Miroslav Singer. guvernér, Diskusní snídaně, Slovensko-česká obchodní komora Praha, 26. března 2012

Transkript

1 Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka Diskusní snídaně, Slovensko-česká obchodní komora Praha, 26. března 2012

2 Obsah Příčiny krize v eurozóně a nejnovější vývoj Makroekonomický vývoj v ČR Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního sektoru (únor 2012) M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 2

3 Tři i příčiny p krize eurozóny 1/2 1. Strukturální nesourodost eurozóny Eurozóna nikdy nebyla a není optimální měnovou oblastí; během krize se od ní ještě více vzdálila; země jako Portugalsko a Řecko mají nízkou konkurenceschopnost ( záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu) a některá chráněná domácí odvětví Euro podněcovalo divergenci: přehřívání některých periferních ekonomik (nízké reálné úrokové sazby) a pomalejší růst jádra Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu: kapitál proudil do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos ale pouze za cenu vyššího rizika V období rychlého růstu před krizí nebyla strukturální nesourodost eurozóny tak zjevná; během krize se však společná měna stala překážkou růstu méně vyspělých zemí M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 3

4 Vývoj HDP ve vybraných zemích EMU 6 (meziroční změna v %) 4 3,7 3 meziroční změna v % ,5 1,7 1,5 0, ,4 0,9 0,7-0,1 1,4-1,5-3, Německo Francie Itálie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné Pramen: Eurostat Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné fázi cyklu než Řecko a Portugalsko -6,8 M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 4

5 % One size fits all? Taylorovo pravidlo v eurozóně: : jádro j versus periferie Taylorovo pravidlo pro periferní země Taylorovo pravidlo pro země jádra Jednoduchá verze Taylorova pravidla: cílová sazba = 1 + 1,5 x inflace 1 x mezera nezaměstnanosti cílová sazba pro EMU Země jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko Země periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko Pramen: Malkin I., Nechio F., U.S. and Euro-Area Monetary Policy by Regions, FRBSF Economic Letter, Feb Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná úroková sazba, zemím periferie by odpovídala záporná sazba M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 5

6 Tři i příčiny p krize eurozóny 2/2 2. Institucionální rámec (a pravidla fungování unie): Nedefinoval způsob řešení krize; neznal institut exitu země z EMU Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; podcenění rizik 3. Fiskální vývoj Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení (latentní problém, který byl v období rychlého růstu přehlížen) Během krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky rychlý růst zadlužení riziko roztočení dluhové spirály a pádu do dluhové pasti (Řecko) riziko nákazy Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin; od 2010 má především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální nedisciplinovanosti před krizí a nízké výkonnosti některých ekonomik M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 6

7 Vládn dní deficity a dluhy v eurozóně ( ; jako % HDP) Dluh/HDP v % Deficit/HDP v % Pozn. 2011: předběžný údaj; 2012 a 2013: prognóza Pramen: Eurostat, MMF Přestože se deficity po roce 2009 snižují a budou snižovat, vládní dluh dále poroste M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 7 60

8 Zhoršov ování situace během b roku 2011 Souběh událostí: Fiskální stimulace ekonomik během krize a hospodářské poklesy rychle zhoršovaly situaci veřejných financí Ve finančním sektoru přetrvávala vysoká rizika a nejistoty (pomalý deleveraging, nedostatečná kapitalizace, vládní dluhopisy v rozvahách) Negativní zpětné vazby mezi: 1) ochablou reálnou ekonomikou, 2) rychle se zadlužujícími státy a 3) zranitelným finančním sektorem Politici vyvolávali dojem, že si nejsou dostatečně vědomi závažnosti problémů (opakované summity, nepodložené sliby, kupování času) Různé stabilizační balíčky a podpůrné fondy nepovažovaly trhy za důvěryhodné a postačující k řešení problému Některé země narazily na dluhovou bariéru (financování vlád na trzích) a v eurozóně koncem roku 2011 eskalovalo napětí a nejistoty M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 8

