Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Portál ve ejné správy transak ní ást. Hana Rejnyšová

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Portál veejné správy transakní ást Hana Rejnyšová Bakaláská práce 2009

2

3

4 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne Hana Rejnyšová

5 SOUHRN Tato bakaláská práce pojednává o Transakní ásti Portálu veejné správy. Podává pehled o elektronických službách, které jsou v rámci tohoto informaního systému uživateli dostupné. Popisuje prh registrace, možnosti pipojení, penosy podání a zpsob zabezpeení tohoto portálu. KLÍOVÁ SLOVA Portál veejné správy, elektronické podání, egovernment, šifrování, certifikáty TITLE Portal of the Public Administration - the transaction part ABSTRACT This bachelor thesis deals with the transaction of the Public Administration Portal. It presents an overview of electronic services that are within this information system available to users. It describes the course of registration, connectivity, transmission and use method of securing this portal. KEYWORDS Portal of the Public Administration, electronic filing, egovernment, encryption, certificates

6 PODKOVÁNÍ Ráda bych podkovala vedoucí mé bakaláské práce Ing. Han Jonášové, Ph.D. za její vstícný pístup, podntné návrhy a as, který mi vnovala.

7 OBSAH ÚVOD 8 1 ZÁKLADNÍ POJMY 10 2 SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA ZÁKON. 365/2000 SB ZÁKON. 127/2005 SB ZÁKON. 101/2000 SB ZÁKON. 227/2000 SB ZÁKON. 500/2004 SB VYHLÁŠKA. 496/2004 SB. A NAÍZENÍ VLÁDY. 495/2004 SB ZÁKON. 499/2004 SB ZÁKON. 412/2005 SB OSTATNÍ LEGISLATIVNÍ OPATENÍ 23 3 CHARAKTERISTIKA, PEHLED SLUŽEB A PIPOJENÍ SLUŽBY PVS ELEKTRONICKÉ SLUŽBY Služby eské správy sociálního zabezpeení Služby Ministerstva prmyslu a obchodu Služby Ministerstva financí Služby Generálního editelství cel Služba Ministerstva dopravy Služba Ministerstva životního prostedí PROCES REGISTRACE A PIPOJENÍ Registrace s certifikátem Registrace s uživatelským identifikátorem 31 4 ENOSY PODÁNÍ A BEZPENOST KOMUNIKANÍ KANÁLY A FORMÁTY DAT PH PENOSU PODÁNÍ BEZPENOST PVS Certifikaní autorita a certifikáty Navazování spojení, šifrování penášených dat Uživatelský identifikátor PRAKTICKÁ UKÁZKA REGISTRACE 40

8 4.5 DATOVÁ SCHRÁNKA Charakteristika datové schránky Doruování dokument Založení datové schránky Osoby oprávnné k pístupu a zprovoznní datové schránky Technické požadavky a zabezpeení 45 5 ZHODNOCENÍ 46 ZÁVR 48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ 49 SEZNAM OBRÁZK 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 54 SEZNAM PÍLOH 56

9 Úvod Každodenní pracovní i osobní život vtšiny lidí ve vysplé zemi je dnes ovlivnn používáním mobilních telefon, poíta a Internetu. Stále astji se mluví o Informatizaci i Informaní spolenosti. V minulosti zaujímaly první pky žebku ekonomického rstu zem pedevším materiálové a ekonomické zdroje, nyní toto místo náleží informacím. Díky stále dokonalejším informaním technologiím je možné enášet tyto informace v nejrznjší podob bez asového, kvantitativního i prostorového omezení. Toho je samozejm využíváno v nejrznjších odvtvích a oborech lidské innosti. V souvislosti s veejnou správou se hovoí o tzv. egovernmentu, jehož nedílnou souástí je Portál veejné správy. Tento pojem zahrnuje v podstat rzné úkoly, které se zabývají elektronizací výkonu innosti veejné správy nebo v širším pojetí spíše orgán veejné moci vbec. Jeho hlavním smyslem je poskytnout lidem a jakýmkoli subjektm soukromého práva vtší komfort pi jednání se státem a jeho orgány tím, že zjednoduší a urychlí komunikaci oban a podnikatelských subjekt s tmito orgány. Je též posílena demokratizace veejné správy jakožto služby spolenosti. Elektronizace veejné správy pináší výhodu jak adresátm, tak úedníkm, kteí tím získávají více asu pro strany a nemusí se tolik vnovat papírm. Velký význam má i transformaní funkce, nebo zavádní egovernmentu mže vést k systémovým zmnám v organizaci a ízení orgán a tím odstranit duplicity a multiplicity, zlepšit tok informací a zkvalitnit rozhodování. Koneným dsledkem egovernmentu by mlo tedy být zefektivnní výkonu veejné moci z hlediska astník i státu, docílit úspory asu i penz. Lidé nemusejí zbyte marnit as postáváním na úadech, mají možnost získat informaci nebo stáhnout formulá pímo z domova nebo kanceláe a po vyplnní jej zase odeslat, aniž by museli vstoupit na njaký úad. Na druhé stran úedníci mohou vyizovat rutinní záležitosti zasláním standardizovaného dokumentu s požadovanou informací a významn se tak zjednodušuje nejen rozhodovací innost, ale také komunikace uvnit státního aparátu. Odpadají náklady na poštovné, papír, prostory pro archivování i personál, nebo s využitím moderních informaních technologií by mlo dojít i ke snížení potu zamstnanc. Díky egovernmentu mže dojít i ke zrychlení složitjších proces, nebo úedník má k dispozici evidence, registry a katalogy, v nichž mže snadno a rychle najít, to co potebuje a také odpadnou prodlevy pi doruování listinných dokument. Úad tak mže fungovat 7 dní v týdnu a 24 hodin denn. Všechna tato pozitiva se samozejm dostaví až na základ nemalých vstupních investic, které se však relativn brzy vrátí v podob zkvalitnní a zpíjemnní výkonu veejné moci. 8

10 egovernment je významným nástrojem dosažení transparentnosti veejné správy v demokratických státech. [20] V eské republice zahrnuje egovernment nkolik oblastí a inností, kterými jsou nap. informaní systémy veejné správy, open source, elektronická komunikace, ochrana osobních údaj, implementace biometrických údaj, elektronický podpis, elektronická znaka, elektronická správní ízení, elektronická podání, e-podatelny, e-volby, dlouhodobé uchovávání elektronických dokument, konverze dokument, registry veejné správy, informaní audit, bezpenost a ochrana utajovaných informací, komplexní zabezpeení informaního systému, ecomerce, elektronické veejné zakázky a další. [19] Práv oblast elektronického podání v podob Transakní ásti Portálu veejné správy, se stala tématem mé bakaláské práce. Cílem této bakaláské práce je charakterizovat Transakní ást Portálu veejné správy, podat pehled o elektronických službách, které jsou v rámci tohoto informaního systému uživateli dostupné. Popsat prh registrace, možnosti pipojení, penosy podání a zpsob zabezpeení tohoto portálu. 9

