Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí

Transkript

1 Zahradníková J., Machovec J., Machovec J., Vašina V. 2011: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí. Opera Corcontica 48: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí Dendroflora of the castle park in Vrchlabí Jitka Zahradníková 1, Jaroslav Machovec 2, Jan Machovec 2 & Václav Vašina 3 1 Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí, jzahradnikova@krnap.cz 2 Nádražní 20, Lednice 3 U Lázní 444, Vrchlabí Abstrakt Práce seznamuje s 30 nejvýznamnějšími dřevinami nebo skupinami dřevin zámeckého parku ve Vrchlabí a uvádí soupis 155 perspektivních stromů a 22 významných skupin keřů. V druhové a kvalitativní analýze hodnotí veškerou dendrofloru parku. V diskusi porovnává její současný stav se stavem v roce 1996, v době před rozsáhlou rekonstrukcí zeleně, a navrhuje některé stromy i celý park k ochraně podle Zákona o ochraně přírody a krajiny. Klíčová slova: zámecký park, dřeviny, dendroflora, Vrchlabí Abstract The article introduces the 30 most important trees of the castle park in Vrchlabi, Czech Republic, and presents 155 prospective trees and 22 significant groups of shrubs. Evaluation of the whole park dendroflora is based on species and qualitative analysis. The current state is compared with the state in year 1996, before the large reconstruction of the greenery. Selected trees and the whole park are proposed for protection under the Law of Nature and Landscape Protection. Keywords: castle park, wood species, dendroflora, Vrchlabí ÚVOD Vrchlabský zámek byl spolu se zahradou založen v polovině 16. století. Oba prošly v průběhu více než čtyř set let mnohými změnami. Pro park nejvýznamnější se odehrály přibližně před 150 lety. Tehdy byly ne zcela rozvinuté barokní úpravy přetvořeny v přírodně krajinářském stylu. Na nevelké ploše osmi hektarů vznikla promyšlená, slohově čistá kompozice, která je v podstatě zachována dodnes. Park je ceněn pro čistotu výrazu, po stránce sadovnické i dendrologické. Od roku 1964 je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Podrobně píše o historii parku Jaroslav Hofman v článku Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí (Hofman 1966). Změny ve 20. století, především ty, ke kterým došlo po převzetí parku Správou KRNAP v roce 1964, jsou zachyceny např. ve Zprávách KRNAP a v časopisu Krkonoše (Vašina 1965 a 1996). Historický vývoj i dendrologické hodnoty jsou stručně popsány i v díle České zámecké parky a jejich dřeviny (Hieke 1984). Významnou událostí ve vývoji parku byla rekonstrukce zeleně realizovaná na přelomu tisíciletí (Zahradníková 1998). Cílem práce je vedle stručného zaznamenání událostí v letech především zhodnotit park po stránce dendrologické, tj. popsat nejvýznamnější a perspektivní dřeviny. Dále pak analyzovat porosty z hlediska druhové a věkové struktury a porovnat je se stavem před patnácti lety, kdy se připravoval projekt obnovy zeleně. V neposlední řadě zaznamenat, jaké druhy a kultivary dřevin vysázených v rámci rekonstrukce porostů rostou v parku po více jak deseti letech. 119 OC48GENTIANA.indb :29

