M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika

Transkript

1 Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Hradecké ekonomické dny 213 Hradec Králové, 19. února 213 1

2 Obsah Dluhová krize v eurozóně Aktuální makroekonomický vývoj v ČR Nejnovější prognóza ČNB 2

3 Dluhová krize Některé země si před krizí žily nad poměry (Řecko dlouhodobě!) Jiné země (např. Španělsko, Irsko) sice hospodařily poměrně střídmě, ale: 1) záchrana bank 2) podpora poptávky během krize 3) hospodářský pokles následně výrazně zhoršily jejich fiskální situaci Dva měsíce po vypuknutí finanční krize začaly trhy diferencovat mezi bonitou vládních dluhů různých členských zemí růst výnosů Dluhová krize: financování veřejného dluhu na trhu se pro některé země v určité chvíli stalo příliš drahé (či nemožné), přičemž růst dluhu hrozil, že se vymkne kontrole (roztočení dluhové spirály) Fiskální politika se tak v zejména periferních zemích EMU stala dodatečným zdrojem šoků, místo aby byla jejich tlumičem Dluhová krize: veřejné finance dané země se dostanou do natolik špatného stavu, že před proticyklickým (tj. stabilizačním) působením veřejných financí dostane přednost jejich konsolidace přispívá k recesi 3

4 Vládní deficity a dluhy v eurozóně (26 213; jako % HDP) Dluh/HDP v % Deficit/HDP v % Poznámka: roky 212 a 213 jsou předpovědi MMF Pramen: Eurostat, MMF I když deficity začaly po roce 29 klesat, vládní zadlužení nadále roste (a poroste) 4

5 Finanční fragmentace v eurozóně Finanční fragmentace zesílila v první polovině 212, kdy kapitál odplýval z periferních zemí do zemí jádra i mimo EMU Klesaly objemy přeshraničních bankovních půjček Finanční fragmentace se projevovala v nárůstu spreadů pojistek úvěrového selhání (CDS) Odliv kapitálu přispíval k růstu nerovnováh v TARGET2 Po zavedení programu Outright Monetary Transactions (OMT) se objevují známky toho, že se finanční fragmentace již dále neprohlubuje Finanční fragmentace snižuje účinnost měnové politiky ECB a tlumí (eliminuje) přínos nízkých úrokových sazeb 5

6 Bankovní vklady ve vybraných zemích EMU (jako % HDP) 1,8 Řecko 1,6 Irsko Itálie 1,4 Portugalsko Španělsko 1,2 1,,8,6, Pozn.: Údaje o HDP Řecka počínaje 2.Q 211: podle odhadu Eurostatu Pramen: ECB, Eurostat Bankovní vklady v Řecku, v Irsku a ve Španělsku v posledním období klesaly cena úvěrů je ceteris paribus vyšší než v zemích jádra (desintegrace) 6

7 Nejnovější vývoj v eurozóně Doposud přijaté politiky přispěly ke snížení rizik a ke zlepšení finančních podmínek Eurozóna: Outright Monetary Transactions (OMT) Zřízení Europan Stabilisation Mechanism (ESM) První kroky k Bankovní unii Národní úroveň Fiskální konsolidace Dílčí strukturální reformy (např. Itálie, Řecko) Hospodářský růst v eurozóně je však zatím velmi slabý Ochablost se šíří z periferie do jádra eurozóny (do periferie směřuje velký podíl exportu Německa) Akutní nebezpečí otřesu eurozóny se snížilo, ale rychlejšímu oživení brání pokračující oddlužování (bank, vlád, domácností) a strukturální nedostatky

8 Vývoj spreadů 1Y vl. dluhopisů vůči něm. dluhopisům ( ; p.b.) 16 ECB: Vyhlášení programu Outright Monetary Transactions: Itálie Řecko Portugalsko Irsko Španělsko ECB: LTROs 529 mld EUR ECB: LTROs 489 mld EUR Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet Po vyhlášení programu OMT ( ) začaly spready systematicky klesat 8

