KŘIŽOVATKY Úvod

Transkript

1 KŘIŽOVATKY Úvod Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava KŘIŽ 01 Úvod.ppt 2 Základní předpisy pro křižovatky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Vyhl.č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích ČSN Názvosloví pozemních komunikacích ČSN Projektování silnic i a dálnic ČSN Projektování křižovatek na pozemních komunikacích ČSN Projektování místních komunikací TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací TP 188 Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek 3 Křižovatka &Křížení 4 Křižovatka je místo, v němž se v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny. Křížení je místo, kde se v půdorysném průmětu protínají, aniž jsou vzájemně propojeny, nebo místo, v němž se v půdorysném průmětu protíná s drážní komunikací, příp. jinými vedeními. Křížení může být: mimoúrovňové při vedení jedné komunikace přes druhou bez jejich vzájemného propojení (např. křížení polní cesty s dálnicí) úrovňové při vzájemně nepropojených komunikacích, které se protínají v jedné úrovni (např. křížení železniční dráhy se silnicí) mní komunikace NIVELETA = výškový průběh osy pozem Úrovňová křižovatka Podle výškové úrovně nivelet křižujících se komunikací Mimoúrovňová křižovatka 5 6 ČSN

2 7 8 Podle počtu a orientace ramen Podle řízení průsečná styková vidlicová neřízená řízená (se světelným signalizačním zařízením SSZ) odsazená hvězdicová okružní 9 10 Podle stupně usměrnění Příklad použití ze zahraničí (Finsko) prostá usměrněná pohyb nepřerušen psychologické ovlivnění řidiče v případě příjezdu jiných vozidel z vedlejší komunikace (řidič na hlavní nemá 100% jistotu, zda mu bude přednost dána) vlevo odbočující vozidla dávají přednost protisměru Úrovňová neřízená křižovatka dávají přednost, event. zastavují pohyb přerušen vozidla zastavují určitá část vozidel zdržena Úrovňová řízená křižovatka pohyb přerušen vozidla zastavují v příznivém případě některá vozidla nezdržena 2

3 13 14 pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen psychologické ovlivnění v místě slučování dopravních proudů Okružní křižovatka pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen psychologické ovlivnění v místě slučování dopravních proudů pohyb(i vlevo odbočujících vozidel) nepřerušen ovlivnění při odbočování vozidel z dopravního proudu psychologické ovlivnění při slučování proudů Mimoúrovňová křižovatka pohyb průběžných (přímých) dopravních proudů nepřerušen pohyb odbočujících vozidel přerušen (křižovatka neúplná) pohyb i odbočujících vozidel nepřerušen (křižovatka úplná), nutnost dát přednost v jízdě v místě napojení na hlavní komunikaci 15 Hranice křižovatky 16 Hranice křižovatky z hlediska provozu (podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích): 2, písmeno x) Hranice křižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky. z hlediska dopravně technického (podle ČSN Názvosloví pozemních komunikací): část 1, odst. 6.8 (resp. část 2, odst. 8.6): Hranice křižovatky je čára spojující krajní body příčných řezů křížících se komunikací v místě, v němž se mění jejich původní příčný řez pro konstrukční uspořádání křižovatky. 17 Základní prvky křižovatky 18 Kolizní body a) K křižný, b) P přípojný, c) O odbočný (odpojný), d) průpletový 3

4 19 Výhledové intenzity 20 Orientační maximální kapacity různých typů křižovatek křižovatky silnic a dálnic (podle ČSN ): za výhledovou intenzitu se uvažuje padesátirázová intenzita silničního provozu (pro dvoupruhové obousměrné části křižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních směrů (pro směrově rozdělené části křižovatky) křižovatky místních komunikací (podle ČSN ): za výhledovou intenzitu se uvažuje intenzita špičkové hodiny stanovená přepočtem ř podle denního rozdělení intenzit it Příloha A 21 Informativní určení typu křižovatky 22 Úroveň kvality dopravy (ÚKD) [voz/den] [voz/den] výkonnost křižovatek se posuzuje podle přílohy A v ČSN (resp. podle TP 188, TP 81, TP ): určuje stupně kvality dopravy a stanovuje jejich charakteristiky pro úrovňové neřízené křižovatky, křižovatky se SSZ a mimoúrovňové křižovatky požadované stupně kvality dopravy pro křižovatky na: dálnicích, rychlostních silničních a silnicích I. třídy stupeň C silnicích iliíhii. třídy stupeň ň D silnicích III. třídy stupeň E rychlostních místních komunikacích a přechodových úsecích stupeň D je li intenzita špičkové hodiny na rychlostní místní komunikaci a na jejím přechodovém úseku dosahována v období výjezdových a návratových špiček, připouští se použití stupně E místních komunikacích stupeň E u místních komunikací funkční skupiny C se výkonnost posuzuje v místech připojení intenzivních dopravních proudů (např. obchodní centra, parkoviště, sportoviště...) v kratších časových úsecích se připouští dosažení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a příslušné kvality pohybu chodců a provozu cyklistů se řídí podle ČSN Limitní hodnoty střední doby zdržení proudů na vjezdu do úrovňové neřízené křižovatky (průsečné, stykové i okružní) 24 Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky Příloha A Příloha A 4