11 1 Základní pojmy Popisované dležité pojmy z této oblasti vycházejí pedevším z Provozního ádu Transakní ásti Portálu veejné správy [31] (není-li uvedeno jinak). PVS Portálem veejné správy (dále jen PVS) se rozumí informaní systém (ve smyslu zákona. 365/2000 Sb.) provozovaný se zámrem usnadnit veejnosti dálkový pístup k pro ni potebným informacím z veejné správy. Tento pojem mže být definován také podle RNDr. Evy Kubátové jako jednotná brána k informaním zdrojm veejné správy a k elektronickým operacím v rámci veejné správy. [17] egovernment Portál veejné správy je jednotným nástrojem egovernmentu. V širším slova smyslu tento pojem vystihuje následující definice. egovernment je využívání informaních technologií veejnými institucemi pro zajištní výmny informací s obany, soukromými organizacemi a jinými veejnými institucemi za úelem zvyšování efektivity vnitního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informaních služeb. [19] Transakní ást Transakní ást nkdy též nazývaná Government Gateway umožuje Elektronické podání. Registrovaní uživatelé mohou bezpe zasílat a pijímat formuláe úad veejné správy s využitím identifikátoru uživatele nebo s využitím digitálního certifikátu. Podrobnji bude vysvtleno v následujících kapitolách. PVS není tvoen jen Transakní ástí, ale i ástí Informaní. Její popis však není souástí této práce, nebo neodpovídá zvolenému tématu. Aplikace Elektronická podání edstavuje uživatelský název pro Transakní ást PVS. Název aplikace Elektronická podání byl zvolen s ohledem na uživatele PVS, kterým by termín Transakní ást PVS mohl pipadat píliš technický. edstavuje nkolik základních služeb požadovaných pro plné elektronické zpístupnní služeb úad veejné správy nutných pro vznik egovernmentu v eské republice. Aplikace Elektronická podání je vlastn jedním z produkt (služeb) poskytovaných veejnosti úady veejné správy. Úelem tchto produkt je zajištní inného a nákladov efektivního poskytování online služeb. Úadm veejné správy umožují zamovat se na rychlý vývoj služeb online namísto opakovaného vytváení spolených základních stavebních prvk požadovaných pro všechny služby online. [6] Elektronické podání Zpráva ureného formátu, která je odesílána (prostednictvím PVS subjektu VS). 10

12 Datová schránka Datová schránka je elektronickým úložištm ureným ke komunikaci s orgány veejné moci. Její pomocí je možné zasílat orgánm veejné moci a pijímat od nich úední dokumenty v elektronické podob. Tento zpsob komunikace nahrazuje klasický zpsob doruování v listinné podob. Datová schránka není ová schránka, není možné komunikovat pímo s jednotlivými úedníky, ale pouze s celým úadem. Pomocí datové schránky nelze komunikovat s jinou fyzickou osobou, podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou. [9] Datová zpráva Struktura penášených dat, kterou si definuje vlastník služby. Datová zpráva je vkládána do GovTalk obálky a tento celek je následn penášen Transakní ástí PVS. DIS (Department Interface Server) edstavuje rozhraní mezi úady veejné správy a dalšími pipojenými organizacemi na stran jedné a centrální aplikací Elektronická podání na stran druhé. DIS implementuje zajištný koncový bod, do kterého aplikace Elektronická podání spolehliv doruuje zprávy prostednictvím spolehlivého zasílání zpráv. DIS dále poskytuje prostedky pro pevod dat z formátu XML na formáty stávajících technologií a aplikací. GovNet Komunikaní infrastruktura (tj. síové prvky a servery) veejné správy, které umožují komunikaci mezi subjekty k ní pipojených sítí v zabezpeeném prostedí (bezpenost, spolehlivost, garantovaná kvalita služeb, trvalý dohled a podpora z jediného kontaktního místa). GovTalk obálka XML struktura, která je vytvoena na základ GovTalk schématu. Veškerá komunikace v Transakní ásti PVS je vkládána do GovTalk obálky. GovTalk schéma XML schéma, které definuje elementy nutné pro komunikaci s aplikací Elektronická podání. Informace Smysluplná data, která snižují neuritost u píjemce. 11

13 KI ISVS Komunikaní infrastruktura Informaního systému veejné správy (nkdy též nazývána Intranetem veejné správy). Komunikaní infrastruktura informaních systém veejné správy je souborem právních, technických, organizaních a jiných opatení, služeb a vybavení sloužících ke komunikaci ISVS navzájem, a to uvnit subjekt veejné správy i mezi nimi, mezi ISVS a veejností, partnerskými organizacemi jiných stát zejména EU a dalšími organizacemi. V odpovídajících ástech se ídí ustanoveními souvisejících zákon a právních pedpis. [10] Koordinátor Ministerstvo vnitra R, které dává do souladu výše uvedené innosti a centráln zadává podmínky Komunikaní infrastruktury Informaního systému veejné správy. Zajišuje rozvoj, výstavbu a metodické ízení ISVS. Prostednictvím atestace dlouhodobého ízení ISVS, atestace zpsobilosti k realizace vazeb ISVS prostednictvím referenního rozhraní a kontrolní innosti realizuje zptnou vazbu na metodiky a vyhlášky k zákonu. 365/2000 Sb., o ISVS, ve znní pozdjších pedpis a jejich dodržování v praxi. Projektovým pístupem omezuje vznik duplicit pi provozování ISVS. Zabezpeuje reálné požadavky na erpání financí z veejných rozpo v oblasti ICT. Pipravuje technologické podmínky pro efektivnjší výkon veejné moci. [22] Oban Z pohledu PVS fyzická osoba, která vyizuje s veejnou správou agendy související s osobním životem. Organizace Z pohledu PVS fyzická nebo právnická osoba vykonávající podnikatelskou innost. Do této kategorie také patí nap. charitativní a další organizace. Orgány veejné správy Patí sem pedevším stát prostednictvím vlastních orgán a dále tzv. další veejnoprávní subjekty jako pedstavitelé a nositelé veejné moci. [38] Poskytovatel Telefónica O2 Czech Republic, a. s. je poskytovatel a dodavatel ásti služeb KI ISVS. Pro správnou funkci egovernmentu je klíová elektronizace vnitních agend, nebo jedin ta umožní veejnosti skutenou možnost komunikovat s veejnou správou bez ohledu na as a místo. Elektronizace vnitních agend veejné správy je nejsložitjším úkolem souasného e Governmentu, který je stále pedmtem hledání správného a efektivního ešení - jak v eské republice, tak v zahranií. Telefónica O2 Czech Republic, a. s. se aktivn astní diskusí, jak ešit poteby efektivní komunikace, souasn nabízí ešení, která umožují digitalizovat dokumenty a efektivn je spravovat. [25] 12