2 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí REKONSTRuKCE ZELENě Projekt Zámecký park ve Vrchlabí. Návrh prostorové a porostní rekonstrukce zeleně. zpracovali v roce 1996 Jaroslav a Jan Machovcovi (Machovec 1996). V rámci projektu provedená inventarizace zaregistrovala celkem 879 jednotlivě evidovaných stromů a 47 ploch keřů. Na základě zhodnocení současného stavu byla provedena druhová, věková a kvalitativní analýza porostů, ze které vyplynulo, že základ (kostru) parku tvořily buky, kleny, mléče, lípy a duby (51 % z celkového počtu stromů). Z cizích druhů byly nejpočetněji zastoupeny cypřišky, douglasky, jedle, jedlovce, jírovce a zmarličníky. Z významnějších exotů zde rostly Pinus strobus, Metasequoia glyptostroboides, Acer cappadocicum, Acer ginnala, Castanea sativa, Corylus colurna, Liriodendron tulipifera, Phellodendron amurense a Quercus rubra. Podíl domácích dřevin tvořil 80 %, podíl listnáčů 73 %. Polovina dřevin dosáhla věku 100 a více let. Největší problém představovaly přehoustlé obvodové clony. Celkově byl stav porostů shledán uspokojivým s předpokladem, že je reálné dostat jej postupnými a cílenými zásahy do velmi dobrého stavu. Navrhované řešení vyšlo ze zásady respektovat v kompozici i druhové skladbě podobu zahrady z poloviny 19. století. Programovou náplň zaměřilo na ukázky kultivarů domácích dřevin a doplnilo ji o ukázky horské krkonošské flóry. Atraktivní dřeviny cizího původu byly navrženy ojediněle pouze ve vnitřní části parku, byly zachovány základní volné plochy a průhledy, nezměnila se cestní síť. Bývalé alpinum bylo navrženo upravit srovnáním do měkké terénní vlny a přístup do parku časově vyhradit. K asanaci bylo určeno 269 stromů. K výsadbám pak 133 listnatých a jehličnatých stromů s balem, přes 1400 prostokořenných sazenic listnatých stromů a keřů a téměř 900 jehličnatých keřů. Realizaci projektu provedl v letech 1998 až 2000 pan Rudolf Müller ze Strádova. Dílo o celkové hodnotě Kč bylo plně hrazeno ze Státního fondu životního prostředí ČR. OBDOBí LET Uplynulých deset let bylo obdobím stabilizace porostů po rekonstrukci a rozvoje nově vysázených dřevin. Došlo v něm k dalším probírkám dřevin, ať už plánovaným nebo v důsledku větrných kalamit. Za toto období bylo z bezpečnostních, zdravotních a pěstebních důvodů a v rámci větrných kalamit odstraněno více než 60 stromů. Téměř osm desítek stromů bylo ošetřeno zdravotním nebo bezpečnostním řezem. I realizované výsadby nových dřevin doznaly některých změn. Jen výjimečně zanikly v důsledku nevyhovujícího klimatu (pokryvné růže typu odrůdy Max Graf před zámkem, Cercis siliquastrum a Quercus robur Pendula ), část z nich pak v důsledku zcizení nebo poškození vandaly. Některé byly dodatečně nahrazeny novými, případně s použitím vzrůstnějších forem (např. semenáče Taxus baccata namísto jeho kultivarů). Skupiny pěnišníků před zámkem byly doplněny o další keře (v roce zde bylo vysazeno 145 sazenic Rhododendron (velkokvětý stálezelený), 30 sazenic R. smirnowii, 140 sazenic Taxus baccata, Taxus b. Repandens a T. cuspidata). V letech byly v parku v rámci rekonstrukce zeleně i po ní vysázeny některé rostliny ze záchranných přenosů z Krkonoš, z míst zasažených výstavbou (silnice Hrabačov Vítkovice) nebo těžbou (lom v Horním Lánově) a doplněné výpěstky z genofondové zahrady Správy KRNAP. Cílem bylo vytvořit základ k obohacení bylinného podrostu bučiny (bažanka vytrvalá, hrachor jarní, kapradina laločnatá, kokořík přeslenitý, konvalinka vonná, kopytník evropský, kyčelnice cibulkonosná, lýkovec jedovatý, plicník lékařský, měsíčnice vytrvalá, samorostlík klasnatý, svízel vonný) nebo zprostředkovat návštěvníkům ukázku podrostů dalších společenstev Krkonoš (smrčina a pásmo kosodřeviny). Od té doby je možné v parku vidět některé vzácné druhy rostlin (bříza karpatská, jeřáb ptačí olysalý, lilie zlatohlavá, mléčivec alpský, střemcha obecná skalní, úpolín evropský, vrba slezská). Správa KRNAP zajistila i technické práce a vybavení pro návštěvníky. V návaznosti na obnovu zeleně byly v areálu umístěny nové lavičky a odpadkové koše. V roce 2000 byl rekonstruován zámecký rybník. Kromě jeho odbahnění byla celkově obnovena hráz včetně bezpečnostního přelivu s balvanitým skluzem a upraven odtok. Narušené břehy byly zpevněny rovnaninou z kamene a místa častého přístupu byla vydlážděna kamenem. V roce 2004 Správa KRNAP obnovila oplocení oddělující park od prostoru náměstí odstraněné při výstavbě podzemních garáží v roce 1994, a tím napravila jedno desetiletí trvající narušení celistvosti parku. V roce 2007 se podařilo renovovat kamenný mostek osazením 120 OC48GENTIANA.indb :29

