DARY ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY BUDOUCÍM UČITELŮM
|
|
- David Růžička
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zdenka Hanková - Dary zážitkové pedagogiky budoucím učitelům Gymnos Akadémos, 1(1), DARY ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY BUDOUCÍM UČITELŮM autor Zdenka Hanková Shrnutí Článek přibližuje potenciál zážitkové pedagogiky pro přípravu studentů na pedagogické fakultě v kontextu reformy ve školní výuce napříč obory. Úvahy a inspirace se dotýkají artefiletiky, dramatické výchovy a OSV. Klíčová slova: ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA, POJETÍ VÝUKY A REFORMA, VZTAH UČITEL ŽÁK, METODIKA Summary The paper introduces the experiential education potential for the students training at the pedagogical faculty in the context of school education reform. Considerations and inspirations touch artefiletics, drama education and OSV. Keywords: EXPERIENTIAL EDUCATION, CONCEPTION OF EDUCATION AND REFORM, THE RELATIONSHIP OF A TEACHER AND A STUDENT, METHODS FORMER Úvodem V roce 2004 v Gymnasionu č. 1 pokládá Tomáš Dohnal v článku Patří zážitek do školy? řadu otázek: Jakou podobu by mělo vzdělání mít, jakou roli by mělo plnit? ( ) Jaké jsou (vzhledem k tendencím vývoje světa, poznatků, jedinců i společnosti) cíle vzdělávání? ( ) Jakou roli hrají a nebo by měli hrát učitelé? Jak mají učitelé pedagogický proces realizovat? Jaké cesty, postupy a přístupy mají pedagogové volit? Jakou roli zde hrají samotní žáci?( ) je pro nás důležitý pohled, ve kterém je jádrem osobnost permanentně se učícího jedince? Nebo je pro nás zajímavý systém, který se orientuje na výsledek (teď umět, teď postoupit), v němž důležitější roli než žák hraje pedagog, jakožto strůjce tohoto výsledku? Na tyto otázky hledáme odpovědi i dnes po pěti letech. Zatím proběhla kurikulární reforma. Pomohl odpovědět Rámcově vzdělávacím program (dále RVP)? Reforma jde více naproti žákovi, jeho širšímu rozvoji, blíž k dítěti. Netrvat na podrobných encyklopedických znalostech ve školních vzdělávacích programech (dále ŠVP) lze, RVP dává redukci prostor. Je však otázka, může-li si to škola v kontextu boje o žáka dovolit. Školy prostřednictvím svých ŠVP musí oslovit rodiče, jejichž děti škole přinesou finanční zajištění. Rodiče preferují výkon dítěte, respektive záruku, že dítě bude školou vybaveno k přijímacím zkouškám. Nakonec je opět na učiteli, co zvolí: 1. široké znalosti dětí, hmatatelné školní výsledky, děti připravené ke znalostním přijímačkám, rezignace na cíle rozvoje dětí v klíčových kompetencích a OSV atd. 2. rozvoj, hlubší zájem dětí o poznávání, méně, zato hlubších znalostí v chápaných souvislostech, dotažené cíle v oblasti klíčových kompetencí a OSV atd. Zmíněný článek pokračuje rozhovorem s pedagožkou Hanou Vaverkovou o zapojování prostředků ZP do výuky. Je přesvědčena, že oba požadavky škola musí splnit. Funguje to, přináší výsledky. Jako možné důvody jiných učitelů na
2 Gymnos Akadémos, 1(1) otázku, proč tak nepracují, uvádí: vedení školy se s tímto přístupem neztotožňuje, rodiče nesouhlasí, sbor nespolupracuje, ve třídě je moc dětí a chybí kázeň, děti nejsou zvyklé tak pracovat. Vědí však učitelé, studenti učitelství dost o možnostech ZP? Zkušenosti učitelů a studentů učitelství se ZP Na seminářích na pedagogické fakultě se ukazuje, že ani studenti prezenčního studia, ani studenti kombinovaného studia (lidé z praxe) nemívají přesnou představu o ZP. Ojediněle přicházejí se znalostí základní teze: ZP užívá prožitek jako prostředek učení, rozvoje. Očekávají práci s hrou. O principech a metodice již mnoho nevědí. Na seminářích pracují velmi motivovaně, operujeme se zážitkem přímo, učíme se na zkušenosti. Některé teorie, o které se metodika ZP opírá (Stav plynutí Flow Csikszentmihalyiho, Gardnerova teorie inteligencí), znají z přednášek psychologie, ale teprve v souvislosti s praktickými aktivitami, aplikací na konkrétní zkušenosti pochopili jejich význam pro praxi ve škole. Reflektivní rozhovory na seminářích bývají velmi rušné, plné odborných polemik. Týkají se potenciálu ZP pro práci učitele, vychovatele. Rozdělme je na tři témata: žák, učivo, metodické nástroje Žák učitel Proč shledávat jako velmi účinný prostředek práci s prožitkem, zážitkem? O postoji k žákovi, žákům, o motivaci, o přístupech, pojetí výuky vedly debaty studentů k jejich hledání, směřování v roli učitele. Spíš studenti než učitelé v praxi mají za východiska tzv. esencialistické (transmisivní), konstruktivistické, autonomněkritické pojetí. Konstruktivistická škola počítá s dítětem, které ví. Počítá se s dětskými prekoncepty, donesené znalosti žáci vzájemně pod vedením učitele korigují, vnášejí do správných souvislostí. Pro učitele znamená různost, otevřenost výuky vysokou náročnost. Zásadou je blízká zkušenost žáků ve smyslu propojenosti se životem a ve smyslu objevování. (Tonucci,1994) neseno snahou rozvíjet ve vzdělávání tvořivou kritiku. (Slavík, 2008) Přestože RVP neproklamuje přímo pojetí konstruktivistické či autonomně kritické, jmenované aspekty RVP uvádí. Jaké jsou podmínky pro výuku? Nevyhovují počty žáků ve třídách, fixní rozvrhy, vybavenost pracoven, finanční zajištění výuky mimo prostory školní budovy atd. Pak je jednodušší setrvat u modelu tradiční transmisivní školy, která počítá s žákem, který nezná a učitel je jediným zdrojem informací. Takovými žáky ale současné děti nejsou, doba informačních technologií, médií je vybavuje obrovským množstvím znalostí v široké škále co do hloubky i přesnosti. Přesto někteří učitelé své plánování staví přednostně na učivu s minimálním ohledem na jednotlivce. Jiní pracují se třídou cíleně, s ohledem na znalost a potřeby jednotlivců, směřují k přístupu konstruktivistické školy. Tak se studenti v debatách hledání vlastního pojetí výuky dostali k aspektu osobnosti, typu učitele. Stavěli na odlišení typu paidotrop a logotrop, protože hlediskem je tu vztah k žákovi, potřeba znát ho, znát jeho potřeby. V učitelské typologii rozlišujeme dva typy učitelů podle předmětu zájmu: logotrop, který jako prioritu vnímá spíš svůj obor, a paidotrop, který má v centru zájmu žáka, žáky. (Slavík, 2008) Logotrop, zaměřený především na svůj předmět, bude mít potíže s navázáním partnerského přístupu k žákům. Naopak platí, že učitelé typu paidotrop, kteří jdou směrem k žákovi, mají předem vyřešen problém překonávaní bariéry mezi učitelem a žákem, protože již dávno upřednostňují partnerský vztah učitel žák. V tom smyslu vidí studenti jako praktický metodický zdroj zážitkovou pedagogiku, kde je takový vztah zásadou. Potenciál ZP z hlediska cílené práce s jedincem, skupinou, pojetí výuky za partnerského vztahu učitel žák shrnuje tabulka 1. S tím souvisí prostředí výuky, protože využívá často přirozené prostředí mimo školu (přírodu, muzea, instituce). Autonomně kritické pojetí je
3 Zdenka Hanková - Dary zážitkové pedagogiky budoucím učitelům Tabulka 1. Potenciál ZP, část 1: Žák respekt k individualitě dítěte, podpora sebevědomí ZP pracuje se vztahem motivace a přiměřenosti úkolů model Flow, komfortní zóna, role ve skupinovém úkolu podpora žáka v jeho přirozené potřebě poznávání, ZP nabízí problémové situace, objevování, přináší posun od transmisivní (předávající) role školy ke otázky, podporuje hledání odpovědí konstruktivistické, ke kritickému myšlení odpovědnost žáka za svou práci i hodnocení, osobní ZP přináší možnost zodpovědného učení, následně zainteresovanost žáka na individuálním růstu reflektovaného sebeuplatnění žáka problémové týmové aktivity ZP motivují žáky možností uplatnit přinesené zkušenosti a znalosti (prekoncepty) v nových souvislostech respekt, důvěra ve vztahu učitel žák provázející role učitele při aktivitách ZP, otevření možnosti vzájemného poznání, tedy i pochopení Učivo S učivem studenti (2. st. ZŠ a SŠ) pracují v oborových didaktikách svých předmětů. Učivo je dáno RVP, obsahem ŠVP škol. Je konkretizováno v cílech vzdělávacích oblastí, zapracovává klíčové kompetence a průřezová témata. Realizují je hlavně výukou v předmětech učebního plánu. Původní osnovy odpovídaly strukturou předmětům. Výchovné cíle zněly velmi obecně. Dnes je to složitější, klíčové kompetence a OSV nesou nový pohled. Učivem je tentokrát žák nebo skupina žáků jako sociální organismus ( ) mnoho pro OSV může ovšem udělat učitel kteréhokoliv předmětu. Učivem jsou postoje žáka k závažným společenskýmtématům v průřezových tématech. (Valenta, 2003) Taková průřezová témata, která se vztahují k předmětu, oborové didaktiky zapracovávají. Jen někteří studenti se však potkali v seminářích oborových didaktik s cestami, které umožní propojit učivo zaměřené na rozvoj vědomostí, znalostí s učivem průřezového tématu osobnostně sociální výchovy (OSV) nebo k rozvoji klíčových kompetencí. Studenti se shodli, že argumentem pro ZP jako zdroje témat pro učitele napříč předměty je princip ZP: Učící je vtažen do problému intelektuálně, emocionálně, sociálně, duševně i tělesně. Tabulka 2. RVP obsah a cíle provázanost OSV se vzdělávacím obsahem, cílem rozvoj klíčových kompetencí jednotlivce, který se uplatní ve společnosti náměty k tématům OSV, etiky, morálky vztah učivo cíle Potenciál ZP, část 2: Učivo ZP pracuje s metodou celostního přístupu, cílem je všestranný rozvoj k harmonii směřujícího jedince, obsahem sebepoznání, pohled na rozvoj žáka Gardnerovou teorií rozmanitých inteligencí ZP staví na autentických situacích (život jako, modelová situace, hra), kde se žáci projevují, porovnávají vzájemně a korigují své postoje, názory, hodnoty ZP pracuje s cíli konkrétně, adresně v návaznosti na potřebu skupiny S učivem souvisí volba a formulace cílů. Studentům i učitelům dělá potíže formulovat cíle konkretizované, s jednoduše zmapovatelnými výstupy. Přestože výchozím úkolem bylo popsat podrobně cílovou skupinu (včetně vyplývajících potřeb skupiny, jednotlivců v rámci OSV), studenti se ve valné většině nebyli s to dostat z obecných rovin (rozvoj komunikace, rozvoj spolupráce). Aktivní slovesa ve formulaci cílů mnoho nezmohla. Až s bezprostřední zkušeností ve hře se dostavilo uvědomění si konkrétních výstupů. V první fázi bylo užitečné začít opačnou
4 Gymnos Akadémos, 1(1) cestou: studenti zpětně hledali možné konkrétní, úzké cíle her, kterými právě prošli. Př. aktivity: Skupina se beze slov vzájemně rozmístí podle lístečků se státy Evropy na zádech (mapa Evropy). Výstup: Uvědomila jsem si i na fyzické manipulaci, jak nepříjemné pocity mám z manipulativního jednání. Je třeba zvážit, kdy je manipulace nutná, kdy ji lze přijmout, jaké následky může mít zneužití manipulace ve vztahu jedinců. Cíl k tomu zamýšlený: Pochopit vlastní zkušeností rizika a důsledky manipulativního jednání. Teprve pak následovala práce s dramaturgií, adresná volba prostředků, později i otázek k reflexi. Metodické nástroje Obtížnost formulace cílů vyžadovala sebezkušenostní učení, stejně jako formulace otázek k reflexi. Jde o dovednost pedagogické komunikace, o didaktické téma. Kolik prostoru v přípravě studentů na učitelské povolání má didaktika OSV, rozvoje klíčových kompetencí? Studenti se shodli na tom, že jedno z prvních setkání s reflexí představovaly naše semináře (vedle příležitostných kurzů kritického myšlení, prevence šikany). Namátkovou statistikou: započteme-li arteterapii u výtvarníků a dramatickou výchovu výběrového semináře, týkal se tento případ 4 z 22 studentů různých oborů. Přestože oborové didaktiky pracují s hrou, aktivizačními metodami, většinou opomíjejí jejich hlubší možnosti. ( ) zážitek ( ) Nejenom jeho vyvolání, ale také způsob zacílení i zpracování je důslednou součástí projektů ZP. (Jirásek, 2004) Průběh aktivit sám o sobě je obrovským zdrojem témat ke zpracování, hodnocení, ke zpětné vazbě. Je to příležitost k sebehodnocení skupiny i jednotlivců. Zkušenostní učení probíhá pouze tehdy, jsou-li zážitky podpořeny reflexí. Reflexe (rozbor, diskuse, review) po aktivitě umožňuje ukotvit zážitky ve zkušenosti cíleně. Pokud učitel umí pracovat s reflexí, drží v ruce volant, směřuje k plánovaným výstupům. Nenechá náhodě, co si děti odnesou do příště. V Gymnasionu č. 5 v článku Miniškola skupinových rozborů se dočteme, že i zážitkové kurzy prošly obdobím, kdy byly koncipovány jako jeden sled nepřetržitých zážitků a ( ) zastavení (rozuměj zastavení pro reflexi) bylo minimum ( ). A dále se píše k té době: Pedagogické východisko by šlo zjednodušeně popsat slovy: My (instruktoři) jsme tu od toho, abychom zprostředkovali zážitek, inteligentní účastník si ho sám zpracuje jak, do toho mu nebudeme mluvit. (Svatoš, 2006) Zdá se, že totéž se v současné době děje ve školách i v přípravě studentů. Učit se vést reflexi bylo pro studenty obtížné. Sebereflexe studentky k seminární práci: Nejtěžší jsou formulace otázek, člověk ví, co chce od aktérů dostat, ale je těžké zformulovat to do otázek, které budou dostatečně jasné, ale přitom nebudou říkat příliš, aby se z nich nestaly otázky uzavřené. Pomáhá vzpomenout si na aktivity, které člověk dělal s nějakým odborníkem, na to, jak se ptal, a také pomáhá nechat to uležet, napsat si nějaké otázky, počkat den a pak se k nim vrátit, často člověka napadne něco dalšího, jiný pohled s odstupem. (Barbora Kučerová, učitelství VVP, 5. ročník) Dovednost vést reflexi, formulovat podporující otázky, není ani u učitelů běžná. Kde pak zůstává efektivita, třeba právě v cílech v oblasti klíčových kompetencí či průřezových témat, pokud s nimi didaktiky nepočítají? Metodiku přípravy i vedení hry popisují sborníky her, aktivit ZP. Nejsou učiteli jen zdrojem námětů. Pro metody ale používají jiné termíny. V semináři studenti propojili pojmovou mapu termínů ZP s termíny, které znají z didaktik. Vznikla velmi plodná diskuse, vedoucí k pochopení didaktických principů
5 Zdenka Hanková - Dary zážitkové pedagogiky budoucím učitelům Tabulka 3 Potenciál ZP, část 3: Metodické nástroje aktivizační metody ZP nabízí zásobu technik aktivního, zkušenostního učení (hry, modelové situace), včetně metodických postupů práce s hrou motivace ZP pracuje s emocemi, atmosférou, prostředím role reflexe v učení (zpětné ZP přináší možnost zodpovědného učení, následně reflektovaného. Reflexe vazby) je vázána na cíle. ZP disponuje metodikou efektivní reflexe (vedení reflexe, Kolbův cyklus učení) hodnocení ZP nabízí možnosti diagnostiky (neslučovat s klasifikací ve školním smyslu slova) organizace výuky ZP inspiruje dramaturgií, zkušenostmi s časovým rozvržením, přípravou před akcí, metodickými poznámkami z praxe bezpečnost ZP zahrnuje v metodice rizika pro fyzickou i psychickou bezpečnost aktivit a návazná pravidla Tabulka 4: Materiál k pojmové mapě PG = obecné termíny, učitelský slovník příprava, cíle, pomůcky, časové rozvržení, činností kurikulum, učivo, motivace, prostředí, úprava třídy, hodina, kurz, vyučování, hodnocení, evaluace, diagnostika, pravidla, řád, bezpečnost žáků metody frontální výuka, skupinová a kooperativní výuka, samostatná práce žáků, aktivizační m., brainstorming, projektová výuka, výuka dramatem, diskuse, problémové m., situační m., inscenační m., didaktické hry, učení o životních situacích, vyprávění, vysvětlování, výklad, přednáška, práce s textem, rozhovor, předvádění a pozorování, práce s obrazem, instruktáž, napodobování, laborování, experiment, vytváření dovedností, vycházka, exkurze, zájezd do divadla, na výstavu osobnostně sociální výchova, dramatická výchova, artefiletika ZP = termíny zážitkové pedagogiky cíle, dramaturgie, dramaturgická vlna, plánování, scénář, motivace, libreto, téma, prostředí, materiál, logistika, zpětná vazba, review, hodnocení, kurz, vzdělávání, rozvoj, pravidla, skupinová dynamika, psychická a fyzická bezpečnost hra inscenační, hry týmové, h. strategické, h. simulační, h. v rolích, sociodrama, psychologické h., fyzické h., kreativní h., sociální h., kombinované h., závod, utkání, soutěž, pořad, dílna, ateliér, miniškola, výstava, vernisáž, představení, přednáška, beseda, diskuse, výprava, putování, relaxace, seminář, outdoor aktivity, teambulding, trénink dovedností, icebreakers, dynamics, dobrodružné programy, sportovní programy v přírodě Paralely se ZP v osobnostní a sociální výchově, dramatické výchově a artefiletice Chápání prožitku jako prostředku učení, rozvoje je společné také OSV, dramatické výchově a artefiletice. Paralely nacházíme v akcentu zacílení na rozvoj osobnosti a na aktivitu zúčastněných, odlišný je zdroj prožitku. Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Artefiletika je modifikací (obměnou) arteterapie, používá stejné prostředky pro výchovu (neléčí). Uplatňuje tvoření (výrazový projev) společně s rozhovorem o zážitcích, které se k němu vztahují. Je prostředníkem mezi niterným světem dítěte a světem lidské kultury a přírody. (Slavík, 1999) Dramatická výchova je systém řízeného, aktivního sociálně uměleckého učení dětí či dospělých založený na využití základních principů a postupu dramatu a divadla, limitovaných primárně výchovnými či formativními a sekundárně specificky uměleckými požadavky na straně jedné a individuálními i společenskými možnostmi dalšího rozvoje zúčastněných osobností na straně druhé. (Valenta, 1997) Artefiletika v prožitcích tvoření pracuje víc se sebenahlížením, spíš s porovnáním, méně s konfrontací než OSV a dramatická výchova. Tyto
6 Gymnos Akadémos, 1(1) disciplíny jsou pro učitele náročné na dovednost pracovat s reflexí v bezpečné poloze. Reflexe v artefiletice obsahuje dvě složky: zpětný pohled tvořícího a prožívajícího člověka na své vlastní aktivity, postoje a záměry a porovnání vlastního zážitku se zážitky ostatních ( ). Čím těsněji se ve výchově blížíme k důležitým a citlivým stránkám lidského bytí, o to větším odborným nárokům a větší pedagogické zodpovědnosti jsme vystaveni. ( ) vzájemné inspirace výchov uměním jsou nadějným východiskem pro vypracování takových teoretických koncepcí, které ve výchově uměním mohou mít širší dosah i platnost. (Slavík, 2001) V kontextu současné koncepce kurikula, kdy RVP zavazuje učitele na školách pracovat s OSV, se poslední citace dají zobecnit. A to jak ve smyslu propojení vzájemných inspirací, tak v propracování přípravy budoucích učitelů k větším odborným nárokům, k vyšší zodpovědnosti. OSV, dramatická výchova a artefiletika na fakultách sdílejí cestu zážitkových principů i v přípravě studentů. Budoucí učitele, lektory vedou v trendu tréninku dovedností, upřednostňují výuku v simulovaných pedagogických situacích s důrazem na reflektovanou zkušenost studentů. Zatím ale se taková příprava nedostává řadě studentů, přestože principy zážitkového učení mají potenciál napříč obory. Literatura: Dohnal, T. (2004). Patří zážitek do školy? Gymnasion (1). Praha: PŠL. Franc, D., Zounková, D., & Martin, A. (2007). Učení zážitkem a hrou. Brno: Computer Press. Petty, G. (2006). Moderní vyučování. Praha: Portál. Jirásek, I. (2004). Zážitková pedagogika. Gymnasion (1). Praha: PŠL. Tonucci, F. (1994). Vyučovat nebo naučit? Praha: PedF UK. Slavík, J. (2001). Umění zážitku, zážitek umění. 1.díl. Praha: PedF UK. Slavík, J. (2008). Osobnost učitele. In Bendl, S., Kucharská, A. a kol. (Eds.), Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie skripta pro studenty vykonávající pedagogickou praxi. Praha: PedF UK. Srb, V. a kol. OS (2007). Projekt Odyssea: Jak na osobnostní a sociální výchovu. 2. vyd. Praha: Odyssea. Svatoš, V. (2006). Miniškola skupinových rozborů. Gymnasion (5). Praha: PŠL. Valenta, J. (1997). Metody a techniky dramatické výchovy. Praha: Agentura Strom. Valenta, J. (2003). Učit se být. 2. vyd. Praha: Agentura Strom. PaedDr. Zdenka Hanková (1963) učí na Katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze předmět Výchova zážitkem jako metodu učení zážitkem ve školní výuce, dále mimo jiné OSV v dramatické výchově. Patří k instruktorskému sboru Outward Bound Česká cesta. Donedávna se zabývala přímou prací s klientem v profesním poradenství a kurzech osobního rozvoje (trénink, koučování, arteterapie) v občanských sdruženích: Poradenské centrum Na Začátku, Občanské sdružení Ianus. Nepravidelně školí učitelské sbory (také v projektu Inoskop, předávání zkušeností zážitkové pedagogiky, kooperativní výuky). zdenka.hankova@tiscali.cz, zdenka.hankova@pedf.cuni.cz
Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceDidaktika odborných předmětů- testové otázky
Didaktika odborných předmětů- testové otázky 1. Které výukové metody patří mezi aktivizující: A) Vysvětlování, přednáška, popis B) Didaktické hry, diskuse, inscenační a situační metody C) Uvědomělost,
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceKulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha
Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.
1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky
Více5. Dítě jako subjekt vzdělávání, dítě se specifickými potřebami. 6. Vzdělávání dětí do 3 let. 7. Prostředí a jeho vliv na rozvoj
PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA 1 Zora Syslová OBSAH 1. Předmět předškolní pedagogiky 2. Základní kategorie a pojmy 3. Předškolní pedagog, jeho kompetence 4. Komunikační dovednosti učitelky MŠ 5. Dítě jako subjekt
VícePříloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích
VíceAutodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VíceUČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve
Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala, aivd@aivd.cz Vladimír Mareš, atkm@atkm.cz UČENÍ o Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určitéčinnosti nebo zkušenosti
VíceCharakteristika předmětu
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
VíceDidaktika odborných předmětů. Výukové metody ve výuce odborných předmětů
Didaktika odborných předmětů Výukové metody ve výuce odborných předmětů 1 Vyučovací metoda Cílevědomý, promyšlený postup, kterého učitel při výuce používá za účelem dosažení stanoveného VV cíle. Učitel
VíceCizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)
Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním
VíceSTUDIUM PEDAGOGIKY 2011
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
VícePedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceŠkolní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Školní program EVVO je nedílnou součástí a přílohou Školního vzdělávacího programu Schola Viva 1/2007 č. j. 5 457/2007-21 ŠKOLA PRO ŽIVOT.
VíceOrganizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015
Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je
VíceMentoring nebo jen hodnocení? aneb co, jak, kdo a proč
Mentoring nebo jen hodnocení? aneb co, jak, kdo a proč Saša Dobrovolná, 11. června 2014 Dobrý večer O čem to dnes bude? TÉMA mentoring ve vzdělávání CO? - informovat o mentoringu JAK? - seznámit, jakým
VíceMgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D. 2018
Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D. 2018 vymezení zážitkové pedagogiky historie zážitkové pedagogiky specifika a využití zážitkové pedagogiky hlavní principy zážitkové pedagogiky zkušenostní učení manipulace
Více2
1 2 Rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány pro každý obor, uvedený v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Celkový počet RVP pro odborné vzdělávání
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VícePROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018
PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR
VíceKompetentní interní trenér
Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra
VícePřijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)
Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,
VíceSOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů
SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv
VíceKolegiální podpora. profesního rozvoje - sdílení zkušeností Hana Schenková. Mateřská škola SLUNÍČKO, Brno, Strnadova 13, p.o.
Kolegiální podpora profesního rozvoje - sdílení zkušeností Mateřská škola SLUNÍČKO, Brno, Strnadova 13, p.o. Hana Schenková 30. 5. 2017 CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_010/0000522 Učící se malotřídky Program a harmonogram
VíceKurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Seminární práce z předmětu UPVK_0044 Inženýrská pedagogika Téma: Možnosti využití inženýrské pedagogiky v
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika
VícePříloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:
Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení
VíceMonitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah
Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné
VícePodpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/
Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663 OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D., PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Teoretická
VíceCyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno. Školní vzdělávací program oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika
Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Školní vzdělávací program oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika večerní forma zkráceného studia 75 31 M/01 účinnost: 1. 9. 2017 Obsah
VíceRevize kurikulárních dokumentů pro předškolní, základní a střední vzdělávání VO Člověk, jeho osobnost, zdraví a bezpečí
Revize kurikulárních dokumentů pro předškolní, základní a střední vzdělávání VO Člověk, jeho osobnost, zdraví a bezpečí Seminář "Sport a pohybová gramotnost 25. 9. 2018 Strategie vzdělávací politiky ČR
VícePROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
VíceStávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách
Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní
VícePodpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání
Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663 OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání Nabídka témat vznikla ve spolupráci pedagogických fakult (Praha, Brno,
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
Více7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie
7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
Více4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika
4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceTémata závěrečných písemných prací
Závěrečné práce vede: PhDr. Mgr. Marie Hanušová 1. Možnosti zvyšování motivace k učení u žáků středních škol a učilišť 2. Hodnotová orientace středoškolské mládeže a úloha učitele při jejím ovlivňování
VíceCZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit
Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁIA) 1. Obsahové vymezení V předmětu geografie se realizuje obsah vzdělávacího oboru Geografie, část vzdělávacího oboru Geologie a části
Více3. ČTYŘI PILÍŘE NAŠÍ ČINNOSTI: Naší činností se neustále prolínají čtyři základní hodnoty, které se snažíme důsledně uplatňovat.
ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE 2012 O NÁS: 1. NAŠE POSLÁNÍ: Pomáháme žákům, pedagogům i širší veřejnosti s tím, jak komunikovat a spolupracovat s lidmi jako s rovnými partnery. Pomáhame školám zavádět osobnostní
VíceHodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař
Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceAKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE
AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou
VícePříloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP
Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
VícePortfolio a jeho hodnocení
Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Portfolio a jeho hodnocení Danuše Nezvalová Olomouc 2012 Definice portfolia Portfolio je účelný a komplexní soubor dokumentů, který vypovídá
VíceSYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov
SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VícePřijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)
Rozšíření akreditace studijních oborů o kombinovanou formu studia s podporou různých forem e-learningu a dalších moderních didakticých metod (CZ.1.07/2.2.00/18.0023) Přijímací řízení zohledňující specifika
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Doporučená literatura a informační zdroje: Asztalos, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího
VíceVÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE
VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací
VícePrezentace 1. etapy projektu Realizace vzdělávání lektorů nadace lesních pedagogů
Zavádění vybraných průřezových témat do ŠVP základních škol prostřednictvím projektového vyučování v Moravskoslezském kraji aneb Lesníci pomáhají vzdělávat žáky základních škol v úctě k přírodě Prezentace
VíceAGOGIKA CHEMIE. Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ. Kurz: Oborová didaktika chemie
AGOGIKA CHEMIE doc. RNDr. Karel Holada, CSc. Ústav profesního rozvoje pedagogických pracovníků ve školství, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceIdentifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň
Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceKnihovníci, nebojte se kurikula
Knihovníci, nebojte se kurikula aneb Tajemství RVP a ŠVP Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. CEINVE, KISK FF MU Brno Seminář IVU, Havířov, 23. dubna 2 014 Co je obsahem 2 Zkušenostní úhel pohledu neknihovníka
VíceTomáš Janík, Eduard Hofmann
Oborová didaktika v učitelském studiu Tomáš Janík, Eduard Hofmann Pojetí oborových didaktik Jakou OD potřebujeme? OD je aplikovanou teoretickou disciplínou, jejíž klíčovou prověrkou je funkčnost vůči školní
VícePřírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství)
Bi1BP_PEST Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Anotace předmětu: 26 hodin přímé výuky rozdělené do absolvovaných na katedře biologie, terénním
VíceVymezení podporovaných aktivit
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceOBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE
OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to didaktika? didaktické...poučné umělecké dílo přednášené rytmicky, s fantazií, půvabně nebo energicky (J. W. Goethe
VíceProgram Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha
Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní
VíceProjektová výuka v mateřské škole a její možnosti
Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti Projektová výuka v mateřské škole a její možnosti B C. L E N K A P O L Á Š K O VÁ W W W. M S V P R A X I. C Z Na co dnes získáte odpověď Jakým způsobem
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VícePříloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK
Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních
VíceZdravá škola. škola podporující zdraví
Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým
VíceProjekt MAP rozvoje vzdělávání II pro území ORP Moravská Třebová CZ /0.0/0.0/17_047/ Akční plán. pro školní rok 2018/2019
Projekt MAP rozvoje II pro území ORP Moravská Třebová CZ.068/0.0/0.0/17_047/0008654 Akční plán pro školní rok 2018/2019 Dokument obsahuje plánované aktivity v projektu dle činnosti jednotlivých pracovních
VícePO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání
VíceObsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:
4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
VíceRVP v širších souvislostech
RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich
VíceSTRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY
Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje
VíceNázev akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ
Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?
VícePříloha školního vzdělávacího programu č. 3 Základní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm
Příloha školního vzdělávacího programu č. 3 Základní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm METODIKA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY (Autoevaluace školy) Cíle: Získání informací o současném stavu, jejich zhodnocení.
VíceVýběr z nových knih 11/2015 pedagogika
Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika 1. 100 her pro děti do tří let: v dětských skupinách a mateřských školách / Katharina Bäcker-Braun ; z německých originálů Die 50 besten Spiele für unterdreijährige
VíceProfesní standard v odborném
Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceNabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy
Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 16. února 2017 Koncepce podpory škol v prioritní ose 3 OP VVV základní východiska Investiční priority prioritní osy 3 OP VVV 1) Omezování a prevence předčasného
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY
Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VícePříklad dobré praxe VIII
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký
Více