9 HDP v EU v 4Q212 (předběžný odhad; sezónně očištěno) 8 5, 6 3,4 3, ,9 1,2,8,,5,4,4,1 -,1 -,3 -,4 -,4-2 -,9-1,6-1, -1,8-2, -2,8-2, , Poznámka: Údaje u zemí označených * jsou za 3Q212 G R PT N SL O * CY P I U H CR ES P B D K * N L FI N F K LU X* U T R O M A D S* B U L L* IR LI T M AL * PO L* SK T ES T -8 LA meziroční změna v % 4 Pramen: Eurostat Růst v EU byl ve 4Q212 velmi nerovnoměrný 9

10 Rizika vývoje v eurozóně Negativní zpětné vazby mezi: 1) zranitelným finančním systémem, 2) pomalu rostoucími ekonomikami a 3) zadluženými veřejnými financemi, firmami i domácnostmi Fiskální konsolidace brzdí hospodářský růst nezaměstnanost Negativní dopady na jádro nízké exporty nízké investice Riziko ochabnutí snah o reformy v důsledku snížení akutního rizika rozpadu eurozóny Únava z reforem v periferních ekonomikách Politické nejistoty z blízkých voleb Vnější rizika: neudržitelný vývoj veřejných financí v USA a Jap. V eurozóně nadále přetrvávají velmi vysoká rizika 1

11 Krize v eurozóně: : shrnutí Přestože nejpalčivějším problémem se nadále jeví dluhová krize, hlavní problém eurozóny spočívá v její strukturální nesourodosti, nevyhovujícím institucionálním uspořádání a nedostatečném fungování (a respektování) pravidel Zatímco fiskální konsolidace a strukturální reformy představují řešení příčin krize eurozóny, politiky přijímané na nadnárodní úrovni spíše rozkládají břemeno dluhové krize na jiné a kupují si čas Nemožnost přizpůsobení prostřednictvím kurzu vede k přizpůsobení prostřednictvím vnitřní devalvace a pomalejšího růstu značná růstová diferenciace Největší projekt EU s ambicí výrazně urychlit její růst na úroveň zajišťující globální konkurenceschopnost po více než dekádě svého trvání tuto ambici nenaplnil 11

12 Makroekonomický vývoj v ČR 12

13 Hrubý domácí produkt (meziroční a mezičtvrtletní změny v % ve stálých cenách; sezónně očištěné údaje; 4Q212: předběžný odhad) I/8 I/9 I/1 Mezičtvrtletní růst HDP (pravá osa) I/11 I/12 Meziroční růst HDP Pramen: ČSÚ Meziroční pokles HDP se ve čtvrtém čtvrtletí 212 prohloubil na -1,% (z -1,3% v 3Q212) 13

14 Struktura HDP v ČR (28Q1-212Q3; příspěvky v procentních bodech; sezónně očištěno) I/8 I/9 I/1 Spotřeba domácností Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna stavu zásob I/11 I/12 Čistý vývoz Spotřeba vlády Výdaje neziskových institucí Pramen: ČSÚ Reálný HDP byl ve třetím čtvrtletí 212 tažen čistým vývozem; příspěvek spotřeby vlády byl nulový; příspěvek spotřeby domácností a investic byl záporný 14

15 Mezera výstupu (v % z potenciálního výstupu) I/4 I/5 I/6 I/ I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Rozsah 3 variant odhadu produkční funkce Průměr ze 3 variant odhadu produkční funkce Kalmanův filtr HP filtr I/14 Pramen: ČNB Mezera výstupu se ve třetím čtvrtletí 212 rozevřela do více záporných hodnot 15

