Zhodnocení používaných vybraných prvků cyklistických komunikací
|
|
- Lucie Černá
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů Zhodnocení používaných vybraných prvků cyklistických komunikací DC 2 celkové shrnutí výsledku 2 (Posouzení konfliktů mezi řidiči a cyklisty a posouzení vlivu in-linistů na provoz na stezkách pro chodce a cyklisty) Doc. Ing. Jiří Čarský, Ph.D. Celkové shrnutí výsledku 2 dílčího cíle DC 2 projektu CG Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury Praha, leden 211
2 OBSAH 1. Význam hodnocení vybraných prvků cyklistických komunikací a jeho provádění Zaměření prováděných sledování Metoda prováděných sledování Kritéria provozu pro výběr sledovaných lokalit Sledované charakteristiky Záznam profilových intenzit Záznam míry vzájemného konfliktu Způsob vyhodnocení sledovaných charakteristik Předpokládané výstupy prováděných sledování Sledování míry konfliktu mezi řidiči a cyklisty Provoz cyklistů ve společném jízdním pruhu s motorovou dopravou Sledované lokality Výsledky provedených sledování Závěry a hypotézy Porovnání s kritérii podle TP 178 Komunikace pro cyklisty Provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace Sledované lokality Výsledky provedených sledování Závěry a hypotézy Provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty vyznačeném v jednosměrné ulici Sledované lokality Výsledky provedených sledování Závěry a hypotézy Provoz cyklistů v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace Sledované lokality Výsledky provedených sledování Závěry a hypotézy Sledování míry konfliktu mezi cyklisty a in-linisty (bruslaři) Sledované lokality Výsledky provedených sledování Hodnoty zjištěné pro šířku stezky 2, ~ 2,5 m Hodnoty zjištěné pro šířku stezky 3, m Závěry a hypotézy ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 2 (celkem 26)
3 1. VÝZNAM HODNOCENÍ VYBRANÝCH PRVKŮ CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A JEHO PROVÁDĚNÍ V současnosti lze konstatovat, že podpora cyklistické dopravy v ČR vykročila správným směrem, což dosvědčuje i pravidelná finanční podpora na výstavbu komunikací pro cyklisty, např. ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). I přes tuto nespornou podporu cyklistické dopravy a infrastruktury je třeba si klást stále nové otázky, které by měly pomoci formulovat nové výzvy a napomoci k řešení aktuálních problémů související s danou problematikou. Mezi tyto otázky lze zařadit např. i otázku nakolik se osvědčují v Česku nová technická řešení realizace komunikací pro cyklisty, jako např. vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místních komunikací či v jednosměrné ulici nebo zcela nový prvek, kterým je piktogramový koridor pro cyklisty, či sdílení stezek pro chodce a cyklisty s in-linisty? Jedním z hlavních účelů řešeného projektu je posílení pozice cyklistické dopravy ve společnosti, což by mělo postupně vyvolat vyšší investice do komunikací pro cyklisty a následně vyšší využívání jízdního kola jako běžného dopravního prostředku. Této vizi lze napomoci právě definováním nových přístupů k vytváření principů, metod a možnosti rozvoje cyklistické dopravy a infrastruktury a shromažďováním a šířením relevantních dat o cyklistické dopravě Zaměření prováděných sledování V současné době stále ještě dělá projektantům a úředníkům problém navrhovat vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místních komunikací, případně obousměrný provoz cyklistů v jednosměrných ulicích. Z toho důvodu bylo postupně navrženo celkem 7 lokalit, kde jsou již daná řešení zrealizována a fungují, a proto zde bude zkoumáno, zda tato opatření jsou pro cyklisty dostatečně bezpečné (viz kapitola 2.2 a viz kapitola 2.3). V současné době se začal objevovat v některých městech nový projekční prvek, který má dokonce již oporu i v české legislativě. Jedná se o piktogramový koridor pro cyklisty (nová vodorovná dopravní značka č. V 2, zavedená nově v druhé polovině roku 21), který slouží k vyznačení prostoru a směru jízdy cyklistů zpravidla při okraji hlavního dopravního prostoru místní komunikace a řidiče motorových vozidel tak upozorňuje, že se nachází na pozemní komunikaci se zvýšeným provozem cyklistů. Jedná se tedy o opatření, které má mít zcela jednoznačně psychologický účinek na řidiče automobilů ve prospěch bezpečnosti cyklistů pohybujících se po pozemních komunikacích, na kterých není žádná jejich část ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 3 (celkem 26)
4 vyhrazená pouze cyklistům, případně chodcům a cyklistům. Z toho důvodu bylo v roce 21 ve vybrané lokalitě Praha (ulice Vršovická) zkoumáno, zda tato opatření jsou pro cyklisty dostatečně bezpečná (viz kapitola 2.4). K lepšímu porovnání byla rovněž provedena sledování vzájemných interakcí cyklistů a motorových vozidel i ve společně využívaných jízdních pruzích bez zvláštních opatření pro cyklisty (viz kapitola 2.1). V dalších 7 lokalitách byly posuzovány vzájemné interakce cyklistů a in-linistů na stezkách pro chodce a cyklisty se společným provozem (viz kapitola 3). Výše zmíněná sledování byla postupně prováděna terénním šetřením se zaměřením na posuzování dopravních konfliktů mezi řidiči a cyklisty, případně mezi cyklisty a in-linisty. Dalším krokem bylo vyhodnocení vybraných stezek pro chodce a cyklisty v souvislosti s jejich využíváním ze strany in-linistů bylo zkoumáno, nakolik ovlivňují šířkové možnosti těchto komunikací pro cyklisty a jaká je možná míra sdílení společného prostoru s cyklisty Metoda prováděných sledování Průzkumy jsou založeny na sledování vzájemných konfliktů cyklistů a automobilů, resp. cyklistů a in-linistů. Tyto průzkumy byly prováděny zejména za účelem potvrzení přínosu zřizování vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místních komunikací (včetně těch s jednosměrným provozem) a dále nově zřizovaných piktogramových koridorů pro cyklisty k větší bezpečnosti všech účastníků provozu, v druhém případě pak za účelem zjištění podmínek společného provozu cyklistů a in-linistů na stezkách pro chodce a cyklisty se společným provozem. Všechna sledování byla provedeny s pomocí studentů prezenční formy studia oboru Dopravní systémy a technika Českého vysokého učení technického v Praze Fakulty dopravní Kritéria provozu pro výběr sledovaných lokalit Průzkumy, které byly zaměřeny na sledování vzájemných konfliktů řidičů a cyklistů, případně cyklistů a in-linistů, jsou založeny na sledování chování obou zúčastněných stran při průjezdu sledovaným úsekem dané komunikace. Pro tento průzkum, který je analogický ke sledování tzv. skoronehod motorových vozidel na křižovatkách zpravidla místních komunikací (jeho výsledky mohou sloužit k realizaci různých opatření, která mohou být prevencí před některým typem dopravních nehod), byly vybrány lokality, které splňují následující podmínky: ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 4 (celkem 26)
5 větší intenzita cyklistické dopravy aspoň ve vybraném období (ranní nebo odpolední dopravní špička nebo rekreační špička) proměnlivá intenzita všech účastníků provozu ve sledovaném období (aby bylo možno charakterizovat vhodnost tohoto typu komunikace pro širší rozpětí intenzit všech účastníků) Při výběru jednotlivých lokalit k měření vzájemných konfliktů mezi řidiči a cyklisty, resp. mezi cyklisty a in-linisty, byl kladen důraz zejména na splnění 2 výše uvedených podmínek, protože hlavním cílem bylo získat co největší spektrum údajů (tzn. od nízkých do vysokých intenzit všech sledovaných účastníků dopravy) a tím umožnit i vystižení co největšího množství různých vzájemných konfliktních situací při prováděných průzkumech Sledované charakteristiky Záznam profilových intenzit Při sledování konfliktů byla u všech účastníků provozu zaznamenávána intenzita na sledovaném úseku v následujících intervalech: na jízdních pruzích společně využívaných automobily i cyklisty... 5 minut a 15 minut na vyhrazených jízdních pruzích pro cyklisty... 5 minut a 15 minut na vyhrazených jízdních pruzích pro cyklisty v 1-směrných ulicích minut a 6 minut na piktogramových koridorech pro cyklisty... 5 minut a 15 minut na stezkách pro chodce a cyklisty... 5 minut a 15 minut Cílem záznamů v intervalech o různých délkách bylo zaznamenání i vlivu nárazového špičkového provozu sledovaných účastníků. Zaznamenané údaje o intenzitách byly pro možnost porovnávání s jinými zdroji informací převáděny lineárně vždy na hodinovou intenzitu Záznam míry vzájemného konfliktu Nejdůležitější sledovanou charakteristikou při prováděných průzkumech bylo sledování tzv. míry konfliktu mezi sledovanými účastníky provozu. Pro stanovení této míry konfliktu byly stanoveny 4 různé stupně, které vycházejí z analogie k provozu na pozemních komunikacích: volný průjezd omezení ohrožení vzájemný konflikt ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 5 (celkem 26)