9 Odkupy vládn dních dluhopisů ECB ( ; mil. EUR) Pramen: ECB Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 225 mld EUR M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika EUR

10 Výše e vládn dních dluhů a dluh nakoupený ECB k (mld EUR) mld EUR Itálie Španělsko Irsko Portugalsko Řecko Dluh nakoupený ECB Pramen: ECB Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 10

11 Vývoj výnosů 10Y vládn dních dluhopisů ( ) ) % Itálie Řecko Portugalsko Irsko Španělsko European Economic Recovery Plan 625 mld EUR prosinec 2008 Pád Lehman Brothers Balíček pro Řecko 110 mld EUR EFSF 440 mld EUR EFSM 60 mld EUR MMF 250 mld EUR navýšení EFSF 780 mld EUR Balíček pro Irsko 85 mld EUR Restrukturalizace řeckého dluhu ECB: LTRO mld EUR ECB: LTRO mld EUR Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation Pramen: Bloomberg Podpůrné balíčky a vytvoření stabilizačních fondů měly obvykle krátkodobé dopady na vývoj výnosů M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 11

12 Vývoj spreadů 10Y vl.. dluhopisů vůč ůči něm. dluhopisům ( ; ; p.b.) Itálie Portugalsko Irsko Španělsko Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation ECB: LTRO mld EUR ECB: LTRO mld EUR Spready mezi 10 letými německými dluhopisy a dluhopisy dané země (v p.b.) Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně spready irské a italské a mírně spready španělské; portugalské stagnovaly M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 12

13 Nejnovější vývoj v eurozóně: bylo dosaženo bodu zlomu? V posledních měsících došlo k důležitým událostem: ECB uklidnila finanční trhy dvěma injekcemi likvidity Pokročila fiskální konsolidace Slabší země eurozóny (Itálie, Španělsko) začaly s reformami (trh práce) Bylo dosaženo určitého pokroku v řešení řecké krize (odpuštění dluhů, reformy, vnitřní devalvace, apod.) Dluhová krize si vynutila fiskální konsolidaci v nevhodné fázi cyklu fiskální politika je nyní procyklická; je to daň za rozpočtovou rozmařilost před krizí M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 13

14 Rizika další šího vývoje Finanční: Přetrvává zranitelnost finančního systému méně úvěrů Pomalé snižování finanční páky a oddlužování Nebezpečí dluhové nákazy v eurozóně Makroekonomická: Stagnace nebo mělká recese v Evropě v 1. pol Fiskální konsolidace (procyklická politika) zpomaluje růst (výzvou je správné dávkování fiskální restrikce) Při neexistenci poptávkových inflačních tlaků přetrvávají rizika růstu nákladové inflace (ceny ropy) Regulatorní: Nadměrná a špatně zacílená regulace v EU Posilování (prohlubování) evropské integrace Celková rizika se v posledních týdnech nepatrně snížila, ale stále jsou velmi vysoká M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 14

15 Makroekonomický vývoj v ČR M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 15

16 Vývoj HDP v ČR R a v eurozóně (meziroční změna v %) ČR EMU 1999Q1 1999Q3 2000Q1 2000Q3 2001Q1 2001Q3 2002Q1 2002Q3 2003Q1 2003Q3 2004Q1 2004Q3 2005Q1 2005Q3 2006Q1 2006Q3 2007Q1 2007Q3 2008Q1 2008Q3 2009Q1 2009Q3 2010Q1 2010Q3 2011Q1 2011Q3 Pramen: Eurostat V průběhu krize se projevovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika Q1 1998Q3 meziroční změna v %

17 HDP: Poslední makroekonomický vývoj 1/2 Mezičtvrtletní pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011) velmi mělká recese (opětovné otevírání mezery výstupu) Meziroční růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 % Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní složky záporné Průmyslová produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,5 % v prosinci na 0,6% v lednu (hlavní bariéra růstu: nedostatečná poptávka) Nízké tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné mzdy o 0,4 % v 4Q11; míra registrované nezaměstnanosti 9,5 % v únoru) Obchodní přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší v historii Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové obchodní bilanci Kurz koruny: Pravděpodobně dočasné přerušení trendu nominálního zhodnocování Stávající kurz je na depreciační straně od trendu ale poblíž něho M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 17

