mez úměrnosti platí (v případě houževnatého materiálu) Hookův zákon, z něhož lze stanovit modul pružnosti v tlaku. Po překročení meze kluzu v tlaku nastává, vlivem zpevnění po plastické deformaci, vzrůst odolnosti materiálu proti tlaku, které se projeví na průběhu křivky napětí. U měkkých a tvárných materiálů je zpevnění nepatrné, takže se zkušební těleso stlačí až na nízký kotouč, aniž by bylo možno určit okamžik, kdy nastalo porušení. U těchto materiálů se zkouška provádí jen po napětí přesahující jen málo mez kluzu. Obr. č. 11 Diagram zkoušky v tlaku pro měkkou ocel U křehkých materiálů lze zjistit pevnost v tlaku dle vztahu: R mt = F max S o [MPa] V tomto vztahu je průřez považován za konstantní veličinu, ve skutečnosti se však průřez během zatěžování zvětšuje. Z tohoto důvodu neodpovídá vypočtené napětí skutečnému napětí ve stlačovaném tělese, zvláště v oblasti nad mezí kluzu, kde se průřez výrazně zvětšuje. Tím vznikne rozdíl mezi vypočteným a skutečným napětím. Z obr. č. 12 vyplývá, jak se chovají při zkoušce tlakem různé kovy. Olovo, zinek, měď, mosaz a měkká ocel jako houževnatý materiál dovolují pouze stanovení meze kluzu R UD, šedá litina a některé vytvrzené slitiny např. hliníková slitina dural degradovaná procesem stárnutí, dovolují stanovení pevnosti v tlaku. U litiny je proti jiným materiálům poměr pevnosti v tlaku a v tahu vyšší. Obr.č.12 Diagramy zkoušky v tlaku pro různé kovy a slitiny Při zkoušce tlakem musí být zajištěno, aby síla procházela osou tělesa, t.j. musí být kolmá k tlačné ploše. Tato podmínka se zajistí pomocí kulového uložení tlačné desky. Při stlačování mezi rovnými plochami zkušebních desek se obyčejně předpokládá, že síla je rovnoměrně rozložena po celém průřezu. Skutečné rozložení napětí je mnohem složitější a to i v případě dokonalého povrchu tlačných desek. Třením mezi čely vzorku a tlačnými deskami se zabraňuje bočnímu roztahování vzorku. Část vzorku, která je ve styku s tlačnou plochou, zůstává vlivem

15 tření nedeformovaná, zatímco střední část se deformuje do takové míry, že těleso nabývá soudkovitý tvar. Tento proces je zachycen na obr.č. 13. Vznik tzv. třecích kuželů má za následek nerovnoměrný průběh vláken zkušebního tělesa obr.č. 14. Toto charakteristické soudkovité vyklenutí tělesa nelze srovnávat s místním zúžením při zkoušce tahem, kdy zúžení vzniká až v poslední fázi zkoušky po překročení maximálního zatížení v určitém místě rovnoměrně deformované tyče. Při tlakové zkoušce je maximální zatížení konečnou fází zkoušky a nemůže tedy ovlivňovat soudkovité rozšiřování, které se projeví daleko dříve. Obr.č 13 Oblasti postupné deformace Obr. č. 14 Zkušební tělísko z oceli zatížené silou 83 kn a stlačené z h 0 10 mm na h 1 3,7 mm. Ze snímku vyplývá nerovnoměrná deformace.

16 Následující snímky obr.č.15 zachycují rozdílné chování materiálů při zkoušce tlakem. Měkká ocel dosáhla zkouškou tlaku pouze soudkovitého tvaru. Jak již bylo uvedeno u těchto materiálů se touto zkouškou stanovuje pouze výrazná mez kluzu v tlaku. Někdy se rovněž využívá zkušeností z chování houževnatých materiálů při namáhání tlakem ke stanovení třecích koeficientů, jež jsou důležité v oblasti simulačních tvářecích procesů. Druhý snímek zachycuje chování tělesa ze šedé litiny Z tvaru porušeného tělesa vyplývá, že jeho destrukci předcházela nepatrná plastická deformace. Za povšimnutí stojí i směr šíření trhliny po úhlem 45. Pod tímto úhlem nastane nejdříve k vyčerpání skluzových rovin tj. Jejich zaplnění dislokacemi a následnému porušení soudržnosti. Třetí snímek ukazuje porušení zkušebního tělesa z hliníkové slitiny z duralu. Tato slitina je charakteristická značnou houževnatostí, která však v okamžiku zablokování pohybu dislokací následkem jejich interakce s precipitáty mizí. Tento jev má příčinu procesu zvaného stárnutí. Obr.č. 15 Z různých materiálů tlakem namáhaná zkušební tělíska

