Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3/5, Brno. R o z h o d n u t í

Transkript

1 Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3/5, Brno Č.j. JMK /2009 SpZn. S-JMK /2009 Brno R o z h o d n u t í adresáti: dle rozdělovníku Městský úřad Břeclav, odbor stavebního úřadu a územního plánování, oddělení stavební úřad, (dále jen SÚ) vydal rozhodnutí č.j.: MUBR 69093/2009, Sp.zn.: MUBR-S 54608/2009 OSŘÚP/Vl-328 ze dne , kterým podle 81 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen SZ) s uplatněním ust. 81 odst. 4 SZ, vydal rozhodnutí o změně stavby Úprava dvorní části provozní budovy Břeclav č.p. 2036, Bří Mrštíků 8 na pozemcích parc. č. st. 4699, st. 4700, st. 4701, parc. č. 3638/1, vše v k.ú. Břeclav (dále jen úprava budovy č.p. 2023), a to k žádosti stavebníka DYJE, stavební bytové družstvo, IČ , U tržiště 814/2, Břeclav. Proti tomu rozhodnutí podali společné odvolání Věra Blažková, nar , Pyskatého 2457/3, Břeclav a Věra Mišurcová, nar , Pyskatého 2457/3, Břeclav a to podáním učiněným u MěÚ Břeclav dne Krajský úřad Brno, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále KrÚ), jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ust. 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen SŘ), jehož působnost je založena ustanovením 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ustanovení 89 odst. 1 SŘ příslušným odvolacím orgánem. KrÚ, po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení 89 odst. 2 SŘ rozhodl podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) SŘ takto: Rozhodnutí SÚ č.j.: MUBR 69093/2009, Sp.zn.: MUBR-S 54608/2009 OSŘÚP/Vl-328 ze dne ruší a věc vrací k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. Odůvodnění: Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se rozhodnutí podle 92 odst. 3 SZ. V souladu s ust. 92 odst. 3 SZ bylo napadené rozhodnutí SÚ č.j.: MUBR 69093/2009, Sp.zn.: MUBR-S 54608/2009 OSŘÚP/Vl-328 ze dne (dále jen napadené rozhodnutí ze dne ) doručováno úč. řízení dle 85 odst. 2 SZ, tedy také V. Blažkové a V. Mišurcové, veřejnou vyhláškou. Ve smyslu ust. 25 SŘ je rozhodnutí doručované veřejnou vyhláškou doručeno 15 dnem po vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který jej vydal (byla-li v této lhůtě písemnost zveřejněna i způsobem umožňujícím dálkový přístup). Ta byla vyvěšena po dobu 15 dnů a sňata Následným dnem po 15-denní lhůtě počala V. Blažkové a V. Mišurcové, účastníkům řízení, běžet lhůta pro odvolání. Odvolání bylo podáno u MěÚ Břeclav , tedy ve lhůtě stanovené zákonem. Jedná se tedy o odvolání řádné. Odvoláním musí být podle 82 odst. 1 SŘ napadena výroková část rozhodnutí a podle odstavce druhého téhož ustanovení musí odvolání obsahovat mimo jiné náležitosti uvedené

2 v 37 odst. 2 SŘ a údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí, resp. řízení jež mu předcházelo. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Dané odvolání výše uvedené splňuje. Z jeho obsahu je patrno, že směřuje proti celému rozhodnutí včetně jeho výrokové části a také se v něm uvádí v čem jsou spatřovány nedostatky napadeného rozhodnutí. Povinností odvolacího orgánu, založenou v ust. 89 odst. 2 SŘ, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a správního řízení vedeného správním orgánem I. stupně s právními předpisy. Podle 82 odst. 2 SŘ musí sice odvolání obsahovat (mimo jiné) údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí (resp. řízení, které mu předcházelo) s právními předpisy, tímto tvrzením odvolatele obsaženým v odvolání však není správní orgán vázán a napadené rozhodnutí musí přezkoumat zhlediska souladu s právními předpisy v celém rozsahu. Jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení 90 odst. 1 SŘ. Odvolací orgán napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vátí k novému projednání zejména tehdy není-li možné je změnit, zejména proto, že je třeba pořídit další podklady pro správné rozhodnutí věci. Tak tomu je i v konkrétním případě. Z předloženého spisu KrÚ zjistil, že na základě žádosti stavebníka, podané u MěÚ Břeclav dne , oznámil SÚ opatřením vydaným pod č.j. MUBR 56744/2009 ze dne známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení ve věci a současně k projednání nařídil ústní jednání spojené s místním šetřením na den Písemným podáním uplatnily V. Mišurcová a V. Blažková u SÚ námitky. O ústním jednání je ve spise doložen protokol. Poté SÚ vydal ve věci správní rozhodnutí a po podaném odvolání proti němu postupoval podle 86 odst. 2 SZ, tzn. zaslal stejnopis odvolání ostatním účastníkům řízení, kteří se mohli proti napadenému rozhodnutí odvolat a vyzval je aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřili. Následně SÚ předal v souladu s ust. 88 odst. 1 SŘ odvolání spolu se spisem a stanoviskem KrÚ. Úvodem odvolání V. Mišurcová a V. Blažková uvedly, že s napadeným rozhodnutím ze dne cítí být jako spolumajitelky sousední parcely p.č. 3641/45 k. ú. Břeclav dotčeny ve svých právech. Podstatnou částí odvolání je spatřován nesoulad posuzovaného záměru s územně plánovací dokumentací. Dle odvolání se jedná o funkční typ plochy označené jako Br t.j. plochy jen pro obytné účely a základní občanské a technické vybavení související bezprostředně s bydlením odpovídajícím sociálním a kulturním potřebám obyvatel, které nesmí zhoršovat pohodu bydlení a kvalitu obytného prostředí. Dle odvolání navrhovaný záměr mj. administrativy a hromadných garáží se na místo dosud nerušící zástavby v podstatě rozšíří na celou zahradu, což dle odvolání v žádném případě není v souladu se stávající územně plánovací dokumentací, ani s cíli a úkoly územního plánování, požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot. Je namítáno, že takový záměr nemůže být ani v souladu s obecnými požadavky na využívání území ve smyslu 4 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, def. plochy pro bydlení jako plochy umožňující mj. nerušený pobyt, relaxaci obyvatel, jejichž součástí mohou být pozemky dalších staveb, které nesnižují pohodu bydlení a kvalitu prostředí či hodnotu území. Veškeré změny a umísťování staveb by se tak mělo posuzovat dle 21 odst. 6 cit vyhlášky. Ostatními námitkami bylo zejména konstatováno, že popis umístění stavby je v podmínkách rozhodnutí nedostatečný, nekonkrétní, chybí grafická příloha a údaje o přípojkách na inženýrské sítě. Dále je namítáno, že při umístění stavby nebyl zřejmě brán zřetel na stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, že v případě odstranění staveb na pozemcích p.č. KN st a p.č. KN st obě k.ú. Břeclav se jedná o řízení o předběžné otázce ( 57 odst. 4 SŘ) a že odvolatelky jako účastnice řízení byly informovány o umístění stavby, ačkoliv jim bylo doručeno rozhodnutí o změně stavby.

3 Napadené rozhodnutí ze dne je odůvodněno zejména tím, že změna stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, nachází se v oblasti značené Br, ale je zde umístěna cca od roku Dále je odůvodněno, že změna stavby vyhovuje obecným požadavkům na využívání území přičemž SÚ zajistil vzájemný soulad stanovisek dotčených orgánů. V části odůvodnění je stanoven okruh účastníků řízení a zahrnuto vypořádání se s námitkami účastníků řízení. SÚ je konstatováno, že odstupy staveb jsou stanoveny vyhláškou č. 501/2006 Sb., v případě přístavby se nejedná o závaznou vyhláškou ÚPN SÚ Břeclav vymezené nepřípustné plochy pro bydlení jako např. výrobní objekty, velkokapacitní objekty občanského vybavení či hromadné garáže. K úvahám, ze kterých KrÚ při hodnocení napadeného rozhodnutí ze dne vycházel, a kterými se při jeho hodnocení v odvolacím řízení a při výkladu právních předpisů řídil, včetně informací o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami odvolání, KrÚ s ohledem na ust. 89 odst. 2 SŘ uvádí: V daném případě rozhodl SÚ podle 81 a 92 SZ o změně stavby úprava budovy č.p o vydání rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území a o změně v užívání stavby, když ve výrokové části napadeného rozhodnutí mimo jiné uvedl, že podanou žádost posoudil ve sloučeném řízení podle 81 odst. 4 až 91 SZ a 126 a 127 SZ. V případě