18 Poslední makroekonomický vývoj 2/2 Inflace: CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek primárních dopadů zvýšení daní 1,1 p.b.) Velmi slabé (neznatelné) poptávkové inflační tlaky Slábnoucí nákladové tlaky (ropa a suroviny, kurz) Ukotvená inflační očekávání Měnová politika: úroková sazba stabilní od května 2010 (0,75 %) Fiskální politika: Fiskální konsolidace + nízká úroveň vládního dluhu nižší riziko nákazy z eurozóny Fiskální politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflační dopady (nižší domácí poptávka + vyšší inflace kvůli zvýšení DPH) Česká ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřní nerovnováhou (mezera výstupu) a vnější rovnováhou M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 18

19 Prognóza ČNB (únor 2012) M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 19

20 Shrnutí základního scénáře e prognózy Slabá domácí poptávka a nízký růst mezd v současnosti tlumí cenový vývoj; zdrojem inflace jsou především ceny potravin a postupné prosakování oslabeného měnového kurzu do cen Celková inflace v roce 2012 vlivem zvýšení DPH dočasně vzroste těsně nad 3 %, od začátku roku 2013 se sníží pod cíl Měnověpolitická inflace se bude pohybovat na celém horizontu prognózy v blízkosti cíle Česká ekonomika bude v roce 2012 vlivem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující domácí fiskální konsolidace stagnovat; v roce 2013 v souvislosti s oživením zahraniční poptávky poroste o 1,9 % Nominální měnový kurz bude pozvolna posilovat z aktuálně oslabené úrovně S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 20

21 Zátěžové testy bankovního sektoru ČR - únor 2012 Metodologie: Za údaje ke 4. Q 2011 Dosavadní dvouletý horizont testů byl prodloužen na tři roky Scénáře: Základní scénář prognóza ČNB z února 2012 Alternativní scénář Dluhová krize (extrémní propad ekonomické aktivity obchodních partnerů; ztráta důvěry investorů; růst averze k riziku; pokles cen vládních dluhopisů ČR) Alternativní scénář Dluhová krize + ztráta 1/3 expozic největších domácích bank vůči mateřským skupinám Alternativní scénář zejména ve druhé variantě je velmi nepravděpodobný a extrémně zátěžový M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 21

22 Vývoj kapitálov lové přiměřenosti (v %) Některé banky by musely navýšit regulatorní kapitál o 19 mld. Kč (0,5 % HDP) /09 12/10 12/11 12/12 12/13 12/14 Základní scénář Dluhová krize Dluhová krize + ztráta 1/3 expozic vůči mateřským skupinám Výše potřebných kapitálových injekcí: 33 mld. Kč (0,9 % HDP) Pramen: ČNB Základem stability bank. sektoru je jeho vysoká kapitálová přiměřenost (15,2% na konci roku 2011) M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 22

23 Shrnutí Přetrvávají značné nejistoty ohledně vývoje v eurozóně a dalšího vývoje dluhové krize (krize ještě neskončila) Česká ekonomika je velmi závislá na vnějším prostředí Příznivé charakteristiky české ekonomiky: Makroekonomické rovnováhy a relativně nízké vnitřní i vnější zadlužení Stabilní měnověpolitický a kurzový rámec: pružný kurz (nárazník proti šokům) a cílování inflace (v krizi se zcela osvědčilo) Dobré mikroekonomické fundamenty Zdravý bankovní sektor (vysoká kapitálová přiměřenost, ziskovost a likvidita, vysoká odolnost proti šokům) Fiskální konsolidace bude ekonomiku v příštích letech brzdit Hlavními hybateli české ekonomiky jsou zahraniční vývoj a domácí fiskální politika M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 23

24 Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: M. Singer Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 24