3 Opera Corcontica 48/2011 kovového zábradlí a vydat na základě studentské práce sestavenou brožurku průvodce po naučné stezce zámeckým parkem (Dlabová & Zahradníková 2007). Dále byla realizována řada drobných oprav, např. oprava částí ohradní zdi, oprava visuté lávky k hrobce Morzinů, rekonstrukce malého rybníku atd. V roce 2008 byla v prostoru bývalého alpina umístěna socha Ivana Šmilauera Tušení souvislostí, vytvořená na sochařském sympoziu u příležitosti 45. výročí založení Krkonošského národního parku. METODIKA Zámecký park se rozkládá na výměře osmi hektarů na p. p. č. 53, 55/5, 55/6, 59/3, 59/9, 1889/2 a části p. p. č. 54 v k.ú. Vrchlabí. Leží v nadmořské výšce 480 m a patří do chladné klimatické jednotky Ch 7 se srážkovým úhrnem mm. Průměrná teplota se zde pohybuje okolo 6,5 C a délka vegetační doby je 144 dní (Quitt 1975). Analýza porostů byla sestavena na základě inventarizace dřevin provedené v roce 1996 v rámci projektu na rekonstrukci zeleně zámeckého parku (Machovec 1996) a její aktualizace k únoru Jako nejvýznamnější byly vybrány dřeviny posuzované v rámci inventarizace jako nadprůměrně hodnotné, dosahující stáří 100 a více let nebo význačné exotické solitéry. V příloze jsou pak uvedeny stromy a skupiny keřů vybrané z inventarizace 1996, hodnocené jako průměrné a nadprůměrné se sadovnickou hodnotou 3 a více (SH celková hodnota jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby vyplývající z jeho biologické podstaty, více Machovec 1996), které jsou perspektivní pro další rozvoj parku a neměly by být káceny. Plocha keřů byla odečtena z leteckých snímků. Výška stromů byla měřena pomocí výškoměru Blume-Leiss. V práci je použito botanické názvosloví dle Klíče ke květeně ČR (Kubát 2002), názvy kultivarů listnatých dřevin odpovídají Encyklopedii listnatých stromů a keřů (Horáček 2007). VýSLEDKy ANALýZA POROSTů Počet jednotlivě evidovaných stromů se pohybuje v současnosti okolo 550 jedinců. Kosterní dřeviny jsou zastoupené z 51 % (buk 21 %, javor 19 %, lípa 6 %, dub 5 %). Dále je přítomna bříza (3 %), jilm (2 %), jasan (2 %) a habr (2 %), v menší míře olše, vrba, jeřáb a třešeň. Celkový podíl listnatých dřevin je 70 %, domácích listnáčů je pak 63 %. Domácí dřeviny jsou přítomny ze 70 %. Poměrně početná je skupina exotických jehličnanů (23 %) s nejčastěji se vyskytujícími rody Chamaecyparis, Abies, Pinus a Tsuga. Je zde evidováno 22 významných skupin keřů o celkové ploše 6090 m 2. Téměř 250 stromů (43 %) má věk 100 let nebo více. Průměrně až nadprůměrně hodnotných stromů (SH 3) je 155 (viz přílohu). Jsou to převážně domácí listnaté druhy rostoucí v obvodových clonách, v menší míře pak jehličnany cizího původu ve středních partiích parku (Pinus strobus, Pseudotsuga menziesii, Tsuga canadensis, Abies nordmanniana). K velmi starým patří i skupiny pěnišníků a tisů. V parku je evidováno 53 druhů stromů (týká se vzrostlých jednotlivě evidovaných stromů). V již zajištěných výsadbách, které jsou v souladu s celkovou koncepcí soustředěny především na kultivary domácích dřevin, přibylo osm nových druhů (Abies procera, Betula carpatica, Betula nigra, Pinus peuce, Q. cerris, Q. coccinea, Quercus palustris a Salix silesiaca). Druhová skladba keřů čítala 26 druhů, výsadbami se rozšířila o dalších sedm (Juniperus horizontalis, Spirea bumalda, S. cinerea, Rhododendron catawbiense, Viburnum pragense a V. rhytidophyllum). NejvýZNAMNější SOLITERy a SKuPINy Přehled nejvýznamnějších soliter a skupin je vyznačen na Obr. 1 a v Tab. 1 i s uvedením základních dendrometrických dat. Výběr z nich dokumentují Obr V současné době je nejvyšším stromem parku dub červený (Quercus rubra) s invetarizačním č. 464 (na Obr. 1 pod č. 17), jehož naměřená výška je 121 OC48GENTIANA.indb :29