17 Zkouška krutem Tato zkouška se využívá především při hledání vhodného materiálu pro hřídele, torzní tyče a pro zkoušky drátů. Podmínky zkoušky a její vyhodnocení nejsou předepsány českými normami. Způsob namáhání je zachycen na obr. č. 16, kde je tyč na jednom konci vetknutá a na druhém konci je namáhaná dvojicí sil. Kroutící moment má hodnotu M k = F*d V průřezu tyče vznikají při tomto namáhání smyková napětí R k. Osa tyče je neutrální osou na níž je smykové napětí nulové. Největšího napětí se dosáhne v okrajových vláknech zkušební tyče kruhového průřezu. Toto napětí pak slouží k výpočtu pevnosti v krutu: R mk = M Pk W [Nmm -2 ], kde W k je moment odporu v krutu; pro kruhový průřez je W k = πd 3 / 16. M pk je největší kroutící moment, který předchází poruše. Rovnice platí pouze při pružných Obr.č. 16 Schéma zatěžování při zkoušce krutem deformacích, ale používá se smluvně k výpočtu R mk i při trvalé deformaci, která předchází lomu. Mezi zkouškou krutem a zkouškou tahem je značná podobnost, jak vyplývá z obr. č. 17. Na osu Y je vynesen kroutící moment a na osu X úhel zkroucení ϕ. Z diagramu lze odečíst velikost kroutícího momentu, odpovídajícího mezi úměrnosti M Uk, mezi pružnosti M Ek, a mezi kluzu M Kk, a pevnosti v krutu M Pk. U tvárného materiálu dochází často při namáhání krutem k lomu, až když dosahuje úhel zkroucení ϕ větší hodnoty jak 360. Pak již přechází zkouška krutem v technologickou zkoušku. Hranice dělící zkoušku krutem od zkoušky technologické na krut je stanovena na hodnotu úhlu zkroucení ϕ 270. Jestliže se použije dutá kruhová tyč z měkké uhlíkové oceli, pak se projeví na mezi kluzu M Kk charakteristická prodleva, která je u plného materiálu nezjistitelná. Je to způsobeno tím, že u plného materiálu postupuje deformace od Obr. č. 17 Diagram zkoušky v krutu pro povrchových vláken ke středu. V okamžiku, kdy jsou houževnatý materiál povrchová vlákna na mezi kluzu, dosahují vnitřní vlákna pouze meze pružnosti. Tyto vnitřní vlákna tak zabraňují náhlému rozvoji deformace za konstantního napětí. Jestliže je těleso duté, pak v okamžiku, kdy se dostánou vnitřní vlákna na mez kluzu, dojde k rozvoji plastické deformace aniž by bylo třeba zvýšit kroutící moment v materiálu.