6 Při sledování výše uvedených konfliktů mezi sledovanými účastníky provozu byly použity následující charakteristiky jejich chování odpovídající jednotlivým mírám konfliktu: volný průjezd = sledovaný účastník provozu prochází nebo projíždí sledovaným úsekem, aniž by změnil pod vlivem výskytu jiného typu účastníka provozu rychlost chůze nebo jízdy a aniž by změnil původní dráhu (výskyt jiného typu účastníka provozu v jeho blízkosti jej nijak neovlivnil) omezení = sledovaný účastník provozu zpravidla většinou mírně uhýbá jinému typu účastníka provozu a mění tím svoji dráhu, ale nemění svoji rychlost ani jiným způsobem dále nereaguje na výskyt jiného typu účastníka provozu ohrožení = sledovaný účastník provozu prudce uhýbá a výrazně změní svoji dráhu, aby zabránil střetu s jiným typem účastníka provozu vzájemný konflikt = při vzájemném míjení dojde k fyzickému kontaktu účastníků provozu obou sledovaných typů, který může vést i k přerušení jízdy nebo chůze (jako doplněk se zpravidla vyskytují i všechny jevy uvedené pod mírou konfliktu ohrožení ) Při vyhodnocení průzkumů míry konfliktů mezi sledovanými účastníky provozu bylo sledováno zastoupení jednotlivých typů míry konfliktu pro různé kombinace intenzit sledovaných účastníků provozu Způsob vyhodnocení sledovaných charakteristik Pro stanovení limitní hodnoty intenzit, při kterých se už společný provoz více typů účastníků provozu na posuzovaném typu komunikací jeví jako spíše nevhodný (tzn. většinu účastníků provozu výrazně obtěžuje) nebo může být pro obě strany uživatelů i nebezpečný, se uvažuje taková kombinace intenzit, kdy převládají hodnocení míry konfliktu (tzn. představuje více než 5% u podílu v daném intervalu intenzity u obou skupin uživatelů) omezení, ohrožení nebo vzájemný konflikt nad hodnocením bez konfliktu Předpokládané výstupy prováděných sledování Jako závěr z realizovaných průzkumů vyplyne návrh upřesňujících nových kritérií a doporučení pro využívání komunikací pro cyklisty ze strany in-linistů, které budou s největší pravděpodobností závislé na šířce dané stezky pro chodce a cyklisty a na hodnotách profilových intenzit obou účastníků dopravy (cyklistů i in-linistů). V otázce posuzování vzájemných konfliktů mezi řidiči a cyklisty v rámci prostoru místní komunikace budou vyhodnoceny rozdíly v míře zastoupení jednotlivých druhů konfliktů v závislosti na tom, zda cyklista může využívat vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty nebo piktogramový koridor pro cyklisty či musí sdílet společný jízdní pruh s motorovou dopravou. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 6 (celkem 26)
7 2. SLEDOVÁNÍ MÍRY KONFLIKTU MEZI ŘIDIČI A CYKLISTY Jak už bylo uvedeno výše, vzájemné konflikty mezi řidiči motorových vozidel a cyklisty byly sledovány s ohledem na možnosti porovnání různých podmínek provozu cyklistů na následujících typech komunikací: provoz cyklistů ve společném jízdním pruhu s motorovou dopravou (viz kapitola 2.1) provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace (viz kapitola 2.2) provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty vyznačeném v jednosměrné ulici (viz kapitola 2.3) provoz cyklistů v piktogramovém koridoru pro cyklisty vyznačeném v hlavním dopravním prostoru místní komunikace (viz kapitola 2.4) 2.1. Provoz cyklistů ve společném jízdním pruhu s motorovou dopravou Sledované lokality Po prozkoumání různých lokalit a kontroly splnění výše uvedených 2 podmínek (viz kapitola 1.2.1) byly k sledování vzájemných konfliktů řidičů a cyklistů vybrány následující ulice v níže uvedených lokalitách, na kterých byl následně sledován smíšený provoz automobilů a cyklistů: Břeclav... ulice Hlavní Olomouc... ulice Hněvotínská Uherské Hradiště... ulice Jana Evangelisty Purkyně Při těchto průzkumech byl zaznamenán celkový počet 696 potenciálních konfliktních situací (včetně míry konfliktu klasifikované jako volný průjezd ), které byly zaznamenány mezi vzájemně se míjejícími řidiči a cyklisty na všech výše zmíněných vybraných sledovaných úsecích dohromady: Břeclav Olomouc Uherské Hradiště ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 7 (celkem 26)
8 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Výsledky provedených sledování Zastoupení jednotlivých typů konfliktu (viz kapitola ) zaznamenaných na výše uvedených sledovaných úsecích mezi řidiči a cyklisty sdílejícími společně jeden jízdní pruh je uvedeno v následujících grafech: pro vyhodnocení z 5-minutových intervalů... viz graf 1 pro vyhodnocení z 15-minutových intervalů... viz graf 2 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily při jízdě ve společném jízdním pruhu v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru volný průjezd omezení nebo ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 1 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily při jízdě ve společném jízdním pruhu v závislosti na intenzitách dopravy (z 5-minutových intervalů) Závěry a hypotézy Z provedených sledování vzájemných interakcí mezi řidiči a cyklisty vyplývá (při vyhodnocení intenzit sledovaných v 5-minutových i v 15-minutových intervalech), že bezkonfliktní vzájemný volný průjezd automobilů a cyklistů je závislý spíše jen na intenzitě motorové dopravy, kdy limitní intenzita pro bezkonfliktní sdílení společného jízdního pruhu automobily a cyklisty je cca 15 vozidel ve špičkové hodině v posuzovaném směru, což podle TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích (kapitola tabulka 6) odpovídá přibližně 3 7 ~ 3 9 vozidlům/den v obou směrech. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 8 (celkem 26)
9 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily při jízdě ve společném jízdním pruhu v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru volný průjezd omezení nebo ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 2 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily při jízdě ve společném jízdním pruhu v závislosti na intenzitách dopravy (z 15-minutových intervalů) Znamená to, že při intenzitách motorové dopravy, které jsou vyšší, než je uvedená hranice, je vhodné se přiklonit ke zřízení komunikace pro cyklisty v daném úseku, včetně vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru dané komunikace (viz kapitola 2.2) Porovnání s kritérii podle TP 178 Komunikace pro cyklisty Oproti údajům zjištěným v rámci průzkumů a popsaným v rámci předcházejících kapitol a uvádějí technické podmínky TP 178 Komunikace pro cyklisty níže uvedená kritéria pro oddělování cyklistického provozu od motorové dopravy, která vyžadují pro realizaci odděleného provozu cyklistů na místních komunikacích (včetně zřízení vyhrazeného jízdního pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru) dosažení intenzit motorové dopravy cca 2,5 krát vyšších při předpokládané rychlosti 5 km/h na místních komunikacích (viz graf 3 a tabulka 1), případně k zjištěné limitní intenzitě motorové dopravy 3 7 ~ 3 9 vozidel/den požadují pro oddělení provozu cyklistů dosažení jejich intenzity 6 cyklistů/h ve špičkové hodině v 1 směru (viz tabulka 2). ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 9 (celkem 26)
10 Graf 3 Orientační kritéria pro způsob vedení cyklistické dopravy ve vztahu k intenzitám a rychlostem motorových vozidel (doporučené meze pro vedení cyklistické dopravy v provozu společném nebo odděleném) TP 178 uvádějí, že oddělení cyklistů od motorové dopravy je tím důležitější, čím vyšších intenzit a rychlostí motorová doprava dosahuje. Důvodem pro oddělení cyklistické dopravy muže být také vysoký podíl nákladních vozidel a autobusů v dopravním proudu. Pro území zastavěné nebo určené k zastavění ukazuje orientační kritéria pro způsob vedení cyklistické dopravy graf 3 a související tabulka 1. Vedení cyklistické trasy společně s automobily v jízdním pruhu je bezpečné jen při nižších intenzitách a rychlostech motorové dopravy. Dalším kritériem pro návrh společného provozu cyklistů a motorových vozidel je intenzita cyklistické dopravy. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 1 (celkem 26)