4 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí 44 m. Strom s největším obvodem je javor klen (Acer pseudoplatanus) s inventarizačním č. 131 (na Obr. 1 pod č. 3), obvod jehož kmene ve výčetní výšce byl změřen na 475 cm. U patnácti stromů byl věk odhadnut na více než sto let, je pravděpodobné, že pocházejí z doby založení přírodně krajinářské úpravy parku v polovině 19. století. Z dřevin exotického původu vyniká vitalitou a estetickým působením především zmarličník japonský (Cercidyphyllum japonicum) s inventarizačními č. 742, 743 (na Obr. 1 č. 25), Tab. 1. Nejvýznamnější solitery a skupiny. č. na Obr. 1/ # in Fig. 1 The most significant trees and groups. in. č./in. #. taxon výška (m)/ height (m) obvod (cm),*plocha (m 2 )/ perimeter (cm), *area (m 2 ) 1 22 líska turecká Corylus colurna korkovník amurský Phellodendron amurense 5, javor klen Acer pseudoplatanus věk/age buk lesní Fagus sylvatica lípa srdčitá Tilia cordata buk lesní Fagus sylvatica Atropunicea javor klen Acer pseudoplatanus douglaska tisolistá sivá Pseudotsuga menziesii var. glauca modřín opadavý Larix decidua cypřišek hrachonosný Chamaecyparis pisifera Filifera , kaštanovník jedlý Castanea sativa , 153, buk lesní Fagus sylvatica , 393 dub letní Quercus robur Fastigiata 31, , jedlovec kanadský Tsuga canadensis liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera metasekvoje čínská Metasequoia glyptostroboides 16, dub červený Quercus rubra dub červený Quercus rubra buk lesní Fagus sylvatica buk lesní Fagus sylvatica buk lesní Fagus sylvatica Atropunicea jedle kavkazská Abies nordmanniana , 683, 684, 689, 691 borovice vejmutovka Pinus strobus javor kapadocký Acer cappadocicum , 743 zmarličník japonský Cercidiphyllum japonicum buk lesní Fagus sylvatica Asplenifolia 22, dub letní Quercus robur A1 pěnišník kavkazský Rhododendron caucasicum * F, H, Q1 pěnišník Smirnowův Rhododendron smirnowii * A, B, E, B1, N1 tis červený Taxus baccata * Vysvětlivky / Explanatory notes: in. č. inventarizační číslo v projektu rekonstrukce zeleně (Machovec 1996) / inventory number in the project of the greenery reconstruction (Machovec 1996), obvod kmene obvod kmene měřen ve výšce 1,3 m / perimeter trunk perimeter measured 1.3 m above ground level, plocha plocha keřů v m 2 / area bush area in m OC48GENTIANA.indb :29

5 Opera Corcontica 48/2011 Obr. 1. Letecký snímek se zákresem nejvýznamnějších soliter a skupin. Fig. 1 Orthophotomap with the most significant trees and groups. 123 OC48GENTIANA.indb :29

6 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí Obr. 2. Korkovník amurský (Phellodendron amurense), inventarizační č. 33, na Obr. 1 pod č. 2. V domovině až 15 m vysoký strom. Zdejší 42 letý exemplář vyrostl jako pařezový výmladek původního stromu, který byl vyvrácen v roce 1967 v důsledku sněhové kalamity. Fig. 2 Phellodendron amurense, inventory No. 33, in Fig. 1 as No. 2. The 42-year-old specimen grew up as a sprout shoot from the original tree destroyed by heavy snow in Photo K. Antošová, October 19, Obr. 3. Douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca), inventarizační č. 286, na Obr. 1 pod č. 8. Jedinec s typickým vzhledem a výškou 19 m odpovídá průměrným stromům ve své domovině Severní Americe. Fig. 3 Pseudotsuga menziesii var. glauca, inventory No. 286, in Fig. 1 as No. 8. The individual with a typical appearance and height of 19 m is similar to an average tree in his homeland North America. Obr. 4. Spontánní semenáč zmarličníku japonského (Cercidiphyllum japonicum) na ostrůvku v zámeckém parku. (barevný uprostřed). Foto dne Fig. 4 The spontaneous seedling of Cercidiphyllum japonicum grown on an island of the park pond. (the color one in the middle). Photo from October 1, OC48GENTIANA.indb :29

7 Opera Corcontica 48/2011 Obr. 5. Javor kapadocký (Acer cappadocicum), inventarizační č. 700, na Obr. 1 pod č. 24. Krásný exemplář javoru (původem z Asie), který je možné v českých parcích vidět jen zřídka, ztrácí v současné době vitalitu v důsledku napadení dřevokaznou houbou. Fig. 5 Acer cappadocicum, inventory No. 700, in Fig. 1 as No 24. Beautiful maple specimen (originated from Asia), seen in the Czech parks rarely, currently loses vitality as a result of wood-destroying fungus attack. Obr. 6. Kaštanovník jedlý (Castanea sativa), inventarizační č. 380, na Obr. 1 pod č. 11. Vícekmenný strom dosahující v dospělosti v domovině dvojnásobné výšky a věku i 500 let přináší v parku jedlé plody jen výjimečně. Ve Vrchlabí byl vysazen v roce 1965 původně jako součást celé skupiny. Fig. 6 Castanea sativa, inventory No. 380, in Fig. 1 as No. 11. Multi-stemmed tree is bringing edible fruits only rarely. It was planted in 1965 originally as a part of a group. 125 OC48GENTIANA.indb :29

8 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí Obr. 7. Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), inventarizační č. 395, na Obr. 1 pod č. 15. Dřevina původem ze Severní Ameriky je atraktivní především svými květy tvaru tulipánu. Fig. 7 Liriodendron tulipifera, inventory No. 395, in Fig. 1 as No. 15. Tree species from North America is attractive particularly because their tulip-shaped blooms. Obr. 8. Cypřišek hrachonosný Filifera (Chamaecyparis pisifera Filifera ), inventarizační č. 337, na Obr. 1 pod č. 10. Urostlý solitérní exemplář o výšce 18 m skrývá pod typicky hustým jemným větvením koruny dva kmeny. Fig. 8 Chamaecyparis pisifera Filifera, inventory No. 337, in Fig. 1 as No. 10. Burly solitary specimen of height of 18 m covers two trunks under a typically thick fine branching top. 126 OC48GENTIANA.indb :29

