mikroladění (je zde výběr z několika presetů), samozřejmě se slušnou MIDI výbavou včetně možnosti synchronizace s externími zařízeními, Local control

Transkript

1 Autor(ři): Daniel Škrášek Vyšlo: 4 / 05 Jakožto človíček nadevše milující černé a bílé klávesy, a koneckonců i vše co je s nimi spojeno, jsem dychtivě každý den netrpělivě očekával příjezd nového Rolandího miminka do našich končin - musím podotknout, že novinka od Rolandů se jmenuje Juno D. Že vám je tenhle název povědomý? Ano, skutečně myslím, že nejen těm dříve narozeným kolegům je jasné, že jméno miminko zdědilo po svých slavných předchůdcích Juno6/106/60 atd., kteří se celosvětově proslavili v 80.letech minulého století. A můžu vás ubezpečit, že nejen jméno, ale především i část zvukových programů má tahle novinka totožnou se svými staršími jmenovci. Po vybalení z kartónové krabice na nás vykoukne klávesový nástroj s kovový tělem elegantní broušené" antracitové barvy. Celkový vzhled nástroje, který se kromě barvy hodně podobá nástrojům Roland řady RS, na mne působí velmi hezkým dojmem. Klávesnice Juna D je pětioktávová, tedy 61 kláves syntezátorového typu s velmi příjemným chodem. Nástroj je díky své nízké váze také velmi snadno přenosný, což považuji jednoznačně za velké plus, zvláště pak, není-li váha přímo úměrná možnostem a kvalitě nástroje, což v tomhle případě opravdu neplatí. Zvuky Zvuková architektura nástroje je podobná jako i v jiných nástrojích firmy Roland - je založena na zvukových vzorcích, které jsou uloženy v paměti ROM, které odpovídají ekvivalentu 32Mb 16bitového lineárního formátu. Tedy, základním stavebním kamenem nástroje je jednoduchý zvuk, který nese název Tone a kterých je v nástroji celkem 640 a které můžou být rozloženy na klávesnici buď samostatně (režim SINGLE), v páru vedle sebe (režim SPLIT), nebo na sobě (režim DUAL) a které se spoustou dalších parametrů a funkcí, jako např. použití filtrů, obálek, nastavení efektového procesoru atd., které lze na Junu D programovat, tvoří další stupeň v hierarchii Juna D. Ten se nazývá PATCH a v paměti nástroje jich je celkem 640 a pro snadnější orientaci jsou zařazeny do desíti kategorií na které se nyní ve stručnosti podíváme. Jak je z obrázku patrné, každá kategorie má své samostatné tlačítko (které je jako všechny tlačítka na panelu Juno D podsvíceno), což ještě urychluje volbu toho správného zvuku. Tak tedy, kategorie s číslem 0, nese název Rhythm-SFX, a obsahuje bicí sady, jak akustické, tak elektronické, včetně sad ve formátu GM2, také sady perkusí, orchestrální bicí a také jak z názvu vyplývá, hodně efektů a ruchů (helikoptéra, vítr, déšť, pes, ptáci, dusot koní...), použitelných např. při výrobě reklamních spotů, filmových ruchů a pod. Tahle kategorie obsahuje celkem 71 zvuků. Kategorie č. 1 se jmenuje Piano, a jak asi správně tušíte, jde o poměrně velký výběr různých zvuků pian, celkem zde nalezneme 54 pozic a na nich zvuky jako např. Grand Piano, Honky Tonk Piano, LA Piano, Rhodes EP, MKS 20, FM Piano a pod. většina z nich je hodně vydařená. Další na řadě je kategorie č. 2 s názvem KBD - ORG a jedná se o banku zvuků různých klávesových nástrojů - opět jen namátkou Harpsichord, Marimba, Vibe, Clav, ale také velmi povedené Hammondky s Leslie efektem, či bez něj, Pipe Organ, D 50 Organ, Akordeon atd. celkem 86 pozic. Kategorie s číslem 3 se jmenuje Guitar obsahuje celkem 53 pozic a celá je věnovaná kytarám, jak akustickým, kde najdeme podle mne zdařilé španělky, nylonky,