18 Při zkoušce v krutu se stanovují následné veličiny: Poměrné zkroucení na jednotku délky -zkrut ϑ = ϕ / L Poměrné posunutí povrchového vlákna zkos γ = ϕ r / L Modul pružnosti v krutu G = R k / γ [Nmm -2 ] Vztah mezi modulem pružnosti v tahu a v krutu je G= E 2 1 μ, kde µ je Poissonovo číslo viz tab. č. 1 (platí pouze pro izotropní látky) Zkouška ohybem Pro houževnaté materiály má zkouška ohybem menší význam než ostatní mechanické zkoušky, neboť tyče se deformují aniž by bylo možno stanovit výslednou pevnost, poněvadž nedojde k lomu. Z tohoto důvodu má zkouška ohybem význam pro křehké materiály, kde lze z průhybu určit deformační schopnost, což při zkoušce tahem není možné, neboť se napětím iniciuje pouze nepatrné a těžko měřitelné prodloužení. Ohybový moment vyvolá v horních vláknech průřezu tah, ve spodních tlak. Je-li průřez symetrický, je neutrální vrstva v ose zkušební tyčky. To však platí pouze v případě, že materiál má stejné vlastnosti v tahu i v tlaku viz obr.č.18 a.. V případě, že materiál nemá stejné vlastnosti v tahu a tlaku, posouvá se neutrální osa směrem k tužší straně, kde je při daném namáhání vyšší pevnost viz obr. č. 18 b. Působí-li síla F uprostřed zkušební tyče (obr.č. 19) pak při vzdálenosti podpěr l maximální ohybový moment je dán vztahem: Mo max = F l 4 [Nm] Největší napětí se stanoví ze vztahu: Ro max = Mo max Wo [MPa] Obr.č. 18 Rozdělení napětí v průřezu Wo modul průřezu ( pro kruhový průřez Wo=πd 3 /32) tyče nad mezí úměrnosti [mm 3 ] Obr.č. 19 Průběh ohybového momentu u nosníku na dvou podporách

19 Maximální napětí v ohybu u kruhové tyče ve vláknech nejvzdálenější od neutrální osy: R Max = 8 Fl π d 3 [MPa] Ohybovou zkouškou lze zjistit modul pružnosti E a to i u křehkých materiálů (při tahové zkoušce není možno stanovit Youngův modul E kvůli nepatrné deformaci, jež předchází porušení). Modul pružnosti se stanoví dle vztahu: E= F l 3 48 I y [MPa] y (f) je průhyb v místě zátěžné síly F, I moment setrvačnosti (pro kruhový průřez I=πd 4 /64 [mm 4 ]) Rozměry zkušebních tyčí volíme u šedé litiny podle směrodatné tloušťky odlitku a jsou zahrnuty v ČSN Tyče zkoušíme neobrobené, na povrchu pouze očištěné. Vzdálenost podpor se volí podle průměru tyče a bývá 20d. Tyčky používané na cvičení z nauky o materiálu jsou zhotoveny ze šedé litiny označené ČSN Tyto tyčky byly odlity do písku pomalé ochlazení zajistí vyloučení grafitu a vznik šedé litiny. Orientace odlévaných tyček byla volena tak, aby nečistoty vyplavaly na povrch do tzv. hlavové části. Ta se pak odstraní. Tento způsob lití zajistí minimální obsah nečistot, které by měly za následek vliv geometrického uchycení na výsledné zjišťované veličiny.

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I Zkoušky mechanické Autor přednášky: Ing. Daniela ODEHNALOVÁ Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu ZKOUŠENÍ mechanických vlastností

Více

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1 Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření Metody charakterizace nanomateriálů 1 Základní rozdělení vlastností ZMV Přednáška č. 1 Nejobvyklejší dělení vlastností materiálů v technické

Více

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I.

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I. DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I. Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám -

Více

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické ZKOUŠKY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MATERIÁLŮ Mechanické zkoušky statické a dynamické Úvod Vlastnosti materiálu, lze rozdělit na: fyzikální a fyzikálně-chemické; mechanické; technologické. I. Mechanické vlastnosti

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

Zkoušky rázem. Vliv deformační rychlosti

Zkoušky rázem. Vliv deformační rychlosti Zkoušky rázem V provozu působí často na strojní součásti síla, která se cyklicky mění, popř. Její působení je dynamického charakteru. Rázové působení síly je velmi nebezpečné, neboť to může iniciovat náhlou

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které

Více

Namáhání na tah, tlak

Namáhání na tah, tlak Namáhání na tah, tlak Pro namáhání na tah i tlak platí stejné vztahy a rovnice. Velikost normálového napětí v tahu, resp. tlaku vypočítáme ze vztahu: resp. kde je napětí v tahu, je napětí v tlaku (dále

Více

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. Test A 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. 2. Co je to µ? - Poissonův poměr µ poměr poměrného příčného zkrácení k poměrnému podélnému prodloužení v oblasti pružných

Více

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu

Více

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov 3.2 Základy pevnosti materiálu Ing. Pavel Bělov 23.5.2018 Normálové napětí představuje vazbu, která brání částicím tělesa k sobě přiblížit nebo se od sebe oddálit je kolmé na rovinu řezu v případě že je

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 1 Číslo projektu

Více

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kontrola a měření strojních součástí a jejich polotovarů Pevnostní zkouška statická na tah

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kontrola a měření strojních součástí a jejich polotovarů Pevnostní zkouška statická na tah Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kontrola a měření strojních součástí a jejich polotovarů

Více

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1 Porušení hornin Předpoklady pro popis mechanických vlastností hornin napjatost masivu je včase a prostoru proměnná nespojitosti jsou určeny pevnostními charakteristikami prostředí horniny ovlivňuje rychlost

Více

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení: BUM - 6 Zkouška rázem v ohybu Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Úvodní přednáška: 1) Vysvětlete pojem houževnatost. 2) Popište princip zkoušky

Více

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec,

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, BUM - 7 Únava materiálu Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, Úkoly k řešení 1. Vysvětlete stručně co je únava materiálu.

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Nauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Nauka o materiálu Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které lze získat

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním

Více

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 013 Použitá literatura: Technická

Více

Zkoušky vlastností technických materiálů

Zkoušky vlastností technických materiálů Zkoušky vlastností technických materiálů Stálé zvyšování výkonu strojů a snižování jejich hmotnosti klade vysoké požadavky na jakost hutního materiálu. Se zvyšováním nároků na materiál je nerozlučně spjato

Více

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška 1. Tahová zkouška Tahová zkouška se provádí dle ČSN EN ISO 6892-1 (aktualizována v roce 2010) Je nejčastější mechanickou zkouškou kovových materiálů. Zkoušky se realizují na trhacích strojích, kde se zkušební

Více

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D. 18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D. valach@fd.cvut.cz Informace o předmětu http://mech.fd.cvut.cz/education/bachelor/18mty Popis předmětu Témata přednášek Pokyny k provádění cvičení Informace ke zkoušce

Více

HLINÍK A JEHO SLITINY

HLINÍK A JEHO SLITINY HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření

Více

Minule vazebné síly v látkách

Minule vazebné síly v látkách MTP-2-kovy Minule vazebné síly v látkách Kuličkový model polykrystalu kovu 1. Vakance 2. Když se povede divakance, je vidět, oč je pohyblivější než jednovakance 3. Nejzávažnější je ovšem prezentování zrn

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. Henry Kaiser, Hoover Dam 1 Henry Kaiser, 2 Houževnatost i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. (Empirické) zkoušky houževnatosti

Více

Přetváření a porušování materiálů

Přetváření a porušování materiálů Přetváření a porušování materiálů Přetváření a porušování materiálů 1. Viskoelasticita 2. Plasticita 3. Lomová mechanika 4. Mechanika poškození Přetváření a porušování materiálů 2. Plasticita 2.1 Konstitutivní

Více

Tváření. produktivní metody výroby polotovarů a hotových výrobků, které se dají dobře mechanizovat i automatizovat (velká výkonnost, minimální odpad)

Tváření. produktivní metody výroby polotovarů a hotových výrobků, které se dají dobře mechanizovat i automatizovat (velká výkonnost, minimální odpad) Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Stroje - nástroje. nástroje - ohýbadla. stroje - lisy. (hydraulický lis pro automobilový průmysl)

Stroje - nástroje. nástroje - ohýbadla. stroje - lisy. (hydraulický lis pro automobilový průmysl) Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze

Více

NAMÁHÁNÍ NA KRUT NAMÁHÁNÍ NA KRUT

NAMÁHÁNÍ NA KRUT NAMÁHÁNÍ NA KRUT Φd Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 8. KVĚTNA 2013 Název zpracovaného celku: NAMÁHÁNÍ NA KRUT NAMÁHÁNÍ NA KRUT KRUT KRUHOVÝCH PRŮŘEZŮ Součást je namáhána na krut

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu LETECKÉ MATERIÁLY Úvod do předmětu Historický vývoj leteckých konstrukčních materiálů Uplatnění konstrukčních materiálů souvisí s pevnostními koncepcemi leteckých konstrukcí Pevnostní koncepce leteckých