9 Opera Corcontica 48/2011 jehož potomci napěstovaní i spontánní rostou i na dalších místech parku. SouČASNý STAV dřevin vysázených v rámci REKONSTRuKCE ZELENě Z výsadeb provedených v rámci rekonstrukce zeleně v současné době rostou a prospívají tyto dřeviny: Abies alba 3 ks, Abies balsamea 1 ks, Abies koreana 3 ks, Abies procera 1 ks, Acer platanoides ( Deborah 2 ks, Drummondii 1 ks, Erectum 2 ks, Schwedleri 1 ks), Acer pseudoplatanus ( Atropurpureum 3 ks, Erectum 3 ks), Betula carpatica 3 ks, Betula ermanii 1 ks, Betula nigra 2 ks, Betula pendula ( Fastigiata 2 ks, Tristis 2 ks), Carpinus betulus ( Fastigiata 2 ks, Frans Fontaine 2 ks), Cercidiphyllum japonicum 5 ks, Fagus sylvatica ( Asplenifolia 2 ks, Dawyck 2 ks, Pendula 4 ks, Zlatia 2 ks), Juniperus horizontalis skupina Glauca 70 m 2, Larix decidua 3 ks, ( Pendula 3 ks), Larix kaempferi 2 ks, Liriodendron tulipifera 1 ks, Picea abies krkonošský typ 7 ks, Pinus peuce 3 ks, Pinus mugo 24 m 2, Quercus coccinea 2 ks, Quercus palustris 2 ks, Quercus robur ( Cupressoides 3 ks), Quercus rubra 4 ks, Salix silesiaca 3 ks, Sorbus aucuparia var. glabrata 3 ks, Spiraea bumalda 180 m 2, Spiraea cinerea Grefsheim 15 m 2, Tilia cordata 1 ks, Tilia euchlora 3 ks, Taxus sp. (T. baccata Dovastoniana, Repandens Semperaurea, a T. media Hicksii ) 450 m 2, Viburnum pragense a V. rhytidophyllum 270 m 2. DISKuSE Inventarizace v roce 1996 evidovala 879 jednotlivých stromů, v roce 2011 jich v parku roste přibližně 550. Z porovnání let 1996 a 2011 vyplývá, že podíl kosterních dřevin (buk, javor, lípa, dub) zůstal zachován, v obou případech činil 51 %. Jen mírně (o 3 %) poklesl podíl listnáčů (ze 73 % na 70 %). Poněkud se snížilo zastoupení domácích dřevin, jejich podíl klesl z 80 % na 70 %. Tato změna byla způsobena především nutnými stabilizačními probírkami příliš hustých obvodových clon tvořených domácími druhy. Projekt (Machovec 1996) počítal s tím, že probírkami dojde ke zlepšení indexu překryvnosti (poměrné číslo, které udává, jaká část průmětů korun se vzájemně překrývá) z hodnot 2,23 2,69 na 1,39 1,53. Na dosažené hladině indexu se nepřekrývá % plochy průmětu korun. Tím byly vytvořeny podmínky pro rozvoj ponechaných sadovnicky hodnotných stromů a pro zlepšení věkové a prostorové rozrůzněnosti v obvodových clonách. K dalšímu rozvolnění porostu přispěly i vývraty a zlomy v důsledku silného větru v lednu roku 2007 (orkán Kyril) a v červenci roku Poškozeny byly především duby v jižní cloně, kde bylo asanováno pět sto a víceletých jedinců. V zámeckém parku ve Vrchlabí roste řada významných, ať už exotických nebo domácích dřevin výjimečných velikostí a stářím. Řadu z nich by bylo žádoucí vyhlásit za památné dle Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb., v platném znění. Je to především javor klen in. č. 131, modřín opadavý in. č. 331, buk lesní Atropunicea in. č. 606 a buk lesní Asplenifolia in. č. 656 (viz poznámka v příloze). Park je cenný i po stránce zoologické. Mají zde svá rozmnožovací a potravní teritoria stromové druhy netopýrů, další druhy sem přilétají za potravou. Z ostatních zvláště chráněných druhů zde pravidelně hnízdí kavka obecná a lejsek šedý, občas holub doupňák a žije zde veverka obecná. Během tahu se krátkodobě vyskytují i jiné vzácné druhy ptáků (J. Flousek, pís. sdělení). K podpoře biologické rozmanitosti jsou na místě ponechávána provozně bezpečná torza starých stromů. Celý park požívá ochrany jako nemovitá kulturní památka. Pro svoje přírodní hodnoty je však vhodným kandidátem i na ochranu podle Zákona o ochraně přírody a krajiny, např. jako významný krajinný prvek. 127 OC48GENTIANA.indb :29

10 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí LITERATuRA Dlabová K. & Zahradníková J. 2007: Zámecký park ve Vrchlabí. MŽP Praha. Fanta J. & Vašina V. 1967: Zmarličník japonský v zámecké zahradě ve Vrchlabí. Zprávy, Arboretum Nový Dvůr u Opavy, 5: 7 8. Hieke K. 1984: České zámecké parky a jejich dřeviny. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Hofman J. 1966: Historický vývoj zámecké zahrady ve Vrchlabí. Opera Corcontica 3: Horáček P. 2007: Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Computer Press, Brno. Kubát K. et al. 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Machovec J. & Machovec J. 1996: Park ve Vrchlabí. Návrh prostorové a porostní rekonstrukce zeleně. Projektová dokumentace, Lednice. Quitt E. 1975: Klimatické oblasti ČSR 1: Geografický Ústav, Brno. Vašina V. 1965: Rekonstrukce zámeckého parku. Zprávy KRNAP 2: 6 7 Vašina V. 1996: Svědek dávných časů. Krkonoše 7, 8: 4 5, Zahradníková J. 1998: Probíhá obnova zámeckého parku ve Vrchlabí. Štursa J. & Marková J. (eds), Ročenka Správy KRNAP: OC48GENTIANA.indb :29

11 Opera Corcontica 48/2011 PříLOha Jednotlivě evidované perspektivní stromy a významné skupiny keřů. Individually registered prospective trees and significant groups of shrubs. in.č./ in. # stromy/trees průměr kmene /trunk diameter věk /age SH lokalizace /location 2 Aesculus hippocastanum S 5 Alnus glutinosa S 13 Fagus sylvatica S 14 Fagus sylvatica S 15 Fagus sylvatica S 24 Fagus sylvatica Atropurpurea S 25 Fagus sylvatica Atropurpurea S 26 Fagus sylvatica Atropurpurea S 94 Acer pseudoplatanus S 103 Acer pseudoplatanus S 104 Acer pseudoplatanus S 109 Acer platanoides S 110 Acer pseudoplatanus S 118 Acer pseudoplatanus S 126 Fagus sylvatica S 129 Acer platanoides S 130 Fagus sylvatica S poznámka /note 131 Acer pseudoplatanus Z návrh PS 136 Fagus sylvatica Z 146 Tilia cordata Z 150 Tilia cordata Z 2 kmen 155 Tilia cordata Z 156 Tilia cordata Z 158 Fagus sylvatica Z 163 Tilia cordata až Z 5 kmen 168 Acer pseudoplatanus 20 40, Z 2 kmen 173 Tilia cordata Z 177 Tilia cordata Z 181 Carpinus betulus Z 185 Fagus sylvatica Z 197 Fagus sylvatica Z 200 Carpinus betulus Z 206 Tilia cordata Z 129 OC48GENTIANA.indb :29

12 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí in.č./ in. # stromy/trees průměr kmene /trunk diameter věk /age SH lokalizace /location poznámka /note 210 Fagus sylvatica 20 40, Z 2 kmen 212 Fagus sylvatica Z 217 Fagus sylvatica Atropunicea Z 221 Acer platanoides Z 222 Fagus sylvatica Z 231 Fagus sylvatica Z 234 Fagus sylvatica Atropunicea Z 337 Fagus sylvatica Atropunicea Z 241 Fagus sylvatica Z 246 Fagus sylvatica Z 252 Fagus sylvatica Z 254 Fagus sylvatica Z 260 Fagus sylvatica Z 261 Fagus sylvatica Z 269 Fagus sylvatica Z 275 Tsuga canadensis Z 277 Acer platanoides J 279 Fagus sylvatica Atropunicea J 286 Pseudotsuga menziesii C 323 Quercus robur J 331 Larix decidua C návrh PS 337 Chamaecyparis pisifera Filifera 20 40, C 2 kmen 343 Pseudotsuga menziesii C 354 Quercus robur J 357 Carpinus betulus J 359 Acer platanoides J 361 Picea abies J 366 Acer platanoides J 371 Acer platanoides J 379 Tsuga canadensis 20 40, J 2 kmen 380 Castanea sativa C 2 kmen 384 Fagus sylvatica C 388 Acer pseudoplatanus C 390 Tsuga canadensis C 392 Quercus robur Fastigiata C 394 Tsuga canadensis J 130 OC48GENTIANA.indb :29

13 Opera Corcontica 48/2011 in.č./ in. # stromy/trees průměr kmene /trunk diameter věk /age SH lokalizace /location 401 Acer platanoides J 406 Acer pseudoplatanus J 411 Acer pseudoplatanus J 413 Acer pseudoplatanus J 415 Acer pseudoplatanus J 418 Tilia cordata J 420 Acer platanoides J 432 Fagus sylvatica V 435 Quercus robur V 437 Fagus sylvatica V 440 Acer platanoides V 441 Fagus sylvatica V 444 Fagus sylvatica V 446 Acer platanoides V 448 Acer platanoides V 449 Fagus sylvatica V 464 Quercus rubra C 468 Quercus rubra C 476 Fagus sylvatica V 481 Acer platanoides V 482 Acer platanoides V 484 Fagus sylvatica V 493 Fagus sylvatica V 494 Tilia cordata V 497 Fagus sylvatica Atropunicea V 500 Fagus sylvatica Atropunicea V 505 Fagus sylvatica V 507 Tsuga canadensis V 513 Fagus sylvatica V 519 Acer platanoides V 523 Fagus sylvatica V 524 Acer platanoides V 525 Fraxinus excelsior V 527 Tilia cordata V 544 Fagus sylvatica V 545 Tilia cordata V poznámka /note 131 OC48GENTIANA.indb :29