5 25 Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky 26 Plynulost a bezpečnost dopravy opatření přispívající k plynulosti a bezpečnosti dopravy (výběr): použití jednoduchých vzorů křižovatky návrh vzoru křižovatky se známou a jednotnou organizací dopravy (např. okružní křižovatka, mimoúrovňová křižovatka čtyřlístková) jednotné nebo podobné řešení křižovatek na jednom tahu silniční komunikace nebo v celé oblasti zřízení vyhrazených pruhů pro jednotlivé křižovatkové pohyby (odbočení vlevo, přímý směr, ě odbočení č vpravo) řízení dopravy pomocí SSZ návrh dopravních ostrůvků vodorovné a svislé dopravní značení Příloha A poloha křižovatky... (viz dále) 27 Poloha křižovatky 28 Vzájemné vzdálenosti křižovatek ČSN Výkresy inženýrských staveb Výkre sy pozemních komunikací umístění křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy: nejvhodněji v přímém směru a v plochých obloucích nevhodné v případě stykové křižovatky je umístění na vnitřní straně směrového oblouku s malým poloměrem umístění křižovatky ve výškovém vedení trasy: nejvhodněji ve vydutém zaoblení podélného profilu a v přímkovém sklonu do 3 % Značky pro podélný profil (podle ČSN ): křižovatky dálnic, silnic a městských komunikacích s odbočením: a) vlevo, b) oboustranným, c) vpravo měří se: na silnicích bez přídatných pruhů a na místních komunikacích mezi osami křižujících se komunikací na dálnicích a silnicích s přídatnými pruhy ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky nejmenší vzájemné vzdálenosti křižovatek: k na místních komunikacích podle ČSN (viz dále) na silnicích a dálnicích podle ČSN (viz dále) vzdálenost mezi křižovatkami má umožnit řazení do odbočovacích pruhů (odbočení vlevo a vpravo) a do průběžných jízdních pruhů pro přímý směr státní délky front vozidel zdržených vjezdem do křižovatky umístění dopravního značení podle TP 65 (Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích) a TP 169 (Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích) 29 Vzájemné vzdálenosti křižovatek 30 Vzájemné vzdálenosti křižovatek c. Ing.I. Mahdalová, Ph.D. ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky doc * * dle změny Z1 (dříve 500 m) c. Ing.I. Mahdalová, Ph.D. ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky doc 5

6 2002/ Prostorové uspořádání návrh vhodného typu křižovatky (tj. úrovňové nebo mimoúrovňové) závisí na: kategorii, třídě a funkční třídě křižujících se pozemních komunikací intenzitě dopravy na křižujících se pozemních komunikacích dopravně technických vlastnostech jednotlivých typů křižovatek požadavcích na zajištění bezpečnosti silničních provozu místních podmínkách křižovatky na dálnicích, rychlostníchsilnicíchasilnicích rychlostníchmístních komunikacích: vždy jako mimoúrovňové (viz ČSN a ČSN ) 2010 křižovatky na silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích funkční skupiny B: mimoúrovňovou křižovatka lze navrhnout v těchto případech (resp. jejich kombinacích intenzita dopravy je vyšší než kapacita možné úrovňové křižovatky je nutné zajistit bezpečnost dopravy odstraněním úrovňového křížení dopravních proudů a snížením počtu a nebezpečnosti kolizních bodů (zejména při intenzitách blízkých kapacitě úrovňové křižovatky) topografie místa křižovatky vytváří vhodné podmínky pro návrh mimoúrovňové křižovatky s přijatelnými stavebními a provozními náklady TOPOGRAFIE = vědní obor o tvarech zemského povrchu, které popisuje, měří a zobrazuje, mapování, místopis 35 Prostorové uspořádání 36 Úhel křížení mimoúrovňové KŘÍŽENÍ pozemních komunikací se navrhuje v těchto případech: vzájemné připojení křižujících se pozemních komunikací v místě křížení není vhodné z důvodů bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a/nebo možné, případně obtížné, s ohledem na místní podmínky (konfigurace terénu, zástavba apod.) křížení větví mimoúrovňové křižovatky křížení s místními komunikacemi a účelovými komunikacemi, stezkami pro chodce a/nebo cyklisty v místech, ít hkde jjihú jejich úrovňové ň připojení na pozemní komunikaci je nežádoucí (rozhledové poměry, intenzita dopravy apod.) zpravidla křížení s dráhou (viz ČSN ) křižující se mají svírat pravý úhel nevhodný úhel: menší než 75 o a větší než 105 o osa komunikace nižší třídy a/nebo nižšího dopravního významu se upraví tak, aby úhel křížení byl kolmý nebo α = 75 o až 105 o, příp. se navrhne okružní křižovatka směrové a výškové poměry paprsků křižovatky: musí zajistit včasnou postřehnutelnost křižovatky a výhled do prostoru křižovatky podélný sklon paprsků křižovatky má být tedy do 4 % 6

7 37 Skutečná a psychologická přednost v jízdě na úrovňové křižovatce 38 Skutečná a psychologická přednost v jízdě na úrovňové křižovatce nesoulad skutečné a psychologické přednosti v jízdě je z hlediska bezpečnosti dopravy nepřijatelný přednost v jízdě na hlavní pozemní komunikaci zdůrazníme vhodným opatřením: komfortnější trasa a šířkové uspořádání ve srovnání s vedlejší komunikací zajištění plynulého a směrového usměrněného průjezdu křižovatkou (opticky i fyzicky) odlišná struktura a barva povrchu vozovky odpovídající dopravní značení potlačení významu vedlejší a upozornění na připojení na komunikaci s předností v jízdě zajistíme těmito opatřeními: návrhem směrového vedení křižovatkových paprsků vedlejší komunikace snižující rychlost příjezdu ke křižovatce vhodným situováním paprsků křižovatky a jejich sníženou návrhovou rychlostí návrhem dopravních ostrůvků dopravně technickým opatřením vedoucím ke snížení rychlosti (např. méně komfortním šířkovým uspořádáním, zúžení jízdních í pruhů, zvýšení plochy vozovky) k) návrhem okružní křižovatky 39 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách 40 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách křižovatka je charakterizována: dále) 41 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách 7