INVESTICE DO VIETNAMU

Transkript

1 VIETNAM - P ÍLEŽITOST A NAD JE PRO INVESTICE DO VIETNAMU Doktor Nh t t Hoàng Zástupce editele odboru legislativního Ministerstvo plánov nování a investic Praha,, 5/11/ /13/2009 1

2 1. P ehled vietnamské ekonomiky 2. P ehled vietnamské infrastruktury 3. P ímé zahrani ní investice ve Vietnamu 4. Porovnání investi ních nákladn klad 5. Investi ní zákon a zásady z ve Vietnamu 11/13/2009 2

3 1. P EHLED VIETNAMSKÉ EKONOMIKY 11/13/2009 3

4 the socialist republic of Vietnam 11/13/2009 4

5 Rozloha : km 2 Délka pob eží : km Velká m sta Klima Po et obyvatel Ú ední jazyk P írodní zdroj Národnostní složení 1.1. ZEM A LIDÉ : hlavní m sto Hanoj, m sto a Nang, Ho i Minovo m sto : tropická a monzunová oblast : 85,2 miliónu (13. nejlidnat jší zem sv ta) Odhad 90 miliónu v roce 2010 : vietnamština : ropa, plyn, nerostné suroviny, vodní produkty, tropické lesy : 54 národností, v tšinu populace tvo í etni tí Vietnamci (národnost Kinh) 11/13/2009 5

6 1.2. PLÁN PR MYSLOVÉHO ROZVOJE DO ROKU 2020 Východní a Západní ást Severního Vietnamu: Vodní elektrárna, zpracování lesních produkt, t žba v dole, hnojivo, stavební materiály, pr myslové a zem d lské stroje Nížina u Rudé eky a Severní ást St edního Vietnamu: Strojírenství, tepelná elektrárna, elektronika, informatika, chemický pr mysl, hutnictví, t žba a zpracování nerost, stavební materiály, od vnictví, obuvnictví, t žba a zpracování d eva a lesních produkt. Jižní ást St edního Vietnamu: t žba a zpracování d eva, mo ských produkt, ropný pr mysl, strojírenství, stavební materiály, od vnictví, obuvnictví, elektronický pr mysl, informatika. Vyso ina Tay Nguyen: Vodní elektrárna, t žba a zpracování d eva, t žba a zpracování nerost. Východní ást Jižního Vietnamu: ropa a plyn, t žba a zpracování d eva, lesních produkt, strojírenství, elektronický pr mysl, software, chemický pr mysl, lé iva, od vnictví a obuvnictví, špi ková technologie high-tech. Nížina Delty Mê Kông: T žba a zpracování d eva, plynu, strojírenství, rýže, lodní pr mysl 11/13/2009 6

7 1.3. VIETNAMSKÁ EKONOMIKA HDP Zvýšení HDP je nejefektivn jší v Asii Pr m r ro ního zvýšení HDP je 7,5% Zvýšení HDP je rychlejší než asijské státy, jen pomalejší než ina % 7.8% 8.4% 8.2% 8.5% 10.0% 8.0% 15% % 6.0% 4.0% 10% % 5% (est.) GDP (Billion USD) GDP Growth rate (%) 0.0% 0% China Vietnam ASEAN /13/2009 7

8 2. P EHLED VIETNAMSKÉ INFRASTRUKTURY 11/13/2009 8

9 2.1. SILNI NÍ SÍ investice do infrastruktury: 400 tisíc miliard VND (kolem 25 miliard USD), odpovídá 18% z celkové investice do spole nosti Silni ní sí : Hustá silni ní sí : celková délka je km Hlavní zdroj ODA slouží ke zdokonalení dálnic. Podél Vietnamu z Jihu na Sever: Hlavní silnice 1A : 2 260km p es 31 provincí a m st Ho i Minova silnice: 3 167km 11/13/2009 9

10 2.2. PLÁN N ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTRY V OBDOBÍ /13/