2 dvanáctistrunky, tak i elektrickým (jak čistým tak nakresleným), kde svoji práci velmi dobře odvádí i solidní efektový procesor, ke kterému se dostaneme později. Jen ještě dodám, že mezi zvuky nalezneme i různé kytarové akordy, kdy jednou klávesou zahrajeme celý brutální kytarový akord - zní to hodně dobře. Kategorie s pořadovým číslem 4 se nazývá ORCH, a na 88 pozicích zde nalezneme nejrůznější orchestrální zvuky, jako např. housle, violy, cella, také hoboje, horny, flétny... samozřejmě nechybí také celé nástrojové sekce, a jejich varianty (např. oblíbená pizzicata) a nesmíme také zapomenout na populární smyčce právě z nástrojů Roland Juno (konkrétně Juno 60 a Juno 2). World, tak se jmenuje kategorie s pořadovým číslem 5, a jak sám název napovídá, jedná se o zvukovou banku, která obsahuje nástroje z nejrůznějších koutů světa, namátkou budu jmenovat např. Sitar, Kalimba, Shakuhachi, Koto, Shamisen nebo Banjo, aspoň pro mě docela zajímavé a inspirativní zvuky. Zbývá jen dodat že tahle banka obsahuje 22 pozic. Před námi je kategorie další, tedy již šestá v pořadí nesoucí název Brass, která skýtá celkem 77 pozic pro nejrůznější dechové nástroje, opět jen namátkou, LA Brass, Orch. Brass, Mute Trumpet, Brass Section, Sax a pod. výběr je poměrně velký jak samostatných zvuků, tak celých sekcí, určitě si vyberete ten pravý. Vocal a Pad, tak se jmenuje kategorie s číslem 7, a využijete ji, budete li potřebovat ke své produkci různé zvukové plochy, atmosféry, pady, ale také velmi slušně znějící vokály, chory, sbory, celé vokální fráze, jakož i např. jazzové Scatování - velmi povedené nabízí se 62 pozic. Před námi je kategorie číslo 8, která se jmenuje Synth. Celkem 79 pozicích nejrůznější syntezátorové zvuky, kde samozřejmě nesmějí chybět jak zvuky z Rolandích předchůdců (vždyť se nástroj přece jmenuje Juno), ale také zde najdeme poměrně hodně zvuků jiných, dle mého názoru zaměřených na současnou popovou, či taneční produkci, takže při hraní různých Leadů, Polysynthů, Sweepů, Arpeggií se myslím náležitě vydovádíte, tak jako já. Před námi je poslední zvuková kategorie označena číslem 9 a nesoucí název Bass. Celkem 68 pozic skýtá docela slušný zvukový potenciál basových zvuků. Nechybí basy akustické, elektrické (Rock Bass, Slap, Finger, Freetles), stejně jako syntezátorové (SH 101, SH 2, jak jinak Juno 2, Juno 106, a také s názvy jako Acid, Fat, House...), zkrátka, myslím že výběr je dostačující a každý si vybere. Zvuky se dají volit dvěma způsoby, buď jako doposud tak, že zvolíme kategorii a pak tlačítky Value listujeme seznamem zvuků (přidržíme li současně tlačítko Shift, jednotlivé kroky se nám urychlí), či je zde rychlejší způsob, známe-li pozici konkrétního zvuku v dané kategorii, použijeme na panelu nástroje tlačítko Numeric, zadáme číslo požadovaného zvuku a klávesou Enter potvrdíme. Na tomto místě bych chtěl jen podotknout, že celkové ovládání nástroje je docela chytře a dle mého názoru i dobře ergonomicky navrženo a myslím, že i většina uživatelů nebude vůbec přiložený manuál potřebovat (ten je mimo jiné, sice opět jen v anglickém jazyce, ale myslím, že je opravdu velmi dobře zpracován, a i uživatel, který nemá velké zkušenosti se syntezátory se zde mnohému naučí a pochopí nástroj do nejmenších detailů). Nejvýše v hierarchii Rolandu Juna D stojí tzv. Performance, což je vlastně kombinace až šestnácti Patchů, které můžou spolu sousedit na klávesnici, či se překrývat a tím mohou vznikat velmi tučné zvuky což využijete zejména při živém hraní, pro ty co při své práci používají sekvencer nebo počítač se sekvenčním programem umožní režim Performance hrát současně šestnáct zvuků a každý na jiném Midi kanálu, jediné omezení skýtá pouze polyfonie nástroje, která je 32 hlasů s prioritou poslední klávesy. Nesmíme ale zapomenout, že pokud máme jednotlivé Patches složené ze dvou Tones polyfonie automaticky klesá na polovinu, tedy šestnáct hlasů. Zbývá jen dodat že pozic pro Performance je zde celkem 32. Ještě dodám, že při výběru toho správného zvuku vám může pomoct docela užitečná funkce, která se aktivuje tlačítkem Audition, a při jeho zapnutí bude u vámi volených zvuků, tedy Tones

3 přehrávat krátké sekvence, které mají za úkol vám zvuk představit. Každá kategorie využívá jiné sekvence, tak aby byl právě co nejlépe vystižen charakter jednotlivých zvuků. Hezké. Roland Juno D neobsahuje jen Presety, ale je zde možnost vytváření vlastních barev (Patches), Performancí, bicích sad i frází, a editačních parametrů je zde hodně, takže nástroj uspokojí i ty z vás, kteří touží být originální, což je samozřejmě dobře. EFX Pojďme tedy dál, nyní si řekneme něco o interním efektovém procesoru Juna D, který se dělí na tři nezávislé bloky - prvním z nich je multiefekt, který obsahuje poměrně velké množství efektů (konkrétně 47) a jejich vzájemných kombinací, jen namátkově jsou to např. Stereo ekvalizer, OverDrive, Distortion, Phaser, Enhancer, Auto Wah, Rotary Speaker, Kompresor, Limiter, různé Delaye, Reverby, Flangery, Gate, AutoPan a samozřejmě nejrůznější kombinace těchto efektů, jako např. Gate - Reverb, Distortion - Flanger, Flanger - Enhancer a pod. Další efektový blok se nazývá Chorus, a jak již jeho název sám napovídá, jedná se o nejrůznější druhy Chorusů od jemných modulací až po hodně husté" efekty (celkem 8 typů). A posledním blokem je jak jinak než Reverb, kde nalezneme také dostačující výběr z osmi kvalitních algoritmů, musím ještě dodat že všechny tři efektové bloky pracují současně a jejich nastavení se ukládá společně s každým zvukem, jako jeho součást. Kvalita efektového procesoru je opravdu vysoká a myslím, že značnou měrou také přispívá ještě k vylepšení již tak velmi slušnému zvuku nástroje Roland Juno D. Na tomto místě si ale bohužel neodpustím malou poznámku, i když kvalita efektových algoritmů je vysoká, osobně si myslím (a není to problém jen tohoto nástroje), že některé zvuky jsou zbytečně moc přeefektované", a tohle se týká především prostorových efektů, tedy Reverbů, na první poslech zní takhle nahalované" zvuky sice moc hezky, ale pokud budete chtít nástroj okamžitě použít např. při hraní v kapele, myslím, že budete muset malinko editovat, což na druhou stranu na tomhle nástroji není, díky jeho intuitivnímu ovládání zase takový problém. Roland Juno D obsahuje pár docela zajímavých vychytávek" se kterýma bych vás rád seznámil. Rolandovský Pitch Stick po levé straně nástroje hned vedle klaviatury, tedy páčka sloužící k ohýbání tónu, případně jeho modulaci myslím nepřekvapí, ale že zde nalezneme D Beam Controller, to v této cenové kategorii myslím není zase až tak obvyklé. Pro ty z vás, kteří o téhle věcičce ještě neslyšeli podám krátké vysvětlení. Jedná se tedy zjednodušeně, o kontroller, který vám umožní pohybem vaší např. dlaně nad samotným kontrolerem ovládat parametry zvuku v reálném čase. Na výběr máte z několika možností - pokud zvolíte možnost první, a aktivujete tlačítko s názvem Solo Synth umístěné pod kontrollerem, na klávesnici podržíte nějaký akord a levou rukou se budete přibližovat seshora k senzoru D Beam kontrolleru, bude Juno rozkládat zvolený akord v závislosti na pohybu (tedy rychlosti) vaší ruky. Podobně to funguje aktivujete-li tlačítko s názvem Active Express, které naleznete hned vedle, v tomhle případě vaše ruka bude v závislosti na vzdálenosti od D Beamu ovlivňovat hlasitost právě hraného zvuku na klávesnici. Pokud by vás takovéhle kouzlení zcela neuspokojovalo, je zde ještě možnost třetí a s ním tlačítko s názvem Assignable, jehož pomocí můžete D Beam Kontrolleru přiřadit libovolnou funkci z nabídky, jako např. modulaci, čas portamenta, hlasitost, panoramu atd. Velmi hezké a dá se s tím uděl dost parády, záleží jen na vaší fantazii. Tak jdeme dál, další docela užitečná funkce, kterou Roland Juno D disponuje je jednoduchý bicí automat, který se aktivuje tlačítkem, které nese název Rhytm Guide, pro jeho použitím je nutné přepnout nástroj do režimu Performance, jinak

4 nám bicí nebudou hrát. Rhytm Guide obsahuje 32 Paternů, které využívají 20 sad bicích zvuků, a které je možno přehrávat v tempu 5 až 300Bpm, tempo lze mimo jiné nastavit též pomocí tlačítka s názvem Tap, na které stačí párkrát klepnout v požadovaném tempu, a Juno samo nastaví požadované rytmické hodnoty, které také ihned zobrazí na displeji. Tlačítko Tap je tak jako všechna tlačítka podsvětleno a jen pro vaši informaci, bliká zeleně hezky do rytmu, jen na první dobu změní barvu na červenou, takže máte i optickou kontrolu tempa. Kromě různých bicích paternů lze nastavit dle přání i klasický metronom, myslím že je to docela užitečná pomůcka jak při cvičení, tak rytmy mohou být inspirací při komponování. Nástroj nabízí také tlačítko s názvem Phrase - Arpeggio. Každá kategorie zvuku má v paměti nástroje naprogramovány určité styly, odpovídající stylistice hry na ten který nástroj, které budou automaticky po navolení přehrávány, rozdíl mezi frází a arpeggiem je v tom, že navolíme-li frázi, stačí stisknout jedinou klávesu a je automaticky přehrávána určitá hudební fráze či riff, kdežto Arpeggio rozkládá akordy hrané na klávesnici, dle navoleného pořadí, nahoru, dolů, náhodně apod. Dlužno dodat, že i zde můžeme měnit tempo tlačítkem Tap (nebo samozřejmě také pomocí Value). Arpeggia i Phraze pokrývají mnoho hudebních stylů, jsou hodně inspirující a mohou být zdatným pomocníkem při nahrávání, komponování, tvorbě aranží, jamování. Další zajímavou funkci, kterou je třeba také zmínit je funkce s názvem Chord Memory, která se aktivuje příslušnou klávesou a umožňuje hrát jen jedinou klávesou přednastavené akordy, od jednoduchých až po složité mixtury - k dispozici jsou presety s názvy jako např. Jazz, Blues, Pop a pod. Příjemnou výbavou, využitelnou zejména při živém hraní, představuje pět otočných kontrolerů, které se nacházejí v pravé části ovládacího panelu nástroje, a kterýma lze dost zásadně ovlivňovat zvuk v reálném čase, tedy i při hře na klávesnici. Kontrolery jsou přiřazeny parametrům obálky, tedy Atack, Decay, Release, dále můžeme měnit Cuttoff i Resonanci filtru, poměr mezi dvěma Tones, a hloubku i rychlost LFO. Při otáčení se na displeji okamžitě zobrazí název parametru, který je editován, a také jeho aktuální hodnota, díky čemuž máte vizuální kontrolu nad parametry daného zvuku. Kontrolery mají příjemně tuhý chod a díky svým rozměrům i rozmístění se budou dobře ovládat i lidem s většími prsty. Jsme-li u živého hraní na klaviatuře, připomenu, že má sice jen 61 kláves, ale díky tlačítkům s názvem Octave Shift se nám nabízí možnost posunu oktáv nahoru i dolů o 3 oktávy, a taktéž pomocí stejných tlačítek při současném stisknutí tlačítka Shift, můžou ti línější z nás jednoduše nástroj transponovat o požadovaný interval. Hodnocení Roland Juno D je vcelku povedený klávesový nástroj, který má na palubě docela hodně zajímavých funkcí, které rozhodně nejsou obvyklé, zvláště pak v této cenové kategorii, uvážíme-li, že Juno D stojí cca ,- Kč včetně DPH, stojí rozhodně aspoň za vyzkoušení. Za tuhle cenu totiž dostanete lehce přenosný nástroj od solidního výrobce, který má v oboru rozhodně letité zkušenosti, se spoustou slušných zvuků, trojnásobným efektovým procesorem, rozsáhlými možnostmi editace jednotlivých zvuků i parametrů, možností Performance, pěticí otočných kontrolerů, pro ovládání v reálném čase, kouzelnickým D Beam kontrolerem, jednoduchým bicím doprovodem, funkcemi Phraze/Arpeggio, také Chord Memory, dokonce s možností

5 mikroladění (je zde výběr z několika presetů), samozřejmě se slušnou MIDI výbavou včetně možnosti synchronizace s externími zařízeními, Local control a pod. K nástroji je jako příslušenství dodáván velmi přehledný anglický manuál s kompletními seznamy presetů, frází, rytmů, dále k nástroji dostanete externí napájecí zdroj (9V), a také CD Rom (Mac/PC) se Sound Editorem, sloužícím k ukládání a snadné editaci zvuků v počítači. Uvažte sami, nová inkarnace Juna doznala pořádných změn, pokud vás tento aspoň trochu zaujal, běžte si jej sami vyzkoušet.