11 Tabulka 1 Doporučený způsob vedení cyklistické dopravy na místních komunikacích umístění v dopravním prostoru a druh provozu ve vztahu k intenzitám a rychlostem motorových vozidel vycházející z grafu 3 Tabulka 2 Doporučené limity intenzit pro návrh odděleného provozu cyklistů. Tabulka platí pro novostavby i rekonstrukce. Hodnoty se určují pro výhledové období totožné s výhledovým obdobím pro motorovou dopravu. V případě málo zatížených komunikací funkční skupiny C (případně i B) se může cyklistický provoz navrhnout společně v jízdním pruhu. Doporučené limity intenzit pro návrh odděleného provozu cyklistů udává tabulka 2. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 11 (celkem 26)
12 2.2. Provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace Sledované lokality Po prozkoumání různých lokalit a kontroly splnění výše uvedených 2 podmínek (viz kapitola 1.2.1) byly k sledování vzájemných konfliktů řidičů a cyklistů vybrány následující ulice s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v níže uvedených lokalitách, na kterých byl následně sledován provoz automobilů a cyklistů: Brno... křižovatka ulic Pisárecká a Hlinky Břeclav... Třída 1. máje Olomouc... ulice Hněvotínská Opava... ulice Ratibořská Šumperk... ulice Havlíčkova Uherské Hradiště... ulice Jiřího z Poděbrad Při těchto průzkumech byl zaznamenán celkový počet 3 34 potenciálních konfliktních situací (včetně míry konfliktu klasifikované jako volný průjezd ), které byly zaznamenány mezi vzájemně se míjejícími řidiči a cyklisty na všech výše zmíněných vybraných sledovaných úsecích dohromady: Brno Břeclav Olomouc Opava Šumperk Uherské Hradiště Výsledky provedených sledování Zastoupení jednotlivých typů konfliktu (viz kapitola ) zaznamenaných na všech sledovaných úsecích dohromady mezi řidiči a cyklisty jedoucími v přilehlém vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty je uvedeno v následujících grafech: pro vyhodnocení z 5-minutových intervalů... viz graf 4 pro vyhodnocení z 15-minutových intervalů... viz graf 5 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 12 (celkem 26)
13 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v ulici s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru volný průjezd omezení nebo ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 4 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v ulici s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy (z 5-minutových intervalů) Závěry a hypotézy Z výše popsaných provedených sledování vzájemných možných konfliktů mezi řidiči a cyklisty jedoucími v přilehlém vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty vyplývá (při vyhodnocení intenzit sledovaných v 5-minutových i v 15-minutových intervalech), že se jeví jízda cyklisty ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty jako zcela bezkonfliktní a bezpečná (neboť zde byly v drtivé většině u všech kombinací intenzit motorové dopravy i cyklistů zaznamenána míra konfliktu volný průjezd, zatímco ostatní typy konfliktů byly zaznamenávány spíše ojediněle a nezávisle na výši zaznamenaných intenzit) v celém rozsahu sledovaných intenzit (viz graf 4 a graf 5). Z provedených sledování vzájemných možných konfliktů mezi řidiči a cyklisty jedoucími ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty (při vyhodnocení intenzit sledovaných v 5-minutových i v 15-minutových intervalech) byly s pomocí využití matematických funkcí odvozeny závěry, které vyjadřují limitní kombinace intenzit cyklistů a automobilů (vždy v jednom směru), při kterých lze provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty v hlavním dopravním ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 13 (celkem 26)
14 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] prostoru místní komunikace považovat za zcela bezpečný (zmíněné kombinace intenzit jsou znázorněny v grafu 6). Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v ulici s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru volný průjezd omezení nebo ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 5 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v ulici s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy (z 15-minutových intervalů) Z grafu 6 vyplývá, že rostoucí míru konfliktů zde ovlivňuje pouze intenzita cyklistů, jejíž limitní hodnota se pro tento stav pohybuje kolem 11 cyklistů/h ve špičkové hodině, což odpovídá cca 93 ~ 1 36 cyklistům/den v daném směru (v závislosti na charakteru cyklistické dopravy, podle přepočtu dle TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, příloha 6). Výše uvedený závěr je velmi důležitý jako podpůrný impuls pro realizaci vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 14 (celkem 26)
15 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] 15 Převládající očekávaná míra konfliktu v ulici s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru Ojedinělá možnost omezení nebo ohrožení účastníků provozu Očekáván provoz bez vzájemných konfliktů Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 6 Převládající očekávaná míra konfliktu mezi cyklisty a v ulici s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty 2.3. Provoz cyklistů ve vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty vyznačeném v jednosměrné ulici Sledované lokality Po prozkoumání různých lokalit a kontroly splnění výše uvedených 2 podmínek (viz kapitola 1.2.1) byla ke sledování vzájemných konfliktů řidičů a cyklistů v jednosměrných ulicích s vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty vybrána jen jedna lokalita tohoto typu, ve které jsou dosahovány alespoň částečně vyšší hodnoty intenzit cyklistů a automobilů, na které byl následně sledován jejich provoz: České Budějovice... ulice Krajinská Při tomto průzkumu byl zaznamenán celkový počet 278 potenciálních konfliktních situací (včetně míry konfliktu klasifikované jako volný průjezd ), které byly zaznamenány mezi vzájemně se míjejícími řidiči a cyklisty. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 15 (celkem 26)
16 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Výsledky provedených sledování Zastoupení jednotlivých typů konfliktu (viz kapitola ) zaznamenaných na výše uvedeném sledovaném úseku mezi řidiči a cyklisty jedoucími v protisměrném vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty je uvedeno v následujících grafech: pro vyhodnocení z 15-minutových intervalů... viz graf 7 pro vyhodnocení z 6-minutových intervalů... viz graf 8 7 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v 1-směrné ulici s protisměrným vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy volný průjezd omezení ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 7 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v 1-směrné ulici s protisměrným vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy (z 15-minutových intervalů) Závěry a hypotézy Z provedeného sledování vzájemných možných konfliktů mezi řidiči a cyklisty jedoucími v protisměrném vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty (při vyhodnocení intenzit sledovaných v 15-minutových i v 6-minutových intervalech) byly s pomocí využití matematických funkcí odvozeny hypotézy, které vyjadřují limitní kombinace intenzit cyklistů a automobilů (vždy v jednom směru), při kterých lze provoz cyklistů v protisměrném vyhrazeném jízdním pruhu pro cyklisty v jednosměrné ulici považovat za zcela bezpečný (zmíněné kombinace intenzit jsou znázorněny v grafu 9). ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 16 (celkem 26)
17 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v 1-směrné ulici s protisměrným vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy volný průjezd omezení ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 8 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v 1-směrné ulici s protisměrným vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy (z 6-minutových intervalů) Z grafu 9 vyplývá, že rostoucí míru konfliktů zde ovlivňuje pouze intenzita cyklistů, jejíž limitní hodnota se pro tento stav pohybuje kolem 4 cyklistů/h ve špičkové hodině, což odpovídá cca 34 ~ 5 cyklistům/den v daném směru (v závislosti na charakteru cyklistické dopravy, podle přepočtu dle TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, příloha 6). Výše uvedený závěr je velmi důležitý jako podpůrný impuls pro realizaci vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty v protisměru vůči směru jízdy motorových vozidel v hlavním dopravním prostoru jednosměrných ulic, kde poptávka po cyklistické dopravě nedosahuje extrémních hodnot. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 17 (celkem 26)
18 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] 1 Převládající očekávaná míra konfliktu mezi cyklisty a automobily v 1-směrných ulicích s protisměrným vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty při malých intenzitách dopravy 8 6 Ojedinělá možnost omezení nebo ohrožení účastníků provozu 4 2 Očekáván provoz bez vzájemných konfliktů Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 9 Převládající očekávaná míra konfliktu mezi cyklisty a automobily v 1-směrných ulicích s protisměrným vyhrazeným jízdním pruhem pro cyklisty při malých intenzitách dopravy (předběžná hypotéza) 2.4. Provoz cyklistů v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace Sledované lokality Po prozkoumání různých lokalit a kontroly splnění výše uvedených 2 podmínek (viz kapitola 1.2.1) byla ke sledování vzájemných konfliktů řidičů a cyklistů v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace vybrána jedna lokalita tohoto typu, ve které jsou dosahovány alespoň částečně vyšší hodnoty intenzit cyklistů a automobilů, na které byl následně sledován jejich provoz: Praha... ulice Vršovická Při tomto průzkumu byl zaznamenán celkový počet 196 potenciálních konfliktních situací (včetně míry konfliktu klasifikované jako volný průjezd ), které byly zaznamenány mezi vzájemně se míjejícími řidiči a cyklisty. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 18 (celkem 26)
19 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Výsledky provedených sledování Zastoupení jednotlivých typů konfliktu (viz kapitola ) zaznamenaných na výše uvedeném sledovaném úseku mezi řidiči a cyklisty jedoucími v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace je uvedeno v grafu 1. Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v ulici s piktogramovým koridorem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru volný průjezd omezení nebo ohrožení Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 1 Rozložení konfliktů mezi cyklisty a automobily v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace v závislosti na intenzitách dopravy Závěry a hypotézy Z prvního a jediného provedeného sledování vzájemných možných konfliktů mezi řidiči a cyklisty jedoucími v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace byly s pomocí využití matematických funkcí odvozeny závěry, které vyjadřují limitní kombinace intenzit cyklistů a automobilů (vždy v jednom směru), při kterých lze provoz cyklistů v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace považovat za zcela bezpečný (zmíněné kombinace intenzit jsou znázorněny v grafu 11). ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 19 (celkem 26)
20 Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] 8 Převládající očekávaná míra konfliktu v ulici s piktogramovým koridorem pro cyklisty v závislosti na intenzitách dopravy v daném směru 7 6 Možnost omezení nebo ohrožení účastníků provozu Očekáván provoz bez vzájemných konfliktů Intenzity automobilové dopravy [vozidlo/h] Graf 11 Převládající očekávaná míra konfliktu mezi cyklisty a v piktogramovém koridoru pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru místní komunikace Z grafu 11 vyplývá, že rostoucí míru konfliktů ovlivňují intenzity obou druhů dopravy. Limitní hodnota intenzity cyklistů se pro tento stav pohybuje kolem 5 cyklistů/h ve špičkové hodině, což odpovídá cca 42 ~ 62 cyklistům/den v daném směru (v závislosti na charakteru cyklistické dopravy, podle přepočtu dle TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, příloha 6). Intenzita automobilové dopravy, při které je možné považovat zřízení a následné používání piktogramového koridoru ze strany cyklistů za bezpečné, je v příslušném směru omezena hodnotou kolem 5 vozidel/h ve špičkové hodině v daném směru, což odpovídá cca 13 vozidlům/den v obou směrech (podle přepočtu dle TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích, příloha 6). Výše uvedený závěr je důležitý jako podpůrný impuls pro realizaci piktogramových koridorů pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru těch místních komunikací, kde není možné z různých (např. prostorových) důvodů realizovat standardní vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty a zároveň zde nejsou dosahovány příliš vysoké hodnoty intenzit cyklistické ani motorové dopravy. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 2 (celkem 26)
21 Intenzity bruslařů [osoba/h] 3. SLEDOVÁNÍ MÍRY KONFLIKTU MEZI CYKLISTY A IN-LINISTY (BRUSLAŘI) 3.1. Sledované lokality Vzájemné konflikty mezi cyklisty a in-linisty (bruslaři) byly sledovány na stezkách pro chodce a cyklisty se společným provozem o různých šířkách a v termínech umožňujících porovnání různých podmínek provozu z hlediska intenzit obou typů uživatelů. 2 Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 2, - 2,5 m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) volný průjezd omezení ohrožení Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Graf 12 Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 2, ~ 2,5 m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) získaných z 5-minutových intervalů Po prozkoumání různých lokalit a kontroly splnění výše uvedených 2 podmínek (viz kapitola 1.2.1) zejména ze strany cyklistů byly k sledování vzájemných konfliktů cyklistů a inlinistů (bruslařů) vybrány stezky pro chodce a cyklisty se společným provozem v níže uvedených lokalitách, na kterých byl následně sledován smíšený provoz obou typů účastníků: Bedihošť... Bedihošť Prostějov (šířka 2, m) Brno... IKEA beh Svratky (šířka 3, m) ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 21 (celkem 26)
22 Intenzity bruslařů [osoba/h] Česká Lípa... Česká Lípa Manušice (šířka 3, m) České Budějovice... České Budějovice Hluboká nad Vltavou (šířka 3, m) Kunovice... Kunovice Ostrožská Nová Ves (šířka 3, m) Praha... Modřany, železniční zastávka pravý břeh Vltavy (šířka 2,5 m) Smržice... Smržice Prostějov, Držovice (šířka 2, m) Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 2, - 2,5 m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) volný průjezd omezení ohrožení Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Graf 13 Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 2, ~ 2,5 m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) získaných z 15-minutových intervalů Při těchto průzkumech byl na sledovaných stezkách o šířce 3, m zaznamenán celkový počet potenciálních konfliktních situací (včetně míry konfliktu klasifikované jako volný průjezd ), které byly zaznamenány mezi vzájemně se míjejícími cyklisty a in-linisty (bruslaři) na všech výše zmíněných vybraných sledovaných úsecích šířky 3, m dohromady: Brno Česká Lípa České Budějovice Kunovice ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 22 (celkem 26)
23 Intenzity bruslařů [osoba/h] Při průzkumech provedených na sledovaných stezkách o šířce 2, ~ 2,5 m byl zaznamenán celkový počet 611 potenciálních konfliktních situací (včetně míry konfliktu klasifikované jako volný průjezd ), které byly zaznamenány mezi vzájemně se míjejícími cyklisty a in-linisty (bruslaři) na všech výše zmíněných vybraných sledovaných úsecích šířky 2, ~ 2,5 m dohromady: Bedihošť (Bedihošť Prostějov) Praha (Modřany, železniční zastávka pravý břeh Vltavy) Smržice (Smržice Prostějov, Držovice) Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 3, m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) volný průjezd omezení ohrožení Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Graf 14 Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 3, m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) získaných z 5-minutových intervalů 3.2. Výsledky provedených sledování Hodnoty zjištěné pro šířku stezky 2, ~ 2,5 m Zastoupení jednotlivých typů konfliktu (viz kapitola ) zaznamenaných na sledovaném úseku (s výše uvedenou šířkou) mezi cyklisty a in-linisty (bruslaři) sdílejícími společně posuzovanou komunikaci je uvedeno v následujících grafech: pro vyhodnocení z 5-minutových intervalů... viz graf 12 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 23 (celkem 26)
24 Intenzity bruslařů [osoba/h] pro vyhodnocení z 15-minutových intervalů... viz graf Hodnoty zjištěné pro šířku stezky 3, m Zastoupení jednotlivých typů konfliktu (viz kapitola ) zaznamenaných na sledovaných úsecích s výše uvedenou šířkou mezi cyklisty a in-linisty (bruslaři) sdílejícími společně posuzovanou komunikaci je uvedeno v následujících grafech: pro vyhodnocení z 5-minutových intervalů... viz graf 14 pro vyhodnocení z 15-minutových intervalů... viz graf 15 2 Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 3, m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) volný průjezd omezení ohrožení Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Graf 15 Rozložení konfliktů mezi bruslaři a cyklisty na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířce 3, m v závislosti na intenzitách účastníků provozu (cyklistů a bruslařů) získaných z 15-minutových intervalů 3.3. Závěry a hypotézy Ze sledování společného sdílení stezek pro chodce a cyklisty se společným provozem ze strany cyklistů a in-linistů (bruslařů) byly s pomocí využití matematických funkcí (při vyhodnocení intenzit sledovaných v 5-minutových i v 15-minutových intervalech) odvozeny hypotézy, které vyjadřují limitní kombinace intenzit cyklistů a bruslařů (v obou směrech), při kterých lze jejich společný provoz považovat za bezkonfliktní a bezpečný zároveň. Tyto ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 24 (celkem 26)
25 Intenzity bruslařů [osoba/h] limitní kombinace intenzit obou účastníků provozu jsou porovnány pro stezky o šířce 2, ~ 2,5 m a pro stezky o šířce 3, v grafu 16. Porovnání průběhu limitních intenzit bruslařů a cyklistů na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířkách 2, - 2,5 m a 3, m šířka 2, - 2,5 m šířka 3, m 12 1 Riziko omezení nebo ohrožení účastníků provozu Očekáván provoz bez vzájemných konfliktů Intenzity cyklistické dopravy [cyklista/h] Graf 16 Porovnání průběhu limitních intenzit bruslařů a cyklistů na stezkách pro chodce a cyklisty (se společným provozem) o šířkách 2, ~ 2,5 m a 3, m Z grafu 16 vyplývá, že při rostoucí šířce stezky pro chodce a cyklisty se společným provozem rostoucí lze připustit pro společný provoz cyklistů a in-linistů větší intenzitu in-line bruslařů, zatímco intenzita cyklistů nemá vůči šířce posuzované komunikace dostatečně prokázaný vztah. Předběžně lze zatím konstatovat, že do intenzity cyklistické dopravy cca do 5 cyklistů/h v obou směrech lze připustit bezkonfliktní sdílení této komunikace s in-line bruslaři do intenzity cca 6 bruslařů/h v obou směrech nezávisle na šířce této stezky. S rostoucí intenzitou obou účastníků provozu na těchto stezkách se začíná rovněž výrazně projevovat limitující vliv šířky těchto komunikací. U užších stezek pro chodce a cyklisty se společným provozem (s šířkou v rozmezí 2, ~ 2,5 m) lze říci, že limitující pro bezkonfliktní společné užívání této stezky ze strany cyklistů I in-line bruslařů je intenzita 6 in-line bruslařů/h v obou směrech, zatímco u širších stezek tohoto typu (o šířce 3, m a více) lze bezkonfliktní společný provoz cyklistů a in-line bruslařů očekávat až do intenzit ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 25 (celkem 26)
26 1 in-line bruslařů v obou směrech. V rámci dodatečně provedených průzkumů (zaměřených na užší stezky pro chodce a cyklisty se společným provozem o šířce do 2,5 m) se ukázalo, že vliv intenzity cyklistů v hodnotách dosažitelných ve stávajících podmínkách v České republice na sledovaných úsecích je zanedbatelný. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Strana 26 (celkem 26)
B. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB
B. VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Pokud chceme modelovat rozvoj cyklistické infrastruktury, je nutné zhodnotit
VíceKONFERENCE NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR KAPITOLA 9 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, KVĚTNA 2007
VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB ING. JIŘÍ ČARSKÝ, ČVUT v Praze - Fakulta dopravní, Katedra dopravních systémů, www.fd.cvut.cz, E-MAIL: carsky@fd.cvut.cz
VícePrůzkumy intenzit cyklistické dopravy a využívání cyklistických přileb
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Katedra dopravních systémů Průzkumy intenzit cyklistické dopravy a využívání cyklistických přileb DC 005 / Aktivita 619 (Rozbor využitelnosti a prospěšnosti
VíceTP 179 NAVRHOVÁNÍ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY
TP 179 NAVRHOVÁNÍ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY ING. LUDĚK BARTOŠ, EDIP s.r.o., www.edip.cz, E-MAIL: bartos@edip.cz; 1 ÚVOD Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému. Posledních několik let
VícePřipravované legislativní změny v oblasti provozu cyklistů. Ing. Josef Pokorný ředitel odboru provozu silničních vozidel MD
Připravované legislativní změny v oblasti provozu cyklistů Ing. Josef Pokorný ředitel odboru provozu silničních vozidel MD Úvod Cíl prezentace seznámení s aktuálním stavem přípravy novely zákona o silničním
VíceDOPRAVNĚ-INŽENÝRSKÁ STUDIE VÝSTAVBY OBYTNÝCH DOMŮ NA UL.TRLICOVA, NOVÝ JIČÍN
UDI MORAVA s.r.o. Havlíčkovo nábřeží 38, 702 00 Ostrava DOPRAVNĚ-INŽENÝRSKÁ STUDIE VÝSTAVBY OBYTNÝCH DOMŮ NA UL.TRLICOVA, NOVÝ JIČÍN leden 2018 1 ÚVOD 3 2 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY 4 3 DOPRAVNĚ-INŽENÝRSKÉ POSOUZENÍ
VíceVěc: Obousměrný provoz jízdních kol v ul. Hřbitovní - město Příbor
Městský úřad Příbor odbor investic a správy majetku náměstí Sigmunda Freuda 19 74258 Příbor Datum: 7. 10. 2014 Věc: Obousměrný provoz jízdních kol v ul. Hřbitovní - město Příbor Vážená paní /vážený pane,
VíceDopravní značení pro cyklisty v Brně
Dopravní značení pro cyklisty v Brně BŘEZEN 2016 (strana 2 / 9) Obsah 1. Úvod...3 2. Vyhrazený pruh pro cyklisty v HDP...4 3. Cyklopiktogramový koridor v HDP...5 4. Cykloobousměrky...6 5. Společná nebo
VíceOkruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.
Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 1. Témata, ve kterých je shoda 1.A. JÍZDNÍ PRUH PRO CYKLISTY (VÍCEÚČELOVÝ) Novela zákona sice definuje nově jízdní pruh pro cyklisty, avšak bez doplnění přednosti
VíceDOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky
2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
VíceZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE
ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE DOPRAVNÍ OSTRŮVEK S VYCHÝLENÍM JEDNOHO SMĚRU 1.1.B ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE DOPRAVNÍ OSTRŮVEK S VYCHÝLENÍM JEDNOHO SMĚRU Umístění Rozměr Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové
VíceCYKLISTICKÁ DOPRAVA PŘEVEDENÍ CYKLISTŮ Z JÍZDNÍHO PRUHU (HDP) NA STEZKU PRO CYKLISTY
PŘEVEDENÍ CYKLISTŮ Z JÍZDNÍHO PRUHU (HDP) NA STEZKU PRO CYKLISTY 60% 3.1.1.A Technické parametry Umístění dle potřeby Rozměr délka 10 m, šířka 3 m, Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové bezpečnostní
VíceVliv povětrnostních podmínek na dopravní konflikty. a jejich pozorování
Vliv povětrnostních podmínek na dopravní konflikty a jejich pozorování 1. Úvod Ing. Michal Turek Institut dopravy, Fakulta strojní, VŠB-TU Ostrava Nevyhnutelnou součástí silniční dopravy jsou povětrnostní
VíceCYKLOSTEZKA KAROLÍNY SVĚTLÉ V PODJEŠTĚDÍ (LIBERECKÝ KRAJ)
CYKLOSTEZKA KAROLÍNY SVĚTLÉ V PODJEŠTĚDÍ (LIBERECKÝ KRAJ) I. ETAPA - CYKLOSTEZKA PODÉL SILNIC II / 277, 278 ČESKÝ DUB VLČETÍN (BÍLÁ) HODKOVICE N. M. INFORMACE O ZÁMĚRU Ing. Jiří Rutkovský ÚNOR 2018 KOORDINÁTOR
VíceSUDOP Praha a.s. Olšanská 1a 130 80 Praha 3. MÚK Trojice. Říjen 2009. Závěrečná zpráva. Zakázka č. 09-P2-31
SUDOP Praha a.s. Olšanská 1a 130 80 Praha 3 MÚK Trojice Říjen 2009 Závěrečná zpráva Zakázka č. 09-P2-31 SUDOP Praha a.s. Olšanská 1a 130 80 Praha 3 DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8
VíceOkruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.
Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 2. Témata, v jejichž případě možná není třeba změna legislativy, ale nutno ujednotit výklad (DI Policie ČR apod.) nutno řešit v novele vyhl. č. 30/2001 a odp.
VíceOkružní křižovatka U Koruny v Hradci Králové
OBSAH Obsah... 1 KLÍČOVÁ DATA... 2 ZÁSADNÍ Rozpory s platnými technickými předpisy... 3 Ostatní závady... 12 1 OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA U KORUNY V HRADCI KRÁLOVÉ Ing. Pavel Řehák, 2015 Tento dokument popisuje
VíceVíceúčelový pruh - zahraniční zkušenosti
seminář ROCY, 16.12.2010 Víceúčelový pruh - zahraniční zkušenosti Cyklistická infrastruktura - důležitý vstupní předpoklad Plánování cyklistické infrastruktury je především plánováním NABÍDKY! (na rozdíl
VíceAnalýza nehodovosti cyklistů a chodců v pěších zónách centra Prahy a na potenciálních objízdných trasách.
Analýza nehodovosti cyklistů a chodců v pěších zónách centra Prahy a na potenciálních objízdných trasách Zadavatel Odbor Rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy Zpracoval Ing. Květoslav
VíceAnalýza nehodovosti a návrh bezpečnostních opatření v obci Šebrov-Kateřina
Analýza nehodovosti a návrh bezpečnostních opatření v obci Šebrov-Kateřina (výtah ze studie) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 2009 Předmětem smlouvy bylo provedení analýzy nehodovosti a návrh bezpečnostních
VíceMěření dopravně-inženýrských dat ve městě Boskovice
Měření dopravně-inženýrských dat ve městě Boskovice Květen 217 Vysoké učení technické v Brně I Fakulta stavební IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Předmět zakázky: Objednatel: Zhotovitel: Zodpovědný řešitel: Řešitelský
VíceCyklistická infrastruktura. Ing. Petr Smítal Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy
Cyklistická infrastruktura Ing. Petr Smítal Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Úvod Mění se životní podmínky, posunují se potřeby a požadavky Jízdní kolo se stále více stává součástí každodenního
VíceVodorovné dopravní značky. Název, význam a užití
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 294/2015 Sb. Vodorovné dopravní značky 1. Podélné čáry V la Vlb Podélná čára souvislá Značka se pouz1va zejména k oddělení jízdních pruhů s protisměrným provozem, k oddělení
VíceŠVÝCARSKÝ A DÁNSKÝ MODEL INFRASTRUKTURY V PODMÍNKÁCH ČR. Ing. arch. TOMÁŠ CACH. samostatný dopravní urbanista
Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu ~ http://cyklo.praha-mesto.cz říjen 2010 ŠVÝCARSKÝ A DÁNSKÝ MODEL INFRASTRUKTURY V PODMÍNKÁCH ČR Ing. arch. TOMÁŠ CACH samostatný dopravní urbanista
VíceCENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU,
VIII. Setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje Nástroje na zvyšování bezpečnosti a efektivity úprav na pozemních komunikacích v obcích Ing. Alena Daňková CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v.v.i.
VíceTábor, Budějovická ulice Průzkum pěší a cyklistické dopravy
Tábor, Budějovická ulice Průzkum pěší a cyklistické dopravy Zadavatel: Město Tábor Žižkovo náměstí 2 390 01 Tábor Zpracovatel : Silniční a městské dopravní inženýrství Hvězdná 46/V 377 05 Jindřichův Hradec
Více3. cvičení. příklady základní pojmy charakteristika atributy obytných zón provozní podmínky principy návrhu
Obytné zóny 3. cvičení příklady základní pojmy charakteristika atributy obytných zón provozní podmínky principy návrhu Příklady obytných zón!? Příklady obytných zón!? Příklady obytných zón!? Základní pojmy
VíceCvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZKLIDNĚNÉ KOMUNIKACE
Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZKLIDNĚNÉ KOMUNIKACE Obsah Pěší zóny Obytné zóny Zóny 30 Komunikace pro cyklisty Návrhové prvky Vzorové situace Cvičení z předmětu
VíceTP 179 & ERA 2010 TÉMA: Výběr vhodného typu cyklistické infrastruktury a cyklotrasy
TP 179 & ERA 2010 TÉMA: Výběr vhodného typu cyklistické infrastruktury a cyklotrasy Česko stále čeká na schválení nových Technických podmínek Navrhování komunikací pro cyklisty (TP 179), které jsou sice
VíceTP 188 POSUZOVÁNÍ KAPACITY KŘIŽOVATEK A ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
TP 188 POSUZOVÁNÍ KAPACITY KŘIŽOVATEK A ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ EDIP s.r.o. Ing. Jan Martolos, Ph.D. Ing. Luděk Bartoš, Ph.D. 28.5.2019, Hotel Olympik Congress, Praha 8 TP PRO POSUZOVÁNÍ KAPACITY Projekt
VíceBM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE
BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 2. týden Návrh směrového řešení, parkoviště Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz NÁPLŇ CVIČENÍ Odevzdání
VíceOSTROV GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY
08-21 OSTROV GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČÁST: DOPRAVNÍ PRŮZKUM ČERVENEC 2008 OBSAH OBSAH... 1 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2. ÚVOD... 3 ZADÁNÍ... 3 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ... 3 CÍLE PRŮZKUMU... 3 POUŽITÉ PODKLADY...
VíceFAKULTA DOPRAVNÍ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU RYCHLOSTÍ A SMĚROVOSTI DOPRAVY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH KATASTRU OBCE KAMENICE. Ústav dopravních systémů
České vysoké učení technické v Praze FAKULTA DOPRAVNÍ http://www.fd.cvut.cz VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU RYCHLOSTÍ A SMĚROVOSTI DOPRAVY VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH KATASTRU OBCE KAMENICE ČERVENEC 2013 Odpovědný řešitel:
Více1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Studie problémových úseků sil.ii/449 v koridoru Červenka Smržice. Havlíčkovo nábřeží 38, Ostrava
1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Název: Objednatel: Zpracovatel: Studie problémových úseků sil.ii/449 v koridoru Červenka Smržice KÚ Olomouckého kraje UDI MORAVA s.r.o., Havlíčkovo nábřeží 38, 702 00 Ostrava
VíceVIII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Praktické zkušenosti zvyšování bezpečnost dopravy v obcích
VIII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Praktické zkušenosti zvyšování bezpečnost dopravy v obcích Ing. Eva Simonová Ing. Pavel Havránek CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v.v.i. Centrum dopravního
VíceKoncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl.m. Praze do roku 2020
Koncepce rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl.m. Praze do roku 2020 Prvky cyklistické infrastruktury a dopravních řešení za poslední 2 roky: Přehled rozvoje základních prvků cyklistické
VíceDopravní průzkum v souvislosti se záměrem přeložky silnice II/141 v úseku Těšovice - Prachatice
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Ústav dopravních systémů Horská 3, 128 03 Praha 2 Dopravní průzkum v souvislosti se záměrem přeložky silnice II/141 v úseku Těšovice - Prachatice TECHNICKÁ
Víceseminář ROCY, Ukázka analýzy dvou okružních křižovatek pomocí metody dopravních konfliktů
Ukázka analýzy dvou okružních křižovatek pomocí metody dopravních konfliktů Samostatné vedení cyklistů Otrokovice Pětiramenná okružní křižovatka na tř. Tomáše Bati u továrny Barum. Vsetín Pětiramenná okružní
VíceKapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Kapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188 Ing. Michal Dorda, Ph.D. Literatura k problematice Tato prezentace byla zpracována podle: TP 188 Posuzovaní kapacity neřízených úrovňových křižovatek. V
Více50 % 337 km. Stavíme cyklostezky do práce i na výlet. V roce obdržel 15 žádostí o příspěvek na cyklostezky.
Stavíme cyklostezky do práce i na výlet 337 km V Olomouckém kraji je 337 km cyklostezek a chráněných komunikací pro cyklisty. nejen dotace z EU Potřebné finance na cyklostezky získávají obce, města, kraje
VíceBezpečnostní povrch zkracující brzdnou dráhu vozidel. Rocbinda. www.udrzbasilnic.cz
Bezpečnostní povrch zkracující brzdnou dráhu vozidel Rocbinda www.udrzbasilnic.cz Základními funkcemi bezpečnostní protismykové úpravy povrchu vozovek (BPÚ) jsou: zkrácení brzdné dráhy vozidel optické
VíceVII. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina
VII. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v.v.i. Praktické zkušenosti zvyšování bezpečnost dopravy v obcích Ing. Eva Simonová Centrum dopravního výzkumu Veřejno-výzkumná
VíceZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY
ZADÁVACÍ KARTA CYKLOTRASY Název akce: Délka trasy: Projektový stupeň: Evidenční číslo TSK: Datum vyhotovení: 5.12.2009 Plzeňská Poštovka (A 33) úsek: Nad Hliníkem Zahradníčkova cca 300 m všechny stupně
VíceIng. Josef Kocourek, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů
Ing. Josef Kocourek, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů Ing. Josef Kocourek, Ph.D. (*1978) - v roce 2003 vystudoval obor Dopravní infrastruktura v území
VíceNÁVRH ÚPRAV A ROZŠÍŘENÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS V PŘEROVĚ PRŮVODNÍ ZPRÁVA
NÁVRH ÚPRAV A ROZŠÍŘENÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS V PŘEROVĚ TECHNICKÁ POMOC PRŮVODNÍ ZPRÁVA V Přerově 04/2013 Vypracoval: Ing. Jan Široký 1 Obsah průvodní zprávy: Úvod 1. Způsoby vedení komunikace pro cyklisty
VíceSledování a vyhodnocování dopravních konfliktů v rámci projektu Konflikt
Sledování a vyhodnocování dopravních konfliktů v rámci projektu Konflikt doc. Ing. Josef KOCOUREK, Ph.D., Ing. Bc. Dagmar KOČÁRKOVÁ, Ph.D., Ing. Tomáš PADĚLEK Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů,
Více5. CYKLISTICKÁ DOPRAVA
5. CYKLISTICKÁ DOPRAVA V prosinci 2001 byl usnesením Rady města Plzně č. 1211 schválen Generel cyklistických tras města Plzně jako koncepční dokument, jehož postupným naplňováním vznikne na území města
VíceSCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ
SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ ING PETR MÍKA ARTECHNIC - SCHRÉDER 1 OPŽP 2014 2020, prioritní osa 5 Podpořené projekty budou
VíceKomplexní dopravní koncepce města Český Krumlov. A3 Kontinuální profilové sčítání dopravy
Komplexní dopravní koncepce města Český Krumlov A3 Kontinuální profilové sčítání dopravy Listopad - Prosinec 2016 OBAH 1 Identifikační údaje projektu... 3 2 Úvod... 4 3 Realizace... 4 4 Vyhodnocení...