11 2.3. ŽELEZNI NÍ SÍ Celková délka: km Po et železni ních stanic: 278 stanic Železni ní spojnice Hanoj Ho i Minovo m sto: km; 29,5 40 hodin; Cíl je snížit dobu jízdy o 10 hodin pomocí vysokorychlostní železni ní sít. Propojení železni ní sít s inou dvou tratí: od Lao Cai do Jun nan - ina a od Lang Son do Kantonu - ina. Výstavba železni ní sít ke propojení s Laosem a Kambodžou pat í do rozvojové strategie železni ní sít vietnamské vlády. 11/13/

12 2.3. ŽELEZNI NÍ SÍ (Pokra ování) Vietnam s r znými dopravními druhy se stává d ležitým m stkem asijské dopravní sít. 11/13/

13 2.4. MO SK SKÉ P ÍSTAVY Vietnam má p íznivé podmínky pro rozvoj mo ských p ístav : délka pob eží km, strategická poloha blízko mezinárodní námo ní dopravní trat, p íznivé p írodní podmínky, hluboké mo e, mo ské proud ní, p íliv, odliv, kanály. 119 p ístav Hlavní p ístavy : Severní Vietnam: Cai Lan (Quang Ninh), Hai Phong St ední Vietnam: a Nang, Quy Nhon (Binh Dinh) Jižní Vietnam: Sai Gon, Thi Vai 11/13/

14 2.5. Í NÍ DOPRAVA Je tu více než ek a í ek s celkovou délkou km V sou asné dob, Vietnam disponuje rozsáhlou í ní sítí s délkou km, je druhý nejv tší zp sob pro nákladní a osobní dopravu; Dosahuje 25-30% z celkové vnitrostátní dopravy, zvlášt v oblasti nížiny delta Mekong, í ní doprava dosahuje 60-70% z celkové dopravy v n kterých provincích; 11/13/

15 2.6. LETECKÁ DOPRAVA Hanoi 3 mezinárodn rodní letišt : - Noi i baib - a Nang Hanoj a Nang - Tan n SonS Nhat Ho i Minovo m sto Danang 13 vnitrostátn tní letišt : - Gia LâmL - i n n Biên - Vinh - Pleiku - Cát Bi - Nà S n - Hu - Quy Nh n - Ban mê thu t - Nha Trang - à L t - R ch Giá - Phú Qu c HoChiMinh 11/13/

16 2.6. LETOVÁ TRA VIETNAM AIRLINES (Pokra( Pokra ování) Vietnam Airlines provozuje 20 vnitrostátní linek a 44 mezinárodní linek do 4 kontinent, hlavn z mezinárodního letišt Tan Son Nhat a Noi Bai; 11/13/

17 11/13/

18 11/13/

19 3. P ÍMÉ ZAHRANI NÍ INVESTICE VE VIETNAMU 11/13/

20 3.1. VÝHODA INVESTICE DO VIETNAMU Stabilní ekonomika, politika Rychlý r st ekonomiky Potenciál l domácího trhu a exportu Dostatek kvalifikované pracovní síly Bohaté p írodní zdroje Má úsp sp ch v integraci do regionáln lních sdružen ení a sv tov tových ekonomických ch struktur Výhodná geografická poloha (leží v centru Jihovýchodn chodní Asii) Vietnam siln podporuje investice Otev enost enost pro zahrani ní investice 11/13/

21 3.2. ZAHRANI NÍ INVESTICE VE VIETNAMU V OBDOBÍ milion USD /13/2009 registrov aná inv estice skute n inv estov áno po et projekt 21

22 3.3. FDI VE VIETNAMU DLE SEKTORU ( ) Služba 37% Pr mysl a stavebnictví 61% Zem d lství, lesnictví, rybá ství 2% 11/13/

23 3.4. FDI VE VIETNAMU DLE STÁTU TU ( ) Kanada 2,8% Ostatní 20,1% Taiwan 12,6% Jižní Korea 12,1% Thajsko 3,4% Hongkong 4,6% USA 5,1% British Virgin Islands 7.8% Singapore 10.0% Japonsko 10,5% Malaysia 10.7% 11/13/