správního rozhodnutí vydaného podle 81 SZ se ve spojení s ust. 77 odst. 1 SZ jedná o jeden z typů územních rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí o změně stavby a o změně stavby na využití území ( 77 odst. 1 písm. c) SZ. V ust. 81 odst. 2 SZ je konstatováno, že rozhodnutí o změně stavby vyžadují změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. Podle Ust. 81 odst. 4 SZ lze rozhodnutí o změně stavby sloučit s řízením o změně v užívání stavby podle 126 a 127 SZ. Dle 126 odst. 2 je m.j. změna v účelu užívání stavby jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí atd. přípustná jen na základě písemného souhlasu SÚ a dle věty 2 téhož ustanovení tím ust. 81 odst. 2 písm. c) SZ není dotčeno. V ust. 126 odst. 4 SZ je uvedeno, že pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, jak tomu je nepochybně v daném případě, postupuje se podle ust. 105 až 117 SZ. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje podle 120 nebo 122 SZ. Ust. 126 odst. 2 věty druhé spolu s odst. třetím téhož ustanovení navazují na ust. 81 SZ, upravují územně plánovací požadavky a podmínky pro takové změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. V případě, kdy změně v užívání stavby předchází provedení její stavební změny, probíhá nejprve fáze standardního ohlašovacího nebo povolovacího procesu a po dokončení změny následuje fáze oznámení o užívání stavby nebo vydání kolaudačního souhlasu. Z výše uvedeného lze dovodit, že aplikace spojování řízení je míněna na stavby, které již existují, ne stavby, které teprve budou stavěny - ust. 126 odst. 4 SZ i ust. 126 odst. 2 SZ věta poslední. Lze současně dovodit, že ust. 127, kterým se vymezuje postup stavebního úřadu při změně účelu užívání stavby se na rozdíl od ustanovení 126 odst. 4 SZ vztahuje na případy, kdy ke změně v užívání stavby nejsou nutné její stavební změny. SÚ ve výroku napadeného rozhodnutí nejenže nesprávně postupoval při aplikaci příslušných ustanovení SZ, nýbrž z něj ani není jednoznačné, jakou změnu v užívání měl případně na mysli. Nesrozumitelnost řízení, jak je uváděno i v námitkách odvolání, lze spatřovat totiž i ve způsobu oznámení zahájení řízení (oznámeno zahájení řízení k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, ač v žádosti je skutečně požadováno vydání rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území) a konečně napadeným rozhodnutím mělo být rozhodnuto i ve smyslu ust. 81 odst. 4 SZ, tedy i o již výše uvedené změně v užívání dané stavby. Nedostatek napadeného rozhodnutí je třeba spatřovat i v obsahu předložené projektové dokumentace, která není zpracována dostatečně v souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 503/2006

4 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Příloha stanovuje obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení nebo rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Souhrnná technická zpráva neobsahuje údaje bodu 1 písm. b,c,d, jako údaje o územně plánovací dokumentaci a souladu záměru s ní, údaje o splnění požadavků dotčených orgánů, o napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Z náležitostí bodu č.2 zejména není dostatečně zřejmá zejména změna užívání stavby v porovnání s původní stavbou a jejím užíváním, což je podstatné i s ohledem na obsah ust. 5 bodu č. 2 vyhl. č. 503/2006 Sb., kdy ani z žádosti o vydání rozhodnutí o změně stavby není patrno, jak by např. účinky požadovaných změn mohly ohrozit životní prostředí, nebo jaké bude změna stavby vyžadovat nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu viz též příl. č.4 bod 3, písm. e,f. Výše uvedené je napadáno též námitkami odvolání, obdobně jako otázka asanace stávajících objektů, která má být a není obsahem souhrnné technické zprávy bod č, 2 písm. c) nebo otázka požadavků na zábor zemědělského půdního fondu, bod 2 písm. d) a dále otázka vnitřního a vnějšího dopravního řešení s ohledem na budované garáže, úschovny kol, sklady materiálu dopravu v klidu atd. Řešení výše uvedeného vyplývá též z části D výkresové dokumentace