14 ihlašování k aplikaci Elektronická podání ihlašovací informace uživatel používá pro pihlášení k aplikaci Elektronická podání k provádní administrativních krok a dále je používá pi zasílání podání. Podání je aplikací Elektronická podání pijato pouze v pípad, kdy souhlasí pihlašovací informace uživatele a známé údaje pazené ke služb. Registrace Proces, kdy jsou uživateli vytvoeny pihlašovací informace k aplikaci Elektronická podání. Jakmile jsou pihlašovací informace vytvoeny, mohou být použity k autorizaci uživatele. V aplikaci Elektronická podání existují dva typy pihlašovacích informací. První typ je definován identifikátorem uživatele a heslem. Druhý typ je definován certifikátem. Pi registraci uživatel vyplní v aplikaci Elektronická podání základní formulá. Zde zadá své jméno, píjmení a ovou adresu. Aplikace Elektronická podání v tomto pípad nezkoumá správnost tchto údaj. Uživatel se následn rozhodne, zda se k aplikaci Elektronická podání bude ihlašovat za pomoci uživatelského identifikátoru a hesla nebo s pomocí certifikátu. K dokonení registrace je podmínkou pihlásit se k alespo jedné služb. Služba (Služba PVS) Souhrn prostedk umožující obanm, organizacím a zástupcm elektronickou komunikaci (elektronická podání). Služba je tvoena skupinou jedné i více transakcí. Službu definuje vlastník služby a ta je na základ definice implementována v aplikaci Elektronická podání a na DIS serveru. Služba pedstavuje nejnižší možnou úrove pístupu pro uživatele. Podmínkou pro využívání služby je pihlášení ke služb. Správce PVS Portál veejné správy spravuje Ministerstvo vnitra R, tzn. že zde jsou poskytovány ovené a státem garantované informace. [30] Transakce Transakce je nejmenší jednotkou innosti, kterou mže uživatel provádt pes aplikaci Elektronická podání, nap. podání elektronického formuláe. Uživatel PVS Uživatel PVS je subjekt využívající služeb Portálu veejné správy (oban nebo komerní subjekt), odesilatel. 13

15 Vlastník služby Vlastník služby je subjekt veejné správy zodpovídající za danou službu. Vlastník služby uruje: transakce, které se v rámci dané služby budou provádt, známé údaje, které ovují identitu odesílatele, úrove požadovaného zabezpeení, funkce provádné DIS serverem atd. (formát datové zprávy a zpsob doruení elektronické podateln). VS Veejná správa, neboli vedení a ízení správy vcí veejných, je v eské republice decentralizovaná. V souasné dob lze jen výjime nalézt ucelené oblasti, ve kterých by se uplatovala výlu funkce státu. [37] XML Nový formát dokument, který pedepisuje, jak zapsat data spole s jejich významem. Díky tomu, že XML je jednoduchý formát (jednoduchý znakovací jazyk), je rozšiitelný (není omezen njakou množinou element), je otevený (vytvoilo ho uznávané, mezinárodní sdružení existující od roku 1994, jehož hlavním úkolem je dohlížet na vývoj internetových standard - konsorcium W3C a dalo k všeobecnému použití) a je fakticky podporován (velkými i malými firmami), stává se z nho univerzální formát, který postupn nahrazuje dosud používané formáty. Jedním z nejdležitjších požadavk, pi vývoji XML, byla penositelnost informací. [15] Zástupce Z pohledu PVS fyzická nebo právnická osoba, která na základ plné moci, mandátní smlouvy zastupuje obany nebo organizace. Do této kategorie nap. patí firmy, které vedou jiným firmám úetnictví. V ist právní terminologii platí, že organizace nebo oban je v tomto pípad zmocnitel a zástupce je zmocnnec. Známý údaj i pihlášení ke službám je uživatel dotázán na tzv. známé údaje, nap. variabilní symbol pidlený eskou správou sociálního zabezpeení, IO, PS apod. Tyto známé údaje jsou aplikací Elektronická podání kontrolovány, zda jsou platné. Úady, které provozují služby v rámci aplikace Elektronická podání, poskytují a definují známé údaje pro každou službu a zárove poskytují pravidelné aktualizace tchto údaj. Na známé údaje mžeme pohlížet jako na sadu identifikátor, podle kterých lze rozpoznat koncového uživatele nebo organizaci v okamžiku, kdy se hlásí k elektronickým službám. 14

16 2 Související legislativa eská vláda se soustavnji zaala zabývat problematikou egovernmentu od roku Usnesením vlády. 78/1992 uložila, aby do byl pedložen projekt globální architektury informaní soustavy eské republiky, který ml být založen na základních rezortních informaních systémech a ml zahrnovat celý systém státní správy. Usnesením vlády. 367/1992 pak uložila pedsedovi Komise pro informaní systémy státní správy, která provádla koordinaci v této oblasti, aby navrhl spolený postup ústedních správních úad pi organizování a zajišování veejných informaních služeb. Situace se však píliš nezlepšila, proto Poslanecká snmovna v roce 1994 iniciovala vládu, aby zabezpeila budování informaního systému a urila garanta jeho výstavby. Na základ toho vláda v záí 1995 pijala materiál zvaný Výstavba státního informaního systému eské republiky. V roce 1996 bylo zrušeno Ministerstvo hospodáství, kterému náležela problematika státních informaních systém a souasn byl zízen Úad pro státní informaní systém, který však zstal fakticky bez kompetencí. Prlom znamenalo až pijetí strategického dokumentu Státní informaní politika cesta k informaní spolenosti, který byl schválen vládou v roce 1999 (Usnesení vlády. 525), k jehož realizaci byl vypracován tzv. Akní plán a v návaznosti na nj dokument Koncepce budování informaních systém veejné správy (Usnesení vlády. 1059/1999). Vytváení a rozvoj informaních systém veejné správy ml zajišovat Úad pro veejné informaní systémy, který nahradil Úad pro státní informaní systém. V roce 2002 byl tento orgán zrušen a jeho psobnosti pešly na Ministerstvo informatiky. Nejvýznamnjším produktem tohoto ministerstva byl práv zmínný PVS, který byl spuštn 6. íjna [20] V ervnu 2007 bylo zrušeno Ministerstvo informatiky, o jehož kompetence se podlily pedevším Ministerstvo vnitra a Ministerstvo prmyslu a obchodu. [39] 2.1 Zákon. 365/2000 Sb. Informaní systémy veejné správy (ISVS) jsou právn zakotveny v zákon. 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy, ve znní pozdjších pedpis. Tento zákon byl nkolikrát novelizován, naposledy zákonem. 130/2008 Sb. zveejnným dne ve Sbírce zákon. Zásadní byla novela zákonem. 81/2006 Sb., která zavádí pro orgány veejné správy nové povinnosti (nap. zavést a trvale uplatovat dlouhodobé ízení ISVS), rozšiuje služby veejnosti. Portál veejné správy je pístupovým místem pro komunikaci s veejnou správou. S tímto souvisí i pojem Czech POINT, který znamená eský Podací a Ovovací Informaní Národní Terminál. Jedná se o projekt, který redukuje pílišnou byrokracii ve vztahu oban veejná správa. Czech POINT je asistovaným místem výkonu veejné správy umožující komunikaci se státem prostednictvím jednoho místa, tak aby obíhala data, ne oban. [19] 15

17 Nedílnou souástí legislativních opateních jsou též vyhlášky nap. vyhláška. 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informaní koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na ízení bezpenosti a kvality informaních systém veejné správy, oznaenou jako vyhláška o dlouhodobém ízení informaních systém veejné správy. Dále pak vyhlášku o referenním rozhraní. 53/2007 Sb., o technických a funkních náležitostech uskuteování vazeb mezi informaními systémy veejné správy prostednictvím referenního rozhraní. MV R vydalo též vyhlášku. 52/2007 Sb., o postupech atestaních stedisek pi posuzování zpsobilosti k realizaci vazeb informaních systém veejné správy prostednictvím referenního rozhraní. Ministerstvo vnitra R vytváí a spravuje veejný Informaní systém o datových prvcích (ISDP). Postupy i vedení a zápisu datových prvk do IS o datových prvcích, vetn postup MV R pi vyhlašování datových prvk, stanoví vyhláška. 469/2006 Sb., o form a technických náležitostech pedávání údaj do informaního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva vnitra (díve informatiky) a jiných orgán veejné správy pi vedení, zápisu a vyhlašování datových prvk v informaním systému o datových prvcích (vyhláška o informaním systému o datových prvcích). Formu uveejnní informací stanoví vyhláška. 64/2008 Sb., o form uveejování informací souvisejících s výkonem veejné správy prostednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o pístupnosti). Podstatou vyhlášky je píloha: Pravidla pro tvorbu pístupných webových stránek. [14] Cílem zákona. 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy, je takový stav, kdy bude informaní systém opaten patným návodem, budou se o nj starat zkušení odborníci, bude mít patný servis a bude dlat jen to, co má. Jelikož bylo složité takový ISVS rozeznat od obyejného informaního systému (IS), vznikl poátkem roku 2007 metodický pokyn Co je a co není ISVS. Rozdíl je v tom, jestli bude konkrétní informaní systém spadat pod zákon. 365/2000 Sb. nebo ne a tudíž dojde k rozdílu v dokumentaci, komunikaci a správ tohoto informaního systému. ISVS je informaním systémem, který spravuje konkrétní orgán veejné správy a jsou na nj a na orgán veejné správy kladeny požadavky, které vycházejí z již zmiovaných legislativních opatení. [19] Tyto požadavky jsou následující a vycházejí ze zdroje [19]: 1. Orgán veejné správy musí uveejovat íselníky, pokud je jejich správcem. íselník je seznam ípustných hodnot datového prvku ve form dvojic kódu a hodnoty. Dvodem pro standardizaci íselník je výmna informací. innost správy datových prvk a íselník se týká zejména ústedních orgán veejné správy. 2. Orgán veejné správy musí MV R v elektronické podob a bez zbyteného odkladu zpístupovat informace o jím provozovaných informaních systémech. Zpístupnní informací zde probíhá do informaního systému, kde jsou požadované informace voln pístupné s jasným cílem pomoci informatikm pi tvorb a vytváení komunikujících informaních systém. 16

18 3. Orgán veejné správy musí zajistit, aby komunikace všech jeho ISVS probíhala pes referenní rozhraní a s využitím vyhlášených datových prvk. Tento požadavek je kladen pouze na komunikující ISVS, ostatních se netýká. Projekt spolených služeb pro celou veejnou správu však nebyl realizován a pravdpodobn ani realizován nebude, protože definovat spolené služby není vbec jednoduché. Právními pedpisy bylo tedy upraveno referenní rozhraní do varianty light, která nepináší nové služby nebo informace, na druhou stranu však neomezuje implementaci zných ISVS, jejich technologií, komunikací apod. 4. Orgán veejné správy musí dlouhodob ídit své ISVS. Musí zpracovat informaní koncepci, která zahrnuje charakteristiku všech spravovaných ISVS, zpsob jejich financování, zpsob odpovdnosti pi jejich správ, dlouhodobé cíle v oblasti ízení kvality a bezpenosti. Informaní koncepce orgánu veejné správy musí být pro kontrolu atestována. Pi atestaci je ovována proti souasnému stavu, vývoji, technologii a legislativ. 5. Orgán veejné správy musí ke všem svým ISVS (zvláš) vést provozní dokumentaci, která se skládá z tchto dokument: bezpenostní politika ISVS, bezpenostní smrnice pro innost bezpenostního správce, uživatelská píruka, systémová píruka, ípadn jiné dležité provozní dokumenty podle povahy a rozsahu ISVS. 6. Czech POINT jako souást egovernmentu eský Podací a Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je též právn zakotven v zákon. 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy. Je to projekt, který má redukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban-veejná správa. Slouží jako asistované místo výkonu veejné správy, umožující komunikaci se státem prostednictvím jednoho místa tak, aby obíhala data, ne oban, jak tomu bylo doposud. Cílem je vytvoit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ovit data z veejných i neveejných ISVS, úedn ovit dokumenty a listiny, pevést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o prhu správních ízení ve vztahu k obanovi a podat podání pro zahájení ízení správních orgán. Prh tohoto procesu je pomrn snadný. Oban se dostaví na poboku eské pošty, vybrané zastupitelské úady, pípadn další instituce stanovené provádcími vyhláškami. Na pepážce íslušný pracovník Czech POINT získá údaje o žadateli a údaje o pedmtu jeho zájmu. 17

19 Tato kontaktní místa neslouží k nahlížení do ISVS nebo registr - je nutné znát údaje o subjektu nebo pedmtu jeho zájmu (pi vyhledání spolenosti je nutné znát IO apod.) Pracovník se zabezpeeným kanálem pipojí k centrále Czech POINT, zadá dotaz a pijme odpov. Elektronickou odpov vytiskne, orazítkuje a podepíše. Tento výpis má charakter veejné listiny. V souasné dob lze na kontaktních místech Czech POINT získat výpisy z rejstíku trest, katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstíku nebo živnostenského rejstíku. V konené fázi projektu se poítá s tím, že oban bude své záležitosti vyizovat z domova prostednictvím Internetu. 7. Posledním kladeným požadavkem na ISVS je pístupnost webových stránek. ístupnost je technologické zpístupnní webových stránek státní správy všem obanm, tedy i osobám se zdravotním postižením, a to také prostednictvím alternativních zobrazovacích prostedk (mobilní telefon apod.) Zdrojový kód webové stránky se modifikuje tak, aby byl peložitelný dalšími aplikacemi nap. pro nevidomé. Pístupnost v sob zahrnuje ješt další pravidla jako popisky pod obrázky a grafy, kontrastní využívání barev. V eské republice upravuje tuto problematiku vyhláška MV R, ta stanovuje následující oblasti pro úpravu webových stránek orgánu veejné správy: itelnost a dostupnost obsahu webových stránek, iditelnost práce s webovou stránkou pouze ze strany uživatele, srozumitelnost a pehlednost informací, jasné a srozumitelné ovládání webové stránky, zpsobilost a strukturovanost zdrojového kódu. 2.2 Zákon. 127/2005 Sb. Dalším zákonem, souvisejícím s touto problematikou je zákon. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znní pozdjších pedpis. Zákon upravuje na základ práva Evropských spoleenství podmínky podnikání a výkon státní správy, vetn regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací. Mní pravidla regulace trhu klasických telekomunikaních služeb, ale vztahuje se i na nové služby elektronických komunikací. Zákon se však nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostednictvím sítí elektronických komunikací. [45] Oblast elektronických komunikací je s veejnou správou spojena nejen z hlediska regulace, ale také z hlediska využití. V dnešní dob neexistuje orgán veejné správy, který by nebyl napojen na sít elektronických komunikací. K centralizovanému nákupu datových služeb pro orgány veejné správy vedla snaha maximáln zlevnit elektronické komunikace. Bylo nutné napojit se na nkolik poskytovatel datových 18

20 služeb v eské republice. Došlo k problému pi penosu dat mezi jednotlivými poskytovateli, který byl ešen Centrálním místem služeb. Je spravován MV R a jedná se o spojnici datových linek mezi jednotlivými poskytovateli, kde dochází k pedávání dat, která v rámci komunikace mezi jednotlivými orgány veejné správy proudí. [19] 2.3 Zákon. 101/2000 Sb. Dokud se osobní data uchovávala v kartotékách byla jen minimální šance na jejich zcizení i zneužití. S nástupem elektronizace služeb však nastala situace, kdy je otázka bezpenosti elektronických dat zcela aktuální. Zákon. 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj, íká že existují v podstat 3 druhy údaj. Jsou to údaje anonymní, osobní a údaje citlivé, kterým je zapotebí vnovat nejvtší bezpenost. Anonymní jsou takové, které nelze vztáhnout ke konkrétní fyzické osob nap. Jana Nováková. Osobní, kterými je fyzická osoba jednozna identifikovatelná nap. rodné íslo. Údaje citlivé vypovídají o píslušnosti etnické, politické, rasové, náboženské atd. Do této kategorie patí i údaje biometrické (vlastnoruní podpis, otisk prstu) i genetické. ležitým pojmem v oblasti ochrany osobních údaj je pojem správce osobního údaje. Tento provádí zpracování osobních údaj a odpovídá za jejich vrohodnost, stanovuje úel jejich zpracování a prostedky, které budou ke zpracování využity. Pracovat s osobními údaji lze pouze v nezbytném rozsahu a poté, co byly získány v souladu se zákonem. V souasné dob platná legislativa omezuje pedávání osobních údaj pouze mezi správci. Citlivé údaje lze zpracovávat a pedávat pouze tehdy, pokud: fyzická osoba, k níž jsou citlivé údaje vázány, dá ke zpracování výslovný souhlas, jde o zachování a ochranu života, se jedná o zpracování pi zajištní zdravotní pée, je zpracování vyžadováno zákonem, je zpracování provádno v rámci pracovního práva a zamstnanosti, fyzická osoba tyto údaje sama zveejnila. [19] Zpracování osobních údaj je vc pomrn administrativn nároná. Každý rok jsou na ochranu osobních údaj vydávány miliony korun ze státního rozpotu. 19

21 2.4 Zákon. 227/2000 Sb. Zákon. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu upravuje používání elektronického podpisu, poskytování souvisejících služeb, kontrolu stanovených povinností a sankce. Elektronický podpis - obecn údaje v elektronické podob, které jsou pipojené k datové zpráv a které umožují ovení totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zpráv. Zákon definuje nap. soulad s originálem; povinnosti podepisující osoby a poskytovatele certifikaních služeb; odpovdnost za škodu; zpsob akreditace a dozoru; podmínky udlení akreditace a další. [45] žný elektronický podpis je vhodný pro jednoduché aplikace nebo uzavené systémy. Vyšší formou elektronického podpisu je elektronický podpis, který spluje tyto požadavky: je jednozna spojen s podepisující osobou, umožuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zpráv, byl vytvoen a pipojen k datové zpráv pomocí prostedk, které podepisující osoba mže udržet pod svou výhradní kontrolou, je k datové zpráv, ke které se vztahuje pipojen takovým zpsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou zmnu dat. [19] Zaruený elektronický podpis je využíván pi komunikaci oban a organizací s orgány státní správy nebo v aplikacích elektronického bankovnictví, protože spluje nejvyšší bezpenostní nároky. Použití zarueného elektronického podpisu na elektronickém dokumentu má v mnoha pípadech stejnou váhu jako vlastnoruní podpis na papírovém dokumentu. Nedílnou souástí systém využívajících elektronický podpis a zejména zaruený elektronický podpis je poskytovatel certifikaních služeb tzv. certifikaní autorita (CA). CA vydává certifikáty, které obsahují data pro ovení elektronického podpisu, identifikaci vlastníka tchto dat a vydavatele certifikátu. CA musí splovat požadavky kladené tímto zákonem a upesnné vyhláškou. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatel certifikaních služeb. [19] 2.5 Zákon. 500/2004 Sb. Zákon. 500/2004 Sb., správní ád upravuje penesen zpsob komunikace mezi obanem a orgánem veejné správy a umožuje vést toto ízení elektronicky. Podání je možné uinit písemn, ústn do protokolu nebo elektronicky s využitím elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikaních služeb. Dále je možné uinit podání elektronicky bez elektronického podpisu nap. faxem, nebo jiným elektronickým zpsobem, ale je nutné, doplnit toto podání do 5 dn opt písemn, ústn do protokolu nebo elektronickým podpisem. 20

22 Rozhodnutí se vždy vyhotovuje v písemné podob krom situace, kdy oban požádá o elektronické odeslání. V tomto pípad se na žádost obana vyhotoví i elektronická verze tém totožná s písemnou. Rozdíl je pouze v tom, že místo úedního razítka podepíše úedník tento elektronický dokument svým elektronickým podpisem. Elektronické doruování obanovi se mže dít i prostednictvím elektronické pošty, pokud o to úastník správního ízení, tedy oban požádá. [19] 2.6 Vyhláška. 496/2004 Sb. a naízení vlády. 495/2004 Sb. Dalšími dležitými legislativními opateními jsou vyhláška. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách a naízení vlády. 495/2004 Sb., k provedení zákona o elektronickém podpisu. Tyto jsou uvádny v souvislosti s elektronickými podatelnami. Elektronická podatelna je obdobou klasické podatelny. Je to vstupní a výstupní místo komunikace orgánu veejné správy s obanem. Je oficiálním jednotným bodem s orgánem veejné správy a je dálkov pístupná. Souástí elektronické podatelny jsou i další povinnosti, nap. zajištní provozu, dostupnosti, antivirová ochrana došlých zpráv, evidence zpráv a mnohé další. [19] 2.7 Zákon. 499/2004 Sb. V dnešní dob není problém realizace mnoha administrativních úkon elektronicky, nýbrž jejich uchovávání. Jak zajistit dostupnost a itelnost tchto dokument za nkolik let, v jakých formátech je uchovávat, to jsou otázky velmi aktuální. V eském právu tato problematika není píliš propracovaná. V mnoha právních edpisech je jen odkaz na zákon. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové služb, ve znní pozdjších edpis. [19] V 2 písm. d) se íká, že pro úely tohoto zákona se rozumí dokumentem každý písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam, a již v podob analogové i digitální, který vznikl z innosti vodce. [44] Další zmínku lze najít ve vyhlášce. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, kde je uvedeno toto: Dokument v digitální podob se skartaními znaky "A" a "V" vzniklý z innosti ureného pvodce musí být zapsán ve formátu, který zaruí jeho nemnnost a umožní jeho následné tení. Pokud tuto podmínku nemže urený pvodce zabezpeit, pevede takové dokumenty do analogové formy odpovídající dob jejich vyízení a opatí je náležitostmi originálu, a to nejpozdji ped jejich zaazením do skartaního ízení; obdobn postupuje pi vyizování dokument pijatých ureným pvodcem v digitální podob vetn potvrzení o platnosti elektronického podpisu v dob pijetí dokumentu. [40] 21

23 Skartaní znak vyjaduje hodnotu dokumentu podle jeho obsahu a oznauje zpsob, jakým se s dokumentem naloží ve skartaním ízení. Existují 3 typy skartaních znak: skartaní znak A (archiv) oznauje dokument trvalé hodnoty, který bude ve skartaním ízení vybrán jako archiválie k trvalému uložení do archivu, skartaní znak S (skart) oznauje dokument bez trvalé hodnoty, jenž bude ve skartaním ízení navržen ke zniení, skartaní znak V (výbr) oznauje dokument, který bude ve skartaním ízení posouzen a rozdlen mezi dokumenty se skartaním znakem A nebo mezi dokumenty se skartaním znakem S. [3] 2.8 Zákon. 412/2005 Sb. Bezpenost v oblasti informatiky je asto chápána spíše jako ochrana ped útoníky z vnjšího prostedí, hackery, ale mnohdy je dležitjší zajistit bezpenost informaního systému zevnit organizace, ze strany jeho uživatel. Uživatelé a obsluha informaního sytému zpsobuje asto více než 80% všech závažných problém, jako jsou ztráty dat, kompromitace citlivých dat apod. Veejná správa má z hlediska interní ochrany mocnou zbra díky zákonu. 412/2005 Sb., o ochran utajovaných skuteností a bezpenostní zpsobilosti. Utajované informace se dlí na: vyhrazené vyzrazení takové informace je pro R nevýhodné (nap. zmaení, ztížení nebo ohrožení vyšetování, poškození ekonomických zájm), rné zpsobí R prostou újmu (nap. ohrožení bezpenosti jednotlivce) tajné zpsobí R vážnou újmu (nap. vážné finanní nebo hospodáské újmy, ztráty na životech), ísn tajné zpsobí R velmi vážnou újmu (nap. dlouhodobé poškození ekonomiky, rozsáhlé ztráty na životech). Zajištní bezpenosti tchto informací vymezuje zákon. 412/2005 Sb., o ochran utajovaných skuteností, ve znní pozdjších pepis. Zvláštní kapitolou, kterou je teba v souvislosti s tématem mé bakaláské práce vyzdvihnout, je bezpenost informaních a komunikaních technologií. Pokud je píslušný informaní systém certifikován pro píslušný stupe utajení, je možné v tomto systému pracovat s utajovanými informacemi tém neomezen. Informaní systémy pro práci s utajovanými dokumenty musí však respektovat dležitá pravidla: musí být bezpe oddlen od nebezpených sítí nebo systém, musí mít minimum vstup a výstup, tyto musí být evidované a dokumentované, u utajovaných informací musí být dodrženo pravidlo nastavování pístupu u jednotlivých dokument nebo skupin, 22