VíceETAPIZACE UHERSKÉ HRADIŠTĚ /// GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY
21 MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ AKTUALIZACE GENERELU CYKLISTICKÉ DOPRAVY V UHERSKÉM HRADIŠTI OBJEDNATEL MĚSTO UHERSKÉ HRADIŠTĚ MASARYKOVO NÁM. 19 686 70 UHERSKÉ HRADIŠTĚ ZPRACOVATEL ING. ADOLF JEBAVÝ ADOS, ALTERNATIVNÍ
VíceŠKOLENÍ ŘIDIČŮ. Novinky a změny k (zákon č. 48/2016 Sb.)
ŠKOLENÍ ŘIDIČŮ Novinky a změny k 20. 2. 2016 (zákon č. 48/2016 Sb.) Co se mění? Zákonem č. 48/2016 Sb. je novelizován zákon o provozu na pozemních komunikacích (č. 361/2000 Sb.). Podstata úprav Hlavní
VíceVyhodnocení sčítání dopravy na průjezdním úseku silnice II/418 v obci Sokolnice
Vyhodnocení sčítání dopravy na průjezdním úseku silnice II/418 v obci Sokolnice Zodpovědný řešitel: Ing. Martin Smělý květen 2011 Identifikační údaje Zadavatel: Zástupce zadavatele: Obec Sokolnice Komenského
VíceZákazové dopravní značky
Podle 63 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu svislé zákazové dopravní značky ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích zákazy nebo omezení. V České republice konkrétně existují následující
VíceJak chránit obce před kamiony. Zklidňování dopravy. Petr Pokorný
Jak chránit obce před kamiony Zklidňování dopravy Petr Pokorný DEFINICE Zklidňování dopravy je termín označující proces tvorby takových městských komunikací, které svým utvářením podporují snižování rychlosc
VíceMetodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05
Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby aktualizace TP 179) / Ing. arch. Tomáš Cach, Praha 2016/05 Metodická pomůcka pro navrhování nových cyklistických opatření (do doby
VíceZákladní pojmy (opakování)
Základní pojmy (opakování) Pozemní komunikace - je stavba určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti - výjimečně
Více[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít:
1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích. c) Na všech
VíceCyklista na stezce pro cyklisty
Cyklista na stezce pro cyklisty Značka přikazuje užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky. Pruhu nebo stezky smí užít i: osoba vedoucí jízdní kolo osoba pohybující se na kolečkových bruslích
VíceVýstražné dopravní značky
Podle 63 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu svislé výstražné dopravní značky upozorňují na místa, kde účastníku provozu na pozemních komunikacích hrozí nebezpečí a kde musí dbát zvýšené opatrnosti.
VíceSTUDIE ÚPRAVY OKOLÍ PŘECHODU PRO CHODCE PŘED ZŠ V PRAZE KLÁNOVICÍCH
České vysoké učení technické v Praze FAKULTA DOPRAVNÍ http://www.fd.cvut.cz STUDIE ÚPRAVY OKOLÍ PŘECHODU PRO CHODCE PŘED ZŠ V PRAZE KLÁNOVICÍCH Listopad 2009 Odpovědný řešitel: Řešitel: Ing. Josef Kocourek,
VíceVyhodnocení sčítání dopravy v obci Telnice na ulici Palackého
Vyhodnocení sčítání dopravy v obci Telnice na ulici Palackého Obec Telnice Zodpovědný řešitel: Ing. Martin Smělý duben 2014 1. Identifikační údaje Název práce: Objednatel: Vyhodnocení sčítání dopravy v
VíceČERNÁ HORA. II/377, směr Rájec-Jestřebí. Černá Hora. I/43, směr Brno. II/377, směr Rájec-Jestřebí. II/377, směr Černá Hora, Tišnov
I/43 x II/377 Okružní křižovatka I/43, směr Svitavy okružní křižovatka II/377, směr Tišnov II/377, směr Rájec-Jestřebí Černá Hora I/43, směr Brno 1. Celková situace Sledovaná čtyřramenná okružní křižovatka
VíceDopravní značky 7. část
Dopravní značky 7. část Vodorovné dopravní značky Umístění a provedení vodorovných dopravních značek (1) Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny na pozemní komunikaci. (2) Vodorovné dopravní značky jsou
VíceMEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS. 3. 10. 2011 BVV Veletrhy Brno
Dopravní VaV centrum CDV PLUS Ing. Petr Pokorný Implementace BA a BI na silnice nižších kategorií EU projekt Zdroj:ETSC, 2011 Procentuální změna v počtu usmrcených v letech 2001-2010 Zdroj:ETSC, 2011 Počet
VíceZÁKLADY DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ
ZÁKLADY DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení z předmětu 12ZADI ZS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 novotvo4@fd.cvut.cz
VíceÚvod do dopravního inženýrství. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Úvod do dopravního inženýrství Ing. Michal Dorda, Ph.D. Pozemní komunikace Pozemní komunikace je liniová stavba sloužící především dopravě silničních dopravních prostředků, případně k pohybu chodců, cyklistů
VíceGenerel dopravy města Zlína. Zlín říjen 2016
Generel dopravy města Zlína Zlín říjen 2016 Generel dopravy Generel dopravy pro město Zlín (GD) je základní dopravně-inženýrský dokument v oblasti rozvoje městské dopravy, který identifikuje hlavní problémy
VíceIX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje
IX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, v.v.i. Zkušenosti zvyšující bezpečnost dopravy v obcích Ing. Radim Striegler VLIV UTVÁŘENÍ KOMUNIKACE NA BEZPEČNOST
VíceZpřístupnění centra města Český Brod cyklistům
Zpřístupnění centra města Český Brod cyklistům Stávající stav Rovinatý terén, ve kterém se město Český Brod nachází, předurčuje použití jízdního kola ke každodennímu používání při dopravě do zaměstnání,
VíceNávrh změny dopravní obslužnosti Štípy, Kostelce a Velíkovéa ZOO Lešná
Návrh změny dopravní obslužnosti Štípy, Kostelce a Velíkovéa ZOO Lešná Návrh trasy nové trolejbusové linky Návrh trasy trolejbusovélinky č.4 Stávající linkové vedení Uvedené lokality jsou obsluhovány linkami
VíceHodnocení efektivity úpravy neřízených křižovatek
konference 15. 16. 9. 2014 Brno partner akce: www.bvv.cz/brnosafety/ Ing. Jan Novák Hodnocení efektivity úpravy neřízených křižovatek Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 1 http://oblast.cdv.cz/cz/o37/ HENK
VíceVyhrazený řadicí pruh, výlučný směr v řadicím pruhu
téma #5 Vyhrazený řadicí pruh, výlučný směr v řadicím pruhu Vojtěch Novotný, Tomáš Prousek ČVUT v Praze Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1 VYHRAZENÝ
VíceČást I. Dopravní průzkumy. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Část I. Dopravní průzkumy Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Dopravní průzkumy Dopravním průzkumem rozumíme souhrn činností, kterými zjišťujeme informace o silniční, železniční, resp. o jiném druhu dopravy a o
VíceAnalýza výsledků měření intenzity dopravy na komunikaci I/7 u města Louny Ing. P. Beneš, PhD., Doc. Ing. J. Majtaník, CSc.