Více

ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU

ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: KONTROLA A MĚŘENÍ ČTVRTÝ Aleš GARSTKA 27.5.2012 Název zpracovaného celku: Zkouška pevnosti materiálu v tahu ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU Zadání: Proveďte na zkušebním trhacím

Více

Téma 2 Napětí a přetvoření

Téma 2 Napětí a přetvoření Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Téma 2 Napětí a přetvoření Deformace a posun v tělese Fzikální vztah mezi napětími a deformacemi, Hookeův zákon, fzikální konstant a pracovní diagram

Více

Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22

Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22 Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI Jaroslav Krucký, PMB 22 SYMBOLY Řecká písmena θ: kontaktní úhel. σ: napětí. ε: zatížení. ν: Poissonův koeficient. λ: vlnová délka. γ: povrchová

Více

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku 1. Úlohy a cíle teorie plasticity chopnost tuhých těles deformovat se působením vnějších sil a po odnětí těchto sil nabývat původního tvaru a rozměrů se nazývá pružnost. 1.1 Plasticita, pracovní diagram

Více

1. cvičení. Strojírenské materiály

1. cvičení. Strojírenské materiály 1. cvičení Strojírenské materiály Akademický rok 2007 / 2008 2 / 40 Program cvičen ení 1. Elastická, anelastická a plastická deformace 2. Zkouška tahem kovy 3. Diskontinuální průběh síly na mezi kluzu,

Více

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka (nutná), tabulka průřezových charakteristik, oficiální přehled

Více

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ 1 ŽÍHÁNÍ Žíhání je způsob tepelného zpracování, kterým chceme u součásti dosáhnout stavu blízkého stavu rovnovážnému. Podstatou je rovnoměrný ohřev součásti na teplotu žíhání, setrvání na této teplotě

Více

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45. Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Statické zkoušky (pevnost, tvrdost) Dynamické zkoušky (cyklické,

Více

7 Lineární elasticita

7 Lineární elasticita 7 Lineární elasticita Elasticita je schopnost materiálu pružně se deformovat. Deformace ideálně elastických látek je okamžitá (časově nezávislá) a dokonale vratná. Působí-li na infinitezimální objemový

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,

Více

Plastická deformace a pevnost

Plastická deformace a pevnost Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových

Více

Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů

Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů Dr. Ing. Roman Růžek Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Praha 9 Letňany ruzek@vzlu.cz Základní rozdělení zkoušek pro ověření

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Ing.Jiřina Strnadová Předmět:Fyzika Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah Teoretický úvod... 3 Rozdělení pevných látek... 3 Mechanické vlastnosti pevných

Více

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka (nutná), tabulka průřezových

Více

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 Řešení 1. Definujte tvrdost, rozdělte zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je jeho vlastnost. Dá se charakterizovat, jako jeho schopnost odolávat vniku cizího tělesa. Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru

Více

Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu

Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu ČSN 19 830 zušlechtěno dle předpisů pro danou ocel tj. kaleno a 3x popuštěno a) b) Obr.č. 1 a) Poškozený zub protahovacího trnu; b) Zdravý zub druhá

Více

Nelineární problémy a MKP

Nelineární problémy a MKP Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)

Více

Zkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu

Zkoušení ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu Objemová hmotnost ztvrdlého betonu ČSN EN 12390-7 Podstata zkoušky Stanoví se objem a hmotnost zkušebního tělesa ze ztvrdlého betonu a vypočítá se objemová hmotnost. Metoda stanovuje objemovou hmotnost

Více

Poruchy krystalové struktury

Poruchy krystalové struktury Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 15. října 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Poruchy krystalové struktury 15. října 2013 1 / 30 Poruchy krystalové struktury nelze vytvořit ideální strukturu krystalu bez poruch

Více

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 2013 Aktualizováno: 2015 Použitá

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování

Více

ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC

ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC Sborník str. 392-400 ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC Antonín Kříž Výzkumné centrum kolejových vozidel, ZČU v Plzni,Univerzitní 22, 306 14, Česká republika, kriz@kmm.zcu.cz Požadavky kladené dnešními