24 nové aplikace musí být vyzkoušené mimo certifikovaný informaní systém, musí existovat kryptografická ochrana pomocí certifikovaných prostedk, informaní systém musí mít bezpenostní dokumentaci, kterou musí uživatelé znát. Informaní systémy pro zpracování utajovaných informací do stupn utajení vyhrazené mají vtšinou uživatelsky pívtivé prostedí. U informaních systém zpracovávajících utajované informace s vyšším stupnm utajení je uživatelské prostedí nepívtivé, nebo je zde více hesel, pístupových klí a dalších bezpenostních prvk. Pokud jsou pi práci s informaními systémy pro utajované skutenosti dodrženy bezpenostní podmínky a jsou pipojeny na samostatné energetické zdroje mimo bžnou sí, existuje jen malé riziko vnjšího útoku. [19] 2.9 Ostatní legislativní opatení ležitým opatením ze strany Evropské unie je iniciativa i2010 (A European Information Society for growth and employment), která byla zveejnila Evropskou komisí dne 1. ervna 2005 a pedstavuje komplexní strategii pro oblast informaní spolenosti a médií. Tato strategie navazuje na pedchozí iniciativy eeurope a zakládá se na tech hlavních prioritách, oznaovaných také jako ti "i": inovace, investice a integrace do každodenního života. Úkolem je dobudovat jednotný evropský informaní prostor, který podpoí otevený, soutžní a obsahov bohatý vnitní trh pro elektronické komunikace a digitální obsah. V rámci této priority se Evropská komise zamí na interoperabilitu, bezpenost, zvyšování rychlosti ipojení k internetu a bohatost nabízeného obsahu. Dále je nutné posílit inovace a investice do výzkumu v oblasti ICT. Krom podpory výzkumu jde také o rozvoj podnikání v ICT a reorganizaci podnikatelských proces s využitím ICT. Za tetí dležitý krok lze oznait všem pístupnou informaní spolenost podporující st a vytváení nových pracovních míst, lepší veejné služby a kvalitu života. Jde pedevším o rozvoj takové informaní spolenosti, která nebude nikoho vynechávat i vyluovat a prostednictvím použití uživatelsky píjemných informaních a komunikaních technologií bude nabízet vysoce kvalitní a dostupné veejné služby. [13] Novinkou tohoto roku (2009) v oblasti elektronizace veejné správy jsou datové schránky. Jejich používání ukládá zákon. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokument, který vstoupí v platnost Tento zákon upravuje elektronické úkony státních orgán, orgán územních samosprávných celk, Pozemkového fondu eské republiky a jiných státních fond, zdravotních pojišoven, eského rozhlasu, eské televize, samosprávných komor zízených zákonem, notá a soudních exekutor i fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob i orgánm veejné moci a elektronické úkony mezi orgány veejné moci navzájem prostednictvím 23

25 datových schránek, dále pak informaní systém datových schránek a autorizovanou konverzi dokument. Nevztahuje se na dokumenty, které obsahují utajované informace. [43] Datové schránky budou podrobnji popsány v kapitole 4.5. V souvislosti s problematikou egovernmentu existuje velké množství zákon, vyhlášek, naízení a norem, které se však zamují spíše na jeho specifické oblasti. Tato legislativní opatení jsou však již nad rámec rozsahu bakaláské práce. 24

26 3 Charakteristika, pehled služeb a pipojení služby PVS Portál veejné správy je ešení poskytované Ministerstvem vnitra eské republiky jako služba pro obany a organizace, která si klade za cíl vybudovat elektronickou veejnou správu. [1] Portál veejné správy je k dispozici na adrese Kliknutím na položku Podání je možné, pesunout se do Transakní ásti tohoto portálu. Další rychlejší možností je zadání této adresy která pímo oteve požadovanou stránku. obrázek 1: Úvodní stránka PVS, zdroj [27] 3.1 Elektronické služby Aplikace elektronická podání nabízí v souasné dob hned nkolik služeb, jsou to: služby eské správy sociálního zabezpeení, služby Ministerstva prmyslu a obchodu, služby Ministerstva financí, služby Generálního editelství cel, služba Ministerstva dopravy etesty, služba Ministerstva životního prostedí centrální ohlašovna zneištní. 25

27 3.1.1 Služby eské správy sociálního zabezpeení eská správa sociálního zabezpeení nabízí hned nkolik služeb. V souasné dob pijímá tyto formuláe: ELDP09 - Evidenní listy dchodového pojištní (vztahující se k období od 2009), POS09 Potvrzení o studiu/o teoretické a praktické píprav (vztahující se k období od 2009), ELDP - Evidenní listy dchodového pojištní (vztahující se k období ), ONZ - Oznámení o nástupu do zamstnání (vztahující se ke všem obdobím od 2004), PRIHL Pihlášky/odhlášky zamstnanc (vztahující se k období ), ehled OSV (vztahující se k období pecházejícího roku). Nezbytnými pedpoklady pro realizaci elektronického podání pes PVS je pístup na Internet, vlastnní kvalifikovaného certifikátu vydaného jednou z oprávnných certifikaních autorit (I.CA, PostSignum, E-Identity) a dále pak program, který umožuje elektronické podepsání, zašifrování a odeslání datové vty ve formátu.xml. Pro elektronické podání pes PVS (mimo Pehled OSV) je nutná registrace podávajícího za organizaci (dle územní píslušnosti). Registrace se provádí pedáním vyplnného formuláe poveného pracovníka nebo zastupující organizace spole s veejnou ástí kvalifikovaného certifikátu povené osoby, která bude na OSSZ pomocí PVS zasílat dokumenty. Oprávnná osoba obdrží od SSZ Registraní íslo a následn se zaregistruje na PVS k vybraným službám. U elektronických podání Pehled OSV se registrace na správssz nevyžaduje. Podávající se registruje pouze na PVS k služb Pehled OSV. Podávající osoba použije k elektronickému podání svj píslušn nastavený komerní program nebo program 602XML Filler, který je na webu SSZ voln použitelný a elektronické formuláe k jednotlivým službám. Elektronické podání je podepsáno kvalifikovaným certifikátem, zašifrováno šifrovacím certifikátem SSZ, vloženo do GovTalk obálky a poté odesláno na Transakní ást PVS. Jelikož stále narstá poet elektronických podání byla SSZ nucena urit poadí zpracování formulá obsažených v jednom podání a to tak, že ihned po pijetí je zpracováno formulá, ve veerních hodinách formulá a pokud je v jednom podání odesláno více než 1500 formulá je podání zamítnuto. [8] 26

28 Následující obrázek znázoruje cestu datové zprávy mezi podávající osobou a OSSZ. obrázek 2: Cesta datové zprávy pes PVS, zdroj [26] Služby Ministerstva prmyslu a obchodu Do této oblasti patí Roní výkaz o poštovních službách. Úelem tohoto statistického zjišování je získání informací o rozsahu poštovních služeb. Nalezneme zde Pololetní výkaz o vnitrostátních poštovních službách držitele poštovní licence a zvláštní poštovní licence, Pololetní výkaz o innosti držitele poštovní licence a zvláštní poštovní licence ve styku se zahraniím a Roní výkaz o poštovních službách. [21] Zpravodajská povinnost se týká všech subjekt, které provozují poštovní služby a zahraniní poštovní služby podle zákona. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znní pozdjších pedpis a podle naízení vlády. 100/2005 Sb., krom držitele poštovní licence eské pošty s. p., která pedkládá samostatné výkazy. Vlastnímu podání musí pedcházet registrace uživatele na Portálu veejné správy a pihlášení k elektronickým službám. [2] 27