Analýza výsledků měření intenzity dopravy na komunikaci I/7 u města Louny Ing. P. Beneš, PhD., Doc. Ing. J. Majtaník, CSc. I. Úvod a cíl měření Cílem měření intenzity dopravy je získat hodnoty, které odpovídají
VíceMobilita Ostrava Aktuality
Mobilita Ostrava Aktuality Jak projekt postupuje? Projekt Integrovaný plán mobility Ostrava dospěl v březnu roku 2015 do ukončení analytické části dokumentace. Hlavním cílem této části dokumentace bylo
VíceIng. Josef Slabý Arnolec 30 588 27 Jamné u Jihlavy BOBROVÁ BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY
Ing. Josef Slabý Arnolec 30 588 27 Jamné u Jihlavy BOBROVÁ NA ZELENOU! BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY NÁZEV PROJEKTU: BEZPEČNÉ CESTY DO ŠKOLY NÁZEV PŘEDKLADATELE: ZÁKLADNÍ ŠKOLA BOBROVÁ 1 OBSAH OBSAH... 2 ANOTACE...
VícePROJEKT BEZPEPEČNÁ CESTA DO ŠKOLY LOKALITA: PRAHA 5 SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA V ULICI NA ZLÍCHOVĚ
PROJEKT BEZPEPEČNÁ CESTA DO ŠKOLY LOKALITA: PRAHA 5 SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA V ULICI NA ZLÍCHOVĚ Pro o.s. Pražské matky zpracoval: Ing. Zbyněk Laube, dopravní inženýr Bc. Martin Čáp Studie vznikla za finanční
VíceKŘIŽOVATKY Úvod
KŘIŽOVATKY Úvod Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava KŘIŽ 01 Úvod.ppt 2 Základní předpisy pro křižovatky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích
VíceREALIZACE A VYHODNOCENÍ PROFILOVÝCH DOPRAVNÍCH PRŮZKUMŮ VE MĚSTĚ ČESKÁ SKALICE
České vysoké učení technické v Praze FAKULTA DOPRAVNÍ Ústav dopravních systémů Horská 3, 128 03 PRAHA 2 http://www.fd.cvut.cz REALIZACE A VYHODNOCENÍ PROFILOVÝCH DOPRAVNÍCH PRŮZKUMŮ VE MĚSTĚ ČESKÁ SKALICE
Vícejednání Rady města Ústí nad Labem
jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:
VíceFotografický pasport cyklistické trasy A23. Příloha A.2
Fotografický pasport cyklistické trasy A23 Příloha A.2 Fotografický pasport úseku Napojení na A2 - vjezd na ul. Křesomilova včetně Cyklotrasa se nejprve odpojuje na nábřeží od cyklotrasy A2 a pokračuje
VíceOBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY
HLUKOVÁ STUDIE pro Územní studii OBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY MODŘICE Vypracoval Ing. Rostislav Košťál, autorizovaný inženýr pro dopravní stavby červen 2017 1 Předmětem hlukové studie je posouzení hlukových
VíceDOPRAVNÍ ŘEŠENÍ OBCE PTICE STUDIE. Zderazská 1625/ Praha 16 - Radotín. Bc. Jan Rajman. jednatel společnosti
STUDIE Zpracoval: CZECH Consult, spol. s r. o., Zderazská 1625/65 153 00 Praha 16 - Radotín http://www.czechconsult.cz Hlavní projektant: Projektant: Ing. Tomáš Matras, Ph.D. Ing. Pavel Tesař Bc. Jan Rajman
VíceIntegrace cyklodopravy v celkovém prostorovém kontextu
Integrace cyklodopravy v celkovém prostorovém kontextu (Praha, 2007-2014) Tomáš Cach 16. 2. 2015 / 12. české dopravní fórum / sál SŽDC T. Cach / náměstí Republiky / 2012 T. Cach / MUK Vltavská / 2012 T.
VíceAUDIT BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
AUDIT BEZPEČNOSTI POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Zvýšení bezpečnosti dopravy v Liberci Lokalita Svobody březen 2016 str. 1 z celkem 16 Obsah: Obsah 1. Úvod 1.1. Identifikační údaje údaje zhotovitele bezpečnostního
VíceMINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od
TP 85 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD - OPK č.j.... s účinností od Nabytím účinnosti se ruší a nahrazují v celém rozsahu TP 85 Zpomalovací
VíceMOTIVACE ANALÝZA NÁVRH ZÁSADY OPATŘENÍ METODIKA ETAPIZACE OSTATNÍ CYKLOGENEREL Č. BUDĚJOVIC GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE
MOTIVACE 1 ANALÝZA NÁVRH ZÁSADY OPATŘENÍ METODIKA ETAPIZACE GENEREL CYKLISTICKÉ DOPRAVY MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE CYKLOGENEREL Č. BUDĚJOVIC OSTATNÍ 2014 OBJEDNATEL STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE NÁMĚSTÍ
VícePřednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZKLIDŇOVÁNÍ DOPRAVY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZKLIDŇOVÁNÍ DOPRAVY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Prostředí sídelních útvarů komunikace zde mají jiné funkce než v extravilánu (kromě dopravní
VíceDopravní stavitelství Přednáška 1. Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava
Dopravní stavitelství Přednáška 1 Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Osnova předmětu 1. Doprava v klidu, historický vývoj, legislativa 2.
VíceAnalýza současného stavu tratě Praha Beroun přes Rudnou u Prahy
ČVUT V PRAZE Fakulta dopravní, Ústav dopravních systémů K612 Analýza současného stavu tratě Praha Beroun přes Rudnou u Prahy Projekt Železniční síť České republiky a Evropy Vypracovali: Filip Štajner 3
VícePříloha č. 3. Seznam nejdůležitějších svislých a vodorovných dopravních značek pro dopravní výchovu dětí
Příloha č. 3 Seznam nejdůležitějších svislých a vodorovných dopravních značek pro dopravní výchovu dětí 3.1. Výstražné dopravní značky (v závorkách je uvedeno staré označení dopravního značení) "Zatáčka
Více1) [2 b.] Je cyklista řidičem se všemi právy a povinnostmi účastníka provozu na pozemních komunikacích?
C_E-28082006-114430-00001 ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: C+E 1 z 7 1) [2 b.] Je cyklista řidičem se všemi právy a povinnostmi účastníka provozu na pozemních komunikacích? a) Ne. b) Ano. 2) [2 b.] Řidič nesmí
VíceÚS TŘI KŘÍŽE DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ
ÚS Tři Kříže, Dopravní řešení - 1 - ÚS TŘI KŘÍŽE DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ ÚS Tři Kříže, Dopravní řešení - 2 - IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: ÚS Tři Kříže, DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ STUPEŇ: Studie MÍSTO: Neštěmice OBJEDNATEL:
VíceCYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY
CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY 70% 3.1.8.A CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY Umístění Orientační rozměry Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové bezpečnostní prvky
VíceKritéria pro hodnocení projektů v rámci Programového rámce IROP SCLLD MAS Stolové hory, opatření 2.1 Udržitelná doprava aktivita Bezpečnost dopravy
Kritéria pro hodnocení projektů v rámci Programového rámce IROP SCLLD MAS Stolové hory, opatření 2.1 Udržitelná doprava aktivita Bezpečnost dopravy Kritéria pro věcné hodnocení projektů (= hodnotící funkce
VíceSpis zn.: MMPr/085970/2015/ŠA Přerov, dne Č.j.: Vyřizuje: Telefon: V e ř e j n á v y h l á š k a Opatření obecné povahy
Magistrát města Přerova Odbor evidenčních správních služeb a obecního živnostenského úřadu Oddělení dopravně správních agend Bratrská 34, 750 11 Přerov 2 pracoviště: nám. T.G. Masaryka 16, telefon: +420
Více1 Hodnocení hlukové situace v prostoru navrhované změny 2798/00
1 Hodnocení hlukové situace v prostoru navrhované změny 2798/00 1.1 Obecné údaje 1.1.1 Intenzity dopravy Pozaďové intenzity automobilové dopravy a MHD na hlavních komunikacích v řešeném území byly čerpány
VíceC.1 Uspořádání uličních profilů
Uspořádání 6. Ulice lze členit na základě urbanistického typu v hierarchii města a dopravního zatřídění, přičemž dopravní zatřídění by mělo z urbanistického typu vycházet a podporovat ho. Role uličního
VíceAnalýza výstavby cyklistické infrastruktury ve vztahu k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů Analýza výstavby cyklistické infrastruktury ve vztahu k bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích DC 001 celkové shrnutí
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H :
Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické
Více