ÚSTAV MECHANIKY A MATERIÁLŮ FD ČVUT. DOC. ING. MICHAL MICKA, CSc. PŘEDNÁŠKA 9
|
|
- Hana Doležalová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Navrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského díla Návrh obsahuje do jisté míry i optimalizaci konstrukce, která se však zatím obvykle opírá o inženýrskou intuici. Součástí návrhu je také stanovení spojovacích prostředků konstrukčních prvků a též nalezení způsobů vyztužení prvků (např. beton - ocelové pruty či předpínací kabely). Vymezení pojmu spolehlivosti je založeno na vnímání konstrukční soustavy a jejího zatížení jako systém, který je definován množinou veličin, vystihujících zejména: 1.materiálové vlastnosti konstrukce 2.rozměry konstrukce 3.způsob zatížení.
3 Obvykle za systém považujeme místo konstrukční soustavy její teoretický model vytvořený k její analýze a který je zjednodušením skutečnosti. Systém a rovněž veličiny jsou v reálném světě zatíženy nejistotami. S nejistotami se snažíme vypořádat při tvorbě teoretického modelu, který je idealizací skutečnosti: Idealizace - příklady - délka teoretického rozpětí závislá na nejisté poloze reakcí v uložení trámu nebo desky - střednice nosníku nebo střednicová plocha desky - vlastnosti materiálu (pružný, pružnoplastický, viskoelastický, viskoplastický) Při tvorbě modelů je vhodné čerpat zkušenosti z podobných konstrukcí, které byly ověřovány experimentálně (např. na staveništi - in situ). Tím můžeme množství nejistot zmenšit, ale nemůžeme je zcela odstranit. Zejména se to týká konstrukcí dopravních staveb, neboť tyto konstrukce nejsou opakovatelné, dále se obvykle každá jednotlivá realizace liší od návrhu. Nejistoty veličin pramení z toho, že přejímáme informace (např. modul pružnosti, mez kluzu, vlastní hmotnost atp.) získané ověřováním podobných, ale ne zcela identických konstrukcí.
4 Nejistoty: a) náhodné veličiny (náhodnosti): mohou být objektivně odhadnuty metodami statistiky. b) mlhavé (vágní) veličiny: subjektivní hodnocení (na základě zkušenosti) umožňuje stanovit jejich možné meze) např. stupeň nasycení pórů zeminy vodou). Spadá sem většina nejistot systému Oba druhy nejistot ovlivňují spolehlivost systému. Spolehlivostí rozumíme schopnost systému zachovávat požadované vlastnosti po předem stanovenou dobu technického života - životnost. Ztrátu požadované vlastnosti nazýváme poruchou. Vznik poruchy se popisuje podmínkami překročení mezního stavu. Kritické stavy, kterých by mohla konstrukce dosáhnout během své životnosti, dělíme do dvou hlavních skupin: 1.Mezní stavy únosnosti: zahrnuje všechny typy chování konstrukce při selhání (kolapsu) - porušení konstrukce lomem, ztrátou stability atp. 2.Mezní stavy použitelnosti: převážně svázány s vlivy deformací (včetně dlouhodobých). Zahrnují i lokalizované deformace (trhlina), nadměrné vibrace.
5 Dosažení mezního stavu R = S odolnost účinek zatížení Příklady: 1) Mezní stav únosnosti nosníku namáhaného na ohyb: S - výsledný momentový účinek vnějších sil působících po jedné straně průřezu. R - hodnota ohybového momentu, který je průřez schopen přenést. 2) Mezní stav použitelnosti: S - specifická hodnota přetvoření (průhyb, pootočení) nosníku způsobená zatížením. R - příslušná mezní hodnota přetvoření. Rezerva spolehlivosti Z R S 0 Když R,S jsou nezávislé náhodné veličiny, podmínka nezápornosti R vede obecně k nesymetrickému rozdělení pravděpodobnosti této veličiny (doporučuje se tříparametrické lognormální rozdělení).
6 Pro častý nedostatek potřebných statistických dat se dává přednost normálnímu rozdělení N( R, R) a N( S, S ), kde jsou příslušné průměry a jsou směrodatné odchylky. Normální rozdělení náhodné veličiny Z R S f Z Z 1 2 Z exp Z Z 2 Z 2 kde Z a R S 2 Z 2 R 2 S. Pravděpodobnost poruchy P f P 0 P f Z f Z 0 dz Z pro Z 0 Výpočet se provede transformací na normovanou náhodnou veličinu Z Z u u 0 u 0 Z Po úpravě pravděpodobnost poruchy P f P 1 2 Z 0 e 2 du u 2 kde je distribuční funkce normovaného normálního rozdělení.
7 Byl zaveden alternativní ukazatel spolehlivosti, tzv. index spolehlivosti Z Z Pravděpodobnostní pojetí míry spolehlivosti. Míra spolehlivosti (SPOLEHLIVOST) je pravděpodobnost náhodného jevu P T * předem stanovenou dobu T nedojde k poruše systému, tj. P * T 1 Pf *, že po
8 Míra spolehlivosti se v důsledku některých veličin systému a zatížení s časem mění. Jednoduše lze tvrdit, že pokud se neprovádí údržba a opravy systému, pravděpodobnost vzniku poruch s časem roste a míra spolehlivosti klesá. Kromě indexu spolehlivosti se někdy užívá stupeň spolehlivosti r log 1 P f log P f Mezní stav Směrná hodnota pro návrhovou životnost pro životnost 1 rok *) únosnosti 3,8 4,7 použitelnosti 1,5 3 *) pro ověřování dočasných situací Hodnoty a pravděpodobnosti poruchy jsou pouze formálními prostředky, které se zavádějí s cílem vybudovat jednotná pravidla pro navrhování konstrukcí.
9 Praktické navrhování Metody spolehlivostní analýzy jsou roztříděny do 3 úrovní: I. úroveň - zahrnuje metody navrhování a požadovanou míru spolehlivosti na bázi konstrukčního prvku stanovením dílčích součinitelů spolehlivosti a charakteristických hodnot základních veličin. II. úroveň - zahrnuje metody, které zjišťují pravděpodobnost poruchy v určitých bodech hranice mezního stavu. Mezi základní metody patří metoda prvního řádu FORM (First Order Reliability Method). Vede ke stanovení indexu spolehlivosti III. úroveň - zahrnuje metody pravděpodobnostní analýzy konstrukčního systému jako celku. Základem Eurokódů (Structural Eurocodes) jsou metody navrhování I. úrovně. V současnosti tvoří I.úroveň spolehlivostní analýzy metoda dílčích součinitelů (často metoda mezních stavů) partial safety factors. Této metodě předcházely: a) metoda dovolených namáhání permissible (allowable, working) stresses method b) metoda stupně bezpečnosti load factor method. Každá z těchto metod uvažuje vhodným způsobem nejistoty systému a veličin
10 Metoda dovolených namáhání Rozšířila se již v 19. století. Zatížení se definuje přesně, odezva konstrukce na toto zatížení se vyšetřuje pomocí teorie pružnosti. Konstrukce je považována za bezpečnou, jestliže vypočtená napětí jsou menší než dovolená napětí (dovolená namáhání). Nedostatek metody metoda nerespektuje nejistoty systému a jeho veličin zjevnou formou, jsou zváženy implicitně: a) V konzervativních předpokladech o rozložení napětí podle teorie pružnosti. b) Ve způsobu určení zatížení (používají se odhady středních hodnot vlastní tíhy, odhady maxim pro zatížení užitná a statistické odhady pro zatížení větrem). c) Ve způsobu určení dovolených namáhání. Dovolené namáhání se odvozuje z mezního napětí (pro teorii pružnosti je to pro ocel průměrná hodnota meze kluzu, u betonu průměrná hodnota pevnosti v tlaku a pod.). Dovolené namáhání je definováno jako podíl příslušné mezní hodnoty a součinitele bezpečnosti. Např. pro ocelové konstrukce se za vhodný součinitel bezpečnosti považuje 1,5. Ocel s mezí kluzu 240 MPa má dovolené namáhání 160MPa
11 Příklad Navrhněte rozměry obdélníkového průřezu nosníku metodou dovolených namáhání. Materiál je ocel s mezí kluzu R y. Úloha je 3x staticky neurčitá, symetricky uspořádaná i zatížená. Z toho vyplývá, že svislá reakce na obou stranách je rovna F, stejně jako moment ve vetknutí je stejný M 2, normálová síla je nulová. Uvolníme vazbu v levé podpoře. Potom v úseku 1, 2 M x M F x v úseku, M x M F x F x 2 l 3
12 Užitím Clebschovy metody M x M x w w dx C 1 EJ EJ a pro okrajové podmínky: x 0, w 0 C1 0 l x, w 0 2 Dostaneme 2 2 l F l F l l 2Fl l 2Fl Fl M 2 0 M 2 M1 F Pro určení rozměrů průřezu máme 2 neznámé b,h. Zvolíme b : h 2 : 3, resp. b h. 3 M h M 2 h 2Fl6 4Fl 3 2Fl Napětí v krajních vláknech průřezu za ohybu max I 2 bh 2 9bh 3h 2h h 12 2Fl 2Fl Z podmínky max 3 3 dov hdov resp. 3 Fl hdov 3 h dov Ry
13 Metoda stupně bezpečnosti Základy položeny již v r Metoda odvozuje únosnost průřezu z rozložení napětí v plastickém stavu, což zahrnuje odezvu konstrukce na účinky zatížení i dle teorie pružnosti. Metodu lze představit na nosníku namáhaném na ohyb. Nosník je bezpečný, když ve všech průřezech je s M kde M pl M pl je plastická únosnost průřezu při ohybu M je ohybový moment způsobený zatížením je předepsaný stupeň bezpečnosti s
14 V plastickém stavu se připouští redistribuce ohybových momentů, tj. přiblížení momentového obrazce k průběhu dle teorie plasticity. Vyjdeme-li z teorie plasticity s cílem nalézt velikost zatížení, které za předpokladu tuhoplastického modelu vede k plastickému mechanizmu (kolaps), lze si stupeň bezpečnosti představit jako součinitel zatížení v rovnici s f kde je reálné zatížení přenášené konstrukcí. f pl f Ten nás potom informuje o plastické rezervě konstrukce. Ta závisí na: a) tvaru průřezu b) stupni statické neurčitosti f pl Příklady modelů chování materiálu tuhoplastický pružnoplastický
15 Ale ani metoda stupně bezpečnosti není schopna zjevnou formou specifikovat nejistoty systému. Jsou skryty při tvorbě výpočetního modelu a v odhadech pro zatížení a ve volbě vysokých hodnot požadovaných stupňů bezpečnosti. Příklad Stejný návrh obdélníkového průřezu stejného nosníku dle metody stupně bezpečnosti s plastickou rezervou Ry konstrukce dov 1,5 Mezní plastický stav nosníku (viz obrázek) h 2 1 M 2 M1 M pl Wpl Ry bh Ry h Ry l Neznámou hodnotu s stanovíme z momentové podmínky k průřezu x 3 h 3 R y
16 l l 6M pl M pl s F M pl s F 2M pl s 3 3 Fl Ry Připomeňme si, že pro dovolené namáhání dov bylo odvozeno, že výška průřezu 1,5 Fl hdov. Z toho a výše uvedeného vztahu R M 3 3 y pl Fl Fl 6M pl 6 Fl h Ry Ry a potom s R 2 Fl Fl 2 y Z toho plyne, že pro konstrukci navrženou dle metody dovolených namáhání vychází stupeň bezpečnosti s 3. Znamená to, že spokojíme-li se s nižší hodnotou stupně bezpečnosti, můžeme ušetřit na rozměrech průřezu. Např. pro 2 tedy Z toho 6M Fl 1 Fl 3 6 h 2 pl Fl 3 R Fl hdov 3. y R y pl 3 s 2 M pl h Ry h pl 2 h 3 dov 0, 873 h 3 dov
17 Tato metoda má však 2 problémy: 1) Kdybychom uvažovali staticky určitý nosník navržený metodou dovolených namáhání, vyšel by stupeň bezpečnosti podstatně nižší než u staticky neurčitého. Pružný stav dov W e Plastický stav W W pl e 1,5 1 4 Fl 1 s Fl potom R s Fl y F 1,5 W dov R y W e 4W l pl e Ry 4W 1,5 l a protože s F Z toho po dosazení do posledního výrazu za F R y e 4W 1,5 l e Ry s 1,5 4W l e R y 4W 1,5 l e s 2,25 3
18 x 2) Podélné deformace v nejvíce namáhaných oblastech (v nichž se tvoří plastické klouby) prudce rostou a mohou nabýt nepřípustně velkých hodnot ještě před dosažením plastického stavu. Proto je nutné při aplikaci teorie plasticity prokázat dostatečnou tažnost této oblasti. Metoda dílčích součinitelů - společným nedostatkem uvedených tradičních metod navrhování je skutečnost, že v porovnání s výpočtem odezvy konstrukce na dané zatížení S, je hodnocení bezpečnosti konstrukce, do něhož vstupuje odolnost R, v podstatě triviální - tato metoda vznikla v šedesátých letech v tehdejším SSSR ve snaze obě složky navrhování lépe určit a vyvážit - rychle se rozšířila po celém světě pod názvem metoda mezních stavů (limit state design) - tento název je zavádějící, neboť každý mezní stav (kritický stav), který se může vyskytnout během navrhované životnosti, musí být zvážen kteroukoli metodou navrhování - v současnosti se za vyhovující návrh považuje ten, pro jehož návrhové hodnoty není dosaženo mezních stavů:
19 F, a, R f, a, Sd d d d d d d d kde Sd účinek zatížení Rd odolnost konstrukce Fd zatížení fd vlastnosti materiálů ad. geometrické vlastnosti (rozměry Θd nejistoty modelu Jak stanovit návrhové hodnoty? - pokud by bylo k dispozici dostatečné množství údajů, z nichž by bylo možno stanovit rozdělení pravděpodobnosti veličin S a R, bylo by možné určit návrhové hodnoty tak, aby nerovnost Sd<Rd byla narušena jen s velmi malou pravděpodobností - potom jsou nereálné dva případy: o pravděpodobnost, že odolnost R je menší než návrhová odolnost Rd P R 1 0 R d R o pravděpodobnost, že účinek zatížení S je větší než návrhová hodnota Sd P S 0 1 S d S αr, αs jsou modifikovány jako váhové součinitele, jimiž se váží význam veličin S, R z hlediska bezpečnosti konstrukce R S
20 - v eurokódech se veličiny Fd, fd, ad nezavádějí přímo, ale prostřednictvím svých charakteristických hodnot Fk, fk, ak, které se definují jako hodnoty: o s předepsanou pravděpodobností překročení (Fk, fk) o maximální hodnoty (nejsou vztaženy k určitému rozdělení pravděpodobnosti), zejména ak - k charakteristickým hodnotám je přiřazen soubor součinitelů spolehlivosti γ a kombinačních součinitelů ψ - návrhové hodnoty základních veličin se stanoví takto: o zatížení: F F F F d f k d f k f o materiálové vlastnosti: k fd m o geometrické vlastnosti: ad anom a - dílčí součinitele mají být stanoveny se zřetelem: o k nepříznivým odchylkám od charakteristických hodnot o k nepřesnosti modelu zatížení a modelu konstrukce o k nepřesnostem převodních součinitelů, jimiž se převádějí výsledky experimentů do předpisů (faktor velikosti, prostředků apod.) - číselné hodnoty dílčích součinitelů se stanovují:
21 o kalibrací vzhledem k dlouhodobě ověřené tradici o statistickým vyhodnocením experimentálních dat a porovnáním v rámci teorie spolehlivosti Přehled dílčích součinitelů označení popis γf přihlíží k možným nepříznivým odchylkám zatížení od charakteristických hodnot přihlíží k možnému snížení návrhových hodnot, jeho uplatněním ψ v podobě ψ0, ψ1, ψ2 získáme vedle charakteristických hodnot zatížení další reprezentativní hodnoty, a to: zatížení ψ0 kombinační hodnota ψ0: Fk má přibližně stejnou pravděpodobnost přestoupení hodnot kombinovaného zatížení jako jediné zatížení častá hodnota ψ1: Fk může být přestoupena nejvýše v 5% času materiálové vlastnosti ψ1 ψ2 γm nebo 300krát za rok kvazistálá hodnota ψ2: Fk odpovídá průměrné hodnotě vzhledem k času, popř. hodnotě s pravděpodobností přestoupení 50% přihlíží:
22 geometrické vlastnosti modelové nejistoty Δa γsd γrd - k možnosti nepříznivých odchylek materiálových vlastností od charakteristických hodnot - k systematickému vlivu převodních součinitelů přihlíží: - k možnosti nepříznivých odchylek geometrických dat od charakteristických hodnot vymezených stanovenými tolerancemi - k významu odchylek - ke kumulativnímu vlivu současného výskytu odchylek několika geometrických veličin přihlíží: - k nejistotám modelu zatížení - k nejistotám modelu účinku zatížení přihlíží: - k nejistotám modelu odolnosti, jestliže nejsou zahrnuty v samotném modelu
23 Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně Fn), b) součinitele zatížení (obecně y), c) výpočtová zatížení (obecně Fd). Normová zatížení se stanovují: a) pro stálá zatížení podle geometrických a konstrukčních parametrů uvedených v projektech a podle hodnot objemové hmotnosti; b) pro užitná i montážní zatížení podle nejnepříznivějších hodnot vyskytujících se za předpokládaných podmínek normálního provozu objektu, c) pro klimatické zatížení. Hodnoty součinitelů zatížení se stanovují na základě rozborů zatížení, na základě zkušeností z provozu apod., a to ve vztahu k posuzovanému meznímu stavu, popř. se zřetelem k povaze konstrukce.
24 Výpočtová zatížení se stanoví jako součin součinitele zatížení a normového zatížení Fd f Fn (1) Při výpočtu podle 1. skupiny mezních stavů, kromě výpočtu na únavu se výpočtové zatížení nazývá extrémní zatížení (Fdu, zkráceně Fd), při výpočtu podle 2. skupiny mezních stavů a při výpočtu na únavu se nazývá provozní zatížení (Fds, zkráceně Fs). Dynamická zatížení nejsou zahrnuta do hodnot normových zatížení uváděných v této normě, až na výjimky popsané v příslušných ustanoveních této normy. Stanoví se zvláštním dynamickým výpočtem. Pro některé druhy zatížení se v této normě uvádějí dynamické součinitele, jimiž se pro zavedení dynamických účinků do statického výpočtu vynásobí příslušné charakteristiky statického zatížení (zatížení provozní, popř. extrémní). Klasifikace zatížení Podle doby trvání a podle změn velikosti, polohy nebo smyslu a směru působení se rozeznávají zatížení: a) stálá, b) nahodilá.
25 Za stálá zatížení se považují: a) tíha nosné konstrukce a tíha všech trvalých součástí objektu (omítky, podlahy, trvalé příčky např. požární, výplňové zdivo, násypy, zásypy, obvodový plášť apod.), b) trvale působící tlaky hornin, sypkých hmot a kapalin, c) účinky předpětí konstrukce, pokud se považují za vnější sílu. Za nahodilá zatížení se považují zatížení: a) užitná b) klimatická, c) od vynucených přetvoření, d) montážní apod. V závislosti na velikosti hodnoty a na délce údobí, ve kterém tato zatížení v příslušné hodnotě působí, se rozeznávají nahodilá zatížení: e) dlouhodobá, f) krátkodobá, g) mimořádná.