29 3.1.3 Služby Ministerstva financí Daovým subjektm umožuje eská daová správa podávat daové piznání a další písemnosti i v elektronické podob. V souasnosti se mohou podat prostednictvím elektronického podání následující písemnosti: Daové piznání z píjmu fyzických osob typ A a B, Daové piznání z píjmu právnických osob, iznání k dani z pidané hodnoty, Daové piznání k dani silniní, Daové piznání k dani z nemovitostí, Oznámení o nezdanných vyplacených ástkách fyzickým osobám, Obecná písemnost. [28] Podání se mže uskutenit jednak prostednictvím sít Internet nebo na penosovém médiu. Podání po Internetu lze uskutenit jako podání s datovou zprávou opatenou zarueným elektronickým podpisem nebo jako podání s datovou zprávou neopatenou zarueným elektronickým podpisem. V pípad podání s datovou zprávou neopatenou zarueným elektronickým podpisem se ješt vyžaduje podání v písemné podob. V pípad podání prostednictvím datové zprávy neopatené zarueným elektronickým podpisem, musí být obojí opateno kontrolním údajem - íslem, jehož správnost je pi píjmu na píslušném finanním úadu kontrolována. Práv kontrola písemnosti a doplnní uvedených kontrolních informací je jednou z hlavních funkcí této aplikace. [7] Služby Generálního editelství cel Celní správa-intrastat - systém zajišující sbr dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi lenskými státy EU. [28] Intrastatem se rozumí systém sbru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi lenskými státy, zahrnující i sbr údaj o pohybu zboží mezi nimi, i když se nejedná pímo o zboží, které je pedmtem obchodu mezi nimi. Msíní statistiky zahraniního obchodu R umožují sestavit práv již zmínné údaje z výkaz Intrastatu. Povinnost provádní Intrastatu plyne z pedpis Evropské unie. Povinnost vykazovat data pro Intrastat v R se týká osob registrovaných nebo identifikovaných v R k DPH. [5] 28

30 3.1.5 Služba Ministerstva dopravy Elektronickou službou Ministerstva dopravy je systém etesty. Jedná se o sbr výsledk zkoušek uchaze o idiské oprávnní provedených elektronicky. Prostednictvím této služby odesílají zkušební komisai výsledky zkoušek. Tato služba není urena pro veejnost. Pro úspšné odeslání dat je teba vlastnit kvalifikovaný certifikát, který se vydává zkušebnímu komisai na základ vydání osvení zkušebního komisae pro vykonávání zkoušek. Provádní zkoušek uchaze o idiské oprávnní a vyhodnocení výsledk tchto zkoušek je provedeno kompletn v elektronické podob. Výsledky zkoušek se ukládají centráln. [28] Služba Ministerstva životního prostedí Ministerstvo životního prostedí poskytuje službu nazvanou Centrální ohlašovna zneištní. Jedná se o informaní systém shromažující ohlašované údaje z oblasti životního prostedí. Slouží souasn jak ohlašujícím subjektm (prmyslové a zemlské podniky), tak orgánm státní správy poveným kontrolou, evidencí a zpracováním ohlášených údaj (krajské úady, magistráty, obce, správci povodí). Formuláe od ohlašovatel jsou pijímány a následn postoupeny píslušným ovovatelm stanoveným podle právních pedpis (zákon o ochran ovzduší, zákon o odpadech, vodní zákon). [28] 3.2 Proces registrace a pipojení Tato kapitola pedstavuje obecný prh samotné registrace na PVS. V horní ásti stránky je nabídka, která slouží k rychlé orientaci na celém Portálu veejné správy. V levé ásti úvodní obrazovky se nachází nejastjší otázky a odpovdi uživatel aplikace. V informaní ásti úvodní stránky jsou zobrazeny doplující informace k aplikaci. [1] Pokud by se chtla dotyná osoba zaregistrovat, klikla by na položku Vstupte. obrázek 3: Podání PVS, zdroj [27] 29

31 Od této chvíle by veškerá komunikace, mezi ní a aplikací Elektronická podání, byla šifrována. [1] Nyní nastala možnost registrace. Na výbr jsou hned ti možnosti registrace, a to jako oban, který chce využívat služby veejné správy pro své úely, jako organizace, která využívá služby pro komerní úely nebo jako zástupce, který využívá služeb jako osoba zplnomocnná. Jelikož dotyná osoba není živnostník ani nemá v úmyslu nkoho zastupovat zvolí položku Obané. Nyní se musí rozhodnout, zda se bude registrovat s Certifikátem nebo s Uživatelským identifikátorem. obrázek 4: Registrace v Elektronickém podání, zdroj [27] Registrace s certifikátem Certifikáty byly vyvinuty za úelem šifrování dat a podepisování elektronických dokument. Certifikát, potebný k registraci musí oban již vlastnit a teprve poté je možné tento certifikát použít pro registraci v aplikaci Elektronická podání. [1] U oban, kteí certifikát již vlastní probíhá registrace následovn. V prvním kroku je vybrán odpovídající platný certifikát, potvrzen souhlas s pihlášením na Portál veejné správy a pokrauje se v procesu registrace tlaítkem Potvrdit. V druhém kroku se vyplní a Doplující informace a opt se pokrauje v procesu registrace [1] 30

32 3.2.2 Registrace s uživatelským identifikátorem Nejprve se vyplní základní informace o osob, celé jméno a . je velmi dležitý, nebo jeho prostednictvím bude aplikace s obanem komunikovat. Dále je tu možnost volby svého vlastního uživatelského identifikátoru, pokud není tato možnost využita je unikátní identifikátor pazen PVS. Tímto identifikátorem se oban autentizuje vi PVS. Dalším údajem, bez kterého se registrace neobejde je heslo a odpov na kontrolní otázku. Posledním údajem v prvním kroku registrace je kolonka Doplující informace. Do této kolonky se uvede telefonní linka nebo jméno pracovišt, i jiná dodatená informace, která pomže ostatním uživatelm z organizace k identifikaci. V dalším kroku je nutné vybrat služby, kterých bude chtít oban v rámci této aplikace využívat. V posledním kroku se uvedou doplující údaje ke zvoleným službám. Po stisku tlaítka Potvrdit známé údaje, bude oban informován o úspšnosti i neúspšnosti ovení jeho pidlených údaj. V pípad úspšného ovení, mu bude vytvoen nový úet. Výsledek registraního procesu zahrnuje seznam služeb, které se rozhodl registrovat, jeho nový Uživatelský identifikátor a informace vztahující se k registrovaným službám. [1] Registrace organizace probíhá na podobných principech, liší se pouze možností výbru služeb. Registrace zástupce je obdobná registraci obana pouze s tím rozdílem, že se zde navíc uvádí identifikaní íslo zástupce (první ást si vybere oban a druhou generuje systém). Toto íslo mže oban poskytnout svým zákazníkm v pípad, že si ho chtjí zvolit jako svého zástupce. Dále se zde uvádí Název zástupce, což je text, který budou vidt zákazníci pi použití aplikace Elektronická podání. Výsledek registraního procesu v tomto pípad zahrnuje Celé jméno, nový Uživatelský identifikátor, Identifikaní íslo zástupce, Název organizace a . [1] 31