Více

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl? Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl? Zkušební stroj pro zkoušky mechanických vlastností materiálů na Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. Pružnost (elasticita) Z fyzikálního

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Příprava metalografických výbrusů Odběr vzorků nesmí dojít k změně struktury (deformace, ohřev) světelný mikroskop pro dosažení požadovaných

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.9 Plasticita a creep Vliv teploty na chování materiálu 1. Teplotní roztažnost L = L α T ( x) dl 2. Závislost modulu pružnosti na teplotě: Modul pružnosti při

Více

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE) Laboratorní cvičení z předmětu "Kontrolní a zkušební metody" Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE) Zadání: Na základě výsledků tahové zkoušky podle norem ČSN EN ISO 527-1 a ČSN EN ISO 527-3 analyzujte

Více

( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku

( r ) 2. Měření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku 1 ěření mechanické hysterezní smyčky a modulu pružnosti ve smyku Úkol č.1: Získejte mechanickou hysterezní křivku pro dráty různé tloušťky

Více

Stavební hmoty. Přednáška 3

Stavební hmoty. Přednáška 3 Stavební hmoty Přednáška 3 Mechanické vlastnosti Pevné látky Pevné jsou ty hmoty, které reagují velmi mohutně proti silám působícím změnu objemu i tvaru. Ottova encyklopedie = skupenství, při kterém jsou

Více

PRUŽNOST A PLASTICITA I

PRUŽNOST A PLASTICITA I Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice

Více

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Měření modulu pružnosti Úkol : 1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu Pomůcky : - Měřící zařízení s indikátorovými hodinkami - Mikrometr - Svinovací metr

Více

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování

Více

BO02 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

BO02 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ BO0 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ PODKLADY DO CVIČENÍ Obsah NORMY PRO NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ... KONVENCE ZNAČENÍ OS PRUTŮ... 3 KONSTRUKČNÍ OCEL... 3 DÍLČÍ SOUČINITEL SPOLEHLIVOSTI MATERIÁLU... 3 KATEGORIE

Více

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Karel Mikeš České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební

Více

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury. ocelových 5. přednáška Vybrané partie z plasticity Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 2. prosince 2015 Pracovní diagram ideálně pružného materiálu ocelových σ

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky Oceli na odlitky Oceli třídy 26: do 0,6 % C součásti elektrických strojů, ložiska vozidel, armatury a součásti parních kotlů a turbín, na součásti spalovacích motorů Oceli tříd 27 a 28: legovány Mn a Si,

Více

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011 OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 010/011 Pomocí Thumovy definice, s využitím vrubové citlivosti q je definován vztah mezi součiniteli vrubu a tvaru jako: Součinitel tvaru α je podle obrázku definován jako:

Více

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí Marek Šorf Seminář Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí 27. září 2017 ČVUT Praha 1 Obsah 1. část Ing. Marek Šorf Rozdíl oproti navrhování konstrukcí

Více

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny METALOGRAFIE II Oceli a litiny Slitiny železa, uhlíku a popřípadě dalších prvků se nazývají oceli a litiny. Oceli jsou slitiny železa obsahující do 2,14 hm. % uhlíku, litiny s obsahem uhlíku nad 2,14 hm.

Více

vztažný systém obecné napětí předchozí OBSAH další

vztažný systém obecné napětí předchozí OBSAH další p05 1 5. Deformace těles S deformací jako složkou mechanického pohybu jste se setkali už ve statice. Běžně je chápána jako změna rozměrů a tvaru tělesa. Lze ji popsat změnami vzdáleností různých dvou bodů

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Nauka o materiálu Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze kluzu R e, odpovídající

Více

Díly forem. Vložky forem Jádra Vtokové dílce Trysky Vyhazovače (nitridované) tlakové písty, tlakové komory (normálně nitridované) V 0,4

Díly forem. Vložky forem Jádra Vtokové dílce Trysky Vyhazovače (nitridované) tlakové písty, tlakové komory (normálně nitridované) V 0,4 1 VIDAR SUPREME 2 Charakteristika VIDAR SUPREME je Cr-Mo-V legovaná ocel pro práci za tepla, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Velmi dobrá odolnost proti náhlým změnám teploty a tvoření