14 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí in.č./ in. # stromy/trees průměr kmene /trunk diameter věk /age SH lokalizace /location poznámka /note 546 Tilia cordata V 549 Acer pseudoplatanus V 552 Quercus robur V 553 Quercus robur V 555 Fagus sylvatica V 557 Aesculus hippocastanum V 563 Acer platanoides V 565 Acer platanoides V 570 Acer platanoides V 583 Acer platanoides V 592 Acer platanoides V 594 Acer platanoides V 606 Fagus sylvatica Atropunicea C návrh PS 607 Fagus sylvatica Atropunicea C 608 Fagus sylvatica Atropunicea C 610 Tilia platyphyllos C 611 Aesculus hippocastanum C 612 Acer pseudoplatanus C 613 Acer pseudoplatanus C 615 Acer platanoides C 616 Acer platanoides C 629 Pinus strobus C 632 Pinus strobus C 634 Picea abies C 636 Taxus baccata C vícekmen 641 Tilia cordata C 643 Tilia cordata C 656 Fagus sylvatica Asplenifolia C návrh PS 658 Fagus sylvatica C 663 Tilia cordata až C 6 kmen 669 Quercus robur C 2 kmen 678 Fagus sylvatica Atropunicea C torzo 682 Pinus strobus C 683 Pinus strobus C 684 Pinus strobus C 689 Pinus strobus C 132 OC48GENTIANA.indb :29

15 Opera Corcontica 48/2011 in.č./ in. # stromy/trees průměr kmene /trunk diameter věk /age SH lokalizace /location 707 Fagus sylvatica C 737 Tilia cordata C 739 Tilia cordata C poznámka /note 742 Cercidiphyllum japonicum až C 3 kmen 774 Fagus sylvatica Asplenifolia C 826 Acer platanoides S 837 Acer pseudoplatanus S 841 Acer pseudoplatanus S 845 Acer pseudoplatanus S 846 Acer pseudoplatanus S 849 Quercus robur K 850 Quercus robur K 864 Quercus robur K keře/shrubs plocha/area (m 2 ) věk/ age SH lokalizace/ localization A Taxus baccata S B Taxus baccata S C Cotoneaster dammeri Skogholm 410 C Enkianthus sp. Philadelphus coronarius Rhododendron smirnowii Taxus baccata D Cornus alba C E Taxus baccata C F Rhododendron smirnowii C Rhododendreon sp. G Acer tataricum S Acer ginnala H Rhododendreon smirnowii S O Taxus baccata S P Taxus baccata J U Taxus baccata V X Taxus baccata V Ulmus laevis Z Rhododendreon smirnowii V poznámka/ note 133 OC48GENTIANA.indb :29

16 Zahradníková et al.: Dendroflora zámeckého parku ve Vrchlabí keře/shrubs plocha/area (m 2 ) věk/ age SH lokalizace/ localization A1 Rhododendron caucasicum C B1 Taxus baccata C I1 Pyracantha coccinea 20 3 C J1 Berberis thunbergii 40 3 C M1 Cornus alba C Viburnum opulus N1 Taxus baccata C O1 Juniperus virginiana Tripartita C Q1 Rhododendron smirnowii C R1 Rhododendron C Enkianthus sp. Salix schraderiana S1 Salix schraderiana 50 3 C U1 Rhododendron S Taxus baccata Enkianthus sp. poznámka/ note Vysvětlivky / Explanatory notes: in. č. inventarizační číslo v projektu rekonstrukce zeleně (Machovec 1996) / inventory number in the project of the greenery reconstruction (Machovec 1996) průměr kmene měřeno ve výšce 1,3 m / trunk diameter measured at 1.3 m from ground level SH sadovnická hodnota (Machovec 1996) / landscape gardening value (Machovec 1996) PS návrh na vyhlášení za památný strom / proposal to establish a memorial tree lokalizace Z (západní obvodová clona), J (jižní obvodová clona), V (východní obvodová clona), S (severní obvodová clona), C (centrální prostor), K (kruh dubů v severní části parku) /Location Z (western belt of trees), J (southern belt of trees), V (eastern belt of trees), S (northern belt of trees), C (central area), K (ring of oaks in the north). 134 OC48GENTIANA.indb :29