26 Za nahodilá dlouhodobá zatížení se považují např.: a) tíha těch částí konstrukce či budovy, jejichž poloha se může v průběhu užívání změnit (např. dočasné příčky), b) tíha trvale osazených strojů a zařízení, c) tlaky plynů, kapalin a sypkých hmot v nádržích a potrubích během jejich provozu, d) dlouhodobé teplotní účinky od trvalých zařízení v provozu a od klimatických změn, e) tíha skladovaných hmot a předmětů, f) tíha zařízení a materiálů v budovách obytných a v budovách občanského vybavení, g) účinky nerovnoměrných přetvoření základové půdy, Za nahodilá krátkodobá zatížení se považují zejména: a) tíha osob, nábytku a podobného lehkého zařízení v budovách obytných a v budovách občanského vybavení, b) tíha osob, součástek a hmot v místech určených pro obsluhu, údržbu a opravu zařízení, c) zatížení vznikající při přepravě i výstavbě konstrukce, při výrobě jejích prvků, při montáži i přemisťování zařízení, d) zatížení od pohyblivého dopravního a manipulačního zařízení, používaného při výstavbě nebo provozu objektu (jeřáby, vozíky, kladkostroje apod.), f) zatížení sněhem,
27 g) zatížení větrem (statické i dynamické), h) zatížení námrazou, i) krátkodobé účinky klimatických teplotních změn (oslunění, denní kolísání teplot apod.) a přetvoření, Trvalé složky krátkodobých zatížení se uvažují jen v těch případech, kdy je třeba zahrnout do výpočtu vliv dlouhodobého nebo častého působení těchto druhů zatížení na posunutí, přetvoření, vznik trhlin, ztráty předpětí, dotvarování a jiné reologické jevy apod. a v některých výpočtech dynamických. Případy použití jsou stanoveny normami pro navrhování. Za nahodilá mimořádná zatížení se považují: a) účinky zemětřesení a jiných nepředvídaných seizmických vlivů, b) účinky výbuchů a jiných tlakových vln (např. při přeletu nadzvukových letadel), c) zatížení způsobená závadami nebo poruchou zařízení nebo havarijním náhlým narušením technologického procesu, d) účinky nerovnoměrných přetvoření základů a základové půdy, které mají charakter mimořádného zatížení (např. náhlé prosednutí půd při podmáčení, náhlé zlomy a propady půdy v oblastech krasových a důlní těžby).
28 Kombinace zatížení Výpočet konstrukcí se provádí s uvážením všech nepříznivých kombinací zatížení (popř. kombinací jimi vyvolaných účinků). Tyto kombinace je třeba stanovit s ohledem na skutečnou možnost současného působení jednotlivých druhů zatížení při provozu budov a konstrukcí nebo při jejich výstavbě. Podle druhů zatížení uvažovaných v kombinaci se rozlišují: a) základní kombinace, sestavené ze zatížení stálých, nahodilých dlouhodobých i krátkodobých, b) mimořádné kombinace, sestavené ze zatížení stálých, nahodilých dlouhodobých i krátkodobých a jednoho mimořádného zatížení. STÁLÁ ZATÍŽENÍ Zatížení vlastní tíhou konstrukce Normové zatížení tíhou konstrukcí a zemin se stanoví podle údajů norem o jmenovitých objemových hmotnostech materiálů, s přihlédnutím k jejich vlhkosti v předpokládaných podmínkách výstavby i užívání objektů.
29 Dílčí součinitele zatížení
30 Kombinační součinitele zatížení Konkrétně použitý kombinační součinitel návrhové situaci, případně na aplikovaném kombinačním vztahu. Konkrétní hodnota součinitelů stavby. 0, 1 nebo 0, 1 nebo 2 závisí na druhu mezního stavu, 2 pak závisí na druhu proměnného zatížení, případně i charakteru
31 Doporučené hodnoty součinitele zatížení
32 Ustanovení tohoto oddílu normy se vztahují na nahodilé zatížení stropních, střešních apod. vodorovných konstrukcí od lidí, zvířat, zařízení, výrobků, materiálů, dopravních prostředků, technologických zařízení, dělicích příček a jiných částí objektu, jejichž poloha se může během užívání konstrukce měnit. V prostorách budov výrobních a skladovacích, jakož i v místnostech jiných budov, kde je provoz se zařízením nebo kde je skladován materiál, se užitné zatížení stropů určuje podle technologické části projektu. Užitná rovnoměrná zatížení ploch jsou náhradním zatížením. Charakteristické hodnoty užitných zatížení konstrukcí pozemních staveb podle NP ČSN EN jsou uvedeny v připojené tabulce.
33 Kategorie ploch pozemních staveb
34 Kategorie ploch pozemních staveb
35 Užitná zatížení stropních konstrukcí, balkónů a schodišť pozemních staveb
36 Charakteristické hodnoty přímkového vodorovného zatížení k q působícího ve výšce max. 1,20 m.
37 Zábradlí a svodidla se navrhují na vodorovná zatížení. Vodorovná charakteristická síla F (v kn), působící kolmo na svodidlo a rovnoměrně rozdělená po délce 1,5 m na libovolné části svodidla v garáži, které má odolat nárazu vozidla, je daná vztahem F 0,5mv 2 / c 0 kde m je celková hmotnost vozidla v kg v rychlost vozidla kolmo na svodidlo, v m/s c deformace vozidla, v mm 0 deformace svodidla, v mm. Pro vozidla do 2500 kg se používá m 1500 kg, v 4,5 m/s, c 100 mm. Pro tuhá svodidla (bez průhybu) tomu odpovídá hodnota 150 kn, rychlost v 4,5 m/s 16,2 km/hod (proto omezení rychlosti v garážích).
38 Musí se uvažovat následující dvě základní uspořádání zatížení: zatížení nenavátým sněhem na střeše zatížení navátým sněhem na střeše Zatížení sněhem na střechách se musí stanovit následujícím způsobem: a) pro trvalé/dočasné návrhové situace s 1 C ectsk b) pro mimořádné návrhové situace, kdy je výjimečné zatížení sněhem mimořádným zat. s 1 C ectsad c) pro mimořádné návrhové situace, kdy je výjimečné navátí sněhu mimořádným zatížením a kde se použije příloha B normy s 1 s k kde 1 je tvarový součinitel zatížení sněhem; s k je charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi; s AD je návrhová hodnota výjimečného zatížení sněhem na zemi pro danou lokalitu, C e je součinitel expozice; C je tepelný součinitel. t
39 Předpokládá se, že zatížení působí svisle a je vztaženo k půdorysné ploše střechy. Pro stanovení zatížení sněhem na střeše se má použít součinitel expozice C e. Při volbě součinitele C e se má uvážit budoucí výstavba v okolí staveniště. C e se má volit rovno jedné, pokud pro různé typy krajiny není stanoveno jinak. Tepelný součinitel C t se má použít tam, kde je možné vzít v úvahu snížení zatížení sněhem na střeše, která má vysokou tepelnou prostupnost (> 1 W/m2K), zejména u některých skleněných střech, kde dochází k tání sněhu vlivem prostupu tepla střechou. Pro všechny ostatní případy je C t = 1,0.
40 Tvarové součinitele střech Pultové střechy
41 Sedlové střechy
42 Mapa sněhových oblastí
43 Zřícení konstrukce stadionu v Bad Reichenhallu v r. 2006
44 Zřícení terasy a stropu nástupiště lanovky ve Špindlerově Mlýně
45 Zatížení větrem jsou proměnná v čase a působí přímo jako tlaky na vnější povrchy uzavřených konstrukcí a vlivem prodyšnosti vnějšího povrchu působí také přímo či nepřímo na vnitřní povrchy. Tlaky působící na plochy povrchu způsobují síly kolmé k povrchu konstrukce nebo k jednotlivým prvkům pláště. Zatížení větrem se popisuje zjednodušeným souborem tlaků nebo sil, jejichž účinky jsou ekvivalentní maximálním účinkům turbulentního větru. Účinek větru na konstrukci (tj. odezva konstrukce) závisí na velikosti, tvaru a dynamických vlastnostech konstrukce. Aeroelastická odezva poddajných konstrukcí (lana, stožáry, komíny a mosty) vyžaduje provedení dynamických výpočtů. Odezva konstrukce na zatížení větrem: kvazistatická (rezonanční kmitání je možno zanedbat, musí se počítat pro všechny konstrukce) dynamická aerostatická
46 Rychlost a tlak větru Rychlost větru a dynamický tlak jsou složeny ze střední a fluktuační složky. Střední rychlost větru - na větrných podmínkách - na změně větru s výškou, stanovené z drsnosti terénu a orografie. Fluktuační složka větru je vyjádřena intenzitou turbulence. Výchozí základní rychlost větru v b, 0 je charakteristická desetiminutová střední rychlost větru, nezávislá na směru větru a ročním období, ve výšce 10 m nad zemí v terénu bez překážek s nízkou vegetací jako je tráva a izolovanými překážkami, vzdálenými od sebe nejméně 20násobek výšky překážek (kategorie terénu II). Základní rychlost větru vb vb cdir cseason vb, 0 kde c dir je součinitel směru větru (obecně c dir 1) c season je součinitel ročního období (obecně c season 1) Charakteristická střední rychlost větru vm(z) ve výšce z nad terénem vm( z) cr ( z) c0 ( z) vb kde c 0( z ) je součinitel orografie horopisu (vliv osamělých kopců, hřebenů, útesů a příkrých stěn), pro většinu návrhových situací c 0( z) 1 (rychlost větru není zvětšena o více jak 5% vlivem orografie) c r (z) je součinitel drsnosti terénu a je dán vztahem uvedeným v normě. v m se stanovuje ze základní rychlosti větru v b, která závisí
47
48 Drsnost terénu Součinitel drsnosti terénu c r (z) vyjadřuje změnu střední rychlosti větru v místě konstrukce způsobenou - výškou nad úrovní terénu - drsností povrchu terénu na návětrné straně konstrukce pro uvažovaný směr větru Součinitel drsnosti se dá určit podle těchto vzorců: z cr ( z) kr ln pro zmin z zmax z0 cr ( z) cr ( zmin ) pro z zmin kde je součinitel terénu, který závisí na uvažovaném parametru drsnosti terénu norma) z 0 je parametr drsnosti terénu, k r z 0 (viz
49 Turbulence větru Intenzita turbulence l v z ve výšce z je definována jako podíl směrodatné odchylky turbulence a střední rychlosti větru. Maximální dynamický tlak q p z ve výšce z zahrnuje střední a krátkodobé fluktuace větru. 1 2 q p z 1 7lv z vmz cezqb 2
50 kde je měrná hmotnost vzduchu, která závisí na nadmořské výšce a barometrickém 3 tlaku, který je v oblasti očekáván při silné vichřici (doporučená hodnota je 1,25 kq/m qz c e z je součinitel expozice ce z q 1 2 qb z vb z 2 q b je základní dynamický tlak větru Součinitele expozice pro plochý terén c e z
51 Tlak větru na povrchy Tlak větru w e působící na vnější nebo vnitřní povrchy konstrukce w q z c w q z c e p e pe resp. i p i pi kde z q z q, je maximální dynamický tlak p e p i z e, z i je referenční výška pro vnější, resp. vnitřní tlak c, je součinitel vnějšího, resp. vnitřního tlaku pe c pi Součinitele vnějšího tlaku c pe pro pozemní stavby a jejich jednotlivé části závisí ne velikosti zatížené plochy a pro různé typy konstrukcí jsou uvedeny v normě. Zatížení mostů větrem Norma pojednává o zatížení větrem mostů s konstantní šířkou a vybranými průřezy. Zatížení mostů větrem způsobuje síly ve směrech x,y,z směr x je směr rovnoběžný s šířkou nosné konstrukce, kolmý k rozpětí mostu směr y ve směru rozpětí mostu směr z směr kolmý k nosné konstrukci
52 Větrný tunel pro studium proudění a tlaku větru na konstrukce
53 Směry zatížení větrem na mostech Průřezy obvyklých hlavních nosných konstrukcí mostu
54 Při posouzení mostu na zatížení větrem je třeba nejprve zjistit, zda je nutný dynamický výpočet odezvy mostu. Pokud není dynamický výpočet nutný, lze součinitele zatížení, resp. součin brát rovný 1. Součinitele pro zábradlí a portály na mostech se stanovují, pokud jsou významné. Síly ve směru x zjednodušená metoda Pokud dynamický výpočet není nutný, sílu větru ve směru x lze stanovit 1 2 F w vb C Aref, x 2 kde C je součinitel zatížení větrem C c e c t, x A ref, x je referenční plocha měrná hmotnost vzduchu Síly ve směru z Tato síla má významné účinky pouze tehdy, jestliže je stejného řádu jako stálé zatížení. Součinitele sil c, pro zatížení nosné konstrukce ve směru z se definují pro směr nahoru či c s c d v b je základní rychlost větru f z dolů a mají vlastně význam součinitele vztlaku. Síly ve směru y se určují zpravidla výjimečně, pokud mají podstatný význam pro zatížení konstrukce.
55 U poddajných konstrukcí má velký význam dynamický výpočet na zatížení větrem. Chyby v konstrukčním řešení mohou vést ke katastrofálním následkům. Zřícení Tacoma Bridge v USA stát Washington v r. 1940
56 Lze vycházet z normy pro zatížení konstrukcí ČSN EN a také ČSN EN Zatížení konstrukcí Část 2: Zatížení mostů dopravou. Zatížení silniční dopravou Zatížení od dopravních prostředků se stanovují na základě schématu uspořádání kolových zatížení. Statické hodnoty svislých kolových zatížení se stanovují jako stálá a užitečná zatížení. Jejich časové a prostorové rozložení se použije pro stanovení kombinačních součinitelů a zatížení na únavu. Kombinace svislých a vodorovných zatížení se stanovuje pro speciální případy. Dopravní a parkovací plochy se v pozemních stavbách člení do dvou kategorií:
57 Pro tlaky kol se používá jedna náprava o zatížení Q k a rozměrech dle obrázku. Pro kategorii F má strana čtvercové kontaktní plochy velikost 100 mm, pro kategorii G má velikost 200 mm. Pro zatížení mostů se používá více zatěžovacích modelů s více nápravami a hodnotami tlaků podle účelu posouzení konstrukce (blíže norma).
58 Zatížení kolejovou dopravou Pro posouzení únosnosti částí kolejového svršku se používají modely zatížení podle drážních předpisů (Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D.- FAST VUT Brno)
59 Pro zatížení mostů se také používá několik modelů zatížení (blíže viz norma): - model zatížení 71 pro normální železniční dopravu na hlavních železničních tratích - model zatížení SW/2 pro těžká zatížení - model zatížení HSLM pro osobní vlaky o rychlostech přes 200 km/hod - model nezatížený vlak V normě jsou uvedeny hodnoty dalších zatížení: - ekvivalentní svislé zatížení na zemní těleso - odstředivé síly - boční rázy - rozjezdové a brzdné síly - zatížení od vykolejení
60 V ČR se nejčastěji používají ocelová plechová svodidla. Zatížení svodidel a úroveň zadržení je dána TP 114/2010. Zatížení svodidel schválených
61 Úroveň zadržení svodidel
62 Úroveň zadržení se ověřuje experimentálně předepsanými testy. V současné době se při návrhu a předběžných posouzení úrovně zadržení používají i numerické simulace, které pro simulují skutečnou experimentální zkoušku jako ráz hmoty vozidla do svodidla. Svodidla ArcelorMittal Svodidla při nehodě
63 Numerická simulace rázové zkoušky
Navrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského díla
Základy teorie navrhování konstrukcí 1. Základní pojmy, vztahy, definice Navrhování - nalezení rozměrů prvků konstrukční soustavy - dosáhnout požadované provozní spolehlivosti navrhovaného inženýrského
VíceZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ
ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně F n ), b) součinitele zatížení (obecně y ), c) výpočtová zatížení
VíceZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VíceProblematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí.
ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ 4. cvičení Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. Definice a základní pojmy Zatížení je jakýkoliv jev, který vyvolává změnu stavu napjatosti
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník kombinovaného studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ & TEORIE SPOLEHLIVOSTI část 8: Normové předpisy Drahomír Novák Jan Eliáš 2012 Spolehlivost konstrukcí, Drahomír Novák & Jan Eliáš 1 část 8 Normové předpisy 2012 Spolehlivost konstrukcí,
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Spolehlivost nosné konstrukce Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí ezní stav únosnosti,
Více5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek
5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce 5.1.1 Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které
VíceKlasifikace zatížení
Klasifikace zatížení Stálá G - Vlastní tíha, pevně zabudované součásti - Předpětí - Zatížení vodou a zeminou - Nepřímá zatížení, např. od sedání základů Proměnná - Užitná zatížení - Sníh - Vítr - Nepřímá
VíceCO001 KOVOVÉ KONSTRUKCE II
CO00 KOVOVÉ KONSTRUKCE II PODKLADY DO CVIČENÍ Tento materiál slouží výhradně jako pomůcka do cvičení a v žádném případě objemem ani typem informací nenahrazuje náplň přednášek. Obsah TRAPÉZOVÉ PLECHY...
VíceTéma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 10: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební
VíceMezní stavy. Obecné zásady a pravidla navrhování. Nejistoty ve stavebnictví. ČSN EN 1990 a ČSN ISO návrhové situace a životnost
Obecné zásady a pravidla navrhování Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav ČVUT, Šolínova 7, 66 08 Praha 6 Tel.: 4 353 84, Fax: 4 355 3 E-mail: holicky@klok.cvut.cz Návrhové situace Nejistoty
Více5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí. terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce
5 Úvod do zatížení stavebních konstrukcí terminologie stavebních konstrukcí terminologie a typy zatížení výpočet zatížení od vlastní tíhy konstrukce 5.1 Terminologie stavebních konstrukcí nosné konstrukce
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR
VíceNK 1 Zatížení 2. Klasifikace zatížení
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
Více1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7.
1. Všeobecně 2. Návrhové situace 3. Modely zatížení větrem 4. Rychlost a tlak větru 5. Zatížení větrem 6. Součinitele konstrukce c s c d 7. Součinitele tlaků a sil 8. Zatížení mostů větrem Informativní
Více2. přednáška, Zatížení a spolehlivost. 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Zatížení sněhem
2. přednáška, 25.10.2010 Zatížení a spolehlivost 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Zatížení sněhem Navrhování podle norem Navrhování podle norem Historickéa empirickémetody Dovolenénapětí
VíceZatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení
Zatížení konstrukcí Klasifikace zatížení podle jejich proměnnosti v čase: zatížení stálá (značky G, g), např. vlastní tíha konstrukcí a pevného vybavení (např. i zemina na terasách), zatížení předpětím,
VíceMapa větrových oblastí pro ČR oblast 1 2 v b,o 24 m/s 26 m/s. Úprava v b,o součinitelem nadmořské výšky c alt (altitude) oblast 1 2 >1300-1,27
Zatížení větrem - pravidla pro zatížení větrem pro pozemní stavy výšky 200m, pro mosty o rozpětí 200m - uvádí se pro celou konstrukci neo její části (např. ovod. plášť a jeho kotvení) - klasifikace: zatížení
VícePosouzení za požární situace
ANALÝZA KONSTRUKCE Zdeněk Sokol 1 Posouzení za požární situace Teplotní analýza požárního úseku Přestup tepla do konstrukce Návrhový model ČSN EN 1991-1-2 ČSN EN 199x-1-2 ČSN EN 199x-1-2 2 1 Princip posouzení
VíceZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceOBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ
OBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232 E-mail: holicky@klok.cvut.cz, http://web.cvut.cz/ki/710/prednaskyfa.html Metody
Více1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
VíceNK 1 Zatížení 1. Vodojem
NK 1 Zatížení 1 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
VíceSPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek
SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ statistické vyhodnocení materiálových zkoušek Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Program přednášek a cvičení Výuka: Úterý 12:00-13:40, C -219 Přednášky a cvičení:
VíceAdvance Design 2017 R2 SP1
Advance Design 2017 R2 SP1 První Service Pack pro Advance Design 2017 R2 přináší řešení pro statické výpočty a posuzování betonových, ocelových a dřevěných konstrukcí v souladu se slovenskými národními
VíceNK 1 Zatížení 2. - Zásady navrhování - Zatížení - Uspořádání konstrukce - Zděné konstrukce - Zakládání staveb
NK 1 Zatížení 2 Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceNěkterá klimatická zatížení
Některá klimatická zatížení 5. cvičení Klimatické zatížení je nahodilé zatížení vyvolané meteorologickými jevy. Stanoví se podle nejnepříznivějších hodnot mnohaletých měření, odpovídajících určitému zvolenému
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
Více1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1
Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz VI. Zatížení stavebních konstrukcí větrem 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Vítr vzniká vyrovnáváním tlaků v atmosféře, která
VíceStatický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)
Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku
VíceTéma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Spolehlivost a bezpečnost staveb 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola
VíceIII. Zatížení větrem 1 VŠEOBECNĚ 2 NÁVRHOVÉ SITUACE 3 MODELOVÁNÍ ZATÍŽENÍ VĚTREM. III. Zatížení větrem
III. Zatížení větrem 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-4 uvádí zatížení větrem a pravidla pro: návrhové situace, rychlost a tlak větru, účinek větru na konstrukci, součinitele tlaků a sil, vlivy prostředí. ČSN
VíceRBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn
RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn Zdivo zadní stěny suterénu je namáháno bočním zatížením od zeminy (lichoběžníkovým). Obecně platí, že je výhodné, aby bočně namáhaná
VíceVÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006
PŘÍSTAVBA SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ HŘIŠTĚ TJ MOŘKOV PŘÍPRAVNÉ VÝPOČTY Výpočet zatížení dle ČSN EN 1991 (730035) ZATÍŽENÍ STÁLÉ Střešní konstrukce Jednoplášťová plochá střecha (bez vl. tíhy nosné konstrukce)
VíceZatížení stálá a užitná
ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH KONSTRUKCÍ Zatížení stálá a užitná prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Kloknerův ústav, ČVUT v Praze 1. Zatížení stálá 2. Příklad stanovení stálého zatížení na základě zkoušek
Více2. přednáška, Zatížení a spolehlivost. 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Kombinace
2. přednáška, 4.3.2013 Zatížení a spolehlivost 1) Navrhování podle norem 2) Zatížení podle Eurokódu 3) Kombinace Navrhování podle norem Navrhování podle norem Historické a empirické metody Dovolené napětí
VíceCvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
VíceZatíženía spolehlivost (K132ZASP)
Zatíženía spolehlivost (K132ZASP) Přednáší: Ing. Matěj Lepš, Ph.D. Katedra mechaniky K132 místnost D2034 e-mail: matej.leps@fsv.cvut.cz konzultační hodiny Út 13:00-16:00 Literatura: P. Fajman, J. Kruis:
VíceNK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceTabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica)
Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Obsah: 1. Úvod 4 2. Statické tabulky 6 2.1. Vlnitý profil 6 2.1.1. Frequence 18/76 6 2.2. Trapézové profily 8 2.2.1. Hacierba 20/137,5
Vícen =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční
Užitné zatížení Činnost lidí Je nahrazeno plošným a bodovým zatížením. Referenční hodnota 1rok s pravděpodobností překročení 0,98 Zatížení stropů Velikost zatížení je dána v závislosti na druhu stavby
VíceFilosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování
Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. ZČU v Plzni, Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů
Vícehttp://www.tobrys.cz STATICKÝ VÝPOČET
http://www.tobrys.cz STATICKÝ VÝPOČET Dokumentace pro ohlášení stavby REKONSTRUKCE ČÁSTI DVOJDOMKU Jeremenkova 959/80, Praha 4 2011/05-149 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ
VíceBEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH
Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení,
VíceObsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B
Vícen =, kde n je počet podlaží. ψ 0 je redukční
Užitné zatížení Činnost lidí Je nahrazeno plošným a bodovým zatížením. Referenční hodnota 1 rok s pravděpodobností překročení 0,98 Zatížení stropů Velikost zatížení je dána v závislosti na druhu stavby
VíceZATÍŽENÍ PODLE EUROKÓDU
doplňkový text ke 4. a 5. cvičení ZATÍŽENÍ PODLE EUROKÓDU Zpracováno dle ČSN P ENV 1991-1 (1996) + Z1 (1996) ČSN P ENV 1991-2-1 (1997) ČSN P ENV 1991-2-3 (1997) a ČSN P ENV 1991-2-4 (1997). Klasifikace
VíceZatížení konstrukcí. Reprezentativní hodnoty zatížení
Zatížení konstrukcí Základní klasifikace zatížení podle Eurokódu je obdobná jako ve starších ČSN. Používá se jen částečně jiná terminologie a jiné značky. Primárním zůstává klasifikace zatížení podle jejich
VíceOBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ
OBECNÉ ZÁSADY NAVRHOVÁNÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, 166 08 Praha 6 Tel.: 224 353 842, Fax: 224 355 232 email: milan.holicky@klok.cvut.cz, http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost
VíceSPOLEHLIVOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
SPOLEHLIVOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. Ing. Jana Marková, Ph.D. Ing. Miroslav Sýkora Kloknerův ústav ČVUT Tel.: 224353842, Fax: 224355232 E-mail:holicky@klok.cvut.cz 1 SSK4
VíceAktuální trendy v oblasti modelování
Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,
VícePříloha D Navrhování pomocí zkoušek
D.1 Rozsah platnosti a použití Příloha D Navrhování pomocí zkoušek Příloha D uvádí pokyny pro navrhování na základě zkoušek a pro určení charakteristické nebo návrhové hodnoty jedné materiálové vlastnosti
Více4 Rychlost větru a dynamický tlak
4 Rychlost větru a dynamický tlak 4.1 Zásady výpočtu Tato kapitola uvádí postupy a podklady pro stanovení střední rychlosti v m (z e ), intenzity turbulence I v (z e ) a maximálního tlaku větru q p (z
VíceNosné konstrukce II - AF01 ednáška Navrhování betonových. použitelnosti
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce II - AF01 1. přednp ednáška Navrhování betonových prvků
Vícebezpečnosti stavebních konstrukcí
Téma 3: Úvod do bezpečnosti stavebních konstrukcí Přednáška z předmětu: Základy stavebního inženýrství 1. ročník bakalářského studia Ing. Petr Konečný, Ph.D. Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební
VícePrincipy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová
KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování
VícePředmět: SM02 ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ UŽITNÁ ZATÍŽENÍ, ZATÍŽENÍ SNĚHEM, ZATÍŽENÍ VĚTREM. prof. Ing. Michal POLÁK, CSc.
Předmět: SM02 ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ UŽITNÁ ZATÍŽENÍ, ZATÍŽENÍ SNĚHEM, ZATÍŽENÍ VĚTREM prof. Ing. Michal POLÁK, CSc. Fakulta stavební, ČVUT v Praze 2013-2014 Pravděpodobnost výskytu PROMĚNNÁ ZATÍŽENÍ
VíceTéma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí
Téma 1: Spolehlivost a bezpečnost stavebních nosných konstrukcí Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká
Více7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger
7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené
VíceRozlítávací voliéra. Statická část. Technická zpráva + Statický výpočet
Stupeň dokumentace: DPS S-KON s.r.o. statika stavebních konstrukcí Ing.Vladimír ČERNOHORSKÝ Podnádražní 12/910 190 00 Praha 9 - Vysočany tel. 236 160 959 akázkové číslo: 12084-01 Datum revize: prosinec
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B2. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B2 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Tahové zpevnění spolupůsobení taženého betonu mezi trhlinami
VíceMEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ
20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI PŘEDPJATÝCH PRŮŘEZŮ DLE EUROKÓDŮ Jaroslav Navrátil 1,2
VíceTéma 8: Optimalizační techniky v metodě POPV
Téma 8: Optimalizační techniky v metodě POPV Přednáška z předmětu: Pravděpodobnostní posuzování konstrukcí 4. ročník bakalářského studia Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební Vysoká škola báňská
VíceStatika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
ocelových 5. přednáška Vybrané partie z plasticity Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 2. prosince 2015 Pracovní diagram ideálně pružného materiálu ocelových σ
Více8 Zatížení mostů větrem
8 Zatížení mostů větrem 8.1 Všeoecně Tento Eurokód je určen pro mosty s konstantní šířkou a s průřezy podle or. 8.1, tvořenými jednou hlavní nosnou konstrukcí o jednom neo více polích. Stanovení zatížení
VícePoužitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb
Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,
VíceMECHANIKA KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
MECHANIKA KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Objemové tíhy, vlastní tíha, užitná zatížení pozemních staveb Zatížení sněhem Zatížení větrem Zatížení teplotou 1 ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení
VíceInterakce stavebních konstrukcí
Interakce stavebních konstrukcí Interakce hlavních subsystémů budovy Hlavní subsystémy Hlavní subsystémy budovy: nosné konstrukce obalové a dělící konstrukce technická zařízení Proč se zabývat interakcemi
VíceStatický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy
Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy podle ČSN EN 1991-1-4 Stavba: Stavba Obsah: Statické schéma střechy...1 Statický výpočet...3 Střecha +10,000...3 Schéma kotvení střechy...9 Specifikace
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VícePrůvodní zpráva ke statickému výpočtu
Průvodní zpráva ke statickému výpočtu V následujícím statickém výpočtu jsou navrženy a posouzeny nosné prvky ocelové konstrukce zesílení části stávající stropní konstrukce v 1.a 2. NP objektu ředitelství
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VícePružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test
Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka (nutná), tabulka průřezových charakteristik, oficiální přehled
VíceStatické posouzení. Statické zajištění porušené stěny bytového domu v ulici Na Příkopech, čp. 34 k.ú. Broumov
Statické posouzení Statické zajištění porušené stěny bytového domu v ulici Na Příkopech, čp. 34-1 - OBSAH: 1 ÚVOD... 3 1.1 ROZSAH POSUZOVANÝCH KONSTRUKCÍ... 3 1.2 PODKLADY... 3 1.2.1 Použité normy... 3
Více13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky
13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost
VíceDilatace nosných konstrukcí
ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Dilatace nosných konstrukcí doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na
VíceOcelobetonové stropní konstrukce vystavené požáru Jednoduchá metoda pro požární návrh
Ocelobetonové stropní konstrukce vystavené požáru požární návrh Cíl návrhové metody požární návrh 2 požární návrh 3 Obsah prezentace za požáru ocelobetonových desek za běžné Model stropní desky Druhy porušení
VíceK133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku 1 Zadání úlohy Vypracujte návrh betonového konstrukčního prvku (průvlak,.). Vypracujte návrh prvku ve variantě železobetonová konstrukce
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Katedra konstrukcí pozemních staveb BAKALÁŘSKÁ PRÁCE D.1.2.6 Statické posouzení 2016 Lukáš Hradečný OBSAH: A. SCHÉMA KONSTRUKCE... 3 A.1 IDENTIFIKACE
VíceSTATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH:
STATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH: 1 ZADÁNÍ A ŘEŠENÁ PROBLEMATIKA, GEOMETRIE... 2 2 POLOHA NA MAPĚ A STANOVENÍ KLIMATICKÝCH ZATÍŽENÍ... 2 2.1 SKLADBY STŘECH... 3 2.1.1 R1 Skladba střechy na objektu
VíceMILLAU VIADUCT FOSTER AND PARTNERS Koncepce projektu Vícenásobné zavěšení do 8 polí, 204 m + 6x342 m + 204 m Celková délka mostu 2 460 m Zakřivení v mírném směrovém oblouku poloměru 20 000 m Konstantní
VíceČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.010.30 Leden 2011 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4 73 0002 idt EN 1990:2002/A1:2005/AC:2010-04 Corrigendum Tato oprava ČSN EN 1990:2004/A1:2007
VíceSTAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE Uplatnění dřevěných konstrukcí v minulosti DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE Uplatnění dřevěných konstrukcí
VíceJednoduchá metoda pro návrh ocelobetonového stropu
Jednoduchá metoda pro návrh Jan BEDNÁŘ František WALD, Tomáš JÁNA, Olivier VASSART, Bin ZHAO Software pro požární návrh konstrukcí 9. února 011 Obsah prezentace Chování za požáru Jednoduchá metoda pro
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A9 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Posuzování betonových sloupů Masivní sloupy
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B5. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
33PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B5 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 2. část návrh předpětí Obsah: Navrhování
VíceKonstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
Vícestudentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice
3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední
VíceSTUDENTSKÁ KOPIE. Základní princip. Základy stavebního inženýrství. Ing. Miroslav Rosmanit, Ph.D. Katedra konstrukcí
Základní princip Základy stavebního inženýrství Ing. Miroslav Rosmanit, Ph.D. Katedra konstrukcí Základní princip Základní charakteristiky konstrukce Zatížení působící na konstrukci Účinky zatížení vnitřní
VícePředmět: SM01 Základní názvosloví stavebních konstrukcí, Zatížení stavebních konstrukcí Zatížení vlastní tíhou
Předmět: SM01 Základní názvosloví stavebních konstrukcí, Zatížení stavebních konstrukcí Zatížení vlastní tíhou prof. Ing. Michal POLÁK, CSc. Fakulta stavební, ČVUT v Praze Základní názvosloví stavebních
VíceSchöck Isokorb typ K. Schöck Isokorb typ K
Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ (konzola) Používá se u volně vyložených ů. Přenáší záporné ohybové momenty a kladné posouvající síly. Prvek Schöck Isokorb typ třídy únosnosti ve smyku VV přenáší
Více