přílohy č. 4 písm. b) - situace stavby m.j. má obsahovat dopravní technickou infrastrukturu, např. dle bodu č. 5 má obsahovat zákres stávajících inženýrských sítí a dopravních sítí atp. Nedostatky v dokumentaci a vžádosti o povolení konkrétního záměru musí SÚ vždy řešit při podání návrhu žadatelem, t.j. musí žadatele vyzvat, aby nedostatky odstranil, dokumentaci či jiné podklady vyžadované stavebním zákonem a jeho souvisejícími vyhláškami, či vyžadované zákony zvláštními, doplnil. Při novém projednání věci je proto nezbytné, aby SÚ vyzval stavebníka k doplnění dokumentace v intencích uvedeného tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti. Takovým postupem a dostatečným odůvodněním uvedených otázek v novém rozhodnutí SÚ, bude současně reagováno i na podstatnou část námitek odvolání. SÚ v napadeném rozhodnutí pouze formálně konstatoval, že změna stavby vyhovuje obecným technickým požadavkům na využívání území, vyhl. č. 501/2006 Sb., a že SÚ zajistil vzájemný soulad předložených závazných stanovisek dotčených orgánů vyžadovaných zvláštními předpisy, aniž by dále bylo jakkoli patrno, které z ochraňovaných veřejných zájmů má při tom s ohledem na konkrétní požadovaný záměr na myli, jakými úvahami se při tom řídil. Z obsahu napadeného rozhodnutí a doložené projektové dokumentace nelze posoudit, jak SÚ přitom hodnotil a posuzoval v konkrétním případě např. otázky zabezpečení požadavků na přístup osobami s omezenou schopností pohybu, jak byla SÚ projednána a hodnocena problematika zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, v platném znění, uvedená v jeho 6a odst. 1 a odst. 8 či radonová problematika při vzniku pobytových místností atp. Z právních úvah správního orgánu obsažených v rozhodnutí musí být seznatelné, jakým způsobem jsou jednotlivé obecně technické požadavky na výstavbu a požadavky zvláštních zákonů (předpokládané s ohledem na konkrétní věc) v konkrétním případě naplněny. Tyto otázky musí správní orgán zkoumat vždy, bez ohledu na to, zda jsou v řízení předmětem námitek či nikoliv. Je tak třeba posoudit např. i otázku související s problematikou namítané pohody bydlení v odvolání. Vyplývá to i z již shora uvedené vyhlášky 501/2006 Sb., 4, odst. 2 vyhl. cit: Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Pokud se SÚ v napadeném rozhodnutí omezil pouze na shora uvedené obecné konstatování, je takové rozhodnutí vtéto části nepřezkoumatelné pro obecnost a nekonkrétnost hodnocení předmětné problematiky. Zrozhodnutí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami SÚ na straně jedné a jeho právními závěry na straně druhé. Nejsou tak dodrženy ani hlavní zásady pro vedení správního řízení, zejména 2 odst. 1 SŘ -

5 správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, 2 odst. 4 SŘ - správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, 3 SŘ nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v 2 SŘ. Jako další příklad KrÚ uvádí problematiku naplnění hodnocení souladu požadovaného záměru s požadavky požární bezpečnosti v daném případě. Z obsahu výrokové části napadeného rozhodnutí i výkresu č. 5 - půdorys I. NP je nepochybné, že rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla rozhodnuto o umístění změny stavby jež osahuje mimo jiné i garáže o celkové ploše cca 64 m 2. Počet stání není nikde vymezen. Předložený spis je nicméně doložen požárně bezpečnostním řešením Rostislava Ryšavého z června 2009, v němž je v bodě č. 1 - charakteristika stavby uvedeno, že PD řeší přístavbu skladů ve dvoře areálu u provozní budovy, že objekt je dispozičně řešen na tři místnosti pro skladování, kolárnu a kanceláře MTZ, a že zde nebudou skladovány m.j. hořlavé kapaliny či pneumatiky, což zásadně neodpovídá výrokové části napadeného rozhodnutí či předložené dokumentaci. Strana č. 7 požárně bezpečnostního řešení obsahuje půdorys 1.NP, ve kterém je místnost garáží o ploše cca 64 m 2. označena jako sklad. Požárně bezpečnostní řešení tak neodpovídá výrokové části napadeného rozhodnutí ze dne Převážnou část námitek podaného