16 Průmyslová produkce (mzr. změny v %) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend /8 1/9 1/1 1/11 1/12 Pramen: ČSÚ Ve druhé polovině roku 212 přešla průmyslová produkce k poklesu; sezónně očištěné tempo růstu: říjen -2,9%, listopad -5,9%, prosinec -5,6% 16

17 Bariéry růstu v průmyslu (mzr. změny v %) /8 1/9 1/1 1/11 1/12 Nedostatečná poptávka Nedostatek zaměstnanců Nedostatek materiálu/zařízení Finanční problémy Ostatní Nejsou 1/13 Pramen: ČSÚ Vliv nedostatečné poptávky jakožto hlavní bariéry růstu v průmyslu se dále zvýšil 1

18 Produkce zpracovatelského průmyslu v ČR a v Německu (mzr. změny v %) 3 meziroční změna v % Česká republika Německo M -3 Pramen: Eurostat Během krize se výrazně zvýšila korelace mezi tempy růstu zpracovatelského průmyslu v ČR a v Německu 18

19 Tržby v maloobchodě (meziroční změny v %; stálé ceny) 2 Maloobchod včetně motoristického segmentu Sezonně očištěný údaj HP trend /8 1/9 1/1 1/11 1/12 Pramen: ČSÚ Tržby v maloobchodě v posledním čtvrtletí 212 klesaly (sezónně očištěné: říjen -2,5%, listopad -3,%, prosinec -1%); příčiny: pomalý růst mezd, nezaměstnanost, nejistoty 19

20 Sezónně očištěné indikátory důvěry (průměr roku 25 = 1) 11 Podnikatelský 15 Spotřebitelský Souhrnný indikátor /8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Pramen: ČSÚ, leden 213 Podnikatelská důvěra v lednu 213 se oproti prosinci 212 nezměnila, důvěra spotřebitelů klesla 2

21 Pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč metodika GFS 1986) 42,4 21, 2-22, -3-16,6-44, -51, -6, -1,4-9,1-51,3 -, , -1, Pramen: Ministerstvo financí Státní rozpočet se v roce 212 vyvíjel lépe, než v předešlých dvou letech; přebytek v lednu 213 byl dvakrát vyšší než v lednu

22 Vývoz a dovoz zboží (meziroční změny v %; propočet z běžných cen) % vývoz zboží dovoz zboží /8 1/9 1/1 1/11 1/12 Pramen: ČNB Vzhledem k tomu, že tempo růstu vývozu klesalo po většinu roku pomaleji než tempo růstu dovozu 22

23 Obchodní bilance roční kumulativy (v mld. Kč; metodika platební bilance) mld. Kč Pramen: ČNB zlepšil se vývoj obchodní bilance; obchodní přebytek za rok 212 byl nejvyšší v historii 23

24 Roční klouzavé poměry obchodní bilance a běžného účtu k HDP (v %) BÚ/HDP OB/HDP 1 % /I 2/I 3/I 4/I 5/I 6/I /I 8/I 9/I 1/I 11/I 12/I Pramen: ČNB V posledních čtvrtletích poměr obchodní bilance k HDP dosahuje nejvyšších hodnot 24

25 22 212M11D3 212M8D2 212M4D3 211M12D5 211M8D5 211M4D5 21M12D6 21M8D6 21M4D8 29M12D4 29M8D6 29M4D 28M12D5 28M8D 28M4D8 2M12D 2M8D9 2M4D1 26M12D6 26M8D8 26M4D 25M12D8 25M8D1 25M4D12 24M12D13 24M8D13 24M4D15 23M12D1 23M8D19 23M4D21 22M12D2 22M8D22 22M4D24 21M12D25 21M8D2 21M4D2 2M12D28 2M8D3 2M5D2 2M1D3 CZK/EUR ( ) Pramen: Eurostat V posledních měsících se koruna odchyluje na slabší stranu od dlouhodobého trendu 25