24 3.5. ZAHRANI NÍ INVESTICE DO VIETNAMU DLE STÁTU TU ( ) po adí List Zahrani ní Partner investo i Po et Celkový registrovaný No Projects Total Capital (USD) projekt investovaný kapitál (USD) 1 China ina (Taiwan) (Taipei) 2, ,287,669, Korea Jižní Korea 2, ,455,813, Malaysia Malaysia ,056,607, Japan Japonsko 1, ,686,588, Singapore Singapore ,904,240, British British Virgin Virgin Islands Islands ,157,397, United USA Stated ,651,659, China Hongkong (Hong Kong) ,753,946, Thailand Thajsko ,743,990, Canada Kanada ,796,106, Republic eská Republika Czech ,361, Others Ostatní (77 státy Countries) (77 stát ) 2, ,848,500, Total SUMA 10, ,392,881, /13/

25 íslo 3.6. SEZNAM ESKÝCH PROJEKT VE VIETNAMU Název investovaný kapitál Oblast 1 Firma Praha-Ha tinh, výroba piva a nápoje Zpracovatelský pr mysl 2 Firma Kaolin Quang binh Bohemia, s.r.o T žba nerostu 3 Firma výroba lan Shinec-Viking, s.r.o Zpracovatelský pr mysl 4 Firma Synot W Vietnam, a.s Obchod s nemovitosti 5 Firma Miseco Vietnam, s.r.o Výroba elekt iny, klimatizace 6 Firma Print design& production, s.r.o Zpracovatelský pr mysl 7 Firma sklárna BOHEMIA Hanoj, s.r.o Zpracovatelský pr mysl 8 Firma Happytex Vietnam, od vnictví Zpracovatelský pr mysl 9 Firma joint-venture Bohemia Saigon Zpracovatelský pr mysl 10 Firma Han Vietnam, s.r.o. - sklo Zpracovatelský pr mysl 11 Firma CP Avanel-Invest, s.r.o Odborné innosti, v da, technologie 12 Firma CZ Panter Vietnamm s.r.o Služba 13 Firma Služba a investice MIDA, s.r.o Zpracovatelský pr mysl 14 Firma technologie Dong Duong, s.r.o Informace a telekomunikace 15 Firma poradenská ABV, s.r.o odborné innosti, v da, technologie T ng c ng /13/

26 3.7. DOHODY TÝKAJT KAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE A INVESTICE MEZI VIETNAMEM A ESKOU REPUBLIKOU Je lenem WTO (11/2007) Dohoda mezi vládou R R a VSR o podpo e e a vzájemn jemné ochran investic (25/11/1997, v platnosti od 9/6/1998) Zm na 10/3/2008, v platnosti od 27/9/2009 Dohoda mezi vládou R R a VSR o zamezení dvojího zdan ní (23/5/1997 v platnosti 3/2/1998) 11/13/

27 4. POROVNÁNÍ INVESTI NÍCH NÁKLADN KLAD 11/13/

28 4.1. POROVNÁNÍ INVESTI NÍCH NÁKLADN KLAD Skupina Hanoj Ho i Minovo m sto Šanghaj Shenzhen Bangkok Pr myslov myslová zóna (US$/m2) Nájem kancelá e (US$/m2/m síc) Nájem bytu (US$/m síc) Telefonní tarif (pro 3 m síce volání do Japonska) Cena elekt iny pro výrobuv (US$/kwh) Cena dopravy kontejneru (40FT)( (od nejbližší šího p ístavu p do Yokohama ama /13/

29 4.2. POROVNÁNÍ DA OV OVÉ SAZBY Skupina Hanoj Ho i Minovo m sto Šanghaj Shenzhen Bangkok Da z p íjmp jm právnick vnických ch osob 25% 25% 33% 33% 30% Da z p íjmp jm fyzických ch osob 40% 40% 45% 45% 37% Da z p evodu p zisky do zahrani í % 11/13/

30 4.3. POROVNÁNÍ MZDY Skupina Hanoj Ho i Minovo m sto Šanghaj Shenzhen Bangkok Administrativní pracovník Mzda US$/ m síc Inžen enýr Manažer Sociáln lní pojišt ní ( ást, kterou hradí zam stnanec stnanec) 17% 17% 44% 39-49% 5% 11/13/

31 4.4. POROVNÁNÍ MINIMÁLN LNÍ MZDY íslo Stát Oblast a m stom Minimáln lní mzda (USD/m síc/osoba osoba) - Hanoj, Ho i i Minovo m stom Vietnam - Oblast okolo Hanoje, Ho i Minova m sta m a n ktern která jiná m sta jako Hai Phong, - Jiné oblasti Indonesia Jakarta ina Peking Šanghaj Guangdong Thajsko Bangkok Philippines Manila /13/

32 5. INVESTI NÍ ZÁKON A ZÁSADYZ VE VIETNAMU 11/13/

33 5.1. VIETNAM PODPORUJE ZAHR. INVESTICE DO SEKTOR : Výroba nových materiál,, energie z obnovitelných zdroj ; výroba produkt pomocí špi kových technologií (high-tech), biotechnologie, informa ní technologie; strojírenstv renství Chov zví at a p stovp stování rostlin, zpracování zem d lsk lských, lesních a vodních produkt ; výroba soli; Využívání špi kových technologií (high-tech) tech), moderní techniky; chránit životní prost ed edí; výzkum, rozvoj high- tech 11/13/

34 5.1. VIETNAM PODPORUJE ZAHR. INVESTICE DO SEKTOR : : (pokra ov ování) Projekty náron ro né na pracovní síly Budování a rozší ší ení infrastruktury a d led ležitých projekt Rozší ší ení vzd lání,, výchovy, v zdravotnictví, t lesná výchova a sport Rozší ší ení tradi ního emesla N které jiné sektory (Internet, hromadná doprava, právn vní poradenství, základní chemický pr mysl, papírensk renský pr mysl, kožed ed lný pr mysl) 11/13/

35 5.2. PODPOROVANÁ LOKALITA Oblast s velmi obtížnými ekonomickými a sociáln lními podmínkami Oblast s obtížnými ekonomickými a sociáln lními podmínkami Zóna high-tech tech, ekonomická zóna (free economic zones) Pr myslov myslová zóna 11/13/

36 5.3. PODPORA INVESTIC Zvýhodn hodn ní u dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob: Existují 3 typy snížen ené sazby dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob dle sektor a lokalit: 10% : b hem 15 let (oblast s velmi obtížnými podmínkami nkami, zóna high-tech) b hem 30 let (zvláštní podpora investic) b hem celého p sobenp sobení (vzd lání,, zdravotnictví, kultura ) 20% : b hem 10 let (oblast s obtížnými podmínkami nkami) b hem celého p sobenp sobení (družstvo zem d lsk lské služby, lidový spo ící fond) Po této t to dob,, sazba dan je 25% 11/13/

37 5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Doba, ve které se aplikuje zvýhodn hodn ní u dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob: Sazba dan Doba Sektor technologie, infrastruktury, software Sektor high-tech, infrastruktury, software (zvlášní podpora investic) Sektor vzd lání, výchovy zdravotnictví, kultury, sportu Družstvo zem d lské služby, lidový spo ící fond Oblast s obtížnými podm. Oblast s velmi obtížnými podm., ekonomická zóna, zóna high-tech 20% 10 let x 20% Celá doba p sobení X 10% 15 let x x 10% 30 let X 10% Celá doba p sobení x 11/13/

38 5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Doba, ve které se aplikuje zvýhodn hodn ní u dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob: Da ové prázdniny (let) snížení 50% Socializace v oblasti s obtížnými nebo velmi obtížnými podmínkami Ekonomická zóna, zóna high-tech Sektor hightech, infrastruktury, software Vzd lání, výchovy, zdravotnictví, kultura, životní prost edí Socializace mimo oblasti s obtížnými nebo velmi obtížnými podmínkami Uskute n ní v oblasti s obtížnými podmínkami 4 9 let X X X X 4 5 let X 2 4let x 11/13/

39 5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Bezplatný nájem pozemku: Projekty Doba bezplatného nájmu - Sektor se zvláštní podporou investic 3 let - Oblast s obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami nebo - Sektor se zvláštní podporou investic - Oblast s velmi obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami nebo - Sektor s podporou investic v oblasti s obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami - Sektor s zvláštní podporou investic v oblasti s velmi obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami 7 let 11 let 15 let 11/13/

40 5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Výhodná dovozní da : Dovážen ené stroje, materiály ly, dopravní prost edky edky,, které se stávaj vají majetkem projekt s podporou investic Materiály, které vietnamské firmy ješt neum jí vyráb t Zboží a za ízen zení dovážen ené poprvé dle vládn dního seznamu projekt výstavby hotel,, kancelá e, e, byt,, obchodního centra, golfového h išt,, zábavnz bavního parku, zdravotní za ízen zení,, výchovy, v kultury, finance Suroviny, materiály ly, sou ásti sti pro projekty se zvláš áštní podporou investic nebo v oblasti s velmi obtížnými ekonomickými a sociáln lními podmínkami, se nemusí zaplatit dovozní da v období 5 let od zahájen jení výroby 11/13/

41 5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Další výhody: Možnost uplatnit da ovou ovou ztrátu tu jako od itatelnou položku od základu dan : doba tohoto uplatn ní nep ekra ekra uje 5 let Výhoda odpisu: Projekty v sektoru a oblasti s podporou investic a projekty s efektivními obchodními výsledky v smí uplatnit zrychlené odpisy; maximáln lní zrychlení odpisu je 2-2 krát t rychlejší než normáln lní odpis Rozší ší ení podporou investic: V p ípadp pad nutné podpory pro rozvoje d ležitého sektoru nebo oblasti, zvláš áštní ekonomické zóny, vláda p edloží sn movn movn návrh o zvýš ýšení podpory investic 11/13/

42 5.4. FORMY INVESTICE 1. Podnik se 100% tuzemské kapitálov lové ú astí nebo 100% zahrani ní kapitálov lové ú astí. 2. Spole ný podnik (Joint Venture) tuzemských i zahrani ních investor. 3. Investi ní projekty se smlouvou BCC, BOT, BTO, BT. 4. Investice na rozší ší ení obchodu 5. Nákup akcií nebo kapitálov lové p ísp vky, aby se zú astniliz ízení investic. 6. Slu ov ování a odkoupení podnik. 11/13/

43 5.5. POSTUP INVESTOVÁNÍ Registrování investice (15 dní) Posuzování investice (45 dní) 11/13/

44 5.6. PROJEKTY, KTERÉ REGISTRUJÍ NA VYDÁNÍ INVESTI NÍ LICENCE Projekty, které nepat í do seznamu investi ního sektoru s podmínkou Projekty, jejich celkový investovaný kapitál l je nižší než 300 miliard VND (Kolem 16,4 milion USD) 11/13/

45 5.7. PROJEKTY, KTERÉ POT EBUJ EBUJÍ POSOUZENÍ NA VYDÁNÍ INVESTI NÍ LICENCE Projekty, které pat í do seznamu investi ního sektoru s podmínkou Projekty, jejich celkový investovaný kapitál l je vyšší než 300 miliard VND (kolem 16,4 milion USD) 11/13/

46 5.8. ORGÁNY, KTERÉ VYDÁVAJ VAJÍ INVESTI NÍ LICENCI 1. Provin ní lidové výbory 2. ídící výbory pr myslov myslových zón, z exportních zpracovatelských ch zón, z zón n high-tech tech, ekonomických ch zón z n (free economic zones) 11/13/

47 11/13/