odvolání tvoří námitky nesouladu požadovaného záměru s platným územním plánováním. K tomu je třeba nejprve odkázat na již shora uvedené, že předložená projektová dokumentace tuto problematiku neřeší. SÚ se z části k dané otázce vyjádřil v souvislosti s odůvodněním zamítnutých námitek Věry Mišurcové, uplatněných v průběhu řízení. K dané věci KrÚ dále odkazuje na platný Územní plán sídelního útvaru (ÚPN SÚ) Břeclav, schválený , zejména jeho obecně závaznou vyhlášku č. 6/2006. Část II. nazvaná Závazná část ÚPN SÚ Břeclav v bodě charakterizuje plochy pro bydlení jako plochy pro obytné účely a plochy, kde základní občanské a technické vybavení souvisí bezprostředně s bydlením, což musí odpovídat sociálním, kulturním potřebám obyvatel a nesmí zhoršovat pohodu a kvalitu obytného prostředí. Mezi přípustné činnosti jsou mimo jiné zařazeny i garáže parkování. Jako nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně (mezi jinými sklady, velkokapacitní objekty občanského vybavení či hromadné garáže). Za hromadné garáže se zde nepovažují seskupení garáží určené přímo k bytové jednotce nebo bytovému domu. Je třeba k tomu doplnit, že závazné části jsou vztaženy k funkčním plochám, ne k jednotlivým parcelám a dokumentace neobsahuje index o zastavitelnosti ploch či jednotlivých pozemků. Na základě zpřesnění a doplnění dokumentace či odstranění zjištěných nedostatků (viz např. i členění stavby a požární problematika) bude třeba, aby SÚ opět a přesvědčivým způsobem ve smyslu výše uvedených úvah i tuto problematiku dále ve spojení s otázkou pohody bydlení znovu posoudil a v novém rozhodnutí řádně, podrobněji odůvodnil. Přitom bude třeba zejména odůvodnit, v čem je spatřován soulad požadovaného záměru s územním plánem, tj. pro jaké základní a související účely má konkrétní plocha sloužit a jaké přípustně a podmínečně přípustné činnosti děje a zařízení jsou v ní dovoleny (viz vymezení pojmů v cit. vyhlášce). SÚ musí dle ust. 36 odst. 3 SŘ před vydáním rozhodnutí poskytnout účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady řízení, případně se k těmto vyjádřit. Z předloženého spisu takový postup není patrný, čímž také nebyla zaručena ochrana práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Na základě výše uvedeného bylo proto třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu I. stupně k novému projednání.

6 Poučení o opravném prostředku: Podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing.arch. Eva H a m r l o v á, v.r. vedoucí odboru Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15-ti dnů na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Písemnost se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poslední den vyvěšení je dnem doručení, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne: Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí Rozdělovník Účastníci řízení dle 85 odst. odst. 1 SZ a dotčené orgány doručuje se jednotlivě DYJE, stavební bytové družstvo, U tržiště 814/2, Břeclav Město Břeclav zast. MÚ Břeclav, odborem dotací a rozvoje, nám. T.G.Masaryka 3, Břeclav Hasičský záchranný sbor Jm kraje, úz. odbor Břeclav, Smetanovo nábřeží 13, Břeclav Krajská hygienická stanice Jm kraje, Územní pracoviště, Sovadinova 12, Břeclav Účastníci řízení dle 85 odst. 2 doručuje se veřejnou vyhláškou na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje Věra Blažková, Pyskatého 2457/3, Břeclav Věra Mišurcová, Pyskatého 2457/3, Břeclav Marie Netopilová, Bří. Mrštíků 1345/10, Břeclav Zdenek Masařík, Pyskatého 1311/5, Břeclav Božena Masaříková, Pyskatého1311/5, Břeclav Kamil Uhlíř, Bří. Mrštíků 2032/6, Břeclav Anna Uhlířová, Bří. Mrštíků 2032/6, Břeclav Emil Sochor, adresa neznám Obdrží k vyvěšení na úřední desce Městský úřad Břeclav, Náměstí T.G.M. 3, Břeclav (poučení s tím, že neprodleně po obdržení provede vyvěšení a sejmutí na úřední desce - ust. 25 SŘ, vyvěšení zašle zpět KrÚ) Na vědomí Městský úřad Břeclav, staveb. úřad, nám. T. G. Masaryka 3, Břeclav (spis po právní moci) IČ DIČ Telefon Fax Internet CZ posta@.kr-jihomoravsky.cz