Více

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

12. Struktura a vlastnosti pevných látek 12. Struktura a vlastnosti pevných látek Osnova: 1. Látky krystalické a amorfní 2. Krystalová mřížka, příklady krystalových mřížek 3. Poruchy krystalových mřížek 4. Druhy vazeb mezi atomy 5. Deformace

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 1. Druhy pevných látek AMORFNÍ nepravidelné uspořádání molekul KRYSTALICKÉ pravidelné uspořádání molekul krystalická mřížka polykrystaly více jader (krystalových zrn),

Více

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI 6 ZKOUŠENÍ TAVEBNÍ OCELI 6.1 URČENÍ DRUHU BETONÁŘKÉ VÝZTUŽE DLE POVRCHOVÝCH ÚPRAV 6.1.1 Podstata zkoušky Různé typy betonářské výztuže se liší nejen povrchovou úpravou, ale i různými pevnostmi a charakteristickými

Více

Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží

Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM KLENEB Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží 1 Úvod Při rekonstrukcích památkově chráněných a historických budov se často setkáváme

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

Definujte poměrné protažení (schematicky nakreslete a uved te jednotky) Napište hlavní kroky postupu při posouzení prutu na vzpěrný tlak.

Definujte poměrné protažení (schematicky nakreslete a uved te jednotky) Napište hlavní kroky postupu při posouzení prutu na vzpěrný tlak. 00001 Definujte mechanické napětí a uved te jednotky. 00002 Definujte normálové napětí a uved te jednotky. 00003 Definujte tečné (tangenciální, smykové) napětí a uved te jednotky. 00004 Definujte absolutní

Více

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti)

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti) VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti (339) Pružnost a pevnost v energetice (Návo do cvičení) Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti) Autor: Jaroslav Rojíček Verze:

Více

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž

PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Vakuové tepelné zpracování a tepelné zpracování nástrojů 22. - 23.11. 2011 - Jihlava PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Katedra materiálu

Více

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Obsah Protahovací trn Povrchově kalená součást Fréza Karbidické vyřádkování Cementovaná součást Pozinkovaná součást Pivní korunky Klíč

Více

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových

Více

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie)

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) Houževnatost i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. (Empirické) zkoušky houževnatosti (Charpy, TNDT) iii. Lineárně-elastická elastická

Více

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ STUDIJNÍ PODPORY PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO PROGRAMU STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ -GEOTECHNIKA A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Tváření. Název: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_20 13 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Tváření. Název: Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Číslo: VY_32_INOVACE_20 13 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tváření Ohýbání Ing. Kubíček Miroslav Číslo: VY_32_INOVACE_20

Více

písemky (3 příklady) Výsledná známka je stanovena zkoušejícím na základě celkového počtu bodů ze semestru, ze vstupního testu a z písemky.

písemky (3 příklady) Výsledná známka je stanovena zkoušejícím na základě celkového počtu bodů ze semestru, ze vstupního testu a z písemky. POŽADAVKY KE ZKOUŠCE Z PP I Zkouška úrovně Alfa (pro zájemce o magisterské studium) Zkouška sestává ze vstupního testu (10 otázek, výběr správné odpovědi ze čtyř možností, rozsah dle sloupečku Požadavky)

Více

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Název školy Název projektu Registrační číslo projektu Autor Název šablony Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191 Modernizace výuky

Více

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; platnost do r. 2016 v návaznosti na použité normy. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Křehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008

Křehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008 Křehké materiály Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008 Základní charakteristiky Křehký lom bez znatelné trvalé deformace Mez pevnosti má velký rozptyl

Více

Pevnost v tahu vláknový kompozit. Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Pevnost v tahu vláknový kompozit. Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Pevnost v tahu vláknový kompozit Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Předpoklady výpočtu Vycházíme z uspořádání Voigtova modelu Všechna vlákna mají

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

Dalibor Vojtěch, Pavel Novák ml., Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství

Dalibor Vojtěch, Pavel Novák ml., Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství 1.5 Fyzikální degradace materiálů Dalibor Vojtěch, Pavel Novák ml., Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství 1.5.1. Plastická deformace Při zatěžování materiálu mechanickou silou dojde k jeho deformaci,

Více