26 Inflace (meziroční změny v %) /8 1/9 1/1 Měnověpolitická inflace 1/11 1/12 Spotřebitelské ceny 1/13 Pramen: ČSÚ Celková inflace v lednu 213 pokračovala ve zpomalování - mzr. růst činil 1,9%; měnověpolitická inflace stagnovala na 1,1% 26

27 Struktura inflace (meziroční změny v %, příspěvky v p.b.) / / Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) 1/13 Pramen: ČSÚ V roce 212 přispívaly k inflaci nejvíce regulované ceny a nepřímé daně; v lednu byly nejvýznamnějším faktorem ceny potravin, i když administrativní faktory inflace v souhrnu nadále převažovaly 2

28 Základní sazby ČNB (v %) /8 1/9 Lombardní sazba 1/1 1/11 2T limitní repo sazba 1/12 1/13 Diskontní sazba Pramen: ČNB ČNB v listopadu 212 snížila základní úrokové sazby na technicky nulovou úroveň 28

29 Shrnutí stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok a půl v recesi V prvním čtvrtletí 213 pravděpodobně procházíme dnem poklesu (mezera výstupu dosáhne nejvyšší hodnoty) Jediným faktorem růstu zůstává čistý export Pružný kurz koruny působí jako nárazník proti externím poptávkovým šokům Hlavními faktory inflace jsou nadále administrativní vlivy (regulované ceny a daně); rizika poptávkou tažené inflace jsou nulová; inflační očekávání jsou dobře ukotvená Stávající mix politik: přísná fiskální a uvolněná měnová politika Fiskální politika působí na ekonomiku stagflačně Příčinami recese jsou ochablost vnějšího prostředí a domácí fiskální konsolidace 29

30 Nejnovější prognóza ČNB (únor 213) 3

31 Prognóza růstu HDP (meziroční změny v %; sezónně očištěno) I/11 9% IV I/12 % 5% IV I/13 IV I/14 3% interval spolehlivosti Pramen: ČNB HDP v letošním roce celkově klesne, postupně však bude docházet k oživování 31

32 Prognóza celkové inflace (mzr změny v %) 6 Horizont měnové politiky Inflační cíl I/11 9% IV I/12 % 5% IV I/13 IV I/14 3% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Celková inflace se v letošním roce navzdory daňovým změnám bude pohybovat v blízkosti cíle ČNB, na začátku příštího roku klesne pod cíl 32

33 Prognóza měnověpolitické inflace (mzr změny v %) 6 Horizont měnové politiky Inflační cíl 1-1 I/11 9% IV I/12 % 5% IV I/13 IV 3% interval spolehlivosti I/14 Pramen: ČNB Měnověpolitická inflace se bude na celém výhledu, tj. i na horizontu měnové politiky, nacházet v dolní polovině tolerančního pásma cíle 33

34 Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) I/11 9% IV I/12 % 5% IV I/13 IV I/14 3% interval spolehlivosti Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku

35 Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR) I/11 9% IV I/12 % 5% IV I/13 IV I/14 3% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Nominální měnový kurz bude velmi pozvolna posilovat z aktuální oslabené úrovně 35

36 Shrnutí Příznivé faktory budoucího vývoje české ekonomiky: Makroekonomické: obchodní přebytek; nízká úroveň zahraničního dluhu; nízká a stabilní inflace; dobře ukotvená inflační očekávání; pružný měnový kurz nárazník proti externím šokům; cílování inflace v krizi se osvědčilo Mikroekonomické: pružný podnikatelský sektor; konkurenční struktura většiny exportních odvětví Finanční sektor: ziskové, kapitalizované, likvidní a odolné banky (tlumič šoků); vysoká úroveň primárních vkladů Rizika: pokračující krize v eurozóně; vysoká exportní závislost; nedostatečně pružný trh práce; fiskální konsolidace (zpomalování růstu); vynucené přenášení regulatorních a dohledových pravomocí na evropskou úroveň Hlavním rizikem je prohloubení krize v eurozóně 36

37 Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: